cleaned_text
stringlengths
6
2.09k
source
stringclasses
2 values
language
stringclasses
1 value
Nigeria's Present National Anthem, "Àríṣe, O Com."[ots" was adopted in 1978.Àríṣe, O Com."[ots, Nigeria's call obeyto serve our fatherlandwith love and strength and faiththe Labour of Our Heroes Pastshall Never Be in Vinto serve with heart and Mightone Nation bound in Freedom, Peace Andunity.ohoh God of creation, Direct Our noble cause our Leaders RiGHthel Our Youth Youth the Truth to knowin Love and honesty to grow living just and true lofty Heights to build a Nation where where peace and Justice Renit replaced the anthem "Nigeria we hail Ètèus", adopted on independence in 1960..
wikipedia
yo
The words were written by a British exPatriate, Lilian Jean Williams, while the music was composed by Frances benda.Nigeria, we hail ajele1,our own dear native land,though tribe and tongue may differ,in brotherhood we stand,Nigerians all, and proud to serveour SoverePẹpẹ Motherland..
wikipedia
yo
Our Flag shall be a symbol,that truth and Justice Reign,in peace or battle Honka,and this we count as gainto hand on to our childará banner without stainọ̀ Lord of all creation,Grant this our one Ìyàwóthelp us to build a Nationwhere no man is opPresse so, with peace and Plenty,Nigeria may be blessed.Ìtọ́kasí.Àwọn àmì-ìdámọ̀ únhánníbi ilẹ̀ Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Odò jẹ́ ojú-ọ̀nà fún omi tó ń sàn ní orí ilẹ̀ láti ibi gíga sí ibi ìsàlẹ̀.Omi jẹ́ografi..
wikipedia
yo
Odo Niger tabi odo oya ni ede Yoruba je odo gbangba ni apa iwoorun Afrika ti o gun to mámáì 2500 (bi 4km km). Niger..
wikipedia
yo
Àsikò tabi akoko je waju isele lati ibere titi de opin tabi lati igba ẹyin titi de ìsìnyí ati titi de igba to n bo niwaju.itọkasi..
wikipedia
yo
Tabili ayé àwọn Elimẹ́ńtì jẹ́ ọ̀nà elétò agbẹnuhan àwọn àpilẹ̀ṣe egbò..
wikipedia
yo
Bó tilẹ̀ jẹ́ pé irú tábìlì yí ti wà tẹ́lẹ̀, ẹni tí gbogbo ènìyàn gbà pé ó da ní onímọ̀ Vobatry aráRussia Dimitri Mọ́mìvv ní ọdún 1869..
wikipedia
yo
Mọ́mìvv fẹ́ tabili yí láti s'afihan ("igba") iṣẹlẹ bi a ṣe n da awọn àpilẹ̀ṣe mọ..
wikipedia
yo
Àtúnṣe ti bọ́ sí ìyasílẹ̀ tabili yí, bẹ̀ ni ó sì ti fẹ́ sí bí a bá ṣe ń ṣeàwárí àwọn àpilẹ̀ṣe tuntun bẹ̀ síni a ti ṣe ìkó apẹ̀rẹ̀ elérò (Theoretical model) tuntun la ti ṣe àlàyé ìwúwa egbò..
wikipedia
yo
Tábìlì ìgbà ti jẹ́ pàtàkì nísìnyí nínú ìmọ̀ ẹ̀kọ́ Khgòmóstry, nípa láti pín sí ọ̀wọ̀ọ̀wọ́, la sí ọ̀nà tó mọ́gbọ́n wa àti láti safìwé àwọn oríṣiríṣi irú ìwà egbò..
wikipedia
yo
Bẹ́ nã sìni tábìlì yí ń jẹ́ lílò nínú ẹ̀kọ́ fisiki, biology, ìmọ̀ero àti iléiṣẹ́ ẹ̀rọ..
wikipedia
yo
Tabili iṣe (standard) ìsìnyí ni 117 àpilẹ̀ṣe ti a le fihan gẹgẹ bi January 27, 2008 (nigbati àpilẹ̀ṣe 118 ti jẹ imudipo (Initiẹyọ) àpilẹ̀ṣe 117 ko ti jẹ bẹ).Ìlànà ti a fi n ṣàgbékalẹ̀ tabili igbatabili igba iṣe (standard pààlàc table table) versions (ut/view of the table) iru tabili ise bi ti oke yi je apẹrẹ ipilẹ.
wikipedia
yo
Irú tábìlì anarọ tí a le yí lọ sílẹ̀ fún ojúewé tó fún irú tábìlì gbangba fún wa ní ìpìlẹ̀ àti orúkọ àwọn àpilẹ̀ṣe lẹ́kùnrẹ́rẹ́ irú tábìlì oníṣègùn fún ní àwọn tòkè pẹ̀lú ìpọ̀sì Fítọ́mù àwọn alásè irú tábìlì lẹ́kùnrẹ́rẹ́ irú irú tábìlì agbára ìÀwa irú tábìlì ìgbà (Ìṣètò Atanda) irú tábìlì ìgbà (irin àti àìjẹ́-irin) Iyawósílẹ̀ tábìlì ìgbà ń ṣàfihàn (ìgbà) ìṣẹ̀lẹ̀ fún ìdámọ̀ àwọn egbò..
wikipedia
yo
A se Akojọ awọn àpilẹ̀ṣe bi nọmba átọ́tọ́ won se ń po si (yun àkọ́wá ati inuikun á)..
wikipedia
yo
Lórí ila kanna ni àwọn àpilẹ̀ṣe tí wọ́n ní ìdámọ kanna wà ("Àkójọpọ̀Ìtọ́kasí..
wikipedia
yo
This is a standard display of the !’c table of the elements..
wikipedia
yo
For more information on its contents and history, see the article pààlàc table.noteslanthaibajade are also known as "ráre earth elements", a deprecated term..
wikipedia
yo
Regarding Group membership of these elements, see here.Alhúkálì metals, alkaline earth metals, Transition metals, Actipción, Lanthaibajade, and poor metals are all Collectively known as "metals".gens and noble gases are also non-metals.sáyẹ́ǹsì..
wikipedia
yo
Ó jáde látara orin wèrè, tí wọ́n tún ń pè ní ajìsari tó máa ń jí àwọn mùsùlùmí nígbà àwé..
wikipedia
yo
Sikiru Àyìndé Barrister ló sọ orin yìí di gbajúmọ̀ ní 1950 sí 1960, ó sì yí orúkọ rẹ̀ padà sí Fújì..
wikipedia
yo
Barrister sọ ọ́ di mímọ̀ pé ìwé Alemode kan ni oùn ri ni pápá ọkọ̀ òfúrufú, tí wọ́n kọ́ “Mount Fuji sí, tí oh jẹ́ òkè tó ga jùlọ ní Japan..
wikipedia
yo
Wọ́n sì máa ń sọ pé kí a má sí Fújì gbé fún “fújà” tàbí “Ìtàn”. Orin wèrè jẹ́ orin tó gbajúmọ̀ láàárín àwọn Mùsùlùmí, òun sì ni wọ́n máa ń lò láti fi jí àwọn mùsùlùmí lásìkò àwé..
wikipedia
yo
Ní bíi ọdún 1950, Dáúdà àkànmú epo àkàrà àti Ganiyu Kuti ló da orin yìí sílẹ̀ ní ìlú Ìbàdàn..
wikipedia
yo
Wọ́n máa ń lo sákárà àti gòjé láti fi gbéorin yìí jáde..
wikipedia
yo
Díẹ̀ lára àwọn olórin wèrè ni; Sikiru ọmọ Abiba, ajádi Ganiyu, Àyìndé múnirù máyégún, ajádi Bbashiru, Sikiru oníshemo, kawú aminu, Jíbówú Barrister, Àyìndé Fitoyí, káSali Àlàní, Sàká Ọláde- Àyìnlá, Ìdárímisá àti Bbashiru Afarawaye.Ní ọdún 1960, Sikiru Àyìndé àti àwọn akọrin wèrè yòókù di gbajúmọ̀ ní gbogbom ẹ̀kọ.Orin yìí wọ́pọ̀ láàrín àwọn ọkùnrin, àmọ́ èyí tí àwọn obìnrin máa ń kọ ní orin Wakàùn..
wikipedia
yo
Àwọn obìnrin lo SIM máa n gbé orin fún àwọn oní Fújì.Ìdàgbàsókè àwọn gbajúgbajà olórin Fújì ní orílẹ̀-èdè Nàìjíríà ni; Rashheed Ayinde Adekunle merenge, Abass Àkàndé Obesere (Pcy 1), sir Shina Àkànní, Alhaji Isiaka Ìyàndá sáwaba, Adewale Ayuba, Wasiu Alabi, (Ogan 1) King Dr.Saheed Òṣùpá (His Majesty), Late Sunny t Adesokan (Ọmọ Iná ton kò Fújì), Aláyélúwà Sulaimod Àlàó Adekunle Malaika (ks, Original ), Shefiu Adekunle Àlàó (ọmọ ọkọ), Sule Adio (Atawẹ́wẹ́), Tajudeen Alabi Istìjà (ojú Kwara), Wasiu Àjàní Àjàní (Mr..
wikipedia
yo
Phamu Water), Taiyẹ Curdi, Alhaji Komi Jackson, rẹmi Àlùkò(Igwe Fuji), múrí Alabi Thunder, ikabe Aloma, Oyak Azeez (Ara- Aketínrín, The Modern Real Fuji Creator), Murphy Adisa sabaika (Madiba 2), Abiodun Ike Minister (àrẹ̀mọ Aláyélúwà), Tunde Ileiru, ikabey Shi& Adeolu Akanni (PAṣọ Egba), Shamu Nokia, (Sttes:sẹnti) Sunny Melody, Olusẹ́gun Ológo, Segun Michael, Bola Abimbola, ati Onid Àlàó Adekunle (ks (ks). 2016 Fuji si n ta Láyé ode-oni..
wikipedia
yo
Àwọn eléré tó ṣẹ̀ṣẹ̀ ń wo orin Fújì ni; Shanko Rashheed, Wasiu container, CripMixté, kóńkóló Wally g, Global t, àti múrí ìkòkò..
wikipedia
yo
Lọ́wọ́lọ́wọ́ báyìí, Wasiu Àyìndé, tí a tún mọ̀ sí K1 De Ultimate ni ó jẹ́ gbajúgbajà jù lọ ńnu gbogbom àwọn olórin Fújì..
wikipedia
yo
Láti ọdún 1990, àwọn òṣèré bíi Abass Akande Obesere, Wasiu Alabi Pasuma (Oganla Fuji), àti King Saheed Òṣùpá sí wà ní Ọpọ́n olórin Fújì.Àwọn Ìtọ́kasí YORÙ5BFRfsíhà
wikipedia
yo
Ọjọ́ Ajé jẹ́ ọjọ́ tí ó wà láàrín ọjọ́ àìkú àti ọjọ́ ìṣẹ́gun..
wikipedia
yo
Gẹ́gẹ́ bi àjọ International Organization for Standardization's Ísọ̀ 8601 ṣe sọ, ọjọ́ Ajé ni ọjọ́ àkọ́kọ́ nínú ọ̀sẹ̀, àwọn orílẹ̀-èdè míràn tí ó ka ọjọ́ Àìkú sí ọjọ́ àkọ́kọ́ inú ọ̀sẹ̀ ṣì ka ọjọ́ Ajé sí ọjọ́ kejì inú ọ̀sẹ̀..
wikipedia
yo
Ọ̀pọ̀lọpọ̀ èdè ni ó sọ ọjọ́ Ajé ní orúkọ tẹ̀lé òṣùpá.Ipò láàrín ọ̀sẹ̀ ní ayé àtijọ́, ọ̀sẹ̀ àwọn Gíríìkì àti Róòmù bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ọjọ́ àìkú(dies solis), tí ọjọ́ Ajé sì jẹ́ ọjọ́ kejì Okuta(dies luna)..
wikipedia
yo
Bẹ́ẹ̀ tún ni, ní àríwá America, wọ́n ka ọjọ́ àìkú sí ọjọ́ àkọ́kọ́ inú ọ̀sẹ̀..
wikipedia
yo
Ṣugbọn International Organization for Standardization fi ọjọ́ Ajé si ipo àkọ́kọ́ nínú ọ̀sẹ̀ ni ÌṢỌ́ 8601..
wikipedia
yo
Àwọn ará China ma ń pe ojo aje ní Daniqiyì (iyì qi yi ) èyí tí ó tumọ si "Ọjọ́ Àkókó Ọ̀sẹ̀".ìbọ̀wọ̀ àwọn ẹ̀sìn fún ojo aje ẹ̀sìn Kristẹni, Islam àti Judaism ka ojo aje sí ọjọ tí ó wà fún àwé..
wikipedia
yo
Awon Hadith kọkàn wipe ojo aje je ojo ti won bi Muhammadu, ojo aje si ni ojo ti o ri ÌṢÍPAYÁ re akoko, eyi ti o pada di Quran.Awon itọkasi aje..
wikipedia
yo
Ọjọ́ Àìkú jẹ́ ọjọ́ ọ̀sẹ̀ tí ó tẹ̀lé ọjọ́ Àbámẹ́ta ṣùgbọ́n tí ó síwájú ọjọ́ Ajé.Ìtọ́kasí àìkú..
wikipedia
yo
Ọjọ́ Ìṣẹ́gun jẹ́ ọjọ́ ọ̀sẹ̀ tí ó tẹ̀lé ọjọ́ Ajé ṣùgbọ́n tí ó síwájú Ọjọ́rú.Ìtọ́kasí Ìṣẹ́gun..
wikipedia
yo
Ojo ru jẹ́ ọjọ́ ọ̀sẹ̀ tí ó tẹ̀lé ọjọ́ ìṣẹ́gun ṣugbọn tí ó ṣiwaju ojóbó..
wikipedia
yo
Ni ibamu pẹlu Àjọ Àgbáyé ti ìṣọ́ 8601, oun ni ọjọ́ kẹta ninu ọ̀sẹ̀..
wikipedia
yo
Àwọn orílẹ̀-èdè tó fi ọjọ́ Àìkú ṣe ọjọ́ àkọ́kọ́, gẹ́gẹ́ bi ó ṣe wà nínú ẹ̀sìn Islam àti àwọn ará Júù, ọjọ́ ru ní ọjọ́ kẹrin wọn.Àwọn Ìtọ́kasí rù..
wikipedia
yo
Ọjọ́bọ̀ jẹ ọjọ́ ọ̀sẹ̀ ti o tẹ̀lé Ọjọ́rú ṣùgbọ́n ti ó ṣíwájú ọjọ́ Ẹtì.Ìtọ́kasí bọ̀..
wikipedia
yo
Ọjọ́ ìbí jẹ́ ojú kan láàrín ọ̀sẹ̀ tí ó wà láàrín ojóbó àti ọjọ́ àbámẹ́ta..
wikipedia
yo
Ní àwọn orílẹ̀-èdè èdè tí wọ́n ń lo ọjọ́ ìṣẹ́gun gẹ́gẹ́ bí àkókò ọjọ́ nínú ọ̀sẹ̀, ọjọ́ Ẹtì jẹ́ ọjọ́ karùn nínú ọ̀sẹ̀..
wikipedia
yo
Àmọ́ ní àwọn orílẹ̀-èdè mìíràn, ọjọ́ Ẹti ni ojú kẹfa ninú ọṣẹ fún àwọn ti wọn n lo ọjọ́ Àìkú gẹ́gẹ́ bi àkọ́kọ́ òjò ninú ọ̀sẹ̀...
wikipedia
yo
Ọjọ́ Àbámẹ́ta tàbí Sátidé tí wọ́n tún ń pè ní ("Saturn's Day") jẹ́ òpin ọjọ́ ọ̀sẹ̀ tí ó wà láàrín ọjọ́ Ẹtì àti ọjọ́ àìkú..
wikipedia
yo
ọjọ́ Àbámẹ́ta ni ọjọ́ keje tí ó kẹ́yìn nínú ọjọ́ ọ̀sẹ̀ ní ilẹ̀ Yorùbá.Ìtọ́kasí Àbámẹ́ta..
wikipedia
yo
Olugbọ́yega alabaonírúurú arọ̀fọ̀ gboyèdilìlù Ayeteayete Ayete ojú-ìwé 17..
wikipedia
yo
Ẹ jọ̀wọ́ ẹ má fi kú yọ wá; gbogbo wa la ṣa jọ ń lọ..
wikipedia
yo
Ẹni ba wáá fẹ́ kó ya,ìlú tàpá ní ìbárapátápáripaìlú tápá ní ìbárapa ojú-ìwé 18..
wikipedia
yo
Ẹ tẹ́tí e gbọ́n ná, jànman-án mi, ìrora atòkẹwa lèmi fẹ́; n ò fọwọ́ lásán; ìrora lèmí fẹ́, n ó foníjangbàn àlejò..
wikipedia
yo
Nítorí bí “Agbọ̀n tí i wọ̀ lé ẹja”,ọjàá wàràwàràọjáará27 wàràwàrà ojú-ìwé 19–20..
wikipedia
yo
Ẹ jọ̀wọ́ ẹ má fi kú yọ wá; gbogbo wa la ṣa jọ ń lọ.Ẹni bá wáá fẹ́ kó ya,ìrora àtòkẹwairo arararara àtkẹwa ojú-ìwé 21.Ẹ tẹ́tí e gbọ́ ná, Janman-án mi, ìrora atkẹwa lèmí fẹ́; n o fọwọ́ lásán; ìrora lèmí fẹ́, n ó foníjangban àlejò..
wikipedia
yo
Nítorí bí “Adéràn tí í wó le ẹja”, tí “àpajúbà i Bal ẹ àparọ̀ọ́ jẹ́”; “Olugbòǹgbò tí í ṣẹ́gun Ogu-kúkúrú”; Alaa”; àlàlà ojú-ìwé 22..
wikipedia
yo
Bí àlá ni gbogbo ayé rí, bí alájìji ni gbogbo afẹ́ ayée wà..
wikipedia
yo
Wíwà-ọlá-nínúu-làálàá,ọ̀gẹ̀dẹ̀ Nípasẹ̀lo ayé ojú-ìwé 23..
wikipedia
yo
Bogede aye tí ń bàjẹ bẹ́ẹ̀ ló ń pọ́n, básọ ayé ṣe ń gbó bẹ́ẹ̀ ló ń tán..
wikipedia
yo
Bá a bá rántíì kú, la máa ń sinmi aré-sísá, àsìkò tá a bá rọ́nà ọrùn wò, gba tìrẹtirẹ̀iregba tirẹ̀ ojú-ìwé 24.Kò sẹ́ni tí o fi ọ́ ṣe yẹ̀yẹ́, tó o bá gba ohun twẹ̀ pé ní tìrẹ..
wikipedia
yo
Táa ha lẹ́ni tí ó fi ọ́ ṣẹ̀fẹ̀? Bó o bá gbá hun torí pé lẹ́rù rẹ? Kò sẹ́ni tó jẹ́ fi ọ́ pòṣé, tó o bá gbà hun tó dé bá ọ.Ogun nláOgun nlá ojú-ìwé 25..
wikipedia
yo
Ẹni paraa rẹ̀ ní líle ṣánṣán, ó lè jógàá aláìlera..
wikipedia
yo
Ẹní lóun ò nílòo ìwòsàn ó lè máà fakun àìsàn mọ́ètòìpàdé ọ̀rẹ́ mẹ́rìnore ọ̀rẹ́ mẹ́rin ojú-ìwé 29..
wikipedia
yo
Lágbájá ń wá owó kàgbo, tẹ̀médù sì ń wá ọlá kájú gbogbo wọn ń sá kìjokìjo..
wikipedia
yo
Lagbaja pàdé owó-tàbíyi, tẹ̀médù pàdé ọlá-tàbí-ẹyẹ;ọ̀wọ́ àìríowo àìrí ojú-ìwé 30..
wikipedia
yo
Kò sẹ́ni tó mọ̀ lé ayé tán, kò sẹ́ni ó mọ bí à ń rẹ̀ gan-an..
wikipedia
yo
Ṣùgbọ́n ṣáá, ọwọ́ kan ń bẹ tó ń ṣiṣẹ́, iṣẹ́ tó ń ṣe ọ́ lòunkà; owó àìrí má lówó yẹn o..
wikipedia
yo
Nínú-un ka ṣiṣẹ́ láyé, orí tó sunwọ̀norí tó sunwọ̀n ojú-ìwé 30-31..
wikipedia
yo
Orí tí ó sunwọ̀n a bá lù jẹ́, orík tó bá sunwọ̀n a tún un ṣe..
wikipedia
yo
Orí tí o sunwọ̀n ní i tú lùú, orí tó pé a bá ní kó ọ jọ..
wikipedia
yo
Ẹni rorí tó sunwọ̀n tí kò yìn ín, ẹ jẹ ó rẹ̀ lé olórí-wíwú-tútù..
wikipedia
yo
òdìkejì àròkànòdìkejì àròkàn ojú-ìwé 32."àròkàn, àròkàn, àròkàn, “Àwọn ló n basùú-un sáyé.”Àwọn ni baba ńláa rẹ̀, “Àwọn ni babaláwo tó mọ̀ ọ́n ki..
wikipedia
yo
“Ìyá ńláa rẹ ló ń járọ́, “Òun gan-an lámulẹ́nubí kárí ayéayéó kárí ayé ojú-ìwé 33–34..
wikipedia
yo
Ẹni ó lówó tí ó ní àmúmọ́ra ẹni tí ó lówó tó má ní àmúsáyé, olúkálukú a mọ hunt í ń bá un fínra..
wikipedia
yo
“Ìdúró o sí, ìbẹ̀rẹ̀ ó sí, ọmọ ayé kúkú ti gbọdọ̀ mi.“Un ní idẹla wí tó fi sójú wúwú, ó sójú wúwú, ó bá gbéra sọ..
wikipedia
yo
O lóun ò níí rójú mọ́ láéláé, o lèrè ojú-ríro-koko ò sì ní bí kankan.Adura fún irin gbéreirin gbéreirinadura fún irin gbére ojú-ìwé 35-36..
wikipedia
yo
“Arìnrìn ni yóò mòye délẹ̀, ásìrẹrẹ ò kúkú ní í róye kánkán jẹ.” Ìrókò ga gíga ńlá,ó ga jágbó-Bible-fẹ́yẹ..
wikipedia
yo
Àyànmọ́ ó tó ìwàìkà-yànMo ó to ìwà ojú-ìwé 37..
wikipedia
yo
bò ó lórí lọ́wọ́, bó o níwà pẹ̀lú ẹ̀; ã lórí tó o n gbé kiri..
wikipedia
yo
Àpárá dùn lẹ́gbẹ́, àwàdà wuyì lògbà.Èrè sunwọ̀n láwùjọ ẹgbẹ́ ẹni..
wikipedia
yo
Wọ́n ní “Bá a bá rọ̀lọ́rọ̀ ẹni tán,sọ̀rọ̀sọ̀rọ̀ là á dá kalẹ̀” 🙂
wikipedia
yo
Ìgbàgbé ọlòọyínolôòsa ọlòọyín ojú-ìwé 40-41.Wọ́n ní "Bí kúu lé o pa ni, “tòde ò rí ní gbé mi.”Un lọ mú mi rántí ọlòyínyín kan òòg kan, tó n ṣe gbàgbé pò mo gbàgbọ́..
wikipedia
yo
Ìyàwó ọlòwaṣa sì rèé; ojú ti raojú ti ra ojú-ìwé 42..
wikipedia
yo
Kàkà kó ni “Ojú ti là”, “Ojú ti ra” ló wá ṣééke gbra..
wikipedia
yo
Àṣìṣeẹ rẹ̀ sì wáá wúlò gidi! Nígbà ojú sì wá lórúnkún, nígbà ojú sì wá lórúnkún, nígbà ojú ṣẹ̀ṣẹ̀ gbọ́ tí kò tíì rà, aájò araaájòaájò ara ojú-ìwé 43–44..
wikipedia
yo
Aájò ara bẹ̀rẹ̀ lórí ìmọ́tótó,ìmọ́tótó tó borí àrùn mọ́lẹ̀; bọ́yẹ́ ti í borí ooru..
wikipedia
yo
Aájò ará dórí oúnjẹ àtàtà, oúnjẹ àtàtà tí í sáré lóore..
wikipedia
yo
òbìrí, ayé yí dà sí tàtijọ́, òbìrí, ayé yí dà sí tìgbà kan.Ọmọ ò sin baba bíi tiJọ́ṣì mọ́, baba ló wá ń sin ọmọ bíi rere..
wikipedia
yo
Ọwọ́ ti kúrò ní àpèsẹ́nukòtò,654 ojú-ìwé 46-47..
wikipedia
yo
Bàbá kan bàbá kan, ó wá lẹ́gàn níjọ́sí, ó lórí lọ́wọ́, ó láyà tó dáa..
wikipedia
yo
Yorùbá bọ̀ wọ́n ní ‘Ojú níí rójú ṣàánú’ ẹ̀kọ ni ‘Alátiṣe níí mátìse’ Yorùbá ní ‘ ká fòtún wẹ̀sì, ká fóṣì wetun; ẹ̀dá náà ń dá nǹkan náà ń dá nǹkan ojú-ìwé 49.Kí lẹ̀nìyàn wà láyé fún? Tẹ́lẹ̀dàá, fi ṣẹ̀dá ènìyàn?Tẹ́lẹ̀, ṣẹ̀dá ènìyàn? Tó sì fún wọn lágbára?Ó ní kí wọn ó má dá hun tí wọ́n fẹ́,yàtọ̀ ṣènìyàn tó ja ràá wọ́n,nǹkan-nǹkan-kan-kan-án-ṣe ojú-ìwé 50-51. Ní sòtítọ́, ma ma ṣe ká ènìyàn o ò o..
wikipedia
yo
Ẹní bá ṣòtítọ́óo ni ó tẹlẹ̀ yí pé ó o.’ Ọ̀gá Ńlá ńlá ojú-ìwé 52–53..
wikipedia
yo
Ìdí tó fi ń jẹ Ọ̀gá-ńlá-ọnnìo ní kíkún,kò sẹ́ni tó le fìdí ẹ̀ hanni? Ẹfìbẹẹbẹ ojú-ìwé 54..
wikipedia
yo
Ta a rí fùrọ̀ adìyẹ; ẹbọ Adarúdurùduàdárúdurùdurúdurùduẹbọ àdárúdurùdu ojú-ìwé 56..
wikipedia
yo
Ọ̀rọ̀ dóró àwa aráa wa – gbogbo àgbààgbà tó wà nílẹ̀ yí ẹ dákun, ẹ bá mi gbèrò yìí yẹ̀ wò.Èrò ọ̀hún ò déédéé tú yó látàrìí kékeré òjé- kékeré ọ̀jẹ̀ tí ń ìgbòkègbodò-pípé..
wikipedia
yo
Àgbà ọ̀jẹ̀ ló ti kéwì ṣáájú,ojú ò toríojú ò torí ojú-ìwé 57..
wikipedia
yo
Ojú ẹ̀dá ò torí - ó ṣe, ó pọ̀; ó mà ṣe o! Ṣe bẹ̀dàá bá déjù rẹ̀ yóò rímú.ÀkáǹtìÀkáǹtì ojú-ìwé 58..
wikipedia
yo
Mo fẹ́rẹ̀ pa á ńjó ṣeé ṣe mọ́bẹ̀?Ó fẹ́rẹ̀ẹ́ gbọ́ ńjó ṣeé ká jẹ? Ká ṣọ́raká ṣọ́ra ojú-ìwé 59..
wikipedia
yo
Ìgbà ẹ̀ka níí fọwọ́ó tilẹ̀; ìgbà aláàmù níí fọwọ́ò togírì; ún nílẹ̀ fi í fùrọ̀ sán-ún..
wikipedia
yo
Omi ní ń bẹ lẹ́yìn ẹja un lẹja fi joyè àbíwegbádá..
wikipedia
yo