cleaned_text
stringlengths
6
2.09k
source
stringclasses
2 values
language
stringclasses
1 value
Ó di òfin àkọ́kọ́ àti Mínísítà Ìdájọ́ ti Òmìnira India..
wikipedia
yo
Ó jẹ́ baba ti òfin orílẹ̀èdè India àti ọ̀kan nínú àwọn olùdásílẹ̀ ti orílẹ̀-èdè India.coẹ̀yakar jẹ́ ọmọ ilé-ìwé ti tálẹ́ǹtì ńlá..
wikipedia
yo
O gba oye oye oye ni eto-ọrọ lati ile-ẹkọ giga Columbia mejeeji ati ile-iwe Iṣowo ti Ilu Lọndọnu..
wikipedia
yo
O tun ṣe iṣẹ iwadi ni Òfin, eto-ọrọ̀ ajé ati imọ-ọrọ oloselu.Ni ọdun 1956, ti o jẹ pẹlu awọn iṣẹ ti kuruTis ati aibikita ti o gbilẹ ni Hinduism, o gba Buddhism..
wikipedia
yo
Ní ọdún 1990, ó ti fún ní ẹ̀bùn ní "HaraHarat Ratna" lẹ́hìn ikú, ó ará ìlú India tí ó ga jùlọ.Àjogúnbá Ambedkar gẹ́gẹ́bí Oluṣàtúnṣe àwùjọ àti Ìṣèlú ti ní ipa ńlá lórí India ode oní..
wikipedia
yo
Dókítà Ambedkar ni a ti yàn gẹ́gẹ́bí "Indian jùlọ jùlọ" nínu ìbò ìbò kan ti ìwé ìròhìn Outlook India ṣe ní ọdún 2012..
wikipedia
yo
Ó fẹ́rẹ̀ tó àwọn ìbò mírún 20 ní ìbò ìbò yìí, lẹ́hìn èyí ó jẹ́ àpèjúwe bí "ènìyàn India gbajúmọ̀ jùlọ". Ìtọ́kasí..
wikipedia
yo
Cereple Funmi Martins jẹ oṣere ori-itage, awoṣe ati Asagbéjáde ere..
wikipedia
yo
Ó jẹ́ ọmọ òṣèrébìnrin Funmi Martins, tí ó kú nípa àrùn ọ̀kan ní ọdún 2002.Iṣẹ́ rẹ̀ mide Martins bẹ̀rẹ̀ iṣẹ́ rẹ̀ lẹ́yìn ikú ìyá rẹ̀ ní ọdún 2002. láti ìgbà náà, ó ṣe àfihàn nínú fíìmù àgbéléwò lórísisi, ó sì ṣàjáde àwọn eré lórílórí.Ìgbésí ayé rẹ̀ Martins Martins ọmọ Funmi Martins..
wikipedia
yo
Oruko ọkọ re n je àfẹ́èṣì owo, o si bi awon omo meji fun un.Àtòjọ awon ere re Mama je (2001) Arewa (2003) ọrẹjomi (2005) Kilebi Ọlọrun (2007) Ife owó (2008) amòye (2008) OSass ọmọge Benin (2012 ọmọge Lekki (2016) Amee (2021) onítẹ̀mi (2022) The Wedding Planner (2022) Iyawo Buga (2022) háúnted pleasures (2022)Awon itọkasi..
wikipedia
yo
Tẹniọlá Aládẹ́ṣẹ̀ jẹ́ òṣèrébìnrin orílẹ̀-èdè Nàìjíríà, Àṣàgbejade eré àti olùdarí eré.Ìgbésí ayé rẹ̀ a bí tẹniọlá dádádà sí Ìpínlẹ̀ Èkó, ó sì kẹ́kọ̀ọ́ nípa Mass Communication ní ilé-ẹ̀kọ́ gíga Covenant.Iṣẹ́ rẹ̀ Tẹniko Aládẹ́ṣẹ̀ Alásẹ́ ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bíi Agbejade fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ fíìmù àgbéléwò láàarín ọdún 2013 sí 2015..
wikipedia
yo
Ó di olókìkí lẹ́yìn tó ṣe ẹ̀dà-ìtàn Akweyon nínú fíìmù àgbéléwò 'Jemeji' nínu èyí tí ó tún jẹ́ Asagbéjáde eré náà..
wikipedia
yo
Ní ọdún 2018, ó jẹ́ olùsẹ̀ ọ̀rọ̀ ẹnu àwọn ẹ̀dá-ìtàn kọ̀ọ̀kan fún “Forbidden" àmì-ẹ̀yẹ tó ti gba aladẹ́ṣẹ̀ ni wọ́n yàn fún àmì-ẹ̀yẹ ti The Future Awards Africa, fún ẹbun eré ṣíṣe sí..
wikipedia
yo
O gba ami-eye trailBlazer ni ọdun 2022, lori Africa Magic Viewers' Choice.Awon Ìtọ́kasí..
wikipedia
yo
Isaac Teitei Nory je elere Tennis ta bi ni ọdun 1999 ti orile ede Ghana to sin gbe ni US..
wikipedia
yo
Ni ọmọ ọdun marun dinlogun, Isaac jẹ ọdọmọde elere to pegede julọ ninu idije Junior Tennis ti Ile afiRica.igbesi aye elere naAnory ni a bi si Accra, Ghana..
wikipedia
yo
Oun keko lori igbega omo eniyan ati Eko lori ebi.Iṣẹ ati ipa re gegebi elere Tennisnory bere ise re gegebi elere afi ese gba kòtò didi o bere ṣini sise gegebi elere Tennis nigba to pe omo odun meje..
wikipedia
yo
Arákùnrin náà kọ́kọ́ ṣeré ní Tennis tí Lakedland Galin..
wikipedia
yo
Ni odun 2019, Nory wa lara team elere Tennis ile Ghana to kopa ninu Copù Davis Group IV ni Brazzaville, Congo.Awon itọkasi..
wikipedia
yo
Yohanis Algaw ni a bini ọjọ kerinla, osu August ni odun 1999 je eni to ma n sare fun ile Ethiopia.Ìgbésí ayé arákùnrin náàyonisnis ti a bi si ile Ethiopia kopa ninu orisirisi idije ile afitun ninu won ni idije Caa Senior ti ile afizko ni odun 2022.Àwọn itọkasi..
wikipedia
yo
Edwin KwaBla gàdàyi tí a Bìní ọjọ́ kẹrìnlá osu February, ọdún 2001 jẹ́ asare fún ilẹ̀ Ghana..
wikipedia
yo
Arákùnrin náà kópa nínu eré ìdíje ti àwọn àmì tó wáyé ní Silesia, Poland ní ọdún 2021 níbi tó ti wà lára àwọn Team okùnrin marun.Ìgbésí ayé Edwinyí gbé ní Askáríayé, Ghana tó sì lọ sí ilé ìwé gíga ti Cape ìwẹStst.Aṣeyọri Oṣù July, Ọdún 2022 Edwin kópa nínu ìdíje àpapọ̀ ti 200 agbon tó wáyé ní Cape Coast ní Isẹ́ṣẹ́-aaya 20.2m gba àmì ọ̀la idẹ nínu ìdíje ti U20 ilé Afikou..
wikipedia
yo
Arákùnrin náà yege nínú ìdíje tí àwọn àjọ àmì ilẹ̀ Ghana tí ayẹyẹ náà sì wáyé ní paá Joe Park ní Knú.Àwọn Ìtọ́kasí..
wikipedia
yo
Adẹ́bimpe Oyebade (tí a bí ní 23 Oṣù Kẹta 1992) tí a mọ̀ sí Mo Tunẹbọ jẹ́ òṣèré fíìmù Nàìjíríà tí a mọ̀ fún Gbígba àmì-ẹ̀yẹ ti ọdún 2018 ní City People Entertainment Awards gẹ́gẹ́ bíi òṣèré titun titun ti ọdún náà.Àwọn Ìtọ́kasí..
wikipedia
yo
Murjanatu Liman Musa tí a bí ní ọjọ́ kaàrún Oṣù Kaàrún Ọdún 2000 jẹ́ agbábọ́ọ̀lù sínú agbọ̀n orílẹ̀-ède Nàìjíríà tí ó ń gbá bọ́ọ̀lù lọ́wọ́lọ́wọ́ fún ẹgbẹ́ agbábọ́ọ̀lù Air warriors ti Nàìjíríà àti ẹgbẹ́ agbábọ́ọ̀lù orílẹ̀-ède Nàìjíríà .Isẹ́ Ọ̀JỌ̀GBỌ́N tí ó yàn láàyò St gbábọ́ọ̀lù lọ́wọ́lọ́wọ́ pẹ̀lú ẹgbẹ́ Elta Arxka ní Spain..
wikipedia
yo
Murjanatu n gbá bọ́ọ̀lù fún ẹgbẹ́ agbábọ́ọ̀lù sínú agbọ̀n obìnrin ti Air warriors Nàìjíríà, níbi ìdíje bọ́ọ̀lù inú agbọ̀n ti obìnrin ti Zenith ní ọdún 2019, ẹgbẹ́ náà jáwé olúborí pẹ̀lú Mountain of Fire Ministries Women's Basketball ní Ìparí, wọ́n dìbò yàán gẹ́gẹ́ bí MVP ti àpapọ̀ eré náà tí ó ní àròpin mẹ́tàdínlógún ojú àmì àti àtúnṣẹ́ márùndínlógún àti ìrànlọ́wọ́ mẹ́ta níbi ìpari ìparí eré.ẹgbẹ́ agbábọ́ọ̀lù agbọ̀n agbọ̀n ti orílẹ̀-èdè Nàìjíríà bá Nàìjíríà Nàìjíríà nínú ìdíje bọ́ọ̀lù inú agbọ̀n ti 3x3 ti Morocco Africa Games ní ọdún 2019 2019 àti 2019 African Beach Games Cape, Cape-Verde, ẹgbẹ́ náà gba ẹbun Wúrà àti Idẹ lẹ́sẹsẹ.A pe media Musa láti sojú fún D'Tigress àti láti kópa nínú Tokyo 2020 FIBA Women's Olympic qualidélẹ̀ Tour ní Belgrade.Àwọn Ìtọ́kasí àwọn ènìyàn Alààyè Ọjọ́ìbí ní 2000..
wikipedia
yo
Uiba Aori ti a bi ni ojo kokanlelogun, osu kerin, odun 1993 je agba boolu inu agbon orile-ede Naijiria fun Butler Bulldogs boolu inu agbon ti awon obinrin ati egbe agba boolu orile-ede Naijiria ..
wikipedia
yo
Ó kópa níbí 2017 Women's Afrobasket .Àwọn Ìtọ́kasí àwọn ènìyàn Alààyèàwọn Ọjọ́ìbí ní 1993..
wikipedia
yo
Mary Adeola Temitope Asake Durojaye, tabi nìkan Mary Durojaye, tí a bí ní ọjọ́ kẹrìnlá osù Keje ọdún 1990 ní ìlú London, United Kingdom jẹ́ ògbóǹtarìgì agbá bọ́ọ̀lù inú agbọ̀n obìnrin ti ilẹ̀ Gẹ̀ẹ́sì tí ó ṣẹ̀ wá láti orílẹ̀-èdè Nàìjíríà.Ita ìjápọ profaili ní EuroBasket.com ènìyàn Àgún àkọ́kọ́ ní 1990..
wikipedia
yo
Promise Amukamara tí a bí ní Ọjọ́ kejìlélógún Oṣù Kẹfà Ọdún 1993 jẹ́ agbá bọ́ọ̀lù inú agbọ̀n ti orílẹ̀-ède Nàìjíríà-Amẹrika fún Charnay Basket Bourgogne Sü (Frafra) àti ẹgbẹ́ orílẹ̀-ède Nàìjíríà .Ìbẹ̀rẹ̀ Igbesi ayé àti ẹ̀kọ́ Promise ga ní ẹsẹ̀ bàtà márùn ó lé inch mẹsan(175 cm)..
wikipedia
yo
ó jẹ́ ọmọ ilé-ìwé gíga ti Arizona State University ..
wikipedia
yo
Ó tún jẹ́ àbúrò fún Super Bowl XLVI Champion, New York Giants tẹ́lẹ̀ rí cornerback Prince Amukamara .Iṣẹ́ tí ó yàn Promise jẹ́ ọmọ ẹgbẹ́ D'Tigress, ẹgbẹ́ agbá bọ́ọ̀lù inú agbọ̀n obìnrin ti orílẹ̀-ède Nàìjíríà..
wikipedia
yo
O je oluṣọ aaye ti ẹgbẹ ti o ṣere nibi 2020 Olympic Gamesni Tokyo..
wikipedia
yo
ó tún kópa níbí FIBA Women's Basketball World Cup ti ọdún 2018 .Àwọn àṣeyọrí ó ju àmì mẹwa fún eré kọ̀ọ̀kan ní Tokyo, ní ọdún 2020 Akẹ́kọ̀ọ́ jáde àkọ́kọ́ ní ilé ìwé gíga Arizona State University tí ó jẹ́ agbá bọ́ọ̀lù inú agbọ̀n obìnrin tí ó kájú láti ṣe ẹgbẹ́ Olympic ọmọ ẹgbẹ́ 2019 FIBA African Championship Gold Medal tí ó kópa nínú ìdíje ayẹyẹ Pre-Olympic agbá bọ́ọ̀lù inú agbọ̀n Arizona ti ọdún 2011 ẹni tí ó yàrà jùlọ nínú ọgọrun mita àti igba mita tí bí ẹni tí ó sẹ̀sẹ̀ wọ ilé-ìwé G-ìwé Ìtọ́kasí àwọn ènìyàn Alààyè ní Ọjọ́ìbí ní 1993..
wikipedia
yo
Ebenezer Andrews ni a bini ojo mọkan leelogun, osu May ni odun 2000 je elere Bad ti ile Ghana..
wikipedia
yo
Ni osu April, odun 2019 elere naa je okan lara team ile Ghana to gba ami ọla ti idẹ ni idije ti gbogbo ile afitun to waye ni Port Harcourt, Naigiria.igbesi aye arakunrin naaAndrews wa lati Winze ni Ile Ghana to si je Aojo ti ile iwe giga to da lori Eko ni Windraise. ati aṣeyọriAndrews kopa ninu idije Bad U-19 ti Junior gbogbo ile afizko to waye ni Algeria ni ọdun 2013.elere na kopa ninu ere kẹwa ti gbogbo ile afitun ni ile iwe giga ti Kenyatta ni Nairobi, ile Kenya.Ni ọdun 2018, Andrews ati akẹgbẹ́ rẹ Daniel Dodo gba Gold ninu ere ti Commonwealth to waye ni ile Australia ni Doubles finals.
wikipedia
yo
Victor Mbaoma(ti a bini ojo ogun, osu kewa, odun 1996) je ogbon Chunta àgbàálẹ̀ omo orile-ede Naijiria Toun sere fun FC QizililQ gegebi Centre Forwardigbesi aye arakunrin naaVictor ni a Bisi ilu Eko, arakunrin naa bẹrẹ iṣẹ rẹ pẹlu Remo Stars f.C., Akwa United leyin naa lo losi enyimba f.C..
wikipedia
yo
Ní ọdún 2019.Iṣẹ́ àti àṣeVictor jẹ́ eléré tó gba Goal jùlọ nínú League eleyi lo jẹ́kí kò dára àgbá àpapọ̀ Team ilẹ̀ naigiria.arákùnrin náà gba Gojo mẹ́rin dín ní eré mọkan lẹ́elogún ní ẹ̀yìnmba.ní ọdún 2022, Victor kópa nínu debut ilẹ̀ òkun fún orílẹ̀ èdè Naigiria ni eré tó wà lárin Mexico àti Ecuador.àwọn Ìtọ́kasí..
wikipedia
yo
Michael Opoku Baah je elere Bad orile ede Ghana ti a bini ojo keji leelogun, osu July, odun 1996.igbesi aye ati aṣeyọri arakunrin naaMichael wa lati takordia ni orile ede Ghana to si je eko ti ile iwe giga, Cape Coast.Ni osu February, odun 2018 Michael ati akẹgbẹ́ re Abraham Arokoy, Emmanuel Yaw Donkor ati Daniel Sám gba idẹ ninu idije team ti Thomas ati über.Ni osu April, odun 2019 elere naa kopa ninu ere ile afizko to waye ni Ilu Port Harcout ni ile naria.itọkasi..
wikipedia
yo
Emmanuel Twewe ni a bini ojo ogun, osu May, odun 1999 je elere Bad orile ede Ghana.Iṣẹ Emmanuel ati aṣeyọrini ọdun 2010, BOTwe kopa ninu idije gbogbo ile afitun to waye ni Mauritius.Ni ọdun 2013, elere naa kopa ninu idije Junior Bad gbogbo ile afitun to waye ni Algeria.We pẹlu awọn akegberẹ Andrews Ebenezer, Daniel Dodo, Jennifer Abitty, Grace àtipaka ati eryram yáa migbọ́ kopa ninu idije Agbaye lori Bad fun igba akọkọ.Ni ọdun 2019, Emmanuel kopa ninu ere ile Africa.itọkasi..
wikipedia
yo
Nana Aisha Abdullahi (tí a bí ní ọdún 1960 tí ó sì fi ayé sílẹ̀ ní ọjọ́ karùn-ún Oṣù Kẹta ọdún 2014) jẹ́ Adájọ́ àti Agbẹjọ́rò tẹ́lẹ̀rí ní Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Ní ọdún 2010, Abdullahi di adájọ́ High Court Ìpínlẹ̀ Jigawa, òun sì ní obìnrin àkọ́kọ́ tó máa kọ́kọ́ dé ipò náà..
wikipedia
yo
(Jijiwa je okan lara awon ipinle ni apa ariwa orile-ede Naijiria.) je SostolicÀwùjọ General, Attorney General ati Commissioner for Justice lati 2000 si 2005..
wikipedia
yo
A yan an gẹ́gẹ́ bí adájọ́ àgbà ti ilé-ẹjọ́ gíga ní ìpínlẹ̀ Jigawa, ní ọdún 2010, òun sì ni obìnrin àkọ́kọ́ tí ó di ipò náà mú..
wikipedia
yo
Oun ni o di ipo yii mu titi di igba ti o fi aye silẹ ni ọdun 2014.Justice Nana Abdullahi fi aye sílẹ̀ ní ilé-ìwòsàn aládàáni kan ní Dutse, ìpínlẹ̀ Jigawa, Nàìjíríà, ní ọjọ́ karùn-ún Oṣù Kẹta ọdún 2014 ní ọmọ ọdún mẹ́rìnléláàádọ́ta..
wikipedia
yo
Mary Uoba Odili (née Nzenwa CFR CFR ti a bi ni ojo kejila osu karun-un ọdun 1952) je adajo omo orile-ede Naijiria ati iyawo Peter Odili, to sise gege bi Gomina Ipinle Rivers lati odun 1999 si 2007..
wikipedia
yo
Aarẹ Goodluck Jonathan ni o yan an gẹgẹ bii Adajọ 'associate' ti Ile-ẹjọ giga ti Naijiria (JSC) ati pe Oloye Adajọ Kat-alu ni o ṣeto ìbúra si ọfiisi fun un ni ojo keta-le-logun osu kefa, ọdun 2011.ṣaaju ki o to di adajọ SCn, o ṣiṣẹ ni ọpọlọpọ awọn ọfiisi pataki, pẹlu adajọ, Ile-ẹjọ giga ti Ipinle Rivers (ni ọdun 1992 si ọdun 2004), Idajo, Ile-ẹjọ Apejọ, Ẹka Abuja (ọdun 2004 si ọdun 2010), ati idajo Alakoso, Ile-ẹjọ ti rawọ́, Ẹka Kaduna (Ọdun 2010 si ọdun 2011)..
wikipedia
yo
Ó sìn gẹ́gẹ́ bí ìyàwó Ààrẹ ti Ìpínlẹ̀ Rivers nígbà tí ọkọ rẹ̀ wà nípò Gómìnà.Àwọn Itoka sí..
wikipedia
yo
Rosaline Patricia Fdídún Bozimo (Ọjọ́-ibi Ọjọ́ Kìíní Oṣù Kìíní Ọdún 1946) jẹ́ agbẹjọ́rò ọmọ Nàìjíríà tí wọ́n yàn-án gẹ́gẹ́ bí adájọ́ àgbà ìpínlẹ̀ Delta láti ọjọ́ kẹtà-lé-lógún oṣù kẹ́ta ọdún 2003..
wikipedia
yo
O teté ipo ti ni ojo kìíní oṣu kìíní ọdún 2011 ti Honoraora Justice Abiodun Smith si tele e..
wikipedia
yo
Nígbà àkọ́kọ́ Walter onghohen gẹ́gẹ́ bí òrùlọ́pọ̀ àgbà ilẹ̀ Nàíjíríà (NCجج), ó ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí alákóso, National Judicial Institute (pó). Rosaline Bo ni wọ́n bí ní Ọjọ́ kejì Oṣù KÌÍNÍ ọdún 1946 ní ìjọba ìbílẹ̀ ìbílẹ̀ South South ní ìpínlẹ̀ Delta..
wikipedia
yo
Maria Goretti Grammar, Ilu Benin fun eto-ẹkọ rẹ, lẹhin naa Urhobo College, effurun..
wikipedia
yo
Ni osu Kesan-an odun 1970 won gba a wole si ile-eko giga Ahmadu Bello, Zaria, ti o gba oye nipa ofin ni odun 1973..
wikipedia
yo
Lẹ́hìn náà ó lọ sí ilé-ẹ̀kọ́ òfin ti Nàìjíríà (Nigerian Law School) àti pé wọ́n pè é láti di asòfin (called tó Bar) ní ọdún 1974..
wikipedia
yo
Lẹ́hìn tí National Youth Service ní Ẹnú àti Onitsha ní East Central State nígbà náà, ó di ìkòkò amo ní ọdún 1975..
wikipedia
yo
Pẹ̀lú oko rẹ̀ Alaowei Broderick Bozimo ó jẹ́ igbákejì olùdásílẹ̀ ti Broderick Bozimo & Co..
wikipedia
yo
O jẹ ni ṣókí ọmọ ẹgbẹ ti ìdájọ ti Ipinle Bendel atijọ gẹgẹ bi adajọ, ṣaaju ki o to pada si iṣẹ Ofin Aladani (ni ọdun 1978 si odun 1983)..
wikipedia
yo
Ni osu kejila odun 1983 won tun yan-an duduşireẹ̀ẹ̀ ti Ipinle Bendel, o di Oloye adajo ni osu kejo odun 1988..
wikipedia
yo
Nigbati a ṣẹda ipinlẹ Delta lati Ipinle Bendel atijọ ni ọdun 1991, o di Alaga akọkọ ti Igbimọ Tenders ti Ile-ẹjọ giga ti Ipinle Delta, ati Oloye Alakoso ti Ile-ẹjọ giga ti Ipinle ni Oṣu Kẹsan-an ti ọdun kan naa..
wikipedia
yo
Ní oṣù kejìlá ó ti búra gẹ́gẹ́ bí adájọ́ ilé-ẹjọ́ gíga kan.Àwọn ìtọ́ka sí..
wikipedia
yo
Justice Rahí Hdea CudJoe OFR (ojo ibi Jésù ọjọ kefa osu Kẹwàá, ọdun 1948) je onisofin kan ri to ati adajo agba kan ri ni Ipinle Kaduna..
wikipedia
yo
O jẹ obinrin akọkọ lati de ipo Adajọ agba ni Ipinle Kaduna ti o si ṣe isin lati ọdun 1996 titi de ọdun 2014..
wikipedia
yo
O tun je agbejoro obinrin akoko ni North Western State ati obinrin akoko ti o je agbejoro ofin ni Ipinle Kaduna.ibẹrẹpe igbe aye ati ise adajo agba RaHila je omo bibi ile Dojo ni Ipinle Kaduna ti won bi ni odun 1948..
wikipedia
yo
Ó losi ilé ìwé alábẹ̀rẹ̀ tí orúkọ rẹ̀ ń jẹ́ Our Ladies High School ní Kaduna àti ilé ìwé gíga ti ìjọba Government Girls College ní dàla ní ìpínlẹ̀ Kano, lẹ́yìn èyí ni ó wá lọsí ìdálọ́́ tí ó ti lọ pà nípa òfin ní Fasiti Ahmadu Bello ní ìpínlẹ̀ Zaria..
wikipedia
yo
RaHila leyin eyi ni won pe si Nigerian Bar Schools ni odun 1973.Okokola bẹrẹ iṣẹ ofin rẹ gege bi oludamoran ilu ni Ile-iṣẹ idajo ti Ipinle Kadunani odun 1979, won tun yan gege bi eni ti yoo je Draftsman ofin ti awon Ministry of Justice ni Ipinle Kaduna ati Olumọran Ofin si Ile Igbimọ Asofin ti Ipinle Kaduna ni 1983, leyin eyi ni won yan-an gege bi adajo fun ile-ẹjọ giga ti Ipinle Kaduna..
wikipedia
yo
Labe idari Gomina ana ti oruko re n je Lawal láìyà ti Ipinle Kaduna ni won ti yan Rahí gege bi adajo agba fun ipinle naa..
wikipedia
yo
Ó jẹ́ olókìkí àti gbajúmọ̀ fún ìkájú ìṣẹ̀lẹ̀ tí Ọjà Zangon Kataf, lábẹ́ ìgbìmọ̀ Ìdájọ́ Riots ti Ìpínlẹ̀ Kaduna ní ọdún 1992.Àwọn ibi tí ó ti ń ṣe ẹgbẹ́ ọmọ ẹgbẹ́ ní National Judicial Council ọmọ ẹgbẹ́ ni, Nigerian Body of Benja ọmọ ẹgbẹ́ ni, Nigerian Bar fẹ́ẹ̀ati àwọn àwọn mìíràn list of First Women Law Law and Judge in Africa Chief Judge of Kaduna Stateàwọn Ìtọ́kasí 20th-Century Nigerian Judge Women Judge21st-Century Nigerian Judge1948 Birthṣàwọn ènìyàn Alààyè Bello University alumnipeople from from state-20th Women Women Judgerin-Century Women Judge
wikipedia
yo
Adájọ́ Eberechi Sucasal Wike (tí wọ́n bí lọ́jọ́ oṣù karùn-ún ọdún 1972) jẹ́ adájọ́ ní ilé-ẹjọ́-nlá ti..
wikipedia
yo
Oun ni iyawo gomina ipinle Rivers, Gomina Ezenwo Nyesom Wike lati ojo kokandinlogbon osu karun-un odun 2015.Awon itọkasi..
wikipedia
yo
Ẹgbẹ yi n gba bọọlu ni ipele oke ti bọọlu afẹsẹgba Ajumọṣe ti ìtíópíà (Premier League Ethiopia) ..
wikipedia
yo
Tí a dá ní ọdún 1935, ẹgbẹ́ náà jẹ́ àkọ́kọ́ ní ìtíópíà àti pé ó ti fi ìdí múlẹ̀ gẹ́gẹ́bí Ààmì ìkòrí ti orílẹ̀-èdè Etiopia tí ó lòdì sí àwọn agbára gbígbá ti Kén Itali (ifaracist Italy) àwọn Ìtọ́kasí..
wikipedia
yo
Daisy Ftube Okocha (ti a bi ni ojo keedogun oṣu kinni ọdun 1951) je adajo agba Ipinle Rivers, oun ni o ni Ami High Court of Justice, ati Judicial Service Commission..
wikipedia
yo
Gómìnà Ezenwo Wike ni ó yàn sípò náà ní ọjọ́ kẹrin osù kínní ọdún 2016, ó sì di ipò náà mú títí di ìgbà tí ó fi ipò náà kalẹ̀ ní ọjọ́ mẹ́ẹ̀dógún oṣù kínní ọdún 2016.Ìpilẹ̀ àti ẹ̀kọ́ rẹ wọ́n bí Okocha ní ìlú Obio-akPor, ìpínlẹ̀ Rivers, orílẹ̀-èdè Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Baba rẹ̀, Jonathan Okocha, jẹ́ Komisona Olopa tẹ́lẹ̀ rí, Iya rẹ, Helen Nonye Ọkọcha si n ta ounjẹ.Daisy gba ami-eye ti Imọ Òfin LLB.B..
wikipedia
yo
Ní ọdún tí ó tẹ̀le, ní ọjọ́ lókàndínlọ́gbọ̀n Oṣù Kẹfà, wọ́n gbà sínú iṣẹ́ ìmọ̀ òfin.àwọn Ìtọ́kasí..
wikipedia
yo
Ipinnu yiyan rẹ jẹ ifowosi ni Ọjọ́bọ̀, oṣu kẹfa ọjọ kọkanla, ọdun 2020.iṣẹ rẹ The defendant, ọdun 1991.Awon ami eye rẹ ni Oṣu Kẹwàá ọdun 2022, ọla orile-ede Naijiria kan ti alakoso ti ase ti ijoba apapo (CFR) ni a fun Monica nipasẹ Aare Muhammadu Buhari.Awon itọka si..
wikipedia
yo
Ní ọjọ́ kẹrìnlá oṣù karùn-ún ọdún 1959, ni wọ́n bí bíb nyakọ́ko ní ìjọba ìbílẹ̀ Máwá, ní ìpínlẹ̀ ẹlẹ́wọ̀n.Wọn bí i sí ilé ẹbí tí wọ́n gbìyànjú láti ṣètò ayé wọn..
wikipedia
yo
Ó gbìyànjú láti gba ẹ̀kọ́ tó yẹ yálà àwọn ìṣòro tó dojú kọ..
wikipedia
yo
Eyi lo si mu ki ise re gboye Nisilókùúta.Eko re ni ìtẹ́lẹ̀ ìwọlé rẹ si Queens College ni Yaba, ni ipinle Eko, Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Ó lọ sí Fásitì Ahmadu Bello ní Zaria , níbi tó ti gba llb dìgírì nígbà tí ó n kẹ́kọ̀ọ́ nípa òfin.Àyè Binta Nyako, ọkọ rẹ̀ àti ẹbí rẹ̀ ó jẹ́ ìyàwó ìkẹrin tí Vice Admiral - Murtala Nyako, Gómìnà ológun ti tẹ́lẹ̀ ti Ìpínlẹ̀ Niger lati oṣù kejì ọdún 1976 sí oṣù Kejìlá ọdún 1977..
wikipedia
yo
O tun je gomina Ipinle Adamawa ti tele lati ojo okan-din-lọgbọn osu kerin odun 2008 si ojo karun-un din logun osu keje odun 2014 won si mu u kuro nipo lẹhin naa.O bimo meji pẹlu ọkọ rẹ tele ni Bauchi ṣaaju ki o to pade Murtala, ti wọn si wa pelu baba won..
wikipedia
yo
Ó tún ṣeé ṣe kí o jẹ ìyà ìyà ti ọmọ méjì tàbí jù bẹ́ẹ̀ lọ síi, ṣùgbọ́n kò tí ì mẹ́nubà rẹ̀ síbẹ̀síbẹ̀ nítorí ó ń'ìfẹ́ láti tọ́jú ìgbésí ayé ara rẹ̀ ní ìkọ̀kọ̀.Àwọn ìtọ́ka sí..
wikipedia
yo
Ní ọdún 1980, ó gba oyè (Bachelor's degree) nípa òfin ní Yunifásítì Èkó àti pé ó gba ilé-ìgbìmọ̀ (Nigeria Bar ) ní ọjọ́ kẹwàá oṣù keje ọdún 1981, lẹ́hìn tí ó ti jáde ní ilé-ẹ̀kọ́ òfin Nàìjíríà ṣáájú kí ó tó lọ sí ‘London School of Economics’ níbití ó ti gba oyè nípasẹ̀ma ní òfin ní oṣù kọkànlá ọdún 1983.Àmì ẹ̀yẹ ní oṣù kẹwàá ọdún 2022, ọlá orílẹ̀-èdè Nàìjíríà kan ti Alakoso ti Aṣẹ ti Ìjọba Àpapọ̀ (CFR) ni a fun un ni láti ọ̀dọ̀ Ààrẹ Muhammadu Buhari.Iṣẹ́ Òfin Kudirat darapọ̀ mọ́ ètò ìdájọ́ ní Ìpínlẹ̀ Èkó gẹ́gẹ́ bí adájọ́ àgbà kejì, o si di ipo Adájọ́ Ilé-ẹjọ́ gíga ìpínlẹ̀ náà..
wikipedia
yo
Ó sìn gẹ́gẹ́ bí Alága ìgbìmọ̀ ìgún Ajibá àti ìbọn, (Zone II, Ikeja) láàrin Oṣù kọkànlá ọdún 1996 sí Oṣù Karun-ún ọdún 1999..
wikipedia
yo
Wọ́n yàn án sí ìjókòó ilé ẹjọ́ kòtẹ́milọ́rùn ní Nàìjíríà lọ́dún 2004 kí wọ́n tó yàn án gẹ́gẹ́ bí adájọ́ ilé ẹjọ́ gíga jù lọ ti Nàìjíríà ní oṣù keje ọdún 2013.Àwọn ìtọ́ka sí..
wikipedia
yo
Olumi Olateru Olagbegi, OFR je omo ile-igbimọ Naijiria ati adajo agba tele ti Ipinle Ondo, Naijiria..
wikipedia
yo
Ó tún jẹ́ olùkàwé ní Yunifásítì afẹ́ Babalola.ẹgbẹ́ Nigerian Body of BendaríkoNigerian Bar Vatińdéẹhànnà Judicial counlopẹpẹ ayé rẹ̀ Ìdílé Omitówóju ní Ilé-Ifẹ̀, ìlú kan ní ìpínlẹ̀ Ọ̀ṣun ni wọ́n bí adájọ́ olùbunmi..
wikipedia
yo
Iyawo sinu idile Olagbegi, idile ọba ni owó ni ìpínlẹ̀ Òndó, Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Ó lọ sí ilé ẹ̀kọ́ gíga Yunifásítì ti London níbi tí ó ti gba ìwé ẹ̀rí àti oyè oyè iṣẹ́ òfin..
wikipedia
yo
Ni ọdun 1990, wọn yan an si ibùjókòó ti adájọ́ ile-ẹjọ giga kan ti Idajo ipinle Ondo ati ni ọdun 2003, o di adajọ agba ti Adajọ ipinlẹ naa..
wikipedia
yo
Ọdún méje ló ṣiṣẹ́ yìí kó tó di pé ó fẹ̀yìntì iṣẹ́ náà ní ọjọ́ kẹrìn-dín-lọ́gbọ̀n oṣù kẹwàá ọdún 2010..
wikipedia
yo
Ní ọjọ́ kejì-dín-lọ́gbọ̀n oṣù Kejìlá ọdún 2008 ni Olóyè Olúṣẹ́gun Ọbásanjọ́, Ààrẹ orílẹ̀-èdè Nàìjíríà nígbà náà fún un ní ọlá ti orílẹ̀-èdè.Àwọn ìtọ́ka sí àwọn adájọ́ ará Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Olatokunbo Oduyinka Olopade, CON je onimo Amofin lórílẹ̀-ede Naijiria, eni ti won yan sipo agba onídàájọ́ ni ipinle Ogun..
wikipedia
yo
Òun ni ìdájọ́ obìnrin àkọ́kọ́ láti ìgbà ìdásílẹ̀ ìpínlẹ̀ náà.Àyè àti iṣẹ́ rẹ̀ ọdún 1953 ni wọ́n bí olópade..
wikipedia
yo
O kẹkọọ alakọbẹrẹ ati girama ni ile-iwe Queens, Ede ati Adeola Odutola College, Ìjẹ̀bú-Òde lẹsẹsẹ..
wikipedia
yo
Ó gba oyè nípa òfin ní Faṣiti ìfẹ́, tí wọ́n sì pè é sí Ilé-ìgbìmọ̀ ní ọdún 1976..
wikipedia
yo
O ti sise tele ni ẹka eto idajo fun Ipinle Edo ati Eko..
wikipedia
yo
Ṣaaju yiyan rẹ bi adajọ agba, o jẹ Agbẹjọro Ipinle (1978), oludari ti ibanirọ̀jò gbogbo eniyan (1993), lẹhin naa adajo Agba (2011)..
wikipedia
yo
Ní oṣù kẹjọ ọdún 2018, ó fẹ̀hìntì kúro ní ipò rẹ̀ pẹ̀lú Honoraora Justice Mosúnmọ́ Didipéolu tó rọ́pò rẹ̀ ní agbára iṣẹ́..
wikipedia
yo
O jẹ olugba ti ọla orilẹ-ede, alakoso aṣẹ ti Niger.awọn itọka si..
wikipedia
yo