cleaned_text
stringlengths 6
2.09k
| source
stringclasses 2
values | language
stringclasses 1
value |
---|---|---|
EnuguEnugu (Ag), Ani (ndeh-h), Enugu East (Nnugu Nike), Enugu North (Enugu), Enugu South (Uami), Ezeagu (àga), Igbo Etiti (ogbe, Igbo Eze South (IG (WA), Igbo Eze N (Ece (E), Isi (IkeM), Nkanu Eastu (amagun nkanu (Uta (AR), Nsukka (Nsukka), Oroko (O River), Uńṣekalẹ̀ (Ọbafor), 2016 (údì), Uzo Uquali Uami | wikipedia | yo |
Gomberíbùko, balanga, Billiri, Upoka, funHébérù, Gotungo Kaltungo, Kwami, NAogo, Shogon, Yamla/tu/débá.. | wikipedia | yo |
Imoimoaboh Mbasie (Aboh), Ahizu Mbaise, Ehime Mbanyoo (Ehime Eoriini Hitte (mànàmánáa), Idẹato North (Nsokean), Idẹato South (Nami Hhite Uboma, Ike Isiala Mbano, iṣú, Mbaitol, NGO, Okr N, Nkge, Nkloglos (Nuse), Oroko, Owayeta (O O/egbe, Okigwe, Oroko, Orlu, Orsu, or East, Oru (MBA) Owerri (sister, Owerri Municipal, Owerri West West West West E- S. | wikipedia | yo |
Jìwòúnpékà bá bá, Birnin Kudu, Birdo, Gagarawa, lọ́run, Garki, Gumel, Aláwọ̀, Gwàrà, Gwáwiwa, Hakìí, Jáv, Hausa, Kau Kazaure, kiri - ká _*kiyawa, Maig Malam Mabedórí, _*B. Rìngí, Sule, Sule taKarkar, TẹKírísítì. Yanveɔta ninnin Gwari, Chikun, Gíwá, Gíwá, ìgbàbi, Ókara, jẹ́ Ka'a, hu, Kaduna North, Kaduna South, Kágarko, Uruted, Kuest, Kuway, M, Mah, Sagun Gariga, Sanga, Zan kátà, Zaria, Zaria | wikipedia | yo |
Kánrẹ́oajìn-gi, Albasu, bagwáí, bèbèjí, Bchi, Bundar, Danta, Dawakin Kudu, Deyekin tofa, Kakoko, FARIV, Moroko Garko, garùnm (garùn Malm), Y GSanz (Mọ́mìji Gisages) Gwale (Gwale Gwale (gzzz (z Àlàáfíà (kábọ̀), Kano (Kano, (Kano), Sikáráyé), kíbiya (kíbiya), Kroko (PA8), Botyl (Tgaines), Kunchi), Kúnchi), Kitan (K), Makoko (Kakoko), Mai ga (Maiga), Minjir2] Nrrr2, Naswa, Rani (Fiori), Ri A O ní Rogo Ngo, Shane), Shanọmọ (ọmọ Sumaila), Suma (K K (ta (ta, To (to (to (2016] ( Wa Wà W (2] Un (UN2), WWa- Wa Wa- Wates (wu FM ! FM (FM Bori- FM (FM Saila (FM Mai O. ↑ Alaafia (ii, K (os, FM omi (PAv] N (ii) Tara (FM OFM (FM 1] ↑ Bailaga, Nami (FM K. ↑ Bo 2017, D | wikipedia | yo |
KATSINA,BAkòrí, batagarawa, Batsari, bá́u, Binwa, Charanchi, dan-Musa, dan Dume, 9.. | wikipedia | yo |
Danja, Daura, Dusi, Duníyà, FAFAkari, funa, Inmàlúù, Jibíàbíà, Kfur, kaita, Kakoko, Kankia, Kat (Kat), Kurfi, Kuṣàdá, Mai'Adua, màlũmjaburata, Mani, masmas, Matazu, Musáwa, rímí, Rbuwa, Saàárín, Sandàmú, Zang | wikipedia | yo |
KebbiAliẹru, arẹwà, Argungu, Augie, bagudo, Birnin-Kebbi, Bunza, Dandi Kamwa, Dankọ́ko wàságu, Fákà, Gwan, Jega, Kalgo, Dijiko-Ṣse, Sakaba, Shanga, Ṣùga, Ya, Zuruté.. | wikipedia | yo |
Kogi vi, ajá òkúta, ankpa, Bâsa, Dekina, ibàjí, Oárá, ìgalà-odò, Ìjù,mú, Kábba/u, Kami, Ṣóg, Mopa-K, òfú, Ogun/mọ́, Ogbun, Òkè, Figé, Olama, Oag, Ywe, Yagba West.. | wikipedia | yo |
KwaraKwaraAsa, Baruten, Edu, Èkìtì, Ipoju, Ìlọrin EAsat, Ìlọrin South, Iroko, Ìlọrin West kiyamo, Moro, Offa, Òkè-ẹ̀rọ, ọsin, Oyún, Papa.. | wikipedia | yo |
OgunfinAbeokuta North, Abeokuta South, Ado-Odò/Ota (Ota), Ẹ̀gbáda North ifọ (ifọ), Ijebu East (Ogèrè), Ijebu North, Ijebu Ode (Ijebu Ode), Ikenne (Ikenne), Ijebu North East (A|A Iroko Aroko (LAW), Ipòkia (iporere), Obafemi Owode (Owode2), OdeDA (HH), Odogbolu (Wale), Ogun Waterside (AboG), Shaga (SHM), Onroko akoko North East -I, akoko North West – Òkè Agbe, akoko South West – Akoko South East –B| Reroko North North Balu Itabe, Reroko South –FM, Saroko, Saroko- I42- Òkè Okitipupa - WERA - Ẹ̀roko, Ẹsẹ̀- O- Ile, Ile-Olù-Ji-Ji- O-Ji, I-Ji- Oroko, Ondo East-B- Ondo- 2016- Ondo- O- O-owo.. | wikipedia | yo |
Osuneseata East, Atakun West West -osu, Aiyedádé, Gbọ̀ngàn, Aiyehun-ile Ogbe, Boluwaduro - Otan Ayegbéra, boripe-Iroko, Eroko North, Eroko, E-ede, Anaka, Ana-Ife, Iroko, Oye-Ife, East-Ife, ifẹ North-I, Ife South-Ife, Ijegudo, LS-Iroko, Ila-ila Òràngún, Ilesha East-ile, ilesha, Iroko- Iwọlé-I, Iroko-I, I-ode, Oroko-ibokun, Odò- FM-òkùkù, Ola-OLUWA, Bode Osi, Ọlọrun-Da, O-Ade, O-B, Kano-FM, Mo-FM, Mo://ini, Moroko, Modu, Ibadan, Ibadan, Ibadan, Ibadan North, Ibadan North West, Ibadan South East, Ibadan South West, Ìbarà, Zaila, Dan North, Iddo West, Kebi, Iaila, Iaila, Iebi, ìwáwo, Iyarisi, Kajola, Lause, FM Alayen, Ògbómọ̀sọ́, Ògbómọ̀sọ́, Ògo Oluwa, Olukoko, Oroko, Iroko, Oroko, Oroko, Oyo, Oroko, oye West, 2 FM, Surulere.. | wikipedia | yo |
PlateauLo Ìdìpọ̀ -Barkin Lves, Bssa-Baye, Bok-Bok, Jos East-ARG, Jos North-Jos, Jos, Jos South-bùkún, Kanam-dan, kankeke, Langke Tang North-Lang Tang, Lang Tang South, Manguman, Mikang, Pankshin-Pankshin, 'an-Pan, Riyom, Sheagbéraga-Shedia, Wáṣẹ́-wáṣẹ́.. | wikipedia | yo |
NíráRiversa East-àbọ̀-àdá, Ahoàdá West-inmá, Àkuku-tòru, Andoni-NGO,f, Áṣárì-tòru, Bonny-konnny, E°-Abone, Eleme-ncasal, Esasa-ẹmu-Oha, Etche, NNOKpor, ik-iso-K, KHana-bori, Obia/Akpor, Abup-Odù -Abua, Ọgbà/ẹgbẹ́/ǹta-òkú, Òkú, Oke/ Okrika, Okẹ, Ọmúmma, Aroko/nko-konBO Town, Oyin-afà, Part-Harcourt, Tai-Harcourt | wikipedia | yo |
Ṣòkòtòṣòkòtòjí, bodáhùnine Dange Shuni, Gada, goróyè, gùdù, Gwàdà , ille, isà kebbe, Kware, Rabah, Sabon Birni, Shagari, SiLame, Sokoto North, Sokoto South, _*?Wal, taníní, tureta, Wamak, Wwuno, yabo.. | wikipedia | yo |
Tarababubáaardo Kola, Bálì, ṣòfò, Gashaka, Gassol, ibi, Naga, Karim lamidu, Kurmi, lau, Sarda, takúm, Ussa, wukari, Yorro, zing.. | wikipedia | yo |
Yobeyobébàde, búsàrí, Damaturu, fìka, Leo, Gida, Gusba, Gulami, jákusko, Karaet, Machine, Nangẹ́rẹ́, Nguru, Potiskum, Taryeiwaa, Yunusari Yusufari.. | wikipedia | yo |
Zamfara_faraùnjá, Ketodélé, Prelém, Bungudu, Gummi, Gusau, Kaura na: Birnin Marance, Maradun, Márù, Mákà, Oroko Mfara, Tfè- ZFC.Kori, Abuja, Abuja, Bwari, Ggbúnwa, Dkarun, Dorili.local government councils of Nigeria.. | wikipedia | yo |
Kudiratu Abiola ti a bi ni ọdun 1951, dágbére laarin ni ojo kerin osu kefa odun 1996(1951 – 4 June, 1996) jẹ oselu ati ajàfẹ́tọ̀ọ́ ọmọ eniyan ọmọ orile edè Naijiria.. | wikipedia | yo |
Abiola.Ayé re won bi i ni odun 1951 ní Zaria ni ile Naijiria.. | wikipedia | yo |
alhaja Kudirat Abiola ni obinrin keji ti o fẹ ọkọ rẹ.. | wikipedia | yo |
Ní àkókò ikú rẹ̀, ó jẹ́ ìyàwó àgbà rẹ̀.Wọ́n pa á lákòókò tí ìjọba orílẹ̀-èdè Nàìjíríà ti fi ọkọ rẹ̀ sí àtìmọ́lé.. | wikipedia | yo |
Ọkọ rẹ ni wọn gbàgbọ́ pe o jẹ oludije to jawe olùbọ ninu idibo Naijiria to waye lodun 1993, ti won si ti mu u laipe lehin ti ijoba apanich Ibrahim Babangida fagi le won.. | wikipedia | yo |
Ìpànìyàn náà jẹ́ kókó-ọ̀rọ̀ ti ìwádìí àti ìdánwò ní ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọdún lẹhìn náà.. | wikipedia | yo |
Gẹ́gẹ́ bi àwọn akọọlẹ, ipaniyan naa ni aṣẹ ati lẹhin naa waye nipasẹ awọn ọkunrin mẹfa.. | wikipedia | yo |
Olùrànlọ́wọ́ ti ara ẹni, ẹnití ó fi ẹ̀sùn kan pé ó ní ipá pẹ̀lú àwọn apànìyàn rẹ̀, wà nínú ọkọ̀ ayọ́kẹ́lẹ́ ṣùgbọ́n kó farapa.. | wikipedia | yo |
Ọkọ rẹ̀ tẹ̀síwájú láti wà ní àtìmọ́lé láìsí ẹ̀sùn lẹ́hìn ikú rẹ̀.. | wikipedia | yo |
Ó kú ní àwọn ipò ìfura ní kété ṣáájú kí wọ́n tó sọ pé yóò tú sílẹ̀ ní ọjọ́ keje oṣù keje ọdún 1998.Àwọn ìtọ́kasíàwọn Ọjọ́ìbí ní 1951Àwọn Ọjọ́aláìsí ní 1996àwọn ará Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
Alexander Uruẹmu Ibru (March 1, 1945 – 20 November 2011) jẹ́ oníṣòwò ọmọ ilẹ̀ Nàìjíríà, ohun tún ni olùdásílẹ̀ ìwéròyìn ọjọ́júmọ́ The Guardian Newspapers tí ó dásílẹ̀ ní 1983.Ìtọ́kasí ará Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
HOgan "KiKid Bassey (1932-06-03 – 1998-01-26) je omo ile Naijiria.. | wikipedia | yo |
Ni ọdun 1952, owo Naijiria kan ti orukọ rẹ n jẹ hogan Bassey di World featherweight Champion ni ilu oyinbo.Ìtọ́kasí ara Naijiria.. | wikipedia | yo |
Wọ́n ní wọn kò gbọdọ̀ tẹ ìwé-ìròyìn jáde fún ọdún kan.. | wikipedia | yo |
Délé Gíwá tí àbísọ rẹ̀ ń jẹ́ Sumọ́nú Ọládélé BaInes Gíwá jẹ́ ọmọ Prilé-èdè Nàìjíríà tí wọ́n bí ní ọjọ́ kẹrìndínlógun oṣù kẹta ọdún 1947, tí ó sì papọ̀ da ní ọjọ́ kọ́kàndínlógún oṣù kẹwa ọdún 1986.. | wikipedia | yo |
(16 March 1947 – 19 October 1986) Jẹ́ oníṣẹ́ ìwé ìròyìn àti olóòtú ìwé ìròyìn ọlọ́sọ̀ọ̀sẹ̀ Newswatch.. | wikipedia | yo |
Ìbẹ̀rẹ̀ ayé lágbàmọ Ọládélé BaInes Gíwá wọn bí ní ọjọ́ kẹrìndínlógun oṣù kẹta ọdún 1947, tí ó sì papò dà ní ọjọ́ kọkàndínlógún oṣù kẹwa ọdún 1986.. | wikipedia | yo |
(16 March 1947 ) Ni wọ́n bí sínú ẹbí ìkan nínú àwọn òṣìṣẹ́ l'Ààfin Ọba Adéjijì Adéremi nígbà ayé rẹ̀.. | wikipedia | yo |
Eto ẹkọ rẹdélé l9 si Ile-ẹkọ l.A ti o wa ni lagere ni ilu Ile-Ife.. | wikipedia | yo |
Ó sì wọ ilé-ẹ̀kọ́ ti Odùduwà College ní Ilé-Ifẹ̀ nígbà tí baba rẹ̀ ríṣẹ́ sí ibẹ̀ gẹ́gẹ́ bí alágbàfọ̀.Délé tún lọ sílé ẹ̀kọ́ àgbà ní ìlú Amẹ́ríkà tí ó sì kẹ́kọ́ gboyè bá nínú ìmọ̀ èdè Gẹ̀ẹ́sì ni ulé-ẹ̀kọ́ Brooklyn College ní ọdún 1977.. | wikipedia | yo |
Ó tún sì tún lọ sílé ẹ̀kọ́ Fordham University láti kẹ́kọ̀ọ́ gboyè síwájú sí.. | wikipedia | yo |
O sise ni ile-ise iwe iroyin ile Amerika ti oruko re n je The New York Times gege bi amúgbá-lẹgbẹẹ olootu iwe iroyin naa fun odidi odun merin gbáko saaju ki o to pada si orile-ede Naijiria lati sise nile ise iwe iroyin Daily Times ti o wa ni ilu Eko.Dele Gíwá, Ray Ekpù, Dan agbese ati Yakubu Mohammed ni won jo pana da ile-ise iwe iroyin News’’ ni odun 1984, won si gbe apileko akoko jade ni ojo kejidinlogun osu kini odun 1985, ti won si bere si n pin ka osu kini.. | wikipedia | yo |
délẹ̀ gbé iṣẹ́ ìmọ̀ ìròyìn àti ìkọ̀ròyìn jọ jáde ní orílẹ̀-èdè Nàìjíríà pẹ̀lú sísáfikún ìgboyà àti ìtọpinpin nínú iṣẹ́ ìròyìn nígbà ayé rẹ̀.Ní àsìkò ìjọba ààrẹ apàṣẹ wàá lábẹ́ ìjọba ológun Ibrahim Babangida tí ó gba ìjọba ní inú oṣù kẹjọ ọdún 1985.. | wikipedia | yo |
Délé gbé àwòrán ojú Ààrẹ náà sí ojú ewé àkọ́kọ́ ìwé ìròyìn náà ní èmẹrin tí ó sì tún ń fẹnu àbùkù so tẹni bá rò wípé òun yóò ma dá ìjọba Ààrẹ Babangida rà.. | wikipedia | yo |
Nígbẹ̀yìn, ìwé ìròyìn Newswatch gbojú àgàn sí Ààrẹ náà lásìkò ìjọba rẹ̀.Ìgbé ayé rẹ̀délé Gíwá fẹ́ ìyàwó rẹ̀ àkọ́kọ́ ọmọ orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà tí ó jẹ́ oníṣẹ́ ìlera ní ọdún 1974.. | wikipedia | yo |
Ó fẹ́ ìyàwó kejì tí orúkọ rẹ̀ ń jẹ́ Florence ìta Gíwá, àmọ́ ìgbéyàwó wọn kò jù lọ ju oṣù mẹ́wá lọ kí ó tó túká.. | wikipedia | yo |
Lẹ́yìn náà ó tún ṣe igbeyawo pẹ̀lú Arábìnrin Olufunmilayo Oniyan ní ọjọ́ kẹwa oṣù keje ọdún 1984, tí wọ́n sì jọ wà papọ̀ titi di àsìkò ikú rẹ ní ọdún 1986.. | wikipedia | yo |
Ìyá rẹ̀ tó bí àti ọmọ rẹ̀ ni wọ́n gbẹ̀yìn rẹ̀.Ìtọ́kasí fún onígbá Ara Nàìjíríà ará Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
ibù rẹ̀ wà ní Zurich, Switzerland, bẹ́ síni Ààrẹ rẹ̀ lọ́wọ́lọ́wọ́ bayi ní Sepp Blater.. | wikipedia | yo |
FIFA ni o ni ojuse fun Àgbájọ ati iṣejọba awọn idije pataki bọọlu-ẹlẹ́sẹ̀, àgàgà ifẹ Ẹyẹ agbaye FIFA, to waye lati ọdun 1930.itọkasi.. | wikipedia | yo |
Wọ́n bí ní Umudúrúoha AmaIgbo ní Ìpínlẹ̀ Imo, Odò ló wà nígbà tí àwọn afẹ̀ru-ṣòwò mú lẹ́rú ni Bonny.. | wikipedia | yo |
KẸ́ŃYÀ tàbí orílẹ̀-èdè Olómìnira ilẹ̀ Kenya jẹ́ orílẹ̀-èdè ní Iorun Afrika.. | wikipedia | yo |
ó dùbúlẹ̀ sí ẹ̀bá òkun India, ní agedemeji ayé, Kẹ́ńyà ní bodè mọ́ Ethiopia (àríwá), Somalia (àríwáilaòrùn), Tànsáníà (gúúsù), Uganda àti Lake Victoria (ìwọ̀òrùn), àti orílẹ̀ èdè gúúsù Sudan (àríwá).. | wikipedia | yo |
Àwọn Oníbúgbé ibẹ̀ ti pọ̀ tó 38 lẹ́gbẹgbẹ̀rún.Àwọn ìgbèríko, ìbílẹ̀ àti àwọn ìpínsí Kenya pínsí àwọn ìgbèríko 8 tí olórí wọn ń jẹ́ alákóso ìgbèríko (Ààrẹ ló ń yan wọ́n).. | wikipedia | yo |
Àwọn ìgbèríko wọnyi (MKOa Singular OluMIKO Plural in Swahili) na tun je pínpín si awon ibile (wilaya).. | wikipedia | yo |
Àwọn ìbílẹ̀ wọ̀nyí nã tún jẹ́ pípín sí àwọn ìpínsí 497 (tààràfa).. | wikipedia | yo |
Àwọn ìpínsì tú jẹ́ pípín sí 2,427 àwọn ibùdó 2,427 (Mtaa) àti ọmọ ibudo 6,612 (Mtaa Mdógò)... | wikipedia | yo |
John Burnett tí ó jẹ́ principal àti Vice-Chancellor University of Edinburgh láàrín 1978 sí 1987 kú ní ọjọ́ kejìlélógún oṣù keje, ọdún 2007.ìgbésíayé.. | wikipedia | yo |
Ìfáàràipele tabi isọri marun-un ni a le pin girama ede si.. | wikipedia | yo |
Àwọn ìpele yìí náà ni fònẹ́tíìkì tàbí ètò ṣíṣàpèjúwe ìró, fonọ́lọ́jì tàbí ìbáṣepọ̀ ìró; Sementìtì tàbí et`o ìtumọ̀; síntáàsì tàbí ètò tí ó dalẹ̀ gbólóhùn, àti mọfọ́lọ́jì tàbí ètò nípa ṣíṣẹ̀dá ọ̀rọ̀.. | wikipedia | yo |
Ikeje àwùjọ Adulawo káàkiri ayé, orúkọ se pàtàkì púpọ̀.. | wikipedia | yo |
Ojú ayé nìkan kọ́ ni a fi í wò ó; a máa fi ojú-inú àti ojú ẹ̀mí pàápàá wò ó.. | wikipedia | yo |
Nítorí náà orúkọ jẹ mo ìhun ọ̀rọ̀-orúkọ nínú èdè adúláwọ̀ kọ̀ọ̀kan; ó jẹ mọ́ ìmọ̀lára ènìyàn, ó jẹ mọ́ ìgbàgbọ́, ìfẹ́, àníyàn àti ìrètí ènìyàn pẹ̀lú....àmúlò Èdè YORÙmẹ́tàlò (Èdè Yorùbá) Deji médùbi ojú-ìwé 117-129.. | wikipedia | yo |
ÌfáàràÈdè, èdè, èdè láìsí èdè, èèyàn kò sunwọ̀n láwùjọ.. | wikipedia | yo |
Èròǹgbà wa nínú àròkọ yìí ni láti tanná sí àmúlò èdè Yorùbá ní oríṣiríṣi ọ̀nà.. | wikipedia | yo |
Díríranrati ènìyàn bá ṣe alábàápàdé àkọsílẹ̀ kan tí wọ́n ṣe ní èdè tó ṣe àjòjì sí i, ọ̀nà àbáyọ tí yóò kọ́kọ́ wá sọ́kàn rẹ̀ ní ìrànwọ́ ẹni tí yóò ṣe aáyan ògbufọ̀ irú àkọsílẹ̀ bẹ́ẹ̀.. | wikipedia | yo |
A lè sọ pé iṣẹ́ ògbufọ̀ ni ó fẹ́rẹ̀ nira jùlọ nínú gbogbo iṣẹ́.. | wikipedia | yo |
A lè fi ipò mẹtẹ̀ẹ̀ta yìí hàn nínú àwọn àpẹẹrẹ ìsàlẹ̀ yìí.Ìwé tí a yẹ̀wòHarrison Adeniyi (2000) Ìlò èdè àti ẹ̀dà-èdè Yoruba Olu Akin Wọrin Press.. | wikipedia | yo |
Kuba tabi orile-ede olominira ile Kuba (; , ) je orile-ede erekuṣu ni Karisẹ́bàá.. | wikipedia | yo |
Orílẹ̀-èdè Kuba ni Erékùṣù Kuba gbangba, Isla de la Juventud, àti àwọn ṣíṣú-Erékùṣù.Havana. ní ìlú títóbijùlọ níbẹ̀ àti oluilu rẹ̀.. | wikipedia | yo |
Santiago de Cuba ní ìlú keji tótóbitokasí àwọn orílẹ̀-èdè Kariẹbí orílẹ̀-èdè Acnastith | wikipedia | yo |
Benin () tàbí Orílẹ̀-èdè Olómìnira Ilẹ̀ Benin jẹ́ orílẹ̀-èdè ní ìwọ̀òrùn Áfríkà.. | wikipedia | yo |
Ó ní bodè pẹ̀lú Togo ní apá ìwọ̀òrùn, Nàìjíríà ní apá Ìọruń, àti Bùrkínà Fasọ̀ àti Nìjẹ̀r ní àríwá.. | wikipedia | yo |
Ìtóbi rẹ̀ kò fi bẹ jù lọ pẹ̀lú arabùdó tó fẹ́ ẹ tó 8,500,000.. | wikipedia | yo |
Bobjẹ́ pé oluilu rẹ̀ jẹ́ Porto Novo ibù ìjọba wa ní Kútọnu.Lẹ́yìn ìjọba olóṣèlú láti 1960 dé 1972, ìjọba Marx-leninist jẹ́ láti 1972 títí dé 1991, ìjọba yí ṣe ìnira púpọ̀, ó sì ṣe ìdádòru inadura.. | wikipedia | yo |
Bẹ̀rẹ̀ láti ọdún 1991, àwọn ìdìbò ẹgbẹ́ olósèlú tí ń wáyé “Orúkọ “Benin” gẹ́gẹ́ bí orúkọ rẹ̀ kò ní ohunkóhun ṣe pẹ̀lú Ilẹ̀ọba Benin tàbí ìlú Benin ní Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
Oruko re tele je Dahomey (dan-ejo (snake),450-ilu tabi ile,ìlú awon ejo) ki a to yi si orile-ede olominira omoìlú ile Benin ni odun 1975 nitori pe egbe odo to wa un je Etiodo Benin.. | wikipedia | yo |
Wọ́n mú orúkọ yí nítorípé kò fi s'ẹgbẹ́ kan lãrín gbogbo àwọn ẹ̀yà ènìyàn bí ãdọ́ta tí wọ́n wà ní ilẹ̀ Benin.. | wikipedia | yo |
Dahomey jẹ́ orúkọ Ìlúọba fọ́n ti ayéijọ́un, nítorí èyí wọ́n ro pé kò tó.Ìtàn Ilẹ̀-ọba Dahomey jẹ́ ìṣẹ́jú lát'ọwọ́ àwọn oríṣiríṣi ẹ̀yà ní Abome.. | wikipedia | yo |
Àwọn àkótán rò pé bóyá àìsí àbọ̀ tí ọwọ́ ẹrú dásílẹ̀ ni ó fa ogunlọ́gọ̀ èrò ènìyàn láti kó lọ sí ààbòy, lãrín wọn ni a ti rí ãjà, àwọn ọmọ ẹ̀yà gbé ti àwọn àkótán nígbàgbọ́ pé àwọn ni wọ́n ṣe ìdásílẹ̀ ìlú nã.. | wikipedia | yo |
Ìbáṣepọ̀ lãrín àwọn ẹ̀yà ajá àti ẹ̀yà fọ́n tó fa ìdásílẹ̀ èyà titun tí a mọ̀ sí “Dahomey”.Ìgbàgbọ́ ni pé àwọn gbé wá láti wyọ.. | wikipedia | yo |
Àṣà jagunjagun wọn jẹ́ kí wọ́n fẹ́ bóde tóbi pẹ̀lú oluilu ní Abomey.ìṣèlú irú ìṣèlú jẹ́ ti ọ̀pọ̀lọpọ̀ ẹgbẹ́ olóṣèlú tí wọ́n yan àwọn aṣojú pẹ̀lú Ààrẹ Abasẹ́ níbití Ààrẹ ilẹ̀ Benin, tí ṣe yayí boni lọ́wọ́lọ́wọ́ bayi, jẹ́ olórí orílẹ̀-èdè àti olórí ìjọba.. | wikipedia | yo |
Ní ọdún 1999 ni wọ́n pín àwọn apá ìjọba abẹ́lé mẹ́fà tó wà tẹ́lẹ̀ sí méjìlá.. | wikipedia | yo |
Alibori atakọ́ra ATDetique Borgọ́ Collin odiun Kodressing Littoralral mono Olanieme Plateau Zoujọ-Benin jẹ́ ilẹ̀ san láti àríwá dé gúúsù ní ìlàoòrùn Afrika, ó dùbúlẹ̀ larin agbedeméjì ayé (equator) àti ila-ooru alákàn (Tropic of Cancer).. | wikipedia | yo |
Iobadùbúlẹ̀ rẹ bẹrẹ lati 6°A de 12°30'a, bẹ ẹ si ni ilaìnàró rẹ bẹrẹ lati 1degl De 3°40l.Pẹ̀lú agbègbè ilẹ̀ tó tó Benin fẹ lati ọdọ Niger ní Ariwa titi de Okun Atlantiki ni guusu, Eìdáláresi to jẹ .. | wikipedia | yo |
Bótilẹ̀jẹ́pé ní ìwọ̀n ilé Ẹ̀bà Odò rẹ̀ jẹ́ ìwọ̀n ilẹ̀ orílẹ̀-èdè na ní ibi Todọ́gba jẹ́ jẹ́ .ikan nínú àwọn orílẹ̀-èdè tó ní iwoorun Áfríkà ní Benin.. | wikipedia | yo |
Ó kéré ní ìlọ́po mẹ́jọ sí Nàìjíríà tó ní bodè mo sì ìlàoòrùn.. | wikipedia | yo |
Ṣùgbọ́n ó tóbi ní ìlọ́po méjì sí Togo tó ní bodè mọ́ sí ìwọ̀òrùn.. | wikipedia | yo |
Máàpù ilẹ̀ Benin fihàn pé àwọn òkè rẹ̀ kò fi bẹ yàtọ̀ sí ara wọn (ìdásãrin àwọn òkè rẹ̀ jẹ́ ).. | wikipedia | yo |
A lè pín orild-ede na sí apá mẹrin láti gúsù dé àríwá.. | wikipedia | yo |
Ibi ẹ̀kún omi ìrẹ̀lẹ̀, oníyanrìn (ìgbélékè tọ̀gájùlọ ) jẹ́, lọ́pọ̀jùlọ, ni fífẹ̀.. | wikipedia | yo |
Ó jẹ́ ilẹ̀ ẹrọ̀fọ̀ tó ní àwo adágún odò àti ọ̀sà tí wọ́n jápọ̀ mọ́ òkun.. | wikipedia | yo |
Awon ilegiga apagu Benin (Igasókè larin ati ) pinpin si ra won nitori awon afonifoji to la koja lati ariwa de gusu lẹgbẹ awon odo Coufọ́, Zou, and Oueme.isuna isuna Ile Benin jẹ ti Alaidagbasoke, o si gbójúlé Iṣẹ agbe Aroje, ogbin Owu ati OKÒWÒ Agbegbe.. | wikipedia | yo |
Owu títa ló jẹ́ 40% GIP àti bí 80% Ipara Ọjà Okere Iṣẹ́ọba.. | wikipedia | yo |
Ìdàgbàsókè eso-iṣẹ́ ṣàrinrin 5% ní bí ọdún méje sẹ́yìn, ṣùgbọ́n ìpọ̀sì iyeára kò jẹ́ kí ìpọ̀sì yí ó ní ipa kankan.. | wikipedia | yo |
ìgbọ́wọ́lórí (ọ̀wọ́n) ti dín sílẹ̀ ní bí ọdún mélo ṣe yín.. | wikipedia | yo |
Cfa Franc ní Owoeni ilé Benin.dìmọ̀grafi ìtara Iyearabùdó ilẹ̀ Benin n gbé ní gúsù.. | wikipedia | yo |
Awọn ẹya ede Afrika bi 49 lo wa ni Benin; awon wonyi tedo kakiri.. | wikipedia | yo |
Awon eya ede yi ni Yoruba ni gusuìlàoòrùn (ti won wa lati Naijiria ni ọ̣́dúnrún 12la); dendi ni agbegbe Ariwa-arin (won KoWÀ lati Mali ni orundun 16un); bárìba ati Fulbe ni ariwailaila- Berokobe ati Somba ni ataCora range; Fon ni ayika agbegbe Aboyy ni arin gu; ati mina, XRIQeda, ati aja (ti won wa lati Togo) ni ẹkun odo.. | wikipedia | yo |
fọ́n ní ẹ̀yà èdè tọ́pọ̀jùlọ pẹ̀lú 1.4 lẹ́gbẹgbẹ̀rún iyearabùdó tó ń sọ èdè fọn, Yorùbá tẹ̀lé wọn pẹ̀lú 1.2 lẹ́gbẹgbẹ̀rún, àjà (600,000), Bariba (460,000), Ayízo (330,000), the Fulbe (tàbí Fúlàní, péul àti fúlà) (310,000), àti àwọn gùn (240,000).. | wikipedia | yo |
Bakanna ni lẹba awon ebute ni gusu a le ri awon omo-omo awon ẹru ti won kopada wa lati Brasil.. | wikipedia | yo |
Bakanna die tun wa lati ile Europe, àgàgà awon ara Fránsì ati awon eniyan lati àpariru Asia bi Lẹ́baon ati ìlàoòrùn Asia bi India.Ẹṣin gege bi ònkà 2002 se fihan, 42.8 je ẹlẹṣin Kristi (27.1 je Kathoeo, ṣẹlẹstial 5% 5,di Method 3.2, other abẹ́rẹ́ 2.2, awọn miran 5.3% 24.4% je Musulumi, 17, 17 je ẹlẹṣin, 15.5% awon miran.èdè ede ise je Faranse sugbon sibẹsibẹ awon ede abinibi bi Fon ati Yoruba na tu gbajumọ gba gbajumọ ni apa gusu.. | wikipedia | yo |