cleaned_text
stringlengths
6
2.09k
source
stringclasses
2 values
language
stringclasses
1 value
O ja ogun ti o lera julọ ti o si gun julọ, o si jẹ ayaworan Ralì Sokoto Birnin Shehu.Ilu Sokoto gẹgẹ bi a ti ya aworan rẹ nipasẹ ayaworan Muhammad Bello ni gbogbo awọn ẹya ara ti Ilu ode oni pẹlu awọn ọna, awọn afara, ọja, ganwabẹ (awọn ibi agbara kaakiri ilu) ati pẹlu awọn ile-iṣẹ iṣakoso ati iṣowo..
wikipedia
yo
Ìjọba ní ìkórajọ nínú àwùjọ kan, ilé olóṣèlú tàbí àgbájọ tó ní àṣẹ láti ṣe àti fípàṣẹ òfin, ìlànà, ìtẹ́lẹ̀-òfin.”Ìjọba” ntọ́ka sí ìjọba abẹ́lé, ìṣèjọba olùdálára tó le ìbílẹ̀, àpẹẹrẹan, tàbí káríayé..
wikipedia
yo
Apaiwọ Sahara je agbegbe ni ariwa Afrika ti o ni Bode pelu Mòrókò ni ariwa, Algeria ni ìlàoòrùn ati guusu, okun Atlantiki ni ìlàoòrùn.itọkasi..
wikipedia
yo
Web Browser (ero afọ̀nàhàn web, ètò èrò-òǹkà Iṣiwó ojúewé àlàuntakùn).A web Browser is a software mànàmáná which ẹnàbles a user to display and Interact with text, images, Videos, music, Games and other information typically located on a web page at a website on the world wide web or a local area Network..
wikipedia
yo
Web Browsers format html information for display, sọ the appearance of a web page may differ between Browsers.Some of the Web Browsers currently available for personal computers include Internet explorer, Mozilla firefox, sàfárì, Nets, opera.[2], avant Browser, Konqueror, google sọ́wọ́, flock, Arachne, Epiphany, K-fohùn and aol explorer..
wikipedia
yo
http kùdìẹ̀ws Web Browsers to subMIT Information to Web Sers as Well as fetch web pages from them..
wikipedia
yo
Wọ́n tako àwọn àṣà bíi kí á máa ṣe ìtẹ̀bọmi fún ọmọdé, ẹ̀kọ́ lórí mẹ́talọ́kan àṣepọ̀ ijó ati ìjọba, ṣíṣọ́ àwọn olórí ẹ̀sìn bíi ti Ọlọrun..
wikipedia
yo
Chief Saheed Túkugbobo Fawehinmi, ni Séríkí Mùsùlùmí ti Òndó, jẹ́.Àwọn àmì ẹ̀yẹ ní ọjọ́ kọkànlá oṣù kẹfà ọdún 1993 a fún Fawehinmi ní Ẹ̀bùn Bruno KreisKY..
wikipedia
yo
O dije dupo Aare orilẹ-ede Naijiria ni ijọba olominira elekèéta ati ẹlẹ́ẹ̀kẹ́rin.igbẹ ayé ati ètò ẹ̀kọ́ rẹ̀wọn bi fàlae sinu idile Oloye Joshua Alekete ati Abigail Àìná falae ni ojo kokanlelogun osu ọ̀wàrà, ọdun 1938 ni ilu abo, Àkúrẹ́..
wikipedia
yo
Ọmọ ilú Ondó ni Joshua faláé ṣùgbọ́n tori àwọn àǹfààní tó wà ninú Àgbẹ̀ kókó, ẹbi faláé àti díẹ̀ lára àwọn ọmọ Àkúrẹ́ kò lọ si Ẹkùn kan tó súnmọ́ ti wọn pè ni àgọ́-àbọ̀ ti a tún mọ si ilú àbọ̀ nibi ti wọn tẹ̀dó si bíi olùdásílẹ̀..
wikipedia
yo
Konstanlọpọ̀ AlexAnd Kkaralislis (Ọjọ́ìbí September 14, 1956) jẹ́ olóṣèlú Ọmọ Ilẹ̀ Griisi àti Alakoso Àgbà Ilẹ̀ Griisi lati 10 March 2004 títí dé 5 October, 2009.Ìtọ́kasí àwọn Gkọ́lọ́fín..
wikipedia
yo
Nigbati wà ni ẹnu iṣẹ́ ológun, Powell tún jẹ́ alábàágbìmọ̀pọ̀ ọ̀rọ̀ abo orílẹ̀-èdè ilẹ̀ Amẹ́ríkà (National Security Advisor, 1987–1989); Ause, ilé-iṣẹ́ aláṣẹ àwọn Ológun jagunjagun ilẹ̀ Amẹ́ríkà (U.S..
wikipedia
yo
Michaelle Jean (; Born September 6, 1957) jẹ́ gómìnà àgbà orílẹ̀-èdè Kánádà.Ìtọ́kasí ara Kánádà..
wikipedia
yo
Klaus Ener (A bi ni 8 August, 1964) jẹ Olùkọ̀wé, akọewi ati àyíedesédè ara Obáàmueller.iwe Vermells; Setẹyọ Editorial, urus 2009, ISBN978-84-925-10-10-9 Sminidemini fza Verlag, Vienna 2008, ISBN978-3-3-13-99-7-4 auf der Ki. Arogernauth Verlag, Gosau, Gosau, ISBN978-3-3-25-47-67-5 lọ́sẹ̀; Edition Nonovey, Necken 2007, ISBN978-3 978-251-12-External South Tan Complete English Version of This article.
wikipedia
yo
Internet Hadlo Version 4 (IPv4) ṣe ìtumọ̀ àẹ̀sìẹ̀sì IP kan gẹ́gẹ́ bí nọ́ḿbà oní 32–bit..
wikipedia
yo
Ìtóbi ìṣọ́nà ìfikúnwaju fun Adiẹ̀sì je yiyansile ninu CIDr notation nipa sise ìfikúnleyin Adiẹ̀sì pelu nọmba awon bit pataki, f.A., , to je ikannaa mo subNet Mask tí wón unlo lati ibere.Ìtọ́kasíàwọn adiẹ̀sì ipinterNet..
wikipedia
yo
Alaṣẹ Ijoba Orilẹ-ede Palestine (palẹ̀Gibeah National Authority)Ìtọ́kasíetolérí..
wikipedia
yo
Ogun yí jẹ́ èyí tí ó kan gbogbo àwọn orílẹ̀-èdè àgbáyé tí wọ́n jẹ́ alágbára tí wọ́n sì lààmì-laaka..
wikipedia
yo
Iye àwọn tí wọ́n jẹ́ jagun-jagun tí wọ́n kópa nínu ogun yí jẹ́ ọgbaorun ún miliọnu láti àwọn orílẹ̀-èdè tí wọ́n jẹ́ ọgbọ̀n lápapọ̀..
wikipedia
yo
Michael Jackson jẹ́ apanilẹ́rìn akọrin ti ó ní ẹ̀bùn púpọ̀ tí ó dádùn iṣẹ́-síse Chart-RPP méjéèjì pẹ̀lú Jackson 5 àti bi òsèré adashe..
wikipedia
yo
O ṣe atẹjade Ọkan ninu Awọn Awo-orin tita to dara julọ ninu itan-akọọlẹ, ‘thriller,’ ni ọdun 1982, ati pe o ni nọmba miiran-ọkan débá lori 'Bad' ati ‘Pa Oditi a mọ si “Ọba Pop,” Michael Jackson jẹ akọrin Amẹrika kan ti o tajà julọ, akọrin ati onijo..
wikipedia
yo
Nigbati o jẹ ọmọde, Jackson di olori akọrin ti ẹgbẹ olokiki motown ti idile rẹ, Jackson 5..
wikipedia
yo
Ìdádúró lilú tàbí ìdádúró Ayikakiri (Cardia arrest tàbí ccu * arrest) jẹ́ ìpari lójijì bí ẹ̀ ṣe ń yíkákiri nínú ara nítorí ẹgbé ọkàn lati lu bo ṣe ìdá rẹ̀. ìdá sí ìkọlù sí ìṣẹ-heart ọ̀gi)..
wikipedia
yo
Huang Xanan (13 Oṣù Kọkànlá 1899 - 18 Oṣù Kínní 1982) jẹ́ Ọ̀jọ̀gbọ́n (Professor) ìtàn ọmọ ilẹ̀ Ṣáínà.ìgbésíayé wọn bí Huang Xananfan ní ìlú FuSui, ìpínlẹ̀ Guangxi ní ọdún 1899..
wikipedia
yo
The Commercial Press,1936 <<Save Nation Movement of Tai-xu Students in Song Sáréd>>>The Commercial Press,1936 <<BRIEF History of ZHuang Nationality>>guangxi Peoples's Press, 1957 <<no slave Society in Chinese History> –
wikipedia
yo
Guangxi ètòe University Press ,1981 <<non Zz gao>>
wikipedia
yo
Redline, Heidelberg 2006, ISBN3–6-36-73-4-4 Buda, Mae de V..
wikipedia
yo
Ellago Ediciones 2006, ISBN84-95858-87-X-X KỌNFÚ furfur den Wetenten
wikipedia
yo
Barth, Frankfurt am main 2007, ISBN978-3-502-611-64-6 díẹ̀ ṣúche nach Einem Sozin Buddhiss..
wikipedia
yo
Lọndọnu jẹ olu-ilu orilẹ ede ile-ọba Iṣọkan ati Ile Gẹẹsiàwọn itọkasi awọn oluilu ni Europe..
wikipedia
yo
Johannesburg jẹ́ ìlú tó tóbijùlọ ní orílẹ̀-èdè gúúsù Áfríkà.Ìtọ́kasí àwọn ìlú àti abúlé ní gúúsù Áfríkà..
wikipedia
yo
Ó tún gba oye ìmọ̀ ìjìnlẹ̀ (Ph.D) ní ọdún 1981 nínú Ìwé Ìtàn (History) ní Ilé-ẹ̀kọ́ gíga Yunifásítì ti Obáfẹ́mi ti Ọwá ní Ilẹ̀-ìfilé-orilede Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Falola ọmọ ẹgbẹ Ajumọṣe ti o ga julọ nipa iwe itan ati ti Ile-ẹkọ giga nipa iwe kikọ si eniyan ti Orilẹ ede Naijiria ..
wikipedia
yo
Iwe ti o kọja egberun kan ni FAlola ti ko tite .Awon ise ikeko ati awon ami eyeiwadi ti ojogbon Toyin FAlola ni Ife si ju ni itan alawo dudu lati bi odun 19th Centuri nipa ti ise ile eko ti iluIbadan; awon agbegbe ti o ni ifẹ si pelu pelu Afrika, lati Amerika ati orile ede Amerika..
wikipedia
yo
Orilẹ-ede olominira Ile Alanko jẹ orilẹ-ede ni arin Afrika.itọkasi..
wikipedia
yo
A great power until the end of World War I, Hungary lost over 70% of its territory, along with one Third of its population of Hungarian Ethnicity, and all sea ports under the treaty of trianon, the terms of which have been considered excessively harsh by many in Hungary..
wikipedia
yo
SINGAPORE became an independent country on 9 August 1965.sig=fá..
wikipedia
yo
Agbegbe Apaiwoorun Naijiria fi igba kan je apa iselu ijoba ipinle ni Naijiria ti oluilu re wa ni Enugu.Àyọkà Tobáramu Agbegbe Aapawátun Naijiria Agbegbe Apaw Naijiriai awon ipin amojuto Naijiria tele..
wikipedia
yo
Agbegbe Aapawáfo Naijiria fi igba kan je apa iṣelu ijoba ipinle Naijiria.Àyọkà Tobáramu agbègbè Apaila Naijiria Agbegbe Apaiwoorun Naijiriaitọ́kasí awọn ipin amojuto Naijiria tẹlẹ..
wikipedia
yo
'Ilẹ̀ ọmọ-ọba liktenstaini ( FuÌbéèrè- Lieijù, Principality of Lieijù) jẹ́ orílẹ̀-èdè kékeré ní Europe.ìtọ́ka liktenstaini..
wikipedia
yo
DÒǸGÓGÓ jẹ́ orílẹ̀-èdè ní ìrin àràlẹ̀ àwọn orílẹ̀-èdè Asia..
wikipedia
yo
Ní ọdún 2005, ó gba ẹ̀bùn àwádé sinimá-àgbéléwò ilẹ̀ Áfíríkà gẹ́gẹ́ bí òṣèré-bìnrin tó dárajùlọ.jùlọ èwe rẹ̀ìlú Èkó ní Genevieve Nnaji dàgbà sí..
wikipedia
yo
Stella Obasanjo (14 November 1945 – 23 October 2005) ní Iyaafin Akọkọ ile Naijiria lati 1999 titi di ojo iku rẹ ni 23 Oṣu Kẹwa, 2005..
wikipedia
yo
Algiers je oluilu orile-ede Algeria.Albọ̀wọ̀meje oluilu ni Afrika..
wikipedia
yo
Ojútùú fun isedọgba to ni iye àìmọ̀ri n yio je opo n to mu ki isedọgba naa o je òótọ́.Ìtọ́kasí Mathikimatiki..
wikipedia
yo
Abidjan jẹ́ ìlú tó tóbijùlọ ní Côte d'Ivoire, be si ní tẹ́lẹ̀ ó jẹ́ olúìlú ibetẹ́nì.Awon ìtọ́kasíCôte d'Ivoire ìlú àti Abule ní Côte d'Ivoire..
wikipedia
yo
Àsíá ilẹ̀ Benin jẹ́ àwọ̀ ewé, àwọ Oòrùn àti àwọ Pupa.Ìtọ́kasí Beninàwọn àmì-ìdámọ̀ RÍVNíbi ilẹ̀ Benin..
wikipedia
yo
Ami ọpa aṣẹ ile bẹninítokasiàwọn ami-ìdámọ̀ develonibi ile BeninBenin..
wikipedia
yo
oluilu re ni Minsk; awon ilu re pataki miran tun ni Brest, grodno (HelDNA), Gomel (homiel), Mogilev (MA0ECW) ati Vitebsk (VIciegi)..E)..
wikipedia
yo
Bakanna o tun je omo egbe àgbájọ fun abo ati ifowosowopo ni Europe (OSCE). Tkikiki..
wikipedia
yo
Kipru tabi orile-ede olominira ilẹ̀ Kipru jẹ orilẹ-ede erekuṣu ni Eurasíà.Ìtọ́kasí Adenírékọjá..
wikipedia
yo
AdepuOnírúurú tàbí orílẹ̀-èdè Olómìnira Ilẹ̀ Adeààbò jẹ́ orílẹ̀-èdè ní gúúsùìlàìlà Europe.ìtọ́kasí Conori..
wikipedia
yo
Guinea agedemejiaye tabi orilẹ-ede olominira ilẹ̀ Guinea agedemejiaye jẹ orilẹ-ede ni arin Afrika.Ìtọ́kasí..
wikipedia
yo
Nínú na tu ni ibi jẹografi totóbijù tó ní ẹranní orílẹ̀ ìlọ́wọwọ, tó ní ìgbà ọ̀run gbígbóná àti ìgbà òtútù tó ní yìnyín..
wikipedia
yo
Malta , tabi Orilẹ-ede olominira ilẹ̀ Malta Ryka jẹ orilẹ-ede ni Europe.ìtumọ̀ Malta..
wikipedia
yo
RDINDI tàbí àwọn orílẹ̀-èdè apálè̀gbẹ́ (Hollán) jẹ́ orílẹ̀-èdè ní apá àríwáiwoorun Europe àti apá kan ní ilé-Ọba àwọn orílẹ̀ èdè-èdè òwà (mẹ́tàlénkrijk Nederlanden Nederlanden RSanlándi Rfv Gis
wikipedia
yo
Orílẹ̀-èdè Kuweiti (, ) jẹ ile-emi Árábù aladani to ní bodè mo Saudi Arabia ní gúúsù àti irak ní àríwá àti ìwọ̀òrùn..
wikipedia
yo
Ealka to Pojulo lati ariwa de guusu je 200km (120 mi) ati lati latiìlà de iwoorun je 170km (120 mi)..
wikipedia
yo
O jẹ Ipinle ati ilu to tobi julọ ni Ilu Podgorica, nigba ti Cetinje si di Prijestonica, ti o tumọ si Royal Capital City tẹlẹ.Àwọn itọkasi àwọn orilẹ-ede EuropeMontenegroÀyọkà kukuru..
wikipedia
yo
KEKEKE tàbí ORÍLẸ̀-èdè olominira ILẸ̀ OGAR jẹ́ orílẹ̀-èdè ní Europe àti Asia.Gallery àwọn ìtọ́kasí àwọn orílẹ̀-èdè Europe àkàndún àmọ̀..
wikipedia
yo
Korea gúúsù, fún oníbiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí orílẹ̀-èdè olómìnira ilẹ̀ Korea (rọ̀K) (, ), jẹ́ orílẹ̀-èdè ní ilaorun Asia, tó bùdó sí ìlàjì apágúúsù Korean Peninsula..
wikipedia
yo
Slofenia tabi orile-ede olominira ile Slofenia je orile-ede ni Yuroopu.itọkasiọmọkunrin Slovenia.si..
wikipedia
yo
Ksta Rẹrika (), loníbiṣẹ́ O je orile-ede olominira Ile koSta Rrika( tabi , ) je orile-ede ni arin Amerika, o ni Bode Mo Nicaragua ni ariwa, Panama ni ilaọrun ati guusu, mo okun Pasifik ni iwoorun ati guusu ati mo omi-okun Kariìdáláre ni ilaọrun..
wikipedia
yo
Olusẹni tabi genetiki (lati ede wolii aye atijọ, genetíkòs genetíkòs, Genesis Genesis, "Ìbẹ̀rẹ̀") gegebi apá Eko báoloji, jé sayensi àwọn àbímó̩, ìjógún, ati Iyasorisi larin àwọn Adiara alààyè..
wikipedia
yo
àjọní ilẹ̀ Virginia (Commonwealth of Virginia) tàbí Virginia Ryls jẹ́ ìpínlẹ̀ ní Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà.Ìtọ́kasí àwọn Ìpínlẹ̀ orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà..
wikipedia
yo
Ìpínlẹ̀ Washington jẹ́ ikan nínú àwọn ìpínlẹ̀ àádọ́ta (50) ní orílẹ̀-èdè ìṣọ̀kan àwọn ìpínlẹ̀ Amẹ́ríkà..
wikipedia
yo
Wisconsin je ikan ninu àwọn ìpínlẹ̀50 ni orile-ede Amerika.itọkasi àwọn Ìpínlẹ̀ Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà..
wikipedia
yo
New York ni Alabùgbé julo ni oriile-ede Amerika ati gbọ̀ngàn agbègbè Ilu New York, ikan ninu àwọn agbègbè Ilu Alagugbe julo ni agbaye.itọkasi awon ilu ni New York..
wikipedia
yo
Ènìyàn Urhobo ń sọ èdè Urhobo.Olókìkí ènìyàn Kefèé, olórí obìnrin àti kọ-orin Nàìjíríà Isaiah Ogédégbé, ẹlẹ́sìn àgùntàn àti olùṣọ́ búlọ́ọ̀gìàwọn ìtọ́kasinaatẹ́..
wikipedia
yo
Àwọn Ibibio tàbí àwọn ọmọ ibiobio (bakanna bí mokọ nígbà oko ẹrú) jẹ́ ẹ̀yà ènìyàn ní apáguilá Nàìjíríà.ìtọ́kaoko..
wikipedia
yo
Àgba ìlà jẹ́ èdè Edoid, ọ̀kan lára àwọn èdè tí a lè rí ní ìpínlẹ̀ Delta..
wikipedia
yo
Pẹlu iwuwo átọ́tọ́ Iye ( fún hydrogen-1), hydrogen ní àpilẹ̀ṣe kẹ́míkà tofúyẹ́julo ati tolọpọ, ó jẹ́ bí 75 % gbogbo ìṣùpọ̀ seme agbalaaye..
wikipedia
yo
Ki haidjìn o da wa fun ra ara rẹ ni aye ṣọ̀wọ́n gan.Ìtọ́kasí awọn elimẹ́ńtì Kemia aláìjẹ́-meta- 🙂
wikipedia
yo
Lẹ́yìn hydrogen, ohun ni Elimẹ́ńtì kejì tó pọ̀jùlọ ní àgbàláàyè, ó sì jẹ́ bí 24% gbogbo àkójọ Elimẹ́ńtì nínú Galaksì wà.ìtumọ̀ àwọn Elimẹ́ńtì Kemikawọ́n ẹ̀fúùfù Abige àmútútù..
wikipedia
yo
Dijin (, ) ni metali múlọ́múlọ́ fadaka-funfun to wà ní ẹ̀gbẹ́ metali Alhúkálì ti àwọn Elimẹ́ńtì kẹ́míkà..
wikipedia
yo
Nígbà tọba jẹ́ gígé, lithium rí bì lúster onídẹ, ṣùgbọ́n tí afẹ́fẹ́ tútù bá fẹ́ sí ojú rẹ̀ yíò jẹ́ kíákíá tó a Dull Silvery Gray, then black, Tarnish..
wikipedia
yo
Gẹ́gẹ́ bí ìkan nínú ẹ̀gbẹ́ 14 lórí tábìlì ìdáṣíkọ̀ àwọn Elimẹ́ńtì, ó jẹ́ aláìjẹ́-mẹ́tà àti títóbinínúmẹ́rindímú—èyí jẹ́ pé èléorílẹ̀ mẹ́rin wà láti dá ìsopọ̀ kẹ́míkà àjọfagbáradìmú..
wikipedia
yo
Àwọn ìsọ̀topù Karbọnu mẹ́ta ni wọ́n wà fún ra wọn, 12c àti 13C jẹ́ dídúró, nígbàtí 14C jẹ́ onítitankìẹsẹ̀, tóuntúká díẹ̀díẹ̀ pẹ̀lú àsìkò àbò-ìgbéayé tó tó bíi ọdún 5,730..
wikipedia
yo
Karbọnu ni ìkan nínú àwọn Elimẹ́ńtì díẹ̀ tí wọ́n ti jẹ dídámọ́ láti ìgbà àtijọ́.Oríṣi àwọn àlọ́tropù Karbọnu lowa tí èyí tó gbajúmọ̀ nínú wọn jẹ́ GraFaiolùjọsìn, díámọ́ndì, àti Karbọnu àìlèto..
wikipedia
yo
Carbon also has the highest gúnpmation point of all elements..
wikipedia
yo
At atmospheric pressure it has no Melting point as its triple point is at 10.8 +- 0.2 Stampa and 4,600 +- 300 K (~4,330 °C or 7,820 °f), So it adultMa at about 3,900900 K.carbon Áàpmes in a carbon Arc which has a temperature of about 5,800 K (5,530 °C; 9,980 °E)..
wikipedia
yo
Soral other exoti allotropẹ̀s have also been discovered, such as lonsdaleite, injusticesy carbon, carbon NanÒfoam and Line Acetytso carbon (Carbynene).The Atephous form is an Assortment of carbon Atoms in a non-cryine, irregular, dressingsy state, which is essẹntially Grate but not held in a cryine MaìtìjúStructure..
wikipedia
yo
It is present as a Powder, and is the main Constituent of subìtẹ́lọ́rùn such as CHARDE, Jahblack (NASH) and Actiibí carbon..
wikipedia
yo
fluọ (, , tàbí ) jẹ́ àpilẹ̀ṣe kẹ́míkà pẹ̀lú nọ́ḿbà átọ́mù 9, tó jẹ́ ṣíṣojú pẹ̀lú àmì-ìdámọ̀ f..
wikipedia
yo
Fluxorin da idẹ ẹyọkan pọ̀ mọ́ ara rẹ tó bá wá bí àpilẹ̀ṣe, èyí únfa ọ̀wọ̀n f2 aláháẹnuun..
wikipedia
yo
Meli yi ko da wa fun ra ara rẹ nikan ni idaye, ṣugbọn bẹ o wa ni àdapọ; o kọkọ jẹ pipin latọwọ huẹ̀fọ́ Davy ni 1807 pelu elekAB haSisi haid-di Sodi’’
wikipedia
yo
Sodiọmú ni Elimẹ́ńtì ìkẹfà tó gbálẹ̀ jùlọ nínú ìpele-igbẹle ayé, ó sì wà nínú ọ̀pọ̀ àwọn àlùmọ́nì bi nfeld, sọdáni àti iyọ̀ òkúta..
wikipedia
yo
Ọ̀pọ̀ àwọn iyọ̀ Sodiọmú ni wọ́n jẹ́ yíyọ́ sómi daada, be Sínì Sodiọmú wọn ti jẹ́ yíyọ́ jade latọwọ omi tó fi jẹ́ pe klorídi àti Sodiọmú ni àwọn elimẹ́ńtì tó wọ́pọ̀ ní wúwo nínú àwọn omi okun ilẹ̀-ayé.Ìtọ́kasí àwọn Elimẹ́ńtì Kemikawọn metali Alkali..
wikipedia
yo
O je onídẹ alkálí inu ile ati àpilẹ̀ṣe ana rẹpẹtẹ julo kejo ninu igbelé ayé, ẹrúla to ti je bi 2% fun ìpọ̀sì, ati ìJune ni gbogbo agbalaaye ti a mo itọkasi awon elimẹ́ńtì Kemi Kemi metali Alkálí ile..
wikipedia
yo
Wọ́n ṣàwárí Ṣífingan fun igba àkọ́kọ́ ní ọdún 1823, wọ́n sì fún ní orúkọ rẹ̀ Ṣífingan ní ọdún 1808 láti Ara (fLang , Flints), àti -I , ọ̀rọ̀ ti gbẹ̀yìn yí nínú orúkọ rẹ̀ ni ó n túmọ̀ wípé ẹ̀yà Irin ni..
wikipedia
yo
TunAfrica ni Elimẹ́ńtì kẹ́míkà kan tó ní àmì-ìdámọ̀ p àti nọ́mbà átọ́ 15..
wikipedia
yo
The term "phosphorescence", meaning Rèbékà after Ilmination, originally derives from this property of phosphorus, although this word has since been used for a different physical process that irin a promiscuous..
wikipedia
yo
O ní ikán ninu awọn odioníná tokerejulọ larin gbogbo awọn àpilẹ̀ṣe ti a mọ, bakanna ohun ni àpilẹ̀ṣe aladanida keji toṣọ̀wọ́njulọ (leyin aṣnasẹ̀ne)..
wikipedia
yo
Lóde yàrá iṣẹ́-ìdánwò, Franci ṣọ̀wọ́n gidigidi, iye ipasẹ̀ jẹ́ ràra ninu àlùmọ́nì aládàlú uranium àti Thorium, níbi tí isotopu Franciv-223 ti ń jẹ́ didasílẹ̀ tó sì ń jẹ́ jíjẹrà Bíbáun..
wikipedia
yo
Iye tó kéré bí 20-30 G (veve kan) lowa nígbà yíòwù kãkiri inú igbẹlé ayé; àwọn ìsọtopù yìókù jẹ́ aláṣọpapọ̀ yányán..
wikipedia
yo
Iye títóbijùlọ tí ó jẹ́ kíkójọ láì ìsọtopù yíòwu ní ìsúpọ̀ bí àwọn átọ́mù 10,000 (ti Francium-210) tí wọ́n jẹ́ dídásáyé gẹ́gẹ́ bí ẹ̀fúùfù tútùgidigidi ní STony Brook ní 1997.Àwọn Atọ́kasí àwọn aláse kẹ́míkà..
wikipedia
yo
Fàdákàolómi (Mercury or ), also Known as quickSilver ( ) Tàbí Hyvrum ( ), jẹ́ àpilẹ̀ṣe kẹ́míkà pẹ̀lú àmì ìdámọ̀ hg (Latinized , láti "Porriorí-" tó túmọ̀sí olómi tàbí sísán àti "Argyros" tó túmọ̀sí fàdákà) and Atomic Number 80.Ìtọ́kasí àwọn àpilẹ̀ṣe kẹ́míkà..
wikipedia
yo
Regum () jẹ́ àpilẹ̀ṣe kẹ́míkà tó ní àmì-ìdámọ̀ ce àti nọ́ḿbà Fímu 58.Ìtọ́kasí àwọn àpilẹ̀ṣe kẹ́míkà..
wikipedia
yo
Psedy_ ( tàbí ) jẹ́ àpilẹ̀ṣe kẹ́míkà tó ní àmì-ìdámọ̀ PRN àti nọ́mbà átọ́mù 59.Ìtọ́kasí àwọn alágo kẹ́míkà..
wikipedia
yo
Protaktiniom tabi protactinium jẹ àpilẹ̀ṣe kẹ́míkà to ni ami-ìdámọ̀ pa ati nọmba átọ́mu 91.itọkasi awọn àpilẹ̀ṣe kẹ́míkà..
wikipedia
yo