cleaned_text
stringlengths
6
2.09k
source
stringclasses
2 values
language
stringclasses
1 value
gfa-j- is a rod-shaped extremophile Bacterium in the family halọ́mọ—dárúkọ that, when starved of phosphorus, may be capable of incorporating the usually poisonous element Táwọn in its DNA..
wikipedia
yo
This Discovery may dẹ weight to the long-standing idea that extraTerrect life could have a different Chemi makeup from life on earth..
wikipedia
yo
The research was carried out by a team led by Felisa Wolfe-Simon, a géomiSọ́ọ̀lùologist and geobioentst, a postdocasal Fellow of the NASA lórífọ́nology Institute with Arizona state University..
wikipedia
yo
This finding has, however, faced strong criticism from the Scientific community; Scientists have argued that there is no evidence that his is actually Incorporated into biọ̀mọ̀léolódodo..
wikipedia
yo
Independent conformation of this finding has also not yet been possible.Àwọn ìdìmú quadru8Cat the ends of the Line chrọ̀mọ́somes are únunzedzed rẹ́gíons of DNA called télọ̀me..
wikipedia
yo
The main function of these rẹ́gíons is to allow the cell to replicha chrọ̀mọ́some ends using the enzyme telomerase, as the dira that ètò replicha DNA cannot copy the extreme 3' ends of chrọ̀mọ́somes..
wikipedia
yo
These únagozed Chrọ̀mọ́some Caps also help Protect the DNA ends, and stop the DNA idàir systems in the cell from deflowering them as fojúure to be kokocted..
wikipedia
yo
In human cells, télọ̀meres are usually lengths of single-Stlérí DNA containing several thousand rẹpéats of a simple ttaggg Gibeahkíka.These GuṢilo-rich Manasegbára may stabilican chrọ̀mọ́some ends by forming structures of Stacked sets of four-base units, rather than the usual base Pairs found in other DNA mẹ́ta..
wikipedia
yo
Here, four guJerusalẹmu bases form a Flat plate and these Flat four-base units then stack on top of each other, to form a kẹ́tẹ́kẹ́tẹ́ g-Qtorufẹ́fẹ́ Structure..
wikipedia
yo
These structures are stabilized by hydrogen bonding between the edges of the Bses and Chelation of a metal ion in the centre of each four-base unit..
wikipedia
yo
other structures can also be formed, with the central set of four bases coming from either a single strand gúnwe around the bases, or several different at Stds, each oòrùnting one base to the central Structure.In addition to these stacked structures, télọ̀me also form large loop structures called telomere loops, or t-loops..
wikipedia
yo
Here, the single-Stlérí DNA Curls Around in a long circle stabilized by telomere-binding Proinsins..
wikipedia
yo
At the very end of the t-loop, the single-Stlérí telomere DNA is held aşişe a region of double-Stlérí DNA by the telomere strand disrupting the double-helical DNA and base pakhos to one of the two Stds..
wikipedia
yo
This triple-StTanzania Structure is called a displacement loop or d-loop.dénúched DNA can form networks containing multiple branches.DNA eleOjúve DNA Fraying occurs when non-Edomukọ̀wé rẹ́gíons exist at the end of an otherwise Edomumentary double-strand of DNA..
wikipedia
yo
However, Branched DNA can occur if a Third Strand of DNA is introduced and contains adpersona rẹ́gíons able to hybridi with the f1916Yóò Regions of the pre-Existing double-St-rand..
wikipedia
yo
Although the simplest example of Branched DNA involves only three Ststds of DNA, Complexes Inbópàdé additional Stds and multiple branches are also possible..
wikipedia
yo
Branched DNA can be used in Nanmaakati to construct GOmeriatric Shapẹ̀s, see the section on uses in Technology below.Irokoe may carry out low-FrelórúkọQ] Collective motion as observed by the raman kaRodden and Anazed with a Qásì-1] Model.itọkasi sayensigene..
wikipedia
yo
InAndréu kíkan tàbí aṣidi jábọ́ces (FilistiniicIC acid) (), tàbí nana, jẹ́ ìkan nínú àwọn hòrògigun àgbà mẹ́ta (lápapọ̀ mọ́ DNA àti àwọn Prounini) tí wọ́n ṣe kókó fún gbogbo irú àwọn ohun àlàyé..
wikipedia
yo
Bí DNA, nana na jẹ́ dídá pẹ̀lú ẹ̀wọ̀n gígùn tó únjẹ NuHédíìsì..
wikipedia
yo
Nujúbàotidi kọ̀ọ̀kan ní ìpílẹ̀gunrira (pipe nígbà mi ni ipilẹ ọlọ́pọ̀Ẹnígbéjìnjìn), suga Rbọ́sí kan, àti àdìpọ̀ oníyọ̀fós Kan.Ìtọ́kasí sáyẹ́ńsìgenJerúsálẹ́mù27..
wikipedia
yo
AIDS ni èdè Gẹ̀ẹ́sì dúró fún Acquire immune DeJairo syndrome, èyí túmọ̀sí àròlú àìsàn Idẹba aito àjẹsára jẹ́ àrùn síStemú àjẹsára nínú ènìyàn tí ẹran àìtọ́-ìgbóguntàrùn ènìyàn ń fà.Ìtọ́kasí sayensiàwọn àrùn Alaakorán..
wikipedia
yo
HIV (ni ede geesi duro fun human Immunodeficiency virus, eyi tumosi ẹran aitoagbóguntàrùn eniyan ni ede Yoruba) je ẹrantiotio to n fa òkùnrùn AIDS.itọkasi awon arun Alaakorán obi eniyan..
wikipedia
yo
Ìfaragbara tàbí afìwòrán (TV) jẹ́ afìbáso amóhùnmú amóhùnẹ tó un ṣe igbejade àti tó ń ṣe àdà àwòrán arè, kí jẹ́ aláwọ̀ funfun ní dúdú tàbí ti aláwọ̀ oríṣiríṣi.
wikipedia
yo
Ìlú ẹyọ kìkì Ẹ̀gbá ẹyọ kìkì Ẹ̀gbá Oorun!Òórùn!Òórùn Oorun Oorun ti ń gba tọwọ́ ọmọdé..
wikipedia
yo
TỌ́ ỌMỌDÉ nìkan ló ha ń gbà ni? N ó mọ ìgbà tí oorun tún ra mi lọ pafẹ́..
wikipedia
yo
Mo wá Tẹra sílé bí ate ọ̀rúnlá tabi bí obinrin ti ń ṣàníyàn ọkọ..
wikipedia
yo
Àlá àkọ́kọ́ ni mo rí tí mò ń wí, gbankọgbì nit í Ikeji tí n ó ròyìn rẹ̀ fun yín yìí....Bó bá ribiribibó bá tó àsìkò àtiṣù, fùrọ̀ níláti la bàbá amòye wò mí..
wikipedia
yo
Gbogbo ìgbà tí eniyan bá wọṣọ Olùmẹyẹ kó laráyé máa ń fẹ́ kó yẹni..
wikipedia
yo
Àròkọ ńlá ni ọmọ to bẹ́tọ́ sí ọ lára pa fún ọ tí ó ò mọ̀..
wikipedia
yo
Kò mọ sẹ́ni tó lè rírẹ̀ tí ò ní ríbi gin-n-gínnì rẹ̀ tó ó.... ó sì lọ́dọ̀ ọbaọ̀dọ̀ ọbaIfá ó sì lọ́dọ̀ ọba tàánú-tàánú tí ológbò ń rìn sóde eku ni à ń rìn ní ìkọ́lé ọrùn..
wikipedia
yo
Ẹ̀rù sì ń yọ mí bá láìjẹ́ gbèsè....ìwòyí Ìjẹ̀bú, mo ti tànàá déìwòyí Ìjẹ̀bú mo ti tàná dé ìwòyí Ìjẹ̀bú, mo ti tàná dé..
wikipedia
yo
Bí ó wà níbí di ẹgbẹ̀rún ọdún, a ò ní fi ìkan pé méjì fún ọ..
wikipedia
yo
...Igbẹ́ ọrunládùúgbòVeniọlà ọ̀run fọ̀rànsínú lájà mi ń jẹ́; n ò ń fi ọ̀rọ̀ eléyìí sínú..
wikipedia
yo
Kí Ọlọ́run má fi wá sí kọ̀rọ̀ ayé, ọ̀run náà mọ́ ní kọ̀rọ̀; bẹ́ẹ̀-kì-í-ṣe, à á ní bá bẹ́ẹ̀ lọ́wọ́ rẹ̀; bẹ́ẹ̀-ni-i-ṣe ò sin í í fi bẹ́ẹ̀ sílẹ̀..
wikipedia
yo
atirẹ̀ àtika wa nìyí kò sí òkèń tó gbẹ; a ó jèrè rẹ̀ láyé níbí..
wikipedia
yo
...arẹwà tò rẹwà mẹwa Ô ná mólúbí àkòkò sí mi..
wikipedia
yo
Mo ranjú kankan mọ mólúbí ọ̀nà rírí lẹ̀gbọ́n; agbára làbúrò ènìyàn lè lágbára kó máà rí ọ̀nà..
wikipedia
yo
Ọkùnrin arẹwà tí mo rí lójú mólúbí yìí rẹwà; ẹ̀gàn ni 45..
wikipedia
yo
Kò sẹ́ni tólọ́run ó ṣe fún; ó ṣe fájá; ò ṣe fẹ́ràn; ó ṣe fún kùkùté ẹ̀bá ọ̀nà; ó ṣe fún àìwárápá ó ń kápá rẹ̀ mọ́lẹ̀..
wikipedia
yo
...Ìpín-un lẹ̀dá bá gbáyé bàbá tún fà álúbi mìíràn yọ..
wikipedia
yo
Oríṣìíríṣìí èrò ló ń gba ọkàn mi bí mo ti ń wo díńgí yìí lọ..
wikipedia
yo
Ìgbà mìíràn máa pòṣé ṣààràsa; ìgbà mìíràn máa tú yẹ̀rì ètè; màá tújú ká..
wikipedia
yo
...Abúlé ẹ̀san ẹni tí oríya rí ni kò gba abúlé ẹ̀san lọ..
wikipedia
yo
Ibi tí àwọn kan ti ń gba adùn ní ìkọ́lé ọ̀run ni a tún ti rí àwọn kan tí ń gba ìyà..
wikipedia
yo
Ibi tí àwọn kan ti ń gba owó ni àwọn kan ti ń gba òsì..
wikipedia
yo
..Àlá ni mò á lá bí wọ́n ti ń ṣe láyé náà ni wọ́n ń ṣe lọ́run..
wikipedia
yo
Lẹ́yìn ọ̀pọ̀lọpọ̀ ẹ̀kọ́ tí mo ti rí kọ́ nídẹnukọlẹ̀ orun, oorun rà mí lọ lọ́wọ́ kan ní ṣáá..
wikipedia
yo
Mo wá ń fa òórùn òun fin-ín bí ìgbà tí ẹ̀fọn bá mújẹ̀..
wikipedia
yo
Raji (2001), Ikole orun AlafaFA Nigeria company Ibadan..
wikipedia
yo
Awon agbejoro omo YORÙàwọn looya akoko ni ile Naijiria ti won je omo Yoruba..
wikipedia
yo
A ko odun ti won di looya si oke oruko wonChristopher Alexander Sapara Williamso di looya ni 1880Christopher Alexander Sapara Williams oun ni omo Naijiria ti o kọkọ di looyaRotimi Olusola láṣẹ di lọ́yà ni 1892Rotimi Olùṣọ́mo AladeJohn Augustus ọ̀túnba ọ̀túnbao di looya ni 1900John Augustus ọ̀túnba Paynéef.J..
wikipedia
yo
Alexander TaylorJohn Akinola ọ̀túnba Payneo di looya ni 1909John Akinola ọ̀túnba Paynesir Adeyẹ Alakija di looya ni 1910sir Adedaradara Alakija Alakija Alakija di looya ni 1913DMika Alakija it ithiel K Ladipo Doherty Olase Mooree.A..A
wikipedia
yo
dólìertyá Káyọ̀dé Kayode di looya ni 1922Adéji Kayode s.H.A..
wikipedia
yo
Baptist.Ayodele Williamswon di looya ní 1923[Ayodele Williams ]]Steven Bankole Rhodes a.O.D..
wikipedia
yo
CAxton Martins gẹ̀gẹ̀s Adekunle Wright Adégúnlẹ̀ Soẹ̀tànf.O..
wikipedia
yo
TaTunde Vincent John Martinst.Ẹkùndayọ̀ Kuṣimo sórino di looya ni 1927t 🙂
wikipedia
yo
ẸkùnDayọ̀ Kúṣìmo sórinọlá AkinBona sosoadéSamuel Ayodele ThomasWọ́n di looya ní 1928Samuel Ayodele Thomas Frances edney EUobasanya AdéfmíìWọ́n di looya ní 1929ọmọàti Adép Richard Adé-ẹyọ Doherty Hezẹ̀kíkẹ̀ Ajayi Johnson (alias Oníbúwe) Àlàbá Akerele Akínwùmí O Di looya ní 1930 AkinOgunyemi Ẹ̀bi Oroko O di loo ní 1931 Ẹ̀bi Oroko O di looya O di Ni 2016 karùn * O di loo ni 1934ko Oroko O di loo 2 Di 1935 Ola O tun di loo ni 1936 Adelé Wọn di loo Wọn di ni 1940 Adéjumọ Wi 2016 Di loo ni * VI Idowu Conkini Red Wọn Di Lo ni 1942 Adete Wilson Ọdun ST Odun Kosan Orisan Mo ni 1944 di ni loo Wọn di ni 1946-jumọ ] N ọpẹ lati New Sansan ] Meni Lo Di N ni 1947 O Di Af ni òfo O tun Di Nu E ********* Mo tun Di A E Adeyen O 2016 Di M ni E * Adefin E tun di ni fifi ni E ṣara Omo Ade lati 2020 N 2016 N Ade Adefin E 2016 Di E 2016 Mo Ade A Di E 2016 Di E rere E Di A Di E Nu E M E 2016 Mo 2017 O Di E lati 2017 O E tun ni Eroko E O N Lo * O 2016 E E 2016 O D ni M E N
wikipedia
yo
Adio Olayinka Ayoola Abayomi Olowokulolooya akọkọ ni ile Naijirialọ́yà akọkọ ni ile Naijiria ti o jẹ ọmọ Naijiria ni Williams Alexander Sapara Williams..
wikipedia
yo
Ó di agbẹjọ́rò ní ọdún 1880.Magistrate àkọ́kọ́ ní ilẹ̀ Nàìjíríàọmọ Yorùbá ní Corsíréètì kìíní ní ilẹ̀ Nàìjíríà tí ó jẹ́ ọmọ Nàìjíríà ní sir Olumúwáwárùrùrùrù..
wikipedia
yo
Ọdún 1938 ni ó di Corsoréètì yìí.High Court Judge àkọ́kọ́ ní ilẹ̀ Nàìjíríàsir Olumúwáwábala jí ní ọmọ Nàìjíríà Kìíní tí yóò di adájọ́ ilé-ẹjọ́ Kóòtù gíga (High Court of Judgechief Justice Justice ní ilẹ̀ Nàìjíríàọmọ Yorùbá ní ọmọ Nàìjíríà àkọ́kọ́ tí yóò di 'Chief Justice' Ilẹ̀ Nàìjíríà ní sir AdéTokunbo Ademola..
wikipedia
yo
Ọmọ Yorùbá ni Ọmọ-Ọba Abeokuta ni.Senior Advocha of Nigeria (San) àkọ́kọ́ ní ilẹ̀ Nàìjíríàlọ́yà tí ó kọ́kọ́ gba ‘Senior Advo of Nàìjíríà ‘Chief f.R.A..
wikipedia
yo
Ọmọ Yorùbá ni.Looya obìnrin àkọ́kọ́ ní ilẹ̀ Nàìjíríàlọ́yà obìnrin àkọ́kọ́ tí ó jẹ́ ọmọ Nàìjíríà tí yóò di adájọ́ ilé ẹjọ́ àgbà (High Court Judge) ní ilẹ̀ Nàìjíríà ní Mrs Modúpẹ́ Ọmọ-ẹbọ tí ó jẹ́ ọmọ Akingbẹ̀hìn..
wikipedia
yo
Ọmọ Yorùbá ni.High Court Judge obìnrín àkọ́kọ́ ní ilẹ̀ Nàìjíríàlọ́yà obìnrin àkọ́kọ́ tí ó jẹ́ ọmọ Nàìjíríà tí yóò di adájọ́ ilé ẹjọ́ àgbà (High Court Judge) ní ilẹ̀ Nàìjíríà ní Mrs Modúpẹ́ ọmọ-ẹbọ tí ó jẹ́ ọmọ Akingbẹ̀hìn..
wikipedia
yo
Wọ́n a maa ṣe eré ìdárayá bíi títá ayò ọlọ́pọ́n, eré ìdálẹ̀ àti bẹ́è bẹ́ẹ̀ lọ.ìlẹ̀..
wikipedia
yo
Kurt Josef Waldheim tí ó jẹ́ Akọ̀wé agba fún United Nation Organisation (Uno) laarin ọdún 1972 – 1982 tí ó sì tún wá di Ààrẹ (President) Austria ní 1986 kú ní 14/6/2007 nígbà tí ó di ọmọ ọdún méjìdínláàádọ́rùn-ún (88).Ìtọ́kasí àwọn Ààrẹ ilẹ̀ Austria..
wikipedia
yo
Yoruba Professorkunnáwó CoAṣojúta Ọ̀jọ̀gbọ́n Onímọ̀ Èdè Yorùbá Ọ̀jọ̀gbọ́n Ayọ̀ Bámgbóṣé Ọ̀jọ̀gbọ́n Ọládele Awóbùlúyì Ọ̀jọ̀gbọ́n sọpé Oyèran Ọ̀jọ̀gbọ́n Kọ́lá Owólabí Ọ̀jọ̀gbọ́n Olufemi Adéwole Ọ̀jọ̀gbọ́n Gòkè Akinbi Ọ̀jọ̀gbọ́n S..
wikipedia
yo
OyeTádé Ọ̀jọ̀gbọ́n Francis Oyebade Ọ̀jọ̀gbọ́n Oládiipo Ajíbóyè Ọ̀jọ̀gbọ́n oyè Taiwo Ọ̀jọ̀gbọ́n AbiDemi Fbunmi Ọ̀jọ̀gbọ́n Onímọ̀ Lítíréṣọ̀ Yorùbá Ọ̀jọ̀gbọ́n Adeboye Babalola Ọ̀jọ̀gbọ́n Wande Abimbola Ọ̀jọ̀gbọ́n Akínwùmí Ìṣọ̀lá Ọ̀jọ̀gbọ́n Ọlátunde Olatunji Ọ̀jọ̀gbọ́n bádé ajúnwon Ọ̀jọ̀gbọ́n Ọlábí yai Ọ̀jọ̀gbọ́n Dare Ọlájubù Ọ̀jọ̀gbọ́n folúke Aya Olúye Ọ̀jọ̀gbọ́n Thomas Ilésanmí Ọ̀jọ̀gbọ́n Bísí Ògúnṣínà Ọ̀jọ̀gbọ́n Gboye Àlàbá Ọ̀jọ̀gbọ́n Adédọ̀tun Ọ̀jọ̀gbọ́n OyO Adesibajo Ọ̀jọ̀gbọ́n Yinka Wúrà Oodua Ori Ajayi Sojú Àwẹ̀ Ọ̀jọ̀gbọ́n President Ọ̀jọ̀gbọ́n Oluce Adéce Ọ̀jọ̀gbọ́n Olusola Oho Ọ̀jọ̀gbọ́n Tunde akínyẹmí Àgbà Adérin Adéjumọ Ọ̀jọ̀gbọ́n Awo Dúró Ọ̀jọ̀gbọ́n O Joseph Sheba O Taiwo film Ọ̀jọ̀gbọ́n National Awo Oni Oni Olusola O Nuse Nu O 2016 National Abi Oodua National Agege Ọ̀jọ̀gbọ́n Air O Ọ̀jọ̀gbọ́n Akin Francis O O Ọ̀jọ̀gbọ́n Awo Kan Tuntun Al rere National Ade Me Ọ̀jọ̀gbọ́n Ade Ori O Tuntun Ale Awo Yàrá Oni O Ọwọ́ W & Ọ̀jọ̀gbọ́n National Oní Ọ̀jọ̀gbọ́n Ade Ọ̀jọ̀gbọ́n Photo Oni Ọ̀jọ̀gbọ́n Ọ̀jọ̀gbọ́n Oni Ọ̀jọ̀gbọ́n Awo Nu Ọ̀jọ̀gbọ́n Awo National National Africa National G National níbi The 2016 Orin National Àgbà Oyè Tuntun Adé Ọmọ _* Nu 2 O E Ọ̀jọ̀gbọ́n C Ọ̀jọ̀gbọ́n Mo National rere Ọ̀jọ̀gbọ́n Ade Ọ̀jọ̀gbọ́n 2017 O Mi Tuntun Yàrá Yàrá O Tuntun O Àgbà*_
wikipedia
yo
Michael Kearneyoun ni ó kéré jù láti gba oyè ní Yunifásítì..
wikipedia
yo
Ọmọ ọdún mẹ́fà àti oṣù méje ni ó jẹ́ nígbà tí ó wọ Santa Rosa Junior College, California ní ilẹ̀ Amẹ́ríkà ní 1990..
wikipedia
yo
University of South Alabama ní ilẹ̀ Amẹ́ríkà nígbà tí ó jẹ́ ọmọ ọdún mẹ́wàá àti oṣù mẹrin.ìgbésíayé..
wikipedia
yo
Ligúsù Castle lẹ́gbẹ̀ẹ́ hoNau ni Swábian Alb, Baden-Württemberg, Jemani ni 'Castle' yìí wà..
wikipedia
yo
Ìtumọ̀ orúkọ tí wọ́n ń ṣàpèjúwe rẹ̀ yìí ní èdè Gẹ̀ẹ́sì ni ‘Light (Clots) Stone', ìyẹn ni òkúta tí awọ ara rẹ̀ kò pọ̀..
wikipedia
yo
Fun ẹ̀kúnrẹ́rẹ́ àlàyé nípa 'Castle' yìí, wo link Title..
wikipedia
yo
Àwọn oníwàdìí kan ní ilẹ̀ Brazil ti sọ pé odò Amazon ni ó gùn jù ní àgbáyé..
wikipedia
yo
tẹlẹ̀tẹlẹ̀, Odò Amazon ni a mọ̀ pé ó ní omi nínú jù lọ ní gbogbo àgbáyé tí ó sì jẹ́ pé tàbí lọ́ ní ó gun jù ṣùgbọ́n, àwọn oníwàdìí yìí sọ pé mismi ní ilé Peru ní Amazon ti bẹ̀rẹ̀ àti pé ó gun ní ìwọ̀n 6,800 km (4,250 Miles) ní gba ti lọ́ sí gun ní ìwọ̀n 6,69 km. 4
wikipedia
yo
Suníta Williams (ọjọ́ìbí September 19, 1965) jẹ́ ajagun ojú omi ti ilẹ̀ Amẹ́ríkà tí ó sì tún jẹ́ òṣìṣẹ́ NASA.Àwọn Ìtọ́kasíàwọn arinrake ará Amẹ́ríkà..
wikipedia
yo
Shannon Matilda Wells Lud (ojoibi January 14, 1943) je Aikustriàlàyé ati arindepo fun NASA ara Amerika.Ìtọ́kasí arindepo ara Amerika..
wikipedia
yo
Kathryn Ryan CorDell thornton (Ph.D.) (Ọjọ́ìbí August 17, 1952 in Montgomery, Alabama) jẹ́ onímọ̀sáyẹ́nsì àti arindepo tẹ́lẹ̀ fún NASA ará Amẹ́ríkà tó ti lo wákàtí 975 ní òfúrufú..
wikipedia
yo
Lọwọlọwọ ohun ni Igbakeji olori Eko fun awọn eto ipariẹkọ ni Ile-ẹkọ iṣẹero ati sayensi Alamúlò ti University of Virginia.Ìtọ́kasíàwọn arintahati ara Amerika..
wikipedia
yo
Lẹ́yìn ọdún mẹtaLẹ́yìn ọdún mẹta Ohun t'ó bá gbà ni lọ́jọ́ ogun òun l'ó yẹ ká wárí fún bíi Gbanigbani ohun t'ó bá gbà ni sílẹ̀ lọ́jọ́ ọ̀ràn òun ló yẹ ká Sato bíi olùgbèjà ṣeb'Olúfọn ni kò jogún ó jà l'erin ṣeb’Àjàlá Ṣàngó ni kò jogún o kó kósọ́tọ̀ àní ’ t'ó bá gba ni làá sìn ṣùgbọ́n òbìrí ayé ti yí biri ọmọ adáríhunrun ó níran olóore ... alábòsí alábòsí alábòsí bí abẹ́rẹ́ bí abẹ́rẹ́ là ń ṣèké òjò t'ó bá tọkọ rò ní í pa ni b'Ìró bá fẹ́ k’ó máa bá bábẹ̀rẹ̀ yìí ni gbé ‘Ṣe t’ó sí dunra kò ní sáré ní sare ju ‘gbìn ibi t'Ìró bá ṣubú sí l'ún o tí kì í mọ́lẹ̀ ẹ má jẹ́ n f'àkàwé gbàgbé alábòsí ẹ má jẹ́ n ṣàròyé gbagbe oníṣẹ́ ibi bàbá Aluṣi tí mo fẹ́ sọ̀rọ̀ bá l'obìnrin tí jàrábà wọn gba ṣòkòtò nídìí àgbàálẹ̀ ya tán fara,èyí kìí fọ̀rọ̀èyí èyí fara tọ̀hún sí ajá kan kìí mọ baba t'ó bá wáyé ejò ejò kọ, ohun a dá jà ní ìran òbúkọ kì í m'ọkọ ìyá rẹ̀ Itu ò lẹ́sẹ̀ rárá, kádàrá ìran wọn ni ọmọ adáríhunrun tí kò lọ́lù ní wọn ń pè ní t'ale baba Alabẹ̀ Orí t'òpin obìnrin jẹ lógún b'óo bá ti r'àbọ̀ l'Abo rẹ̀’Abo rẹ n dìde lọ wò lásán loo loo ọjọ́ ọ̀kẹ́rẹ́ tí ń fọ epo epo…
wikipedia
yo
Ìràn ajá kan kì í mọ baba t’ó bá wáyé ejò ajá kọ, òhun a da Maja ní iran òbúkọ kì í m'oko ìyá re Itu o lese rara, kádàrá iran won ni omo adáríhunrun ti ko lọ́lù ni won n pe ni t'ale baba Alaabe oro t'ìdíi obìnrin jẹ logun b’oo bá ti r’Abo l’dùùrù rẹ ń dìde ayé aláya lo wo lasan loo loo ojo okere ti n fo epo epo re o kun ‘koko kan soso ojo t'gbo ti n gbowùú arúgbó... t'o sese wo Yunifasiti gbogbo gbogbo eni sese de e ku ewu odo lai fara b'omi e kú Oríire ẹ kú àjàyè tẹ̀ẹ́ mo on ja alaafia ko le wa bi? Ara le tabi ko le? S'ẹṣin n joko koro kóró se baba re o yéé yéé mi lábà lábà? èdè Yoruba ti t'amoto nítorí afárá ìjọ́sí tí yí padà sí ti d'o kinni .[Ọ̀gágun múrí deni agbegbe mo de gbo gbo n kerin n áti o kowe ọba dé ‘gbo gbo fun n ó róyè mo kerin mo de ‘gbo gbokòsùn n o kowe ọba Aroko Awosun..
wikipedia
yo
Dodani ni mo de mo ni múrítálá nkọ ẹ́ jọ̀wọ́, ẹ ba mi wogàá awa lo e ba ni wa múrítálá ọmọ MonModule ...iwe ti a yẹ̀wò opeDdọ̀tun (2000), àròfọ̀ Elewi-Odo Oníbọnòjé Press ISBN978-145-0-0-X, ojú-ìwé 17-32.Ọlátúnjí Ọ̀pádọ̀tun Title Title..
wikipedia
yo
Vilma Luçi espin GuilLois (tí a bí ní ọjọ́ keje Oṣù Kẹrin ọdún 1930 tí ó sì kú ní ọjọ́ kejìdínlógún Oṣù Kẹfà Ọdún 2007) jẹ́ ọmọ ilé Kuba bẹ́ẹ̀ sí ni ó tún jẹ́ ìyàwó Raúl kastro Ààrẹ ilé Kuba..
wikipedia
yo
O ko ipa ti o se koko ninu ija gbàrà ilẹ̀ Cuba.Ìtọ́kasí awọn ara Kuba..
wikipedia
yo
KÁYÉKÁYÉ TÍ O JẸ́ OGUN ONÍMỌ̀ Ẹ̀DÁ-ÈDÈ KÚ NÍ 31/5/2007..
wikipedia
yo
Ibi tí ó ti ń fi ìsinmi rẹ̀ ṣe ìwádìí ní United Arab Emirate ni wọ́n ti rí i pé ó ní káńsà (Cancer) ní 1/5/2007 tí ọmọ rẹ̀, Jeremy káyé, sì gbé e wá sí ilé ní 22/5/2007.org..
wikipedia
yo
Pẹ̀lẹ́pẹ̀lẹ́ Mo kí ìyáálé ilé kan pẹ̀lú owó níjọ́sí, mo ní ‘Ẹ pẹ̀lẹ́, Má~' Ó bá bínú, ó ní, ‘Mo jẹ̀gbẹ́ ẹ kò buọ̀dà, tó fi ń ṣe mí ni..
wikipedia
yo
Mo ní, ‘Ẹ jọ̀wọ́, ẹ má má bínú, tinútinú ni mo fi kí i yín kú akitiyan.’Èyí wá mú mi ranti ọ̀rọ̀ àwọn àgbà, …Ìráhùn ajá kanIrahunirahùn ajá kan ìgbà tí mo kọ́kọ́ fojú balẹ̀ ayé, mo gbà, ẹ ẹ pọ́n mi lójú kankan.Ẹ̀ ń ké mi, ẹ̀ ń gé mi..
wikipedia
yo
Àgàgà tẹ́ ẹ tún rámì àkọ̀ níṣàlẹ̀, bí i ká jẹ̀kọ ìdájí ni..
wikipedia
yo
...agbéraga, lo ô ṣe wò A ti rẹni to gungi dé téńté tí ô jábọ́..
wikipedia
yo
Wọ́n ti paSÁ àìbọ̀-ún-ró ọmọ adáríhurun gẹ́gẹ́ bí okùnfà àìmọ̀pé-ẹ-dú..
wikipedia
yo
Béèyàn ò sì wáá mọ inú un rò, tó ṣe pé torí ẹ̀ ni ò jẹ́ ó mopẹ́ẹ́ dú, ṣebí ó lójú ti fi ń ríran..
wikipedia
yo
...Olupa Alaba a bi ojogbon Olugboyega Alaba ni Ilu Igangangangan ni iwọn aadọta ọdun siwaju akoko yii..
wikipedia
yo
Ó lọ sí ilé-ẹ̀kọ́ alákọ̀ọ́bẹ̀rẹ̀ ti Ìjọ elétò àti ilé-ẹ̀kọ́ mọdá ti ìjọ yìí kan náà ní ìlú Igangan..
wikipedia
yo
Ó lọ sí ilé-ẹ̀kọ́ kọ́kọ́ni Leo Mímọ́ ti Ìjọ Àgùdà ní ìlú Abeokuta..
wikipedia
yo
Ó tún lọ sí yunifásítì tí ẹ̀kọ́ ní àkóbu....Jìbìtì dọ̀gá ìṣekúṣe ‘Ẹni a bá ní a ó jọjíjù là á jù ú!’Jìbìtì jọ ìṣekúṣe ṣe níjọ tí ìṣekúṣe ń bọ̀ wálé ayé, ìjọ jìbìtì kúkú ni..
wikipedia
yo
...Ìwé tí a yẹ̀wòỌlátúnjí Ọ̀pádọ̀tun (2005); Àwọn Akéwì ṣàṣàrò University Press PLC..
wikipedia
yo
ISBN978-030-741-9, ojú-ìwé 20-35.Ọlátúnjí Ọ̀pádọ̀tunlink Title..
wikipedia
yo
Ojú jẹ́ ẹ̀yà ara ti ẹranko àti ènìyàn ń lò láti ríran, ó fẹ́rẹ̀ jẹ́ gbogbo ẹranko ló ní ojú (ṣùgbọ́n àwọn ẹranko kan wà tí kò lójú) fún ènìyàn àti ọ̀pọ̀lọpọ̀ ẹranko, àwòrán tí ojú Bari a lọ sí ọ̀pọ̀lọ́, ọ̀pọ̀lọ́ a sì túnmọ àwòrán náà..
wikipedia
yo
Eniyan ati ọpọlọpọ ẹranko ní ojú meji, àwọn ẹranko inú odò tí a tún ń pè ní “ọgọọgọrunpods” ní ojú kan , àwọn ẹranko mìíràn ní ojú mẹta , àwọn mìíràn ní mẹrin..
wikipedia
yo