cleaned_text
stringlengths 6
2.09k
| source
stringclasses 2
values | language
stringclasses 1
value |
---|---|---|
Nígbà tí ó dé Nàìjíríà láti Pakistan, ó fi àṣẹ lélẹ̀ láti yàn án sípò alága kejì ní Oṣù Kẹrin ọdún 1965.. | wikipedia | yo |
O ja ni ogun abẹ́lé Naijiria o si di olori ogun, 20 Battalion lati osu kewa 1967 si Kínní 1968.. | wikipedia | yo |
A se e ní Brigade pàtàkì àti igbákejì Alakoso, Ẹgbẹ Ọmọ Ogun 33 lati Oṣu Kẹta ọdun 1970 sí Oṣù Kẹta ọdún 1971 ati alaṣẹ, 29 Brigade lati Oṣu Kẹta ọdún 1971 si osu kejila ọdun 1972.. | wikipedia | yo |
Ní Oṣù Kàrún Ọdún 1980 ó ní ìga sí ipò tí Briga-ìun.. | wikipedia | yo |
Ni ọdun 1981, o lọ si National Institute for Policy and strategic Studies, kuru, Jos, Ipinle Plateau, Nigeria ati ni ọdun 1982 o lọ si ẹkọ iṣakoso idaabobo International, Naval postgraduate School, Amẹrika.. | wikipedia | yo |
Kogi vi, ajá òkúta, ankpa, Bâsa, Denà, iba, Oode, ìgalà-odò, Iroko, Kami-konu, Kami, Mob, Moroko, Mopà-U, Ogun, Ogbun, O-I, Finé, Olama, Oag Yag, Ywe, Yte West | wikipedia | yo |
Gẹgẹ bi àwọn akọọlẹ, ipaniyan naa ni aṣẹ ati lẹhin naa waye nipasẹ awọn ọkunrin mẹfa.. | wikipedia | yo |
Délé gbé àwòrán ojú Ààrẹ náà sí ojú ewé àkọ́kọ́ ìwé ìròyìn náà ní èmẹrin tí ó sì tún ń fẹ́nu àbùkù sọ tẹni bá rò wípé òun yóò má dá ìjọba Ààrẹ Babangida rà.. | wikipedia | yo |
Lẹ́yìn náà ó tún ṣe igbeyawo pẹ̀lú Arábìnrin Olufunmilayo Ọlániyan ní ọjọ́ kẹwa oṣù keje ọdún 1984, tí wọ́n sì jọ wà papọ̀ títí di àsìkò ikú rẹ ní ọdún 1986.. | wikipedia | yo |
FIFA ni o ni ojuse fun Àgbájọ ati iṣejọba awọn idije pataki bọọlu-ẹlẹ́sẹ̀, àgàgà ifẹ ẹyẹ agbaye FIFA, to waye lati ọdun 1930.itọkasi.. | wikipedia | yo |
Àwọn Oníbúgbé ibẹ̀ ti pọ̀ tó 38 lẹ́gbẹgbẹ̀rún.Àwọn ìgbèríko, ìbílẹ̀ àti àwọn ìpínsí Kenya pínsí àwọn ìgbèríko 8 tí olórí wọn ń jẹ́ alákóso ìgbèríko (Ààrẹ ló ń yan wòn).. | wikipedia | yo |
Àwọn ìgbèríko wọnyi (MKO Singularlar OluMIKO Plural in Swahili) na tun je pínpín si awon ibile (wilaya).. | wikipedia | yo |
Àwọn ìpínsì tú jẹ́ pípín sí 2,427 àwọn ibùdó 2,427 (Mtaa) àti ọmọ ibùdó 6,612 (Mtáa Mdógò)... | wikipedia | yo |
Nítorí náà orúkọ jẹ mo ìhun ọ̀rọ̀-orúkọ nínú èdè adúláwọ̀ kọ̀ọ̀kan; ó jẹ mọ́ ìmọ̀lára ènìyàn, ó jẹ mọ́ ìgbàgbọ́, ìfẹ́, àníyàn àti ìrètí ènìyàn pẹ̀lú....àmúlò èdè YORÙmẹ́tàlò (Èdè Yorùbá) Deji médùbi ojú-ìwé 117-129.. | wikipedia | yo |
Bobjẹ́ pé oluilu re je Porto Novo ibù ìjọba wa ní Kútọnu.Lẹ́yìn ìjọba olóṣèlú láti 1960 dé 1972, ìjọba Marx-leninist jẹ́ láti 1972 títí dé 1991, ìjọba yí ṣe ìnira púpọ̀, ó sì ṣe ìdákóra inadura.. | wikipedia | yo |
Oruko re tele je Dahomey (dan-ejo (snake),450-ìlú tabi ile,ìlú awon ejo) ki a to yi si orile-ede olominira omoìlú ile Benin ni odun 1975 nitori pe egbe odo to wa un je Etiodo Benin.. | wikipedia | yo |
Iobadùbúlẹ̀ rẹ bẹrẹ lati 6°A de 12°30'a, bẹ ẹ si ni ilaìnàró rẹ bẹrẹ lati 1degl De 3°40l.Pẹ̀lú Agbegbe Ile to to Benin fẹ lati ọdọ Niger ni Ariwa titi de Okun Atlantiki ni guusu, Eìdáláresi to jẹ .. | wikipedia | yo |
Oyo ileOyo ile ni aarin gbùngbùn ìlú Oyo, ibè naa si ni won tun n pe ni Oyo kaIwọlé, Oyo atijọ tabi Oyo-ọrọ ile tabi aye ti o se pataki julọ ni Oyo ni ààfin ati ọja-ọba.. | wikipedia | yo |
Bakanna ni agbegbe ìdáwà kan to n je oke oke Chels (oke"), Moroko to ni bodè mo Periri Central Central Macedonia.Ipọ awon orile-ede Europe.. | wikipedia | yo |
Global Positioning System (Gps) (Siste ṣiṣẹ́ipo Láyé) jẹ́ Ọnàiyatọ̀ ìtọ́ka ipò ohunkôhun l'ori ilẹ̀-ayé pẹ̀lú Satellite.. | wikipedia | yo |
Ronald Wilson Reagan (February 6, 1911 – June 5, 2004) jẹ́ Ààrẹ ogójì Orílẹ̀-èdè Ìṣọ̀kan Àwọn Ìpínlẹ̀ Ilẹ̀ Amẹ́ríkà (1981–1989) àti Gómìnà Èkétalọ́gbọ̀n Ìpínlẹ̀ Kalifóníà (1967-1975).Àwọn Ìtọ́kasíàwọn Ọjọ́ìbí ní 1911àwọn Ojoaláìsí ní 2004àwọn Ààrẹ ilẹ̀ Amẹ́ríkà.. | wikipedia | yo |
Awon ipinle Amerika je awon ipinle eyi to para po di orile-ede Amerika.itọkasi orile-ede Amerika.. | wikipedia | yo |
Ijo Katoliki tí a tún n pe ní ìko Àgùdà tàbí ìká Katoliki Róòmù.Ìtọ́kasí ẹ̀sìn Krístì.. | wikipedia | yo |
I Alludé to the wealth of general ideas scattered through them.Plato's Sophistication as a writer is evident in his socratic Dialogues; Thi-six Dialogues and vlogteen letters have been asCricońgbé to him.. | wikipedia | yo |
Yorùbá bọ̀, wọ́n ní, “Ohun gbogbo lówó orí, orí la fi ń mú ẹran láwò” Òròdúdújoyè tí ó jẹ́ àbúrò ni àwọn afọbajẹ yàn dípò olùbákin tí ó jẹ́ ẹ̀gbọ́n gẹ́gẹ́ bí i Awùjalẹ̀ tuntun ti ilẹ̀ Ìjẹ̀bú.. | wikipedia | yo |
Lẹ́yìn tí ó kúrò níbẹ̀, ó forí lé ìhà ìlà-oòrùn Ùgbò, ó sì tẹ̀dó sí ibi tí wọn n pè ní òde-ṣepẹ̀lúwà lẹ́yìn ìgbà tí wọ́n tẹ̀dó tán.. | wikipedia | yo |
‘Agbára’ tàbí ‘Ọ̀rá’ ńlá tí àwọn ẹja wọ̀ sí yìí ni wọ́n ń pè ní “Ẹ̀bẹ̀” láàárín àwọn Ìlàjẹ Ìgbà yẹn.. | wikipedia | yo |
Washington ti gba ẹbun Oscar ati ẹbun Wúrà róbótó ni Emeeji.Awon itọkasiawon ẹlẹ́bùn Adèmí okunrin osere didarajulọ 1káwọn ẹlẹ́bùn Adèmí okunrin osere didarajulọ 2káwọn oṣere ori-itage ara Ameria oludari fíat ara Ameria oṣere òṣèré fíú Ara Amẹrika.. | wikipedia | yo |
A n pe lorukọ John Langdon Down, ẹni ti o kókó ṣe àlàyé àìsàn yi ni ọdún 1866... | wikipedia | yo |
APÁ àrin Afrika Angola Burundi Gabon Kameme orile-ede olominira arin Ilẹ Afrika orile-ede olominira Ile Alanko orile-ede olominira oloselu Ile Alanko Rwanda SÃO Tomé ati Prinṣìpẹ̀ InHadaver.. | wikipedia | yo |
Oko òfúrufú jẹ́ ọkọ̀ ojú-orun ti irinṣẹ́ jẹ́w niting n gbé fo lójú Wihàn.. | wikipedia | yo |
A lè fi ọkọ̀ ìṣekàkà ṣe iṣẹ́ ẹ̀rọ kíkọ́ láti ibìkan sí òmíràn, bákan náà ni àwọn ọmọ ogun ojú-ọ̀run ma ń lòó láti fi ṣiṣẹ́ Wọ́n gbogbo àwọn bàlúù yí náà ni àwọn awakọ̀ òfúrufú ma ń gbé ń fò.. | wikipedia | yo |
Wọ́n gbé iṣẹ́ wọn kalẹ̀ s'ori iṣẹ́ àkànṣe ti George Catylry ṣe lati ọdún 1799 nígbàtí ó ṣe àgbékalẹ̀ èrò báalu ìgbàlódé tí ó sì ṣe àwọn òmíràn láti máa gbé àwọn ènìyàn fò láti ibìkan sí òmíràn àti iṣẹ́ ọmọ ilẹ̀ Germany àkọ́kọ́ nínú iṣẹ́ ìgbé ènìyàn fo nínú ọkọ̀ òfúrufú Otto lílìenthal.. | wikipedia | yo |
àwọm ìgbìyànjú lílìenthal láti fọ́ ní ọdún 1891 ni a rí gẹ̀gẹ̀ bíi ìbẹ̀rẹ̀ fífọ́ àwọn ọmọ ènìyàn.. | wikipedia | yo |
O tun ni Bode omi Mo Japan (lati egbe Okun-Omi Okhotsk) ati Amerika (lati egbe Bering Strait).Àwọn itọkasi Awọn orilẹ-ede Europe.. | wikipedia | yo |
Ní ọdún 2001 ọjọ́ kẹfà dín ni ọ̀gbọ́n ,ìyàwó rẹ̀ Aisha Shagari, kú ní ilé ìwòsàn kan ni lọ dòní ilèyín sí ki ìpáté kékeré gan.Àìsàn Emọla ni ó pa ìyàwó Shehu Shagari ní ọdún 2021.Ìgbà tí òkú ni ó jọ méjì dín ló gbọ́n oṣù Kejìlá ní ọdún 2018 ní ọwọ́ ìrọ̀lẹ́.. | wikipedia | yo |
Iṣan ran pe ni o pa ọ̀gbẹ́ni Shehu Shagari ni iwosan apapo kan ni Abuja.Awon itọkasi awon Aare ile Naijiriàwọn alakoso eto abele ile Naijiria.. | wikipedia | yo |
Lẹ́yìn ti Ológun gba Ìjọba ni Ọjọ́15, oṣù ṣeré, ọdún1966, Aguiyi-Ironsi di Olóri Orilẹ-ede Naijiria titi di ọjọ́ 29, oṣù Agẹmọ, ọdun1966 nígbà ti wọn dìtẹ̀ si ijọba rẹ ti wọn si pa á..Igba Ewea bi i ni Ilu Umuahia to wa ni Ipinle Abia lónìí ni ọjọ kẹta, Oṣu Kẹta ọdun 1924 fun Mázi ati Ezu Aguiyi.. | wikipedia | yo |
Nígbà tó pé ọmọ ọdún mẹ́jọ, Aguiyi-Ironsi kó lọ si ọ̀dọ̀ ẹ̀gbọ́n rẹ obinrin Ayamm ẹni to jẹ aya Theopkas Johnson to jẹ́ òṣìṣẹ́ aṣojú ìjọba fún ilẹ̀ Sierra Leone ní Umuahia.. | wikipedia | yo |
Wọ́n mọ odi yí wọn ká tínwọn kò sì gbà kí ẹnikẹ́ni nínú ẹ̀yà igbó ó jáde síta, èyí f á ebi ọ̀págba f'ọwọ́-mẹ̀ké fún tẹrú tọmọ wọn.. | wikipedia | yo |
Lérù di olú-ìlú àti Ìlú tí ó tóbi jù ní f Ìpínlẹ̀ adáwà, Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
Lérù pin si meji, awon ni ilu Moi atijọ nibi ti lamido ilu naa gbe ati ilu Jimeta, ilu Jimeta ni aarin eto ọrọ aje compen.Awon itọkasi oluilu ipinle Naijiria.. | wikipedia | yo |
Àwọn kòkòrò míràn tí wọ́n tún ní ìyẹ́ tó únṣíṣẹ́ àti irú Halteres kan ní strepsiteinra, wọ́n sì yàtọ̀ sí àwọn eṣinṣin nítorípé àwọn strepsiteinra ní Halteres wọ́n ní Aya-ãrín àti iye Olùgbàlà wọn ní Aya-ìkẹyìn.. | wikipedia | yo |
Gẹgẹ bi abajade eto ikaniyan Naijiria odun 2006, iye awon eniyan ti o n gbe Uyo (ati ni ilu Itu) je 427,873àwọn itọkasi oluilu ipinle Naijiria.. | wikipedia | yo |
Bótilẹ̀jẹ́pé orílẹ̀-èdè nã jẹ́ Adétúnsãrin, ọ̀pọ̀ bodè rẹ̀ ní apá gúúsùìwọ̀ wà níwájú Adágún Tanganyika.Àwọn Monwa, Tutsi, àti Hutu ni wọ́n ti dójú ní Burundi látìgbà tí orílẹ̀-èdè nã ti jẹ́ dídásilẹ̀ ní ọ̀rúndún márùn sẹ́yìn.. | wikipedia | yo |
Ṣùgbọ́n látìbẹ̀rẹ̀ orun ogun Jemani àti Belgium gba ori ibẹ̀ wọ́n sì sọ ibẹ̀ di ileàmúsìn tó ruko rẹ̀ únjẹ Ruji-Uclusi.Olt àti baba ní méjì nínú àwọn ohun àlúmọ́nì ti Burundi ni.. | wikipedia | yo |
Ọ̀pọ̀lọpọ̀ Orimọ̀ràn Oloye ni ó kópa ninu ipade ti o waye ni Ibadan ni Oṣu Kẹwa dun 1951, lati da ẹgbẹ oselu naa kalẹ̀.. | wikipedia | yo |
Bí ó tilẹ̀ jẹ́ wípé Dokita eléré Akinola Maja tí ó dari ipadé náà kí iṣẹ́ Olóèmọ̀.Awon ìtọ́ka sí | wikipedia | yo |
Béníẹ̀bẹ̀AdóàÌkẹ́kọ̀ọ́gbòapaApáburúkúGuAláforíjì Eastgewe West West Aláhisring ẹ̀nìyànọrán*_miniojúkkwuNestle KaKà&ei=Iikyá... | wikipedia | yo |
Àlùfáà tí ó ṣe isn fún un ní UgoChuchwu Ezeoke.Ìtọ́kasí ará Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
Ní ọdún 2019, ó díje dupò Gómìnà ìpínlẹ̀ Oyo lẹ́ẹ̀kan sí lábẹ ẹgbẹ́-òko Action Democratic Party(ADP) ṣùgbọ́n ó yára dára pọ̀ mọ́ ẹgbẹ́ All Progressive Party(APC) ki idibo ó tó wáyé.Awon Ìtọ́kasíàwọn Gómìnà ìpínlẹ̀ Oyoàwọn ọmọ Ògbómọ̀sọ́.. | wikipedia | yo |
O duro ti awon confederate ninu Ioja abele ilẹ̀ Amerika.. | wikipedia | yo |
Ọmọ ilẹ̀ Panyan-an ti o ṣe àwárí rẹ ni wọ́n n pe ní Hernando dé sọ́tọ̀.Ìtọ́kasí àwọn ìpínlẹ̀ orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà.. | wikipedia | yo |
Michigan di Ìpínlẹ̀ kerindinlogbon ní Ilẹ̀ Amẹ́ríkà ní 1837.Ìtọ́kasí Àwọn Ìpínlẹ̀ Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà.. | wikipedia | yo |
Awon ebun ADemi tabi ebun Oska je ebun imo ijinle fiimu ti American Academy of Motion Picture Arts and Sciences ma n fun oludari ere, osere ati olùkọ̀tàn fun ise takuntakun ni ile ise fiimu.. | wikipedia | yo |
Awon ebun imo ijinle fiimu bi tiẹ̀ ni Grammy Awards (fun orin), Emmy Awards (Fun amóùnmáwòran), ati Tony awards (fun Tiata) awon ebun ADemi.. | wikipedia | yo |
Du pèwe gbiyanju gbogbo ojutu to se e se si iṣoro iseleSunder orundun Ogun —Igbọwọ Eko, propaganda, ilọpo, ìpinu funraeni tọmọorile-ede, awon eto o̩mo̩nìyàn, isepin asa ati okò, iselu, Irokosti Kariaye, ikoreyinodi, ìtìlẹ́yìn orile-ede agbaye keta."du esi pari eko re ni Harvard, nibi to ti gba iwe-ẹri omowe (Ph.D) ninu itan; leyin re o di ojogbon itan ati oro-oko ni Atlanta University.. | wikipedia | yo |
Eko ni ikan laarin àwọn ilu ti o n ni igbedagba kiakia julọ ni agbaye.. | wikipedia | yo |
Èkó ni orúkọ ti àwọn Yorùbá n pe ilú Erékùṣù ti ó ti di olú ilú àti ibùjókò Ijọba gbogbo-gbòò fún ilẹ̀ Nàìjíríà ni ọjọ́ oni.. | wikipedia | yo |
Lẹ́yìn tí èyí ṣẹlẹ̀, ní ìjọba Benin fi baálẹ̀ jẹ oye, láti máa M'òjútó/ṣe àkóso, àti gbígba ìṣákọ́lẹ̀ {tribute} ìlú náà bíi agbègbè lábẹ́-fẹ́ ìjọba ńlá ti Benin.. | wikipedia | yo |
Ní ọdún-un 1472, àwọn Òyìnbó Potoki{Portuguese} de sí ilé ẹ̀kọ́, àwọn Potoki náà ní Òyìnbó àkọ́kọ́, tí ó máa dé ilé -ẹ̀kọ́ láti erékùṣù orílẹ̀-èdè Europe ní ìgbà náà.Aworanítokasi j.f.. | wikipedia | yo |
Odunjo (1969), ilu Eko ati Ijebu, Iṣẹ Àtúnyẹ̀wò Eko nipa Oro gbigbaso Oju-iwe 49-54, Eko ijinlẹ Yoruba Alawiye, fun awon ile eko giga, apa keji, LongMans of Nigeria.Ìtọ́kasí are awon ile isimi tówà Ladita Hote).. | wikipedia | yo |
|||}awon agbegbe ijoba ibile Naijiria 744 ni o wa ni Naijiriaato awon ipiniwe ile Naijiria.. | wikipedia | yo |
máì márùn-ún ní ìlú yìí sì mọnmouth, ní apá ìwọ̀-oòrùn.. | wikipedia | yo |
Agbegbe títóbiju Tokyo, to ni oluilu de facto Tokyo ati àwọn ibile ayika re, ni ó jẹ́ agbègbè Metgbòde títóbijùlọ lágbàyé pẹ̀lú iye ènìyàn tó tó ẹgbẹgbẹ̀rún 30.iwadi iseọ̀rọ̀ijọ́un fihàn pe awon eniyan ti dójú ní Japan láti igba to ya bí igba òkútaijọ́un oke.. | wikipedia | yo |
Ogun Ṣáínà ati Japan keji ọdún 1937 tán títí dé Ogun Àgbáyé 2K, tó wá sópin ní 1945 lẹ́yìn ijùbombu Fítọ́mu sí Hiroshima àti Nagasaki.. | wikipedia | yo |
Láti ìgbà àjájì alátíjá rẹ̀ ní 1947, Japan ti di ọba oníkòkò ìrúkò pẹ̀lú òkò ìtì fọ́ndìbò kò ní gbígbé.Alágbára Idáó ní Japan, Japan ní ó ní ìdá ní órún fún òdálànà àti àti gẹ́gẹ́bí Agbara Àga wá́nnù.. | wikipedia | yo |
Bakanna o tun je atajalode kerin títóbijulo ati arajalátòde kerin títóbijulo lagbaye.. | wikipedia | yo |
Gẹ́gẹ́bí un àti WHO ṣe díye, Japan ló ni ìrètí ìgbéayé gígùnjùlọ lãrín gbogbo àwọn orílẹ̀-èdè lágbàùn.. | wikipedia | yo |
Bakanna o tun ni iku ọmọ-owo tokerejulọ kẹta, gegebi un se so.itọkasi.. | wikipedia | yo |
Bákan náà ni wọ́n tún ni ilé-iṣẹ́ amórónì-máwòrán ti ìpínlẹ̀ tí wọ́n pè ní Èkìtì State Television (Bses).. | wikipedia | yo |
Alex Ifeanyichukwu Ekwúeme (Ọjọ́ìbí October 21, 1932) jẹ́ olóṣèlú àti igbákejì Ààrẹ ilẹ̀ Nàìjíríà sí Ààrẹ Shehu Shagari ní ìgbà òṣèlú kejì lati 1979 de 1983.Ìtọ́kasí àwọn igbákejì Ààrẹ ilẹ̀ Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
IṢẸ́ RIRIRI ni o ṢE laarin ọdún mẹ́wàá tí ó fi ṣe olóòtú ìjọba.. | wikipedia | yo |
Ó jẹ́ kí ayali ẹ̀ẹ́ dara pọ̀ mọ́ European Union àti Ntọ̀ ní 2004.. | wikipedia | yo |
Oṣu kejila ọdun 2007 bi o fi ipo are ilẹ Slovenia silẹ.. | wikipedia | yo |
Òun ni ó gba ẹ̀bùn Nobel ti 2006Ìtọ́kasí àwọn ẹlẹ́bùn Nobel ará Bangladeshi.. | wikipedia | yo |
Dutch troops fought against Napoleon during the hundred days in 1815.The French Empire Anneamúnikún the Kingdom of Etruria in 1807.The Kingdom of Naples, briefly Allied with Austria in 1814, Allied with France again and fought against Austria during the Neapolitan war in 1815.Napoleon established the Duchy of Warsaw in 1807.. | wikipedia | yo |
Polish Légion Had already served in the French army beforehand.Sixteen of France's Allies among the German states (including Bavaria and Württemberg) established the confederation of the Rhine in July 1806 following the battle of Austerlitz (December 1805).. | wikipedia | yo |
Saxony changed sides once again in 1813 during the battle of Leipzig, causing most other member-States to quickly follow ètò and Declare war on France.Denmark Remained neutral until the battle of Copenhagen (1807).Ogun jẹunleoníjàif ti a n pe ni Revolution tí ó ṣẹlẹ̀ ní France jẹ́ ki fance ní Ota pupo ní ìlú oyinbo.. | wikipedia | yo |
The Canadian Journal of Adlerian psychology, 37(1), 3–16. | wikipedia | yo |
Díẹ̀ lára àwọn ilé tí ó ya ní harewood House, York; Oley Park, kedleston Hall, Derbymájèlérẹ̀; Luton hòo, bedforẹ̀yẹ àti Kenwood.ìgbésíayé.. | wikipedia | yo |
Òun ni ó kọ́kọ́ lọ ṣe Ambassador ilẹ̀ oní-Republic tuntun yìí ní ilẹ̀ Gẹ̀ẹ́sì.Ìtọ́kasí àwọn Ọjọ́ìbí ní 1735Àwọn Ọjọ́aláìsí ni 1826àwọn ará Amẹ́ríkà.. | wikipedia | yo |
Oun ati leVerlẹnì, Tranomer ọmọ ilẹ̀ Faranse kan ni wọ́n jọ gba ògo ṣíṣe awari Neptune ní 1846.. | wikipedia | yo |
Shogun iẸ̀yàsu ni ìfẹ́ sí i gidi ni, nitori ìdí eyi, wọ́n fi ibi ti àwọn Gẹ̀ẹ́sì àti Dutch ti lè máa ṣòwò lélẹ̀ ní Japan.. | wikipedia | yo |
Ó kópa nínú ‘LÁb’ òun àti Steele ni wọ́n sì jọ dá ‘Speʹ sílẹ̀.ìgbésíayé.. | wikipedia | yo |
Òun sì ni minister of State for defence fún àwọn Navy tẹ́lẹ̀.Àwọn ará Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
aluminiọmú jẹ onídẹ to po rẹpẹtẹjulọ ninu igbẹle ayé, ati ibẹ to pọ rẹpẹtẹjulọ nibẹ leyin oKSIji ati silikoni.. | wikipedia | yo |
bibẹẹkọ, a le ri ni didapo mọ oriṣiriṣi awọn àlùmọnì bi 270.. | wikipedia | yo |
Adu àti àwọn àpilẹ̀ṣe míràn ń ṣiṣẹ́ bí ìmùlẹ̀ ṣinṣin láti dènà ifo nínú ámu ayonu.References.. | wikipedia | yo |
Julius Kambarage Nyerere (13 April, 1922 – 14 October, 1999) Fi igba kan jẹ́ ààrẹ́ ilẹ̀ Tanzania àti ti tànga tẹ́lẹ̀.Ìtọ́kasí àwọn ará Tanwólẹ̀ Ààrẹ Tànsáníà.. | wikipedia | yo |
Port Harcourt tàbí Ebute Harcourt (ughwe ìdálẹ́kọ̀ọ́ ni Èdè Igbo, Orokokiri ní Èdè Ìjọ) jẹ́ Ìlú ní Nàìjíríà àti oluilu Ìpínlẹ̀ Rivers.oluilu ipinle Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
Haiti jẹ́ orílẹ̀-èdè ní apá àríwá Amẹ́ríkà ní Erékùṣù Kari530 tí a mọ̀ sí Hispaniola.ìtọ́kasí.. | wikipedia | yo |
O di ọba ilu Badagry gege bii De WWno Aholu ménu Toyi 1 ni odun 1977.Àwọn ará Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
Tunji Braithwaiteje oloselu omo ile Naijiria.loo ni DrTunji Tunji Braithwaitelaarin ni won bi Dr Braithwaite2 ni ojo kerindinlogun osu Ke-an odun1943 1943.. | wikipedia | yo |
Bóbá ẹ̀ṣọ́ (18, September, 1925 - 16 November, 2012)A bi Justice Kayode eso ni ọjọ́ Kọkànlá Oṣù Kẹsan-an ọdún 1925.. | wikipedia | yo |
Ó lọ sí Holy Trinity School Iléṣà láàrin 1933–1939 ati Trinity College, Durban láàrin 1949-1953.. | wikipedia | yo |
Mali, fún Toníbiṣẹ́ bi Olómìnira Ile Mali (), jẹ́ orílẹ̀-èdè tilẹ̀yíká ní àpaiwoorun Afrika.. | wikipedia | yo |
Àwọn ẹ̀yà ènìyàn títóbijùlọ méjì ni wọ́n wà, àwọn wọ̀nyí ní àwọn mende àti àwọn temne, ìkọkan wọn jẹ́ 30% olùgbé.. | wikipedia | yo |
Gabon (; ), Loníbiṣẹ́ bi Orílẹ̀-Èdè Olómìnira Ara Gabon Kals jẹ́ orílẹ̀-èdè ní ìwọ̀òrùn Gbọ̀ngàn Afrika tó ní bodè mọ́ Guinea Alagedemeji ni àríwáiwoorun, Cameroon ní àríwá, àti mó Orílẹ̀-èdè Olómìnira Ilẹ̀ Kóńgò tó lọpọ̀ ní Ilaorun àti Gúúsù.. | wikipedia | yo |
Bótilẹ̀jẹ́pé o ní gbígbé púpọ̀ àti àwọn agbègbè ṣíṣúpo Buvgbe, INDONESIA ní àwọn agbègbè ìijọ tó ní ní ọ̀pọ̀elemin gíga kejì lagbaye.. | wikipedia | yo |