cleaned_text
stringlengths
6
2.09k
source
stringclasses
2 values
language
stringclasses
1 value
Nígbà tí ó dé Nàìjíríà láti Pakistan, ó fi àṣẹ lélẹ̀ láti yàn án sípò alága kejì ní Oṣù Kẹrin ọdún 1965..
wikipedia
yo
O ja ni ogun abẹ́lé Naijiria o si di olori ogun, 20 Battalion lati osu kewa 1967 si Kínní 1968..
wikipedia
yo
A se e ní Brigade pàtàkì àti igbákejì Alakoso, Ẹgbẹ Ọmọ Ogun 33 lati Oṣu Kẹta ọdun 1970 sí Oṣù Kẹta ọdún 1971 ati alaṣẹ, 29 Brigade lati Oṣu Kẹta ọdún 1971 si osu kejila ọdun 1972..
wikipedia
yo
Ní Oṣù Kàrún Ọdún 1980 ó ní ìga sí ipò tí Briga-ìun..
wikipedia
yo
Ni ọdun 1981, o lọ si National Institute for Policy and strategic Studies, kuru, Jos, Ipinle Plateau, Nigeria ati ni ọdun 1982 o lọ si ẹkọ iṣakoso idaabobo International, Naval postgraduate School, Amẹrika..
wikipedia
yo
Kogi vi, ajá òkúta, ankpa, Bâsa, Denà, iba, Oode, ìgalà-odò, Iroko, Kami-konu, Kami, Mob, Moroko, Mopà-U, Ogun, Ogbun, O-I, Finé, Olama, Oag Yag, Ywe, Yte West
wikipedia
yo
Gẹgẹ bi àwọn akọọlẹ, ipaniyan naa ni aṣẹ ati lẹhin naa waye nipasẹ awọn ọkunrin mẹfa..
wikipedia
yo
Délé gbé àwòrán ojú Ààrẹ náà sí ojú ewé àkọ́kọ́ ìwé ìròyìn náà ní èmẹrin tí ó sì tún ń fẹ́nu àbùkù sọ tẹni bá rò wípé òun yóò má dá ìjọba Ààrẹ Babangida rà..
wikipedia
yo
Lẹ́yìn náà ó tún ṣe igbeyawo pẹ̀lú Arábìnrin Olufunmilayo Ọlániyan ní ọjọ́ kẹwa oṣù keje ọdún 1984, tí wọ́n sì jọ wà papọ̀ títí di àsìkò ikú rẹ ní ọdún 1986..
wikipedia
yo
FIFA ni o ni ojuse fun Àgbájọ ati iṣejọba awọn idije pataki bọọlu-ẹlẹ́sẹ̀, àgàgà ifẹ ẹyẹ agbaye FIFA, to waye lati ọdun 1930.itọkasi..
wikipedia
yo
Àwọn Oníbúgbé ibẹ̀ ti pọ̀ tó 38 lẹ́gbẹgbẹ̀rún.Àwọn ìgbèríko, ìbílẹ̀ àti àwọn ìpínsí Kenya pínsí àwọn ìgbèríko 8 tí olórí wọn ń jẹ́ alákóso ìgbèríko (Ààrẹ ló ń yan wòn)..
wikipedia
yo
Àwọn ìgbèríko wọnyi (MKO Singularlar OluMIKO Plural in Swahili) na tun je pínpín si awon ibile (wilaya)..
wikipedia
yo
Àwọn ìpínsì tú jẹ́ pípín sí 2,427 àwọn ibùdó 2,427 (Mtaa) àti ọmọ ibùdó 6,612 (Mtáa Mdógò)...
wikipedia
yo
Nítorí náà orúkọ jẹ mo ìhun ọ̀rọ̀-orúkọ nínú èdè adúláwọ̀ kọ̀ọ̀kan; ó jẹ mọ́ ìmọ̀lára ènìyàn, ó jẹ mọ́ ìgbàgbọ́, ìfẹ́, àníyàn àti ìrètí ènìyàn pẹ̀lú....àmúlò èdè YORÙmẹ́tàlò (Èdè Yorùbá) Deji médùbi ojú-ìwé 117-129..
wikipedia
yo
Bobjẹ́ pé oluilu re je Porto Novo ibù ìjọba wa ní Kútọnu.Lẹ́yìn ìjọba olóṣèlú láti 1960 dé 1972, ìjọba Marx-leninist jẹ́ láti 1972 títí dé 1991, ìjọba yí ṣe ìnira púpọ̀, ó sì ṣe ìdákóra inadura..
wikipedia
yo
Oruko re tele je Dahomey (dan-ejo (snake),450-ìlú tabi ile,ìlú awon ejo) ki a to yi si orile-ede olominira omoìlú ile Benin ni odun 1975 nitori pe egbe odo to wa un je Etiodo Benin..
wikipedia
yo
Iobadùbúlẹ̀ rẹ bẹrẹ lati 6°A de 12°30'a, bẹ ẹ si ni ilaìnàró rẹ bẹrẹ lati 1degl De 3°40l.Pẹ̀lú Agbegbe Ile to to Benin fẹ lati ọdọ Niger ni Ariwa titi de Okun Atlantiki ni guusu, Eìdáláresi to jẹ ..
wikipedia
yo
Oyo ileOyo ile ni aarin gbùngbùn ìlú Oyo, ibè naa si ni won tun n pe ni Oyo kaIwọlé, Oyo atijọ tabi Oyo-ọrọ ile tabi aye ti o se pataki julọ ni Oyo ni ààfin ati ọja-ọba..
wikipedia
yo
Bakanna ni agbegbe ìdáwà kan to n je oke oke Chels (oke"), Moroko to ni bodè mo Periri Central Central Macedonia.Ipọ awon orile-ede Europe..
wikipedia
yo
Global Positioning System (Gps) (Siste ṣiṣẹ́ipo Láyé) jẹ́ Ọnàiyatọ̀ ìtọ́ka ipò ohunkôhun l'ori ilẹ̀-ayé pẹ̀lú Satellite..
wikipedia
yo
Ronald Wilson Reagan (February 6, 1911 – June 5, 2004) jẹ́ Ààrẹ ogójì Orílẹ̀-èdè Ìṣọ̀kan Àwọn Ìpínlẹ̀ Ilẹ̀ Amẹ́ríkà (1981–1989) àti Gómìnà Èkétalọ́gbọ̀n Ìpínlẹ̀ Kalifóníà (1967-1975).Àwọn Ìtọ́kasíàwọn Ọjọ́ìbí ní 1911àwọn Ojoaláìsí ní 2004àwọn Ààrẹ ilẹ̀ Amẹ́ríkà..
wikipedia
yo
Awon ipinle Amerika je awon ipinle eyi to para po di orile-ede Amerika.itọkasi orile-ede Amerika..
wikipedia
yo
Ijo Katoliki tí a tún n pe ní ìko Àgùdà tàbí ìká Katoliki Róòmù.Ìtọ́kasí ẹ̀sìn Krístì..
wikipedia
yo
I Alludé to the wealth of general ideas scattered through them.Plato's Sophistication as a writer is evident in his socratic Dialogues; Thi-six Dialogues and vlogteen letters have been asCricońgbé to him..
wikipedia
yo
Yorùbá bọ̀, wọ́n ní, “Ohun gbogbo lówó orí, orí la fi ń mú ẹran láwò” Òròdúdújoyè tí ó jẹ́ àbúrò ni àwọn afọbajẹ yàn dípò olùbákin tí ó jẹ́ ẹ̀gbọ́n gẹ́gẹ́ bí i Awùjalẹ̀ tuntun ti ilẹ̀ Ìjẹ̀bú..
wikipedia
yo
Lẹ́yìn tí ó kúrò níbẹ̀, ó forí lé ìhà ìlà-oòrùn Ùgbò, ó sì tẹ̀dó sí ibi tí wọn n pè ní òde-ṣepẹ̀lúwà lẹ́yìn ìgbà tí wọ́n tẹ̀dó tán..
wikipedia
yo
‘Agbára’ tàbí ‘Ọ̀rá’ ńlá tí àwọn ẹja wọ̀ sí yìí ni wọ́n ń pè ní “Ẹ̀bẹ̀” láàárín àwọn Ìlàjẹ Ìgbà yẹn..
wikipedia
yo
Washington ti gba ẹbun Oscar ati ẹbun Wúrà róbótó ni Emeeji.Awon itọkasiawon ẹlẹ́bùn Adèmí okunrin osere didarajulọ 1káwọn ẹlẹ́bùn Adèmí okunrin osere didarajulọ 2káwọn oṣere ori-itage ara Ameria oludari fíat ara Ameria oṣere òṣèré fíú Ara Amẹrika..
wikipedia
yo
A n pe lorukọ John Langdon Down, ẹni ti o kókó ṣe àlàyé àìsàn yi ni ọdún 1866...
wikipedia
yo
APÁ àrin Afrika Angola Burundi Gabon Kameme orile-ede olominira arin Ilẹ Afrika orile-ede olominira Ile Alanko orile-ede olominira oloselu Ile Alanko Rwanda SÃO Tomé ati Prinṣìpẹ̀ InHadaver..
wikipedia
yo
Oko òfúrufú jẹ́ ọkọ̀ ojú-orun ti irinṣẹ́ jẹ́w niting n gbé fo lójú Wihàn..
wikipedia
yo
A lè fi ọkọ̀ ìṣekàkà ṣe iṣẹ́ ẹ̀rọ kíkọ́ láti ibìkan sí òmíràn, bákan náà ni àwọn ọmọ ogun ojú-ọ̀run ma ń lòó láti fi ṣiṣẹ́ Wọ́n gbogbo àwọn bàlúù yí náà ni àwọn awakọ̀ òfúrufú ma ń gbé ń fò..
wikipedia
yo
Wọ́n gbé iṣẹ́ wọn kalẹ̀ s'ori iṣẹ́ àkànṣe ti George Catylry ṣe lati ọdún 1799 nígbàtí ó ṣe àgbékalẹ̀ èrò báalu ìgbàlódé tí ó sì ṣe àwọn òmíràn láti máa gbé àwọn ènìyàn fò láti ibìkan sí òmíràn àti iṣẹ́ ọmọ ilẹ̀ Germany àkọ́kọ́ nínú iṣẹ́ ìgbé ènìyàn fo nínú ọkọ̀ òfúrufú Otto lílìenthal..
wikipedia
yo
àwọm ìgbìyànjú lílìenthal láti fọ́ ní ọdún 1891 ni a rí gẹ̀gẹ̀ bíi ìbẹ̀rẹ̀ fífọ́ àwọn ọmọ ènìyàn..
wikipedia
yo
O tun ni Bode omi Mo Japan (lati egbe Okun-Omi Okhotsk) ati Amerika (lati egbe Bering Strait).Àwọn itọkasi Awọn orilẹ-ede Europe..
wikipedia
yo
Ní ọdún 2001 ọjọ́ kẹfà dín ni ọ̀gbọ́n ,ìyàwó rẹ̀ Aisha Shagari, kú ní ilé ìwòsàn kan ni lọ dòní ilèyín sí ki ìpáté kékeré gan.Àìsàn Emọla ni ó pa ìyàwó Shehu Shagari ní ọdún 2021.Ìgbà tí òkú ni ó jọ méjì dín ló gbọ́n oṣù Kejìlá ní ọdún 2018 ní ọwọ́ ìrọ̀lẹ́..
wikipedia
yo
Iṣan ran pe ni o pa ọ̀gbẹ́ni Shehu Shagari ni iwosan apapo kan ni Abuja.Awon itọkasi awon Aare ile Naijiriàwọn alakoso eto abele ile Naijiria..
wikipedia
yo
Lẹ́yìn ti Ológun gba Ìjọba ni Ọjọ́15, oṣù ṣeré, ọdún1966, Aguiyi-Ironsi di Olóri Orilẹ-ede Naijiria titi di ọjọ́ 29, oṣù Agẹmọ, ọdun1966 nígbà ti wọn dìtẹ̀ si ijọba rẹ ti wọn si pa á..Igba Ewea bi i ni Ilu Umuahia to wa ni Ipinle Abia lónìí ni ọjọ kẹta, Oṣu Kẹta ọdun 1924 fun Mázi ati Ezu Aguiyi..
wikipedia
yo
Nígbà tó pé ọmọ ọdún mẹ́jọ, Aguiyi-Ironsi kó lọ si ọ̀dọ̀ ẹ̀gbọ́n rẹ obinrin Ayamm ẹni to jẹ aya Theopkas Johnson to jẹ́ òṣìṣẹ́ aṣojú ìjọba fún ilẹ̀ Sierra Leone ní Umuahia..
wikipedia
yo
Wọ́n mọ odi yí wọn ká tínwọn kò sì gbà kí ẹnikẹ́ni nínú ẹ̀yà igbó ó jáde síta, èyí f á ebi ọ̀págba f'ọwọ́-mẹ̀ké fún tẹrú tọmọ wọn..
wikipedia
yo
Lérù di olú-ìlú àti Ìlú tí ó tóbi jù ní f Ìpínlẹ̀ adáwà, Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Lérù pin si meji, awon ni ilu Moi atijọ nibi ti lamido ilu naa gbe ati ilu Jimeta, ilu Jimeta ni aarin eto ọrọ aje compen.Awon itọkasi oluilu ipinle Naijiria..
wikipedia
yo
Àwọn kòkòrò míràn tí wọ́n tún ní ìyẹ́ tó únṣíṣẹ́ àti irú Halteres kan ní strepsiteinra, wọ́n sì yàtọ̀ sí àwọn eṣinṣin nítorípé àwọn strepsiteinra ní Halteres wọ́n ní Aya-ãrín àti iye Olùgbàlà wọn ní Aya-ìkẹyìn..
wikipedia
yo
Gẹgẹ bi abajade eto ikaniyan Naijiria odun 2006, iye awon eniyan ti o n gbe Uyo (ati ni ilu Itu) je 427,873àwọn itọkasi oluilu ipinle Naijiria..
wikipedia
yo
Bótilẹ̀jẹ́pé orílẹ̀-èdè nã jẹ́ Adétúnsãrin, ọ̀pọ̀ bodè rẹ̀ ní apá gúúsùìwọ̀ wà níwájú Adágún Tanganyika.Àwọn Monwa, Tutsi, àti Hutu ni wọ́n ti dójú ní Burundi látìgbà tí orílẹ̀-èdè nã ti jẹ́ dídásilẹ̀ ní ọ̀rúndún márùn sẹ́yìn..
wikipedia
yo
Ṣùgbọ́n látìbẹ̀rẹ̀ orun ogun Jemani àti Belgium gba ori ibẹ̀ wọ́n sì sọ ibẹ̀ di ileàmúsìn tó ruko rẹ̀ únjẹ Ruji-Uclusi.Olt àti baba ní méjì nínú àwọn ohun àlúmọ́nì ti Burundi ni..
wikipedia
yo
Ọ̀pọ̀lọpọ̀ Orimọ̀ràn Oloye ni ó kópa ninu ipade ti o waye ni Ibadan ni Oṣu Kẹwa dun 1951, lati da ẹgbẹ oselu naa kalẹ̀..
wikipedia
yo
Bí ó tilẹ̀ jẹ́ wípé Dokita eléré Akinola Maja tí ó dari ipadé náà kí iṣẹ́ Olóèmọ̀.Awon ìtọ́ka sí
wikipedia
yo
Béníẹ̀bẹ̀AdóàÌkẹ́kọ̀ọ́gbòapaApáburúkúGuAláforíjì Eastgewe West West Aláhisring ẹ̀nìyànọrán*_miniojúkkwuNestle KaKà&ei=Iikyá...
wikipedia
yo
Àlùfáà tí ó ṣe isn fún un ní UgoChuchwu Ezeoke.Ìtọ́kasí ará Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Ní ọdún 2019, ó díje dupò Gómìnà ìpínlẹ̀ Oyo lẹ́ẹ̀kan sí lábẹ ẹgbẹ́-òko Action Democratic Party(ADP) ṣùgbọ́n ó yára dára pọ̀ mọ́ ẹgbẹ́ All Progressive Party(APC) ki idibo ó tó wáyé.Awon Ìtọ́kasíàwọn Gómìnà ìpínlẹ̀ Oyoàwọn ọmọ Ògbómọ̀sọ́..
wikipedia
yo
O duro ti awon confederate ninu Ioja abele ilẹ̀ Amerika..
wikipedia
yo
Ọmọ ilẹ̀ Panyan-an ti o ṣe àwárí rẹ ni wọ́n n pe ní Hernando dé sọ́tọ̀.Ìtọ́kasí àwọn ìpínlẹ̀ orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà..
wikipedia
yo
Michigan di Ìpínlẹ̀ kerindinlogbon ní Ilẹ̀ Amẹ́ríkà ní 1837.Ìtọ́kasí Àwọn Ìpínlẹ̀ Orílẹ̀-Èdè Amẹ́ríkà..
wikipedia
yo
Awon ebun ADemi tabi ebun Oska je ebun imo ijinle fiimu ti American Academy of Motion Picture Arts and Sciences ma n fun oludari ere, osere ati olùkọ̀tàn fun ise takuntakun ni ile ise fiimu..
wikipedia
yo
Awon ebun imo ijinle fiimu bi tiẹ̀ ni Grammy Awards (fun orin), Emmy Awards (Fun amóùnmáwòran), ati Tony awards (fun Tiata) awon ebun ADemi..
wikipedia
yo
Du pèwe gbiyanju gbogbo ojutu to se e se si iṣoro iseleSunder orundun Ogun —Igbọwọ Eko, propaganda, ilọpo, ìpinu funraeni tọmọorile-ede, awon eto o̩mo̩nìyàn, isepin asa ati okò, iselu, Irokosti Kariaye, ikoreyinodi, ìtìlẹ́yìn orile-ede agbaye keta."du esi pari eko re ni Harvard, nibi to ti gba iwe-ẹri omowe (Ph.D) ninu itan; leyin re o di ojogbon itan ati oro-oko ni Atlanta University..
wikipedia
yo
Eko ni ikan laarin àwọn ilu ti o n ni igbedagba kiakia julọ ni agbaye..
wikipedia
yo
Èkó ni orúkọ ti àwọn Yorùbá n pe ilú Erékùṣù ti ó ti di olú ilú àti ibùjókò Ijọba gbogbo-gbòò fún ilẹ̀ Nàìjíríà ni ọjọ́ oni..
wikipedia
yo
Lẹ́yìn tí èyí ṣẹlẹ̀, ní ìjọba Benin fi baálẹ̀ jẹ oye, láti máa M'òjútó/ṣe àkóso, àti gbígba ìṣákọ́lẹ̀ {tribute} ìlú náà bíi agbègbè lábẹ́-fẹ́ ìjọba ńlá ti Benin..
wikipedia
yo
Ní ọdún-un 1472, àwọn Òyìnbó Potoki{Portuguese} de sí ilé ẹ̀kọ́, àwọn Potoki náà ní Òyìnbó àkọ́kọ́, tí ó máa dé ilé -ẹ̀kọ́ láti erékùṣù orílẹ̀-èdè Europe ní ìgbà náà.Aworanítokasi j.f..
wikipedia
yo
Odunjo (1969), ilu Eko ati Ijebu, Iṣẹ Àtúnyẹ̀wò Eko nipa Oro gbigbaso Oju-iwe 49-54, Eko ijinlẹ Yoruba Alawiye, fun awon ile eko giga, apa keji, LongMans of Nigeria.Ìtọ́kasí are awon ile isimi tówà Ladita Hote)..
wikipedia
yo
|||}awon agbegbe ijoba ibile Naijiria 744 ni o wa ni Naijiriaato awon ipiniwe ile Naijiria..
wikipedia
yo
máì márùn-ún ní ìlú yìí sì mọnmouth, ní apá ìwọ̀-oòrùn..
wikipedia
yo
Agbegbe títóbiju Tokyo, to ni oluilu de facto Tokyo ati àwọn ibile ayika re, ni ó jẹ́ agbègbè Metgbòde títóbijùlọ lágbàyé pẹ̀lú iye ènìyàn tó tó ẹgbẹgbẹ̀rún 30.iwadi iseọ̀rọ̀ijọ́un fihàn pe awon eniyan ti dójú ní Japan láti igba to ya bí igba òkútaijọ́un oke..
wikipedia
yo
Ogun Ṣáínà ati Japan keji ọdún 1937 tán títí dé Ogun Àgbáyé 2K, tó wá sópin ní 1945 lẹ́yìn ijùbombu Fítọ́mu sí Hiroshima àti Nagasaki..
wikipedia
yo
Láti ìgbà àjájì alátíjá rẹ̀ ní 1947, Japan ti di ọba oníkòkò ìrúkò pẹ̀lú òkò ìtì fọ́ndìbò kò ní gbígbé.Alágbára Idáó ní Japan, Japan ní ó ní ìdá ní órún fún òdálànà àti àti gẹ́gẹ́bí Agbara Àga wá́nnù..
wikipedia
yo
Bakanna o tun je atajalode kerin títóbijulo ati arajalátòde kerin títóbijulo lagbaye..
wikipedia
yo
Gẹ́gẹ́bí un àti WHO ṣe díye, Japan ló ni ìrètí ìgbéayé gígùnjùlọ lãrín gbogbo àwọn orílẹ̀-èdè lágbàùn..
wikipedia
yo
Bakanna o tun ni iku ọmọ-owo tokerejulọ kẹta, gegebi un se so.itọkasi..
wikipedia
yo
Bákan náà ni wọ́n tún ni ilé-iṣẹ́ amórónì-máwòrán ti ìpínlẹ̀ tí wọ́n pè ní Èkìtì State Television (Bses)..
wikipedia
yo
Alex Ifeanyichukwu Ekwúeme (Ọjọ́ìbí October 21, 1932) jẹ́ olóṣèlú àti igbákejì Ààrẹ ilẹ̀ Nàìjíríà sí Ààrẹ Shehu Shagari ní ìgbà òṣèlú kejì lati 1979 de 1983.Ìtọ́kasí àwọn igbákejì Ààrẹ ilẹ̀ Nàìjíríà..
wikipedia
yo
IṢẸ́ RIRIRI ni o ṢE laarin ọdún mẹ́wàá tí ó fi ṣe olóòtú ìjọba..
wikipedia
yo
Ó jẹ́ kí ayali ẹ̀ẹ́ dara pọ̀ mọ́ European Union àti Ntọ̀ ní 2004..
wikipedia
yo
Oṣu kejila ọdun 2007 bi o fi ipo are ilẹ Slovenia silẹ..
wikipedia
yo
Òun ni ó gba ẹ̀bùn Nobel ti 2006Ìtọ́kasí àwọn ẹlẹ́bùn Nobel ará Bangladeshi..
wikipedia
yo
Dutch troops fought against Napoleon during the hundred days in 1815.The French Empire Anneamúnikún the Kingdom of Etruria in 1807.The Kingdom of Naples, briefly Allied with Austria in 1814, Allied with France again and fought against Austria during the Neapolitan war in 1815.Napoleon established the Duchy of Warsaw in 1807..
wikipedia
yo
Polish Légion Had already served in the French army beforehand.Sixteen of France's Allies among the German states (including Bavaria and Württemberg) established the confederation of the Rhine in July 1806 following the battle of Austerlitz (December 1805)..
wikipedia
yo
Saxony changed sides once again in 1813 during the battle of Leipzig, causing most other member-States to quickly follow ètò and Declare war on France.Denmark Remained neutral until the battle of Copenhagen (1807).Ogun jẹunleoníjàif ti a n pe ni Revolution tí ó ṣẹlẹ̀ ní France jẹ́ ki fance ní Ota pupo ní ìlú oyinbo..
wikipedia
yo
The Canadian Journal of Adlerian psychology, 37(1), 3–16.
wikipedia
yo
Díẹ̀ lára àwọn ilé tí ó ya ní harewood House, York; Oley Park, kedleston Hall, Derbymájèlérẹ̀; Luton hòo, bedforẹ̀yẹ àti Kenwood.ìgbésíayé..
wikipedia
yo
Òun ni ó kọ́kọ́ lọ ṣe Ambassador ilẹ̀ oní-Republic tuntun yìí ní ilẹ̀ Gẹ̀ẹ́sì.Ìtọ́kasí àwọn Ọjọ́ìbí ní 1735Àwọn Ọjọ́aláìsí ni 1826àwọn ará Amẹ́ríkà..
wikipedia
yo
Oun ati leVerlẹnì, Tranomer ọmọ ilẹ̀ Faranse kan ni wọ́n jọ gba ògo ṣíṣe awari Neptune ní 1846..
wikipedia
yo
Shogun iẸ̀yàsu ni ìfẹ́ sí i gidi ni, nitori ìdí eyi, wọ́n fi ibi ti àwọn Gẹ̀ẹ́sì àti Dutch ti lè máa ṣòwò lélẹ̀ ní Japan..
wikipedia
yo
Ó kópa nínú ‘LÁb’ òun àti Steele ni wọ́n sì jọ dá ‘Speʹ sílẹ̀.ìgbésíayé..
wikipedia
yo
Òun sì ni minister of State for defence fún àwọn Navy tẹ́lẹ̀.Àwọn ará Nàìjíríà..
wikipedia
yo
aluminiọmú jẹ onídẹ to po rẹpẹtẹjulọ ninu igbẹle ayé, ati ibẹ to pọ rẹpẹtẹjulọ nibẹ leyin oKSIji ati silikoni..
wikipedia
yo
bibẹẹkọ, a le ri ni didapo mọ oriṣiriṣi awọn àlùmọnì bi 270..
wikipedia
yo
Adu àti àwọn àpilẹ̀ṣe míràn ń ṣiṣẹ́ bí ìmùlẹ̀ ṣinṣin láti dènà ifo nínú ámu ayonu.References..
wikipedia
yo
Julius Kambarage Nyerere (13 April, 1922 – 14 October, 1999) Fi igba kan jẹ́ ààrẹ́ ilẹ̀ Tanzania àti ti tànga tẹ́lẹ̀.Ìtọ́kasí àwọn ará Tanwólẹ̀ Ààrẹ Tànsáníà..
wikipedia
yo
Port Harcourt tàbí Ebute Harcourt (ughwe ìdálẹ́kọ̀ọ́ ni Èdè Igbo, Orokokiri ní Èdè Ìjọ) jẹ́ Ìlú ní Nàìjíríà àti oluilu Ìpínlẹ̀ Rivers.oluilu ipinle Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Haiti jẹ́ orílẹ̀-èdè ní apá àríwá Amẹ́ríkà ní Erékùṣù Kari530 tí a mọ̀ sí Hispaniola.ìtọ́kasí..
wikipedia
yo
O di ọba ilu Badagry gege bii De WWno Aholu ménu Toyi 1 ni odun 1977.Àwọn ará Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Tunji Braithwaiteje oloselu omo ile Naijiria.loo ni DrTunji Tunji Braithwaitelaarin ni won bi Dr Braithwaite2 ni ojo kerindinlogun osu Ke-an odun1943 1943..
wikipedia
yo
Bóbá ẹ̀ṣọ́ (18, September, 1925 - 16 November, 2012)A bi Justice Kayode eso ni ọjọ́ Kọkànlá Oṣù Kẹsan-an ọdún 1925..
wikipedia
yo
Ó lọ sí Holy Trinity School Iléṣà láàrin 1933–1939 ati Trinity College, Durban láàrin 1949-1953..
wikipedia
yo
Mali, fún Toníbiṣẹ́ bi Olómìnira Ile Mali (), jẹ́ orílẹ̀-èdè tilẹ̀yíká ní àpaiwoorun Afrika..
wikipedia
yo
Àwọn ẹ̀yà ènìyàn títóbijùlọ méjì ni wọ́n wà, àwọn wọ̀nyí ní àwọn mende àti àwọn temne, ìkọkan wọn jẹ́ 30% olùgbé..
wikipedia
yo
Gabon (; ), Loníbiṣẹ́ bi Orílẹ̀-Èdè Olómìnira Ara Gabon Kals jẹ́ orílẹ̀-èdè ní ìwọ̀òrùn Gbọ̀ngàn Afrika tó ní bodè mọ́ Guinea Alagedemeji ni àríwáiwoorun, Cameroon ní àríwá, àti mó Orílẹ̀-èdè Olómìnira Ilẹ̀ Kóńgò tó lọpọ̀ ní Ilaorun àti Gúúsù..
wikipedia
yo
Bótilẹ̀jẹ́pé o ní gbígbé púpọ̀ àti àwọn agbègbè ṣíṣúpo Buvgbe, INDONESIA ní àwọn agbègbè ìijọ tó ní ní ọ̀pọ̀elemin gíga kejì lagbaye..
wikipedia
yo