cleaned_text
stringlengths 6
2.09k
| source
stringclasses 2
values | language
stringclasses 1
value |
---|---|---|
Ó ní pé tó ń bá gba omi lára ènìyàn àti lára màlúù, òun lè mọ bí àwọn ọmọ Nàìjíríà ṣe ń kó àìsàn nípa mi mu omi ọyàn màálù tí wọn kò ti sè.. | wikipedia | yo |
UNESCO fun ni ebun owo naa lati pari iwadii re ni Yunifasiti ti o ba fe.. | wikipedia | yo |
Adbul ní ọkọ àti ọmọ méjì.Àwọn ìtọ́kasíàwọn ará Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
Gbenga Adefàyè jẹ́ akọ̀ròyìn orílẹ̀-èdè Nàìjíríà, alákòóso àti ọ̀jọ̀gbọ́n ilé-iṣẹ́ ìwé-ìròyìn, pẹ̀lú ìrírí fún ọgbọ̀n ọdún ní ilé-iṣẹ́ ìròyìn Nàìjíríà .. | wikipedia | yo |
Òun ni olórí àwọn olóòtú fún Vanguard Media (ìwé ìròyìn) àti olórí ní Nigerian Institute of Journalism.. | wikipedia | yo |
Ati wi pe, o ti fi igba kan jẹ Aare fun Nigerian Guild of Editors (lati ọdun 2008 wọ 2013) ati a jẹ ọkan lara ọmọ ẹgbẹ to ṣe Igbimọ Aṣoju fun Fasiti Eko, Ipinle Eko, Naijiria.Eko rẹ o gba oye ipari ẹkọ rẹ ninu iṣẹ iroyin lati Fasiti Eko, Nailakani ọdun 1984 ati oye masitasi rẹ ni iṣẹ iroyin ni Fasiti Eko, Ipinle Eko ni ọdun 1988igbese aye rẹ Gbenga bẹrẹ igbese aye rẹ gege bii oniroyin pẹlu The Nigerian Television Authority ni ọdun 1985.. | wikipedia | yo |
Ó dara pọ̀ mọ́ The Vanguard Media ni ọdún 1986 àti ó sì dìde láti di oníròyìn/a kọ̀wé fún rẹẹ writer to editorial Training manager/Chief Sub-Yè and o si jẹ́ àwọn tó tún ìwé àti Àgbáríjọ Adarí ti Ilé Iṣẹ́ Vanguard (Ìwé Ìròyìn).. | wikipedia | yo |
Gbenga Adefàyè won yan lati si awon egbe the provost of the Nigerian Institute of Journalism, pelu afihan lati September 1, 2020 pelu awon the Governing Council of the Institute.egbe Gbenga je igba-keji are, Ife Development Board (idb) ati Alaga ti awujo ile-Ife.aseyori o da ile ise radio Studio Project- Pen Radio ati o se oluṣọ igbohunsafefe iwe ase lati the Nigerian Broadcasting Commission fun the Nigerian Institute of Journalism. | wikipedia | yo |
O da he established the partnership between the Nigerian Guild of Editors and the Pan-Atlantic University, school of media & Communications and, also started the groundwork for the editors House in Lagos State. | wikipedia | yo |
Gbenga rallied Notable Nigerian Statesmen that insuàpilẹ̀kọ the Nomination and instal of Ooni Ògúnwúsì atí II in Osun State.Àwọn Ìtọ́kasí.. | wikipedia | yo |
Aleàkópọ̀ Beke aga ti a bini ojo keji leelogun, osu August, odun 1976 je elere sísá lobinrin ti orile ede Ethiopia to da lori ere sísá ti idaji Marathon..aseyori odun 1998, aga kopa ninu idija agbaye ti Cross Country ni Marrakech, MoroCC To ti gbe ipo keji ninu idije egbe egbe.Ni odun 2008, arabinrin naa jawe ti Marathon Benelux. | wikipedia | yo |
Aledínláàádọ́sàn Beroko °FA ni a bini ojo kejila, osu September, odun 1977 je elere sise lobinrin ti orile Ethiopia to da lori metres ti egberun marun.aseyoriberoko pari pelu ipo keje ninu ere Olympic ti odun 2008.Ni odun 2009, arabinrin naa gba ami eye Ola ti Wúrà ninu idije ti inu ile ti ile Ethiopia.Ni odun 2010, °FA kopa ninu idije ere sísá ti ile Ethiopia ti egberun marun metres pelu iṣẹju 52.20 ati iṣẹju Aya kerin leelogun.Ni odun 2010, °FA kopa ninu Cup Continental ti IAAF to si gba ami eye ti Silver ti odun2011,ní odun 2011, bu fun oruko fun USDaber bélégipor ni Cindeque Mualiji. | wikipedia | yo |
Mekdes Beroko Tase ni a bini ọjọ́ ogun, oṣù January, ọdún 1987 jẹ́ eléré sísá lobinrin tó dá lórí steeple ti ẹgbẹ̀rún mẹ́ta metres.àṣeyorí ọdún 2006, Meabedes kópa nínú ìdíje àgbáyé ti Junior ti Beijing China tó si gba ipò kẹta nínu metres ti ẹgbẹ̀rún mẹ́ta.. | wikipedia | yo |
Ní ọdún náà, arábìnrin náà yege nínu eré gbogbo ilé Afikou tó wáyé ní Algiers, Algeria tó sì gbe ipò kejì.Ní ọdún 2007, Meakdes kópa nínú ìdíje àgbáyé tó wáyé ní Osaka, Japan tó sì gbé ipò ogun.Ní ọdún 2008, Meakdes kópa nínú ìdíje ilé afizko tó wáyé ní Addis Ababa, Ethiópíà tó sì gbé ipò kejì.Ní ọdún 2010, Meakdes kópa nínú ìdíje ilé afizũko tó wáyé ní Nairobi, Kenya ni bí tó ti gbé ipò kẹfà.Ní ọdún 2012, Medes kópa nínu ìdíje ilé afi tó wáyé ní Porto Novo, Benin tó sì gbé ipò kẹrin.Ìtọ́kasí.. | wikipedia | yo |
Meseret béléte Tola ni a bini ọdun kerin dinlogbon, osu September, odun 1999 je elere sísá lobinrin.. | wikipedia | yo |
Arabinrin naa ṣoju fun ile Ethiopia ni ere ile afiṣìkà ni ọdun 2019 ni Rabat.. | wikipedia | yo |
Omi béléte Orílẹ̀régéidópins ni a bini ojo Kesan, osu June, odun 1988 je elere sísá lobinrin ti orile ede Ethiopia to da lori ere sísá ti arin ati ona jinjin.. | wikipedia | yo |
ameyo Stella Adawọnúh (tí a bí ní ọjọ́ kẹtàdínlọ́gbọ̀n oṣù kẹwa ọdún 1956 tí ó sì fi ayé sílẹ̀ ní ọjọ́ lẹ́kàndínlógún oṣù Kẹ́jọ́ ọdún 2014) jẹ́ onímọ̀ ìṣẹ́gun òyìnbó ọmọ orílẹ̀-èdè Nàìjíríà.Àwọn ènìyàn ma ń ròyìn rẹ̀ fún ipa tí ó kó nínú mímú ọ̀wọ́ ààrùn Ebola virus balẹ̀ ní Nàìjíríà nípa mímú ẹni àkọ́kọ́ tí ó kọ́kọ́ ní ààrùn náà, Patrick Sawyer, sí ibi ìpamọ́ bí ó tilẹ̀ jẹ́ wípé àwọn ìjọba Làìbéríà tako fi fi Patrick sí ìpamọ́.. | wikipedia | yo |
ní ọjọ́ kẹrin oṣù kẹjọ ọdún 2014, ìwádìí àyẹ̀wò fihàn pé ààrùn Ebola wà lára rẹ̀, àwọn onímọ̀ ìṣègùn sì bẹ̀rẹ̀ ìtọ́jú fún le ribiribi.. | wikipedia | yo |
Ṣùgbọ́n Adaagogoh fi ayé sílẹ̀ ní ọ̀sán ọjọ́ kan dínlógún oṣù kẹjọ ọdún 2014.. | wikipedia | yo |
O fi oko rẹ, Abibi ati ọmọ rẹ, Bankole silẹ sáyé.Awọn itọkasi.. | wikipedia | yo |
Ado Ahmad Gidan DBino, jẹ́ akọ̀wé èdè Hausa Nàìjíríà ,onkọ̀wé,ta,oníròyìn, òǹtẹ̀-fiimu jáde, akọkọ́ fíìmù àti òǹpar.. | wikipedia | yo |
O gba oye member of the Order of the Niger (Mon) Eye yìí ní ọjó kọ̀pọ̀lọpọ̀ Oṣù kẹsán-AN, ọdún 2014 ní owó orílẹ̀-èdè Nàíjíríà Ana Goodluck Ebele Jonathan.Àwọn ìtọ́kasí.. | wikipedia | yo |
Enu Burka bati ni a bini ọjọ́ kẹta lẹ́elogun, oṣu January, ọdún 1986 jẹ́ eléré sísá lóbìnrin ilẹ̀ Ethiopia tó dá lórí eré sísá ti àrin àti ọnà jínjìn.. | wikipedia | yo |
Àbí arábìnrin náà sì féfé, Zone ti Arsi ní òróMia.Ọ̀lẹ́nunu kópa nínú Ìdíje Àgbáyé ti IAAF ní ọdún 2006.Arábìnrin náà gba àmì ẹ̀yẹ ti ọlá lẹ́ẹ̀mẹ́ta nínú ìdíje àgbáyé ti inú ilẹ̀.Ní ọdún 2008, gèlètè gba àmì ẹ̀yẹ tí ọlá ti wúrà ní eré sísá ti metres ti 1500.Arábìnrin náà kópa nínú ìdíje àgbáyé lórí eré sísá láti ọdún 2005 dé 2011.Arábìnrin náà ṣojú fún ilẹ̀ Ethiopia nínú Olympics ní ọdún 2008 àti 2012.gèlètè gba àmì ẹ̀yẹ tí ọlá ti idẹ ní èrè gbogbo ilé àfi.“Burka bẹ̀rẹ̀ ọdún 2013 pẹ̀lú yí yege ní Cross Internacional Juan múguer Mu' | wikipedia | yo |
Tadélésh Birated ni a bini ojo kerin leelogun, osu April, odun 1975 je elere sise lobinrin ti ile Ethiopia.. | wikipedia | yo |
Arábìnrin náà kópa nínú ìdíje àgbáyé ti Marathon àwọn obìnrin tó dá lóri eré sísá tó wáyé ní Edmonton, Alberta, Canada ní ọdún 2001.ildele yege yege nínu eré àwọn obìnrin ní Marathon ti Hannover tó wáyé ní Germany ní ọdún 2003 àti 2004.ní ọdún 2009, bíní yege nínú Marathon ti Amman ní Amman, Jordan. | wikipedia | yo |
Irene Ighodárò (tí a bí ní ọjọ́ kẹrìndíndínlógún Oṣù Kàrún Ọdún 1916 tí ó sì fi ayé sílẹ̀ ní ọjọ́ lẹ́ẹ̀sarún Oṣù kọkànlá ọdún 1995) jẹ́ ọmọ ẹ̀yà Croele ní orílẹ̀ èdè Sierra Leone àti Oníṣègùn òyìngún ẹni tí ó jẹ́ obìnrin àkọ́kọ́ láti di onífáfá ní orílẹ̀ èdè Lénlù. àgé ní Ìtọ́kasí sí tí ó ní ó jẹ́ pẹ̀lú ó ní agbo (tí ó ní ní ó ní ní ó ní ó jẹ́ pẹ̀lú ó ní ṣí (dà ní ní ó ní ní ó ní ìga ọdún ẹ̀yà Nàìjíríà sí ó sí ní ní ọdún ó kó ní ní ọdún 1995 ní ìṣè ní ọjọ́ Àgù̀n ní orílẹ̀ ní ní àwọn ìdùn sí ó ní ọdún ẹ̀kejì àkọ́kọ́ àkọ́kọ́ oníbì ní ní ọdún Nàìjíríà ní ní ní ó kó ní ọdún àkọ́kọ́ ní àwọn pẹ̀lú Sin V àti ní ní ní ó ní Ọjọ́ Mejá Ọdún ọdún wá ní ní láti Di Le kò ní Ọjọ́ ó ní ní ọdún 1995) jẹ́ ọmọ oníbàá ní orílẹ̀ ní ayé Nàìjíríà àti ate ó ní ní ó ní ó kó ní ní ọdún ní orílẹ̀ ní Le lẹ́ lẹ́ lẹ́ lẹ́ sí ó ní Ọjọ́ Ọdún ní Mo Fá ní ó sí ó ní ní ó kó wá ní ọdún ọdún ọmọ gbogbo ní Ọjọ́ O ní orílẹ̀ ọdún kò à àwọn ọmọ Edá lé ní ó kó wá láti di ate ní ní ó àwọn obìnrin N*_ | wikipedia | yo |
Yolanda George-David tí àwọn ènìyàn mọ̀ sí Aunt Rayanjú jẹ́ Dókítà ọmọ orílẹ̀-èdè Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
Ó jẹ́ dókítà tó ní ìmọ̀ púpọ̀ nípa iṣẹ́ abẹ́ ọpọlọ.Ìpilẹ̀ àti ẹ̀kọ́ rẹ̀Yolanda bẹ̀rẹ̀ sí ń ṣiṣẹ́ láti ran àwọn ènìyàn lọ́wọ́ nígbà tí ó jẹ́ ọmọ ọdún mẹ́rìndínlógún.. | wikipedia | yo |
O kawe gboye ni Yunifasiti ti Pittsburgh, Pittsburgh ki o te eko re siwaju ni Harvard Medical School nibi ti won ti ko nipa imo ise abe opolo.Awon itọkasi.. | wikipedia | yo |
Amane Sirunso Shankule ni a bini ọjọ ketala, oṣu October, ọdun 1991 jẹ elere sísá lobinrin ilẹ̀ Ethiopia.. | wikipedia | yo |
Summit University, OffaExternal ìkẹ́kọ̀ọ́ Official websiteYunifásítì ni Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
Olamide Brown (ti a bi ni odun 1986), je onisegun oyinbo omo orile-ede Naijiria mo Ilẹ̀ọba Britain, onisowo, oludasile Doctors Healthcare Investment Group ati adari Greentree Investment company.flying Doctors Healthcare Group je ile-ise ti o n ṣeto gbigbe awon eniyan ti o nilo itoju ilera ara ni kiakia lo si ile iwosan nipa oju ofurufu, kiko ile iwosan, tita awon irin isegun oyinbo ati oogun oyinbo.Àwọn itọkasi.. | wikipedia | yo |
Articles with HcarngNgozi ALAEABE jẹ́ akọ̀ròyìn àti olóòtú ètò orí ẹ̀rọ-amóhùnmáwòrán.. | wikipedia | yo |
O ti sise ni Degue Broadcasting Network (DBN), Television Continental (TVC).. | wikipedia | yo |
Lọwọlọwọ, o si n ṣiṣẹ pẹlu Arise TV.ìgbésíayé re Alaegbu kẹ́kọ̀ọ́ gboyè nínú ẹ̀kọ́ German ní University of Hamburg, Germany.. | wikipedia | yo |
Lẹ́yìn náà, ó lọ sí TVC, nibi ti o ti lo àwọn ọdun diẹ ṣaaju ki o to fi ipo naa silẹ ni oṣu kejo, ọdun 2019.. | wikipedia | yo |
iṣipopada Alaegbu sí Arise TV ṣẹlẹ̀ ní Oṣù Kejì, Ọdún 2020.Àwọn àmì-ẹ̀yẹ rẹ̀ Alaegbu gba àmì-ẹ̀yẹ ti akaròyìn tó dára jù lọ lórí ẹ̀rọ amóhu ńwò ní ọdún 2021, èyí tó jẹ́ ti Nigeria Media Merit Awards.. | wikipedia | yo |
Wọ́n to orúkọ rẹ̀ sí ipò karùndínlógún lára àwọn obìnrin òalagbara jù lọ nínú iṣẹ́ akọ̀ròyìn, láti ọwọ́ àwọn Women in Journalism, ní ọdún 2021.Ìgbésí ayé ara ẹni Alaegbu jẹ́ ìyá àti ìyá-ìyá, ìyẹn ni pé àwọn ọmọ rẹ̀ ti ń bímọ, ó sì ti ní àwọn ọmọ-ọmọ.Àwọn Ìtọ́kasí àwọn oníròyìn ara Nàìiremọkùnrin ènìyàn òAlààyè.. | wikipedia | yo |
Articles with HcardsSegun Bucknor (tí wọ́n bí ní 29 March 1946 - tó sì kú ní 11 August 2017) jẹ́ olórin ilẹ̀ Nàìjíríà àti akọ̀ròyìn Láàárín ọdún 1960 àti 1970.. | wikipedia | yo |
O jẹ ajẹdúrú ati atẹ́gìG, to daju le awọn ẹya orin ti temi, Pọ́ọ̀pù ati Funk.. | wikipedia | yo |
Látàrí iṣẹ́ kékeré wọn, ṣẹ́gun àti ilé ìgbìmọ̀ aṣòfin jọ ṣe àgbéjáde orin elẹ́yàmẹyà tó dalẹ̀ àṣà àti ọ̀rọ̀ ìṣèlú ní ilẹ̀ Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
Eyi ti awon BBC pe ni "Interesting slice of Nigerian Pop Music History and Culture".Bucknor jẹ́ baba oníṣe oníkosi, tọrúkọ rẹ̀ ń jẹ́ Tosyn Bucknor àti obìnrin oníṣòwò, tọrúkọ rẹ̀ ń jẹ́ Funke Bucknor-Opẹ̣̀pẹ̣̀ ayé rẹ a bí Bucknor ní ìlú Èkó ní Ọjọ́ 29 Oṣù kẹta, ọdún 1946.. | wikipedia | yo |
O kẹkọọ gboye ni King's College ati Columbia University, New York.. | wikipedia | yo |
ó jẹ́ ọmọ ẹgbẹ́ akọrin ilé-ìwé náà.Ó bẹ̀rẹ̀ sí í súfèé gẹ́gẹ́ bí ọmọ ẹgbẹ́ owó kékeré ṣùgbọ́n ó tẹ̀síwájú láti kẹ́kọ̀ọ́ bí a ti ń lu gìtá àti bí a ṣe n tẹ dùrù.. | wikipedia | yo |
Lákòókò yìí, ó kẹ́kọ̀ọ́ lábẹ́ ẹgbẹ́ Roy Chicago.Àwọn ìtọ́kasí àwọn oníròyìn ará Nàìjíríààwọn Ọjọ́aláìsí ní 2017àwọn Ọjọ́ìbí ní 1946Articles with Hcardṣàwọn Àyọkà Pẹ̀lú Ìjúwe ṣókí.. | wikipedia | yo |
Agnes history Savage (ti a bi ni ojo kanlelogun Oṣu Keji ọdun 1906 ti o si fi aye silẹ ni ọjọ keje oṣu Kẹsán-an ọdun 1964) jẹ onimo iṣẹgun Oyinbo ọmọ orilẹ-ede Naijiria ati obinrin akọkọ ni iwoorun Afirika lati di Dokita alábẹ́rẹ́.. | wikipedia | yo |
Savage jẹ́ obìnrin àkọ́kọ́ ní ìwọ̀ oòrùn ilẹ̀ Áfríkà láti gba àmì-ẹ̀yẹ nínu ìmọ̀ ìṣègùn òyìnbó, ó gba àmì-ẹ̀yẹ First-Class ní Yunifásítì Edinburgh ní ọdún 1929 nígbà tí ó jẹ́ ọmọ ọdún mẹ́tàlélógún.Àwọn ìtọ́kasí.. | wikipedia | yo |
Lítíréṣọ̀ alohùnlítíréṣọ̀ alohùn ni àwọn ewì àtẹnudẹ́nu tí a jogún láti ẹnu àwọn baba ńlá wà.Ohun ẹnu ni a fi ń gbé lítíréṣọ̀ jáde, a kìí kọ sílẹ̀ rárá.Lítíréṣọ̀ alohùn kún fún ọgbọ́n ìmọ̀ àti òye àgbà , nígbà tí ìmọ̀ mọ̀ọ́ - kò mọ̀ọ́ - kà kò tíì dé ilé wa, òun ni àwọn baba ńlá wa ń lò.. | wikipedia | yo |
Amina Ally Bilali jẹ́ ògbóǹtarìgì agbábọ́ọ̀lù ọmọ orílẹ̀èdè Tanzania tí ó ṣeré ipò àárínlórí pápá fún Yanga Princess àti ẹgbẹ́ agbábọ́ọ̀lù àwọn obìnrin Tanzania .Iṣẹ́ òkè-òkun Ally di olórí ẹgbẹ́ agbábọ́ọ̀lù àwọn obìnrin Tanzania ní ìdíje Women's Championship ti ọdún 2020 àti ìdíje COSAFA Women's Championship ti ọdún 2021 .. | wikipedia | yo |
Aisha Masaka tí a bí ní ọjọ́ wáwá Oṣù kọkànlá ọdún 2003 jẹ́ agbábọ́ọ̀lù ọmọ orílẹ̀èdè Tanzania tí ó ṣeré ipò iwájú lórí pápá fún B Hcken ní Damallsvenskan àti ẹgbẹ́ agbábọ́ọ̀lù obìnrin ti ilẹ̀ Tanzania .Iṣẹ́ ẹgbẹ́ Masaka ti ṣeré fún àwọn ọ̀dọ́ Afirika ní Tanzania.Iṣẹ́ Òkè-òkun Masaka ti sojú fún Tanzania ní ìpele àgbà ní àkókò ìdíje Women Women's Championship ní ọdún 2021 . Ìtọ́kasí àwọn ènìyàn Alààyèàwọn Ọjọ́ìbí ní 2003.. | wikipedia | yo |
Opah Clement Tukumbuke Sanga tí a bí ní ọjọ́ kẹrìnlá osù kejì ọdún 2001 jẹ́ ògbóǹtarìgì agbábọ́ọ̀lù ọmọ orílẹ̀èdè Tanzania tí ó ṣeré ipò iwájú lórí pápá fún Simba Queens ( ẹgbẹ́ agbábọ́ọ̀lù agbábọ́ọ̀lù obìnrin Simba ti ilẹ̀ Tanzania ) àti ẹgbẹ́ agbábọ́ọ̀lù obìnrin Tanzania .iṣẹ́ òkè-òkun Clement ti sojú fún ẹgbẹ́ agbábọ́ọ̀lù Tanzania tí ó wà lábẹ ogún ọdún .. | wikipedia | yo |
Janeth Shija Simba jẹ́ ògbóǹtarìgì agbábọ́ọ̀lù ọmọ orílẹ̀-ède Tanzania tí ó jẹ́ asọ́lé lórí pápá fún ẹgbẹ́ agbábọ́ọ̀lù Simba Queens àti ẹgbẹ́ agbábọ́ọ̀lù obìnrin ti Tanzania.bọ́ọ̀lù fún orílẹ̀ ède rẹ̀ ní ọdún 2019, Shija darapọ̀ mọ́ ẹgbẹ́ àwọn obìnrin Tanzania tí ó wà láá ogún ọdún fún ìdíje àkọ́kọ́ COSAFA U-20 Women's Championship ti ọdún 2019.. | wikipedia | yo |
Asha Rashid jẹ́ ogbóǹtarìgì agbábọ́ọ̀lù ọmọ orílẹ̀-ède Tanzania tí ó gba ipò iwájú lórí pápá fún ẹgbẹ́ agbábọ́ọ̀lù obìnrin fún orílẹ̀-ède Tanzania.Àwọn Ìtọ́kasí àwọn ènìyàn Alààyè.. | wikipedia | yo |
Peter Anahoro (Ọjọ́ìbí 21 Oṣù Kínní 1935) jẹ́ oníṣẹ́ ìròyìn, ònkọ̀wé, oníṣòwò àti akéde Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
Tún mọ̀ nípa àwọn Pen orúkọ tí “Peter Pan” nítorí àwọn gbajúmọ̀ rẹ̀ ìwé ní New African ìròhìn lábẹ́ ti orúkọ.. | wikipedia | yo |
A ti ṣe apejuwe rẹ gẹgẹbi “boya akoroyin agbaye olokiki julọ ni Afirika”.igbesi aye ibẹrẹ ati ẹkọ Peter Osajẹ́lé aizegbebor ẹ̀nàhóró ni won bi ni ojo kokanlelogun osu kinni odun 1935 si idile oselu ẹ̀nàhóró ni ilu Uromimi ni Ipinle Edo ni orile-ede Naijiria.. | wikipedia | yo |
Awọn obi ẹsan rẹ jẹ olukọni Asueli ọkọtako ẹ̀nàhòrò ati ọmọ-binrin ọba iniipè (née Okojie).. | wikipedia | yo |
Arakunrin rẹ àkọ́bí ni Olórí Ìjọba ati olóṣèlú, Olóyè Anthony Ẹnàtabi.. | wikipedia | yo |
Stephens Elementary School, Akurẹ (Ondo state); CMS Primary School, Adó-Èkìtì (Ondó State); Ilé-ìwé Ìjọba, Ekpoma (Ìpínlẹ̀ Edo), Ilé-iwe St.. | wikipedia | yo |
David, Àkúrẹ́ (Ipinle Ondo), ile-iwe ijọba, Warri (Ipinle Delta), ṣaaju ṣiṣe ayẹyẹ ipari Eko ni ile-ẹkọ giga ijọba, ughhelli (Ipinle Delta) ni ọdun 1948.Iṣẹ-ṣiṣe ẹ̀nàhóró bẹrẹ iṣẹ rẹ ni Media bi oluranlowo ipolongo, ẹka ti Ile-iṣẹ Alaye ti Federal ni bayi, 1954.. | wikipedia | yo |
O darapọ mọ Daily Times gẹgẹbi olóòtú ipin ni ọdun 1955, ni ọdun 20, ṣaaju gbigbe siwaju lati ṣiṣẹ bi iranlọwọ alakoso agbegbe ni redisfusion awọn iṣẹ, Ibadan, ọdun 1957.. | wikipedia | yo |
O di olootu ti Nigerian Sunday Times ni 1958 ni eni odun 23, ati Features jíjẹ ti Daily Times ní 1958, lẹhinna olóòtú iwe ní 1962, ó tẹsiwaju láti di oludamọran olóòtú Daily Times Group ní 1965, ati ní 1966 olóòtú-ni-olori ti Daily Times.Ní àwọn ọdún 1960, ẹnàhóró lọ sí ìgbèkùn ti ara ẹni tí yoo ṣiṣẹ́ fún ọdún mẹ́tàlá.. | wikipedia | yo |
Ó jẹ́ olóòtú ìdásí ti Radio Deutsche Welle ní Cologne, Germany, láti 1966 sí 1976, ó sì jẹ́ olóòtú Africa ti National Zeitung, ní Basel, Switzerland, di olùdarí olóòtú ti iwe irohin Afirika titun ní ìlú Lọndọnu ní ọdún 1978.. | wikipedia | yo |
Ni ọdun 1981, o ṣe ifilọlẹ iwe irohin Pan-Afirika kan ti a pe ni Africa Now .. | wikipedia | yo |
O di adari adari ile ise Daily Times Nigeria Plc ni ọdun 1996.. | wikipedia | yo |
Ìwé rẹ̀ "Peter Pan" tí ó bẹ̀rẹ̀ sí ní kọ ní ọdún 1959 ti darí iye ẹ̀yẹ láàrín àwọn olóṣèlú nlá.. | wikipedia | yo |
Frank Barton nínú ìwé rẹ̀ The Press of Africa (Macmillan Press Ltd.) ṣàpèjúwe ẹnàhhóró gẹ́gẹ́bí "ìgbìyànjú pe akọ̀ròyìn tí ó dára jùlọ ní Afirika ti ńkọ ní èdè Gẹ̀ẹ́sì".Àwọn ìtọ́kasí.. | wikipedia | yo |
Articles with Hcardsosola Momoh je adari awon ile iroyin kan ni Naijiria.. | wikipedia | yo |
Ó jẹ́ ọ̀kan lára àwọn olùdásílẹ̀ àti igbákejì alága ti àwọn Channels Media Group, ilé-iṣẹ́ tí ó ń darí Channels TV.. | wikipedia | yo |
Momoh gboyè B.Sc ní Mass communiCatio láti Yunifásítì ìlú Èkó.. | wikipedia | yo |
O tun gba ami eye pi polongo iroyin ni Yunifasiti ilu Eko.Ni odun 2014, o wa lara awon Women Leadership Forum program ti ile-iwe Iṣowo Harvard.Iṣẹ-ṣiṣe ṣaaju ki o to da Channel Television ati Channels Media Group silẹ, Momoh jẹ oniroyin pẹlu Nigeria Television Authority(NTA), laarin ọdun 1979 si 1987.. | wikipedia | yo |
Ní àkókò yìí, ó ṣe ọ̀pọ̀lọpọ̀ àgbéjáde lórí bí Nàìjíríà ṣe ń sọ epo nù. | wikipedia | yo |
yàtọ̀ sí iṣẹ́ rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí akàròyìn, Momoh ṣiṣẹ́ fún ọdún méje ní àwọn ilé-ìfowópamọ́.. | wikipedia | yo |
O sise ni International Merchant Bank (IMB).Awon ami eye ni odun 2019, Momoh gba ami-eye doctorate degree ninu isakoso isowo ni Yunifasiti Achievers, owo, ipinle Ondo.. | wikipedia | yo |
Ní Oṣù kọkànlá ọdún 2021, àjọ Women in Management, Business and Public Service (mbimbiz) ka mọ́ ọ̀kan lára àwọn obìnrin tí ó lóká jù.. | wikipedia | yo |
Àjọ náà tún ka mọ́ ọ̀kan nínú àwọn obìnrin tí ó lókìkí jù nínú àwọn oníròyìn obìnrin ní Nàìjíríà.Àwọn ìtọ́kasí àwọn oníròyìn ará Nàìià ènìyàn alààyẹ̀.. | wikipedia | yo |
Articles with HcarngPatricia kalesanwo jẹ́ alamọdaju ibaraẹnisọrọ lorilẹ-ede Naijiria, oniroyin o tu jẹ obinrin akọkọ ti o forukọsilẹ ti Institute of Journalism ti Naijiria.. | wikipedia | yo |
Ó kẹ́kọ̀ọ́ gboyè nínú ètò ẹ̀kọ́ àgbà (communication Arts) láti Yunifásitì ìlú Ìbàdàn, Ìbàdàn, South West, Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
Awon omo ile-iwe ti ile-eko naa saaju ipinnu lati pade re bi olufokosisilẹ ti ile-eko naa ni ojo ejidinlogbon osu kejila odun 2020 ati pe lẹhinna jẹrisi bi Alakoso pataki ti Ile-ẹkọ naa ni osu keta ojo 17, odun okan le ni okoo le ni egbaa.Awon itọkasi awon oniroyin ara Naijiria.. Eniyan Alààyè Ape.. | wikipedia | yo |
Omolọ́lù sLobi (1971–osu April 5, onise) je onise iroyin ni orile edeNaijiria, o si je laarin arun AIDS.. | wikipedia | yo |
Wọ́n ṣe ìdásílẹ̀ ẹwa Omolọ́lù fLobi ní orúkọ rẹ̀.Ní ọdún 1998, ó ṣe ìdásílẹ̀ Jaajẹ́ẹ́jẹ́ẹ́, tí ó jẹ́ àjò tí kìí ṣe ti ìjọba pẹ̀lú ìròlé láti ko àwọn oníṣẹ ìròyìn tí ó wà lórílẹ̀ èdè jọ láti kọ́ wọ́n ní ẹ̀kọ́ nípa ijambá AIDS AIDS àti ọnà ṣù.. rẹ̀.. | wikipedia | yo |
Ní ọdún 2004 àti ọdún 2005, ó jẹ́ ọ̀kan lára àwọn aṣojú Adéint United Nations programme on HIV/AIDS.Ó fi ilẹ̀ ṣaṣọbora ní ọjọ́ karùn-ún oṣù kẹwàá, ọdún 2006 ní ìlú Èkó (Lagos), ní dédé àgọ́ mẹ́wàá ọ̀sán-án; kò pé tí ó kúrò ní olú ilẹ̀ tí ó wà ní Èkó.. | wikipedia | yo |
Eni ti o fe paa tele ti o si yin ibon fun ni opo igba ti o fi ku.Ebi o fe arabinrin Aderonke fLobi ti o si je baba ọlọ́mọ mẹta ti se, ayomide, Olamide, ati Aramide fLobi.Awon itọkasi.. | wikipedia | yo |
Sophia Edward Mwasikili tí a bí ní ọjọ́ kẹrin Oṣù Kẹrin ọdún 1986 jẹ́ ògbóǹtarìgì agbábọ́ọ̀lù ọmọ orílẹ̀-ède Tanzania tí ó ṣeré ipò olùgbèjà lórí pápá àti aṣáájú fún ẹgbẹ́ agbábọ́ọ̀lù obìnrin Tanzania .Iṣẹ́ òkè-òkun Mwasikili ti sojú orílẹ̀-ède Tanzania ní ìpele àgbà ní bi ìdíje Africa Women Cup of Nations qualificationti ọdún 2018 .àwọn Ìtọ́kasí àwọn ènìyàn Alààyèàwọn Ọjọ́ìbí ní 1986.. | wikipedia | yo |
Jaafar Jaafar je akoroyin ile Nigerian o je omo bibi ilu Kano State o si je oludasile Daily Nigerian, ile ise jáde ori ero ayelujara eyi ti o se agbejade agbekuru fidio to tako gomina ipinle Kano, Abdullahi Umar Gandu fun gbigba àbẹ̀fin $5 million ni October 2018.Awon itọkasi.. | wikipedia | yo |
James Vivian Clinton, ọbẹ (láti ọjọ́ kẹfà oṣù kejì ọdún 1902 – sí ọjọ́ kejìdínlógún oṣù karùn-ún ọdún 1973) jẹ́ akọ̀ròyìn ọmọ bíbí ìlú Gold Coast ní orílẹ̀-èdè Sierra Leone.. | wikipedia | yo |
Ó jẹ́ olùgbé orílẹ̀-èdè Nàìjíríà tí ó wá láti ìdílé Sierra Leone Creole ní apá ìwọ̀-oòrùn orílẹ̀-èdè India àti àwọn ọmọ bíbí Europe tí wọ́n ní òmìnira láti lọ sí ibikíbi ní apá Ìwọ̀-Oòrùn Áfíríkà.. | wikipedia | yo |
Bi o tilẹ jẹ pe o pada gbe ni ilu Calabar ni orilẹ-ede Naijiria, ti o si gba ami-eye ọbẹ̀ in 1949, o si ni ibaṣepọ to daju pẹlu orilẹ-ede Sierra Leoneawọn itọkasi.. | wikipedia | yo |
Hamza Idris (tí a bí ní 27 July ọdún 1972) jẹ́ akọ̀ròyìn àti asatunṣe ilé-iṣẹ́ ìwé ìròyìn Nigeria's Daily Trust Newspapers, ọ̀kan lára àwọn ilé-iṣẹ́ ìwé ìròyìn tó ń síwájú ní orílẹ̀-èdè Nàìjíríà.. | wikipedia | yo |
Articles with Hcardserọ̀mọ́ Egbejule jẹ oníṣẹ́ ìròyìn, olùkọ̀wé àti oníṣẹ́ fíìmù.. | wikipedia | yo |
O jẹ olokiki pupọ julọ fun iṣẹ rẹ lori ikọlu Boko Haram ati awọn ija miiran ni iwọ-oorun ati Central Africa .. | wikipedia | yo |
Lọ́wọ́lọ́wọ́ ó jẹ́ olóòtú Afirika ní Al Jazeera English Online.Abẹ́lé ìlú Sapele ní apá Gúúsù Nàìjíríà ni wọ́n ti bí Egbejule Egbejule.. | wikipedia | yo |
Ó ní àwọn ìwọ̀n-òye ní ìmọ̀-ẹ̀rọ, media àti àwọn ibaraẹnisọrọ ati akọọlẹ ajakaye lati University of Nigeria, Nsukka, University of Leicester àti Columbia University lẹsẹsẹ.Iṣẹ kikọ o bẹrẹ gẹgẹbi akọ̀ròyìn orin, kíkọ fún àwọn ìwé Naijiria agbègbè bi í The Guardian (Nigeria), THISDAY, Next ati YNaija .. | wikipedia | yo |
Ní ọdún 2014, ó ṣe àlàyé ìgbìn èlàlà ní Liberia fún àwọn oníròyìn agbègbè Nàìjíríà, ṣùgbọ́n nígbànígbà ọdún yẹn bẹ̀rẹ̀ ṣíṣe bí ajábọ̀-ìròyìn ọ̀fẹ́ àti okùn fún àwọn oníròyìn àjèjì lórí orin àti àṣà.. | wikipedia | yo |
láti igbana, ó ti ṣe ì́mọ́ lọ́lọ́lọ́ lórí ìṣọ̀tẹ̀ Boko Haram, àwọn ìdìbò já́rí ìwọ̀-oòrùn Áfíríkà, ìyáàyọnu ní Amazon Peruvian, àwọn ìbátan China-Áfíríkà ní iwọ̀ Áfíríkà àti àwọn àrí mìíràn.. | wikipedia | yo |
nínú ìfọ̀rọ̀wánilẹ́nuwò ọdún 2017, ó sọ pé ó ti sọ pé ọ̀nà kíkọ́ rẹ̀ dá lórí 'Yíyí cube', dípò àtúnlò àwọn agbègbè ìjábọ̀ lórí Áfíríkà.Àwọn oníròyìn ará Nàìjíríààwọn ènìyàn alààyèàwọn Ọjọ́ìbí ní 1990àwọn ìtọ́kasí.. | wikipedia | yo |
Omi fàwáz jẹ́ akọ̀ròyìn elere idaraya ti ilẹ̀ Nàìjíríà-LAese, oludari eto àti olóòtú tí ó ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bíi olóòtú eré ìdárayá ní Focus on Africa,tí ìròyìn BBC Iesolede fún BBC World News pẹ̀lú BBC Africa àti BBC Sports.. | wikipedia | yo |
Ó tí ṣiṣẹ́ fún CNN, ESPN àti ITV Television Network.. | wikipedia | yo |