Datasets:

joelniklaus

/

legal-mc4

like 13

http://kraken.slv.cz/8As11/2013

8As11/2013 8 As 11/2013-26 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy JUDr. Michala Mazance a soudcù Mgr. Davida Hip¹ra a JUDr. Jana Passera v právní vìci ¾alobce: P. P., proti ¾alovanému: Hlavní mìsto Praha, Mìstská policie hl. m. Prahy, se sídlem Korunní 98, Praha 10, proti rozhodnutím ¾alovaného ze dne 15. 3. 2012, èj. MPPH 42120/2012, a ze dne 3. 8. 2012, èj. MPPH 120581/2012, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Mìstského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2012, èj. 1 A 58/2012-77, I. [1] ®alobce se ¾alobou podanou u Mìstského soudu v Praze domáhal zru¹ení shora uvedených rozhodnutí ¾alovaného. Souèasnì navrhl, aby byl osvobozen od soudního poplatku za podanou ¾alobu a aby mu byl pro toto øízení ustanoven zástupce. [2] Mìstský soud usnesením ze dne 14. 12. 2012, èj. 1 A 58/2012-77, neosvobodil ¾alobce od placení soudního poplatku a neustanovil mu zástupce pro øízení o ¾alobì. Podle § 36 odst. 3 s. ø. s. platí, jestli¾e soud dospìje k závìru, ¾e návrh nemù¾e být zjevnì úspì¹ný, zamítne ¾ádost úèastníka o osvobození od soudních poplatkù. ®alobce svou ¾alobou napadl rozhodnutí správního orgánu prvního stupnì, kterým bylo rozhodnuto o obnovì øízení proti rozhodnutí vydanému v blokovém øízení. Podle judikatury Nejvy¹¹ího správního soudu (viz rozsudek ze dne 6. 2. 2008, èj. 3 A 58/2007-117) v¹ak není v pøípadech rozhodnutí vydaných v blokovém øízení obnova øízení mo¾ná. Jeliko¾ ¾aloba smìøuje ke zru¹ení vý¹e uvedených rozhodnutí, kterými byla zastavena øízení ve vìci ¾ádosti ¾alobce o povolení obnovy v blokových øízeních, nemù¾e být zjevnì úspì¹ná. Soud proto návrh ¾alobce na osvobození od soudních poplatkù zamítl. Ze stejného dùvodu nebyly splnìny podmínky pro ustanovení zástupce dle § 35 odst. 8 s. ø. s., nebo» z ¾aloby vyplývá, ¾e návrh ¾alobce nemù¾e být úspì¹ný. II. [3] Usnesení mìstského soudu napadl ¾alobce (stì¾ovatel) kasaèní stí¾ností, v ní¾ pøednì po¾ádal o ustanovení zástupce. [4] Mìstský soud by se podle stì¾ovatele nemìl dovolávat rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu sp. zn. 3 As 58/2007, jestli¾e jsou mu známy desítky dal¹ích rozhodnutí daného soudu, napø. 1 As 96/2009, èj. 3 As 28/2011 èi 1 As 23/2012. Tvrzení mìstského soudu dospìl-li soud k závìru je podle stì¾ovatele mylné a zavádìjící. Stì¾ovatel podal ¾alobu na základì zji¹tìní podvodù poldù, zfal¹ování podpisù, dopisování èísla cestovního pasu, fale¹ných výpovìdí a zkomolování a fal¹ování skuteèných událostí atd. Podle stì¾ovatele se nejedná o obnovu øízení na základì blokové pokuty, nýbr¾ o obnovu øízení na základì podvodù policisty J. [5] Stì¾ovatel v dal¹ím podání uvedl, ¾e ¾ádný bloèek vlastní rukou nepodepsal. Bloèek byl pozdìji doplnìn policisty. Proto poukázal na rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu sp. zn. 9 As 128/2012. Aèkoliv si je stì¾ovatel vìdom dvoumìsíèní lhùty k podání protestu proti pøestupku, v daném pøípadì se dozvìdìl o nahlá¹ení pøestupku a¾ po více ne¾ 2,5 letech. [6] Stì¾ovatel v dal¹ím podání uvedl, ¾e pøed mnoha mìsíci podal odvolání proti rozhodnutí ¾alovaného ve vìci vedené pod sp. zn. MPPH 91257-12. Per dato nedostal ¾ádné vyrozumìní ze strany Mìstské policie Praha nebo odvolací instance. III. [7] Nejvy¹¹í správní soud posoudil kasaèní stí¾nost v mezích jejího rozsahu a uplatnìných dùvodù a zkoumal pøitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim¾ by musel pøihlédnout z úøední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ø. s.). [9] Nejvy¹¹í správní soud pøedesílá, ¾e netrval na zaplacení soudního poplatku za kasaèní stí¾nost ani na povinném zastoupení stì¾ovatele advokátem. Osvobození od soudních poplatkù i právo na bezplatné zastoupení se vá¾e k posouzení pomìrù konkrétního ¾adatele. Nesplnìní podmínek pro osvobození od soudních poplatkù pøitom vyluèuje i právo na bezplatné zastoupení (§ 35 odst. 8 s. ø. s.). Za situace, kdy pøedmìtem kasaèního pøezkumu je rozhodnutí, jím¾ byla zamítnuta ¾ádost o osvobození od soudních poplatkù, by trvání jak na podmínce uhrazení soudního poplatku za kasaèní stí¾nost, tak i na podmínce povinného zastoupení, znamenalo jen dal¹í øetìzení tého¾ problému. Trvání na tìchto podmínkách, vzhledem ke specifické povaze napadeného usnesení, by vedlo k popøení cíle, který úèastník podáním ¾ádosti sledoval a k popøení vlastního smyslu øízení o kasaèní stí¾nosti, v nìm¾ má být zkoumán závìr o tom, zda úèastník mìl být od soudních poplatkù osvobozen èi nikoliv (srov. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 13. 9. 2007, èj. 9 As 43/2007-77, v¹echna rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Kasaèní stí¾nost lze tedy i pøi absenci tìchto podmínek projednat. [10] Stì¾ovatel po¾ádal o ustanovení zástupce z øad advokátù pro øízení o kasaèní stí¾nosti. S ohledem na to, ¾e v daném pøípadì povinné zastoupení v øízení o projednávané kasaèní stí¾nosti není nezbytné, Nejvy¹¹í správní soud ¾ádosti stì¾ovatele nevyhovìl. [11] Nejvy¹¹í správní soud k samotné dùvodnosti podané kasaèní stí¾nosti konstatuje, ¾e kasaèní stí¾nost je opravným prostøedkem proti rozhodnutí krajského (mìstského) soudu. Kasaèní námitky se musí odvíjet od tvrzeného pochybení soudu (viz napø. rozsudek ze dne 26. 6. 2008, èj. 8 Afs 4/2007-72, nebo ze dne 24. 7. 2008, èj. 8 Afs 104/2007-101). Je-li kasaèní stí¾ností napadáno usnesení mìstského soudu, kterým byla zamítnuta ¾ádost stì¾ovatele o osvobození od soudních poplatkù a o ustanovení advokáta, je tøeba, aby kasaèní námitky smìøovaly právì tímto smìrem. I kdy¾ podání stì¾ovatele nejsou zcela srozumitelná, je z nich zjevné, ¾e stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti brojil i proti samotným blokovým øízením a proti rozhodnutím, kterým byla zastavena øízení o jeho ¾ádosti o obnovu blokového øízení. Takové kasaèní námitky, které nesouvisí se shora vymezeným pøedmìtem tohoto øízení, nejsou pro posouzení projednávané kasaèní stí¾nosti relevantní. Podstatou této kasaèní stí¾nosti je toti¾ posouzení otázky, zda bylo na místì, aby mìstský soud nevyhovìl stì¾ovatelovì ¾ádosti o osvobození od soudních poplatkù za podanou ¾alobu proti shora specifikovaným rozhodnutím ¾alovaného a o ustanovení zástupce. [12] Podle § 36 odst. 3 s. ø. s. platí, ¾e úèastník, který dolo¾í, ¾e nemá dostateèné prostøedky, mù¾e být na vlastní ¾ádost usnesením pøedsedy senátu zèásti osvobozen od soudních poplatkù. Pøiznat úèastníkovi osvobození od soudních poplatkù zcela lze pouze výjimeènì, jsou-li pro to zvlá¹» záva¾né dùvody, a toto rozhodnutí musí být odùvodnìno. Dospìje-li v¹ak soud k závìru, ¾e návrh zjevnì nemù¾e být úspì¹ný, takovou ¾ádost zamítne. Podle § 35 odst. 8 s. ø. s., navrhovateli, u nìho¾ jsou pøedpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatkù, a je-li to nezbytnì tøeba k ochranì jeho práv, mù¾e pøedseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jím¾ mù¾e být i advokát. [13] Mìstský soud své rozhodnutí, jím¾ stì¾ovatele neosvobodil od soudních poplatkù a neustanovil mu zástupce, opøel o závìr, ¾e ¾aloba nemù¾e být zjevnì úspì¹ná, nebo» stì¾ovatel napadá správní rozhodnutí prvního stupnì, kterým bylo rozhodováno o obnovì øízení proti rozhodnutí vydanému v blokovém øízení, a dále ¾e v pøípadech rozhodnutí vydaných v blokovém øízení není obnova øízení mo¾ná. [14] ®alovaný v obou napadených rozhodnutích stì¾ovatele pouèil o mo¾nosti podání opravného prostøedku-odvolání k Ministerstvu dopravy, a to ve lhùtì 15 dnù. Brojí-li stì¾ovatel pouze proti rozhodnutí správního orgánu prvého stupnì, jedná se o nepøípustnou ¾alobu podle § 68 písm. a) s. ø. s. Pokud stì¾ovatel odvolání proti rozhodnutím ¾alovaného podal (co¾ ov¹em nikterak nedolo¾il), mìl brojit ¾alobou proti rozhodnutím o odvolání, nikoliv proti rozhodnutím ¾alovaného. Stì¾ovatel v¹ak tímto zpùsobem nepostupoval. ®alovaný rozhodoval v posuzované vìci jako správní orgán prvního stupnì a nebyl tudí¾ pasivnì legitimován (§ 69 s. ø. s. a contrario). Vzhledem k tomu, ¾e stì¾ovatel brojil ¾alobou proti rozhodnutí správního orgánu, proti kterému se mohl bránit odvoláním, neúspì¹nost ¾aloby byla nepochybnì jednoznaèná a okam¾itì zjistitelná. [15] Na tomto místì lze odkázat na usnesení ze dne 22. 8. 2012, èj. 8 As 75/2012-25, v nìm¾ Nejvy¹¹í správní soud vylo¾il, ¾e kasaèní stí¾nost pøedstavuje zjevnì neúspì¹ný návrh ve smyslu § 36 odst. 3 s. ø. s., pokud smìøuje proti odmítnutí ¾aloby z dùvodu nevyèerpání øádných opravných prostøedkù v øízení pøed správním orgánem [§ 46 odst. 1 písm. d) a § 68 písm. a) s. ø. s.] a zároveò skuteènost, ¾e ¾aloba byla podána pøed vyèerpáním øádných opravných prostøedkù, byla bez dal¹ího zjevná ji¾ pøi jejím podání a nebyla závislá na pøedbì¾ném posouzení povahy návrhu èi jakémkoliv dokazování. [16] S ohledem na shora uvedené Nejvy¹¹í správní soud konstatuje, ¾e ve vìci nenastaly pøedpoklady pro osvobození stì¾ovatele od soudních poplatkù a pro ustanovení zástupce pro øízení o ¾alobì. Za takové situace nebylo nutné, aby mìstský soud zji¹»oval a zkoumal majetkové pomìry stì¾ovatele (viz napø. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soud ze dne 5. 5. 2010, èj. 1 As 24/2010-193). [17] Mìstský soud pova¾oval ¾alobu za zjevnì neúspì¹nou rovnì¾ z dùvodu, ¾e obnova blokového øízení je z povahy vìci vylouèena. Tomuto závìru zdej¹í soud nepøisvìdèil, nicménì z dùvodù, které nastaly po rozhodnutí mìstského soudu. Roz¹íøený senát v usnesení ze dne 12. 3. 2013, èj. 1 As 21/2010-65, vyslovil, ¾e obnova blokového øízení podle § 100 odst. 1 písm. a) správního øádu je mo¾ná v pøípadì, ¾e ¾adatel neudìlil souhlas s ulo¾ením pokuty v blokovém øízení. Nepøípustnost obnovy blokového øízení tedy není absolutní. Aèkoliv tím jeden z dùvodù, pro které mìstský soud pova¾oval ¾alobu za zjevnì neúspì¹ný návrh, neobstojí, druhý dùvod k vyslovení takového závìru postaèí. [18] Ze shora uvedeného vyplývá, ¾e mìstský soud rozhodl o neosvobození stì¾ovatele od soudních poplatkù a o neustanovení zástupce v souladu se zákonem. Nejvy¹¹í správní soud tedy neshledal kasaèní stí¾nost dùvodnou a v souladu s § 110 odst. 1 poslední vìta s. ø. s. ji zamítl. [19] O náhradì nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti zdej¹í soud rozhodoval podle § 60 s. ø. s. ve spojení s § 120 s. ø. s. Stì¾ovatel nebyl ve vìci úspì¹ný, nepøíslu¹í mu proto náhrada nákladù øízení. ®alovanému, jemu¾ by jinak právo na náhradu nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti pøíslu¹elo, soud náhradu nákladù øízení nepøiznal, proto¾e mu v tomto øízení ¾ádné náklady nevznikly.

https://esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=32019R1085

(EU) 2019/1085 - Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019… | Esipa.cz (EU) 2019/1085Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1085 ze dne 25. června 2019, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky 1-methylcyklopropen a kterým se mění příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 a příloha prováděcího nařízení (EU) 2015/408 (Text s významem pro EHP.) Publikováno: Úř. věst. L 171, 26.6.2019, s. 110-114 Druh předpisu: Prováděcí nařízení Přijato: 25. června 2019 Autor předpisu: Evropská komise Platnost od: 16. července 2019 Nabývá účinnosti: 1. srpna 2019 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1085 ze dne 25. června 2019, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky 1-methylcyklopropen a kterým se mění příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 a příloha prováděcího nařízení (EU) 2015/408 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 20 odst. 1 ve spojení s čl. 78 odst. 2 uvedeného nařízení, Směrnicí Komise 2006/19/ES (2) byl 1-methylcyklopropen zařazen jako účinná látka do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3). Platnost schválení účinné látky 1-methylcyklopropen, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, skončí dnem 31. října 2019. V souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (5) a ve lhůtě stanovené v uvedeném článku byla předložena žádost o obnovení schválení 1-methylcyklopropenu. Zpravodajský členský stát vypracoval po konzultaci s členským státem spoluzpravodajem hodnotící zprávu o obnovení a dne 28. dubna 2017 ji předložil Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi. Dne 28. května 2018 oznámil úřad Komisi svůj závěr (6) ohledně toho, zda lze očekávat, že 1-methylcyklopropen splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Dne 12. a 13. prosince 2018 předložila Komise Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva návrh zprávy o obnovení schválení 1-methylcyklopropenu. Pokud jde o nová kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému zavedená nařízením Komise (EU) 2018/605 (7), naznačuje závěr úřadu, že je vysoce nepravděpodobné, že 1-methylcyklopropen je endokrinní disruptor, pokud jde o estrogenní, androgenní, thyroidní a steroidogenní účinky. Na základě dostupných údajů a současných poznatků (8) dospěl úřad k závěru, že 1-methylcyklopropen velmi pravděpodobně nemá vlastnosti vyvolávající narušení činnosti endokrinního systému. Komise se proto domnívá, že1-methylcyklopropen nelze považovat za látku s vlastnostmi vyvolávajícími narušení činnosti endokrinního systému. Bylo zjištěno, že v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího 1-methylcyklopropen jsou kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 splněna. V souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení a s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky je však nezbytné stanovit určité podmínky a omezení. Zejména je vhodné zachovat omezení použití této látky pouze jako regulátor růstu rostlin pro posklizňové skladování v utěsnitelných skladech. V prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/408 (9) se 1-methylcyklopropen uvádí jako látka, která se má nahradit na základě jejího přijatelného denního příjmu, který je výrazně nižší než v případě většiny schválených účinných látek z příslušné skupiny látek nebo kategorií použití. Na základě nových toxikologických údajů obsažených v dokumentaci pro postup obnovy schválení se úřad rozhodl výrazně zvýšit míru přijatelného denního příjmu. Komise se proto domnívá, že 1-methylcyklopropen nesplňuje kritéria uvedená v bodě 4 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009, což znamená, že 1-methylcyklopropen již nesplňuje kritéria pro to, aby mohl být považován za látku, která se má nahradit ve smyslu článku 24 nařízení (ES) č. 1107/2009. V souladu s tím by měl být 1-methylcyklopropen z přílohy prováděcího nařízení (EU) 2015/408 vyňat. Proto je vhodné schválení 1-methylcyklopropenu obnovit. Prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/1262 (10) byla prodloužena doba platnosti schválení 1-methylcyklopropenu do 31. října 2019, aby bylo možno dokončit postup obnovy schválení před uplynutím platnosti schválení uvedené látky. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o obnovení bylo přijato před datem ukončení prodloužené doby platnosti schválení, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. srpna 2019. Schválení účinné látky 1-methylcyklopropen, specifikované v příloze I, se obnovuje za podmínek stanovených v uvedené příloze. Změna prováděcího nařízení (EU) 2015/408 Položka pro 1-methylcyklopropen v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/408 se zrušuje. Použije se ode dne 1. srpna 2019. V Bruselu dne 25. června 2019. (2) Směrnice Komise 2006/19/ES ze dne 14. února 2006, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky 1-methylcyklopropen (Úř. věst. L 44, 15.2.2006, s. 15). (6) EFSA Journal 2018;16(7):5308. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), 2018. Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance 1-methylcyclopropene. (8) Koncepční rámec OECD přezkoumaný ve vědeckém stanovisku úřadu EFSA k posuzování nebezpečnosti endokrinních disruptorů, vědecký výbor EFSA, 2013. (9) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/408 ze dne 11. března 2015 o provádění čl. 80 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o sestavení seznamu látek, které se mají nahradit (Úř. věst. L 67, 12.3.2015, s. 18). (10) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1262 ze dne 20. září 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 1-methylcyklopropen, beta-cyfluthrin, chlorthalonil, chlortoluron, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dimethenamid-P, diuron, fludioxonil, flufenacet, flurtamon, fosthiazát, indoxakarb, MCPA, MCPB, prosulfokarb, thiofanát-methyl a tribenuron (Úř. věst. L 238, 21.9.2018, s. 62). CIPAC 767 ? 980 g/kg (technický koncentrát) Následující nečistoty jsou považovány za významné z toxikologického hlediska a nesmí v technickém materiálu překročit níže uvedené hodnoty (technický koncentrát): 1-chlor-2-methylprop-1-en: maximálně 0,2 g/kg 3-chlor-2-methylprop-1-en: maximálně 0,2 g/kg V případě 1-methylcyklopropenu vyrobeného in situ jsou toxikologicky významnými nečistotami heptan a methylcyklohexan. Tyto nečistoty by měly zůstat pod hranicí 10 %. 31. července 2034 Povolena mohou být pouze použití jako regulátor růstu rostlin pro posklizňové skladování v utěsnitelných skladech. Při uplatňování jednotných zásad podle čl. 29 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být zohledněny závěry zprávy o obnovení schválení 1-methycyklopropenu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy. v části A se zrušuje položka 117 pro 1-methylcyklopropen; Při uplatňování jednotných zásad podle čl. 29 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být zohledněny závěry zprávy o obnovení schválení 1-methycyklopropenu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy.“

http://docplayer.cz/2077146-Zadavaci-dokumentace-textova-cast.html

1 komplexní inženýrská činnost v investiční výstavbě zadávání veřejných zakázek, pořádání obchodních soutěží S Invest CZ s. r. o., Kaštanová 496/123a, Brno, E mail: IČ: , DIČ: CZ , bankovní spojení: Česká spořitelna, a.s., č.ú /0800 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka Pracoviště Brno: Kaštanová 123a, fax/záznamník: , tel: Veřejná zakázka na stavební práce zadávaná podle 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) postupem podle vnitřní směrnice JAMU č. 4/2010, o veřejných zakázkách JAMU Hudebně dramatická laboratoř Brno ve vztahu k zákonu se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu ZADÁVACÍ DOKUMENTACE TEXTOVÁ ČÁST Textová část zadávací dokumentace obsahuje zadávací podmínky k zadávacímu řízení pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu. 1. Časové údaje rozhodné pro stanovení lhůt: Datum odeslání výzvy: Datum rozhodné pro stanovení lhůt: Údaje o zadavateli: Zadavatel ve smyslu zákona: jiná právnická osoba zřízená zákonem - 2 odst. 2 písm. d) zákona Právní forma: veřejná vysoká škola, kód 601 Název zadavatele: Janáčkova akademie múzických umění v Brně Sídlo zadavatele: Beethovenova 650/2, Brno, kód obce ZÚJ IČO: DIČ: CZ Osoby oprávněné jednat: prof. Ing. MgA. Ivo Medek, Ph.D., rektor JUDr. Lenka Valová, kvestorka Kontaktní osoba: Ing. Josef Vinkler telefon: fax: Osoba zastupujícího zadavatele: Zadavatele zastupuje v řízení v souladu s ustanovením 151 zákona osoba zastupujícího zadavatele na základě uzavřené mandátní smlouvy č a udělené plné moci. Název: S Invest CZ s.r.o. Sídlo: Kaštanová 496/123a, Brno IČ: Zadávací dokumentace textová část strana 12 DIČ: CZ Osoba oprávněná jednat: Ing. Eliška Kudělková, jednatelka Kontaktní osoby: Iva Momirovová, Milena Černá telefon: fax: Údaje o zadávací dokumentaci: 3.1. Součásti zadávací dokumentace: Kompletní zadávací dokumentaci tvoří tyto části: 1) Výzva k podání nabídky na zadání veřejné zakázky malého rozsahu 2) Zadávací dokumentace textová část (v tištěné podobě) 3) Zadávací dokumentace obchodní podmínky (v tištěné podobě) dále jen smlouva 4) Projektová dokumentace s názvem JAMU Hudebně dramatická laboratoř, Brno, zpracovaná projektantem ARCHTEAM s.r.o., Vinohradská 184, Praha 3, v červenci 2009 k nahlédnutí u zadavatele na základě vyžádání. 5) Projektová dokumentace s názvem JAMU Hudebně dramatická laboratoř, Brno, Zajištění stavební jámy, Pilotové založení zpracovaná firmou KELLER speciální zakládání, spol. s r.o., Vídeňská 102, Brno, v srpnu 2010 k nahlédnutí u zadavatele na základě vyžádání. 6) Projektová dokumentace s názvem JAMU Hudebně dramatická laboratoř, Brno, změna 3 zpracovaná projektantem ARCHTEAM s.r.o., Vinohradská 184, Praha 3, v únoru 2011 k nahlédnutí u zadavatele na základě vyžádání. 7) Projektová dokumentace s názvem JAMU Hudebně dramatická laboratoř, Brno, Horkovodní přípojka zpracovaná projektantem ARCHTEAM s.r.o., Vinohradská 184, Praha 3, v únoru 2011 k nahlédnutí u zadavatele na základě vyžádání. 8) Projektová dokumentace s názvem JAMU Hudebně dramatická laboratoř, Brno, výměníková stanice zpracovaná projektantem ARCHTEAM s.r.o., Vinohradská 184, Praha 3, v únoru 2011 k nahlédnutí u zadavatele na základě vyžádání. 9) Výkaz výměr zadávaného předmětu plnění (v datové podobě) 10) Tabulka Krycí list nabídky (v tištěné a datové podobě) 11) Tabulka Krycí list nabídkové ceny (v tištěné a datové podobě) 3.2. Údaje o vyžádání zadávací dokumentace Zadávací dokumentaci poskytuje zadavatel jako součást výzvy pro podání nabídky. 4. Údaje o podání nabídky: Každý dodavatel může podat pouze 1 nabídku. Dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem jiného dodavatele v tomtéž zadávacím řízení. Nabídku může podat dodavatel společně s jinými dodavateli (společná nabídka více dodavatelů). Pokud dodavatel podá více nabídek samostatně nebo společně s dalšími dodavateli, nebo podá nabídku a současně je subdodavatelem jiného dodavatele v tomtéž zadávacím řízení, zadavatel všechny nabídky podané takovým dodavatelem samostatně či společně s jinými dodavateli vyřadí a následně vyloučí. Nabídka se podává písemně v uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky. Zadávací dokumentace textová část strana 23 4.1. Lhůta pro podání nabídek Lhůta pro podání nabídek začíná běžet dnem následujícím po dni odeslání výzvy a je stanovena na 10 kalendářních dnů. Všechny nabídky budou zadavateli doručeny do do 14,00 hod Místo pro podání nabídek Nabídka bude doručena do ukončení lhůty pro podání nabídky adresu osoby zastupujícího zadavatele S Invest CZ s.r.o., Kaštanová 496/123a, Brno, recepce. Nabídky lze podávat prostřednictvím držitele poštovní licence nebo osobně v pracovní dny od 9,00 hod. do 14,00 hod. Nabídky bude přebírat Ing. Eliška Kudělková, asistentka Iva Momirovová, Milena Černá nebo jiná osoba pověřená Ing. Eliškou Kudělkovou. 5. Podmínky pro otevírání obálek s nabídkami: Otevírání obálek s nabídkami je neveřejné. 6. Informace o druhu a předmětu veřejné zakázky: 6.1. Druh veřejné zakázky Jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce Název veřejné zakázky JAMU Hudebně dramatická laboratoř, Brno 6.3. Místo plnění veřejné zakázky Brno, kód NUTS CZ Doba plnění veřejné zakázky Zahájení plnění veřejné zakázky od podpisu smlouvy Termíny realizace dílčích částí veřejné zakázky budou realizovány v návaznosti na postup stavby tak, aby nebyly časově omezovány navazující stavební práce Předpokládaná cena veřejné zakázky Předpokládaná hodnota veřejné zakázky bez DPH: do Kč Výše uvedená předpokládaná hodnota veřejné zakázky je stanovena jako maximální, což je podmínkou zadavatele Popis předmětu veřejné zakázky Zadavatel realizuje stavbu JAMU Hudebně dramatická laboratoř, Brno na ul. Orlí v Brně. Na realizaci této stavby má uzavřenou smlouvu se zhotovitelem, kterým je sdružení dodavatelů UNISTAV a.s. a OHL ŽS, a.s. V průběhu realizace stavby došlo k některým nepředvídaným okolnostem, které vyžadují změny, které svým rozsahem přesahují možnosti jejich realizace v rámci uzavřené smlouvy se stávajícím dodavatelem tak, aby zadání těchto změn bylo v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Zadavatel proto zadává tuto veřejnou zakázku, jejímž předmětem je realizace dále specifikovaných stavebních prací. Zadávací dokumentace textová část strana 34 Nutnost realizace změn je vyvolána: Změnou podmínek podloží stavby, které vznikly na základě provedeného inženýrsko geologického průzkumu (změny související se založením stavby) Změna topného média provedená poskytovatelem tepla v městě Brno (změny související s horkovodní přípojkou a výměníkovou stanicí). Předmětem plnění zadávané veřejné zakázky je provedení následujících stavebních prací, jejichž rozsah je vyjádřen výkazem výměr, který je součástí zadávací dokumentace: 1) Změna hlubinného založení přední část 2) Hydroizolace 1.PP a 2.PP vodotěsnými železobetonovými konstrukcemi tzv. bílá vana 3) Hlubinné založení střední části 4) Horkovodní výměníková stanice 5) Horkovodní přípojka Stavba je situována v historické zástavbě centra města Brna, v památkové zóně, v husté okolní zástavbě a v oblasti omezené dopravní přístupnosti. Jedná se o stavbu s množstvím stavebních a speciálních technologií realizovanou v omezeném prostoru, náročnou na koordinaci při realizaci Podmínky pro realizaci veřejné zakázky Dodavatel, který bude realizovat zadávanou veřejnou zakázku, musí vzít v úvahu následující skutečnosti: 1) Realizace veřejné zakázky bude probíhat na staveništi dodavatele UNISTAV OHL ŽS, je proto nutná vzájemná koordinace prací s tímto dodavatelem s vymezením práv a povinností na jednom staveništi. 2) Práce, které budou prováděny v rámci zadávané veřejné zakázky, mají přímou návaznost na již provedené práce dodavatelem UNISTAV OHL ŽS a současně na další práce, které budou dodavatelem UNISTAV OHL ŽS následně prováděny. Je proto nutná detailní časová koordinace prováděných prací v návaznosti na časový harmonogram dodavatele UNISTAV OHL ŽS. 3) Aby byla zajištěna návaznost na stavbu dodavatele UNISTAV OHL ŽS, požaduje zadavatel, aby smlouva s dodavatelem, který bude provádět zadávanou veřejnou zakázku, měla obdobné znění jako smlouva s dodavatelem UNISTAV OHL ŽS tak, jak je uvedeno v obchodních podmínkách, které jsou předkládány jako součást zadávací dokumentace v podobě smlouvy obligatorního charakteru Součástí předmětu plnění je provedení následujících souvisejících prací, dodávek a činností: Související činnosti jsou předmětem díla a jako takové musí být zahrnuty do nabídkové ceny, a to i tehdy, když nejsou uvedeny ve výkaze výměr samostatnými položkami. Dodavatel zahrne ocenění těchto souvisejících položek do jednotkových cen výkazu výměr. Zadavatel předpokládá, že provedení souvisejících činností nebude fakturováno samostatnými položkami, ale jako součást jednotlivých položek výkazu výměr. dopracování realizační projektové dokumentace v rozsahu nezbytně nutném pro realizaci díla, její projednání, odsouhlasení a schválení projektantem a objednatelem; zpracování dodavatelské projektové dokumentace v rozsahu nezbytně nutném pro realizaci díla, její projednání, odsouhlasení a schválení projektantem a objednatelem; Zadávací dokumentace textová část strana 45 před zahájením prací na staveništi zhotovitel zpracuje a předá objednateli plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi dle požadavků stanovených v 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., pokud je podle tohoto zákona pro danou stavbu vyžadován; zajištění funkce odpovědného geodeta na stavbě; zdokumentování stavebně technického stavu konstrukcí dotčených sousedních nadzemních a podzemních objektů před zahájením výstavby a po dokončení výstavby k prokázání nepoškození těchto konstrukcí vlivem výstavby. zhotovitel bude průběžně pořizovat fotodokumentaci postupu provádění stavby, kterou předá objednateli na CD při předání díla; zhotovitel umožní práce archeologického dohledu, jehož provádění zajišťuje objednatel a poskytne potřebnou součinnost při jeho realizaci; zhotovení dokumentace skutečného provedení díla a její předání objednateli ve 3 tištěných vyhotoveních a v 1 datovém vyhotovení (na CD ROM); Dokumentace skutečného provedení bude obsahovat zakreslení skutečného stavu konstrukcí, instalací a přípojek na vnější inženýrské sítě podle stavu provedeného díla. Tato dokumentace musí mít takovou podrobnost a vypovídací schopnost, aby umožnila budoucímu uživateli zjistit jednoznačně povahu stavebních konstrukcí, polohu a trasy instalací a průběhy inženýrských sítí vč. domovních přípojek, v případě potřeby provádění případných rekonstrukcí a oprav. ověření a vytýčení polohy stávajících podzemních inženýrských sítí před zahájením prací, provedení dopravně-inženýrských opatření vč. dopravního značení; umožnění realizace souběžné stavby jiného investora Komplexní regenerace historického jádra ostatní komunikace: Rekonstrukce ulic Orlí, Měnínská, Novobranská vč. realizace vlastní stavby za ztížených podmínek s tím souvisejících; provedení veškerých předepsaných zkoušek včetně vystavení dokladů o jejich provedení, doložení atestů, certifikátů, prohlášení o shodě apod. a jejich předání zadavateli ve 3 vyhotoveních; Doklady o provedení předepsaných zkoušek, atesty, certifikáty, prohlášení o shodě bude zhotovitel dokládat v průběhu realizace díla a to vždy k termínu vystavení faktury. Faktura za provedené práce nebude bez doložení těchto dokladů uhrazena. Doklady bude archivovat technický dozor investora (TDI), který provede jejich kompletaci před předáním a převzetím díla a kolaudací. provedení individuálního vyzkoušení všech prvků a zařízení tvořících předmět plnění včetně vyhotovení protokolu v českém jazyce ve 3 vyhotoveních; Každý prvek díla bude individuálně vyzkoušen po zabudování. O provedení individuálního vyzkoušení každého prvku bude zhotovitelem sepsán protokol o individuálním vyzkoušení. Tyto protokoly bude zhotovitel předávat průběžně, při každé fakturaci provedených prací, TDI. provedení komplexního vyzkoušení všech systémů a zařízení tvořících předmět plnění včetně stanovení podmínek, za kterých se budou provádět, vyhodnocení komplexního vyzkoušení včetně vyhotovení protokolu v českém jazyce ve 3 vyhotoveních; Po dokončení díla, před jeho předáním a převzetím, provede zhotovitel komplexní vyzkoušení díla. Podmínky provedení komplexního vyzkoušení zpracuje zhotovitel písemně před zahájením komplexního vyzkoušení a předá je TDI. TDI bude provádět kontrolu provedení komplexního vyzkoušení. Po dokončení komplexního vyzkoušení, nejpozději ke dni předání a převzetí díla, zpracuje zhotovitel protokol o komplexním vyzkoušení díla, který musí potvrdit TDI. vypracování manipulačních, provozních řádů pro bezvadné provozování díla, resp. jeho dílčích částí, návodů k obsluze, návodů na provoz a údržbu díla, resp. jeho dílčích částí a dokumentace údržby, vše v českém jazyce ve 3 vyhotoveních, z toho 1 v datové formě (na CD ROM); Zadávací dokumentace textová část strana 56 Nejpozději k termínu předání a převzetí díla zpracuje zhotovitel návod na provoz a údržbu díla, který bude zahrnovat manipulační a provozní řády, návody k obsluze a dokumentaci údržby díla. V návodu na provoz a údržbu díla budou uvedeny podmínky, při jejichž dodržení bude dílo uživatelem správně užíváno. vybavení stavby podle požární zprávy; koordinace veškerých prací a dodávek, které jsou součástí díla; celkový úklid stavby, staveniště a okolí před předáním a převzetím; Celkový úklid před předáním díla zahrnuje kompletní a úplné vyčistění stavby, staveniště a okolí před předáním a převzetím a to v takovém rozsahu, který umožní okamžité užívání bez provádění jakéhokoliv dalšího úklidu ze strany objednatele. Součástí úklidu je i úklid okolních ploch a komunikací, uvedení okolí stavby do stavu podle projektu (pokud je okolí stavby projektem řešeno) nebo do stavu před zahájením realizace (u ploch a komunikací, které nejsou projektem řešeny). provedení zaškolení obsluh u všech částí díla, které budou obsluhovány pracovníky zadavatele (budoucím uživatelem); Objednatel na vyžádání zhotovitele stanoví písemně jmenovitý seznam osob, které mají být zaškoleny pro jednotlivé části díla. Zhotovitel před předáním a převzetím provede zaškolení těchto osob a to tak, že je podrobně seznámí s podmínkami provozu a údržby jednotlivých částí díla a upozorní je na příslušnou část návodu na provoz a údržbu díla. O zaškolení jednotlivých osob objednatele doloží zhotovitel při předání a převzetí díla protokoly o zaškolení osob. 7. Kvalifikace dodavatelů: Zadavatel požaduje v rámci prokázání splnění kvalifikace dodavatele předložit: 1) kopii o oprávnění k podnikání (živnostenský list, výpis z živnostenského rejstříku) 2) kopii výpisu z obchodního rejstříku ne staršího než 90 dnů 8. Hodnocení nabídek: Zadavatel provede hodnocení nabídek podle výše nabídkové ceny. Nejvhodnější nabídkou bude nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. 9. Požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny: 9.1. Zadavatel požaduje, aby uchazeč doložil v nabídce výpočet jednotlivých položek nabídkové ceny, a to oceněním výkazu výměr. Oceněný výkaz výměr (dále jen ROZPOČET) bude součástí nabídky. Uchazeč je povinen dodržet členění výkazu výměr a ocenit veškeré položky výkazu výměr Nabídkovou cenou se rozumí cena stanovená uchazečem za celý předmět plnění veřejné zakázky podle výkazu výměr v Kč bez DPH, která zahrnuje v cenách jednotlivých položek výkazu výměr veškeré související náklady spojené s realizací předmětu plnění podle odst Nabídková cena musí zahrnovat veškeré náklady uchazeče na kvalitní zhotovení celého předmětu plnění specifikovaného zadávací dokumentací, zejména veškeré náklady spojené s úplným a kvalitním provedením a dokončením díla včetně veškerých rizik a vlivů (včetně inflačních) během provádění díla, náklady na zařízení staveniště a další vedlejší rozpočtové náklady, dopravu, montáž, zpracování projektové dokumentace (realizační, dodavatelské, skutečného provedení), geodetického zaměření, vyhotovení požadovaných dokladů, provedení požadovaných zkoušek, zpracování dokumentace skutečného provedení, provozní náklady, Zadávací dokumentace textová část strana 67 náklady za zábory veřejných ploch a potřebné správní poplatky, náklady na dopravní značení a zajištění vjezdu do historické zóny, náklady na autorská práva, pojištění, daně, cla, bankovní záruky a jakékoliv další výdaje spojené s realizací předmětu plnění Nabídková cena bude uvedena ve skladbě cena bez DPH, sazba a výše DPH, cena vč. DPH. Uchazeč zapíše nabídkovou cenu do Krycího listu nabídkové ceny a do textu smlouvy. V případě, že bude v nabídce rozpor mezi hodnotou nabídkové ceny zapsané v Krycím listu nabídkové ceny a mezi hodnotou nabídkové ceny zapsané v textu smlouvy, bude pro hodnocení nabídek použita nabídková cena zapsaná v textu smlouvy DPH bude vyčíslena v zákonné výši ke dni podání nabídky. 10. Obchodní podmínky: Zadavatel stanovil obchodní podmínky pro realizaci veřejné zakázky, a to formou textu smlouvy obligatorního charakteru. Text smlouvy je součástí zadávací dokumentace v tištěné podobě se zabezpečením proti vyjmutí listů. Uchazeč vyplní v textu smlouvy rukou údaje, které jsou určeny k vyplnění, aniž by porušil její zabezpečení, a tutéž smlouvu vrátí jako součást nabídky zadavateli Smlouva bude podepsána oprávněnou osobou uchazeče v souladu s ustanovením 68 odst. 2 zákona Pokud podává nabídku více dodavatelů společně, musí být v záhlaví smlouvy uvedeni všichni dodavatelé, kteří podávají společnou nabídku a smlouva musí být podepsána oprávněnou osobou všech dodavatelů, kteří podávají společnou nabídku, v souladu se způsobem jednání právnické či fyzické osoby podle obchodního či občanského zákoníku (ve všech částech k podpisu určených). 11. Platební podmínky: Zadavatel bude proplácet cenu průběžně za uplynulý kalendářní měsíc s vazbou na věcné plnění, a to na základě faktur daňových dokladů vystavených dodavatelem. Každá faktura bude doložena soupisem provedených prací a dodávek Dodavatel bude oprávněn vystavovat faktury až do výše 90% ceny. Zbývajících 10% ceny bude fakturováno až po předání a převzetí předmětu plnění a odstranění všech vad a nedodělků Splatnost faktur, které budou současně daňovým dokladem, činí 30 kalendářních dnů ode dne jejich doručení zadavateli. Zadavatel může splatnost faktur v ojedinělých případech jednostranně prodloužit až o dalších 90 dnů (respiro), jestliže o takovém rozhodnutí před uplynutím lhůty splatnosti vyrozumí dodavatele. Zadavatel není v prodloužené době splatnosti v prodlení, ani nejde o porušení jeho povinnosti uhradit faktury řádně a včas - dodavateli proto nevzniká právo na úrok z prodlení ani smluvní pokutu či jiné sankce. 12. Podmínky, při nichž je možné překročit výši nabídkové ceny: Zadavatel definuje následující podmínky, při jejichž splnění je možné překročit výši nabídkové ceny: Pokud v průběhu plnění dojde ke změnám sazeb DPH. Zadávací dokumentace textová část strana 78 13. Technické podmínky a varianty nabídky Technické podmínky jsou stanoveny v této zadávací dokumentaci. Zadavatel varianty nabídky vylučuje. 14. Obsah nabídky: Nabídka musí obsahovat identifikační údaje uchazeče, návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče a další doklady specifikované zadávací dokumentací Nabídka bude obsahovat následující dokumenty a součásti, které se doporučuje formálně řadit takto: Krycí list nabídky Krycí list nabídkové ceny Doklady o splnění kvalifikace Výpočet nabídkové ceny ROZPOČET Návrh smlouvy Nabídka bude podána v jednom originálním vyhotovení Zadavatel nehradí náklady na účast v zadávacím řízení a nabídky nevrací. Zadávací dokumentace textová část strana 8 Podobné dokumenty Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 2, 662 15 Brno Tel.: 542 591 111 Fax : 542 591 142 Váš dopis značky / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Brno../.. 6.4.2009 Věc: Výzva k podání nabídky Více Váš dopis značky / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Brno Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 2, 662 15 Brno Tel.: 542591111 Váš dopis značky / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Brno Věc: Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku malého Více Váš dopis značky / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Brno Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 2, 662 15 Brno Tel.: 542591111 Váš dopis značky / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Brno Věc: Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku malého Více Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu. JAMU Optické propojení objektů JAMUʺ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 650/2, 662 15 Brno IČO: 62156462, DIČ: CZ 62156462, bankovní spojení KB Brno č. účtu 27-0493900217/0100 Veřejná vysoká škola zřízená zákonem 111/98 Více Vytvoření software a rozšíření multimediální knihovny pro projekt EU Inovace studijního programu HF JAMUʺ Věc: Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu ve smyslu ust. 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, na zakázku Vyzýváme Vás k podání nabídky na veřejnou zakázku malého Více Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku na služby. JAMU Hudebně dramatická laboratoř, Brno archeologický výzkumʺ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 650/2, 662 15 Brno IČO: 62156462, DIČ: CZ 62156462, bankovní spojení KB Brno č. účtu 27-0493900217/0100 Veřejná vysoká škola zřízená zákonem 111/98 Více JAMU Klimatizace učebny 113 v objektu Komenského náměstí 6 Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 2, 662 15 Brno Tel.: 542 591 111 Fax : 542 591 142 Váš dopis značky / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Brno../.. Věc: Výzva k podání nabídky na Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU NA SLUŽBY VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU NA SLUŽBY ve smyslu ustanovení 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), zadávanou Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Obec Osík Osík 240, 569 67 Osík, IČ: 00277100, tel: 461 612 573, e-mail: [email protected], www.osik.cz ZADÁVACÍ DOKUMENTACE pro veřejnou zakázku spojenou se zajištěním technického dozoru investora na akci: Více Janáčkova akademie múzických umění v Brně Sídlo zadavatele: Beethovenova 650/2, 662 15 Brno Pracoviště zadavatele, pro nějž je VZ určena: Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 650/2, 662 15 Brno IČO: 62156462, DIČ: CZ 62156462, bankovní spojení KB Brno č. účtu 27-0493900217/0100 Veřejná vysoká škola zřízená zákonem 111/98 Více Oprava sociálních zařízení v ZŠ Příšovice Výzva k podání nabídky a prokázání kvalifikace dle 7 odst. 3) a dle 18 odst. 5) zákona č. 137/2006Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) Vyzýváme Vás v rámci výběrového Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU. Projektové práce 2013" Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 650/2, 662 15 Brno IČO: 62156462, DIČ: CZ 62156462, bankovní spojení KB Brno č. účtu 27-0493900217/0100 Veřejná vysoká škola podle zákona č. 111/1998 Více JAMU Výměna zářivkových osvětlovacích těles v objektu ZADÁVACÍ DOKUMENTACE TEXTOVÁ ČÁST Veřejná zakázka na stavební práce zadávaná podle 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon): JAMU Výměna zářivkových osvětlovacích těles v objektu Mozartova Více Výzva k podání nabídky Výzva k podání nabídky v souladu s 38 a 12 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění Zadavatel: Obec České Meziříčí zastoupený panem Josefem Panenkou Boženy Němcové 61 517 Více PD- Plynofikace jednotlivých objektů vč. kotelen SMLOUVA O DÍLO na provedení díla PD- Plynofikace jednotlivých objektů vč. kotelen číslo smlouvy 01/2008 I. SMLUVNÍ STRANY Zhotovitel : Se sídlem: Bankovní spojení: Číslo účtu : IČ : DIČ : CZ Statutární Více JAMU Malování a výměna podlahových krytin v prostorách rektorátu Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 2, 662 15 Brno Tel.: 542591113 Fax : 542591142 E-mail: [email protected] Váš dopis značky / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Brno 20.6.2011 Věc: Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY V RÁMCI ZADÁNÍ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: č. 1/2013/RFP VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY V RÁMCI ZADÁNÍ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: č. 1/2013/RFP Pardubice, tř. Míru oprava, rekonstrukce a přístavba č. p. 60 a 450 generální klíč 1. Základní údaje o zadavateli: Rozvojový Více (Oznámení o zahájení zadávacího řízení) NÁRODNÍ ARCHIV ORGANIZAČNÍ SLOŽKA STÁTU Zadávací dokumentace k veřejné zakázce na služby Č. j. NA 1245 6/11-2013 Výběrové řízení na tisk publikací zařazených do edičního plánu Národního archivu pro rok Více Zadavatel: Zadavatel ve smyslu zákona: územní samosprávný celek - 2 odst. 2 písm. c) zákona Právní forma: Název zakázky: Výzva k podání nabídky v souladu se zákonem 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, s Pokyny pro zadávání veřejných zakázek Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a Směrnicí č. 3 Rady Královéhradeckého Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK DO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ - ZADÁVACÍ PODMÍNKY VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU. MÍSTNÍ KOMUNIKACE ul.p.bezruče oprava povrchu VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK DO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ - ZADÁVACÍ PODMÍNKY VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU Název zakázky Projekt Identifikační kód projektu MÍSTNÍ KOMUNIKACE ul.p.bezruče oprava povrchu 1. Identifikační Více Výkon inženýrské činnosti technického dozoru investora NÁRODNÍ ÚSTAV LIDOVÉ KULTURY STRÁŽNICE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY Název veřejné zakázky : Výkon inženýrské činnosti technického dozoru investora stavba: ZÁMEK STRÁŽNICE VESTAVBA VÝTAHU A OBNOVA VYBRANÝCH MÍSTNOSTÍ Více Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu na služby Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu na služby Název akce: Zpracování projektové dokumentace " Rekonstrukce objektu, dvorní přístavba a půdní vestavba Identifikační údaje zadavatele: Více SŠ,ZŠ a MŠ pro ZP, Brno, úprava projektu na zateplení budov B1,B2,B3,B5 Vyzvaný zájemce: Výzva k podání nabídky podle 6, 12 odst. 3 a 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu a podle Směrnice Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY V RÁMCI ZADÁNÍ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: Oprava volného bytu č. 21 v domě č.p. 300 v ulici Sluneční v Pardubicích VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY V RÁMCI ZADÁNÍ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: č.8 /2013/Město Oprava volného bytu č. 21 v domě č.p. 300 v ulici Sluneční v Pardubicích 1. Základní údaje o zadavateli: Statutární město Pardubice Více MĚSTYS BRANKOVICE. PSČ 683 33, Náměstí 101, okres Vyškov MĚSTYS BRANKOVICE PSČ 683 33, Náměstí 101, okres Vyškov Věc: Výzva k podání nabídky Vážená paní, Vážený pane, dovoluji si Vás v souladu s ustanovením 6 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, v platném Více Výzva k podání nabídky Výzva k podání nabídky Chodník v obci Zašová Luhy Jedná se o zakázku malého rozsahu zadávanou mimo režim zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona). Zadavatel Více VÝZVA. k podání nabídky na stavební práce veřejné zakázky malého rozsahu VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU NA DODÁVKU Zadavatel: Základní škola Benešov, Sídlo:, PSČ 256 01 IČ: 75033062 Kontakt: na emailové adrese NÁZEV ZAKÁZKY ZŠ Jiráskova, klimatizace Více Zajištění činnosti technického dozoru investora a koordinátora BOZP stavby Městská knihovna v Chebu oprava fasády a střechy. Město Cheb Poskytuje zadávací dokumentaci k veřejné zakázce malého rozsahu na služby dle 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, (dále jen zákon) Zajištění činnosti technického Více Separace bioodpadů ve městě Osečná Projekt bude spolufinancován ze zdrojů EU ZADÁVACÍ DOKUMENTACE pro veřejnou zakázku zadanou dle Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory OPŽP, zakázky malého rozsahu 2. kategorie na dodávku Separace Více Výzva k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace Údaje veřejné zakázky Výzva k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace Název veřejné zakázky (název projektu) Identifikační číslo EDS Druh veřejné zakázky Druh zadávacího řízení Limit veřejné zakázky Více Realizace sportovního povrchu podlahy tělocvičny v objektu. Gymnázia Na Vítězné pláni 1160 v Praze 4. Gymnázium Na Vítězné pláni 1160 140 00 Praha 4 Gymnázium Na Vítězné pláni 1160 140 00 Praha 4 Č.j.: 365/08 Věc: Výzva k podání nabídky více zájemců k účasti na zadávacím řízení na stavební zakázku malého rozsahu podle 12 odstavec 6 zákona č. 137/2006 Více Město Týnec nad Sázavou Město Týnec nad Sázavou KANCELÁŘ STAROSTY Město Týnec nad Sázavou vyhlašuje v souladu s ustanoveními 12 zákona odst. 3 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a vnitřní Více Výzva k podání nabídky na zakázku na stavební práce Výzva k podání nabídky na zakázku na stavební práce Regenerace nevyužívaného seníku k rozvoji nových podnikatelských aktivit zadávanou podle Metodického pokynu pro zadávání zakázek a veřejných zakázek Více VÝZVA. k podání nabídky na stavební práce veřejné zakázky malého rozsahu Město Králíky Velké náměstí 5 561 69 KRÁLÍKY WWW.KRALIKY.EU Odbor výstavby a technické správy Vyřizuje: Jan Čuma Telefon: +420465670751 E-mail: [email protected] Počet listů dokumentů: 3 Počet listů příloh: Více Váš dopis značky / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Brno. Ing. Vinkler/542591113 5.6.2009 Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 2, 662 15 Brno Tel.: 542591113 Fax : 542591142 E mail: [email protected] Váš dopis značky / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Brno Ing. Vinkler/542591113 Více Váš dopis značky / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Brno 1 Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 2, 662 15 Brno Tel.: 542591113 Fax : 542591142 E-mail: [email protected] Váš dopis značky / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Brno R464/11 Ing. Více Město Týnec nad Sázavou Město Týnec nad Sázavou KANCELÁŘ STAROSTY Město Týnec nad Sázavou vyhlašuje v souladu s ustanoveními 12 zákona odst. 3 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a vnitřní Více SKANZEN STRÁŽNICE základy pro historický dům objekt H11 NÁRODNÍ ÚSTAV LIDOVÉ KULTURY STRÁŽNICE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU MIMO REŽIM ZÁKONA Č.137/2006 Název veřejné zakázky : SKANZEN STRÁŽNICE základy pro historický dům objekt Více Rekonstrukce podlahy ve sportovní hale Tovární 68, Rychnov u Jablonce n.n. MĚSTO RYCHNOV U JABLONCE NAD NISOU Husova 490, 468 02 Rychnov u Jablonce n.n., tel.: 488 880 930, fax: 488 880 921 Č.j.: MU/2086/2015 Datum: 13. března 2015 Vyřizuje: J. Dvořák Tel.: 488 880 930 Zadávací Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE TEXTOVÁ ČÁST Střední škola - Centrum odborné přípravy technickohospodářské, Praha 9, Poděbradská 1/179 Veřejná zakázka na stavební práce zadávaná v souladu s 9, 12 a 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Výzkumně vzdělávací areál PdF UP Technický dozor investora a koordinátor BOZP ZADÁVACÍ DOKUMENTACE veřejné zakázky na služby zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen zákon o veřejných zakázkách), Více Rekonstrukce 2. NP budovy radnice VÝZVA k podání nabídky na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu dle 18 odst. 5 zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Zadavatel město Kolín Zastoupený Mgr. Bc. Vítem Více Rekonstrukce elektroinstalace včetně EZS v budově A1 a A2 v 1.PP a vybavení nové rozvodny v budově C, MF, Letenská 15, Praha 1 NÁRODNÍ ÚSTAV LIDOVÉ KULTURY STRÁŽNICE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU DLE ZÁK.Č.137/2006 SB, 12 ODST.3 Název veřejné zakázky : ZÁMEK STRÁŽNICE VESTAVBA VÝTAHU A OBNOVA VYBRANÝCH MÍSTNOSTÍ Více Výstavba finské a parní sauny CPA Delfín včetně plotu Výstavba finské a parní sauny CPA Delfín včetně plotu TEXTOVÁ ČÁST ZADÁVACÍ DOKUMENTACE 1. IDENTIIFIKAČNÍ ÚDAJE VEŘEJNÉHO ZADAVATELE 1.1. Zadavatel CPA Delfín, příspěvková organizace Slovácké náměstí 2377 Více Město Týnec nad Sázavou VÝZVA k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu dle 6, 12 a 18 zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., zadávanou v souladu Operačního programu Životní prostředí fondu soudržnosti EU. Obec Více UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZŠ Hustopeče, Nádražní 4, okres Břeclav, příspěvková organizace, Nádražní 4, 69301 Hustopeče se sídlem Nádražní 4, 693 01 Hustopeče, jako zadavatel vyhlašuje v souladu s Příručkou Více Město Hlinsko Poděbradovo náměstí 1, 539 23 Hlinsko Město Hlinsko Poděbradovo náměstí 1, 539 23 Hlinsko Adresa pracoviště: Poděbradovo náměstí 1, Hlinsko, vchod B Č.j.: HL16263/2014/OIMM Spis. znak skart. znak/lhůta: 91.1-V/5 nebo V/10 Vyřizuje: Petr Klinecký Více Město Týnec nad Sázavou K Náklí 404, 257 41 Týnec nad Sázavou Město Týnec nad Sázavou K Náklí 404, 257 41 Týnec nad Sázavou KANCELÁŘ STAROSTY VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZAKÁZKY MIMO REŽIM ZÁKONA č. 137/2006 Sb. 1. Identifikační údaje zadavatele: Zadavatel ve smyslu Více VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ DODAVATELE STAVBY 01. 10. 2008 1 (celkem 5) VŘ-K23-21952/0 Číslo: 2 1 9 5 2 Datum: 15.10.2009 Stavba / zakázka: Inženýrské sítě pro výstavbu RD Objekt: VODOVOD, DEŠŤOVÁ KANALIZACE, VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ, NN, SADOVÉ ÚPRAVY VÝBĚROVÉ Více Město Hlinsko Poděbradovo náměstí 1, 539 23 Hlinsko Město Hlinsko Poděbradovo náměstí 1, 539 23 Hlinsko Adresa pracoviště: Poděbradovo náměstí 1, Hlinsko, vchod B Č.j.: HL13255/2015/OIMM Spis. znak skart. znak/lhůta: 91.1-V/5 Vyřizuje: Petr Klinecký Tel.: Více Výzva k podání nabídky a prokázání kvalifikace (Oznámení o zahájení zadávacího řízení) a prokázání kvalifikace (Oznámení o zahájení zadávacího řízení) I) Identifikační údaje zadavatele: Název: Město Vimperk IČ: 002 50 805 Sídlo: Steinbrenerova 6, 385 17 Vimperk Zastoupený: Název: Městská Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY Zadavatel: Město Chrastava nám. 1. máje 1, 463 31 Chrastava IČ: 00262871 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY Název veřejné zakázky: Zadavatel Název : Chrastava zateplení fasády, Turpišova Více (Oznámení o zahájení zadávacího řízení) I) Identifikační údaje zadavatele: (Oznámení o zahájení zadávacího řízení) Název: Město Vimperk IČ: 002 50 805 Sídlo: Steinbrenerova 6, 385 17 Vimperk I Stát: CZ Zastoupený: Ing. Bohumilem Petráškem, starostou Více Kostel sv. Floriána v Nemochovicích. Zadavatel Výzva více zájemcům k podání nabídek na veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce jedná se o zadávací řízení mimo režim zákona č. 137/2006 Sb. Název zakázky: Kostel sv. Floriána v Nemochovicích Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU MALÉHO ROZSAHU. JAMU Úklidové služby pro rektorát" Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 650/2, 662 15 Brno IČO: 62156462, DIČ: CZ 62156462, bankovní spojení KB Brno č. účtu 27-0493900217/0100 Veřejná vysoká škola podle zákona č. 111/1998 Více Č.j.: SOŠSOU-TU/ Vyřizuje: V Trutnově. Věc: Veřejná zakázka malého rozsahu na realizaci akce Prodloužený dodávkový automobil pro dopravu osob Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Trutnov, Volanovská 243 tel.: 499 315 111, e-mail: [email protected], www.sou-trutnov.cz Č.j.: SOŠSOU-TU/ Vyřizuje: V Trutnově Věc: Veřejná zakázka Více Komenského náměstí 440/2, 767 01 Kroměříž Příspěvková organizace. [email protected] Základní škola, Kroměříž, Komenského náměstí 440, příspěvková organizace se sídlem Komenského náměstí 440/2, 767 01 Kroměříž jako zadavatel vyhlašuje v souladu s Příručkou pro příjemce Operačního programu Více Zavedení a certifikace systému managementu kvality dle ČSN EN ISO 9001:2009 VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY V RÁMCI ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: č.9/2012/mrfp Zavedení a certifikace systému managementu kvality dle ČSN EN ISO 9001:2009 1. Základní údaje o zadavateli: Městský rozvojový Více Ing. Miloslav Pileček 3. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OSOBY ZASTUPUJÍCÍ ZADAVATELE DLE 151 ZÁKONA. Jihočeský kraj. Mgr. Jiří Zimola ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K NADLIMITNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZCE NA DODÁVKY ZADÁVANÉ V OTEVŘENÉM ŘÍZENÍ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) 1. NÁZEV VEŘEJNÉ Více Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy Počet listů: 6 odbor veřejných zakázek Počet příloh: 0 č.j. KRPA- 303758-2/ČJ-2015-0000VZ-H VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDEK veřejná zakázka malého rozsahu Název zakázky: Předmět zakázky (služba, dodávka nebo stavební práce): Zpracování dvojstupňové projektové dokumentace k výstavbě skladové haly OMTZ Více Zadávací řízení na podání nabídky na výběrové řízení s názvem MANAGEMENT PROJEKTU RESTAUROVÁNÍ 1. STAVBY V ČR POSTAVENÉ HETZEROVOU KONSTRUKCÍ VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZAKÁZKY MIMO REŽIM ZÁKONA č. 137/2006 Sb. Identifikační údaje zadavatele: Zadavatel ve smyslu zákona: veřejný zadavatel Právní forma: obec Název a sídlo zadavatele: Městys Více R ~ Rozvojový fond Pardubice a.s., VYZV A K PODANI NABIDKY V RAMCI ZADANI VEREJNE ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: R, ", r "v, VYZV A K PODANI NABIDKY V RAMCI ZADANI VEREJNE ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU: č. 26/20121RFP "Pardubice, tř. Míru - oprava, rekonstrukce a přístavba č.p. 60 a 450 úprava l.np pro KOH-I-NOOR" 1. Základní Více Výzva k podání nabídek Název programu: Výzva k podání nabídek ROP NUTS II Jihozápad Registrační číslo a název CZ.1.14/2.4.00/19.02574, Modernizace odborných učeben a dílen projektu: SOŠ Velešín Název zakázky: Pořízení nábytku Více Město Semily Husova 82, 513 13 Semily Město Semily Husova 82, 513 13 Semily Oznámení o zahájení zadávacího řízení a ZADAVACÍ DOKUMENTACE veřejné zakázky malého rozsahu na zajištění znaleckých posudků s názvem Název zadavatele: Město Semily Více Město Cheb. Poskytuje zadávací dokumentaci Město Cheb Poskytuje zadávací dokumentaci k veřejné zakázce malého rozsahu na služby dle 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, (dále jen zákon) zajištění služeb zpracovatele Více Dodávka laboratorního nábytku Zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky zadávanou podle 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. v platném znění (dále jen zákon) s názvem Dodávka Více Výzva k podání nabídek. veřejné zakázky malého rozsahu. (nejedná se o zadávací řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) s názvem 1 Výzva k podání nabídek veřejné zakázky malého rozsahu (nejedná se o zadávací řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) s názvem Zajištění technického dozoru stavebníka (TDS) a koordinátora Více Stavební úpravy mateřské školy Velké Těšany č.p.65 -1- ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Název zadávacího řízení: Stavební úpravy mateřské školy Velké Těšany č.p.65 Zadavatel zakázky: Obec Bařice-Velké Těšany IČO: 00287 024 Sídlo: Bařice č.p.8 767 01 Kroměříž Zadavatel Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE TEXTOVÁ ČÁST ZADÁVACÍ DOKUMENTACE TEXTOVÁ ČÁST 1. INFORMACE O PŘEDMĚTU ZAKÁZKY Stručný popis zakázky Předmětem zakázky malého rozsahu je VÝSTAVBA A ROZŠÍŘENÍ VENKOVNÍHO OSVĚTLENÍ V OBCI LUŽICE Veškeré informace a podrobnosti Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY Zadavatel Město Osečná tímto vyzývá k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu Zateplení obvodového pláště Mateřské školy Osečná Zadávací řízení je organizováno formou výzvy Více Obec Velichov poskytuje zadávací dokumentaci na výstavbu komunikace vyřizuje: Markéta Moravcová ve Velichově, 20. září 2010 tel. 353 942 105, 724 178 079 e-mail: [email protected] Obec Velichov poskytuje zadávací dokumentaci na výstavbu komunikace 1) Název zakázky Více v y z ý v á I. Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky Výzva k podání cenové nabídky k účasti ve zjednodušeném podlimitním zadávacím řízení na stavební zakázku podle 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, na realizaci akce: Rekonstrukce Více Místní komunikace v Mirkovicích Obec Mirkovice Mirkovice 19 382 32 Velešín IČ: 002 46 000 Zadávací dokumentace v rámci zakázky Místní komunikace v Mirkovicích v souladu s pravidly, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace Více Veřejná zakázka malého rozsahu v souladu s 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Ev.č. zakázky Naše č.j. Počet příloh Vyřizuje Litvínov VŘ ZMRII-03/2010 ZŠaMŠR/0510/2010 1 Š. Hauerová 21.7.2010 Věc: Veřejná zakázka malého rozsahu na realizaci akce Pokrytí budovy Základní školy v Ruské Více Písemná zpráva zadavatele Písemná zpráva zadavatele Zpráva o průběhu výběrového řízení zpracovaná podle ust. 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Pavilon Farmacie II zhotovitel stavby zakázka Více Státní oblastní archiv v Plzni, Sedláčkova 44, 306 12 Plzeň Výzva k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení v souladu s ustanovením 38 odst.1 zákona č.137/2006 o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále i jen ZVZ ) Název veřejné zakázky Více Chodníky podél S III/15523 k.ú. Vidov - 1. část - V. a VI. etapa Název zakázky Chodníky podél S III/15523 k.ú. Vidov - 1. část - V. a VI. etapa Zadavatel zakázky: Adresa: Vidov 51, 370 07 Č. Budějovice 1/6 1. Vyhlášení zadávacího řízení Tato zakázka nespadá pod režim Více Dokončení realizace stavby bytového domu Bolzanova 752/2 Brno - Černovice Veřejná zakázka malého rozsahu na stavební práce zadávaná podle ustanovení 6, 12 odstavec (3) a souvisejících zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon) Více JAMU Výměna a oprava podlah v hereckých učebnách Janáčkova akademie múzických umění v Brně Beethovenova 2, 662 15 Brno Tel.: 542591113 Fax : 542591142 E-mail: [email protected] Váš dopis značky / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Brno 23.5.2011 Věc: Více Článek 1 Identifikační údaje zadavatele 258 16 977 CZ 258 16 977. Článek 2 Vymezení předmětu veřejné zakázky Ostravské městské lesy a zeleň, s. r. o. 700 30 Ostrava-Zábřeh, A. Brože 2/3124 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce malého rozsahu dle 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění Více SMLOUVA O DÍLO na zateplení MŠ - Týnec nad Labem. uzavřená podle ust. 2586 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění SMLOUVA O DÍLO na zateplení MŠ - Týnec nad Labem uzavřená podle ust. 2586 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění mezi smluvními stranami: Město Týnec nad Labem Sídlem: Týnec nad Labem, Více Výzva k podání nabídek Příloha č. 1 Výzva k podání nabídek Číslo zakázky: 01-2014 Název programu: Registrační číslo projektu Název projektu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/1.5.00/34.0038 Škola otevřená Více Výzva k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace ve smyslu 18/3 za podmínek uvedených v 6, zákona 137/ 2006 Sb. o veřejných zakázkách Výzva k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace ve smyslu 18/3 za podmínek uvedených v 6, zákona 137/ 2006 Sb. o veřejných zakázkách A) Identifikační údaje zadavatele Národní památkový ústav, Více Výzva k podání nabídky a prokázání kvalifikace (Oznámení o zahájení zadávacího řízení)

http://docplayer.cz/42220861-Metodicky-pokyn-rektora-c-2-2016.html

Metodický pokyn rektora č. 2/ PDF Download "Metodický pokyn rektora č. 2/2016" 1 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Metodický pokyn rektora č. 2/2016 Pro podávání žádostí o ubytovací stipendia v akademickém roce 2016/2017 Vydáno: V Opavě, říjen 2016 2 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Metodický pokyn rektora č. 2/2016 pro podávání žádostí o ubytovací stipendia v akademickém roce 2016/2017 či. i r Úvodní ustanovení Tento metodický pokyn upravuje v souladu s ustanovením článku 7 odstavce 4 Stipendijního řádu Slezské univerzity v Opavě, v platném znění, (dále jen Stipendijní řád") formu, náležitosti a termíny pro podávání žádostí o ubytovací stipendia (dále jen žádost"), pro akademický rok 2016/2017. ČI. 2 Forma žádostí 1) Žádost v elektronické podobě prostřednictvím formuláře ve studijním informačním systému STAG - Portál IS STAG (Studium - Moje studium - Moje údaje), (dále jen IS STAG") podávají: a) studenti, přijati ke studiu od akademického roku 2016/2017, kteří dosud nepodávali žádost o ubytovací stipendium; b) stávající studenti, kterým bylo z jakéhokoliv důvodu změněno osobní číslo; c) stávající studenti, kteří si žádost dosud nikdy nepodávali; d) studenti, kteří po úspěšně zakončeném studiu na univerzitě pokračují v magisterských studijních programech navazujících na bakalářské nebo doktorských studijních programech. Student musí nejprve vyplnit bankovní spojení, pokud tak dosud neučinil. 2) Novou žádost v elektronické podobě nepodávají stávající studenti, kterým se nezměnilo osobní číslo studenta a kteří již podali na příslušné studijní oddělení žádost (podali si elektronickou žádost v předchozím období a nadále mají nárok na stipendium). Tito studenti musí ale splnit náležitosti žádosti uvedené dále v čl. 3. odst. 1 3 3) Žádost v elektronické podobě v IS STAG a zároveň v písemné podobě dle vzoru uvedeného v příloze podávají studenti, kteří splňují kritéria uvedená v odstavcích 1 nebo 2, ale žádají o ubytovací stipendium (popř. aktualizují původní žádost) až po termínu stanoveném v čl. 4 odst. 1 v průběhu akademického roku - od 7. listopadu 2016 (po hod.) do 31. července Čl. 3 Náležitosti žádostí 1) Žádost v elektronické podobě musí obsahovat tyto náležitosti: a) osobní údaje studenta (jméno, příjmení, datum narození); b) údaje o trvalém bydlišti; c) údaje o adrese určené k doručování nebo adresu datové schránky; d) údaje o bankovním spojení v České republice. 2) Žádost v písemné podobě se podává na formuláři uvedeném v příloze tohoto metodického pokynu. 3) V řízení o žádosti, která neobsahuje požadované náležitosti, se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení. Čl. 4 Termíny pro podávání žádostí 1) Pro uplatnění nároku pro přiznání ubytovacího stipendia na celý akademický rok (období od 1. září 2016 do 31. srpna 2017), musí být žádost podána v souladu s podmínkami stanovenými rozhodovacím orgánem nejpozději do 7. listopadu 2016, hod. 2) Pro uplatnění nároku pro přiznání ubytovacího stipendia v průběhu akademického roku lze žádost podat nejpozději do 31. července 2017, nárok vzniká při plnění stanovených podmínek od prvního dne měsíce následujícího po podání písemné žádosti. Čl. 5 Společná ustanovení 1) Za správnost a úplnost v žádosti uvedených informací odpovídá student. 2) Student je povinen neprodleně oznámit příslušnému studijnímu oddělení všechny skutečnosti, které mají vliv na přiznání a výplatu stipendia, a to v souladu s ustanovením čl. 7 Stipendijního řádu. 1 4 3) Nebude-li platba provedena z důvodu nesprávných nebo neúplných údajů uvedených studentem, je student povinen nejpozději do patnácti dnů ode dne termínu výplaty doplnit správné a úplné údaje nutné pro bankovní spojení do studijního informačního systému IS STAG, jinak mu stipendium nebude vyplaceno. Cl. 6 Závěrečná ustanovení 1) Metodický pokyn rektora č. 4/2015 pro podávání žádostí o ubytovací stipendia v akademickém roce 2016/2017 ze dne 29. září 2015 pozbývá platnosti ke dni 31. srpna ) Tento pokyn nabývá platnosti a účinnosti dnem 1. září V Opavě dne f doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D. / rektor Příloha: Formulář žádosti o přiznání ubytovacího stipendia 2 5 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Žádost o přiznání ubytovacího stipendia v akademickém roce 2016/2017 dle ustanovení čl. 7 Stipendijního řádu Slezské univerzity v Opavě, v platném znění za období od do. Příjmení: Jméno: Datum narození: Osobní číslo v IS STAG: Trvalé bydliště Ulice: Číslo: Město/obec: PSČ: Adresa určená k doručování a další kontaktní údaje Ulice: Číslo: Město/obec: PSČ: Telefon: Číslo datové schránky Čestné prohlášení Čestně prohlašuji, že jsem se seznámil(a) s podmínkami pro přiznání ubytovacího stipendia stanovenými ve Stipendijním řádu Slezské univerzity v Opavě, v platném znění, a nezamlčel(a) jsem žádné skutečnosti, které by měly vliv na jeho výplatu. Jsem si vědom(a), že jsem povinen(a) neprodleně oznámit příslušnému studijnímu oddělení všechny skutečnosti, které mají vliv na výplatu ubytovacího stipendia a že odpovídám za správnost a úplnost údajů nutných pro bankovní spojení. Beru na vědomí, že v případě neprovedené platby z důvodu nesprávných nebo neúplných údajů mohu do patnácti dnů ode dne termínu výplaty doplnit správné a úplné údaje do studijního informačního systému IS STAG, jinak mi stipendium nebude vyplaceno. Svým podpisem dále stvrzuji, že jsem žádost podal(a) rovněž elektronickou formou v IS STAG, ověřil(a) jsem správnost a úplnost údajů o bankovním spojení v České republice a souhlasím s jejich použitím pro příjem ubytovacího stipendia v případě jeho přiznání. V dne: Podpis studenta(ky): 6 Název účetní jednotky: Slezská univerzita v Opavě Označení: Metodický pokyn rektora Číslo: 2/2016 Název normy: Pro podávání žádostí o ubytovací stipendia v akademickém roce 2016/2017 Schvaluje: Ing. Jaroslav Kania Derogace: Metodický pokyn rektora č. 4/2015 Platnost: Datum vydání: Vydává: Rektor Zpracoval: Ing. Simečková Spolupracoval: Počet stran: 3 Počet příloh: 1

http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/ustavni-soud/1998/401/judikat-us-III-uS-232-98-GUS1998447/

III. ÚS 232/98, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu - Zákony.cz III. ÚS 232/98, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 232/98 III.ÚS 232/98 ze dne 25. 8. 1998 III. ÚS 232/98 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud ČR rozhodl mimo ústní jednání v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Jurky a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka o ústavní stížnosti navrhovatelky M.K., zastoupené advokátem JUDr. J.K., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, čj. 7 A 734/97-25, ze dne 27. února 1998, ve spojení s rozhodnutím ČS, čj. 116 026 000 A, ze dne 16. září 1997, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění : Navrhovatelka podala dne 19. května 1998 ústavní stížnost, která směřovala proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, čj. 7 A 734/97-25, ze dne 27. února 1998, ve spojení s rozhodnutím ČS, čj. 116 026 000 A, ze dne 16. září 1997, protože jimi byla údajně porušena navrhovatelčina základní práva, daná jí čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ústavní soud si vyžádal spis Vrchního soudu v Praze, sp.zn. 7 A 734/97 a spis ČS (dále jen "ČSSZ"), sp. zn. 116 026 000 A. III. ÚS 232/98 Z uvedeného spisového materiálu zjistil, že dne 13. dubna 1995 uplatnila navrhovatelka nárok na poskytnutí jednorázové peněžité částky podle zákona č. 217/1994 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce. K posouzení nároku chtěla navrhovatelka předložit potvrzení Ministerstva obrany o tom, že byla čs. politickým vězněm. Ředitel odboru personalistiky Ministerstva obrany ČR však dopisem ze dne 4. ledna 1996, pod čj. 1517/1995 navrhovatelce osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. nevydal. Své stanovisko odůvodnil tím, že navrhovatelka neprokázala, že byla v době okupace omezena na osobní svobodě. Samotné ukrývání přeci tímto nebezpečím nenaplňuje literu zákona. Proti tomuto stanovisku podala navrhovatelka odvolání, kterému ministr obrany ČR dne 19. dubna 1996, dopisem, čj. 701-00105-96, nevyhověl a potvrdil napadené rozhodnutí. Své stanovisko odůvodnil shodně s napadeným rozhodnutím ředitele personálního odboru. Proti tomuto rozhodnutí ministra podala navrhovatelka žalobu k Vrchnímu soudu v Praze. Odůvodnila ji tím, že výklad zákona, provedený Ministerstvem obrany ČR porušuje její občanská práva. V kritickém období byla na osobní svobodě nesporně omezena a to z důvodů rasové perzekuce a proto je třeba ji posuzovat jako čs. politického vězně dle ust. § 2 odst. 1 č. 5 zákona č. 255/1946 Sb., protože se dlouhou dobu ukrývala v ilegalitě, což je nutné považovat za omezení osobní svobody. Vrchní soud řízení zastavil, neboť podle jeho názoru žalobou napadené rozhodnutí - dopis ředitele personálního odboru MO ČR - nebylo rozhodnutím o právech a povinnostech navrhovatelky. Toto sdělení nebylo z hlediska formálního ani obsahového správním rozhodnutím. Uvedl, že s navrhovatelkou nelze souhlasit, pokud v ��alobě namítala, že osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., je nezbytným podkladem pro prokázání nároku na výplatu jednorázového odškodnění podle zákona č. 217/1994 Sb. Zákon totiž nespojuje nárok na odškodnění se skutečností, zda ten, kdo o odškodnění žádá, je nebo není držitelem osvědčení, ale s tím, zda je či není čs. politickým vězněm. Právní status čs. politického vězně je pak vymezen skutkovými znaky uvedenými v zákoně. Rozhodnutí o tom, zda občan je čs. politickým vězněm, je rozhodnutím předběžné povahy. Je-li vydáno osvědčení o tom, že občan je čs. politickým vězněm, je jím ČSSZ v řízení o poskytnutí jednorázové peněžité částky vázána. Nebylo-li požadované rozhodnutí MO ČR vydáno, musí ČSSZ posoudit spornou otázku sama. Z toho vyplývá, že sdělení personálního ředitele 2 III. ÚS 232/98 MO ČR nemá charakter rozhodnutí, v jehož důsledku by navrhovatelka pozbyla možnost uplatnit právo na poskytnutí jednorázové peněžité částky dle zákona č. 217/1994 Sb. ČSSZ následně svým rozhodnutím ze dne 16. září 1997, čj. 116 026 000 A, žádost navrhovatelky na poskytnutí jednorázové peněžité částky podle zákona č. 217/1994 Sb., zamítla. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že podle zákona č. 217/1994 Sb., mají nárok na odškodnění postižení občané. Postiženým občanem je podle § 2 citovaného zákona občan, který je čs. politickým vězněm podle § 2 odst. 1 bod 5 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. V případě navrhovatelky však tato podmínka nebyla splněna, neboť navrhovatelka nesplňovala skutkové znaky čs. politického vězně, uvedené v tomto zákoně. Proti tomuto rozhodnutí podala navrhovatelka odvolání. V něm uvedla, že měla být v roce 1942 pro svůj židovský původ deportována do koncentračního tábora v T. V noci před deportací však uprchla a až do konce války žila v ilegalitě pod cizím jménem na různých místech v Čechách, což je třeba považoval za omezení osobní svobody a že tedy splňuje pojem čs. politického vězně. O odvolání proti rozhodnutí ČSSZ rozhodoval Vrchní soud v Praze, který dne 27. února 1998 rozsudkem, čj. 7 A 734/97-25, napadené rozhodnutí ČSSZ potvrdil. V odůvodnění uvedl, že právní pojem čs. politického vězně je vymezen v ustanoveních zákona č. 255/1946 Sb. Ustanovení § 2 odst. 1 bod 5 citovaného zákona vymezuje pojem čs. politického vězně tak, že je jím ten, kdo byl v době mezi 15. březnem 1939 a 4. květnem 1945 omezen na osobní svobodě vězněním, internováním, odvlečením nebo jinak pro protifašistickou bojovou nebo politickou činnost směřující přímo proti nacistickým nebo fašistickým okupantům, jejich pomahačům nebo zrádcům národa českého nebo slovenského nebo z důvodů perzekuce politické, národní, rasové nebo náboženské, trvalo-li omezení osobní svobody alespoň 3 měsíce, nebo sice dobu kratší, utrpěl-li však újmu na zdraví nebo na těle vážnějšího rázu nebo zemřel následkem omezení osobní svobodu. Protože skutkový stav nebyl zpochybněn a byl ve spise řádně doložen, šlo pouze o posouzení právní otázky. Způsob života pod cizím jménem znamenal pro navrhovatelku nepochybně omezení v jejím osobním životě. Uvedené skutečnosti však podle Vrchního soudu nepostačují pro naplnění skutkové podstaty v zákoně uvedené. Způsoby omezení osobní svobody v citovaném III. ÚS 232/98 ustanovení zákona uvedené, jsou sice jen demonstrativním výčtem, ale naznačují, že musí jít o zásadní zásah do osobní svobody, přičemž tento zásah musí být v souvislosti s výkonem zvůle nacistického a fašistického režimu. Život navrhovatelky pod cizím jménem po dobu okupace uvedené znaky postrádá. Proti tomuto rozsudku podala navrhovatelka včas ústavní stížnost, v níž uvedla, že je nepochybné, že k její perzekuci a tedy i k omezení osobní svobody nepochybně došlo ze strany německých úřadů pro její rasový původ. Šlo tedy o omezení osobní svobody "jinak", jak je uvedeno v ust. § 2 odst. 1 bod 5 zákona č. 255/1946 Sb. Jednalo se přitom o "zásadní zásah", neboť navrhovatelka se 32 měsíce skrývala a z toho vyplývaly útrapy fyzické i psychické. Výklad zákonného ustanovení, provedený ČSSZ a Vrchním soudem, je proto omezující a věcně nesprávný, je v rozporu se smyslem zákona č. 255/1946 Sb. Postupem Vrchního soudu a ČSSZ byla porušeno právo navrhovatelky na soudní ochranu upravené čl. 36 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Vrchní soud v Praze, jako účastník řízení, ve svém vyjádření ze dne 8. června 1998 uvedl, že právo na nestranné rozhodování soudu, zakotvené v čl. 36 Listiny, nelze chápat a vykládat tak, že nestranným je pouze to rozhodnutí, které vyzní ve prospěch navrhovatele. V daném případě soud dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k závěru, že námitky uplatněné navrhovatelkou v opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu, nejsou důvodné, neboť rozhodnutí správního orgánu je v souladu se zákonem na základě náležitě zjištěného skutkového stavu věci. Takový postup je postupem zákonným. Navrhovatelce nebylo odepřeno právo na soudní ochranu, neboť té se jí přezkoumáním napadeného rozhodnutí ČSSZ dostalo, byt' výsledek řízení nebyl pro ni příznivý. V ostatním Vrchní soud odkázal na odůvodnění svého rozsudku. ČSSZ, jako vedlejší účastník ve svém vyjádření ze dne 24. června 1998 uvedla, že se domnívá, že pokud nějaký právní předpis ponechává určité otázky prostor pro interpretaci, je nejen právem, ale i povinností správního orgánu, takovou interpretaci provést. Nacistická zvůle, trvající více než 6 let znamenala významný zásah do práv a svobod všech občanů protektorátu. Rozhodujícím kritériem pro posouzení, zda byly splněny podmínky omezení svobody, vyjádřené v ust. § 2 odst. 1 bod 5 zákona č. 255/1946 Sb. slovy "nebo jinak", proto je míra tohoto omezení a existence vnějšího projevu násilí směřujícího k omezení osobní svobody III. ÚS 232/98 poškozeného. Navrhovatelka nepochybně byla omezena v důsledku skrývání před deportací na osobní svobodě. Míra tohoto omezení však není srovnatelná s životními podmínkami vězňů v nacistických perzekučních zařízeních nebo zajatců. Pokud jde o vnější projev násilí směřující k omezení osobní svobody, ČSSZ se domnívá, že jeho existenci předpokládá i zákon č. 217/1994 Sb., když spojuje poskytnutí odškodného výslovně s "vězněním nebo intonací" a nikoliv s pouhou možností či hrozbou věznění či internace. Na tomto místě je třeba uvést, že Ústavní soud ČR, je si vědom skutečnosti, že není vrcholem soustavy obecných soudil (čl. 8l , čl. 90 Ústavy ČR). Nemůže proto na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností. To ovšem jen potud, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobod a pokud napadeným rozhodnutím nebylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Článek 36 Listiny obsahově shodně s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (publikována pod č. 209/1992 Sb.) uvádějí, že každý má právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost tahového rozhodnutí. Ústavní soud konstatoval, že v posuzovaném případě výše uvedená práva navrhovatelky porušena nebyla. Nikdo navrhovatelce nebránil v uplatnění jejího práva u orgánu veřejné správy, ani v tom, aby se obrátila na soud se žádostí o přezkoumání zákonnosti vydaného rozhodnutí orgánu veřejné správy (ČSSZ.). Soud za přítomnosti jejího právního zástupce o věci jednal, vážil všechny předložené důkazy a na jejich základě vydal rozhodnutí. Nelze považovat za porušení základních navrhovatelčiných práv, jestliže jejímu návrhu soud nevyhověl. K problematice odškodnění obětí nacistické perzekuce Ústavní soud již opakovaně judikoval, že zákonodárci obecně nelze upřít právo, aby při tvorbě normy stanovil příslušným způsobem i její osobní a věcný rozsah. Přitom samozřejmě musí dbát toho, aby nedošlo k neodůvodněnému zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých skupin občane a tedy toho, aby ustanovení právní normy o osobním a věcném rozsahu nezakládala nerovnost mezi občany. Je pak samozřejmé, že norma restituční povahy, III. ÚS 232/98 jejíž podstatou je odstranění nebo alespoň zmírnění v minulosti utrpěných útrap, se nemůže dotýkat všech subjektu práva (občanů). Při posuzování otázky osobního rozsahu zákona č. 217/1994 Sb., nelze pominout skutečnost, že nacistickou perzekucí byli postiženi na právech a svobodách do značné míry všichni občané protektorátu. Zákonodárce však v preambuli zákona zdůvodňuje, proč mohou být odškodněni jen někteří občané a to ti, které zákon výslovně označuje, občané, kteří byli nacistickou okupací postiženi nevýraznějším způsobem. Navrhovatelka nepochybně byla omezena za okupace na osobní svobodě, intenzita tohoto omezení však nedosahovala intenzity požadované zákonem č. 217/1994 Sb., která je rozhodná pro vznik nároku na příslušné odškodnění. Ústavní soud neshledal, že by postupem ČSSZ nebo Vrchního soudu v posuzovaném případě byla porušena navrhovatelčina základní práva a svobody, dané jí ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní soud také konstatoval, že návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podal jménem navrhovatelky JUDr. J.K., na základě písemné plné moci ze dne 6. března 1995. "Tato plná moc však byla udělena jako univerzální plná moc k právním úkonům, podle Hlavy třetí občanského zákoníka. Z textu plné moci, a to ani z ujednání, podle nějž se plná moc uděluje "i jako zvláštní plná moc ke všem úkonům, jež souvisejí se zastupováním ve věci uplatnění nároku náhrady za persekuci..." nelze, podle přesvědčení Ústavního soudu, dovodit, že tato plná moc splňuje požadavku ust. 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, neboť v ní není výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. Z toho tedy vyplývá, že JUDr. J.K. nebyl zmocněn k podání návrhu Ústavnímu soudu, že tedy podání podala osoba, která nebyla k takovému úkonu oprávněna, z hlediska zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nelze podání považovat za relevantní projev vůle. Jen na okraj Ústavní soud dodává, že plná moc nesplňuje požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, i tím, že v ní zmocněný advokát zmocňuje k zastupování další advokáte, z nichž jeden zmocnění přijal. Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. § 43 odst. 2 písmeno a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako zjevně neopodstatněný odmítnout, stejně jako podle §4 3 odst. 1 písm. c zák. č. III. ÚS 232/98 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným. P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. srpna 1998 JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR Zdroj: rozsudek Ústavního soudu ze dne 25.8.1998, čj. III. ÚS 232/98, www.usoud.cz.

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kniha-jizd-jak-ji-spravne-vest-a-jak-by-mela-vypadat-65864.html

Kniha jízd: Jak ji správně vést a jak by měla vypadat? | BusinessInfo.cz > Kniha jízd: Jak ji správně vést a jak by měla vypadat? 16. 6. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz Kniha jízd může mít několik podob, vždy ale musí splňovat hned několik zákonných podmínek. Ve vedení knihy se často chybuje, což může znamenat i velké problémy. Tento článek vám představí hlavní pravidla vedení knihy jízd. Je určen především pro řidiče „referenty“. Proč knihu jízd vést? Vedení knihy jízd má většinou 2 hlavní důvody: finance (daně) 1. kniha jízd vedená za účelem bezpečnosti práce Důležité je vědět, že z hlediska BOZP není nutné vést klasickou knihu jízd. Povinností je vést záznamy o době řízení a době čerpání bezpečnostních přestávek. Tato povinnost je definována nařízením vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, v platném znění. V tomto případě je definována i forma vedení záznamů. Evidence se musí vést v listinné formě či prostřednictvím technického zařízení. Záznamy se musí vést denně. 2. kniha jízd vedená pro finanční účely Pokud je kniha jízd vedena jako součást podnikání, musí být prokázáno, že vozidlo bylo využito pro pracovní účely, což není vždy úplně jednoduché. Pro tyto účely je doporučováno vést podrobnější evidenci.V knize by měly být uvedeny kompletní údaje o cestě (začátek a konec cesty), datum, účel cesty (je vhodné uvést například i jméno klienta, ke kterému byla cesta vykonána), počet ujetých km a údaje o čerpání a spotřebě pohonných hmot.Paradoxem je, že vedení knihy jízd není povinností, pokud ale chcete uplatnit slevu na dani, je třeba provozování vozidla dokázat, což bez knihy jízd není možné. Pozor: Technická zařízení a GPS systémy nemusí plnit zákonné požadavky Jak již bylo zmíněno, pro účely BOZP jsou důležité zákonné přestávky, právě s jejich dokazováním může nastat problém, pokud se používá GPS či jiné technické zařízení. Tyto přístroje umí evidovat přesnou polohu vozidla, dobu jízdy, počet ujetých km, ale problém je, že některá z nich nedokáží přesně doložit dobu řízení. Elektronický výpis sice ukazuje, kde a kdy vozidlo stálo, ovšem neuvádí důvod stání – tedy zda vozidlo stálo z důvodu přestávky či například uvázlo v koloně apod. Výpisy proto nemusí plnit zákonné požadavky. Bezpečnostní přestávky – jakou formu musí mít? Bezpečnostním přestávkám se věnuje nařízení vlády č. 168/2002 Sb., v příloze 1, bodu 3, písm. a), b) takto: U zaměstnance, který řídí dopravní prostředek a na kterého se nevztahuje zvláštní právní předpis (řidiči "profesionálové") je zaměstnavatel povinen zajistit, aby:a) nepřekročil maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny; za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut. Nejpozději po uplynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení, b) během bezpečnostní přestávky nevykonával žádnou činnost vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru na vozidlo a jeho náklad. Bezpečnostní přestávky a přestávky na jídlo a oddech se mohou slučovat; přestávky se neposkytují na začátku a na konci pracovní doby. Pozor, zejména na situace následujícího typu: Zaměstnanec vyjede ze sídla společnosti v 6 hodin ráno. Tento údaj zapíše do knihy jízd. Do firmy přijede zpět v 8 hodin. Jde do své kanceláře a vyřizuje administrativu. Poté se rozhodne jít na oběd ve 12 hodin a tedy opětovně usedá za volant, při cestě srazí chodce na přechodu. Jak tento řidič dokáže, že čerpal bezpečnostní přestávku? Horší varianta je, že zaměstnanec vůbec nic do knihy nezapíše. Jak vypadá ideální kniha jízd? Aby byly splněny všechny zákonné požadavky, měla by kniha jízd obsahovat všechny tyto údaje o každé jízdě: 1. datum, kdy byla jízda vykonána 2. čas zahájení jízdy 3. čas příjezdu 4. doba čerpání bezpečnostních přestávek – nutné uvést přesný čas 5. stav tachometru (počet km) při začátku jízdy 6. stav tachometru (počet km) při konci jízdy 7. místo výjezdu 8. cílové místo, ideálně by měl být i údaj o navštívené osobě či firmě 9. záznam o čerpání pohonných hmot – je třeba uvést počet natankovaných l i cenuKaždý zaměstnavatel si musí uvědomit, že je jeho povinností zajistit, aby zaměstnanci knihu jízd vedli. Kniha jízd a OSVČ Pokud chce OSVČ uplatnit provozování vozidla pro daňové účely, měl by knihu jízd vést, bez ní bude vše dokazovat jen velmi obtížně.Zda má či nemá OSVČ knihu jízd vést, je poměrně složitým právním problémem. Pro povinnost vést knihu jízd hovoří tyto formulace:1. písm. b), § 12, zákona č. 309/2006 Sb., v platném znění: Na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o fyzickou osobu, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu (Živnostenský zákon), se vztahuje § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. 2. § 13, zákona č. 309/2006 Sb.,: Tam, kde se v zákoníku práce nebo v části první uvádí zaměstnavatel nebo zaměstnanec, rozumí se tím osoba uvedená v § 12. 3. odst. (2), § 102, zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce: Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.Z těchto formulací jasně vyplývá, že OSVČ mají povinnost opatření BOZP vyplývající z nařízení vlády č. 168/2002 Sb., v platném znění plnit. Převzato z portálu Bezpečnost práce.info, autor: Magdalena Plivová

http://kraken.slv.cz/3Azs109/2006

3Azs109/2006 è. j. 3 Azs 109/2006-42 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Marie Souèkové a soudcù JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Jaroslava Vla¹ína, JUDr. Vojtìcha ©imíèka a JUDr. Marie Turkové v právní vìci ¾alobce: N. T. T., zastoupeného Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Brno, Pøíkop 8, proti ¾alovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad ©tolou 3, vedené u Krajského soudu v Brnì pod sp.zn. 56 Az 174/2005, o pøezkoumání rozhodnutí ¾alovaného ze dne 2. 11. 2005 è.j. OAM-752/LE-PA03-PA03-2005, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Krajského soudu v Brnì ze dne 24. 2. 2006 è. j. 56 Az 174/2005-16, III. Ustanovenému zástupci ¾alobce advokátovi Mgr. Marku Sedlákovi s e p ø i z n á v á odmìna za zastupování ve vý¹i 3475 Kè. Tato èástka mu bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do 2 mìsícù od právní moci tohoto rozhodnutí. ®alobce (dále i stì¾ovatel ) brojí vèasnì podanou kasaèní stí¾ností proti usnesení Krajského soudu v Brnì ze dne 24. 2. 2006 è. j. 56 Az 174/2005-16, kterým byl odmítnut návrh ¾alobce smìøující proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 2. 11. 2005 è. j. OAM-752/LE-PA03-PA03-2005 o zamítnutí ¾ádosti ¾alobce o udìlení azylu jako zjevnì nedùvodné podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) zákona è. 325/1999 Sb., o azylu a o zmìnì zákona è. 283/1991 Sb., o Policii Èeské republiky, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o azylu ). Stì¾ovatel v podané kasaèní stí¾nosti a jejím doplnìní, uèinìným ustanoveným advokátem, argumentuje dùvody dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a písm. e) s. ø. s. Pokud stì¾ovatel namítá, ¾e jeho návrh nemìl být krajským soudem odmítnut, kdy¾ on nebyl vyzván k odstranìní vad podání, Nejvy¹¹í správní soud poukazuje na to, ¾e podobná èi toto¾ná tvrzení byla ji¾ pøedmìtem øady jeho rozhodnutí, namátkou lze uvést napøíklad rozsudek ze dne 23. 10. 2003 è. j. 2 Azs 9/2003-40, www.nssoud.cz (rozsudek byl publikován jako 113/2004 Sb. NSS), nebo rozsudek ze dne 27. 2. 2004 è. j. 4 Azs 3/2004-48, www.nssoud.cz. Stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti také nesouhlasí se závìrem krajského soudu, ¾e pøedmìtné podání postrádalo základní nále¾itosti ¾aloby, a má za to, ¾e z podání bylo zøejmé, v èem spatøuje konkrétní poru¹ení zákona. K obdobným námitkám se Nejvy¹¹í správní soud vyjádøil ji¾ ve své pøedchozí judikatuøe, a to napøíklad v rozsudku ze dne 23. 4. 2004 è. j. 7 Azs 41/2004-50, www.nssoud.cz, èi rozsudku ze dne 27. 10. 2004 è. j. 4 Azs 149/2004-52, www.nssoud.cz. Krajský soud v Brnì stì¾ovateli k jeho ¾ádosti ustanovil usnesením ze dne 22. 3. 2006 è. j. 56 Azs 174/2005-24 zástupcem advokáta pro øízení o kasaèní stí¾nosti (usnesení bylo advokátovi doruèeno dne 4. 4. 2006). Ustanovený advokát kasaèní stí¾nost stì¾ovatele doplnil dne 31. 10. 2006 písemným podáním. Náklady øízení v tomto pøípadì hradí stát a skládají se z odmìny za jeden úkon právní slu¾by spoèívající v první poradì s klientem vèetnì pøevzetí a pøípravy zastoupení v èástce 1000 Kè [§ 7, § 9 odst. 3 písm. f) a § 11 odst. 1 písm. b) vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb., ve znìní platném do 31. 8. 2006], z odmìny za jeden úkon právní slu¾by spoèívající v písemném podání soudu týkající se vìci samé v èástce 2100 Kè [§ 7, § 9 odst. 3 písm. f) a § 11 odst. 1 písm. d) vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb., ve znìní platném od 1. 9. 2006], z náhrady hotových výdajù v èástce 75 Kè (§ 13 odst. 3 vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb., ve znìní platném do 31. 8. 2006) a náhrady hotových výdajù v èástce 300 Kè (§ 13 odst. 3 vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb., ve znìní platném od 1. 9. 2006), celkem tedy 3475 Kè. Tato èástka bude zaplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu k rukám zástupce Mgr. Marka Sedláka do 2 mìsícù od právní moci rozsudku.

http://www.msnaspojce.cz/?author=2

Simona Mrklasova | MATEŘSKÁ ŠKOLA NA SPOJCE 274, TEPLICE Informace o dění v MŠ Poradna pro rodiče – kam se mohu obrátit Učíme se se školkou – broučci Učíme se se školkou – motýlci Učíme se se školkou – včeličky, berušky Oficiální název školy : Mateřská škola, Na spojce 274, Teplice tel., fax: 417 539 532 [email protected] IČO: 46 07 07 29 Zřizovatel: Statutární město Teplice Bc. Mrklasová Simona Šlaisová Václava IČ: 68288620 výsledky žádostí ve věci přijetí k předškolnímu vzdělávání k 1.9.2020 31.5.2020 | Author Simona Mrklasova Mateřská škola v souladu s § 34, § 165 odst.2 zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhovuje žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání v Mateřské škole, Na spojce 274, Teplice následujícím uchazečům Registr.číslo žadatele : Umístění: 132/2020 1. 155/2020 2. 158/2020 3. 154/2020 4. 141/2020 5. 133/2020 6. 148/2020 7. 157/2020 8. 131/2020 9. 156/2020 10. 143/2020 11. 126/2020 12. 151/2020 13. 130/2020 14. 152/2020 15. 153/2020 16. V Teplicích dne 31.5.2020 30.4.2020 | Author Simona Mrklasova H7UPOZORŇUJEME NA OBNOVENÍ PROVOZU MŠ OD 11. 05. 2020 Informace o obnovení provozu školy a jejích podmínkách Provozní podmínky mateřské školy po dobu trvání potřeby dodržování epidemiologických opatření a doporučení Mateřská škola a její provoz se řídí po znovuotevření nadále standardními pravidly podle právních předpisů, zejména podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Jde o stav mimořádných opatření, proto žádáme všechny rodiče o zvážení docházky do MŠ. Provoz školy bude v omezeném režimu. Doufáme, že rodiče zváží v této výjimečné situaci docházku děti do mateřské školy a budou do mateřské školy chodit pouze děti zaměstnaných rodičů a docházku dítěte přizpůsobí na co nejkratší nutnou dobu. Příchod k mateřské škole a pohyb před mateřskou školou – organizace pohybu osob před školou doprovázející osoba nebude do prostor mateřské školy vstupovat – předání a vyzvednutí dítěte bude probíhat u vstupních dveří do mateřské školy, po zazvonění na venkovní zvonek umístěný u dveří, za asistence pracovníků školy (pracovník převezme od doprovodu dítě, odvede ho do šatny, počká, až se převlékne a předá ho učitelce – každé jednotlivé dítě); DOPORUČENÍ – doporučujeme příchod do mateřské školy naplánovat v rámci dodržování provozních podmínek mateřské školy po dobu trvání potřeby dodržování epidemiologických opatření a doporučení s dostatečnou časovou rezervou; při prvním vstupu do školy předkládá zákonný zástupce dítěte písemné Čestné prohlášení o neexistenci příznaku virového infekčního onemocnění (např. horečka, kašel, dušnost, náhlá ztráta chuti a čichu apod.) a písemné seznámení s vymezením rizikových skupin stanovených Ministerstvem zdravotnictví (vše na jednom listě) – ke stažení viz níže pod textem. Dítě může v této omezené situaci přivádět do MŠ pouze zákonný zástupce, který zodpovídá také i za pravdivost čestného prohlášení.Po jakékoliv další absenci dítěte zákonný zástupce znovu předloží toto prohlášení. pokud zákonný zástupce tyto dokumenty nepodepíše, nebude vstup dítěti do mateřské školy umožněn; před vstupem bude dítě zkontrolováno, zda nemá žádné známky rýmy, kašle a jiných příznaků jakékoliv nemoci a bude mu změřena teplota. Doprovázející osoba vyčká, zda učitelka uzná, že dítě je v pořádku. Učitelka má právo dítě nepřijmout a vyžádat si potvrzení lékaře. V případě aktuálních alergických projevů dítěte (kašel, rýma) doručí škole zákonný zástupce od dětského lékaře Potvrzení o zdravotní způsobilosti dítěte; pracovník školy bezkontaktním teploměrem provede při vstupu dítěte do mateřské školy měření tělesné teploty; o této povinnosti jsou zákonní zástupci ředitelem školy předem informováni (v rámci sdělení informace o obnovení provozu školy a jejích podmínkách); před školkou je zákaz shromažďování osob a je doporučováno dodržovat odstupy 2 metry v souladu s krizovými nebo mimořádnými opatřeními (tedy není nutné např. u doprovodu dítěte/členů společné domácnosti); pro všechny osoby nacházející se před budovou školy platí povinnost zakrytí úst a nosu; pro pobyt venku je třeba každý den vybavit dítě 2 rouškami ve dvou igelitových sáčcích; Při odpoledním pobytu dětí na zahradě je doprovázejícím osobám na zahradu školy vstup zakázán. Dítě bude předáno pracovníkem mateřské školy u vstupu na zahradu. je zakázáno jakékoliv nošení hraček a jídla (např.sladkosti) do mateřské školy. všechny děti s povinným předškolním vzděláváním, které nebudou MŠ navštěvovat, budou omluveny. protože nadále platí provoz MŠ v omezeném režimu, děti, které nebudou do MŠ docházet ani jeden den v měsíci, nebudou z rozhodnutí ředitele hradit úplatu za vzdělávání (školné). Ostatní děti, které budou docházet, uradí úplatu v plné výši. Pohyb v prostorách mateřské školy neprodleně po přezutí a převlečení v šatně mateřské školy si musí každý důkladně (20 až 30 sekund) umýt ruce vodou a tekutým mýdlem; děti a pedagogičtí pracovníci mateřské školy roušky v prostorách školy nosit nemusí; v každé třídě se bude často větrat (minimálně jednou za hodinu po dobu 5 minut); denní aktivity budou organizovány tak, aby bylo možné větší než obvyklou část dne strávit venku v prostorách školní zahrady; toalety jsou vybaveny tekoucí pitnou vodou, mýdlem v dávkovači a jednorázovými papírovými ručníky pro bezpečné osušení rukou; úklid a dezinfekce toalet probíhá minimálně jedenkrát denně; rukavice zaměstnanců pro běžné činnosti nejsou nutné, potřebné jsou např. při dopomoci s osobní hygienou dětí, manipulaci s dětskými rouškami, při přípravě jídla, likvidaci odpadů atd.; časté větrání – zásadní preventivní faktore (minimálně jednou za hodinu po dobu 5 minut); důkladné čištění všech místností musí bude prováděno nejméně 1x denně dezinfekce povrchů nebo předmětů, které používá velký počet lidí, bude prováděna několikrát denně(kliky dveří , vypínače, vodovodní baterie apod.) odpadkové koše budou vybaveny jednorázovými pytli a vyprazdňovány minimálně 1x denně školní stravování bude probíhat v běžné podobě – před zahájením si každé dítě řádně umyje ruce, jídlo, pití a příbory dětem vydá personál, děti si samy neberou ani jídlo ani příbory při přípravě jídla a při výdeji budou dodržována zvýšeno měrou běžná hygienická pravidla pro pobyt venku se využívá pouze areál MŠ – školní zahrada; pro jednotlivé skupiny dětí jsou určeny oddělené prostory. nikdo s příznaky infekce dýchacích cest, které by mohly odpovídat známým příznakům COVID-19 (zvýšená tělesná teplota, kašel, náhlá ztráta chuti a čichu, jiný příznak akutní infekce dýchacích cest) nesmí do školy vstoupit; pokud dítě vykazuje některý z možných příznaků COVID-19, bude umístěné do samostatné místnosti, následně budou neprodleně kontaktováni zákonní zástupci s ohledem na okamžité vyzvednutí dítěte; o podezření se informuje spádová hygienická stanice; ostatní děti budou umístěny do jiné místnosti nebo změní činnosti na pobyt venku s povinným nošením roušky, dokud není známý zdravotní stav indisponovaného dítěte; pokud se u zaměstnance mateřské školy příznaky objeví v průběhu práce, školu opustí v nejkratším možném čase s použitím roušky a požadovaného odstupu, děti pak budou umístěny do jiné místnosti nebo změní aktivitu na pobyt venku s povinným nošením roušky, dokud není známý zdravotní stav indisponovaného zaměstnance školy. Osoby s rizikovými faktory – Ministerstvo zdravotnictví stanovilo následující rizikové faktory: věk nad 65 let s přidruženými chronickými chorobami; chronické onemocnění plic (zahrnuje i středně závažné a závažné astma bronchiale) s dlouhodobou systémovou farmakologickou léčbou; onemocnění srdce a/nebo velkých cév s dlouhodobou systémovou farmakologickou léčbou např. hypertenze; c) po transplantaci solidních orgánů a/nebo kostní dřeně; těžká obezita (BMI nad 40 kg/m2); farmakologicky léčený diabetes mellitus; chronické onemocnění ledvin vyžadující dočasnou nebo trvalou podporu/náhradu funkce ledvin (dialýza).; do rizikové skupiny patří dítě, které osobně naplňuje alespoň jeden bod (2-8) uvedený výše nebo pokud některý z bodů naplňuje jakákoliv osoba, která s ním žije ve společné domácnosti; INFORMACE O OŠETŘOVNÉM NEPODÁVÁME – tyto informace najdete na portálu ČSSZ. Čestné prohlášení o neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění ke stažení zde: Mrklasová Simona, ředitelka MŠ 19.4.2020 | Author Simona Mrklasova z důvodu nepřítomnosti ředitelky MŠ v kanceláři MŠ, byla jejím zastupováním v pedagogických věcech pověřena p.učitelka Nikola Zabadalová, v hospodářských věcech p.Václava Šlaisová. V případě potřeby se, prosím obracejte na ně, popř.si kdykoliv domluvte konzultaci s ředitelkou školy na emailové adrese [email protected]. Bc.Simona Mrklasová, ředitelka MŠ 9.4.2020 | Author Simona Mrklasova v souvislosti s mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví k ochraně obyvatelstva a prevenci vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 a rozhodnutím vlády ČR o vyhlášení nouzového stavu se letošní zápis dětí k předškolnímu vzdělávání uskuteční bez osobní přítomnosti dětí a zákonných zástupců. Podávání žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání je upřednostňováno bez osobní přítomnosti zákonných zástupců dítěte ve škole. Organizace zápisu k předškolnímu vzdělávání pro rok 2020/2021 : Pro příjem žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání stanovujeme dostatečně dlouhé období od 4. 5. 2020 do 15. 5. 2020. Situace, kdy kapacita školy nestačí počtu přihlášených spádových dětí s právem přednostního přijetí do dané mateřské školy, by podle školského zákona neměla nastávat, ale v praxi se může objevit, škola postupuje podle předem vytvořených a zveřejněných formálních kritérií. V situaci, kdy škola má dostatečnou kapacitu k přijetí spádových dětí, ale je převis zájmu nespádových dětí, přednostně přijímá děti spádové a dále postupuje podle předem vytvořených a zveřejněných formálních kritérií. V případě nutnosti přímé komunikace budou v současnosti využity běžné ICT nástroje pro distanční komunikaci. Způsob podání žádosti : Podle § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, je možné žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání učinit písemně nebo v elektronické podobě. 1.do datové schránky školy – ID m8mydqb 2.e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem – [email protected] (nelze poslat prostý email) 3.poštou na adresu školy – Mateřská škola, Na spojce 274, 41501 Teplice (s nejzažším termínem podání 15.5.2020) 4.v krajním případě osobním podáním v kanceláři školy, po předchozí telefonické domluvě termínu a času, v úředních hodinách v termínu od 4.5.2020-7.5.2020 od 8,00 do 12,00; tel. 417 539 532 : A) Vstup do školy bude pouze pro osoby vybavené rouškou nebo jiným ochranným prostředkem, doporučujeme použití i ochranných rukavic. Zákaz vstupu osob v karanténě nebo osoby s potvrzenou nákazou. B) Do školy budou vpouštěny pouze osoby se vztahem k zápisu (rodič) jednotlivě. C) Žádáme, aby před školou byli max. dvě osoby a mezi sebou vždy udržovaly doporučené dvoumetrové rozestupy nebo chodili přesně na jimi rezervovaný čas. Žádosti, podané výše uvedenými způsoby, budou zařazeny do správního řízení v případě dodržení termínu podání. Možnost seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí je stanovena na den 28.5.2020 v době od 10.00 – 11.00 hodin telefonicky na tel.čísle 417 539 532.. Předpokládaný termín zveřejnění seznamu přijatých dětí bude 1.6.2020. Formuláře a kopie dokumentů, které zákonný zástupce k zápisu dokládá (při osobním podání žádosti originál): 1. Žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání pro školní rok 2020/2021, podepsaná oběma zákonnými zástupci dítěte (zde uveďte aktuální telefonní číslo, e-mail, popř.ID datové schránky pro možnost zkontaktování se s vámi v případě vad žádosti, k přidělení registračního čísla, které slouží pro účely vydání rozhodnutí o přijetí/nepřijetí , apod.) 2. Prostá kopie rodného listu dítěte 3. Občanský průkaz zákonného zástupce dítěte 4. Cizinci doloží cestovní pas a oprávnění k pobytu na území ČR ve smyslu ustanovení §20 školského zákona 5. Oprávnění k zastupování dítěte v případě, že dítě zastupuje jiná osoba než jeho zákonný zástupce (zastupuje-li dítě jiná osoba než jeho zákonný zástupce, je podstatné, aby doložila své oprávnění dítě zastupovat – např. pěstoun, poručník apod. – soudní rozhodnutí) 6. Prohlášení o řádném očkování dítěte : A)prohlášení, že je dítě řádně očkované a kopii očkovacího průkazu (tato povinnost se netýká dítěte, které plní povinné předškolní vzdělávání) Podmínkou přijetí dítěte do MŠ je podle § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví je splnění povinnosti podrobit se stanoveným pravidelným očkováním, nebo mít doklad od lékaře, že je dítě proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. V současné situaci nenavštěvujte osobně praktického lékaře, splnění této povinnosti vyplňte čestné prohlášení a doložte prostou kopii očkovacího průkazu opatřenou jménem a příjmením dítěte, datem narození dítěte a podpisem zákonného zástupce dítěte. Ředitelka školy (popř.pověřená osoba jí zastupovat) porovná očkovací průkaz s očkovacím kalendářem – tedy porovná, zda dítě bylo očkováno všemi vakcínami, které v jeho věku má mít. B)V případě, že dítě nebylo očkováno podle očkovacího kalendáře, musí zákonný zástupce kontaktovat na dálku praktického lékaře a vyžádat si od něj potvrzení, že je dítě proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci (tato povinnost se netýká dítěte, které plní povinné předškolní vzdělávání) Vedle doložení dokladu o splněném očkování nemusí zákonný zástupce pro účely správního řízení o přijetí do mateřské školy dokládat žádné jiné vyjádření nebo potvrzení lékaře. 7. Pokud dítě bylo již vyšetřeno ve školském poradenském zařízení, zákonný zástupce přikládá kopii doporučení. Kopie požadovaných dokumentů (rodný list, občanský průkaz, cestovní pas) budou využity pouze pro účely vedení správního řízení o přijetí dítěte ke vzdělávání v mateřské škole. Po ukončení správního řízení budou tyto dokumenty bezprostředně skartovány. Místo trvalého pobytu dítěte u spádových dětí ověří ředitel školy v seznamu dětí, které spadají do školského obvodu MŠ a mají právo na přednostní přijetí do dané mateřské školy, popř. ověří místo trvalého pobytu prostřednictvím odboru školství. Žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání a další formuláře jsou ke stažení na webových stránkách školy: www.msnaspojce.cz – Zápis do MŠ, popř. osobní vyzvednutí od 27.4.2020 v pracovní dny od 8.00 – 12.00 u vchodu do kanceláře MŠ. Informace k zápisu pro zákonné zástupce – správní řízení (viz Zápis do MŠ -zde jsou informace o přidělení registračního čísla a možnosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí před jeho vydáním, kritéria přijímání) V případě jakýchkoliv dotazů se můžete obrátit e-mailem na ředitelku školy ([email protected]), popř. telefonicky do MŠ na pověřenou osobu ji zastupovat – sl. Zabadalovou Nikolu (417 539 532) Bc.Simona Mrklasová, ředitelka mateřské školy Zápis do ZŠ a šetření v PPP 27.3.2020 | Author Simona Mrklasova INFORMACE PRO RODIČE DĚTÍ, KTERÉ JDOU LETOS K ZÁPISU DO ZŠ Vážení rodiče, jak již informovala vláda, zápisy letos proběhnou v řádném termínu, ale bez přítomnosti dětí. Nebylo však zatím veřejně upřesněno, jak postupovat při žádosti o odklad školní docházky, pokud pedagogicko-psychologické poradny nebudou moci delší dobu vyšetřovat. Jak jsme ověřili na MŠMT, DOPORUČENÍ K ODKLADU OD PORADNY NENÍ NUTNÉ DOLOŽIT DO KONCE KVĚTNA JAKO KAŽDÝ ROK, ALE AŽ DO 31. SRPNA. Prosíme tedy o trpělivost, všechny děti žádající o posouzení školní zralosti budou vyšetřeny, jen část z nich v pozdějším termínu. U zápisu prosím sdělte informaci, že na vyšetření či na zprávu z něj ještě čekáte, ředitelé ZŠ budou s tímto srozuměni. Bližší informace k zápisu do ZŠ Plynárenská viz stránka Zapis do ZŠ v seznamu stránek v levém sloupci Read the rest of this entry » Učíme se se školkou 22.3.2020 | Author Simona Mrklasova Vážení rodiče, sourozenci a děti… Jsme všichni v situaci, která nám postupně mění život. Krizové opatření, které vláda vydala plně respektujeme, protože se snaží ochránit zdraví naše i našich blízkých. Pro spoustu rodičů může vzniknout komplikace s hlídáním a za čas je náročnější dítko zabavit. Především předškoláci mají své nároky, které se před nástupem do školy neustále zvyšují. Aspoň na dálku se budeme snažit Vám pomoci, protože ani pro nás není vzniklá situace jednoduchá. Pravidelně Vám sem budeme vkládat aktivity, které by momentálně probíhaly ve školce. Pokud budete chtít, můžete si s dětmi v tomto náročném období zkrátit dlouhou chvíli. Jsme tu pro Vás….. https://maly-predskolak.webnode.cz/ Vaše paní učitelky vás budou pravidelně informovat na stránkách „UČÍME SE SE ŠKOLKOU“ (v levém sloupci) o týdenních tématech, která by v MŠ právě probíhala, a která jsou vám k dispozici spolu i s pr.listy. Jako nejdůležitější nadále považujeme s dětmi hodně mluvit, číst jim knihy a hrát společenské hry. Potvrzení školy o přerušení provozu – ošetřovné 16.3.2020 | Author Simona Mrklasova v případě, že chcete čerpat ošetřovné (tzv. paragraf) z důvodu zavření mateřské školy, platí pro děti do 10ti let, volejte na tf. č. 417 539 532, kde se domluvíte, kdy si můžete potvrzení vyzvednout. Informace ze stránek cssz.cz: Nárok na ošetřovné při péči o dítě do 13 let z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení uplatňuje zaměstnanec tiskopisem „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 13 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)“, který mu vydá ve 2 vyhotoveních výchovné zařízení (škola), které dítě navštěvuje. Zaměstnanec doplní část B tiskopisu a předá je neprodleně svému zaměstnavateli. Ředitelka mateřské školy Bc. Simona Mrklasová, rozhodla, na základě rozhodnutí Rady města Teplice ze dne 16. 3. 2020 , s účinností od 17. března 2020 do odvolání, o přerušení provozu Mateřské školy, Na spojce 274, Teplice. Rada města dále, ve smyslu usnesení Vlády ČR ze dne 15. března 2020 č. 219 o přijetí krizového opatření, rozhodla s účinností od 17. března 2020 do odvolání, ad 1 o určení mateřské školy, která bude vykonávat nezbytnou péči o děti ve věku od 3 do 6 let, a to tak, že určuje Mateřskou školu Čtyřlístek, Zelená 2869, Teplice a Mateřskou školu, Hlávkova 1454, Teplice, ad 2 o určení základní školy, která bude vykonávat nezbytnou péči o žáky ve věku od 7 do 10 let, a to tak, že určuje Základní školu s rozšířenou výukou tělesné výchovy, Teplice, Na Stínadlech 2386. Dle shora uvedených usnesení a pokynu hejtmana Ústeckého kraje, kterému bylo vládou nařízeno určit školu nebo školské zařízení, která/é bude vykonávat nezbytnou péči o děti, informujeme zákonného zástupce dítěte, který je zaměstnancem: – bezpečnostních sborů, – obecní policie, – poskytovatelů zdravotních služeb, – orgánů ochrany veřejného zdraví, – příslušníkem ozbrojených sil – a zaměstnancem určené školy nebo školského zařízení a to bez ohledu na to, zda jsou dětmi nebo žáky určené školy nebo školského zařízení. Péče bude vykonávána ve skupinách v určených školách maximálně po 15 dětech/žácích ve třídě/oddělení. Úplata se v tomto případě nehradí, a to ani za stravování. Usnesení vlády ze dne 23. 3. 2020 č. 276 o přijetí krizového opatření v návaznosti na dříve přijaté usnesení vlády č. 219, kterým vláda nařídila zajištění nezbytné péče o děti ve věku od 3 do 10 let pro zákonné zástupce dětí vyjmenovaných zaměstnání. Výčet zaměstnání zákonných zástupců se z účinností od 23. 3. 2020 rozšiřuje o zaměstnance: – obcí zařazených do obecních úřadů k výkonu sociální práce, – krajů zařazených do krajských úřadů k výkonu sociální práce, – a poskytovatelů sociálních služeb. Nově se v souladu s Usnesením vlády ze dne 14. 4. 2020 č. 416 výčet zaměstnání zákonných zástupců rozšířil o zaměstnance: – Úřadu práce ČR. – a České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení. – s účinností od 17. 4. 2020 se Usnesením vlády z téhož dne č. 422 výčet zaměstnání zákonných zástupců rozšířil o zaměstnance v orgánech: – Finanční správy ČR, – Finančním analytickém úřadu. Pro ORP Teplice jsou k dnešnímu dni určeny: Mateřská škola Čtyřlístek, Zelená 2869, Teplice pro děti od 3 do 6 let Mateřská škola, Hlávkova 1454, Teplice pro děti od 3 do 6 let – od 11.5.2020 z této povinnosti bude vyčleněna a nadále tuto službu bude zajišťovat pouze Mateřská škola Čtyřlístek, Zelená 2869, Teplice Základní škola s rozšířenou výukou tělesné výchovy, Teplice, Na Stínadlech 2386 pro děti od 7 do 10 let 6.3.2020 | Author Simona Mrklasova Upozornění mateřské školy : V rámci ochrany zdraví dětí i zaměstnanců MŠ neposílejte své děti po návratu z rizikových oblastí (Čína, Itálie, Francie, Japonsko, Jižní Korea, Hong Kong, Singapur, Írán, omezeně Německo, Švýcarsko, Velká Británie) do mateřské školy. Stejně tak prosíme, aby děti s respiračními potížemi zůstaly taktéž v domácím léčení. Upozornění k zamezení šíření onemocnění koronavirem 4.3.2020 | Author Simona Mrklasova Školy a školská zařízení mají v případě výskytu podezření na šíření koronaviru povinnost řídit se, stejně jako jiné osoby, předpisy a pokyny vydávané na ochranu veřejného zdraví Ministerstvem zdravotnictví či krajskými hygienickými stanicemi. Tyto pokyny mají tedy přednost i před pravidly upravenými školským zákonem. MŠMT vydalo pro školy a ŠZ podrobné doporučení dostupné na: http://www.msmt.cz/doporuceni-pro-skoly-ke- koronaviru. Opatření při návratu z rizikových oblastí (severní Itálie apod… ) upozorňujeme , že v zájmu zamezení šíření onemocnění koronavirem doporučuje KHS Ústeckého kraje: Pokud jste přicestovali v posledních 14 dnech z oblasti nákazy koronavirem či jste přestupovali na velkých asijských mezinárodních letištích a NEMÁTE ŽÁDNÉ PŘÍZNAKY ONEMOCNĚNÍ: zůstaňte doma po celou inkubační dobu, tj. 14 dní od příjezdu z oblasti nákazy a minimalizujte kontakt s ostatními lidmi často si myjte ruce (dezinfekční prostředky) kontaktujte telefonicky pracoviště protiepidemiologického odboru KHS, které rozhodne o náležitých opatřeních včetně karantény (Teplice: 477 836 847, 477 755 760) praktický lékař vám vystaví potvrzení o nařízení karantény pokud se objeví příznaky (teploty, kašel, dušnost, kontaktujte infekční odd. Ústí nad Labem: 477 112 603 Prázdninový provoz – léto 2020 3.3.2020 | Author Simona Mrklasova Dne 3.3.2020 rozhodla ředitelka Mateřské školy, Na spojce 274, Teplice, po projednání se zřizovatelem, o uzavření provozu mateřské školy ve dnech 1.8.2020 do 31.8.2020. Provoz bude opět zahájen dne 1.9.2020. V návaznosti na toto rozhodnutí informujeme zákonné zástupce dětí, na veřejně přístupných místech MŠ a webových stránkách školy, o možnostech a podmínkách zajištění péče o děti předškolního věku, v době přerušení provozu mateřské školy v níže uvedených zařízeních pečujících o děti předškolního věku působících na území našeho města (ust.§ 3 odst.2 vyhlášky č.14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, dle zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů a zákona č.247/2014 Sb., o poskytování péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů): Teplice – dětská skupina subjekt sídlo telefon DS SOLNIČKA Pražská 3226, Teplice 777 190 926 DS Sluníčka Teplice Českobratrská 42/2942, Teplice 608 650 252 DS YMCA Pražská 3226, Teplice 776 134 144 Dětská skupina BABYjump Jana koziny 1628/31, Teplice 606 564 821 Teplice – zařízení pečující o děti Školička Teplice Kapelní 914/1, Teplice 777 982 389 Soukromá MŠ Skřítek Lounská 932/4, Teplice 607 044 099 Dětské centrum Smíšek Karla Axamita 982/7, Teplice 731 516 406 Dětské centrum Smíšek Denisova 86/16, Teplice 731 516 406 Mikrojesle Malinka (do 4let) Jana Koziny 1628, Teplice 606 564 821 Dětské centrum INDIGO Zeyerovo nám. 1253/2, Teplice 723 985 155 GS – PROFI s.r.o. Vrchlického 743/9, Teplice 773 089 868 V Teplicích dne 3.3.2020 Bc.Simona Mrklasová, ředitelka MŠ 6.2.2020 | Author Simona Mrklasova Prázdniny platné pro ZŠ a povinné předškoláky z MŠ, kteří mohou bez omluvy zákonného zástupce zůstat taktéž doma. Podzimní prázdniny: úterý 29. 10. a středa 30. 10. 2019 MŠ v provozu Vánoční prázdniny: pondělí 23. 12. 2019 a skončí v pátek 3. 1. 2020 – MŠ uzavřena Jednodenní pololetní prázdniny: pátek 31. 1. 2020 – MŠ v provozu Jarní prázdniny: 2. 3. až 8. 3. 2020 – MŠ v provozu Velikonoční prázdniny: čtvrtek 9. 4. MŠ v provozu Posted in Informace pro rodiče | Comments Closed 10.7.2018 | Author Simona Mrklasova určené pro zákonné zástupce dětí Povinné vzdělávání v rozsahu 4 hodin denně stanovila ředitelka Mateřské školy, Na spojce 274, Teplice na dobu od 8.00 do 12.00 hodin. Děti tudíž mají povinnost nastoupit nejpozději na 8.00 hodinu ranní a odcházet domů mohou nejdříve ve 12.00 hodin. Omlouvání dětí s povinnou předškolní docházkou: nepřítomnost dítěte (nemoc, dovolená, lázně apod.podstatné důvody) musí být omluvena telefonicky a nejpozději písemně do 3 dnů buď p.učitelce na třídě, popř. v kanceláři MŠ, či e-mailem ([email protected]). Zákonný zástupce dítěte je povinnen dodržovat podmínky stanovené školním řádem. Děti nemusí plnit povinné předškolní vzdělávání v době stanovené na školní prázdniny (vánoční, jarní, letní apod.).

https://firmy.euro.cz/subjekt-bytove-druzstvo-osvobozeni-252627-27752780

Bytové družstvo Osvobození 252627 IČO: 27752780, Vyškov, výpis z rejstříku (01.04.2020) | Euro.cz Firma Bytové družstvo Osvobození 252627 IČO 27752780 Bytové družstvo Osvobození 252627 má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík. Bytové družstvo Osvobození 252627 (27752780) je Družstvo. Sídlí na adrese Sídliště Osvobození 642, 682 01 Vyškov Česká republika. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 30. 10. 2007 a je stále aktivní. Bytové družstvo Osvobození 252627 nemá žádnou provozovnu a nemá žádnou živnost. Jako zdroj dat o Bytové družstvo Osvobození 252627 nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Bytové družstvo Osvobození 252627 na Justice.cz Výpis dat pro Bytové družstvo Osvobození 252627 na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Bytové družstvo Osvobození 252627 Dr 4515 Bytové družstvo Osvobození 252627 Aktuální kontaktní údaje Bytové družstvo Osvobození 252627 Kapitál Bytové družstvo Osvobození 252627 Sídlo Bytové družstvo Osvobození 252627 Sídliště Osvobození 642 , 682 01 Vyškov Česká republika Sídliště Osvobození 642/26, Dědice, 682 01 Vyškov 28.8.2014 sídliště Osvobození 643 , 682 01 Vyškov - Dědice Česká republika Vyškov - Dědice, sídliště Osvobození 643/27, PSČ 68201 26.3.2008 - 28.8.2014 sídliště Osovobození 643 , 682 01 Vyškov - Dědice Česká republika Vyškov - Dědice, sídliště Osovobození 643/27, PSČ 68201 30.10.2007 - 26.3.2008 Předmět činnosti Bytové družstvo Osvobození 252627 Předmětem činnosti družstva je zajištění bytových potřeb svých členů, zejména provoz a správa bytového domu, včetně zajišťování údržby, oprav, případně provádění změny stavby, modernizace či rekonstrukce, zajišťování činnosti s tím bezprostředně souvisejících a hospodaření s majetkem bytového družstva pro tyto účely, pronájem družstevních bytů a zajišťování základních služeb spojených s užíváním bytů členům bytového družstva - nájemcům. Bytové družstvo zajišťuje veškeré činnosti příslušející vlastníkovi nemovitostí a pronajímateli, včetně uzavírání příslušných smluv, spolu s veškerou správou a zajišťováním provozu domu a bytů pro své členy jako nájemce, včetně zajišťování služeb spojených s bydlením a spolu s činnostmi spojenými s organizováním a řízením záležitostí bytového družstva a s činností jeho orgánů. 28.8.2014 předmětem činnosti družstva je pronájem bytů a nebytových prostor, včetně poskytování základních služeb zajišťujících řádný provoz bytů, nebytových prostor. Dále je předmětem činnosti zabezpečování provozu, správy, údržby a oprav bytového a nebytového fondu.Tyto činnosti družstvo vykonává v rozsahu stanoveném v § 4 Živnostenského zákona a tudíž nejsou živnostíve smyslu tohoto zákona. 30.10.2007 - 28.8.2014 vedení firmy Bytové družstvo Osvobození 252627 Statutární orgán Bytové družstvo Osvobození 252627 Pavel Odstrčil 28.8.2014 Sídliště Osvobození 641 , 682 01 Vyškov Česká republika Sídliště Osvobození 641/25, Dědice, 682 01 Vyškov Ing. Petr Joska 18.6.2016 Sídliště Osvobození 643 , 682 01 Vyškov Česká republika Sídliště Osvobození 643/27, Dědice, 682 01 Vyškov Ing. Ján Tvarek 18.6.2016 Sídliště Osvobození 642/26, Dědice, 682 01 Vyškov Jana Dufková 30.10.2007 - 16.5.2013 Vyškov - Dědice, sídliště Osvobození 643/27, PSČ 68201 Ing. Pavel Odstrčil 30.10.2007 - 16.5.2013 sídliště Osvobození 641 , 682 01 Vyškov - Dědice Česká republika Vyškov - Dědice, sídliště Osvobození 641/25, PSČ 68201 Ing. Stanislav Kováč 30.10.2007 - 16.5.2013 sídliště Osvobození 642 , 682 01 Vyškov - Dědice Česká republika Vyškov - Dědice, sídliště Osvobození 642/26, PSČ 68201 Ing. Jiří Durec 30.10.2007 - 16.5.2013 Ing. Stanislav Pohorelec 30.10.2007 - 16.5.2013 Stanislav Pohorelec 16.5.2013 - 24.5.2013 Jana Dufková 16.5.2013 - 28.8.2014 Pavel Odstrčil 16.5.2013 - 28.8.2014 Stanislav Kováč 16.5.2013 - 28.8.2014 Miroslav Knob 16.5.2013 - 28.8.2014 Václav Murys 24.5.2013 - 28.8.2014 Stanislav Kováč 28.8.2014 - 11.4.2016 Petr Joska 28.8.2014 - 18.6.2016 Sbírka Listin Bytové družstvo Osvobození 252627 Dr 4515/SL 14 notářský zápis rozhod. člen. schůze , stanovy, NZ 177/2014 Krajský soud v Brně 17.6.2014 1.8.2014 13.10.2014 33 Dr 4515/SL 13 účetní závěrka [2013] Krajský soud v Brně 1.4.2014 5.9.2014 30.9.2014 6 Dr 4515/SL 12 ostatní zápis z člen. schůze Krajský soud v Brně 29.11.2011 17.5.2013 28.5.2013 4 Dr 4515/SL 11 ostatní zápis z člen. schůze Krajský soud v Brně 25.11.2010 10.5.2013 16.5.2013 4 Dr 4515/SL 10 ostatní zápis ze schůze Krajský soud v Brně 25.11.2010 10.5.2013 16.5.2013 2 Dr 4515/SL 9 účetní závěrka 2012 Krajský soud v Brně 29.3.2013 4.3.2013 23.4.2013 6 Dr 4515/SL 8 účetní závěrka 2007 Krajský soud v Brně 31.12.2007 4.3.2013 23.4.2013 6 Dr 4515/SL 7 účetní závěrka 2011 Krajský soud v Brně 21.3.2012 12.11.2012 20.12.2012 5 Dr 4515/SL 6 účetní závěrka 2010 Krajský soud v Brně 29.3.2011 12.11.2012 20.12.2012 5 Dr 4515/SL 5 účetní závěrka 2009 Krajský soud v Brně 20.3.2010 12.11.2012 20.12.2012 5 Dr 4515/SL 4 účetní závěrka 2008 Krajský soud v Brně 26.3.2009 12.11.2012 20.12.2012 5 Dr 4515/SL 3 podpisové vzory - 5x Krajský soud v Brně 17.9.2007 31.10.2007 4 Dr 4515/SL 2 notářský zápis - stanovy, NZ 279/2007 Krajský soud v Brně 17.9.2007 31.10.2007 18 Dr 4515/SL 1 notářský zápis - osvědč. sch. dr., NZ 278/07 Krajský soud v Brně 17.9.2007 31.10.2007 20 Sídliště Osvobození 642/26, Vyškov 682 01 Bytové družstvo Osvobození 252627 - 27752780 - Vyškov Bytové družstvo Adamov, Osvobození 95/21 a 96/23 - 03331610 - Adamov Bytové družstvo Vyškov Osvobození 50-54 - 04615999 - Vyškov Bytové družstvo Osvobození 28 - 32 Vyškov, v likvidaci - 27756688 - Vyškov Bytové družstvo Osvobození 14,15,16 - 27750787 - Vyškov Bytové družstvo Osvobození 17+18+19 - 27751597 - Vyškov Bytové družstvo Osvobození 47+48+49, Vyškov - 28280491 - Vyškov - Dědice Bytové družstvo Osvobození 39-43, Vyškov - 28272552 - Vyškov Bytové družstvo Náměstí Osvobození - 25942433 - Trutnov

https://www.novyjicin.cz/poskytovane-informace-podle-z106-1999-sb-2018/

Poskytované informace podle Z106/1999 Sb. – 2018 – Nový Jičín – Město Klobouků Poskytované informace podle Z106/1999 Sb. – 2018 Žadatel požádal o přehled podnětů z Policie ČR, které byly podány vůči jeho osobě k zahájení přestupkového řízení v letech 2014 – 2018. Zpracovala: Mgr. Zdenka Pechová, vedoucí odboru správních činností, 17.12.2018 Vyplnění dotazníku, který se týká programu na kastraci koček ve městě Nový Jičín. Informace byla poskytnuta v celém rozsahu. Otázky v dotazníku byly zodpovězeny (viz příloha). Dotazník byl žadateli odeslán ve formátu pdf. Dotazník kastrace koček (pdf, 55 KB) Zpracoval: Mgr. Kateřina Kuželová, MěÚ Nový Jičín odbor životního prostředí, 26.11.2018 Žádost o rozhodnutí včetně mapových podkladů. Poskytnuta informace, že úřad nerozhodoval o žádosti o připojení ani nebyla podána žádná žádost o takové řízení. Sdělení informace k p.č. 293/41, 293/36 v k.ú. NJ-DP (pdf, 272 KB) Zpracoval: Pavel Žáček, odbor dopravy, 31.10.2018 Žádost o rozhodnutí včetně odůvodnění. Poskytnuta částečná informace, který silniční úřad ve věci rozhoduje. Sdělení (pdf, 275 KB) Zpracoval: Pavel Žáček, odbor dopravy, 22.08.2018 Žadatel požaduje informaci, proč byly Městskou policií Nový Jičín opakovaně (přímým vstupem a následně automatizovaně) zjišťovány osobní údaje jeho osoby v základním registru obyvatel. V případě události evidované Městskou policií Nový Jičín pod č.j. 2017/06405 ze dne 2. 7. 2018 byly zjišťovány údaje o majiteli vozidla RZ 2AY4364, které řidič ponechal na místě, kde jiným účastníkům bránilo v užívání pozemní komunikace, konkrétně ve vjezdu do garáže. Následně byla událost řešena s řidičem, který vozidlo na místě ponechal a dostavil se na služebnu. V případě následných automatizovaných dotazů se jedná o plně automatickou funkcionalitu systému registru obyvatel, umožňující uživatelům informačního sytému MP Nový Jičín notifikaci údajů o kontaktech evidovaných v souvislosti s události, a to po dobu jednoho roku. Funkcionalita spočívá v tom, že systém MP Manažer provádí po dobu 1 roku automatické dotazy do registru obyvatel a pokud zjistí změnu, zapíše ji k osobě a vyznačí tuto skutečnost v systému. Může jít například o změnu bydliště. Odpovězeno bylo v plném rozsahu. Zpracoval: Mgr. Jiří Klein, ředitel MP, 556768281, 21.08.2018 Žadatel požadoval odpověď na tyto otázky : Zda je vybírán jakýkoliv poplatek či platba za vydání povolení uzavřít manželství na jiném vhodném místě či v jiném než určeném termínu nad rámec správního poplatku 1000,- Kč dle § 12 písm. c) přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích (text byl zkrácen-pozn.) Na jakém právním základě je případný poplatek vybírán (text byl zkrácen-pozn.) Ad 1) Žádný jiný poplatek nad rámec správního poplatku 1000,- Kč dle § 12 písm. c) přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, MěÚ Nový Jičín od snoubenců NEVYBÍRÁ ! Ad 2) Vzhledem k výše uvedenému je tato odpověď bezpředmětná. Zpracoval: Mgr. Zdenka Pechová, vedoucí odboru správních činností, 13.08.2018 Žadatel požadoval informace vztahující se k hluku pocházejícího z provozování hudebních kapel v budově na ul. Suvorovova 1854/152 v Novém Jičíně. Viz příloha č.1 – Sdělení k žádosti o informace ze dne 11.07. 018, č.j. OB/46141/2018 Sdělení k žádosti o informace ze dne 11.07. 018, č.j. OB/46141/2018 (pdf, 201 KB) Zpracoval: Ing. Pavel Tichý, odbor bytový, 11.07.2018 Žadatel požadoval doplnění informací k žádostem ze dne 25.04.2018 a 29.05.2018, na které podle něj nebylo reagováno v plném rozsahu. Zejména šlo o podklady, na základě kterých byly orgánům města poskytnuty informace o dílčí výstavbě na části pozemku parc. č. 293/33 (ostatní plocha, dobývací prostor o evidované výměře 325 m2) v k. ú. Nový Jičín-Dolní Předměstí, a to v souvislosti s výstavbou bytových domů developera KS Residential Properties s.r.o. Dopis ze dne 25.06.2018, č.j. OMI_42317_2018 (pdf, 264 KB) Zpracovala: Pavla Horečková, odbor majetku a investic, 03.07.2018 Žadatel požadoval informace detailního vyúčtování dotace ve výši 971 652,- Kč, kterou obdržela Základní škola Nový Jičín, Komenského 66, příspěvková organizace v r. 2015 od MŠMT v rámci výzvy č. 56 projektu „Čteme a učíme se v Evropě“, reg. číslo CZ.1.07/1.1.00/56.2551. Viz příloha – Sdělení o odložení žádosti o poskytnutí informací podle § 14 odst. 5 písm. c/ zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Sdělení o odložení žádosti o poskytnutí informací (pdf, 201 KB) Zpracovala: Ing. Oldřiška Navrátilová, odbor školství, kultury a sportu 28. 6. 2018 Žadatel požadoval dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, informace k doručeným/dodaným dokumentům souvisejícím s výstavbou bytových domů na ul. Trlicova od KS Residential Propertier s.r.o. na město/městský úřad Nový Jičín za období – rok 2016, 2017, 2018 v rozsahu: Datum doručení/dodání Který odbor úřadu dostal daný dokument k řešení, jak s ním naložil Popis konkrétního účelu, za kterým byl dokument na město/městský úřad dodán Kopie odpovědí za město/městský úřad Informace byla poskytnuta v požadovaném rozsahu – viz příloha. Odpověď č.j. OO/39866/2018 (pdf, 197 KB) Poskytnuté informace (pdf, 254 KB) Zpracoval: Mgr. Zdeněk Petroš, vedoucí odboru organizačního, 21.06.2018 Žadatel požadoval poskytnutí informací k projednávanému bodu – záměru prodeje části pozemku parc. č. 293/33, k. ú. Nový Jičín – Dolní Předměstí MPZ 2906: výpisy ze zápisů, podklady k projednávanému záměru, důvodové zprávy, materiály a prezenční listiny ze schůze Rady města Nový Jičín konané dne 21.06.2017, 22.11.2017 (v tomto termínu nebyl majetkoprávní záměr projednáván), 14.02.2018 a 28.02.2018. výpisy ze zápisů, podklady k projednávanému záměru, důvodové zprávy, materiály a prezenční listiny ze Zastupitelstva konaného dne 07.09.2017 a 08.03.2018. kopii žádosti KS Residential Properties s.r.o. o prodej části pozemku parc. č. 293/33, k. ú. Nový Jičín – Dolní Předměstí včetně všech podkladů/příloh a doplnění. V dopise ze dne 21.5.2018 jste mi sdělili, že mi zasíláte požadované informace v příloze v požadovaném rozsahu, přičemž k bodu č. 3 jste mi zaslali v příloze pouze kopii žádosti se situačními snímky pozemku od KS Residential Properties s.r.o. ze dne 15.02.2017. Tato kopie žádosti neobsahuje informace, které jsou v materiálech do orgánů obce k danému záměru a také ty, které byly sděleny na komisi pro správu majetku dne 15.11.2017 při otevírání obálek. Musely být tedy KS Residential Properties s.r.o. doplněny/doloženy v průběhu od podání žádosti 15.02.2017. Zasílám Vám stížnost na nedodání požadovaných informací v požadovaném rozsahu a žádám o nápravu – zaslání všech podkladů, příloh a doplnění k bodu č. 3. Viz. přílohy 1 až 4 Příloha č.1: Dopis ze dne 04.06.2018, č.j. OMI/38893/2018 (pdf, 476 KB) Příloha č.2: Doplnění údajů k MPZ 2906 – otevřená obálka (KS Residential Properties s.r.o.) (pdf, 210 KB) Příloha č.3: Doplnění údajů k MPZ 2906 – otevřená obálka (M. R., J.R.) (pdf, 266 KB) Příloha č.4: Doplnění údajů k MPZ 2906 – otevřená obálka (manželé M. a Y. Y. P.) (pdf, 147 KB) Zpracovala: Pavla Horečková, odbor majetku a investic, 16.06.2018 Žadatel požadoval dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů a v souvislosti s nařízením GDPR, tyto informace: Jak Vaše organizace zajišťuje výkon osoby pověřené ochranou osobních údajů? • Externím poskytovatelem služeb pověřence? • Interně, tj. prostřednictvím zaměstnanců Vaší organizace? Kolik korun (zaokrouhleno na celé tisíce) Vaše organizace vynaložila v roce 2017 a 2018 (tj. od 1.1.2017 do dne obdržení této žádosti o informace) na uvedení Vaší organizace do souladu s GDPR? Kolik činily (z celkové částky podle odpovědi na otázku 3) • náklady Vaší organizace na školení týkající se GDPR (ať již v rámci zvyšování kvalifikace či jiných); • náklady Vaší organizace na sepis a přípravu právní dokumentace, která je v souladu s GDPR; • náklady Vaší organizace na IT produkty a služby (s uvedením o jaké produkty a služby se jednalo). Přílohy: Odpověď č.j. OO/35976/2018 (pdf, 292 KB) Zpracoval: Mgr. Zdeněk Petroš, vedoucí odboru organizačního, 31.05.2018 Viz Přílohy 1 až 8 Dopis ze dne 21.05.2018, č.j. OMI/32900/2018 (pdf, 406 KB) RM 21.06.2017, 14.02.2018, 28.02.2018, ZM 07.09.2017 a ZM 08.03.2018 – výpisy ze zápisů, prezenční listiny (pdf, 4 MB) RM 21.06.2017 – důvodová zpráva (pdf, 441 KB) RM 14.02.2018 – důvodová zpráva, přílohy (pdf, 4 MB) RM 28.02.2018 – důvodová zpráva, přílohy (pdf, 4 MB) ZM 07.09.2017 – důvodová zpráva, přílohy (pdf, 18 MB) ZM 08.03.2018 – důvodová zpráva, přílohy (pdf, 4 MB) Kopie žádosti KS Residential Properties s.r.o., ze dne 15.02.2017 (pdf, 1 MB) Zpracovala: Pavla Horečková, odbor majetku a investic, 24.05.2018 Městskému úřadu Nový Jičín byla doručena žádost žadatele, kterou se domáhá dle InfZ anonymizované verze rozhodnutí vydaného Městským úřadem Nový Jičín dne XXXXXX ve věci přestupku obviněného XXXXXXXX, nar. XXXXXX, bytem XXXXXXXXXXX. Věcí se zabýval v zákonné lhůtě Městský úřad Nový Jičín, odbor správních činností, kterému je mimo jiné svěřen výkon státní správy na úseku přestupků v přenesené působnosti. Šetřením bylo zjištěno, že žadatel jakožto zástupce pojišťovny XXXXX na základě plné moci uplatnil žádost již dne 13.4.2018 o rozhodnutí vztahující se k výše uvedenému případu. Dne 17.4.2018 mu pracovnice oddělení přestupkových agend podala jakožto zástupci pojišťovny XXXXX vyčerpávající sdělení o výsledku správního řízení, které pojišťovna v této věci potřebuje. Po posouzení žádosti žadatele, který zde uplatňuje tuto žádost jako fyzická osoba-podnikatel bez prokázání právního zájmu, se tato odmítá jako celek, a to z následujících důvodů: S odkazem na ust. § 8a InfZ informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. Tato úprava, jako např. „začernění“ těchto údajů, však postrádá naprosto smysl, pokud žadatel konkretizoval osobu, a to všemi identifikačními údaji, a tedy ví, že veškeré informace se týkají právě jí. Nejde tedy ani tak o sdělení osobních údajů, které má žadatel prokazatelně k dispozici, ale o sdělení dalších citlivých údajů osobní povahy (viz dále odkaz na zák. č. 101/2000 Sb. o ochraně osob. údajů). S odkazem na us. § 4 zák. č. 101/2000 Sb, o ochraně osobních údajů je osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Citlivým údajem pak je osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, o politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů. Za citlivý údaj tak analogicky lze považovat např. i údaj o případném přestupku a postihu za něj. Dle ust. §10 cit. zákona při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel (zde městský úřad Nový Jičín) dbá, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů. Obecnou právní úpravou ochrany osobnosti je pak zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který mimo jiné vymezuje „osobnost člověka se všemi jeho právy, která by těmito požadovanými úkony, tj. poskytnutím informací žadateli, mohla být porušena. Závěr: K žádosti z hlediska jejího obsahu je potřeba přistupovat specificky, neboť požadované informace se přímo dotýkají nebo mohou dotýkat konkrétní fyzické osoby a její osobnostní sféry. Poskytnutím takovýchto informací by mohlo dojít k porušení ochrany osobních údajů či osobnosti fyzické osoby, již se správní řízení o přestupku týká, na což poukazuje i Metodika pro poskytování informací dle InfZ z odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra ČR z r. 2009. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ke Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, který o odvolání rozhodne. Odvolání se podává prostřednictvím města Nový Jičín, Městského úřadu Nový Jičín, ve lhůtě 15-ti dnů ode dne oznámení (den doručení) tohoto rozhodnutí. Zpracovala: Mgr. Zdenka Pechová, vedoucí odboru správních činností, 14.05.2018 Žadatel požadoval anonymizovanou verzi rozhodnutí konkrétní spisové značky – bez další specifikace. Žadateli bylo sděleno, že jím uvedená spisová značka neexistuje v evidenci písemností odboru, nebylo dohledáno ani odpovídající číslo jednací, se kterým by tato značka mohla být případně zaměněna. Povinný subjekt tak nemohl dále postupovat v souladu s InfZ. Zpracovala: Mgr. Zdenka Pechová, vedoucí odboru správních činností, 26.04.2018 Žadatel požadoval v anonymizované podobě: výpis ze Zápisu z 13. schůze Rady města Nový Jičín konané dne 1.července 2015-část vztahující se k projednávání MPZ/21/2015/OB prezenční listinu ze 13.schůze Rady města Nový Jičín přijatá usnesení na 13. schůzi Rady města Nový Jičín podklady k projednávanému bodu : Problematika nebytových prostor, MPZ/21/2015/OB Důvodovou zprávu k MPZ/21/2015/OB (tabulka) Nabídkové řízení k MPZ/21/2015/OB+zápis z jednání Komise pro správu majetku ze dne 1.6.2015+prezenční listinu Nabídky(žádosti o pronájem) 1 až 4 Zápisy z jednání Komise pro správu majetku r.2015 (zápisy č.4, č.5) r.2016 (zápisy č. 1 až 4) r.2017 (zápisy č.1 až 4) r.2018 (zápisy č.1,č.2) přehled členů Komise pro správu majetku. Požadované informace byly žadateli poskytnuty. Vzhledem k velkému množství informací se zveřejňuje pouze tato doprovodná informace. Zpracovala: JUDr.Dagmar Veličková, Kancelář úřadu, 29.3.2018 Žadatel požadoval poskytnutí informací k nájmu části pozemku parc. č. 293/33 a parc. č. 620/3 v k. ú. Nový Jičín – Dolní Předměstí, pro KS Residential Properties, s.r.o.: – pokud je nájemní smlouva již zveřejněna – odkaz pro dohledání zveřejněné smlouvy, – pokud nájemní smlouva zveřejněna není – kopii smlouvy, – pokud nájemní smlouva ještě není podepsána, žádá o zaslání požadovaného po jejím podpisu. Dopis ze dne 23.03.2018 č.j. OMI/20899/2018 (pdf, 201 KB) Zpracovala: Pavla Horečková, Odbor majetku a investic, 23.03.2018 Žadatel požadoval poskytnutí informací k prodeji části pozemku parc. č. 293/33 v k. ú. Nový Jičín – Dolní Předměstí, pro KS Residential Properties, s.r.o.: – pokud je smlouva o prodeji již zveřejněna – odkaz pro dohledání zveřejněné smlouvy, – pokud smlouva zveřejněna nebude – kopii smlouvy, – pokud smlouva ještě není podepsána, žádá o zaslání požadovaného po jejím podpisu. Dále žadatel požadoval kopii zápisu Komise pro správu majetku v souvislosti s otevíráním obálek a hodnocením nabídek k prodeji části tohoto pozemku. viz Přílohy 1 a 2 Dopis ze dne 23.03.2018 č.j. OMI/20897/2018 (pdf, 202 KB) Zápis z jednání Komise pro správu majetku města Rady města Nový Jičín (pdf, 353 KB) Prezenčmí listina z jednání komise (pdf, 265 KB) Žádost o informaci podle zákona 106/1999 Sb. o dopravní studii. Žadateli byla poskytnuta informace v požadovaném rozsahu. Poskytnutí informací k žádosti ze dne 15.3.2018 evidované pod sp.zn. 20895/2018 (pdf, 325 KB) Objednávka 2262/2017 (pdf, 134 KB) Zpracoval: Ing. Michal Hub, Odbor majetku a investic, 23.03.2018 Zda byla stavebnímu úřadu – odboru územního plánování a stavebního řádu a odboru životního prostředí v Novém Jičíně podána po dni 1.7.2017 žádost související s posouzením či povolením výstavby kotelny v domě č.p. 1945/9 v Novém Jičíně na ulici Riegrova. Žadateli byla poskytnuta informace v požadovaném rozsahu dne 19.3.2018. Poskytnutí informací k žádosti ze dne 7.3.2018 evidované pod sp.zn. 17624/2018 (pdf, 58 KB) Zpracovala: Hana Passendorferová, Odbor územního plánování a stavebního řádu, 19.03.2018 Žadatel požadoval informace vztahující se k projednávání a rozhodování o majetkoprávním záměru č.MPZ/208/2017/OB – pronájem nebytových prostor v domě č.p. 34, na ulici Masarykovo nám. 22 v Novém Jičíně a v té souvislosti informace ze Zápisu z 58. schůze RM konané dne 14.2.2018 a související podklady, a to v anonymizované podobě Viz příloha č.1 – Sdělení k žádosti o informace ze dne 7.3.2018, č.j.KÚ/16682/2018 Viz příloha č.2 – výpis ze Zápisu z 58. schůze RM a podklady Viz příloha č.3 – usnesení RM z 58. schůze RM Sdělení k žádosti o informace ze dne 7.3.2018, č.j.KÚ/16682/2018 (pdf, 75 KB) výpis ze Zápisu z 58. schůze RM a podklady (pdf, 198 KB) usnesení RM z 58. schůze RM (pdf, 11 MB) Zpracovala: JUDr.Dagmar Veličková, Kancelář úřadu, 08.03.2018 Městskému úřadu v Novém Jičíně byla doručena žádost o poskytnutí informací dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (dále jen InfZ), a to v tomto znění: Kolik řízení o přestupku vedl Váš správní orgán v měsíci lednu 2016 Kolik řízení o přestupku vedl Váš správní orgán v měsíci lednu 2017 Kolik řízení o přestupku vedl Váš správní orgán v měsíci lednu 2018 a v kolika z těchto řízení bylo ve věci nařízeno ústní jednání. Je-li správní orgán dotazován na počet ústních jednání, která ve shora uvedeném počtu obdržených případů vedl v měsíci lednu jednotlivých dotazovaných let, je nutno uvést, že vzhledem k dodržování pořádkových lhůt, zejména pak lhůt pro doručování, lhůt pro přípravu účastníků řízení na ústní jednání apod., byla ústní jednání nařizována až v následujících měsících. Z tohoto důvodu je položený dotaz na počet vedených ústních jednání z celkového počtu obdržených případů měsíce ledna let 2016-2018 zcela zavádějící a nepřesný, neboť v lednu se ústní jednání logicky vztahují ještě ke starším případům předcházejícího roku. Má-li tazatel na mysli, kolik oznámených případů bylo projednáno v tentýž měsíc, kdy došlo k oznámení, pak následující čísla nejsou adekvátní. Správní orgán obdržel 74 podnětů a podání: v 4 případech vedeno správní řízení v 17 případech vedeno zkrácené správní řízení Správní orgán obdržel 62 podnětů a podání: v 3 případech vedeno správní řízení v 21 případech vedeno zkrácené správní řízení Správní orgán obdržel 55 podnětů a podání, ve kterých doposud nebylo rozhodnuto. Zpracovala: Mgr. Zdenka Pechová, vedoucí odboru správních činností, 26.02.2018 Žadatel požadoval dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, tyto informace: a. Uveďte termín (plánovaný termín), kdy bude zadávací řízení uveřejněno. a. Zajišťujete (hodláte zajistit) soulad zpracování osobních údajů s Obecným nařízením o ochraně osobních údajů pouze pro svůj obecní úřad, nebo i pro příspěvkové organizace, zřízené vaší obcí? a. Kdo je dodavatelem těchto služeb? b. Byl tento dodavatel vybrán na základě zadávacího řízení veřejné zakázky? c. Jaká je cena, za kterou jsou tyto služby poskytovány? d. Žádám o zaslání veškeré smluvní dokumentace, na základě které jsou tyto služby vaší organizaci poskytovány. Přílohy: Odpověď č.j. OO/11755/2018 (pdf, 264 KB) Zpracoval: Mgr. Zdeněk Petroš, vedoucí odboru organizačního, 22.02.2018 Jméno firmy, která našemu městu půjčila výpočetní techniku na volby Parlamentu České republiky v roce 2017 a Prezidentské volby 2018. Rozsah služby, zda šlo jen o zapůjčení, nebo včetně dalších služeb, a kterých. Cenu za volby Parlamentu České republiky v roce 2017. Cena za prezidentské volby 2018. Přílohy: Odpověď č.j. OO/12242/2018 (pdf, 200 KB) Zpracoval: Mgr. Zdeněk Petroš, vedoucí odboru organizačního, 15.02.2018 Žádost o kopie dokumentu umístění pevné překážky. Informace poskytnuta v plném rozsahu – dokumenty zaslány Odpověď – umístění pevné překážky (pdf, 602 KB) Zpracoval: Stanislav Kopecký, odbor dopravy, 01.02.2018 Žádost o zaslání kopie povolení, souhlasu a povolení umístění pevné překážky. Byla poskytnuta informace, že náš úřad nevydal rozhodnutí. Odpověď – umístění dopravního značení, povolení pevné překážky (pdf, 38 KB) Žadatel požadoval dle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, kopii odvolání ve věci Město Nový Jičín vs. Jaromír Kubis vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 8 CMO 47/2017. Informace byla poskytnuta-viz příloha Odvolání (pdf, 3 MB) Zpracovala: Mgr. Lucie Štěpánová, Kancelář úřadu, 26.01.2018 Zaslání investičních plánů města, seznamu investičních/stavebních projektů či rekonstrukcí v letech 2018-2021 s členěním na název projektu, popis projektu, projektovou kancelář, finanční rozpočet projektu, plánovaný termín započetí projektu, předpokládaný termín výběrového řízení, popř. výherce, případně zaslat rozpočet na rok 2018, pokud obsahuje podrobné informace k daným akcím dle požadavků výše. Poskytnutá informace: (zaslána e-mailem i DS) „Dovoluji si vám zaslat v příloze rozpis schváleného rozpočtu města Nový Jičín na rok 2018 s detailním členěním příjmů i výdajů. Pokud vás budou zajímat konkrétní investiční akce, jsou kompetentní k odpovědi přímo jednotlivé ORJ, které příslušnou plánovanou akci realizují i financují. Většina nejen investičních, ale všech zamýšlených akcí se počátkem roku rozbíhá, popř. v budoucnosti několika následujících měsíců teprve bude zahajovat. Ostatními vámi požadovanými informacemi nedisponuji. Tento e-mail zároveň posílám i datovou schránkou firmě AMA, s.r.o., Voroněžská 144/20, 460 01 Liberec“. Rozpis Přílohy č. 1 schváleného rozpočtu města Nový Jičín na rok 2018 (xls, 350 KB) Zpracovala: Ing. Jarmila Straková, vedoucí odboru finančního, 26.01.2018 Žadatel požadoval kopii organizačního řádu povinného subjektu platného do roku 2017. Informace byla poskytnuta v požadovaném rozsahu. Datovou schránkou mu byl dne 19.01.2018 pod č.j. OO/3774/2018 zaslán Organizační řád města Nový Jičín platný do 31.12.2017. Zpracovala: Bc. Miroslava Gomolová, odbor organizační, 19.01.2018 Žadatel požadoval kopii rozhodnutí správního orgánu MěÚ Nový Jičín s konkrétním č.j. z roku 2008. Dále požadoval kopii rozhodnutí Krajského úřadu MSK rovněž s konkrétním č.j. z r. 2008. Žádost o vydání kopie rozhodnutí správního orgánu MěÚ N. Jičín byla rozhodnutím odmítnuta z důvodu, že skartační lhůta pro tento druh dokumentů je 5 let, tedy dokument byl již skartován. V další části žádosti byl žadatel odkázán na Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Zpracovala: Mgr. Zdenka Pechová, vedoucí odboru správních činností, 17.01.2018 Žadatel požaduje v žádosti poskytnutí všech vydaných správní aktů týkajících se kácení dřevin na parcelách č. 544, 545, 546 v k. ú. Bludovice u Nového Jičína, která byla vydána MěÚ Nový Jičín od počátku roku 2017 do doby obdržení této žádosti. V době od počátku roku 2017 do doby obdržení žádosti nebyly vydány žádné správní akty týkající se kácení dřevin na výše uvedených lesních pozemcích. Zpracovala: Mgr. Mariana Mališková, odbor životního prostředí, 12.01.2018 Žadatel požadoval dle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, kopii rozsudku Krajského soudu v Ostravě z listopadu 2016 ve věci JUDr. Kubis vs. Město Nový Jičín , sp.zn. Cm 122/2009. Sdělení ze dne 03.01.2018, č.j. KÚ/85881/2017 (pdf, 175 KB) Rozsudek Krajského soudu v Ostravě, sp.zn. 11 Cm 122/2009 z 11.11.2016 (pdf, 6 MB) Zpracovala: JUDr. Dagmar Veličková, Kancelář úřadu, 08.01.2018 Žadatel požadoval kopii dokumentu, kterým bylo rozhodnuto o odložení předmětné věci. Kopie požadovaného dokumentu byla žadateli poskytnuta. Zpracovala: Mgr. Zdenka Pechová, vedoucí odboru správních činností, 03.01.2018

http://www.jmac.cz/aktuality/

Aktuality :: J+M Accounting s.r.o. vedení účetnictví, mezd a daňové evidence J+M accounting s.r.o.>Aktuality CESTOVNÍ NÁHRADY, STRAVNÉ 2017 Platné sazby základních náhrad pro rok 2017 (dle vyhlášky z 3. listopadu 2016 č. 366/2016 Sb. a dle vyhlášky ze dne 20.prosince 2016 zákoníku práce): Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí u osobních silničních motorových vozidel 3,90 Kč. Výše průměrné ceny za 1 litr... CESTOVNÍ NÁHRADY, STRAVNÉ 2016 Platné sazby základních náhrad pro rok 2016 (dle vyhlášky z 17. prosince 2015 č. 385/2015 Sb. a zákoníku práce): Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí u osobních silničních motorových vozidel 3,80 Kč. Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku... 02.01.2015 07:34 CESTOVNÍ NÁHRADY, STRAVNÉ 2015 Platné sazby základních náhrad pro rok 2015 (dle vyhlášky z 16. prosince 2014 č. 328/2014 Sb. a zákoníku práce): Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč. Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku... CESTOVNÍ NÁHRADY, STRAVNÉ 2014 Platné sazby základních náhrad pro rok 2014 (dle vyhlášky z 16. prosince 2013 a zákoníku práce): Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč. Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí a) 35,70... 25.06.2013 09:44 Solidární zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů se dotýká pouze poplatníků daně z příjmů fyzických osob, kteří mají nadlimitní příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona o daních příjmů a z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona o... Pro naše klienty zřizujeme daňové informační schránky (dále jen DIS), které poskytují informace z osobních daňových účtů a veřejné části elektronických spisů vedených Finanční správou ČR pro autorizované uživatele. DIS je přístupna na Internetových stránkách daňového portálu. Pro zřízení DIS a... CESTOVNÍ NÁHRADY, STRAVNÉ 2013 Platné sazby základních náhrad pro rok 2013 (dle vyhlášky z 19. prosince 2012 a zákoníku práce): Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí u osobních silničních motorových vozidel 3,60 Kč. Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí a) 36,10... 02.01.2012 08:00 PŘENESENÁ DAŇOVÁ POVINNOST 2012 Od 1.1. 2012 došlo k zavedení režimu přenesení daňové povinnosti, což značně zkomplikovalo dosavadní zaběhnutou účetní praxi. Nově zavedená přenesená daňová povinnost se týká stavebních a montážních prací, inženýrských staveb a specializovaných stavebních prací a je zakotvená v § 92e zákona č.... J+M accounting s.r.o. [email protected] mob. 731 112 952 tel./fax: 543 235 430

http://profimysl.cz/clanek/388/nelegalni-lov

aktuality | 11.02 2010 ve spolupráci s Mezinárodním sdružením myslivců příhraničí pořádají pracovní jednání SYSTEMATICKÉ ŘEŠENÍ AKTUÁLNÍ PROBLEMATIKY NELEGÁLNÍHO LOVU Pracovní jednání se uskuteční v pátek 15. ledna 2010 v 10.00 hodin v aule Lesnické a dřevařské fakulty ČZU v Praze. Dnem 1. ledna 2010 nabývá účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který nahradí dosavadní zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Z hlediska mysliveckých stráží a jejich činnosti a z pohledu celého odvětví myslivosti přináší nový trestní zákoník některé změny. Zcela zásadní změnou je nové vymezení trestného činu „pytláctví“ (dříve § 178a, nyní § 304). Pytláctví tak bude trestným činem teprve tehdy, pokud někdo neoprávněně uloví zvěř nebo ryby „v hodnotě nikoli nepatrné“, tzn. v hodnotě dosahující částky nejméně 5000,- Kč (§ 138 odst. 1). Pokud je škoda menší než 5000,- Kč, půjde o přestupek podle § 35 odst. 1, písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Právě tato změna je pro činnost stráží i orgánů činných v trestním řízení zcela zásadní. Zákonem stanovená hranice 5.000.-Kč má skutečně nezastupitelný význam; tzn., od roku 2010 bude záležet doslova na každé koruně hodnoty neoprávněně ulovené zvěře, zda se bude jednat o trestný čin nebo „jen“ o přestupek. Nesouhlasíme s mediálními názory některých mysliveckých představitelů či organizací, že se dnes nedá nic dělat a že nelegální lov „drobné zvěře, divočáků či srnčí zvěře“ bude prakticky nepostižitelný. Pochopitelně, že postihování tohoto nelegálního lovu bude možné (ať jako přestupek či trestný čin), ale myslivecké stráže a orgány činné v trestním a přestupkovém řízení musí mít k?dispozici jasný metodický pokyn a hlavně ceník živé i usmrcené zvěře od ústředního orgánu státní správy myslivosti. Myslivci, vlastníci i uživatelé honebních pozemků (zemědělských i lesních), držitelé i uživatelé honiteb a ochrana přírody by měli ve věci ceníku postupovat jednotně – nelegální lovci-pytláci poškozují či okrádají je všechny. Proto musí odvětví myslivosti na tuto změnu adekvátně reagovat. Musí se ihned řešit dvě základní oblasti, které pomohou mysliveckým strážím a dalším zainteresovaným orgánům (orgánům činným v?trestním či přestupkovém řízení, soudcům a státní správě myslivosti) řešit nelegální lov. Dne 18.11.09 se APM ČR obrátila otevřeným dopisem na ministra zemědělství s informací o možných důsledcích nové právní úpravy a s návrhem na další postup; tzn., aby MZe – 1. co nejrychleji iniciovalo vytvoření metodického pokynu „Systém určování hodnoty živé a usmrcené zvěře (všech druhů zvěře, dle jednotlivých kategorií);“ - 2. připravilo novelu trestního zákona, kdy by bylo trestným činem každé nelegální lovení zvěře, zejména se střelnou zbraní (bez ohledu na hodnotu ulovené zvěře). Do dnešního dne (14.12.09) nemáme žádnou oficiální odpověď, reakci ani informaci, že by se na MZe připravovala nějaká relevantní opatření. Zajímavé ale je , že od 18.11.09, kdy APM ČR upozornila MZe na tento závažný problém, se najednou celá záležitost dostala do sdělovacích prostředků a najednou se k?němu (ne vždy odborně) vyjadřuje řada (dosud zcela pasivních) institucí či funkcionářů, kteří neměli vůbec dopustit přijetí tohoto (ve svých důsledcích protimysliveckého) ustanovení v trestním zákoně. Proto považujeme za racionální, svolat výše uvedené pracovní jednání, na které zveme Vás - zainteresované špičkové odborníky a zástupce subjektů participujících na mysliveckých činnostech v honitbách ČR; tzn., všechny, kterých se týká celospolečensky nebezpečný nelegální lov zvěře. I kdyby MZe již nějaké kroky realizovalo, stejně se celá tato problematika musí projednat v rámci expertní skupiny uvedených odborníků i zmocněných zástupců; což na tomto jednání 15.1. učiníme. Cílem našeho jednání je: projednat přístup státu, společnosti a odborníků k nelegálnímu lovu zvěře-přírodního bohatství; tzn., zda bude hodnota zvěře vycházet z jejího postavení přírodního bohatství; projednat vytvoření systému stanovování hodnoty ulovené (živé i usmrcené) zvěře; tzn., všech druhů zvěře uvedených v ust. § 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (ve znění předpisů pozdějších); projednat harmonogram postupu při tvorbě metodického materiálu „Systém určování hodnoty živé a usmrcené zvěře (všech druhů zvěře, dle jednotlivých kategorií)“; který je pro další činnost mysliveckých stráží zcela nezbytná, a který nabídneme váženému MZe k dalšímu využití; projednat názory na návrh novelizace ustanovení § 304, trestního zákona týkajícího se pytláctví; projednat přístup k budoucí zákonné úpravě postihování nelegálního lovu; projednat stávající systém řešení nebezpečné trestné činnosti (nelegálního lovu) prostřednictvím systému „stráží“; analýzu jejich postavení, státem vytvářených podmínek pro jejich činnost a rizika jejich činnosti. Pořadatelé věří, že si pozvaní odborníci i zástupci všech (na myslivosti) zainteresovaných subjektů najdou čas, aktivně se zúčastní jednání 15.1.2010 a svými odbornými názory i návrhy pomohou stabilizovat situaci v této velmi citlivé oblasti odvětví myslivosti. APM ČR, která spolu s dalšími subjekty prosazuje na MZe tvorbu nové koncepce rozvoje myslivosti, považuje za nezbytné zdůraznit, že i tato špatně řešená problematika nelegálního lovu je jasným důsledkem absence koncepce myslivosti. Pokud by byla vytvořena a schválena jasná odborná „Koncepce dlouhodobého rozvoje myslivosti v ČR“ (jak roky prosazuje APM ČR), v níž by byla vypracována část zaměřená i na postihování nelegálního lovu, nemohla by být nikdy přijata taková právní úprava postihování nelegálního lovu, jako ve stávajícím trestním zákoně. S pozdravem „Myslivosti zdar!“ Za pořadatele Pavel Kříž pověřený prezident, Asociace profesionálních myslivců ČR Řád svatého Huberta - Jan František Votava, Horní Krupá 118, 580 01 Havl. Brod Safari Club International-Bohemia, doc. Ing. Miloslav Vach, CSc., Sportovní 456, 285 04 Uhlířské Janovice Myslivecká matice česká – Dr. Ing. Jiří Hanák, Vřesová 511, 252 43 Průhonice Českomoravská myslivecká jednota, IČO 00443174, myslivecká rada, Jungmannova 25, 115 25, Praha 1 Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 65, 100 00 Praha 10 Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 3, 170 34, Praha 7, Ministerstvo spravedlnosti ČR, 128 10, Praha 2, Vyšehradská 16, Policejní prezidium ČR; Strojnická 27; 170 89 Praha 7 Vrchní státní zastupitelství v Praze, Nám. Hrdinů 1300/11, 140 65, Praha 4, Státní veterinární správa České republiky, Slezská 7, 120 00, Praha 2 Klub sokolníků při ČMMJ - Ing. Petr Zvolánek, Jungmannova 25,115 25 Praha 1 VÚLHM - Ing. František Havránek, CSc., Strnady 136, 156 04 Praha 5 – Zbraslav MZLU v Brně - Prof. Ing. Josef Hromas, CSc., Zemědělská 1, 613 00 Brno ČZU v Praze - Doc. Ing. J. Červený, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 Doc. MVDr. Karel Bukovjan, CSc. Přibyslav-Hřiště 7, 582 22, ČSOP - Ústřední výkonná rada, Michelská 5, 140 00, Praha 4, SLŠ Písek - Dr. Ing. Antonín Konfršt, Lesnická 55, 397 01 Písek Zemědělský výbor PSP ČR, Sněmovní 4, 118 26 Praha 1 Malá Strana Asociace soukromého zemědělství ČR - Ing. Stanislav Němec, Dělnická 30, 170 00 Praha 7 Agrární komora ČR, Štěpánská 63, 110 00 Praha 1 Svaz vlastníků půdy - Ing. František Janda, Čertův Vršek 285/6, 180 00 Praha 8 Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106, 50 168 Hr. Králové Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Pod Juliskou 5, 160 64 Praha 6 Pozemkový fond ČR, Husinecká 1024/11a,130 00 Praha 3 SVOL ČR - Ing. František Kučera, K?Silu 1980, 393 01 Pelhřimov Hnutí DUHA – MVDr. Jaromír Bláha, Lublaňská 18, 120 00 Praha 2 OMS ČMMJ IČO: 67777945, Komenského 1190, Žďár nad Sázavou, 591 01, OMS ČMMJ IČO: 67777015, Tyršova 1902, Benešov u Prahy, 256 01, Olomoucký kraj, Jeremenkova 40a, 779 11, Olomouc,

http://docplayer.cz/26153-Narodni-strategicky-plan.html

⭐Národní strategický plán Download "Národní strategický plán" 1 Národní strategický plán pro oblast rybářství na období ČESKÁ REPUBLIKA červenec 2007 Materiál pro jednání vlády ČR2 Obsah O B S A H str Obecný popis odvětví 3 2. SWOT analýza odvětví a jeho rozvoje 7 3. Cíle a priority České republiky v rybářství Zdroje, které budou mobilizovány k provádění národní strategie Tvorba, implementace a monitorování národního strategického plánu Přílohy3 1. Obecný popis odvětví Úvod Národní strategický plán pro oblast rybářství na období (dále jen NSP či Plán) je dokumentem, který vypracovala Česká republika na základě nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (dále jen EFF). Dokument představuje koncepci Ministerstva zemědělství České republiky v sektoru rybářství do roku Účelem NSP je stanovit podmínky pro realizaci Společné rybářské politiky v České republice. Dokument byl vytvořen po konzultaci s partnery, které definuje výše uvedené nařízení. Národní strategický plán schvaluje vláda ČR, dokument se následně stává předmětem dialogu s příslušnými orgány Evropské komise. Na základě východisek stanovených Plánem je připraven Operační program rybářství, který definuje konkrétní podmínky čerpání prostředků z Evropského rybářského fondu. Priority Národního strategického plánu vyplývají z dokumentů Společné rybářské politiky Společenství, z Lisabonské a Göteborské strategie. Dokument vychází z již schválených národních strategických dokumentů Strategie udržitelného rozvoje ČR a Národního plánu reforem ČR. Dokument je komplementární a vykazuje synergické efekty s Národním strategickým referenčním rámcem pro realizaci prostředků politiky soudržnosti EU v ČR a Národním strategickým plánem rozvoje venkova pro realizaci politiky rozvoje venkova. Národní strategický plán se zaměří na podporu udržitelného rozvoje odvětví rybářství v České republice a bude vycházet z tradic a hodnot, na kterých je po mnoho staletí založena domácí akvakultura, bude usilovat o mobilizaci vnitřního potenciálu odvětví, vytvoří podmínky pro využití výsledků aplikovaného výzkumu v praxi a bude dále dbát na ochranu a zlepšování životního prostředí České republiky. 1.a) Postavení odvětví v národní nebo regionální ekonomice, důležitost z hlediska zaměstnanosti a vztahy k záležitostem moře Rybářství je v České republice součástí zemědělství. Rybářská činnost je podle zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) rozdělena do dvou činností. Jedná se o oblast rybníkářství (tzv. produkčního rybářství) a oblast hospodaření v rybářských revírech. Zákon o rybářství a další národní legislativa spojená s produkcí ryb je plně kompatibilní s předpisy EU (viz příloha č. 8). Rovněž ošetřuje ochranu mořských rybolovných zdrojů. Hrubá produkce rybářství dosahovala v roce 2006 podle údajů Českého statistického úřadu hodnoty 1,15 mld. Kč. Podíl odvětví rybářství na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky představuje cca 0,036 % HDP. Souhrnný podíl rybářství na hrubé živočišné produkci překročil 2 % a činil 1,72 % pro tržní ryby a 0,33 % pro ryby násadové. Produktivita práce se stejně jako v jiných oblastech hospodářství zvyšuje, avšak i na rybářská hospodářství negativně dopadají např. posilování kurzu české koruny a zvyšování cen energií a dalších vstupů. V rybářství bylo v roce 2005 zaměstnáno osob. Podíl na celkové zaměstnanosti představuje 0,03 %, podíl na zaměstnanosti v primárním sektoru 0,9 %. Vývoj zaměstnanosti zaznamenává mírný sestup. Pokles zaměstnanosti souvisí se stále vysokým podílem fyzické práce v obtížných přírodních podmínkách, zvyšující se produktivitou práce a s adaptací způsobů hospodaření na postupně implementovaná nová legislativní pravidla v oblasti ochrany životního prostředí. V současnosti nejsou v ČR problémy s přilákáním nových studentů rybářského oboru, ale i s ohledem na demografický vývoj lze očekávat snížení počtu uchazečů. Problémem je odchod absolventů odborného studia za zaměstnáním mimo obor4 V podmínkách vnitrozemského státu plní rybníkářství významné celospolečenské funkce jako je vodohospodářská, krajinotvorná, kulturní a ochranná. Rybníkářské hospodaření je specifickou formou akvakultury. Jedná se o tradiční oblast zemědělské výroby. Na území České republiky se nachází více než 24 tisíc rybníků a vodních nádrží využívaných k akvakultuře, jejichž celková plocha činí ha s retenční schopností přesahující 420 mil. m 3 vody. Problémem je vysoký stupeň zabahnění rybníků odhaduje se, že množství sedimentů představuje zhruba jednu třetinu jejich objemu (200 mil. m 3 ). Nezastupitelná retenční funkce rybníků se projevila například v roce 2002, kdy v době povodní dokázaly zadržet jen v jižních Čechách 150 mil. m 3 vody nad normál. Hospodaření v rybářských revírech spočívá v obhospodařování říčních systémů a udržování rybích společenstev ve vodních plochách, kde je rekreační rybolov prováděn lovem na udici. Počet rybářských revírů na území České republiky přesahuje o výměře přibližně ha. Rekreačním rybářstvím se zabývá 350 tisíc registrovaných členů všech rybářských svazů. Výzkum a školství je integrovanou součástí celého odvětví. Odborné školství má dlouholetou mezinárodně uznávanou tradici. 1. b) Regiony nebo území, pro něž je odvětví rybářství významné v místní ekonomice Česká republika svojí rozlohou km² patří mezi menší členské státy, a proto nebyla oblast rybářství administrativně rozčleněna na menší celky. Větší koncentrace rybničních ploch využívaných k akvakultuře se nalézá především v oblasti jižních Čech, v Třeboňské pánvi, dále pak na menších lokalitách jižní Moravy, jihozápadních a východních Čech nebo Českomoravské vysočiny. 1. c) Stav rybářské flotily Pro Českou republiku není relevantní. 1. d) Situace v akvakultuře Produkční rybářství České republiky stabilně dodává přibližně 20 tisíc tun tržních ryb ročně, přičemž podíl produkce kapra reprezentuje 87 % tohoto objemu. Rybníkářství bylo a je vybudováno na uměle vytvořených vodních plochách, které jsou situovány především do venkovských oblastí. Chovatelé i zpracovatelé ryb vytvářejí pracovní místa i v těch geografických oblastech, kde je nedostatek alternativních pracovních příležitostí a napomáhají tak kromě hospodářského rozvoje i sociální stabilitě. Je však nutno konstatovat, že konkurenceschopnost odvětví se opírá do jisté míry o nízké náklady na pracovní sílu. Sektor produkčního rybářství patří mezi stabilní oblasti, a to jak po stránce produkce, tak z hlediska fungování tržních mechanizmů. Téměř tisíciletá historie chovu kapra, kaprovitých a dravých rybích druhů v akvakultuře v přirozených podmínkách má v sobě potenciál využitelný i do budoucna. Problémem sektoru produkčního rybářství je jeho nízká ziskovost. Ta pramení ze stále rostoucích cen vstupů do odvětví, respektování legislativních požadavků na jedné straně a stagnující poptávkou po produktech sladkovodní akvakultury na straně druhé. Dosavadní cesta postupného snižování nákladových položek realizovaná prostřednictvím zavádění mechanizace a nových technologií nepřinesla významné výsledky kvůli nízké hladině investic v této oblasti. Pro rybníkářství je charakteristická vyváženost produkčních, ekologických a vodohospodářských vazeb. Rybníky plní neopomenutelné mimoprodukční funkce v krajině jako je retence vody, ochrana proti povodním, biologické čištění vody v rybnících, uměle vytvořené plochy pro hnízdění ptactva a ochranná teritoria zvěře, rekreační funkce, - 4 -5 ekostabilizační funkce, zachování biodiverzity, a další. Vedle rybníkářství existují v České republice rybí farmy s chovem lososovitých ryb (pstruh duhový a siven americký). Jejich výraznější rozšíření však chybí především dostatek kapitálu (vysoké vstupní investice i provozní náklady) a vhodné zdroje vody (množství a kvalita). Ostatní chovy v uzavřených systémech jsou využívány jen v omezené míře. Slouží především k chovu některých vývojových stádií ryb či vodních živočichů a rovněž tak za účelem jejich reintrodukce do říčních systémů. Poptávka po okrasných druzích ryb v posledních desetiletích umožnila části našich producentů rozšířit výrobní kapacity i tímto směrem, jedná se např. o koi kapry, zlaté karasy, zlaté jeseny. 1. e) Situace ve zpracování a uvádění na trh Dominantní postavení na domácím trhu má tradičně kapr. Trh s živým kaprem je spojován převážně s vánočními svátky, kdy v předvánočním období firmy vykazují zhruba 60 % celoročního obratu. Produkce kapra dosahuje ročně stabilně kolem 17 tisíc tun tržních ryb a je relativně rovnoměrně rozdělená mezi domácí a zahraniční trh. Pstruh je z hlediska spotřeby druhým nejvýznamnějším produktem. Domácí produkce pstruha na trhu se dostává do silného konkurenčního tlaku způsobeného dovozem této ryby především ze třetích zemí (např. Turecko a Čína), případně z jiných členských zemí EU, kde již byly v rámci předešlých programovacích období vybudovány vhodné výrobní kapacity. Tržní nabídka ostatních druhů ryb je s ohledem na ekonomickou náročnost chovu a potenciální zisk omezená a objem jejich prodeje je statisticky zanedbatelný. Nevýhodou při uvádění ryb na trh je spotřebitelská cena a vyšší pracnost při kuchyňské úpravě ve srovnání s jinými potravinami, která odrazuje některé cílové zákazníky. Doposud přetrvává nedůvěra u našich zákazníků ke zpracovaným sladkovodním rybám, zájem se soustředí většinou na živou rybu. Zpracovatelské kapacity jsou v České republice dostatečné. Převážná část výroben zpracovává relativně malé objemy domácích sladkovodních ryb. Zpracovatelé tak ve svých provozovnách zpracovávají i dovezené mořské ryby, čímž si zlepšují svou celkovou ekonomickou bilanci. Zpracovatelské jednotky svou technickou úrovní plně vyhovují požadavkům EU a jsou plně srovnatelné s vyspělými zahraničními provozy. Významná část investic do zpracovatelských kapacit byla pořízena z předvstupního nástroje SAPARD a OP Zemědělství pro roky Šíře a pestrost sortimentu rybích polotovarů a hotových výrobků s vyšší přidanou hodnotou není v současné době dostačující. Cena tohoto zboží je spolu s konzervativním přístupem zákazníka, preferujícího živou rybu, překážkou pro jeho širší uplatnění na trhu. Jak vyplývá z dosavadních analýz tržního prostředí, zákazníci nejsou v dostatečné míře, vhodnými metodami a médii informováni o nabídce, kvalitě, chuťových a dietetických vlastnostech výrobků ze sladkovodních ryb. Poptávka po široké paletě polotovarů a hotových výrobků ze sladkovodních ryb není taková, aby mohly zpracovatelské podniky ve větším rozsahu uplatnit výhody výroby ve velkých objemech. V zahraničí, stejně jako na domácím trhu, je požadován především živý kapr, který je určený k okamžitému konzumu nebo k vysazování do rybářských revírů. Cílové oblasti pro export jsou hlavně Německo, Slovensko a Rakousko. Poptávka po zpracovaných rybích výrobcích nemá trvalý charakter, převážně se jedná o filety z kapra dodávané do těchto zemí. Zvláštní oblastí trhu jsou násadové ryby. Ty jsou určeny jak k produkci tržní ryby v rybníkářství, tak k vysazování do rybářských revírů. Rybářské spolky a menší rybochovné farmy se zaměřují též na produkci chráněných či ohrožených druhů ryb. Z hlediska životního - 5 -6 prostředí je tato produkce do budoucna nezbytná pro udržení druhového spektra rybích společenstev. Zcela specifický je trh s okrasnými sladkovodními rybami. V této sféře především působí drobní chovatelé. Subjekty produkčního rybářství se touto činností zabývají jen v omezené míře. Prodej je převážně určen pro zahraniční trhy. V současnosti je český export směřován do Německa, Holandska a Belgie. 1. f) Marketingové a prodejní řetězce V rámci českého trhu s rybami dominují dovezené mořské ryby. Z celkové roční spotřeby více než 5,5 kg rybího masa na jednoho obyvatele představují mořské druhy více než 4 kg a 1,42 kg tvoří maso ze sladkovodních tuzemských ryb (dle aktuálního odhadu Rybářského sdružení ČR). Ze zpracovaných ryb se na trhu největším podílem prezentují zmrazené rybí výrobky, což vyplývá i z jejich charakteru umožňujícího bezproblémové zařazení do širokého spektra zmrazených potravin v supermarketech. V sortimentu sladkovodních ryb je nejvýznamnější rybou kapr o hmotnosti 2 až 3 kg. Přes téměř celoročně existující nabídku je obchod s rybami soustředěn především na konec roku, kdy trh absorbuje 60 % celoroční domácí spotřeby. Zákazníci upřednostňují nákup živých kaprů. Zpracované sladkovodní ryby činí pouze 15 až 20 % z celkového domácího trhu ryb. V České republice neexistuje speciální obchodní síť plně zaměřená jen na ryby, ale celá škála ryb a rybích výrobků je spotřebiteli nabízena v rámci stávající obchodní sítě. Málo je rozvinutý i prodej ryb přímo na farmách. V souvislosti s vánočními zvyky a tradicemi se každoročně před Vánocemi vytváří na přechodnou dobu stánková tradiční obchodní síť zaměřená na prodej živých kaprů7 2. SWOT analýza odvětví a jeho rozvoje Silné stránky Produkce - Tradice a know-how českého rybníkářství, - Zkušenosti rybníkářských podniků a dalších žadatelů s čerpáním domácích i evropských dotačních titulů, - Vysoká kvalita plemenného materiálu, - Vysoká kvalita produktů, - Podpora zaměstnanosti na venkově, - Dostatek zpracovatelských kapacit, - Zaregistrované ochranné známky, - Kvalitní péče o rybářské revíry, - Rozvinuté rybářské školství a výzkum včetně aplikovaného ve spolupráci s producenty, Prostředí - Mimoprodukční funkce rybníků, - Využití rybářských revírů a rybničních soustav širokou veřejností pro rekreační aktivity, - Udržování skladby rybích společenstev v rybářských revírech, - Významné zlepšení kvality vod v tocích a nádržích, Rámec činnosti - Existence legislativního rámce pro rybochovné i ochranářské aktivity, - Existence organizace, která koordinuje zájmy rybářství. Slabé stránky Produkce - Nízká ekonomická návratnost podnikání v rybářství, - Vysoké stáří a opotřebovanost technických zařízení, - Nedostatečná poptávka po sladkovodních rybách a výrobcích z nich, včetně nových druhů, - Nízká spotřeba ryb a výrobků z nich, nedostatečná propagace produktů i rybářství jako profese, - Regionálně omezený a nejistý trh pro ryby a výrobky z nich, - Omezený sortiment na trhu, spotřebitelská preference živé ryby, absence produktů s vyšší přidanou hodnotou, - Sezónnost trhu a omezený zájem spotřebitelů o ryby a produkty z nich mimo sezónu, - Nevyhovující podmínky pro maloobchodní prodej na farmách, - Vyšší technologické náklady kvůli roztroušenosti rybníků, - Vysoký podíl fyzické práce, - Historicky daná orientace na kapra, - Délka chovného období kapra, - Nevyhovující podmínky pro chov lososovitých ryb, Prostředí - Vysoký obsah sedimentů v rybnících, - Neprostupnost říčního systému, přerušené rybí migrační trasy, - Zvýšený vliv na životní prostředí některých lokalit v důsledku intenzivního hospodaření, Rámec činnosti - Snížení intenzity produkčních metod a omezení hospodářské činnosti v rybnících z důvodů přijatých právních norem v oblasti životního prostředí8 Příležitosti Produkce - Růst cen mořských ryb a výrobků z nich v souvislosti s opatřeními, která jsou uskutečňována pro zajištění udržitelného využívání zásob ryb v mořích, - Další rozvoj výzkumných kapacit, zvyšování vzdělanosti, Prostředí - Návrat migrujících druhů ryb do našich toků, - Další zlepšování kvality vod v tocích v důsledku vyššího stupně čištění odpadních vod, - Změna trendů populace ve využívání volného času, - Rozvoj rybářské turistiky, Rámec činnosti - Legislativa podporující hospodaření na rybnících. Ohrožení Produkce - Růst nákladů na hospodaření v rybářských hospodářstvích, - Možnost výskytu nebezpečných nákaz ryb, - Import levnějších ryb a výrobků z nich (především mořských), případně produktů lépe vyhovujících spotřebitelské poptávce, - Konkurence jiných druhů potravin na trhu, odklon konzumentů od sladkovodních ryb a výrobků z nich, - Změna spotřebitelského chování, Prostředí - Vliv rybožravých predátorů, - Nevhodné hospodaření v povodí nad rybníky způsobující nadměrnou erozi a pokles biodiverzity a ekologické stability rybničních ekosystémů - Růst ekologické zátěže ve složení sedimentů, - Vlivy extrémních klimatických jevů, - Úbytek vzdělané rybářské základny, Rámec činnosti - Legislativa omezující rybářské hospodaření, - Ohrožení sociálního dialogu. Silné stránky Tradice a know-how českého rybníkářství České rybníkářství se může pochlubit dlouhou tradicí chovu ryb a spoluvytváření kulturní krajiny, která je mnohde více než pětisetletá. Obor disponuje rozsáhlým a uceleným souborem poznatků týkajících se chovu ryb. Jedná se o vlastní technologie chovu ryb, znalosti z etologie a jejich aplikace do hospodaření v souladu s požadavky na kvalitní životní prostředí. V rybnících jsou kromě kapra společně chovány další druhy ryb. To přispívá nejen k celkové lepší ekonomice rybničního chovu tím, že přináší na trh další druhy ryb (zejména amura bílého, tolstolobika bílého, tolstolobika pestrého, lína obecného, dravé ryby), ale působí rovnovážně na celou rybí obsádku. Postupy polykulturního chovu jsou v současnosti dobře biologicky a technologicky vybalancovány a historicky ověřeny. Zkušenosti rybníkářských podniků a dalších žadatelů s čerpáním domácích i evropských dotačních titulů Z transformačního procesu vyšly rybářské podniky stabilizované a konkurenceschopné v domácím i zahraničním měřítku. Také díky tomu se zejména v segmentu kapra uspokojivě etablovaly jak na domácích, tak zahraničních trzích. V nedávné minulosti posloužily prostředky předvstupního programu SAPARD i Operačního programu Zemědělství pro rozvoj - 8 -9 výrobních i zpracovatelských kapacit, které nyní splňují přísné normy Společenství. Po vstupu do Evropské unie se projevila výhodnost geografické polohy České republiky vzhledem k zahraničním odbytištím (Německo, Rakousko) a rybářské podniky ji využily k posílení svých pozic na zahraničním trhu, kam směřuje zhruba polovina domácí produkce ryb. Vysoká kvalita plemenného materiálu České rybníkářství dlouhodobě realizuje šlechtění rozhodujících druhů ryb kapra obecného, pstruha duhového a lína obecného založené na nejnovějších vědeckých poznatcích. Šlechtění a vysazování k produkčním účelům i zarybňování probíhá pod stálým veterinárním dohledem. Rybníkáři tak pracují s liniemi méně vnímavými na choroby a zároveň z hlediska produkčních vlastností vysoce produktivními. Vysoká kvalita produktů Silnou stránkou domácích chovů je vysoká kvalita rybího masa. Standard kvality a produkční metody respektující přírodní prostředí, kterými je standard dosahován, se blíží stupni organického produktu. Problémem získání této klasifikace pro rybářské podniky je využívání vstupů od necertifikovaných dodavatelů. Vysokou kvalitu oceňují jednak domácí i zahraniční spotřebitelé živé ryby, ale promítá se i do vysoké kvality rybích polotovarů a dalších výrobků z ryb. Sladkovodní ryby obsahují vhodný poměr nenasycených mastných kyselin, mnoho vitamínů a potřebných stopových prvků. Vzhledem ke své snadné stravitelnosti se dají využít jako součást diet při léčení obezity a nemocí oběhového systému. Nejkvalitnější výrobky akvakultury mohou po splnění stanovených kritérií používat označení Klasa (viz Ochranné známky). Podpora zaměstnanosti na venkově Sektor rybářství přispívá k udržování zaměstnanosti ve venkovském prostoru. Přestože v celkovém pohledu se jedná o nevýznamný objem zaměstnanců, je velmi důležitý v mikroregionálním měřítku. Chov ryb a jejich zpracování v místě navíc vhodným způsobem udržuje rovnováhu v pracovních příležitostech pro ženy (zpracování) a muže (akvakultura). Dostatek zpracovatelských kapacit V současné době jsou zpracovny ryb, které v rámci České republiky zásobují tuzemský trh, ve velmi dobrém stavu a splňují náročná kritéria stanovená legislativou EU. Kapacita zpracoven je 4,5 tis. tun/rok finálních výrobků, i když v současnosti jsou vytíženy jen na 36 %. Kromě kapacity je další charakteristikou zpracoven také flexibilita úpravy rybího masa od vyvrhnutí ryby, filetování až po uzené, či marinované produkty. Na současnou vysokou technologickohygienickou úroveň se zpracovny dostaly převážně díky výstavbě a modernizaci z prostředků programu SAPARD či podpory z Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v období 2004 až Zaregistrované ochranné známky V České republice je registrována ochranná známka Český kapr pro všeobecnou propagaci ryb a výrobků z nich vyrobených členy Rybářského sdružení ČR. Podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin lze propagovat také následující produkty: Pohořelický kapr a Kapr Mariánskolázeňský, Třeboňský kapr je v procesu uznávání. V České republice byla zavedena značka kvality Klasa, která označuje vybrané potraviny s prověřenou vysokou kvalitou a motivuje - 9 -10 spotřebitele k jejich konzumaci. Značka kvality Klasa byla udělena některým výrobkům z kapra a také Třeboňskému kapru. Kvalitní péče o rybářské revíry Hospodaření v rybářských revírech pod patronací Českého a Moravského rybářského svazu představuje soubor opatření, které mají za cíl udržet stabilizované stavy rybích společenstev odpovídajících přírodním podmínkám. Tyto instituce se významnou měrou podílejí na zarybňování rybářských revírů a vedou kvalitní evidenci o hospodaření (kvalitativní i kvantitativní ukazatele obsádky i ulovené ryby) i ve vodních ekosystémech, která poskytuje kvalitní údaje pro jejich řízení. K dispozici je více než třicetiletá řada údajů. Rozvinuté rybářské školství a výzkum včetně aplikovaného ve spolupráci s producenty Školství zaměřené na rybářství má dlouholetou tradici. V současnosti existují v České republice dvě střední odborná učiliště, jedna střední odborná škola, jedna vyšší odborná škola a dvě univerzity, které poskytují vzdělání ucelenému spektru pracovníků v rybářství. Současný počet absolventů splňuje požadavky na obměnu pracovníků v oboru. Součástí Jihočeské univerzity je Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, který má vysokou odbornou úroveň, provádí nejen základní, ale i aplikovaný výzkum pro využití poznatků v praxi produkčního rybářství. Mezi výzkumné aktivity s dobrou aplikabilitou, které se rozvíjejí rychlým tempem patří snaha o zvládnutí metody umělé reprodukce a chovu tržně zajímavých druhů ryb (candát, jeseter apod.) nebo výzkum v oblasti zavádění recyklačních systémů. Mimoprodukční funkce rybníků Větší část rybníků vedle chovu ryb slouží k vodohospodářským účelům jako retenční nádrže, včetně schopnosti zachycení extrémních povodňových průtoků. Z pohledu ochrany krajiny rybniční soustavy umožňují zachovat druhovou pestrost fauny a flóry, jsou často součástí biokoridorů. Rybníky rovněž stabilizují hladinu podzemních vod, při dobrém hospodaření mohou příznivě ovlivňovat kvalitu povrchových vod a v neposlední řadě mají krajinotvorný, rekreační, historický či estetický význam. Do budoucna lze očekávat zvyšování veřejné poptávky po mimoprodukčních funkcích rybničních ploch. Využití rybářských revírů a rybničních soustav širokou veřejností pro rekreační aktivity V rámci České republiky existuje silný zájem o rekreační rybolov a péči o revíry. V rybářských spolcích je registrováno 350 tis. zájmových rybářů. Rybářská turistika se postupně stává velmi populární a vyhledávanou aktivitou spojenou s pobytem v přírodě. Rybářské revíry a rybniční plochy slouží k dalším rekreačním aktivitám jako jsou vodní sporty, ekologická výchova a mají pozitivní vliv na psychickou a fyzickou relaxaci. Udržování skladby rybích společenstev v rybářských revírech Kromě řízení a doplňování rybích společenstev je zajišťováno i rozšiřování rybí obsádky o chráněné a ohrožené autochtonní druhy v souladu s požadavky na ochranu životního prostředí. Významné zlepšení kvality vod v tocích a nádržích V posledních více než patnácti letech došlo k velmi významnému zlepšení kvality vod v českých tocích a nádržích v důsledku hospodářské restrukturalizace i změn v chování a preferencích obyvatelstva. Příčinou tohoto stavu je naplňování legislativy v oblasti nakládání11 s vodami, zejména odpadními. Snížil se přísun polutantů z bodových (průmysl a osídlení) i plošných (zemědělství) zdrojů znečištění. Zlepšení kvality vod v tocích dokládají přiložené mapy jakosti vody v příloze č. 10. Existence legislativního rámce pro rybochovné i ochranářské aktivity Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 239/2006 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, usměrňují činnost rybníkářů, uživatelů rybářských revírů i rekreačních rybářů. Mezi další klíčové legislativní dokumenty patří zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Na evropské úrovni je nutné uvést nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu, nařízení Komise (ES) č. 498/2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady o EFF, dále nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin nebo směrnici Rady 2006/88/ES o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a o prevenci některých nákaz vodních živočichů. Souhrnný seznam legislativy vztahující se ke sledované problematice přináší příloha č. 8. Existence organizace, která koordinuje zájmy rybářství Na obdobné servisní bázi jako jsou vytvářeny producentské organizace (podle nařízení Rady č. 104/2000/ES) vzniklo v roce 1991 Rybářské sdružení ČR. Členové profesního sdružení fyzických a právnických osob vytvořili společně podporovanou organizaci, která není financována z veřejných zdrojů. Rybářské sdružení ČR koordinuje zájmy producentů a informuje veřejnost o své činnosti i činnosti svých členů. Slabé stránky Nízká ekonomická návratnost podnikání v rybářství Celkový objem produkce sladkovodních ryb nevytváří dostatečné finanční zdroje a rezervy, které by bylo možno využít na velké investiční akce bez vstupu veřejných finančních prostředků. Rekonstrukce rybničních soustav bez vnějších vstupů je v současných cenových relacích a s ohledem na produkci ryb nemožná. Přestože jsou rybáři velmi dobrými hospodáři a správci akvakultury, jejich manažerské a marketingové dovednosti na trhu za čistě profesními aktivitami silně zaostávají. Konkurenceschopnost odvětví se s ohledem na jeho charakter opírá o nízkou cenu práce. Je téměř vyloučeno snižovat náklady v podmínkách stagnující poptávky a rostoucí ceně vstupů do výroby a ani vyšší míra mechanizace tento problém neřeší. S problematikou nízké ekonomické návratnosti souvisí i další slabé stránky. Vysoké stáří a opotřebovanost technických zařízení Podmínkou úspěšného rybníkářského hospodaření je bezchybná funkce všech provozních, obslužných objektů a zařízení především v rámci rybníků. Konkrétně se jedná o vlastní součásti rybníků jako těleso hráze, bezpečnostní přelivy, loviště, kádiště, stokovou síť, výpustná zařízení, vývary aj., nebo o technická zařízení, jako jsou zásobníky krmiv, aerátory a další. Pro většinu těchto technologií a technických zařízení platí, že jsou velmi staré, a to jak fyzicky, tak zastaralé morálně, některé dokonce na hranici provozní životnosti. Při použití výše zmíněných zařízení je velmi obtížné dosahovat dobrých hospodářských výsledků a respektovat požadavky na neznečišťování životního prostředí. Situace je poněkud lepší v sektoru zpracování ryb, kde v poslední době byly využity prostředky ze zdrojů Evropské unie pro dosažení požadovaných standardů. Investice do nových zařízení a technologií jsou12 velmi nákladné. Rybářské a zpracovatelské podniky nemají na jejich financování prostředky. Nedostatečná poptávka po sladkovodních rybách a výrobcích z nich, včetně nových druhů Nedostatečná poptávka po rybách a výrobcích z nich neumožňuje producentům lépe využít investice, které vložili do rybochovných a zpracovatelských kapacit. Nemohou tak využít výhod plynoucích z ekonomiky rozsahu, kdy se vyplatí mít v portfoliu výrobků i takové, pro něž dosud neexistoval dostatečný odbyt. To platí dvojnásob při pohledu na zahraniční trhy a jejich potenciál. Poptávka se soustředí na kapra, což u producentů nevyvolává potřebu vysazovat do chovů nové druhy ryb. Nedostatečná poptávka je také příčinou, proč se v ČR doposud více nerozvinul chov ryb v uzavřených systémech, které mají při dobrém hospodaření pozitivní vliv na životní prostředí, zejména kvalitu vod. Nízká spotřeba ryb a výrobků z nich, nedostatečná propagace produktů i rybářství jako profese Česká republika jako vnitrozemská země vykazuje statisticky mnohem nižší spotřebu ryb na osobu než například skandinávské státy. I okolní srovnatelné státy mají spotřebu sladkovodních druhů ryb na hlavu výrazně vyšší (např. Rakousko více než dvojnásobnou) a existuje v nich velký spotřebitelský potenciál (Německo). Podíl sladkovodních ryb na celkové spotřebě ryb představuje zhruba jednu čtvrtinu. Konzervativní přístup zákazníků k produktům akvakultury dosud zásadním způsobem nezměnily ani ojedinělé propagační akce výrobců. Propagace se v těchto případech příliš nezaměřila na kvalitu rybího masa a jeho zdravotní prospěšnost. Nejsou v dostatečné míře využívány cílené reklamní kampaně k propagaci ryb a rybích výrobků. Sladkovodní ryby a rybí výrobky nejsou příliš často nabízeny ani v restauracích či závodních kuchyních. Kuchaři v těchto zařízeních často nemají představu o jiných než standardních úpravách rybího masa. Slabou stránkou absence marketingové strategie prodeje ryb na národní úrovni a také nedostatečný marketing ze strany výrobců nebo Rybářského sdružení ČR. Podobně je možno hodnotit propagaci odvětví rybolovu jako celku. Jen nedostatečně působí propagace na rozvoj cestovního ruchu, který staví na rybářských tradicích či vlastním lovu ryb udicí. Problémy způsobují produkčnímu rybářství také reklamní kampaně ve prospěch substitučních potravin. Regionálně omezený a nejistý trh pro ryby a výrobky z nich Domácí trh dokáže v současných podmínkách absorbovat necelou polovinu produkce českého produkčního rybářství. Možnosti zahraničního trhu jsou sice větší (zejména Německo, Rakousko a Slovensko), ale existují problémy s umisťováním domácí produkce. V případě výskytu nákazy by dokonce mohly být zahraniční trhy pro českou rybu uzavřeny úplně. Omezený sortiment na trhu, spotřebitelská preference živé ryby, absence produktů s vyšší přidanou hodnotou Domácí trh preferuje živou rybu do hmotnosti 3 kg. Důvodem jsou jednak zvyklosti spotřebitelů a s nimi spojená nízká poptávka po polotovarech či hotových výrobcích, jednak vnímání živé ryby jako záruky čerstvosti a kvality. Pro srovnání v zemích západní Evropy se dále zpracovává zhruba 80 % ryb. Výše uvedené příčiny se promítají do zanedbatelného podílu produktů s vyšší přidanou hodnotou na trhu. Zpracovny ryb jsou schopny dodat velmi širokou paletu výrobků, avšak klíčová je poptávka po nich. V současnosti neexistuje dostatečně rozsáhlá poptávka, která by umožnila zpracovatelům využít naplno možnosti zpracoven, protože těm se ekonomicky nevyplatí některé sortimentní položky na trh vůbec dodávat13 Sezónnost trhu a omezený zájem spotřebitelů o ryby a produkty z nich mimo sezónu Návyky spotřebitelů v konzumaci sladkovodních ryb v České republice jsou tradičně orientovány zejména na vánoční svátky. V průběhu kalendářního roku o sladkovodní ryby většina obyvatelstva nejeví zájem. Průzkumy také ukazují, že ryby jsou potravou spíše starší generace, což opět souvisí se stravovacími zvyklostmi. Nevyhovující podmínky pro maloobchodní prodej na farmách Silně pociťovanou překážkou rozsáhlejší konzumace sladkovodních ryb je nedůvěra spotřebitele k produktům, které si kupuje v supermarketech a hypermarketech, kam se nyní soustředí nadpoloviční většina realizovaných nákupů. Zatím není možné na většině farem koupit zaručeně čerstvou rybu v příjemném a kulturním prostředí buď v živém stavu anebo odborně zabitou a připravenou k dalšímu kuchyňskému zpracování. Zákazník se také nedostane k cenným informacím, které by mu posloužily při přípravě pokrmů. Nákupy na rybích farmách jsou v České republice spíše výjimkou. Producenti tak přicházejí o vyšší zisky, neboť při prodeji ryb a výrobků z nich v supermarketech je zisk realizován jinými subjekty. Vyšší technologické náklady kvůli roztroušenosti rybníků Roztroušenost rybníků v krajině s sebou přináší zvýšené náklady na dopravu násadových ryb a hotové tržní ryby. Dále pak se jedná o přesuny ryb k sádkování, ale i všechny další hospodářské činnosti nutné k provozu rybníků. Vzhledem k velkým objemům transportovaných ryb, je třeba zohlednit požadavky na využívání speciálních dopravních prostředků a mechanizaci speciálně určenou na přesuny živých ryb tak, aby byly respektovány požadavky na welfare ryb. Vysoký podíl fyzické práce V rybářství stále zůstává značný podíl těžké fyzické práce, bez níž se prozatím nelze obejít. Náročné přírodní podmínky a způsob hospodaření do značné míry svým charakterem omezují možnosti využívat mechanizaci. Historicky daná orientace na kapra Kapr, zejména jako vánoční pokrm, je tradiční českou rybou. Až s velkým odstupem se na nižších místech žebříčku spotřebitelské popularity nacházejí pstruh a další druhy ryb. V současné globalizované ekonomice existuje i na relativně stabilizovaných trzích nezanedbatelné riziko spojené s příliš velkou koncentrací na jediný druh produktu. Jednostranně orientované obsádky s sebou nesou nebezpečí zvýšeného výskytu nebezpečných nákaz. Délka chovného období kapra Doba chovu kapra k získání tržní ryby uplatňované u našich konzumentů trvá tři až čtyři roky (2,5 až 3 kg). V porovnání s produkcí kapra v zemích s příznivějším klimatem se jedná o ekonomický handicap. Problém souvisí s nižší teplotou vod, v nichž jsou v českých podmínkách kapři chováni. Nevyhovující podmínky pro chov lososovitých ryb Jedná se o objektivní příčiny, které mají ekonomický i environmentální charakter. Z hlediska ekonomického se jedná o vysoké investiční i provozní náklady spojené s chovem. Z environmentálního pohledu je limitem množství a kvalita vody. Na pomezí těchto dvou14 pohledů jsou vysoké náklady na úpravu recirkulované i vypouštěné vody z technických akvakultur. Nejen z těchto důvodů se v tuzemské distribuční síti objevují pstruzi, kteří jsou dováženi z třetích zemí za ceny nedosahující výrobní náklady na kterékoli domácí farmě. Vysoký obsah sedimentů v rybnících V důsledku intenzivní zemědělské výroby docházelo a dochází k nadměrné vodní a větrné erozi a následně ke kumulaci sedimentů v rybnících. Třetina objemu rybníků (cca 200 mil. m 3 ) v České republice vykazuje nadměrné zatížení sedimenty. Sedimenty jsou ve velkých objemech do rybníků transportovány podle charakteru a stavu říční sítě a hospodářské činnosti v povodí. Způsobují velmi rychlé zanášení méně proudných úseků povrchových vod. Sedimenty v rybnících mají rovněž negativní vliv na kvalitu vody. Pro vlastní rybářství jsou velmi nepříznivé, snižují retenci vody v krajině a v konečném důsledku postupně snižují i celkovou vodní plochu rybníků. Neprostupnost říčního systému, přerušené rybí migrační trasy V průběhu minulého století vzrůstala fragmentace vodních toků příčnými překážkami, kdy výstavba jezových těles a dalších staveb buď zcela, nebo částečně znemožnila migraci mořských druhů (úhoř říční, losos atlantský, pstruh mořský, jeseter velký, platýz bradavičnatý, mihule říční) zejména proti proudu. Podobně je v podélném pohybu řečištěm bráněno dalším druhům ryb, jejichž životní cyklus se odehrává výlučně ve sladkých vodách (například pstruha obecného, candáta obecného, bolena dravého, plotice obecné, parmy obecné, podoustve říční a ostroretky stěhovavé) a kterým překážky znemožňují migraci do míst přirozeného rozmnožování a za potravou. Uzavření částí populace v rámci říčního systému může způsobit degeneraci s následným vymizením konkrétního druhu v dané oblasti. V této souvislosti je potřeba zmínit nízký podíl ochranných zařízení v místě odběru vody pro průmyslové účely, kde dochází k poškozování či zabíjení ryb. Zvýšený vliv na životní prostředí některých lokalit v důsledku intenzivního hospodaření Rybářství, ale také další aktivity v české krajině jsou příčinou zvýšeného tlaku na životní prostředí v některých rybnících a jejich okolí (hnojení, vápnění, chov vodní drůbeže apod.). Platí to zejména tam, kde nejsou optimální podmínky pro rybochovné hospodaření. Snížení intenzity produkčních metod a omezení hospodářské činnosti v rybnících z důvodů přijatých právních norem v oblasti životního prostředí Producenti ryb musí splňovat přísná národní pravidla a opatření zajišťující čistotu vody. I mimo chráněné přírodní oblasti a národní parky je chov ryb v rybnících omezován celou řadou opatření ze strany životního prostředí a vodního hospodářství. Národní legislativa upravuje tyto požadavky prostřednictvím zákonů č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a jejich prováděcích předpisů, které regulují a omezují hospodaření na rybnících a přinášejí široký soubor opatření a zákazů. Pro běžné hospodaření je zapotřebí ze strany rybníkářů požádat o celou řadu výjimek a povolení. Příležitosti Růst cen mořských ryb a výrobků z nich v souvislosti s opatřeními, která jsou uskutečňována pro zajištění udržitelného využívání zásob ryb v mořích V současné situaci vysoké poptávky a velmi efektivního mořského rybolovu se některé významné tržní druhy ryb dostávají blízko hranice vyčerpání přirozených kapacit. Je nutno podniknout kroky k jejich záchraně. Z toho plyne zvyšující se vzácnost a růst cen těchto15 druhů i výrobků z nich. Jako vhodná substituce se nabízí kvalitní produkty domácí akvakultury. Další rozvoj výzkumných kapacit, zvyšování vzdělanosti Pro produkční rybářství jako tradiční obor je nezbytné držet krok s nejnovějšími vědeckými poznatky. Proto je mimořádně důležité, aby v oboru pracovali lidé vzdělaní jednak odborně, jednak jazykově a manažersky. Příležitostí je úzká spolupráce mezi producenty a výzkumnými subjekty, která přinese nové impulsy, jež umožní zvýšit konkurenceschopnost odvětví při respektování zásad Lisabonské strategie. Je žádoucí, aby aplikovaný výzkum byl reálným promítnutím aktivit, které jsou primárně financovány z jiných domácích zdrojů, či prostředků Společenství. Návrat migrujících druhů ryb do našich toků Velká část říčních toků je z hlediska migrace ryb neprůchodná, což zamezuje přirozenému tahu ryb do míst jejich rozmnožování (např. losos obecný, úhoř říční). Vybudování rybích přechodů je jednou z podmínek, které umožní a podpoří nejenom přirozenou reprodukci, ale i samotný výskyt rybích populací. Cílem je umožnění bezproblémové migrace ryb nejen v rámci rybářských revírů, ale v rámci celých migračních tras především dalekotažných druhů po celé délce toku. Je žádoucí, aby se po zlepšení podmínek v našich tocích podařilo obnovit původní druhovou skladbu organismů. U některých druhů není nutné vysazovat je do toků, stačí umožnit jejich bezproblémový návrat přirozenou cestou. Další zlepšování kvality vod v tocích důsledku vyššího stupně čištění odpadních vod Lze předpokládat, že současná kvalita vody v tocích a nádržích se bude zlepšovat díky výstavbě čistíren odpadních vod a zlepšování hospodaření v okolí vodních biotopů. Zlepšení kvality vod poskytne lepší životní podmínky původním společenstvům, která je před drastickými zásahy člověka obývala. Změna trendů populace ve využívání volného času Některé současné trendy ve využití volného času znovuobjevují přírodu, jejíž integrální částí jsou vodní toky a nádrže. Lze očekávat selektivní příklon k trávení volného času v přírodě mezi generacemi. Bude to pravděpodobně starší generace, která bude více využívat možnosti volného času tráveného v blízkosti vody s tomu odpovídajícím využitím infrastruktury. Rozvoj rybářské turistiky Srovnání s jinými evropskými zeměmi ukazuje na značný dosud nevyužitý turistický potenciál lokalit, které nabízejí možnosti trávení volného času rybolovem, či jinými aktivitami souvisejícími s chovem ryb. Potenciál je možno vidět v popularizaci výlovů a rybářských slavností. Legislativa podporující hospodaření na rybnících Během následujících let je možno očekávat přijímání takové legislativy, která by vytvořila lepší podmínky pro hospodaření s akvakulturou, či volnočasovými aktivitami spojenými s rybařením. Ohrožení Růst nákladů na hospodaření v rybářských hospodářstvích16 Do budoucna je nutno počítat s možností dalšího cenového růstu vstupů do akvakultury. Půjde zejména o růst ceny energií, krmiv a hnojiv, ale lze také očekávat růst, či udržení velmi vysokých cen násadových ryb (např. úhoří monté). Možnost výskytu nebezpečných nákaz ryb Směrnice Rady 2006/88/ES, transponovaná do českého veterinárního zákona č. 48/2006 Sb., stanoví seznam rybích nákaz. Na základě tohoto předpisu se provádí kontroly zdraví ryb. Přestože se na českém území dosud nevyskytla závažná choroba čeledi kaprovitých koi herpesvirus, jedná se ve středoevropském kontextu spíše o výjimku. Kromě kaprovitých druhů ryb se výše uvedená směrnice vztahuje také na lososovité druhy. Státní veterinární správa provádí povinná vyšetření, zapojuje do nich všechna existující hospodářství, aby nedošlo ke vzniku a šíření nákaz. Preventivní opatření směřují na podporu výzkumných šlechtitelských projektů určených k získání druhů ryb, které budou méně vnímavé na choroby. Pro zabezpečení osvěty je nutné provádět periodická školení profesních i neprofesních rybářů s cílem zajistit přenos informací o možnostech předcházení zavlečení dalších druhů nemocí, které provázejí nejen kaprovité, ale i další okrasné ryby. Import levnějších ryb a výrobků z nich (především mořských), případně produktů lépe vyhovujících spotřebitelské poptávce Dlouhodobá realizační cena sladkovodních ryb je vyšší než cena některých druhů běžných mořských ryb a nižší než cena obdobně kvalitních ryb mořských. Mořský rybolov umožňuje při použití nižších investičních nákladů produkty dodávat na trh levněji. Akvakultura je plně závislá na činnosti člověka od vybudování a údržby vlastního zařízení přes stálou péči o chov ryb, odlov až k uvádění na trh. Další nepříznivé okolnosti jsou dlouhodobý proces vlastní výroby, sezónnost produkce a dovozy sladkovodních druhů z oblastí klimaticky příznivějších substituující domácí produkci. Pokud se připojí vhodná propagace těchto substituentů, jedná se o přímé ohrožení trhu pro produkty domácí akvakultury. Konkurence jiných druhů potravin na trhu, odklon konzumentů od sladkovodních ryb a výrobků z nich Konkurence nespočívá pouze ve sladkovodních rybách, ale také v rybách mořských a v jiných substitučních potravinách. Odklon spotřebitelů od výrobků domácí akvakultury může být pak otázkou pouhých několika let. Vliv rybožravých predátorů Rybníkářství a hospodaření v rybářských revírech je silně ovlivňováno rybožravými predátory (ztráty jsou vyčísleny v Příloze č. 6). Zejména jsou těmito živočichy ohrožována nižší vývojová stádia ryb, případně sádky. Rozhodující jsou škody způsobované kormoránem velkým, vydrou říční a volavkou popelavou, což jsou zvláště chráněné druhy živočichů. Česká republika škody na rybách kompenzuje pouze částečně. Chovatelé jsou nuceni ztráty na produkci hradit z vlastních zdrojů. Rozloha rybníků, roztroušenost v krajině a další okolnosti znemožňují účinnou ochranu rybích společenstev před škodami způsobenými těmito predátory. Rybníkáři v mnoha případech nemohou účinně chránit svůj majetek. Rovněž dochází k poškozování vyvážených rybích společenstev a především v malých vodních tocích (v pstruhových revírech) postupně mizí celá řada dříve běžných rybích druhů a to včetně druhů chráněných. Nevhodné hospodaření v povodí nad rybníky způsobující nadměrnou erozi a pokles biodiverzity a ekologické stability rybničních ekosystémů17 Zazemňování rybníků je významným negativním faktorem způsobeným celou řadou různých vlivů např. zemědělskou činností, průmyslem, dopravou, hustotou obyvatelstva. Nevhodné agrotechnické postupy mohou být zdrojem látek s nepříznivým působením na vodní ekosystémy a mít vliv tak negativní vliv na druhovou skladbu a tudíž ekologickou stabilitu prostředí. Ekologická zátěž ve složení sedimentů K nadměrnému zanášení rybníků zeminou, k zabahňování rybníků včetně kontaminací dochází v důsledku intenzivní zemědělské činnosti nevhodnými agrotechnickými způsoby. Složení a kontaminace sedimentů v rybnících závisí na struktuře zemědělské a průmyslové výroby v povodí. V případě odbahňovaní kontaminovaných sedimentů je nutné počítat s výrazně vyššími náklady na jejich ekologicky nezávadnou likvidaci. Přesto usazeniny nelze ponechat v rybnících. V důsledku extrémně vysokých vrstev sedimentů dojde ke zhoršení kvality vody a k úhynu rybích obsádek. Vlivy extrémních klimatických jevů Dostatek kvalitní vody je nezbytným předpokladem pro funkční akvakulturu. Dlouhodobý nedostatek vody ve vegetační periodě může výrazně negativně ovlivnit produkční výsledky hospodaření a přispět ke zhoršení zdravotního stavu ryb v rybnících. Rovněž přebytek vody, především pokud se jedná o povodňové stavy, má negativní vliv na hospodaření a také může dojít až k destrukci celého vodního díla. Úbytek vzdělané rybářské základny V souvislosti se současnými negativními populačními trendy, které jsou pouze dočasně potlačeny zvýšenou porodností populačně silných ročníků 70. let 20. století, je nutné v dlouhodobější perspektivě počítat se snižováním počtu nejširší rybářské základny. Jedná se zejména o mladé členy rybářských svazů, ale může potenciálně jít i o zájemce o studium oboru rybářství. Zužuje se tak segment populace, který má pozitivní vztah k přírodě a její ochraně. Nedostatek rybářského dorostu v oblasti rekreačního a sportovního rybolovu je akutně pociťován již nyní. Nedostatek mladých rybářů je kromě demografických trendů způsoben také nabídkou široké palety jiných volnočasových aktivit, ke kterým je dnešní mladá generace přitahována. Legislativa omezující rybářské hospodaření Producenti ryb musí splňovat přísná národní pravidla a opatření zajišťující čistotu vody, vycházející z rámcové směrnice 2000/60/ES. Národní legislativa přísněji upravuje tyto požadavky na kvalitu prostředí, které regulují a omezují hospodaření na rybnících a přinášejí široký soubor opatření a zákazů. Zhoršení podmínek by přineslo i neprosazení úpravy vodního zákona ve prospěch hospodaření na rybnících jako běžného způsobu využití vodního prostředí (povolení krmení ryb a hnojení rybníků pouze na udělování výjimky z vodního zákona). Pro běžné hospodaření je zapotřebí ze strany rybníkářů požádat o celou řadu výjimek a povolení. Stále více rybníků se postupně stává součástí chráněných oblastí (např. území Natury 2000), z tohoto titulu je omezována možnost jejich hospodářského využívání. Vlastníkům rybníků tak vznikají ekonomické ztráty, jimi nezapříčiněné, a státem kompenzované jen do určité míry. Nově kodifikovaná legislativní omezení nejrůznějšího druhu by se mohla stát vážným ohrožením hospodaření na vodních tocích a rybnících. Ohrožení sociálního dialogu V současnosti představují pracovníci v rybářství specifickou komunitu, která je prvořadě spojována odborným studiem na malém počtu rybářských škol, v komunitě je patrná profesní hrdost. Je tak položen základ k sociálnímu dialogu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, který18 v současnosti bezproblémově funguje. Vnější tlaky na hospodaření na rybnících mohou tuto stabilní situaci vážně narušit19 3. Cíle a priority rybářství v České republice Priority Národního strategického plánu vyplývají z dokumentů Společné rybářské politiky Společenství, z Lisabonské a Göteborské strategie. Vize a struktura cílů a priorit rybářství v České republice navazují na globální cíle Národního strategického referenčního rámce pro období (NSRR). Dokument je také komplementární a vykazuje synergické efekty s Národním strategickým plánem rozvoje venkova pro realizaci politiky rozvoje venkova. Cílem českého rybářství v období je přispět k realizaci globálního cíle NSRR, avšak s přihlédnutím k omezeným zdrojům, které budou do odvětví plynout z evropských i domácích zdrojů. ČR bude usilovat v rybářství o posílení konkurenceschopnosti sektoru na domácím i zahraničním trhu. Úspěšná realizace Operačního programu Rybářství, který je nástrojem realizace Společné rybářské politiky, bude mít pozitivní dopady na životní prostředí a dále budou vytvořeny podmínky ke stabilizaci a diverzifikaci ekonomiky na mikroregionální úrovni. Pozitivem strategie je, že půjde o zlepšení podmínek ve venkovských v oblastech s tradiční koncentrací rybochovných aktivit, což se projeví udržením a zkvalitněním životních podmínek obyvatelstva na venkově a bude doprovázeno realizací nových pracovních i volnočasových aktivit. Intervence v oblasti Společné rybářské politiky přispějí k udržení, v optimálním případě o mírný růst zaměstnanosti v odvětví. Vlastní strategie intervencí do odvětví rybářství v programovém období vychází z analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb a opírá se o následující strategické úvahy. Konkurenceschopnost ČR v oblasti rybářství a schopnost dosáhnout udržitelného růstu je dosažitelná kombinací vnitřních a vnějších faktorů, především však podporou rybářské struktury postavené na historicky tradičních systémech za použití nejmodernějších technologií a efektivního využití příležitostí vyplývajících ze zapojení ČR do EU a globalizované ekonomiky. Je nutné posílit domácí poptávku po sladkovodních druzích ryb, která již dlouhodobě stagnuje a způsobuje nízkou ziskovost produkčního rybářství. Nedostatečné zisky odvětví brání plošné propagaci ryb a výrobků z nich zaměřené na vhodné segmenty trhu. Při rozšiřování poptávky o konzumenty, kteří o sladkovodní ryby a výrobky z nich dosud nejevili zájem, je vhodné zvolit jako jednu ze zajímavých cílových skupin mladou generaci. Za velmi perspektivní tržní niku je možno považovat také provozy veřejného stravování, např. restaurace nebo závodní či školní kuchyně. Širší segment poptávky bude znamenat vyšší míru specializace produkce a spolu s růstem poptávky otevře nové možnosti pro producenty a zpracovatele. Posílení poptávky bude dosaženo prostřednictvím vytvoření a implementace cílených marketingových a propagačních strategií. Ty se budou svým zaměřením a způsobem provedení opírat o zpracované analýzy trhu. Je vhodné neomezit propagaci pouze na domácí trh, ale zaměřit se i na perspektivní zahraniční trhy. Reklamní kampaně se zaměří na obecnou propagaci oboru i kvality rybího masa a výrobků z něj jako vysoce chutné a zdraví prospěšné potraviny s vlastnostmi blížícími se biopotravině, a to díky produkci v čistých vodách v příhodných ekologických podmínkách a krmení potravou blízkou potravě přirozené. Výrobci, jejichž produkty nesou geografické označení původu podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006, budou v reklamních kampaních vystupovat pod svými obchodními značkami. Povzbuzená poptávka po sladkovodních rybách bude rovnoměrněji rozložená v průběhu roku a umožní produkčním rybářům využít rozsáhlých zkušeností s chovem ryb a lépe využít zpracovatelské kapacity. Bude tak možno profitovat z výhod ekonomiky rozsahu, protože v současnosti existují jak v oblasti výroby, tak zpracování ryb v tomto ohledu významné rezervy. Lepší využití zpracovatelských kapacit se významně projeví ve stabilizaci zaměstnanosti v těchto zařízeních (pokud ne přímo jejím růstem), bude znamenat zlepšení hospodářských výsledků podniků a v neposlední řadě by domácí producenti nebyli odkázáni20 na nepříliš stabilní ani předvídatelné zahraniční trhy. Tato strategie je podpořena skutečností, že v souvislosti se zvyšujícím se tlakem na rybí populace a hrozbou omezení lovu některých druhů mořských ryb, který se odrazí v jejich zvýšených cenách, lze očekávat přesun spotřebitelského zájmu k rybám sladkovodním z domácích rybochovných provozů. Výše popsaný proces může být ohrožen více faktory, z nichž za nejvýznamnější je považováno nebezpečí výskytu rybích nákaz. Na ochranu proti nim by mohly země, kam domácí producenti vyvážejí zhruba polovinu domácí produkce ryb (zejména živých), uzavřít své trhy českým rybám. To by vedlo k rychlému kolapsu po staletí budovaného sektoru produkčního rybářství. Vzhledem k těmto okolnostem bude jednou ze strategických priorit udržení beznákazového stavu domácích vod a zdravé rybí obsádky. Státní veterinární správa monitoruje zdravotní stav ryb ve vodních tocích a nádržích ČR. V případě ojedinělého výskytu některé z významných chorob bude použito prostředků OP Rybářství na tlumení a odstraňování již vzniklých škod. Novým významným prvkem v péči o rybniční hospodářství je náležité respektování ekologických požadavků, a to zejména v oblastech zvláštní ochrany přírody a krajiny. Strategie intervencí počítá s rozsáhlou výplatou kompenzace produkčním rybářům, kteří budou na rybnících hospodařit šetrnějším způsobem. Ekologičtější přístup bude prosazován také v oblasti tekoucích vod. Zde bude využita synergie s intervencemi Operačního programu životní prostředí, který zajistí zprůchodnění příčných bariér v tocích a navracení toků do stavu blízkého stavu původnímu v místech, kde existují přirozené podmínky pro rozmnožování autochtonních druhů ryb a dalších vodních živočichů. Na tyto aktivity navazuje plánovité vysazování původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, aktivity OP rybářství se zaměří na druhy, které jsou vyjmenovány v evropské legislativě (např. úhoř říční). Strategie intervencí rybářství počítá s podporou celoživotního učení, které je vnímáno jako klíčová podmínka dalšího ekonomického a k přírodě šetrného nakládání s vodními zdroji. Vzhledem k limitovaným prostředkům budou vzdělávací aktivity podporovány ze zdrojů alokovaných přímo Operačním programem Rybářství pouze v omezené míře. Tyto aktivity pod hlavičkou OP Rybářství se zaměří na jednorázové vzdělávací akce (konference a semináře) a dále bude podporováno vydávání studijních materiálů a provoz webových stránek věnovaných dané problematice. Většinu finančních zdrojů na celoživotní vzdělávání poskytnou komplementární operační programy financované Evropským sociálním fondem zastřešené Národním strategickým referenčním rámcem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti v České republice. V duchu Lisabonské strategie je záměrem České republiky podporovat vývoj nových výrobků odpovídajících spotřebitelské poptávce a ověřování výsledků aplikovaného rybářského výzkumu v poloprovozní praxi a zavádění nových technologií do rybářských podniků. Z kvantitativního pohledu se pro sektor rybářství jedná o převážně stagnační strategii. Z hlediska kvality je strategie postavena na modernizaci odvětví, která by měla být tažena zvýšením spotřeby obyvatelstva, zejména pak domácího. Pro nasycení domácí poptávky se počítá s uplatněním části produkce, která je v současných podmínkách (přes 50 %) vyvážena do zahraničí. Bude se jednat převážně o zpracované ryby a rybí výrobky, což výrazně posílí konkurenceschopnost jak produkčních, tak zpracovatelských podniků. Vize sektoru v roce 2013 České rybářství je v roce 2013 plně konkurenceschopné a svou produkci opírá o udržitelné využívání kulturní krajiny. Konkurenceschopnost rybářství je založena na stabilizované poptávce na domácím i zahraničním trhu, ke spotřebitelům se dostává široká paleta kvalitních produktů s vysokou přidanou hodnotou. Sektor přispívá k diverzifikaci zaměstnanosti ve venkovských oblastech s vyšší koncentrací chovu a zpracování ryb. Produkce rybářství a21 zpracování rybích výrobků jsou šetrné k životnímu prostředí, zvýšila se druhová rozmanitost flóry a fauny v českých tocích a nádržích. Globální cíl Globálním cílem rybářství v České republice, který je v souladu s cíli Lisabonské a Göteborské strategie, je udržení stávající produkce ryb v rybochovných zařízeních a úrovně zarybnění v rybářských revírech. Podmínkou splnění tohoto cíle je soulad s pravidly udržitelného rozvoje, přičemž je třeba vyváženě zohlednit environmentální, hospodářská a sociální hlediska. V tomto smyslu je součástí globálního cíle zachování současné úrovně zaměstnanosti v rámci odvětví. Specifické cíle Specifickými cíli jsou zejména: zachování tradiční akvakultury a činností navazujících, důležitých pro udržení a rozvoj hospodářské, sociální struktury a životního prostředí; zvýšení domácí i zahraniční poptávky po rybách a výrobcích z nich pocházejících z rybářské produkce ČR; zavedení metod akvakultury, které snižují nepříznivý vliv nebo zesilují kladné účinky na životní prostředí; zvýšení jakosti a rozšíření sortimentu výrobků z ryb; zlepšení a rozšíření nabídky kvalitních ryb a výrobků z nich; rozšíření možností chovu ryb ve sladkovodní akvakultuře; zlepšení pracovních podmínek v odvětví rybářství; snížení nepříznivých vlivů chovu ryb na přírodní prostředí a zlepšení stavu vodního prostředí; posílení rovných práv mužů a žen; snížení ohrožení rybochovných hospodářství negativními vnějšími vlivy (nemoci, rybožraví predátoři). Priority Prioritami rybářství ČR jsou: Modernizace stávajících provozů, včetně oblasti zpracování ryb, trhu s rybami a rybími produkty s upřednostněním sladkovodních ryb. Propagace a marketingové aktivity zaměřené na ryby a produkty akvakultury je zapotřebí zvýšit obecné povědomí o kvalitě rybího masa, jeho chuťových vlastnostech a pozitivním vlivu na lidský organizmus. V konečném důsledku by se úspěšná propagace měla projevit zvýšenou spotřebou ryb a rybích výrobků na osobu. Odbahnění rybníků je nutné odstranění nežádoucích sedimentů z rybníků. Udržitelné obhospodařování krajiny - musí zajistit nejen životaschopnost rybářských podniků, ale také ve zvýšené míře využívat takových způsobů hospodaření, které budou mít pozitivní účinky na životní prostředí nebo budou alespoň bez negativního vlivu. Ochrana a rozvoj vodních živočichů a rostlin jsou vázány na obnovu vnitrozemských vod, včetně míst pro tření a zprůchodnění migračních tras pro stěhovavé druhy ryb. S tím souvisí i modernizace a rozšíření líhní, které umožní odpovídající druhově pestré zarybnění říčních toků22 Zachování vysoké odborné úrovně pracovníků v oblasti rybářství, které je pro oblast akvakultury zcela zásadní. Akvakultura je nedílně spjata s aplikovaným výzkumem a celoživotním vzděláváním, které umožňují využít nejnovější poznatky v praktickém provozu. Vzdělávací systém připravuje rybářské odborníky, aby v souladu s požadavky na zachování a zlepšení životního prostředí rozvíjeli efektivní výrobu. Kvalitní vzdělání je nedílnou součástí trvale udržitelného hospodaření na rybnících v souladu s požadavky na ochranu životního prostředí Vstup mladé, vzdělané a své vzdělání prohlubující generace do odvětví je velice žádoucí pro stabilizaci celého sektoru. Uvedené priority mají dlouhodobý charakter. Po celé programovací období budou stále aktuální a bude na ně navazováno i v dalších programovacích obdobích. K dosažení priorit ČR pomohou zejména prostředky poskytované v rámci Operačního programu rybářství Na základě výše uvedených předpokladů by mělo být do roku 2013 dosaženo: udržení roční produkce sladkovodních ryb na úrovni cca 20 tisíc tun ročně; modernizace zpracovatelských kapacit; zlepšení kvality vodního prostředí na rozloze cca ha rybníků; modernizace a rozšíření rybích líhní; vytvoření rozmnožovacích míst; lepší informovanosti konečných spotřebitelů o kvalitních produktech rybářství a tím následně i zvýšení spotřeby rybích produktů; zlepšení technologií v akvakultuře s využitím nových vědeckých poznatků v praxi; odbahnění části rybníků. Zdroje financování plánovaných aktivit Naplňování Národního strategické plánu rybářství je financováno z více zdrojů. Převážná většina aktivit je hrazena z domácích dotačních programů (např. odbahňování rybníků, kompenzace za nařízenou péči o životní prostředí, kompenzace za škody způsobené chráněnými rybožravými predátory). Intervence politiky hospodářské a sociální soudržnosti (Fond soudržnosti a ERDF), které svým objemem mnohonásobně převyšují možnosti Evropského rybářského fondu, zahrnují např. čištění odpadních vod, revitalizaci vodních toků a zprůchodňování příčných překážek v tocích nebo podporu cestovního ruchu. ESF zajišťuje financování celoživotního vzdělávání. Synergické efekty vykazují i aktivity podporované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (např. čističky odpadních vod ve venkovských oblastech, podpora cestovního ruchu). V programovacím období budou cíle OP Rybářství, který vychází z NSP, zajišťovány z Evropského rybářského fondu (např. propagační aktivity, investice do chovu a zpracování ryb, zarybňování tekoucích vod a vybraných tekoucích vod úhořím monté)23 Hlavní oblasti zájmu Společné rybářské politiky v ČR I. Udržitelné využívání rybích zdrojů Česká republika je vázána společnými pravidly platnými pro uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh Společenství. České republiky se dotýká možnost nahrazení vyčerpaných mořských zdrojů produkty z akvakultury. Investice do akvakultury jsou jedním z nástrojů, které nepřímo napomáhají udržitelnému využívání rybích zdrojů. II. Nabídka produktů a rovnováha trhu 1. Nabídka zpracovatelského průmyslu Strategie České republiky směřuje ke zkvalitnění šíře nabídky potravin ze stávajících provozů. Jedná se především o obohacení sortimentu, který je zaměřen na úpravy sladkovodních ryb z vlastní produkce. Výstavba nových rybích zpracoven není prioritou České republiky. Do budoucna je však nutné počítat s modernizací stávajících provozů tak, aby odpovídaly aktuálním hygienickým požadavkům a požadavkům na bezpečnost potravin. 2. Nabídka produktů pro lidskou spotřebu Je nutné pozitivně orientovat stávající přístup spotřebitele, aby změnil své zvyklosti a využíval rybí produkty s vysokou přidanou hodnotou v průběhu celého roku. Cílem naší politiky je zajistit kontinuální zájem spotřebitelů orientovaný i na polotovary s vysokou kvalitou zpracování, nutriční hodnotou plně odpovídající požadavkům na zdravou výživu. Je nutné otevřít tento prostor pro systematické působení na veřejnost, aby bylo dosaženo kontinuálního využívání rybích zdrojů. 3. Nabídka rybí moučky a rybího tuku Nabídka rybí moučky a rybího tuku není pro Českou republiku prioritou. 4. Vyvážení nabídky a poptávky Česká republika stimuluje rozšíření nabídky a podporuje celoroční poptávku ze strany zákazníků především pomocí reklamních kampaní. 5. Přístup ke zdrojům ryb a do vod nečlenů Společenství (dohody o rybolovu a regionální rybářské organizace) Česká republika si neklade žádné požadavky na přístup ke zdrojům ryb ve světových mořích a k rybolovným právům ve vodách Společenství i mimo ně. 6. Transparentnost trhu a volný pohyb produktů Český stát nedisponuje rybářskými ani zpracovatelskými podniky, ty jsou plně v soukromém vlastnictví. Trh není státem nijak regulován a je plně transparentní. III. Trvale udržitelný rozvoj akvakultury 1. Střednědobý rozvoj mořské a sladkovodní akvakultury Mořská akvakultura není pro Českou republiku relevantní. Cílem státu je zajistit takové podmínky, aby rybníky (sladkovodní akvakultura) v krajině plnily všechny funkce, pro něž byly vybudovány a které zabezpečovaly již v minulosti. Přitom je více než žádoucí, aby nadále byla zachována druhová biodiverzita života jak v rybnících, tak i kolem nich. Dlouhodobý záměr spočívá v systematické podpoře víceúčelového využívání rybníků. Jedná se o podporu aktivit na dosažení kvality vypouštěných vod z rybničních systémů odpovídající požadavkům stanoveným v rámcové směrnici pro povrchové vody. Dále je usilováno o udržení a zlepšení retenčních schopností24 v krajině, zajištění krajinotvorných a dalších funkcí majících významný vliv na udržení využitelného potenciálu krajiny a životního prostředí. Podporu je nutno směřovat i na udržení rozrůzněnosti vodních společenstev založené na bázi částečně přirozené potravy. Produkce v uzavřených systémech (technických akvakulturách) v našich podmínkách není příliš často používaná. Dojde-li vlivem nové legislativy či jiných vnějších vlivů k výraznému omezení produkce v rybnících, je možné předpokládat částečnou náhradu snížené produkce jinými formami akvakultury. Bude také nutno prověřit ekonomické aspekty zavádění těchto technologií a brát v úvahu průzkumy trhu zaměřené na tržní potenciál ryb a rybích výrobků zabezpečený z této nové technologie. 2. Rozvoj odvětví organické akvakultury ve smyslu ekologického zemědělství Produkce ryb v souladu s ustanovením nařízení Rady č. 2092/2000/ES není dosud v České republice využívána ve významné míře. Česká republika zvažuje prověřit možnosti většího využívání organické akvakultury formou pilotních projektů. 3. Opatření ke zlepšení kvality vod využívaných k chovu Soubor opatření se dělí podle jejich aplikace. Rybářství je vázáno naplňováním legislativních předpisů (rámcová směrnice ES/60/2000). Požadavky na dodržení kvality ekologického stavu povrchových vod je nutné řešit v návaznosti na všechny související faktory v rybnících a v napájecí oblasti rybníka. V souladu s tím je cílem ČR snížit některé důsledky intenzivního hospodaření v rybnících. 4. Diverzifikace chovu a zavádění nových druhů Diverzifikace chovu a zavádění nových druhů musí probíhat v souladu nejen se zájmy rybářů, ale i v souladu s požadavky životního prostředí, týkajících se introdukce nových druhů. Rozšíření chovu o další nepůvodní druhy je nutno směřovat do uzavřených systémů, aby bylo zabráněno úniku chovaných organismů do volné přírody. Je nutné podporovat introdukci těch druhů ryb, které vykazují nízkou vnímavost na nebezpečné druhy nákaz. 5. Opatření k prevenci chorob Kontrola zdraví zvířat je v ČR (v souladu s předpisy ES) zaměřena především na chovy ryb citlivých na nebezpečné druhy nákaz (směrnice). Státní veterinární správa zaznamenává v systému povinných vyšetření všechna existující hospodářství, aby nedocházelo ke vzplanutí a šíření nákaz. V návaznosti na platné legislativní předpisy v oblasti zdraví zvířat bude možno přispívat z EFF na některé výdaje ve veterinární oblasti. IV. Rozvoj a konkurenceschopnost odvětví 1. Střednědobý rozvoj mořského rybolovu, včetně konkurenceschopnosti flotily Společenství a zvláště malého pobřežního rybolovu Není relevantní pro Českou republiku. 2. Využití všech úlovků, modernizace palubního zařízení a skladovacích podmínek Není relevantní pro Českou republiku. 3. Zlepšení zařízení a podmínek vykládky, balení a skladování na souši Není relevantní pro Českou republiku. 4. Rybolov ve vnitrozemských vodách Není relevantní pro Českou republiku ve smyslu výkladu rybolovu ve vnitrozemských vodách Evropskou komisí jakožto komerční činnosti. Domácí výklad vnímá rybolov ve vnitrozemských vodách jako převážně nekomerční činnost25 rekreačních rybářů organizovaných v rybářských svazech nebo na základě zakoupení povolenky k lovu ryb udicí od majitele nebo správce vodní plochy. Systematicky a v dlouhém časovém horizontu jsou prováděna opatření, která uměle doplňují druhy ryb, které se nemohou samy rozmnožovat. Jako některé příčiny, které zabraňují přirozené reprodukci ryb, lze uvést úpravy koryt řek, výstavby příčných bariér, neprůchodnost toků pro migrující druhy ryb. Cílem ochrany rybích populací je stabilizace populací pstruha obecného a lipana podhorního v oblastech, kde jsou objektivní podmínky k jejich výskytu. Další prioritou jsou opatření na obnovu populace úhoře, jež spočívají hlavně v podpoře nákupu a dovozu monté (glass eel) a jeho následného vysazení do rybářských revírů. Důvody umělého vysazování jsou ve slabším tahu úhoře vůbec a migračních neprostupných bariérách v říčním systému. S problematikou úhoře souvisí i zpětná migrace tohoto druhu do moře a současný stav jeho ochrany. Bez všestranné mezinárodní spolupráce a platného právního předpisu ve všech vodách států, kterými úhoř za svého života migruje, nelze očekávat zvyšování jeho populace. Pro kvalitní rybí společenstva je zapotřebí udržet, případně obnovit přírodní nebo přírodě blízký stav koryt vodních toků, zprůchodnit říční síť pro lososa, úhoře, mořského pstruha a další migrující druhy ryb. Do uvedených aktivit je nutné zapojit také nerybářské subjekty nakládající s povrchovými vodami. 5. Dlouhodobý rozvoj zpracovatelského průmyslu Modernizace stávajících provozů patří mezi cíle České republiky. Zpracování produktů akvakultury z rybničního rybářství do budoucna je především orientováno na výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Ze zpracovaných ryb se na trhu uplatňují převážně zmrazené výrobky. Snahou je upoutat pozornost spotřebitelů na čerstvé (chlazené) zpracované ryby, které si udržují mimořádnou kvalitu, ovšem naráží na skutečnost, že se jedná pouze o sezónní prodej ryb. Cílem rozvoje zpracovatelského průmyslu je dosáhnout postupného navýšení současného podílu zpracovaných ryb z celkového domácího trhu prostřednictvím celorepublikových cílených propagačních kampaní. Zpracovatelské podniky musí naplňovat požadavky stanovené v platných předpisech ES a navazující národní legislativě se zaměřením na výrobní, veterinární, hygienické a sanitární podmínky. 6. Střednědobý rozvoj uvádění na trh Na silně tradičním domácím trhu dominuje jednoznačně živý kapr. Zvyšování poptávky po kaprovitých rybách není v novém programovacím období očekáváno. Je nutné podchytit a rozvinout zájem zákazníků o rybí produkty a zvýšit poptávku po zpracovaných sladkovodních produktech v průběhu celého kalendářního roku. 7. Politika inovací, výzkumu, označování kvality a vývoj nových produktů nebo produktů s vysokou přidanou hodnotou Historický vývoj tradičního hospodaření ve vnitrozemské akvakultuře postupně vytvořil náročnou, ale účelnou strukturu. Cílem výzkumu je zavádění nových technologií do vlastní produkce na rybničních systémech, používání progresivních technologií s recyklací napájecí vody, genetické šlechtění s fixací vysoké užitkové hodnoty vyšlechtěných linií, rozšiřování počtu hospodářsky využívaných rybích druhů. V České republice je registrována ochranná známka Český kapr pro všeobecnou propagaci ryb a výrobků z nich vyrobených členy Rybářského sdružení ČR. Podle nařízení Rady (ES) č26 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin lze propagovat také následující produkty: Pohořelický kapr a Kapr Mariánskolázeňský, Třeboňský kapr je v procesu uznávání. V České republice byla zavedena značka kvality Klasa, která označuje některé potraviny s prověřenou vysokou kvalitou. Značka kvality Klasa byla udělena některým výrobkům z kapra a také Třeboňskému kapru. 8. Analýzy ekonomické situace podniků v odvětví Obor se potýká se závažným nedostatkem vlastních zdrojů. Tato situace se mírně zlepšila zapojením domácích prostředků i využíváním evropských fondů. Rybářství se opírá o vysoký podíl těžké, ale levné fyzické práce a jeho výsledky do značné míry závisí na přírodních faktorech. Dosavadní podpora směrovaná do technického vybavení a modernizace výrobních zařízení zajistila postupné snižování výrobních nákladů, které přispělo k posílení konkurenceschopnost produkčních jednotek, avšak plně nekompenzovalo např. zvýšené náklady vstupů. Celkový objem produkce sladkovodních ryb nevytváří dostatečné finanční zdroje a rezervy, které by bylo možno využít na velké investiční akce bez vstupu veřejných finančních prostředků. Rekonstrukce a odbahnění rybničních soustav bez dotací je v současných cenových relacích a s ohledem na ekonomiku produkce ryb nemožná. Je téměř vyloučeno snižovat náklady v podmínkách stagnující poptávky a rostoucí ceně vstupů do výroby. Vzhledem k nedostačující datové základně je však problematické zpracovat detailnější analýzy ekonomické situace podniků v odvětví rybářství. 9. Ochrana spotřebitelů a jejich informování Ochrana spotřebitelů je zajišťována Státní zemědělskou potravinářskou inspekcí, Českou obchodní inspekcí a Státní veterinární správou České republiky. V rámci republiky kromě těchto kontrolních organizací je zavedena značka Klasa, která pozitivně motivuje spotřebitele k nákupu špičkových potravinářských výrobků. Součástí naplňování platných nařízení EU a národní legislativy představované zejména zákonem o potravinách č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je rovněž označování původu produktů na obalech. Záměrem je zajistit, aby konečný spotřebitel měl k dispozici přesné informace o původu a kvalitě potravin. V. Lidský kapitál a teritoriální dimenze Společné rybářské politiky 1. Střednědobá politika a kvalita zaměstnanosti v odvětví (příspěvek k lisabonským cílům) Národní prioritou je udržet současný stav zaměstnanců v profesním rybářství, tedy na úrovni cca až pracovníků. Tento počet sice v průběhu let mírně klesá, ale neustále probíhá doplňování stavu mladými absolventy všech typů škol. ČR by měla podpořit nové odborníky, kteří budou vyváženě uplatňovat ekonomicky a ekologicky udržitelné hospodářské přístupy. Dále by měl být kladen důraz na alternativu a užití řízené akvakultury jako náhradního zdroje za omezované hospodaření. Pokud by došlo k dalšímu významnému snižování produkce na rybnících, Česká republika by mohla zaznamenat zásadní propad zaměstnanosti v sektoru. 2. Bezpečnost a zlepšování životních a pracovních podmínek Rybníkářství je spojeno s prací v terénu a z toho vyplývá, že oblast zlepšování pracovních podmínek bude zacílena na snižování fyzické náročnosti, na zlepšení hygienických podmínek, na používání kvalitních osobních ochranných pomůcek, na progresivní ekologicky šetrné technologie, na používání moderní techniky a zlepšování sociálního zázemí. 3. Rozvoj profesního vzdělávání, politika přístupu do odvětví a podpora začínajících27 mladých lidí Česká republika si je vědoma obecného požadavku na neustálé rozšiřování základní vzdělanosti. Profesní vzdělanost na ni úzce navazuje a všechny úrovně rybářského školství jsou vysoce kladně hodnoceny. Přímá návaznost školství, výzkumu a rybníkářství je zárukou, že nejnovější poznatky budou přímo aplikovány v provozu. 4. Postavení a role žen v odvětví Ženy mají zajištěna rovná práva a přístup k pracovním příležitostem v oblasti rybářství, přesto je role žen v odvětví nasměrována do méně fyzicky náročných profesí. Jedná se především o zpracovny rybích produktů a doprovodné služby rybářství, jako jsou práce při výrobě sítí a dalších pomůcek, kde se ženy uplatňují. Dále pracují v řídících funkcích, ve školství a ve výzkumu. 5. Sociální dialog Sociální dialog je konstruktivní a dlouhodobě stabilní. Dojde-li v rybářství k výraznému omezení hospodaření, je velmi pravděpodobné, že mohou nastat určité sociální otřesy. V současnosti představují pracovníci v rybářství specifickou komunitu, která je prvořadě spojována odborným studiem na malém počtu rybářských škol, v komunitě je patrná profesní hrdost. Je tak položen základ k sociálnímu dialogu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, který v současnosti bezproblémově funguje. Vnější tlaky na hospodaření na rybnících mohou tuto stabilní situaci vážně narušit. 6. Strategie trvale udržitelného rozvoje rybolovných oblastí Není relevantní pro Českou republiku. VI. Ochrana vodního prostředí 1. Prevence a kontrola znečištění pocházejícího ze zdrojů mimo odvětví Vodní plochy, které mohou být využitelné pro akvakulturu, je zapotřebí posoudit z hlediska kvality vodního prostředí, stálosti průtoků, obsahu znečišťujících látek, případně dalších faktorů majících vliv na obsah škodlivin. Kvalitu vody v rybnících negativně ovlivňují zdroje znečištění, proto musí být jakost vody průběžně kontrolována. Dozor nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí zajišťuje Česká inspekce životního prostředí. 2. Dohled na podmínky vodního prostředí a vědecké monitorování Každý producent provádí kontrolu kvality vodního prostředí, v němž žijí chované ryby. Proto v průběhu roku a s ohledem na vývoj počasí sleduje kvalitativní ukazatele, aby v případě potřeby bylo možno provést okamžitá opatření k záchraně rybí obsádky. Dlouhodobé sledování kvality povrchových vod je zájmem České republiky vzhledem k závazkům vyplývajících z požadavků rámcové směrnice o vodách. 3. Nakládání s odpadem a kvalita odpadních vod produkovaných odvětvím Odvětvím vyprodukované odpady je nutno rozdělit na dvě základní kategorie. A) Odpady, které vznikají v přímé závislosti na vlastní produkci. Tyto odpady z intenzivních akvakultur, případně ze zpracovatelských provozů, jsou likvidovány v souladu s požadavky příslušných státních orgánů. V novém programovacím období jsou plánovány podpory na využívání technologií šetrných k životnímu prostředí a čištění odpadních vod v souladu s nejnovějšími technickými poznatky v oboru. B) Plaveniny a splaveniny z okolního prostředí, ukládající se v rybničních soustavách, negativně ovlivňují vlastní rybářskou produkci. Zpomalením průtoku v rybnících dochází28 k ukládání unášených částic. Podle charakteru krajiny v povodí, které napájí rybník, je také určeno množství a složení těchto látek. 4. Ochrana vodního prostředí a oblastí, v nichž se sledované vodní druhy rozmnožují Národní legislativa v návaznosti na legislativu EU dostatečně zohledňuje ochranu vodního prostředí. Míst vhodných k přirozenému rozmnožování některých rybích druhů neustále ubývá. Pro udržení stávajících rybích společenstev v říčních systémech je nutné provádět i nadále zásahy, které napomáhají k jejich stabilizaci. V řekách České republiky jsou hlavně vysazována a doplňována rybí společenstva tak, aby vykazovala vyváženou strukturu. Reintrodukce lososa atlantského do České republiky probíhá koordinovaně ve spolupráci s Německem a Švédskem. Pro znovuobnovení populací lososa nestačí jeho umělé rozmnožování, ale musí postupně dojít ke zprůchodnění řek. Úprava a monitoring třecích míst je jednou z dalších podmínek úspěšné reprodukce lososa ve volné přírodě. Úhoř říční migruje za rozmnožováním po proudu dolů a pro jeho zdárný návrat k reprodukci musí být systém ochrany mezinárodně koordinován. Finanční podpora vysazování do volných vod a zprůchodnění řek je nutnou podmínkou pro jeho záchranu. VII. Dobré řízení SRP 1. Kontroly a řízení Kontrolní a řídící činnost je dána zákonem č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon definuje hierarchii orgánů vykonávající státní správu rybářství od nejnižších složek státní správy tj. obecních úřadů obcí s rozšířenou působností přes krajské úřady až po ministerstva. Rovněž jsou zde uvedeny celní orgány. Z dalších zákonů dotýkajících se rybářství vyplývají povinnosti pro Státní veterinární správa a České inspekci životního prostředí, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci aj. Rybářské sdružení ČR zastává koordinační a poradní funkci v rámci rybářských subjektů, které vytváří pozitivní tlak na objektivní podmínky produkce ryb. Rybářské svazy jsou součástí Rybářského sdružení a zaštiťují především rekreační rybářství. Mají vlastní zařízení, která produkují převážně násadové ryby pro udržení stávajícího zarybnění rybářských revírů. 2. Kvalitní data a sběr informací Povinnost vést evidenci o hospodaření je dána zákonem č. 99/2004 Sb., o rybářství. V 3 je dána povinnost rybníkářům a v 11 je povinnost vést evidenci o hospodaření v rybářském revíru a předkládat ji ke kontrole příslušnému rybářskému orgánu. Příslušný rybářský orgán může při kontrolní činnosti využít informace poskytnuté Rybářským sdružením ČR. 3. Producentské organizace Producentské organizace v rybářství České republiky, jak je zná nařízení Rady č. 104/2000/ES, nebyly uznány z důvodů nezájmu. Existují ovšem organizace podobného zaměření, jako je např. Fishmarket, který obchoduje i za jiné producenty. 4. Regionální poradní výbory a mezioborové partnerství Z důvodu správného nasměrování priorit a cílů byly v České republice vytvořeny dvě regionální pracovní skupiny především za účelem přípravy NSP a OP Rybářství na programovací období Společnou snahou bylo nastavit strategii, cíle, záměry a konkrétní opatření tak, aby do budoucna byl zajištěn trvale fungující sektor rybářství. Tyto skupiny sestávají z odborníků produkčních podniků, z pracovníků výzkumu a školství, zástupců rekreačních rybářů a státní správy rybářství. Společně se všemi ostatními složkami státní správy by mělo dojít k racionálnímu zhodnocení správnosti nasměrování jednotlivých29 navrhovaných podpor do diskutovaných a problémových oblastí rybářského sektoru v jednotlivých regionech tak, aby cíle byly v souladu se Společnou rybářskou politikou Společenství30 4. Zdroje, které budou mobilizovány Tab. č. 1 Výhled celkových předpokládaných finančních zdrojů na období pro EFF ( ) Rok EFF Celkem (EUR v běžných cenách) Pozn.: příspěvek EFF činí 75 %, příspěvek národních veřejných zdrojů 25 %31 5. Tvorba, implementace a monitorování NSP Tvorba NSP a respektování principu partnerství Základní součástí moderní demokracie je spolupráce při rozhodovacím procesu. Kvalita, přiměřenost a účinnost politiky Evropské unie závisí na zajištění širokého spektra účasti při tvorbě a implementaci veřejné politiky. Princip partnerství znamená přínos v decentralizaci rozhodovacích procesů, neboť vyžaduje úzkou spolupráci mezi Evropskou unií, národními, regionálními a místními orgány, ostatními partnery, nevládními organizacemi a zbylými občanskými sdruženími. Základní součástí principu partnerství je ujištění, že všechny subjekty odpovědné za implementaci byly zapojeny do fáze tvorby této politiky. Spolupráce partnerů v rozhodovacím a implementačním procesu významně přispívá ke zvýšení legitimity institucí zapojených do činění rozhodnutí i přes to, že spolupráce může prodloužit dosažení rozhodnutí. Přípravné práce na tvorbě Národního strategického plánu byly zahájeny v průběhu června Kontinuálně navázaly na průběžnou spolupráci s profesními rybáři a zástupci zájmových svazů hospodařících v rybářských revírech, kteří byli aktuálně o projednávání návrhu nařízení Evropský rybářský fond informováni. Společné resortní a meziresortní pracovní schůzky rovněž probíhaly za účasti všech dotčených odborů v rámci MZe, zástupců MF, MZV a MŽP. Pro zajištění aktivního přístupu rybářů k přípravě NSP a OP Rybářství se v průběhu roku 2005 konaly čtyři neformální diskuse a setkání s producenty a zástupci zájmových svazů. Následně MZe vytvořilo dvě pracovní skupiny, které pokryly celé území ČR. Složení pracovních skupin bylo koncipováno tak, aby postihlo zástupce zabývající se profesně rybářstvím od vlastních produkčních podniků, zpracovatelských a obchodních firem, přes zájmové svazy hospodařící v rybářských revírech až po školní výrobní podniky, střední školy a univerzity a dále Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech. Do procesu tvorby NSP a OP Rybářství byly zapojeny i nevládní neziskové organizace jako je např. Agentura ochrany přírody a krajiny. Všichni členové se aktivně zapojili do prací na přípravě podkladů pro tvorbu NSP a Operačního programu. Koordinačním centrem se pro obě pracovní skupiny stalo Rybářské sdružení ČR. Na základě několika kol jednání Rybářské sdružení sumarizovalo všechny podklady stran požadavků od jednotlivých členů pracovních skupin. V létě a na podzim roku 2006 proběhlo posouzení vlivů OP Rybářství na životní prostředí. V rámci tohoto procesu byl materiál zveřejněn v Informačním systému SEA. Dne 20. října 2006 proběhlo veřejné projednání posouzení vlivů návrhu OP Rybářství na životní prostředí. Dokument byl rovněž zveřejněn na internetových stránkách MZe. Paralelně probíhala příprava na zpracování Analýzy současného stavu a prognózy vývoje rybářství v České republice na období ve vztahu k Společné rybářské politice Evropského společenství s výhledem do roku 2015, která byla vypracována v rámci technické pomoci FIFG, dokončena a předána MZe 12. prosince V NSP byly zohledněny a využity všechny zásadní a relevantní závěry se zřetelem na Národní rozvojový plán ČR a Národní strategický referenční rámec ČR. V průběhu měsíců dubna a května roku 2007 došlo k částečnému přepracování NSP a OP Rybářství. K diskusi nad těmito dokumenty se dne 7. června 2007 ve Vodňanech uskutečnilo další setkání pracovní skupiny pro tvorbu NSP a OP Rybářství, jehož se zúčastnili zástupci výše uvedených institucí a MZe. Představitelé produkčního rybářství zde jednoznačně vyjádřili svůj záměr soustředit svou budoucí produkci převážně na kapra a podpořili novou koncepci MZe pro realizaci záměrů Společné rybářské politiky32 V rámci meziresortního připomínkového procesu, který byl rozšířen i o subjekty neziskového sektoru, byly při zpracovávání OP Rybářství vyzvány ostatní resorty partnerské organizace ke vznesení připomínek. Připomínky byly zapracovány do materiálu OP Rybářství na oficiálním vypořádání, které s konalo dne 12. července Text NSP je konsensuálním dokumentem státní správy v oblasti rybářství a životního prostředí a subjektů zabývajících se rybářstvím; popisujícím cíle a strategie SRP v rámci možností vnitrozemského hospodaření. Princip partnerství bude nadále uplatňován i při implementaci OP Rybářství, jeho monitorování a hodnocení. Implementace NSP Na základě usnesení vlády č. 603/2006 ze dne 24. května 2006 k finančním tokům Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky v České republice pro období a jejich institucionálnímu zabezpečení je systém finančních toků pro EFF nastaven totožně s finančními toky strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. - Řídicí orgán (ŘO) pro Evropský rybářský fond MZe, hlavní funkcí je řízení operačního programu, - Platební a certifikační orgán pro Evropský rybářský fond MF, zodpovědný za celkové finanční řízení prostředků poskytnutých ČR z rozpočtu EU. - Auditní orgán pro Evropský rybářský fond - MF, je funkčně nezávislý na řídicím orgánu a platebním a certifikačním orgánu. Je zodpovědný za ověřování účinného fungování řídícího a kontrolního systému a za vykonávání činnosti v souladu s čl. 61 nařízení o EFF. - Zprostředkující subjekt pro Evropský rybářský fond SZIF, který vykonává administraci spojenou s příjmem žádostí včetně kontroly projektů, a zároveň provádí platby příjemcům podpory (Finanční útvar), přičemž bude zajištěno oddělení těchto dvou funkcí. Monitorování aktivit NSP Monitorování NSP, tedy kontrola naplňování cílů NSP, je na nejvyšší úrovni realizován prostřednictvím Monitorovacího výboru (dále je MV ) Operačního programu Rybářství. Monitorovací výbor OP Rybářství zřídí MZe do tří měsíců ode dne, kdy bude ČR oznámeno rozhodnutí o schválení OP Rybářství. Jeho činnost a konstituce jsou upraveny čl. 62 odst. 2 a čl. 63 nařízení o EFF. Monitorovací výbor OP Rybářství se na svých jednáních řídí Statutem a jeho jednání probíhají v souladu s Jednacím řádem. Návrh složení je připraven ve spolupráci s partnery z vládních i nevládních institucí s ohledem na rovná práva mužů a žen. Předsedou Monitorovacího výboru OP Rybářství bude zástupce MZe, jeho členy budou zástupci ministerstev podílejících se na realizaci programu, ekonomičtí a sociální partneři, zástupci nevládních organizací. Z vlastního podnětu se práce monitorovacího výboru účastní zástupce Komise v poradním postavení. Na realizační úrovni bude Operační program Rybářství monitorován prostřednictvím počítačového informačního systému, který bude kromě dalších informací poskytovat údaje o hierarchicky nastaveném systému kvantifikovaných indikátorů (finanční vstupy, a věcné výstupy, výsledky a dopady intervencí. Tento systém bude využíván Řídicím orgánem OP Rybářství, informace z něj budou poskytovány do databáze Evropské komise SFC 2007 a dalším subjektům implementačního systému na národní úrovni. Data z monitorovacího systému jsou v pravidelných intervalech předkládány ústavním institucím ČR. Informace a data o OP Rybářství bude ŘO OP Rybářství v souladu s čl. 67 nařízení o EFF využívat pro vypracování návrhu výročních a závěrečné zprávy o realizaci OP Rybářství. Tyto zprávy budou předány MV OP Rybářství, SZIF, MZe, MF a dalším institucím. Sběr33 informací a fyzický monitoring se bude provádět na čtvrtletním základě. Poprvé v roce 2008 a pak každoročně do 30. června předloží ŘO OP Rybářství Komisi výroční zprávu o pokroku dosaženém při provádění OP Rybářství. Závěrečnou zprávu o provádění OP Rybářství předloží ŘO OP Rybářství Komisi nejpozději do 31. března Za sběr a kontrolu správnosti dat od žadatele / příjemce dotace zodpovídá zprostředkující subjekt. Data o OP Rybářství budou zpracována rovněž za regionální úroveň. Hodnocení NSP Účelem hodnocení ex-ante je ověřit vhodnost navrhované strategie, prioritní osy a opatření. Ex-ante hodnocení bylo provedeno v rámci přípravy NSP a z důvodu zabezpečení lepší provázanosti mezi strategickým a prováděcím dokumentem bylo spojeno s hodnocením OP Rybářství. Hodnocení obou dokumentů vypracovalo pracoviště Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, zpracovatelé: prof. Ing. František Střeleček, CSc., Ing. Václav Šilhavý, doc. Ing. František Vácha, CSc. V souvislosti se změnou NSP na jaře 2007 bylo exante hodnocení aktualizováno34 6. Přílohy35 Příloha č. 1 Zkratka Akvakultura Použité zkratky Význam Pěstování nebo chov vodních organizmů za použití postupů určených ke zvýšení produkce těchto organismů nad přirozenou kapacitu životního prostředí; organizmy zůstávají po dobu pěstování nebo chovu majetkem fyzické nebo právnické osoby až do doby jejich sběru Agentura ochrany přírody a krajiny Evropský rybářský fond Evropský fond regionálního rozvoje Evropské společenství Evropský sociální fond Evropská unie hodnocení Předběžné vyhodnocení efektivnosti, respektive účelnosti prostředků, které mají být vynaloženy AOPK EFF ERDF ES ESF EU Evaluace Hodnocení Ex-ante Nařízení EFF Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu NSP Rybářství Národní strategický plán rybářství Odvětví rybářství Hospodářské odvětví včetně veškerých činností výroby, zpracování a uváděn produktů rybolovu a akvakultury na trh OP Rybářství Operační program Rybářství na období ŘO Řídící orgán OP Rybářství (odbor MZe) SEA Strategic Environmental Assessment (Strategické hodnocení dopadu na životní prostředí) SFC 2007 Databázový informační systém Evropské komise SRP Společná rybářská politika SWOT SZIF ZCHÚ Způsobilé výdaje Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a rizik (Strengths, Weaknesses, Opportunities and Threats Analysis) Státní zemědělský intervenční fond Zvláště chráněná území Výdaje, na které je možné poskytnout dotaci; jsou definovány v jednotlivých opatřeních36 Příloha č. 2 Užití sladkovodních tržních ryb vyprodukovaných chovem (tis. tun živé hmotnosti) Rok Produkce tržních ryb * Prodej živých ryb v tuzemsku Užití Ryby určené pro zpracování Vývoz živých ryb ,3 9,1 3,8 2, ,7 9,1 2,2 4, ,8 9,9 2,3 5, ,1 9,2 1,6 9, ,7 9,4 1,6 8, ,7 9,7 1,7 7, ,2 8,5 1,9 8, ,6 7,6 1,4 7, ,2 7,5 1,6 8, ,8 8,5 1,8 8, ,5 8,5 2,1 9, ,1 7,8 2,1 10, ,2 7,6 1,6 9, ,7 7,8 1,8 9, ,4 8,2 1,7 9, ,5 8,6 2,2 9, ,4 8,5 1,9 10,0 Pramen: Rybářské sdružení České republiky Poznámka: * Kromě celoroční produkce tržních ryb zohledněn i počáteční stav (zásoba z minulého roku), objem importovaných tržních ryb a ztráty, což představuje celkovou bilanci (včetně konečné zásoby živých ryb)37 tis. tun živé hmotnosti Užití sladkovodních tržních ryb vyprodukovaných chovem Užití Prodej živých ryb v tuzemsku Užití Vývoz živých ryb Rok Užití Ryby určené pro zpracování Pramen: Rybářské sdružení České republiky Produkce tržních ryb tis. tun živé hmotnosti Rok Produkce tržních ryb Pramen: Rybářské sdružení České republiky38 Příloha č. 3 Druhová struktura produkce tržních ryb (v tis. tun živé hmotnosti) Druhy ryb Kapr 16,4 15,1 17,4 16,6 16,9 16,9 17,8 18,0 Lososovité * 0,7 0,6 0,8 0,7 0,7 0,7 0,8 0,6 Býložravé ryby **) 0,7 0,5 1,2 1,0 1,0 0,8 1,0 0,8 Lín, síhové 0,4 0,4 0,2 0,2 0,2 0,2 0,3 0,3 Dravé ryby ***) 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 Ostatní druhy 0,3 0,4 0,3 0,4 0,5 0,4 0,4 0,5 Celkem 18,7 17,2 20,1 19,1 19,5 19,2 20,5 20,4 *) pstruh, siven **) amur, tolstolobik ***) štika, candát, sumec, úhoř, okoun Pramen: Rybářské sdružení České republiky Druhová struktura produkce tržních ryb ,0 20,0 tis. tun živé hmotnosti 15,0 10,0 5,0 0, Rok Kapr Lososovité * Býložravé ryby **) Lín, síhové Dravé ryby ***) Ostatní druhy39 Příloha č. 4 Spotřeba ryb v kg/obyv/rok Druh Ryby celkem 4,9 5,2 5,5 5,3 5,2 5,3 5,4 5,4 5,3 5,5 5,6 z toho: sladkovodní 1,1 1,0 0,9 0,9 1,0 1,0 0,9 0,9 1,6 1,4 1,5 z toho: mořské 3,8 4,2 4,6 4,4 4,2 4,3 4,5 4,5 3,7 4,1 4,1 6,0 5,0 Spotřeba ryb v kg/obyv/rok kg/obyv/rok 4,0 3,0 2,0 1,0 0, Rok Ryby celkem z toho: sladkovodní z toho: mořské Pramen: ČSÚ Poznámka: Přesné údaje za rok 2005 nebyly v době zpracování k dispozici40 - 40 -41 Příloha č. 5 Úlovky v rybářských revírech České republiky za období tis. kg tis. Kg Rok Pramen: Rybářské sdružení České republiky42 Příloha č. 6 Přehled počtu predátorů a způsobených škod v letech Živočich Počet jedinců (ks) Škody v mil. Kč Kormorán velký (hnízdící a tažné populace) ,30 193,10 402,10 651,78 Volavka popelavá ,90 30,30 29,20 33,37 Vydra říční ,70 132,00 132,00 200,78 Celková škoda 309,90 355,40 563,30 885,93 900,00 Škody způsobené predátory v letech ,00 700,00 škoda (v mil. Kč) 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0, Rok Kormorán velký (hnízdící a tažné populace) Volavka popelavá Vydra říční Celková škoda Vývoj počtu predátorů v letech počet (v ks) Rok Kormorán velký (hnízdící a tažné populace) Volavka popelavá Vydra říční Pramen: Rybářské sdružení České republiky V roce 2004 nebylo uskutečněno šetření o počtu predátorů a způsobených škodách za celou ČR43 Příloha č. 7 Přehled o zaměstnanosti v rybářském sektoru Zaměstnanci Muži Ženy Celkem Zaměstnanost v sektoru rybářství v ČR počet zaměstnanců Rok Muži Ženy Pramen: Rybářské sdružení České republiky44 Příloha č. 8 Legislativa vztahující se k sektoru ryby - vybrané právní předpisy a dokumenty Předpisy ES: Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu; Nařízení Komise (ES) č. 498/2007 ze dne 26. března 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu; Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky; Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin; Směrnice Rady 2006/88/ES o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a o prevenci některých nákaz vodních živočichů; Nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury. Předpisy ČR: Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů; Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 48/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon); Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů; Zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů; Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů45 Česká republika (říční systém, povodí, vodní nádrže a rybníky) Příloha č. 946 Příloha č. 10 Pramen: VÚV T.G.M. z podkladů ČHMÚ Jakost vody v tocích v ČR v letech Zobrazit více STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY Praha Listopad 2004 OBSAH I. Úvod... 3 II. Situace České republiky... 6 II.1 Ekonomický pilíř... 6 II.2 Environmentální pilíř... 12 II.3 Sociální pilíř... Více Státní politika životního prostředí České republiky 2012-2020 Státní politika životního prostředí České republiky 2012-2020 září 2012 Dokument stažen z portálu www.tretiruka.cz Obsah: I. Co je naším cílem?... 3 Základní principy politiky životního prostředí... 3 Více Programový dokument OPŽP Programový dokument OPŽP pro období 2007-2013 Březen 2014 Dokument verze 4, aktualizovaný po organizační změně na ŘO OPŽP MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www. o p zp.cz Ze lená lin ka: 800 260 500 dotazy@ Více Operační program Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013. CCI Nr. 2007CB163PO002 Operační program Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013 CCI Nr. 2007CB163PO002 Červenec 2007 OBSAH 1 ÚVOD...1 1.1 Územní spolupráce...1 1.2 Programové území...2 1.3 Příprava Více ANALÝZA STAVU OBORU VČELAŘSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ANALÝZA STAVU OBORU VČELAŘSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Autorský kolektiv tvořili odborníci Českého svazu včelařů, o. s., a Výzkumného ústavu včelařského, s. r. o., pod vedením RNDr. Václava Švamberka. 1. Úvod Více STRATEGIE ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE STRATEGIE ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE část: NÁVRHOVÁ ČÁST Strategická vize rozvoje kraje a globální cíl Specifické cíle a strategická opatření k jejich naplnění ZPRACOVATEL: Konsorcium firem GaREP, spol. Více Plzeň-sever. Rokycany. Plzeňměsto. Plzeň-jih. Plzeňský kraj. Klatovy. Freyung-Grafenau Deggendorf. Passau PROGRAM SPOLUPRÁCE Kronach Kulmbach Hof Oberfranken Wunsiedel i.fichtelgebirge Sokolov Karlovy Vary Karlovarský kraj Cheb Bayreuth Tirschenreuth Neustadt a.d.waldnaab Amberg-Sulzbach Schwandorf Oberpfalz Tachov Cham Domažlice Více Operační program Životní prostředí 2014-2020. Verze 5 - MPŘ Operační program Životní prostředí 2014-2020 Verze 5 - MPŘ Obsah: 1. Strategie pro příspěvek operačního programu ke strategii Unie zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující sociální začlenění Více Cestovní ruch pro všechny. Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze Praha 2008 Cestovní ruch pro všechny Vydalo: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008 Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha Více Operační program Životní prostředí 2014-2020 Verze 9 Operační program Životní prostředí 2014-2020 Verze 9 Obsah: 1 Strategie, na jejímž základě bude operační program přispívat ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k Více III. KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2014-2020 III. KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2014-2020 duben 2013 Obsah Úvodem... 3 1 Východiska Koncepce... 4 2 Význam cestovního ruchu pro národní ekonomiku ČR... 6 3 Základní Více PROGRAM 2020 ZAJIŠTĚNÍ CÍLŮ VEŘEJNÉHO ZÁJMU U LČR PROGRAM 2020 ZAJIŠTĚNÍ CÍLŮ VEŘEJNÉHO ZÁJMU U LČR Obsah 1 Úvod 4 2 Funkce lesů 8 3 Vodohospodářské funkce 12 4 Půdoochranné funkce 18 5 Léčebné a lázeňské funkce 20 6 Rekreační funkce lesů 22 7 Ochrana Více Operační program Životní prostředí 2014-2020 Verze 7 Operační program Životní prostředí 2014-2020 Verze 7 Obsah: 1 Strategie, na jejímž základě bude operační program přispívat ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k Více PROGRAM SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE REGIONU STRAKONICKA PROGRAM SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE REGIONU Zadavatel : Sdružení obcí okresu Strakonice (finančně podpořeno MMR ČR v rámci Programu obnovy venkova) Zpracoval : ing. Jan Přikryl, CSc. PROODOS Praha Více Program spolupráce SN CZ 2014 2020. Na podporu přeshraniční spolupráce 2014 2020. v rámci cíle Evropská územní spolupráce Program spolupráce SN CZ 2014 2020 Na podporu přeshraniční spolupráce 2014 2020 v rámci cíle Evropská územní spolupráce Kód CCI: 2014TC16RFCB017 Znění ze dne 3. března 2015 Znění ze dne 3. března 2015 Více Strategie sociálního začleňování 2014-2020. Praha, leden 2014 Strategie sociálního začleňování 2014-2020 Praha, leden 2014 Obsah Úvod... 3 1 Popis současného stavu obecná situace v ČR... 7 1. 1 Chudoba a sociální vyloučení v České republice... 7 1. 2 Hospodářský Více Program rozvoje Moravskoslezského kraje Agentura pro regionální rozvoj, a.s. G-Consult spol. s r.o. Hospodářská rozvojová agentura třinecka, Podnikatelské centrum s. r. o. RPIC-ViP s.r.o. Program rozvoje Moravskoslezského kraje Vize Strategické Více Strategie působení ČR v EU Aktivní politika pro růst a konkurenceschopnou Evropu III. Strategie působení ČR v EU Aktivní politika pro růst a konkurenceschopnou Evropu Obsah I.1. Úvod...3 I.2. Perspektivy hospodářské a měnové unie...3 I.3. Prioritní oblasti zájmu ČR...5 II. Ekonomická Více SUROVINOVÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY SUROVINOVÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY ČERVENEC 2012 1 ZÁKLADNÍ VIZE: I. PŘEDNOSTNÍ VYUŽÍVÁNÍ DOMÁCÍCH NEROSTNÝCH ZDROJŮ II. PŘEMĚNA ODPADŮ NA ZDROJE Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracováním aktualizace Více CÍL 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CÍL 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DO ROKU 2015 ZAJISTIT BEZPEČNĚJŠÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V NĚMŽ VÝSKYT ZDRAVÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK NEBUDE PŘESAHOVAT MEZINÁRODNĚ SCHVÁLENÉ NORMY Zdraví kromě jiných Více Technologické centrum Akademie věd ČR. Sociologické nakladatelství (SLON) Technologické centrum Akademie věd ČR Sociologické nakladatelství (SLON) analýza inovačního potenciálu krajů České republiky Ondřej Pokorný, Miroslav Kostić, Vladislav Čadil Ondřej Valenta, Lenka Hebáková, Více III. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015 III. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015 Obsah 1 Úvod... 4 2 Koncepční východiska pro oblast sociálních služeb... 6 2.1 Sociální služby a oblast financování v kontextu procesů střednědobého Více INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE REGIONU KRKONOŠE D. NÁVRHOVÁ ČÁST. Masarykova 129/106. 400 01 Ústí nad Labem INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE REGIONU KRKONOŠE D. NÁVRHOVÁ ČÁST Zpracovatel: SPF Group, v.o.s. Masarykova 129/106 400 01 Ústí nad Labem Datum: únor 2013 OBSAH Obsah... 2 1 Úvod a metodika... 4 1.1 Strategická Více HODNOCENÍ A OCEŇOVÁNÍ BIOTOPŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Josef Seják, Ivan Dejmal a kol. HODNOCENÍ A OCEŇOVÁNÍ BIOTOPŮ ČESKÉ REPUBLIKY Josef Seják, Ivan Dejmal a kol. Praha 2003 OBSAH : SHRNUTÍ... 3 1. ZÁKLADNÍ CÍLE PROJEKTU A JEHO VÝZNAM... 6 1.1. ZADÁNÍ PROJEKTU A JEHO HLAVNÍ CÍLE... 6 1.2. Více STUDIJNÍ OPORA PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU STUDIJNÍ OPOR RA PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU Lenka Švajdová Ostrava 2011 Název: Autoři: Vydání: Počet stran: Tisk: Podnikání v cestovním ruchu a volnočasových aktivitách Ing. Bc. Lenka Švajdová, Ph.D. Více Podrobný popis cílů NPOV jednotlivých rezortů EPSILON. Č.j.: TACR/3984/2014 Podrobný popis cílů NPOV jednotlivých rezortů EPSILON Č.j.: TACR/3984/2014 Podrobný popis cílů NPOV jednotlivých rezortů EPSILON Cíle pro 1. veřejnou soutěž programu EPSILON byly vybrány po dohodě s relevantními Více PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Zpráva o České republice 2015. {COM(2015) 85 final} Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Verze k 13. 3. 2015 CCI 2014CZ05M2OP001 Název Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Verze 1.2 První rok 2014 Poslední rok 2020 Způsobilý od 1. 1. 2014 Více Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020

http://kraken.slv.cz/1As52/2012

1As52/2012 1 As 52/2012-114 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Lenky Kaniové a soudcù JUDr. Marie ®i¹kové a JUDr. Zdeòka Kühna v právní vìci ¾alobce: J. V., zast. Mgr. Luká¹em Slaninou, advokátem se sídlem Komenského 266/3, Hradec Králové, proti ¾alované: Univerzita Palackého v Olomouci, se sídlem Køí¾kovského 8, Olomouc, o ¾alobì proti rozhodnutí rektora ¾alované ze dne 8. 11. 2011, èj. 4533/2011-R, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravì ze dne 19. 1. 2012, èj. 22 A 4/2012-24, [1] ®alobce podal ¾ádost o výjimku ze Studijního a zku¹ebního øádu Univerzity Palackého v Olomouci (dále jen Studijní a zku¹ební øád ) spoèívající v prominutí nevykonání státní závìreèné zkou¹ky v urèené lhùtì. Podle Studijního a zku¹ebního øádu je student, který v akademickém roce splnil v¹echny podmínky pro vykonání státní zkou¹ky, povinen slo¾it státní zkou¹ku nejpozdìji ve dvou bezprostøednì po sobì následujících akademických rocích pøi souèasném dodr¾ení maximální doby studia. V daném pøípadì mìl ¾alobce zkou¹ku vykonat nejpozdìji do 31. 8. 2010. To v¹ak neudìlal, a proto po¾ádal o shora uvedenou výjimku. O ¾ádosti následnì rozhodl rektor Univerzity Palackého tak, ¾e výjimku neudìlil. [2] ®alobce podal proti tomuto rozhodnutí ¾alobu. V té namítal øadu procesních pochybení ze strany ¾alované, zejména skuteènost, ¾e rektor ¾alované nebyl k rozhodnutí o ¾ádosti pøíslu¹ný a ¾e rozhodnutí nebylo ¾alobci øádnì doruèeno. ®alovaná podle ¾alobce selhala i pøi hodnocení navr¾ených dùkazù a v tom, ¾e ¾alobce nebyl vyzván k doplnìní dùkazù. Závìrem ¾alobce namítal nepøimìøenou tvrdost napadeného rozhodnutí. Na øádné posouzení své ¾ádosti a na øádné a logické zdùvodnìní má právo, i kdy¾ se vede øízení o vydání správního aktu, na který neexistuje právní nárok. [3] Krajský soud usnesením uvedeným v záhlaví ¾alobu odmítl na základì § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 70 písm. a) s. ø. s. Podle názoru krajského soudu není rozhodnutí rektora ohlednì udìlení výjimky ze Studijního a zku¹ebního øádu rozhodnutím podle § 65 odst. 1. s. ø. s. Proto se na nìj vztahuje kompetenèní výluka ve smyslu § 70 s. ø. s. a je ze soudního pøezkoumání vylouèeno. Krajský soud dále uvedl, ¾e ¾alobce v daném pøípadì nemá subjektivní veøejné právo na udìlení výjimky a jeho ¾ádosti ¾alovaná nemusí vyhovìt. Pokud by v dùsledku neudìlení výjimky nastala taková situace, která by vedla k ukonèení studia, pak by teprve rozhodnutí o ukonèení studia bylo rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ø. s., a bylo by proto pøezkoumatelné ve správním soudnictví. Ve své argumentaci krajský soud odkázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 10. 2009 sp. zn. I. ÚS 1910/09, resp. na rozsudek NSS ze dne 15. 12. 2011, èj. 9 As 66/2011-62, v jiné vìci stejného ¾alobce proti tému¾ ¾alovanému. [4] Proti vý¹e uvedenému rozsudku podal ¾alobce (dále jen stì¾ovatel ) vèas kasaèní stí¾nost. Stì¾ovatel pøedev¹ím argumentuje, ¾e i kdy¾ na urèitá kladná rozhodnutí správních orgánù neexistuje právní nárok, je i v tìchto pøípadech dán právní nárok na øádný správní proces. V tomto ohledu poukazuje na usnesení roz¹íøeného senátu NSS ze dne 23. 3. 2005, èj. 6 A 25/2002-42, è. 906/2006 Sb. NSS, ve vìci Hossam N. [5] Na podporu svých argumentù stì¾ovatel dále cituje rozsudek NSS ze dne 14. 12. 2011, èj. 8 As 38/2011-67, ve kterém Nejvy¹¹í správní soud vyslovil, ¾e sama skuteènost, ¾e rektor rozhodoval o ¾ádosti studenta o poskytnutí výjimky, na ní¾ nemá právní nárok, v re¾imu správního uvá¾ení, v¹ak je¹tì bez dal¹ího neznamená, ¾e je soudní ochrana zcela vylouèena. I ten, o jeho¾ ¾ádosti o výjimku se rozhoduje, mù¾e namítat nedodr¾ení procesních pravidel. A právì nedodr¾ení procesních pravidel stì¾ovatel v ¾alobì namítal. [6] Stì¾ovatel odmítá odkaz krajského soudu na rozsudek NSS ze dne 15. 12. 2011, èj. 9 As 66/2011-62, v nìm¾ zdej¹í soud uvádí, ¾e napadené rozhodnutí nic nezmìnilo na stì¾ovatelovì právním postavení a nadále trval stav, kdy stì¾ovatel nesplnil své povinnosti podle studijního a zku¹ebního øádu. Tak tomu podle stì¾ovatele bylo i v pøípadì Hossam N., kde se neudìlením státního obèanství ÈR na právním postavení stì¾ovatele takté¾ nic nezmìnilo. V rozhodnutí ve vìci Hossam N. Nejvy¹¹í správní soud uvedl, ¾e neexistuje neomezené správní uvá¾ení. Z toho pak podle stì¾ovatele plyne, ¾e správní orgán nemù¾e disponovat nìjakým mimoøádným oprávnìním, které by mohl vyu¾ívat bez ohledu na elementární pravidla èinnosti veøejné správy, jak se snad jevilo z cit. rozsudku èj. 9 As 66/2011-62. [7] Stì¾ovatel dále argumentuje tím, ¾e Listina základních práv a svobod garantuje právo na vzdìlání (èl. 33), právo na svobodnou volbu povolání a pøípravu k nìmu a právo na získávání prostøedkù pro své ¾ivotní potøeby prací (èl. 26). Právo na vzdìlání je s ohledem na dal¹í zmínìná práva nutno vykládat tak, ¾e studentovi má být umo¾nìno studium na vysoké ¹kole dokonèit, aby mohl realizovat svá práva na volbu povolání a na získávání prostøedkù prací. Jestli¾e tedy pokraèování ¾alovaná øádnì neaplikovala ustanovení Studijního a zku¹ebního øádu o udìlení výjimky, do¹lo tím k zásahu do právní sféry ¾adatele a k ohro¾ení jeho ústavnì zaruèených práv. [8] Stì¾ovatel se dále domnívá, ¾e mo¾nost soudní ochrany a¾ proti rozhodnutí o ukonèení studia pøedstavuje denegatio iustitiae, jeliko¾ toto rozhodnutí není vázáno na povolení výjimky, ale na nesplnìní podmínek stanovených zákonem o vysokých ¹kolách (zákona è. 111/1998 Sb.) èi studijním a zku¹ebním øádem. Z toho dle stì¾ovatele vyplývá, ¾e je mu odepøena jakákoli ¹ance na soudní ochranu pøed poru¹ením jeho nároku na øádný správní proces v jeho souèasné vìci, jeliko¾ toto nebude pøedmìtem pøípadného pøezkumu rozhodnutí o ukonèení studia. [9] Na závìr stì¾ovatel pøipomíná, ¾e z judikatury NSS vyplývá, ¾e v pochybnostech o tom, zda ¾alobci svìdèí právo na pøístup k soudu, je nezbytné pøiklonit se k výkladu svìdèícímu ve prospìch výkonu tohoto práva (usnesení roz¹íøeného senátu ve vìci Hossam N.) [10] S ohledem na vý¹e uvedené skuteènosti stì¾ovatel navrhuje, aby Nejvy¹¹í správní soud napadené usnesení zru¹il a vìc vrátil zpìt k dal¹ímu projednání. [11] ®alovaná se ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti ztoto¾nila s názorem krajského soudu. ®alovaná odmítá odkaz stì¾ovatele na usnesení roz¹íøeného senátu ve vìci Hossam N. a na rozsudek NSS èj. 6 A 69/2000-55, jeliko¾ se oba týkají odli¹né situace. Jak ¾alovaná zdùrazòuje, v obou rozhodnutích bylo øeèeno, ¾e ve správním soudnictví lze pøezkoumávat procesní postupy v øízení, jejich¾ výsledkem je rozhodnutí pøezkoumatelné ve správním soudnictví. V ¾ádném pøípadì z nich v¹ak nevyplývá, ¾e by byly pøezkoumatelné i ty postupy, které pøedcházejí vydání rozhodnutí, které není pøezkoumatelné ve správním soudnictví. [12] To má být i situace rozhodnutí o udìlení výjimky ze studijního a zku¹ebního øádu, které není rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ø. s., jak opakovanì potvrdil i Nejvy¹¹í správní soud (¾alovaná odkazuje na rozsudky ze dne 14. 12. 2011, èj. 8 As 38/2011-67, a ze dne 15. 12. 2011, èj. 9 As 66/2011-62). K rozsudku èj. 8 As 38/2011-67 dále uvádí, ¾e obecná formulace tam uvedená se jeví ponìkud ne¹»astnou, jeliko¾ mù¾e vzbuzovat dojem, ¾e procesní postup pøedcházející vydání rozhodnutí nepøezkoumatelnému ve správním soudnictví mù¾e být ve správním soudnictví samostatnì pøezkoumán. S tím ¾alovaná nesouhlasí. [13] ®alovaná nesouhlasí, ¾e by se rozhodnutí o neudìlení výjimky negativním zpùsobem projevilo v právní sféøe stì¾ovatele. Tímto rozhodnutím toti¾ ¾ádná práva ani povinnosti nevznikly, nic se nezmìnilo ani na dosud existujících právech a povinnostech. Neudìlení výjimky nevede k ukonèení studia a na postavení stì¾ovatele se rozhodnutím nic nezmìnilo. Do právní sféry stì¾ovatele se negativnì projevilo a¾ rozhodnutí o ukonèení studia. [14] Co se týèe stì¾ovatelova ústavnì zaruèeného práva na vzdìlání, ¾alovaná souhlasí, ¾e souèástí tohoto práva je i právo na dokonèení tohoto vzdìlání, ov¹em pouze za podmínky, ¾e student øádnì plní své studijní povinnosti. Tak tomu za souèasné situace není, co¾ ostatnì nepopírá ani stì¾ovatel. [15] ®alovaná se neztoto¾òuje ani s námitkou stì¾ovatele ohlednì denegatio iustitiae. Stì¾ovatel se na soud ji¾ v minulosti obrátil a krajským soudem, a posléze i Nejvy¹¹ím správním soudem, mu bylo vysvìtleno, z jakých dùvodù není rozhodnutí o neudìlení výjimky ve správním soudnictví mo¾né pøezkoumat. [16] Závìrem ¾alovaná uvedla, ¾e pokud by soudy musely pøezkoumávat procesní postup i u tìch aktù, které nejsou rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ø. s., do¹lo by tím k popøení kompetenèní výluky podle § 70 s. ø. s. Správní soudy by pak musely pøezkoumávat i ta rozhodnutí, k jejich¾ pøezkumu nemají pravomoc. [17] ®alovaná proto navrhuje, aby Nejvy¹¹í správní soud kasaèní stí¾nost zamítl jako nedùvodnou. IV. Pøeru¹ení øízení, rozhodnutí roz¹íøeného senátu a vyjádøení stì¾ovatele [18] Usnesením ze dne 10. 10. 2012 Nejvy¹¹í správní soud øízení o stì¾ovatelovì kasaèní stí¾nosti pøeru¹il. Rozhodl se toti¾ vyèkat rozhodnutí roz¹íøeného senátu sp. zn. 8 As 8/2011, které mìlo podat obecnìj¹í výklad k samostatné pøezkoumatelnosti rozhodnutí o výjimce a souèasnì odstranit nìkteré rozpory v judikatuøe zdej¹ího soudu. Jakkoliv ¹lo v pøípadì vìci sp. zn. 8 As 8/2011 o otázky podle jiné právní úpravy, mohly mít právní závìry roz¹íøeného senátu znaèný význam pro posouzení povahy rozhodnutí rektora ¾alované o výjimce ze Studijního a zku¹ebního øádu. [19] V rozsudku ze dne 30. 7. 2013, èj. 8 As 8/2011-66, roz¹íøený senát dospìl k závìru, ¾e [r]ozhodnutí o výjimce z obecných po¾adavkù na výstavbu zpravidla nezakládá práva a povinnosti fyzických a právnických osob samo o sobì, ale a¾ ve spojení s navazujícím aktem správního orgánu, kterým je rozhodováno o celém pøedmìtu øízení. Takové rozhodnutí lze proto soudnì pøezkoumat pouze v re¾imu § 75 odst. 2 s. ø. s. Podle roz¹íøeného senátu [s]amostatnì soudnì pøezkoumatelným ve smyslu § 65 s. ø. s. by bylo rozhodnutí o výjimce z obecných po¾adavkù na výstavbu pouze v pøípadì, pokud by po jeho vydání nebylo k uskuteènìní pøíslu¹ného stavebního zámìru zapotøebí ¾ádného navazujícího úkonu stavebního úøadu. [20] Vzhledem ke skuteènosti, ¾e roz¹íøený senát ve vý¹e uvedené vìci rozhodl, odpadla tím pøeká¾ka øízení a pøedsedkynì senátu podle § 48 odst. 5 s. ø. s. usnesením ze dne 7. 8. 2013 vyslovila, ¾e se v øízení pokraèuje. Soud dal následnì stranám mìsíèní lhùtu k pøípadnému novému vyjádøení. [21] Stì¾ovatel podal k vìci struèné vyjádøení. Pakli¾e zdej¹í senát kasaèní stí¾nost podle vzoru roz¹íøeného senátu zamítne, uvádí stì¾ovatel, mìl by také zdùraznit, ¾e rozhodnutí rektora ¾alované je pøezkoumatelné v rámci soudního pøezkumu rozhodnutí o ukonèení studia. [22] Dùvodnost kasaèní stí¾nosti posoudil Nejvy¹¹í správní soud v mezích jejího rozsahu a uplatnìných dùvodù (§ 109 odst. 2, 3 s. ø. s.), neshledal pøitom vady, k nim¾ by musel pøihlédnout i bez návrhu. [23] Kasaèní stí¾nost není dùvodná. pokraèování [24] Aèkoli stì¾ovatel uvedl, ¾e podává kasaèní stí¾nost z dùvodù podle § 103 odst. 1 písm. b) a e) s. ø. s., z obsahu kasaèní stí¾nosti vyplývá, ¾e uplatnìny byly pouze dùvody dle § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s., tedy dùvody spoèívající v tvrzené nezákonnosti usnesení o odmítnutí ¾aloby. Ostatnì pokud je napadáno usnesení o odmítnutí ¾aloby, z podstaty vìci pøichází v úvahu pouze dùvod podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s. (srov. napø. rozsudek NSS ze dne 21. 4. 2005, èj. 3 Azs 33/2004-98, è. 625/2005 Sb. NSS). [25] Nejvy¹¹í správní soud se proto zamìøil pouze na posouzení, zda krajský soud postupoval správnì, pokud ¾alobu posoudil jako nepøípustnou a odmítl ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ø. s. [26] Podle § 70 písm. a) s. ø. s. jsou ze soudního pøezkumu vylouèeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutím. Podle písm. b) tého¾ ustanovení jsou ze soudního pøezkoumání vylouèeny úkony správního orgánu pøedbì¾né povahy. Krajský soud zalo¾il své rozhodnutí na tom, ¾e napadený úkon rektora ¾alované není rozhodnutím. Aplikoval tedy § 70 písm. a) s. ø. s. [27] Stì¾ovateli lze pøednì pøisvìdèit, ¾e výjimky ze soudního pøezkumu mají být vykládány zu¾ujícím zpùsobem, pøièem¾ v pochybnostech má být pøezkum umo¾nìn (napø. rozsudek NSS ze dne 15. 12. 2005, èj. 3 As 28/2005-89, è. 809/2006 Sb. NSS, resp. rozsudek roz¹íøeného senátu NSS ze dne 30. 7. 2013, èj. 8 As 8/2011-66, bod 23). [28] Studijní a zku¹ební øád patøí mezi vnitøní pøedpisy veøejné vysoké ¹koly (§ 17 odst. 1 zákona è. 111/1998 Sb., o vysokých ¹kolách). Rozhodnutí o výjimce ze Studijního a zku¹ebního øádu není typovì upraveno v zákonì o vysokých ¹kolách. Jak v¹ak ji¾ zdej¹í soud uvedl, takovéto rozhodnutí mù¾e být zakotveno ve vnitøním pøedpise veøejné vysoké ¹koly (rozsudek NSS ze dne 23. 12. 2011, èj. 4 As 26/2011-176). Na základì Studijního a zku¹ebního øádu Univerzity Palackého ze dne 14. 4. 2005 také rektor ¾alované rozhodoval (odkázal pøitom na èl. 41). [29] Rozhodnutí o výjimce ze Studijního a zku¹ebního øádu spoèívající v prominutí nevykonání státní závìreèné zkou¹ky v urèené lhùtì, nemá charakter rozhodnutí pøedbì¾ného ve smyslu ustanovení § 70 písm. b) s. ø. s. Nesplòuje toti¾ èasovou podmínku, vytyèenou rozsudkem roz¹íøeného senátu ze dne 27. 10. 2009, èj. 2 Afs 186/2006-54, è. 1982/2010 Sb. NSS. Rozhodnutí o výjimce nepozbývá právní moci èi úèinkù tím, ¾e je vydáno rozhodnutí navazující, tedy zpravidla rozhodnutí o ukonèení studia (srov. cit. rozsudek roz¹íøeného senátu NSS èj. 8 As 8/2011-66, bod 25). [30] Z dále rozebraných dùvodù nicménì Nejvy¹¹í správní soud dospìl ve shodì s krajským soudem k závìru, ¾e rozhodnutí o výjimce ze Studijního a zku¹ebního øádu není samo o sobì zpùsobilé zasáhnout do práv jednotlivce. Rozhodnutím o výjimce ze Studijního a zku¹ebního øádu je s definitivní platností stanoveno, zda se výjimka v konkrétním pøípadì povoluje, tedy zda student mù¾e vykonat státní zkou¹ku i po lhùtì urèené Studijním a zku¹ebním øádem. Samotné povolení èi v tomto pøípadì nepovolení výjimky v¹ak nemìlo do práv stì¾ovatele ¾ádné pøímé dopady. Stì¾ovatel zùstal studentem vysoké ¹koly. Samostatný soudní pøezkum by byl zcela na místì v tìch situacích, kdy na rozhodnutí o výjimce nenavazuje ¾ádný dal¹í úkon správního orgánu, který by byl podroben soudní kontrole. Ve skuteènosti se v¹ak do právní sféry stì¾ovatele negativnì promítne a¾ rozhodnutí o ukonèení studia. Teprve toto rozhodnutí zasahuje do právní sféry stì¾ovatele. [31] Tyto závìry, potvrzené cit. rozsudkem roz¹íøeného senátu èj. 8 As 8/2011-66, mají svùj pøedobraz v døívìj¹í judikatuøe. V rozsudku ze dne 15. 12. 2011, èj. 9 As 66/2011-62, který se týká tého¾ stì¾ovatele a té¾e ¾alované, dospìl soud k závìru, ¾e sama skuteènost, ¾e rektor rozhodoval o ¾ádosti studenta o poskytnutí výjimky, na ni¾ nemá právní nárok, v re¾imu správního uvá¾ení, je¹tì bez dal¹ího neznamená, ¾e se nemù¾e jednat o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ø. s., a ¾e je na místì aplikace kompetenèní výluky podle § 70 písm. a) s. ø. s. Úèelem posléze uvedeného ustanovení je nepøipustit samostatný soudní pøezkum u tìch úkonù správních orgánù, které, by» mohou splòovat formální definièní znaky správního rozhodnutí, ve své podstatì nezasahují právní postavení daných subjektù. [32] Rozhodnutí rektora ¾alované o nepøipu¹tìní výjimky ze Studijního a zku¹ebního øádu v¹ak nezasáhlo do právní sféry stì¾ovatele. Ka¾dý student má právo na øádný prùbìh studia; ten je vymezen jednak zákonem o vysokých ¹kolách, jednak vnitøními pøedpisy vysoké ¹koly. Rozhodnutí o výjimce pøitom pøedstavuje svým zpùsobem specifický, výjimeèný postup jdoucí mimo obecnì stanovená pravidla pro prùbìh studia. Nevyu¾il-li rektor tohoto svého mimoøádného oprávnìní povolit postup jdoucí právì mimo pravidla stanovená studijním a zku¹ebním øádem, nijak tím nezasáhl do subjektivního práva stì¾ovatele. Rozhodnutí o výjimce tedy nevykazuje po¾adované znaky rozhodnutí podle § 65 s. ø. s., a proto je nelze úspì¹nì napadnout ¾alobou ve správním soudnictví (srov. cit. rozsudek èj. 9 As 66/2011-62, shodnì rozsudek NSS ze dne 14. 12. 2011, èj. 8 As 38/2011-67). [33] Rozhodnutím, které je mo¾né na základì ¾aloby napadnout a pøezkoumat v rámci správního soudnictví, proto¾e zasahuje do právního postavení studenta, je a¾ rozhodnutí o ukonèení studia, napø. právì v dùsledku nesplnìní po¾adavkù vyplývajících ze studijního programu podle Studijního a zku¹ebního øádu, tj. i pro neslo¾ení státní zkou¹ky a neodevzdání diplomové práce. A¾ toto rozhodnutí lze pova¾ovat za rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ø. s. a jako takové je lze podrobit pøezkumu ve správním soudnictví. Toto rozhodnutí není vázáno na povolení výjimky, ale na nesplnìní podmínek stanovených zákonem o vysokých ¹kolách èi Studijním a zku¹ebním øádem. Pøi posuzování tìchto podmínek má pøitom student právo na øádný proces , který je primárnì urèován právì podmínkami danými studijním programem, resp. Studijním øádem [§ 62 odst. 1 písm. d) zákona o vysokých ¹kolách]. Øádný proces garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se v¹emi studenty (takto cit. rozsudek èj. 9 As 66/2011-62). [34] Rozhodnutí o ukonèení studia je nepochybnì rozhodnutím pøezkoumatelným ve správním soudnictví ve smyslu § 65 s. ø. s. Teprve výsledek hlavního øízení , pro jeho¾ úèely ¾adatel o povolení výjimky usiluje, je zpùsobilý skuteèného (kvalifikovaného) zkrácení práv úèastníkù øízení (viz cit. rozsudek roz¹íøeného senátu èj. 8 As 8/2011-66, bod 30). Rozhodnutí o výjimce je z materiálního hlediska podkladovým rozhodnutím, které je pøezkoumatelné soudem a¾ v øízení o ¾alobì proti rozhodnutí o ukonèení studia, samozøejmì za podmínky, ¾e studium bylo ukonèeno z dùvodu, který vìcnì souvisí s pøedmìtem rozhodnutí o výjimce. [35] Rozhodnutí o tom, ¾e stì¾ovateli nebyla povolena výjimka ze Studijního a zku¹ebního øádu, tedy ¾ádným zpùsobem do jeho práv nezasahuje. Zásadní a rozhodující pro pøípadný zásah do stì¾ovatelových práv je a¾ pøípadné navazující ukonèení studia. Z tohoto úhlu pohledu je pak zcela nepodstatné, zda øízení o výjimce probíhá èi neprobíhá samostatnì, respektive zda o výjimce rozhoduje stejný orgán jako ve vìci samé (cit. rozsudek roz¹íøeného senátu èj. 8 As 8/2011-66, bod 33). Soudní pøezkum ve stì¾ovatelovì vìci je proto v souladu s èl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod umo¾nìn a¾ v rámci koneèného rozhodnutí dle § 75 odst. 2 s. ø. s. V rámci tohoto pøezkumu správní soud eventuálnì posoudí té¾ zákonnost rozhodnutí o výjimce. Stì¾ovatel se tedy ve své replice ze dne 25. 9. 2012 mýlí, pokud uvádí, ¾e by v dùsledku napadeného usnesení krajského soudu nebyly pøezkoumatelné ani tak zjevné nezákonnosti, jako je rasová diskriminace stì¾ovatele pøi nepovolení výjimky nebo zjevná svévole ¾alované (zamítnutí ¾ádosti o výjimku na základì nedávné konjunkce Marsu s Jupiterem ). pokraèování [36] Daný pøípad je v právì popsaných aspektech zcela odli¹ný od pøípadu øe¹eného v usnesení roz¹íøeného senátu NSS ze dne 23. 3. 2005, èj. 6 A 25/2002-42, è. 906/2006 Sb. NSS, ve vìci Hossam N., kterým argumentoval stì¾ovatel. Na rozhodnutí o neudìlení obèanství ¾ádné dal¹í rozhodnutí nenavazuje. Mo¾nost správního uvá¾ení ve vìci Hossam N. nemìla ¾ádný vliv na ¾alobní legitimaci, nýbr¾ pouze na rozsah soudního pøezkumu. Proto není ani tøeba, aby se zdej¹í soud vyjadøoval k velmi rozsáhlé argumentaci stì¾ovatele, která se opírá o kauzu Hossam N. [37] Ze stejného dùvodu není na místì argumentovat rozsudkem NSS ze dne 30. 11. 2005, èj. 6 A 69/2000-55. V nìm zdej¹í soud judikoval, ¾e rozhodnutí o ¾ádosti o prominutí danì podle § 25 odst. 3 zákona è. 357/1992 Sb., o dani dìdické, dani darovací a dani z pøevodu nemovitostí, je pøezkoumatelné ve správním soudnictví. Tento závìr uèinil na znìní zákona pøed novelou provedenou zákonem è. 169/1998 Sb., tøeba¾e-na rozdíl od právního stavu po této novele-rozhodnutí záviselo na diskreci finanèního øeditelství. Nejvy¹¹í správní soud opakuje, ¾e podstatou nynìj¹í vìci není diskrece rektora ¾alované pøi rozhodnutí o výjimce, ale to, ¾e samotné rozhodnutí rektora nezasáhlo do právní sféry stì¾ovatele. [38] Stì¾ovatel se dále dovolává závìrù podaných v rozsudku ze dne 14. 12. 2011, èj. 8 As 38/2011-67. Ten dospìl ke stejnému závìru, jako o den pozdìji rozsudek èj. 9 As 66/2011-62 (cit. v bodì [31] shora), tedy ¾e rozhodnutí rektora o nepøipu¹tìní výjimky ze studijního a zku¹ebního øádu nepøedstavuje rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ø. s., nebo» v materiálním slova smyslu nezasáhlo do práv stì¾ovatele (bod 19). Pak na to ov¹em navazuje tím, ¾e na kladné rozhodnutí rektora o povolení výjimky z postupu podle studijního a zku¹ebního øádu nemá student právní nárok. [ ]. Sama skuteènost, ¾e rektor rozhodoval o ¾ádosti studenta o poskytnutí výjimky, na ni¾ nemá právní nárok, v re¾imu správního uvá¾ení, v¹ak je¹tì bez dal¹ího neznamená, ¾e je soudní ochrana zcela vylouèena. I ten, o jeho¾ ¾ádosti o výjimku se rozhoduje, mù¾e namítat nedodr¾ení procesních pravidel. Lze pøipomenout rozhodnutí ze dne 17. 12. 2009, èj. 9 As 1/2009-141, v nìm¾ Nejvy¹¹í správní soud dospìl k závìru, ¾e zákon o vysokých ¹kolách nestanoví, ¾e student má právo na úspì¹né vykonání zkou¹ky a z toho plynoucí právo ¾ádat o zmìnu klasifikace, ale má právo na øádný proces , který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se v¹emi studenty za obecným zpùsobem stanovených podmínek. Lze si pøedstavit námitku nedostatku kompetence toho, kdo o námitce rozhodoval, námitku týkající se formálních vad vydaného rozhodnutí nebo tvrzení, ¾e rozhodnutí vychází ze skuteèností, které nemají oporu v provedeném dokazování (bod 20). [39] Zdá se tedy, ¾e rozsudek èj. 8 As 38/2011-67 pøipou¹tí pøezkum rozhodnutí o nepovolení výjimky, pokud je v ¾alobì argumentováno procesními pochybeními, tøeba¾e nejde o rozhodnutí v materiálním smyslu podle § 65 odst. 1 s. ø. s. Naopak rozsudek èj. 9 As 66/2011-62 dùslednì odmítá jakýkoliv pøezkum rozhodnutí o nepovolení výjimky, nebo» nejde o rozhodnutí v materiálním smyslu podle § 65 odst. 1 s. ø. s. V závìru pak stì¾ovatele odkazuje na mo¾ný pøezkum rozhodnutí o ukonèení studia, které do jeho právní sféry bezpochyby zasáhne (srov. bod [33] shora). [40] Jakkoliv soud nyní pøi interpretaci rozsudku èj. 8 As 38/2011-67 zva¾oval, zda snad rozsudek nesmìøuje námitky o poru¹ení øádného procesu do pozdìj¹í ¾aloby proti rozhodnutí o ukonèení studia, bod 21 rozsudku takovouto mo¾nost vyluèuje: Stì¾ovatel námitky týkající se dodr¾ení procesních pravidel uvedl pøedev¹ím na stranách 16-19 ¾aloby. Nejvy¹¹í správní soud dospìl k závìru, [¾e] rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí ¾aloby není v dùsledku tìchto námitek nezákonné. Námitky míøící na spravedlivý proces toti¾ stì¾ovatel formuloval tak, ¾e zahrnovaly podstatnou mìrou i okolnosti týkající se vyhodnocení pokusù o získání kolokvia. Tu v¹ak ji¾ jde o otázku vìcné správnosti rozhodnutí rektora nikoli o dodr¾ení práva na spravedlivý proces (zvýraznìní doplnìno). Z toho jasnì plyne, ¾e se soud zabýval tím, zda v daném pøípadì nenamítla ¾aloba poru¹ení øádného procesu v rámci v øízení o povolení výjimky. Pokud by byly námitky vskutku èistì procesní, soud pøinejmen¹ím naznaèil, ¾e by musela být ¾aloba projednána meritornì. [41] Stì¾ovatelùv výklad rozsudku èj. 8 As 38/2011-67 je tedy správný. Tento rozsudek skuteènì jde ve prospìch jeho tezí o samostatné pøezkoumatelnosti rozhodnutí o výjimce bez ohledu na to, zda po nìm následuje samostatné ukonèení studia. [42] Nejvy¹¹í správní soud nicménì dospìl k závìru, ¾e nemusí konflikt ve vlastní judikatuøe postupovat roz¹íøenému senátu (§ 17 s. ø. s.). Rozpor byl ji¾ dostateènì rozøe¹en shora obsa¾nì cit. rozsudkem roz¹íøeného senátu NSS ze dne 30. 7. 2013, èj. 8 As 8/2011-66. S tam vysloveným názorem, podle nìho¾ rozhodnutí o výjimce nezakládá práva a povinnosti fyzických a právnických osob samo o sobì, ale a¾ ve spojení s navazujícím aktem správního orgánu, a proto lze rozhodnutí o výjimce soudnì pøezkoumat pouze v re¾imu § 75 odst. 2 s. ø. s., je toti¾ rozsudek èj. 8 As 38/2011-67 nekompatibilní a byl rozhodnutím roz¹íøeného senátu pøekonán. [43] Nejvy¹¹í správní soud nad rámec nezbytnì nutného dále podotýká, ¾e rozsudek èj. 8 As 38/2011-67 byl v bodì [40] podané pasá¾i nejen v rozporu s rozsudkem èj. 9 As 66/2011-62, ale navíc v rozporu s mnohem ¹ir¹í judikaturou. Pokud není urèité rozhodnutí správního orgánu rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ø. s., je podrobeno výluce ze soudního pøezkumu podle § 70 písm. a) s. ø. s. V tomto se rozsudky 8. a 9. senátu shodovaly. Pokud je správní akt podroben výluce ze soudního pøezkumu, nebo» není vùbec rozhodnutím, není mo¾no èinit rozdíl, zda ¾alobce tvrdí poru¹ení svých veøejných subjektivních práv v hmotnìprávní èi procesní oblasti. I kdy¾ by snad rektor ¾alované poru¹il pravidla øádného procesu, nelze dovozovat, ¾e jen v dùsledku toho je ¾aloba proti nìmu pøípustná. V tomto lze odkázat na konstantní judikaturu zdej¹ího soudu, zapoèatou ji¾ usnesením NSS ze dne 29. 4. 2003, èj. 6 A 153/2002-18, è. 14/2003 Sb. NSS. Pokud nebylo zasa¾eno do stì¾ovatelovy právní sféry samotným rozhodnutím, nemohlo tak být zasa¾eno ani postupem, který k vydání rozhodnutí smìøoval. [44] Nesprávný názor 8. senátu vycházel z inspirace rozsudkem NSS ze dne 17. 12. 2009, èj. 9 As 1/2009-141. Tento rozsudek v¹ak øe¹il naprosto odli¹nou vìc: øe¹il otázku soudního pøezkumu rozhodnutí vysoké ¹koly o dodr¾ení stanovených podmínek státní zkou¹ky podle § 68 zákona o vysokých ¹kolách. Rozsudek zdùraznil, ¾e s konáním ka¾dé zkou¹ky pøitom není spojeno pouze její ohodnocení, ale zákon s konáním zkou¹ky spojuje také subjektivní veøejné právo studenta na to, aby daná zkou¹ka probìhla za podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zku¹ebním øádem [§ 62 odst. 1 písm. d)], pøièem¾ tomuto právu studenta odpovídá povinnost vysoké ¹koly stanovené podmínky dodr¾et. V tomto kontextu lze v kontrole jejich dodr¾ení spatøovat výkon státní správy. Pokud student podá ¾ádost dìkanovi, aby pøezkoumal, zda nedo¹lo k poru¹ení tohoto práva, je pak následné dìkanovo rozhodnutí podle § 68 zákona o vysokých ¹kolách bezpochyby rozhodnutím o právech a povinnostech studenta, a jako takové pøedstavuje zásah do jeho právní sféry. Proto se jedná o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ø. s. Souèasnì, i z dùvodu soudcovského sebeomezení, pak rozsudek zdùraznil, ¾e soudní pøezkum se zamìøí jen na øádný proces , tedy dodr¾ení formálních pravidel zkou¹ky, nikoliv na správnost hodnocení zkou¹ky, byla-li v¹echna formální pravidla dodr¾ena. [45] Rozsudek èj. 9 As 1/2009-141 tedy vycházel z toho, ¾e urèité rozhodnutí pøedstavuje zásah do právní sféry studenta, jde tedy o rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s. ø. s., následnì v¹ak soudní pøezkum omezil jen na dodr¾ení formálních pravidel zkou¹ky (øádný proces). Naopak právní názor v rozsudku èj. 8 As 38/2011-67 ¹el pøesnì opaèným smìrem: jakkoliv neudìlení výjimky není rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ø. s., nebo» nezasahuje do právní sféry studenta, pokraèování pøesto má být údajnì samostatnì soudnì pøezkoumán øádný proces , který k tomuto rozhodnutí vedl. Nejvy¹¹í správní soud nicménì opakuje, ¾e pokud není neudìlení výjimky rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ø. s., nemù¾e být zásahem do právní sféry studenta ani proces s tímto neudìlením výjimky spojený. Jak trefnì upozoròuje ¾alovaný ve svém vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti, opaèný závìr by v podstatì znamenal, ¾e by se z dùvodu procesních pochybení stal soudnì pøezkoumatelný jakýkoliv úkon, který nijak nezasahuje do právní sféry ¾alobce, a který proto není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ø. s. [46] Zdej¹í soud se koneènì neztoto¾òuje ani s poslední stì¾ovatelovou námitkou, podle ní¾ rozhodnutí krajského soudu pøedstavuje odmítnutí spravedlnosti (denegatio iustitiae). Soud opakuje, ¾e samotným rozhodnutím nedo¹lo k jakémukoli zásahu do právní sféry stì¾ovatele, není zde tedy pøed èím soudní ochranu poskytovat. Ochrana prostøednictvím soudního pøezkumu je garantována ve vztahu k ukonèení studia. [47] Nejvy¹¹í správní soud uzavírá, ¾e rozhodnutí rektora o neudìlení výjimky ze Studijního a zku¹ebního øádu nezasahuje do právní sféry studenta, a není tedy rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ø. s. Vztahuje se na nìj proto výluka ze soudního pøezkumu podle § 70 písm. a) s. ø. s. Ze stejného dùvodu není samostatnì pøezkoumatelný ani procesní postup vedoucí k neudìlení výjimky. [48] Nejvy¹¹í správní soud tedy do¹el k závìru, ¾e rozhodnutí rektora o neudìlení výjimky ze Studijního a zku¹ebního øádu zásah do stì¾ovatelovy právní sféry nepøedstavuje. Není tak rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ø. s. Proto¾e stì¾ovatel se svými námitkami neuspìl, Nejvy¹¹í správní soud zamítl kasaèní stí¾nost jako nedùvodnou. [49] O náhradì nákladù øízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ø. s. Stì¾ovatel, který v tomto øízení úspìch nemìl, nemá právo ani na náhradu nákladù øízení. ®alované ¾ádné náklady øízení nad rámec její obvyklé administrativní èinnosti nevznikly, proto ji soud náhradu nákladù nepøiznal.

http://kraken.slv.cz/8Tdo206/2009

8 Tdo 206/2009 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. února 2009 o dovolání obviněného V. M., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 10. 2008, sp. zn. 7 To 269/2008, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku Místku pod sp. zn. 6 T 53/2008, t a k t o : Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku Místku ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. 6 T 53/2008, byl obviněný V. M. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle § 213 odst. 1, § 45 odst. 1, 2, § 45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře čtyř set hodin. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný trestného činu dopustil tím, že v době od 1. 4. 2006 do 4. 2. 2008 ve F., okr. F.- M., a jinde, vědomě řádně nepřispíval na výživu svého syna V. M., ačkoliv mu vyživovací povinnost vyplývá ze zákona o rodině a rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku Místku ze dne 14. 9. 1999, sp. zn. P 284/95, který nabyl právní moci dne 10. 11. 1999, mu byla výše výživného stanovena v částce 1.200,- Kč měsíčně k rukám jeho matky M. B., které tak dluží na neuhrazeném výživném částku 19.200,- Kč, a již zletilému V. M. pak částku 8.400,- Kč. Rozsudek soudu prvního stupně napadl státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku Místku odvoláním podaným v neprospěch obviněného, kterým brojil proti výroku o trestu. Z podnětu odvolání státního zástupce byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 10. 2008, sp. zn. 7 To 269/2008, rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen ve výroku o trestu a za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. byl obviněný při nezměněném výroku o vině nově odsouzen podle § 213 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na devět měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Proti tomuto rozsudku podal obviněný prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání. Odkázal v něm na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Krajský soud podle jeho přesvědčení nezjistil všechny rozhodné skutečnosti a nevypořádal se se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí. Uložený trest pokládal vzhledem ke stupni společenské nebezpečnosti za nepřiměřeně přísný v rámci speciální a generální prevence. Měl za to, že se odvolací soud mýlil v tom, že nařízení výkonu trestu obecně prospěšných prací s touto věcí nesouvisí a že nemá zákonné opodstatnění. Odvolací soud podle něj nepřihlédl dostatečně k polehčujícím okolnostem podle § 34 tr. zák. a vzal v úvahu pouze okolnosti již předcházejícího odsouzení a přičetl mu je k tíži. Připomněl, že se k trestné činnosti doznal, svého jednání litoval, ve výkonu trestu řádně pracoval, ale jeho výdělek nebyl takový, aby mohl dluh splácet. Dále uvedl, že výkon trestu má na něho zničující dopad a v budoucnu nemá v úmyslu páchat trestnou činnost. Závěrem zopakoval, že uložený trest je nepřiměřeně přísný, a to jak co do výměry, tak co do způsobu jeho výkonu. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a odvolacímu soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, event. aby sám podle § 265m tr. ř. ve věci rozhodl rozsudkem. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného předeslal, že rozhodnutí odvolacího soudu lze dovoláním napadat jen v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn přezkoumat rozhodnutí soudu prvního stupně. Pokud obviněný nepodal proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání a odvolání státního zástupce směřovalo toliko do výroku o trestu, byla přezkumná povinnost odvolacího soudu omezena pouze na výrok o trestu a obviněný je následně oprávněn podat dovolání pouze proti výroku o trestu, případně proti průběhu řízení, které mu předcházelo, a podal-li dovolání též proti výroku o vině, jde o dovolání nepřípustné. V části, ve které obviněný uplatnil nekonkrétní námitky proti právnímu posouzení skutku, tj. proti výroku o vině, považoval proto dovolání za nepřípustné. V části týkající se výroku o trestu shledal dovolání formálně přípustným. Uvedl, že v rámci dovolatelem uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze vznášet námitky proti některým hmotně právním posouzením týkajícím se výroku o trestu, např. proti nesprávné aplikaci ustanovení § 35 odst. 2 a § 37a tr. zák. o ukládání souhrnného a společného trestu, nikoliv však proti přílišné přísnosti uloženého trestu v důsledku nerespektování hledisek obsažených v ustanovení § 23 a § 31 a násl. tr. zák. Námitky dovolatele směřovaly výlučně proti přílišné přísnosti nepodmíněného trestu odnětí svobody uloženého odvolacím soudem, když za přiměřený dovolatel považoval trest uložený soudem prvního stupně. Uzavřel tedy, že dovolání obviněného je v části týkající se výroku o vině nepřípustné, v části týkající se výroku o trestu pak uplatněné námitky neodpovídají formálně deklarovanému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani žádnému jinému dovolacímu důvodu. Navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle § 265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání obviněného je zčásti nepřípustné a z části bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. K otázce přípustnosti dovolání je třeba uvést, že dovoláním lze podle § 265a odst. 1 tr. ř. napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Rozhodnutím ve věci samé se rozumí rozhodnutí vyjmenovaná v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. Předpokladem přípustnosti tedy je, aby proběhlo řízení před soudem prvního stupně, aby ve věci rozhodl soud druhého stupně a vydal některé z rozhodnutí majících povahu rozhodnutí ve věci samé, a aby dovolání nebránily žádné překážky (zejména podle § 265a odst. 3, 4 tr. ř.); dovolatel pak může s dovoláním uspět za předpokladu, že je dán některý z výslovně stanovených důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Odvolací řízení spočívá na principu vázanosti odvolacího soudu obsahem podaného odvolání, resp. vytýkanými vadami. Podle § 254 odst. 1 tr. ř. nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253 tr. ř., přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. Oddělitelnými výroky jsou takové výroky, které lze samostatně přezkoumat a v případě zjištěné vady i samostatně zrušit; podle praxe soudů jsou jimi např. výrok o trestu, výrok o náhradě škody (event. chybějící výrok o náhradě škody) apod. V těchto souvislostech nelze nezaznamenat, že zásada vyjádřená v ustanovení § 254 odst. 1 tr. ř. je prolomena v navazujících odst. 2 a 3, podle nichž mají-li však vytýkané vady svůj původ v jiném výroku než v tom, proti němuž bylo podáno odvolání, přezkoumá odvolací soud i správnost takového výroku, na který v odvolání napadený výrok navazuje, jestliže oprávněná osoba proti němu mohla podat odvolání (§ 254 odst. 2 tr. ř.), nebo jestliže oprávněná osoba podá odvolání proti výroku o vině, přezkoumá odvolací soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda bylo i proti těmto výrokům podáno odvolání (§ 254 odst. 3 tr. ř.). O takové situace v posuzovaném případě evidentně nešlo. Podmínky pro aplikaci § 254 odst. 3 tr. ř. nebyly dány, poněvadž odvolání proti výroku o vině oprávněnou osobou podáno nebylo, a nebyly splněny ani podmínky pro použití § 254 odst. 2 tr. ř. Podmínkou přezkoumání odvoláním nenapadeného výroku ve smyslu § 254 odst. 2 tr. ř. je vada zjištěná ve výroku napadeném, která spojuje svým původem oba výroky; vada této povahy však zjištěna nebyla. Z obsahu spisu Okresního soudu ve Frýdku - Místku sp. zn. 6 T 53/2008 se podává, že proti rozsudku soudu prvního stupně obviněný odvolání nepodal. Odvolání v neprospěch obviněného podal státní zástupce, a to výlučně proti výroku o trestu, který shledával nepřiměřeně mírným. Jestliže bylo odvolání podáno pouze proti oddělitelnému výroku o trestu v rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával zákonnost a odůvodněnost toliko tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, který mu předcházelo, aniž byl přitom s ohledem na povahu vad vytýkaných v odvolání státního zástupce v konkrétním případě povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle § 254 odst. 2, 3 tr. ř., mohl dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud povinen přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Obviněný mohl proto podat dovolání jen proti výroku o trestu. Obviněný však uplatnil v dovolání i výhrady proti výroku o vině. Jestliže se domníval, že soud nezjistil v důsledku vadného postupu všechny rozhodné skutečnosti a nevypořádal se v důsledku toho se všemi pro rozhodnutí soudu významnými okolnostmi , měl tyto skutečnosti namítat v odvolacím řízení. Pochybil, když takovou nesprávnost, již lze označit jako nesprávnost týkající se blíže nekonkretizovaných skutkových zjištění, namítl až v řízení o dovolání. Dovolání obviněného proti výroku o vině, který odvolací soud nepřezkoumával podle § 254 odst. 1 tr. ř. a nebyl povinen přezkoumat podle § 254 odst. 2, 3 tr. ř., není přípustné. Názor, že dovolatel může napadat podaným dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn, resp. povinen přezkoumat rozhodnutí soudu prvního stupně, odpovídá i ustálené soudní praxi (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 82/2003 publikované pod č. 20/2004 Sb. rozh. tr., 5 Tdo 199/2003 aj.). Jiný závěr by byl v kolizi s podstatou a funkcí dovolání (k tomu viz usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2003, sp. zn. I. ÚS 660/02). Z dikce citovaného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotně právní posouzení . Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Ve vztahu k výroku o trestu tak lze namítat kupř. nesprávnou aplikaci ustanovení § 35 odst. 1, 2 tr. zák. při ukládání úhrnného nebo souhrnného trestu či § 37a tr. zák. při ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu (k tomu č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že ačkoli obviněný deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., uplatnil výlučně výhrady vůči výroku o trestu, který považoval co do druhu i výměry za nepřiměřeně přísný, nezohledňující dostatečně všechny polehčující okolnosti (doznání, upřímnou lítost, snahu dluh na výživném uhradit), a za přiměřený pokládal trest uložený mu soudem prvního stupně. Taková námitka jde ovšem zjevně mimo rámec důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. To obviněný ale nevytýkal. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až § 34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. (k tomu č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Pro úplnost a nad rámec řečeného Nejvyšší soud dodává, že pachatele trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zák. lze podle § 213 odst. 1 tr. zák. potrestat odnětím svobody až na jeden rok. Trest odnětí svobody na devět měsíců, který byl obviněnému uložen a pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, není proto ani druhem trestu, který zákon nepřipouští, ani mu nebyl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Odvolací soud v odůvodnění napadeného rozsudku vyložil, k jakým okolnostem při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédl, zvážil všechny relevantní okolnosti případu, osobu obviněného i možnosti jeho nápravy a rozvedl, proč nemohl akceptovat uložení trestu obecně prospěšných prací. Uložený trest koresponduje s hledisky § 23 odst. 1 i § 31 odst. 1 tr. zák., nelze jej vnímat jako extrémně přísný a nespravedlivý. Dovolání v části, v níž obviněný brojil, byť neurčitě, proti výroku o vině, bylo shledáno nepřípustným a ve zbývající části, směřující proti výroku o trestu, bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Nejvyšší soud je proto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě podle § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadený rozsudek a řízení, jež mu předcházelo. Rozhodl tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

http://kraken.slv.cz/Na133/2007

Na133/2007 è. j. Na 133/2007-6 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Milady Tomkové a soudcù JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní vìci ¾alobce: M. K . , proti ¾alovanému: Úøad Mìstské èásti Praha 8, odbor ¾ivnostenský, se sídlem Zenklova 1/35, Praha 8, v øízení o ¾alobì proti rozhodnutí ¾alovaného è. j. ®O/S/06/0323/©p, ®alobce podáním z 20. 4. 2007, doruèeným Nejvy¹¹ímu správnímu soudu dne 2. 5. 2007, oznaèeným jako návrh na zru¹ení opatøení obecné povahy , namítá nezákonnost správního rozhodnutí. Podle ustanovení § 41 odst. 2 zákona è. 99/1963 Sb., obèanského soudního øádu, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, ve spojení s ustanovením § 64 zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního (dále jen s. ø. s. ), musí soud posuzovat úkony úèastníkù v¾dy podle jeho obsahu, i kdy¾ je úkon nesprávnì oznaèen. S pøihlédnutím k obsahu podání ¾alobce Nejvy¹¹í správní soud konstatuje, ¾e se nejedná o návrh na zru¹ení opatøení obecné povahy ve smyslu ustanovení § 101a a násl. s. ø. s., ale o ¾alobu proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu ustanovení § 65 a násl. s. ø. s. Vzhledem k tomu, ¾e ¾alobce podal ¾alobu namísto vìcnì a místnì pøíslu¹nému soudu Nejvy¹¹ímu správnímu soudu jako soudu nepøíslu¹nému, tento soud podle ustanovení § 7 odst. 5 s. ø. s. vìc postupuje k dal¹ímu øízení soudu vìcnì a místnì pøíslu¹nému. Vìcnì pøíslu¹nými jsou ve správním soudnictví krajské soudy, pøièem¾ místní pøíslu¹nost se øídí podle sídla orgánu, který ve vìci vydal rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany (§ 7 odst. 1 a 2 s. ø. s.). V dané vìci je tedy takovým soudem Mìstský soud v Praze. Tento soud je vìcnì a místnì pøíslu¹ným soudem k posouzení splnìní podmínek øízení a k rozhodnutí.

http://trestni.juristic.cz/484743/clanek/trz.html

J§ Trestní oblast: § 181a, § 181b § 181a, § 181b Ohrožení a poškození životního prostředí K § 181a, § 181b Jde o nová ustanovení, zavedená novelou č. 134/2002 Sb. Podstatnou změnou, kterou novela přináší, pokud jde o ochranu životního prostředí, je to, že z dosud ohrožovacího deliktu (v dosavadní úpravě postačovalo vydat životní prostředí v nebezpečí poškození) se stal delikt poruchový, musí jít již o poškození životního prostředí. Dalším problémem, kterému autoři novely čelili, bylo vyjádření rozsahu újmy, která na životním prostředí vznikla. Judikatura k dosavadním ustanovením byla poměrně chudá, při vyčíslení újmy se většinou vycházelo podpůrně ze způsobené škody, tedy z definice dosud obsažené v § 89 odst. 12, tedy z nákladů na uvedení věci v předešlý stav. Tento nedostatek novela odstraňuje tím, že vynaložení nákladů - ve značném rozsahu nebo velkém rozsahu -zavádí jako kvalifikační okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby. (§ 181a odst. 2 c, odst. 3 b, stejně tak § 181b) Současně "náklady na odstranění následků poškození životního prostředí" novela zavádí do ustanovení § 89 odst. 11, tzn. použije se zde stenných kritérií jako u značné škody (500 000 Kč) nebo škody velkého rozsahu (5 000 000 Kč). V praxi půjde zejména o náklady na pořízení norných stěn, odčerpávání vyteklých naftových nebo jiných škodlivých kapalin apod. , ale např. i o náklady na znovuvysazení určitých dřevin nebo rostlin apod.Výše těchto nákladů pak bude také důležitým kritériem pro roulišení mezi trestným činem a přestupky na úseku ochrany životního prostředí. U přestupků zpravidla takové náklady dány nebudou, neboť zásah do životního prostředí nebude natolik závažný, aby vyžadoval uvedení věcí do původního stavu. Předpisů o ochraně životního prostředí je velké množství, jde o již citovaný zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, dále zákon 114/1992 o ochraně přírody a krajiny, vodní zákon č. 254/2001 Sb. a další, které není možné zde všechny citovat. V těchto předpisech se také dočteme, která území jsou považována za chráněná nebo zvláště chráněná. Důvodová zpráva k tomu říká:" ...přísnější postih se stanoví pro zvláště chráněná území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky) podle § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a dále pro ochranná pásma vodních zdrojů (§ 19 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů) za předpokladu jejich závažného poškození v takové míře, že tím zanikne nebo je oslaben důvod jejich ochrany, tj. jejich hodnoty důležité z celospolečenských zájmů." Sama důvodová zpráva předpokládá, že většinou v praxi půjde o postih deliktů spáchaných z nedbalosti, úmysl zde bývá málokdy dán a pokud přece, jen obtížně se prokazuje. Nicméně konstrukce deliktů jako úmyslných i nedbalostních zůstala z původní úpravy zachována.

http://www.sagit.cz/info/sb10247

VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2010, kterou se mění vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Sbírka zákonůPředpis č. 247/2010 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2010, částka 89, ze dne 30. 8. 2010Stručnou charakteristiku změn najdete v redakční anotaci předpisu 247 VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2010, kterou se mění vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 137 odst. 2 a k provedení § 62 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů: Čl. I Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 153/2003 Sb., vyhlášky č. 176/2004 Sb., vyhlášky č. 193/2006 Sb., vyhlášky č. 507/2006 Sb., vyhlášky č. 202/2008 Sb. a vyhlášky č. 91/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 2 se slova „Stálé svislé dopravní značky“ nahrazují slovy „Svislé dopravní značky“. 2. V § 12 odst. 1 se na konci písmene q) čárka zrušuje a doplňují se slova „a „Parkoviště K + R“ (č. IP 13e), která označuje parkoviště, na kterém lze zastavit za účelem vystoupení a nastoupení osob, které dále využívají prostředek hromadné dopravy osob,“. 3. V § 12 odst. 1 se na konci textu písmene y) doplňují slova „ ; užitím symbolu, jehož vzor je uveden v dodatkové tabulce č. E 12c, lze stanovit odlišný způsob řazení cyklistů v jízdních pruzích“. 4. V § 12 odst. 1 písm. bb) se v první větě slova „symbolu zákazové nebo příkazové značky“ nahrazují slovy „symbolu příslušné svislé dopravní značky“. 5. V § 13 odst. 1 písmeno q) zní: „q) „Návěst změny směru jízdy“ (č. IS 10a až č. IS 10c), „Návěst změny směru jízdy s omezením“ (č. IS 10d) a „Návěst doporučeného způsobu odbočení cyklistů vlevo“ (č. IS 10e), které informují zejména o změně směru jízdy na pozemní komunikaci nebo o způsobu průjezdu místa na pozemní komunikaci, případně o vzdálenosti k takovému místu a vyznačují počet a uspořádání jízdních pruhů; symbol šipky může být obrácen; značka č. IS 10c informuje zejména o změně směru jízdy před trvalou překážkou; značka č. IS 10d současně vyznačuje omezení platné pro příslušný jízdní pruh; značka č. IS 10e vyznačuje doporučený způsob odbočení cyklistů vlevo příčným přejetím nebo převedením jízdního kola,“. 6. V § 13 odst. 1 písmeno cc) zní: „cc) „Směrová tabule pro cyklisty (s jedním cílem)“ (č. IS 19a a č. IS 19c), „Směrová tabule pro cyklisty (s dvěma cíli)“ (č. IS 19b a č. IS 19d), „Návěst před křižovatkou pro cyklisty“ (č. IS 20), „Směrová tabulka pro cyklisty“ (č. IS 21a až č. IS 21c) a „Konec cyklistické trasy“ (č. IS 21d), které informují o směru a případně i o vzdálenosti v kilometrech k vyznačeným cílům a o číslu, případně jiném označení, cyklistické trasy anebo o konci cyklistické trasy; v místech, kde vedou dvě nebo více cyklistických tras po společné pozemní komunikaci, lze zobrazit čísla, případně jiná označení cyklistických tras na jedné, společné dopravní značce,“. 7. V § 15 odst. 1 písmeno n) zní: „n) „Jízda cyklistů v protisměru“ (č. E 12a), která v případě, že je umístěna pod dopravní značkou č. IP 4a nebo č. IP 4b, upozorňuje řidiče, že v protisměru je povolena jízda cyklistů,“. 8. V § 15 odst. 1 se za písmeno n) vkládají nová písmena o) a p), která znějí: „o) „Vjezd cyklistů v protisměru povolen“ (č. E 12b), která v případě, že je umístěna pod dopravní značkou č. B 2, povoluje vjezd cyklistů v protisměru do jednosměrné pozemní komunikace, p) „Povolený směr jízdy cyklistů“ (č. E 12c), která za použití odpovídajících směrových šipek vyznačuje možný směr jízdy cyklistů,“. Dosavadní písmeno o) se označuje jako písmeno q). 9. V § 15 odst. 2 se slova „E 12“ nahrazují slovy „E 13“. 10. V § 15 odst. 3 se slova „E 12“ nahrazují slovy „E 13“. 11. V § 19 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „b) „Přechod pro chodce“ (č. V 7), který vyznačuje místo určené pro přecházení chodců přes pozemní komunikaci; značka přerušuje platnost značky č. B 29, značek č. IP 11a až č. IP 11c, č. IP 11f až č. IP 12, č. IP 13b, č. IP 13c a značky č. IP 25a se symboly těchto značek; přes pozemní komunikaci, po které je veden provoz tramvají, lze značku č. V 7 vyznačit, jen pokud je provoz na takovém místě řízen světelnými signály; výjimečně a ve zvlášť odůvodněných případech lze značku č. V 7 vyznačit i bez splnění podmínky řízení provozu světelnými signály; vždy však musí být značka „Přechod pro chodce“ na pozemní komunikaci, po které je veden provoz tramvají, doplněna z obou stran nápisy „! POZOR TRAM !“; značka č. V 7 se za podmínek stanovených zvláštním předpisem10) doplňuje hmatovými prvky pro osoby se zrakovým postižením; přechodná změna místní úpravy provozu na pozemních komunikacích může být provedena též obrysem značky č. V 7, 10) Příloha č. 2 bod 2.2. vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb“. 12. V § 19 písm. c) se slova „V 8“ nahrazují slovy „V 8a“. 13. V § 19 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) „Přejezd pro cyklisty přimknutý k přechodu pro chodce“ (č. V 8b), která vyznačuje plochu, určenou pro přejíždění cyklistů přes pozemní komunikaci bezprostředně sousedící s přechodem pro chodce; plocha může být barevně odlišena červenou barvou nebo jiným způsobem; značka přerušuje platnost značky č. B 29, značek č. IP 11a až č. IP 11c, č. IP 11f až č. IP 12, č. IP 13b, č. IP 13c a značky č. IP 25a se symboly těchto značek.“. 14. V § 23 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou, a doplňuje se nové písmeno i), které zní: „i) „Piktogramový koridor pro cyklisty“ (č. V 20), která vyznačuje prostor a směr jízdy cyklistů a řidiče motorových vozidel upozorňuje, že se nachází na pozemní komunikaci se zvýšeným provozem cyklistů.“. 15. V příloze č. 3 bodě 5 písm. a) se za vyobrazení a název značky „IP 13d Parkoviště P + R“ vkládá vyobrazení a název značky „IP 13e Parkoviště K + R“. (Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu) 16. V příloze č. 3 bodě 5 písm. b) se za vyobrazení a název značky „IS 10d Návěst změny směru jízdy s omezením“ vkládá vyobrazení a název značky „IS 10e Návěst doporučeného způsobu odbočení cyklistů vlevo“. (Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu) 17. V příloze č. 3 bodě 5 písm. b) se za vyobrazení a název značky „IS 21c Směrová tabulka pro cyklisty“ vkládá vyobrazení a název značky „IS 21d Konec cyklistické trasy“. (Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu) 18. V příloze č. 3 bodě 6 se slova „E 12 Jízda cyklistů v protisměru“ nahrazují slovy „E 12a Jízda cyklistů v protisměru“. 19. V příloze č. 3 bodě 6 se doplňuje vyobrazení a název značky „E 12b Vjezd cyklistů v protisměru povolen“. (Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu) 20. V příloze č. 3 bodě 6 se doplňuje vyobrazení a název značky „E 12c Povolený směr jízdy cyklistů“. (Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu) 21. V příloze č. 4 se slova „V 8 Přejezd pro cyklisty“ nahrazují slovy „V 8a Přejezd pro cyklisty“. 22. V příloze č. 4 se za vyobrazení a název značky „V 8a Přejezd pro cyklisty“ vkládá vyobrazení a název značky „V 8b Přejezd pro cyklisty přimknutý k přechodu pro chodce“. (Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu) 23. V příloze č. 4 se za vyobrazení a název značky „V 19 Prostor pro cyklisty“ doplňuje vyobrazení a název značky „V 20 Piktogramový koridor pro cyklisty“. (Příloha je dostupná na adrese: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu) Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení. Ministr: JUDr. Bárta v. r. E-shopÚčastenství v civilním soudním řízeníRenáta Šínová, Marek Juráš - Nakladatelství Leges, s. r. o.Monografie komplexně zpracovává problematiku účastenství v civilním soudním řízení podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy podle rekodifikační novely občanského soudního řádu a nového zákona o zvláštních řízeních soudních. Soustředí se na vymezení pojmu účastníka a jeho ...Cena: 390 KčKOUPITPrávnické osoby v novém občanském zákoníku, komentář, § 118-418 Svejkovský, Deverová a kolektiv - C. H. BeckCena: 890 KčKOUPITPojistné na sociální zabezpečení s komentářem a příklady k 1.1.2016 Ing. Marta Ženíšková - Anag, spol. s r. o.Tato publikace obsahuje výklad k jednotlivým ustanovením zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Uživatele seznamuje jak se zněním jednotlivých ...Cena: 279 KčKOUPIT

https://iudictum.cz/26154/5-as-12-2013-94

5 As 12/2013 - 94 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 5 As 12/2013 - 94 1 As 176/2012 - 130 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu, se sídlem Cejl 48/50, Brno, zastoupený Mgr. Vítem Brožkem, advokátem se sídlem Slavíkova 23/1568, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, zastoupené prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., advokátem se sídlem Karla Engliše 3201/6, Praha, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 56, Praha 4, zastoupené JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem Sokolovská 9, Praha 8, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2012, č. j. 7 Ca 270/2009 – 212, Rozhodnutím ze dne 16. 3. 2009, č. j. 72/2009-910-IPK/9, ve stavebním řízení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) vydalo Ministerstvo dopravy jako speciální stavební úřad ve věci žádosti osoby zúčastněné na řízení stavební povolení pro stavbu: „Dálnice D8, stavba 0805 Lovosice – Řehlovice, část A – Trasa dálnice“ v rozsahu 32 stavebních objektů uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí na pozemcích v katastrálních územích Sulejovice, Lovosice, Boreč u Lovosic, Oparno, Dobkovičky, Chotiměř, Litochovice nad Labem, Prackovice nad Labem. V odůvodnění rozhodnutí se žalovaný vypořádal též s námitkami, které uplatnil žalobce v předchozím stavebním řízení. Proti rozhodnutí o povolení stavby podal žalobce rozklad. Ministr dopravy rozhodnutím ze dne 28. 7. 2009, č. j. 22/2009-510-RK/2, podaný rozklad zamítl a napadené rozhodnutí žalovaného potvrdil. Poté podal žalobce proti rozhodnutí ministra dopravy žalobu u Městského soudu v Praze, kterou se domáhal zrušení uvedených rozhodnutí žalovaného a ministra dopravy, jakož i zrušení stanoviska (EIA) Ministerstva životního prostředí ze dne 15. 11. 1996, č. j. 400/3144/1618/OPVŽP/96 e.o., rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 14. 2. 2001, č. j. M/100130/01 SRK/813/R-1057/00, kterým byla povolena výjimka ze zákazu stavět nové dálnice na území chráněné krajinné oblasti podle § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), a údajného závazného stanoviska Městského úřadu v Lovosicích ze dne 19. 3. 2008, č. j. 7217/OST-291/2008, kterým městský úřad vyslovil podle § 15 odst. 2 stavebního zákona souhlas s vydáním stavebního povolení. Městský soud však rozsudkem ze dne 12. 12. 2012, č. j. 7 Ca 270/2009 – 212, žalobu zamítl. K aktivní legitimaci žalobce soud poznamenal, že otázka, zda žalobci ve stavebním řízení po právu náleželo postavení účastníka řízení, byla vyřešena rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2011, č. j. 1 As 6/2011 - 347, publikovaným pod č. 2368/2011 Sb. NSS, a ze dne 20. 7. 2011, č. j. 1 As 77/2011 - 325, dostupným na www.nssoud.cz. Z judikatury dále vyplývá, že aktivní legitimaci k podání žaloby zakládá již to, že žalobce tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení rozhodnutím, resp. tvrdí zkrácení na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. Aktivní legitimace k podání žaloby je tedy dána vždy tehdy, pokud s ohledem na tvrzení žalobce není možné zjevně a jednoznačně konstatovat, že k zásahu do jeho právní sféry v žádném případě dojít nemohlo (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, č. j. 4 As 50/2004 - 59, publikovaný pod č. 1043/2007 Sb. NSS., a usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2008, č. j. 8 As 47/2005 - 86, publikované pod č. 1764/2009 Sb. NSS). Žádnou z žalobních námitek týkajících se nezákonnosti stanoviska EIA, nezákonnosti rozhodnutí ministra životního prostředí o výjimce ze zákazu stavět nové dálnice na území CHKO České středohoří, vady řízení z důvodu nepřezkoumání stanoviska podle § 15 odst. 2 stavebního zákona postupem podle § 149 odst. 4 správního řádu, neexistence rozhodnutí o výjimce ze zákazu zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů organismů podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny a nesplnění podmínky č. 13 rozhodnutí správy CHKO České středohoří ze dne 25. 9. 2006, č. j. 00170/CS/SR/-XII-8/06/Pe, o povolení zásahu do krajinného rázu stavbou dálnice ovšem městský soud neshledal důvodnou, a proto žalobu zamítl. K námitce týkající se nezákonnosti stanoviska EIA městský soud odkázal na dosavadní judikaturu Nejvyššího správního soudu (zejména na rozsudek ze dne 1. 6. 2011, č. j. 1 As 6/2011 - 347, publikovaný pod č. 2368/2011 Sb. NSS a rozsudek ze dne 8. 9. 2011, č. j. 1 As 83/2011 - 565, dostupný na www.nssoud.cz) a uvedl, že v rámci přezkumu stavebního řízení se nelze zabývat zákonností stanoviska EIA, neboť tuto námitku je třeba uplatnit již v územním řízení. Stavební řízení nelze chápat jako pokračování územního řízení. Předmět obou řízení je podle městského soudu odlišný, přičemž důsledkem této odlišnosti je zavedení věcné koncentrace námitek účastníků řízení v § 114 odst. 2 stavebního zákona [dříve v § 61 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů]. Obdobně městský soud argumentoval ve vztahu k námitce nezákonnosti rozhodnutí ministra životního prostředí o výjimce ze zákazu stavět nové dálnice na území CHKO České středohoří. Vyšel z úvahy, že toto rozhodnutí bylo podkladem územního řízení, a proto námitky vůči němu bylo třeba uplatnit v územním řízení, respektive posléze v přezkumném řízení soudním ve věci územního rozhodnutí, což žalobce učinil. Přezkumu tohoto rozhodnutí s odkazem na § 75 odst. 2 s. ř. s. se posléze není možné domáhat v rámci žaloby podané ve věci stavebního povolení, neboť by se jednalo o iracionální dvojí soudní přezkum. K žalobním bodům týkajícím se stanoviska, kterým Městský úřad v Lovosicích vyslovil podle § 15 odst. 2 stavebního zákona souhlas s vydáním stavebního povolení, městský soud uvedl, že tento souhlas nemá povahu závazného stanoviska podle § 149 správního řádu. I pokud by tomu tak bylo, nelze absenci přezkumu tohoto souhlasu postupem podle § 149 odst. 4 správního řádu považovat za vadu řízení, která by měla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť tento souhlas nezakládal nezákonnost záměru, ani nepředstavoval žádný zásah do práv a ani samo stanovisko městského úřadu nepovažoval městský soud z důvodů uvedených žalobcem (nedodržení podmínek č. 3 a č. 32 územního rozhodnutí požadujících rozhodnutí o povolení ke kácení mimo les rostoucích dřevin a rozhodnutí o výjimce podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny) za nezákonné. Městský soud se dále samostatně zabýval otázkou neexistence rozhodnutí o výjimce ze zákazu zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů organismů podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny. Uvedl, že je-li v průběhu stavebního řízení (a to během řízení o rozkladu) toto rozhodnutí zrušeno, je třeba mít za to, že výjimka udělena nebyla a tudíž není dán soulad stavebního povolení s rozhodnutím o umístění stavby, které podmínku existence takového rozhodnutí obsahuje. Zrušit napadené rozhodnutí pro tuto vadu však soud neposoudil jako proporční řešení, a to s ohledem na skutečnost, že umístění dálnice je již závazně určeno, a s ohledem na rozsah zasaženého zájmu na ochranu přírody. Týž závěr městský soud učinil i ve vztahu k námitce týkající se rozporu zjištěného stavu lokality se stavem skutečným. Městský soud nepřisvědčil ani námitkám o nesplnění podmínky č. 13 rozhodnutí správy CHKO České středohoří ze dne 25. 9. 2006, č. j. 00170/CS/SR/-XII-8/06/Pe, o povolení zásahu do krajinného rázu stavbou dálnice, s tím, že usnesením vlády ze dne 24. 11. 2004, č. 1182, byla stavebníkovi podle § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny udělena výjimka ze zákazu rozšiřování geograficky nepůvodních druhů dřevin za podmínky, že nebudou vysazovány mimo střední pruh. Žalovaný tímto usnesením vlády sice neargumentuje, avšak v nedostatku takového zjištění soud nespatřuje závažné porušení § 3 a § 50 odst. 3 a 4 správního řádu. Městský soud tedy neshledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a žalobu zamítl. Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost, kterou opírá o důvody podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s., tedy namítá nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky městským soudem v předcházejícím řízení a nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Stěžovatel namítá, že nezákonnost prvního stanoviska SEA ze dne 20. 4. 1995 a stanoviska EIA ze dne 15. 11. 1996 měla vliv na zákonnost všech navazujících postupů a správních aktů, tedy nejen na rozhodnutí o umístění stavby, nýbrž i na rozhodnutí o povolení stavby. Je přesvědčen, že s ohledem na požadavky mezinárodního práva, unijního práva a ústavního pořádku, které podrobně shrnuje, a vzhledem k okolnostem případu musí být přípustné uplatnit argumenty týkající se nezákonnosti posuzování vlivu stavby na životní prostředí i v žalobě proti stavebnímu povolení pro předmětný dílčí úsek dálnice, a to i přes obsah § 114 odst. 2 stavebního zákona, o nějž se především opírá v napadeném rozsudku městský soud i tam citovaná judikatura Nejvyššího správního soudu, respektive je třeba dojít k závěru, že z důvodu nezákonnosti stanoviska SEA a EIA trpí stejnou vadou i všechna navazující správní rozhodnutí, včetně rozhodnutí o povolení celé stavby dálnice a jejích částí. Městský soud se dle stěžovatele chybně ztotožnil s judikaturou prvního senátu Nejvyššího správního soudu z let 2011 - 2013 (vedle rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2011, č. j. 1 As 6/2011 – 347, publikovaný pod č. 2368/2011 Sb. NSS, ze dne 8. 9. 2011, č. j. 1 As 83/2011 – 565, na které se městský soud výslovně odkázal, jde též o rozsudky ze dne 23. 1. 2013, č. j. 1 As 119/2012 – 86 a ze dne 23. 1. 2013, č. j. 1 As 164/2012 – 54, všechny dostupné na www.nssoud.cz) týkající se přezkumu jednotlivých stavebních povolení pro dálnici D8-0805, podle níž námitky proti stanovisku k posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA) a procesu posouzení vlivů dopravní studie na životní prostředí (SEA), jejichž cílem je zpochybnit výběr konkrétní trasy dálnice, je třeba uplatnit v územním řízení, neboť v něm se rozhoduje o umístění stavby, přičemž ve stavebním řízení se k těmto námitkám nepřihlíží. Stěžovatel považuje tuto judikaturu za nesprávnou a rozpornou s již uvedenými závazky ČR vyplývajícími z mezinárodního a unijního práva a vyzývá ve věci rozhodující pátý senát Nejvyššího správního soudu, aby se v této otázce obrátil na rozšířený senát. Stěžovatel v dané souvislosti namítá, že napadnout nezákonnost stanoviska EIA musí být možné nejen v rámci žaloby proti územnímu rozhodnutí, ale také v rámci žaloby proti stavebnímu povolení pro stavbu dálnice nebo její části. Názor o nepřípustnosti námitek týkajících se procesu vydání stanoviska EIA, pokud jde o výběr koridoru dálnice D8-0805, ve stavebním řízení a v žalobě proti stavebnímu povolení by dle přesvědčení stěžovatele mohl být důvodný a akceptovatelný pouze za situace, pokud by námitky tohoto typu byly uplatňovány poprvé, a tedy zcela nově a překvapivě až v žalobách proti dílčím stavebním povolením pro tuto dálnici. Občanská sdružení, včetně stěžovatele, však tyto námitky vznášela opakovaně již od počátku procesu povolování stavby dálnice D8-0805 (poprvé v žalobě ze dne 25. 8. 2003 proti umístění celé trasy dálnice a naposledy v žalobě ze dne 31. 8. 2012, kdy bylo dosaženo zrušení výroku o umístění 4,7 km trasy dálnice, aniž by však Krajský soud v Ústí nad Labem zrušil i navazující výrok povolující stavbu (pozn. soudu: jde o rozsudek ze dne 20. 12. 2012, č. j. 40 A 4/2012 - 238, kasační stížnost proti tomuto rozsudku byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2014, č. j. 5 As 6/2013 - 97). Výklad, který vychází z právního názoru prvního senátu, představuje dle stěžovatele zásah do jeho práva na spravedlivý proces a porušení požadavku výkladu vnitrostátního práva v souladu se závazky vyplývajícími z Aarhuské úmluvy a ze směrnice EIA. I v případě, že žalobci z řad dotčené veřejnosti ve své žalobě proti územnímu rozhodnutí uspějí, mají dle stěžovatele pouze minimální šanci domoci se nápravy nezákonnosti procesu EIA a vydání nového stanoviska EIA, neboť žadatelé daleko dříve získají pravomocné stavební povolení. Uvedený názor prvního senátu by mohl být dle stěžovatele ústavně a mezinárodněprávně konformní pouze za předpokladu, že by žalobám proti územním rozhodnutím osob z řad tzv. dotčené veřejnosti byl pravidelně přiznáván odkladný účinek, tak tomu ovšem v soudní praxi není. Stěžovatel se vymezuje proti závěrům prvního senátu o bariéře mezi předmětem územního a stavebního řízení, která byla dovozena pouze z výkladu vnitrostátního práva při opomenutí skutečnosti, že mezinárodní a unijní právo požaduje, aby na proces povolování záměrů (jak z pohledu právní úpravy, tak i z pohledu její aplikace vnitrostátními soudy) bylo pohlíženo jako na celek. Tyto závěry stěžovatel považuje za zásah do ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces a práva na účinnou soudní ochranu plynoucího z mezinárodních a unijních závazků. Stěžovatel upozorňuje na závěry Nejvyššího správního soudu vyslovené v rozsudku ze dne 4. 2. 2009, č. j. 1 As 79/2008 – 128, publikovaném pod č. 1815/2009 Sb. NSS, a v rozsudku ze dne 11. 2. 2009, č. j. 1 As 80/2008 – 100, dostupném na www.nssoud.cz. Právě v těchto rozhodnutích dospěl Nejvyšší správní soud na podkladě právní úpravy předcházejícího stavebního zákona z r. 1976 k závěru, že jestliže bylo stavební povolení vydáno v době, kdy existovalo pravomocné územní rozhodnutí, není následné zrušení územního rozhodnutí, vzhledem k zásadě presumpce správnosti aktů vydávaných správními orgány a principu ochrany dobré víry jejich adresátů, samo o sobě důvodem ke zrušení stavebního povolení soudem. Pokud je územní rozhodnutí zrušeno, může být o námitkách účastníků rozhodnuto v novém územním rozhodnutí odlišně, a to i když stavba již byla na základě stavebního povolení realizována. Stěžovatel však zdůrazňuje, že uplatnění těchto závěrů i za účinnosti nového stavebního zákona brání jeho § 94 odst. 5, podle něhož (pozn. soudu: ve znění účinném od 1. 1. 2013) dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí po povolení stavby, územní rozhodnutí se již nevydává. Stěžovatel ovšem připomíná rovněž navazující úvahu Nejvyššího správního soudu obsaženou v citovaných rozsudcích, podle níž námitky uplatněné osobou, která je účastníkem jak územního, tak stavebního řízení, musejí být vypořádány komplexně, přičemž rozdělení celého procesu do několika samostatných fází nemůže tomuto požadavku stát v cestě, jinak by mohlo dojít k odepření soudní ochrany základních práv jednotlivce. Tento závěr Nejvyššího správního soudu je dle stěžovatele naopak nutno uplatnit i za stávající právní úpravy, a to je možné pouze v situaci, kdy dojde po zrušení územního rozhodnutí i ke zrušení na něj navazujícího stavebního povolení a následně k řízení o odstranění stavby, resp. o jejím dodatečném povolení dle § 129 odst. 2 stavebního zákona, který v případě neexistence územního rozhodnutí s uplatněním námitek odpovídajících fázi územního řízení výslovně počítá. Stěžovatel dále brojí proti závěru městského soudu, který jako nedůvodný posoudil druhý žalobní bod o nezákonnosti rozhodnutí ministra životního prostředí o výjimce ze zákazu stavět v CHKO nové dálnice (dle § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny). Stěžovatel v druhém žalobním bodu konkrétně namítal, že se účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ministra životního prostředí ve věci výjimky ze zákazu stavět nové dálnice na území chráněné krajinné oblasti nemohli vyjádřit k podkladu doplněnému do spisu během rozkladového řízení (k migrační studii živočichů) a že výjimka byla povolena na základě nezákonně vydaného stanoviska SEA a stanoviska EIA (viz výše), aniž by bylo zjišťováno, zda neexistují jiné varianty vedení dálnice, které by byly šetrnější z hlediska ochrany přírody a krajiny dané chráněné krajinné oblasti. Dle stěžovatele tvořilo toto rozhodnutí ministra životního prostředí podklad i pro napadené rozhodnutí, což stěžovatel dovozuje především z formulace § 26 odst. 1 písm. f) zákona o ochraně přírody a krajiny (zákaz stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály na území chráněné krajinné oblasti). Řada podmínek obsažených v této výjimce se dle stěžovatele týká rovněž stavebního řízení a musí být ve stavebním řízení a při následném provádění stavby také dodržena. Městský soud danou otázku přípustnosti a důvodnosti druhého žalobního bodu ve vztahu k napadenému rozhodnutí nesprávně posoudil, pokud toliko odkázal na již zmiňované rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2011, č. j. 1 As 6/2011 – 347, a ze dne 8. 9. 2011, č. j. 1 As 83/2011 – 565, s jejichž závěry stěžovatel nesouhlasí a opět žádá nyní rozhodující senát Nejvyššího správního soudu, aby věc předložil rozšířenému senátu. Dalším stížním bodem stěžovatel brojí proti názoru městského soudu, že souhlas obecného stavebního úřadu podle § 15 odst. 2 stavebního zákona není závazným stanoviskem. Namítá, že městský soud nerespektoval opačný právní názor vyjádřený v rozsudku téhož soudu ze dne 14. 12. 2011, č. j. 10 A 149/2010 – 74, ani shodný názor Krajského soudu v Ústí nad Labem vyjádřený v rozsudku tohoto soudu ze dne 24. 10. 2012, č. j. 15 A 29/2010 - 188, a ani přesvědčivě neodůvodnil, proč se od uvedených již vyslovených právních názorů odchyluje. Rozsudek městského soudu je v této části tudíž nepřezkoumatelný, neboť není zřejmé, z jakého důvodu se městský soud odmítl zabývat podrobnou argumentací stěžovatele a jím přiloženými podklady (rozsudky správních soudů a stanoviskem Ministerstva vnitra ze dne 8. 3. 2010, č. j. MV 88712-2/LG-2009, které též potvrzovalo závaznost souhlasu obecného stavebního úřadu). Stěžovatel krom toho namítá nezákonnost právního závěru městského soudu, neboť z § 15 odst. 2 stavebního zákona plyne, že souhlas je závazným podkladem stavebního povolení, bez nějž speciální stavební úřad nemůže povolení vydat; ovlivňuje tak přímo výrokovou část stavebního povolení. Z § 4 odst. 2 stavebního zákona je zřejmé, že dotčené orgány vydávají závazná stanoviska nejen podle zvláštních právních předpisů, ale i podle stavebního zákona. Úkon podle § 15 odst. 2 zákona je právě takovýmto závazným stanoviskem ve smyslu § 149 odst. 1 správního řádu. Nedošlo-li v řízení o rozkladu k přezkoumání stanoviska obecného stavebního úřadu podle § 149 odst. 4 správního řádu, došlo k porušení procesních práv stěžovatele. Za dané situace městský soud nemohl zákonnost uvedeného stanoviska přezkoumávat sám (navíc nad rámec žalobního bodu). Uvedená procesní vada měla vliv na zákonnost rozhodnutí o rozkladu. Za nesprávný považuje stěžovatel i závěr městského soudu, podle něhož absence rozhodnutí o výjimce ze zákazu zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů organismů podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny nemohla mít vliv na zákonnost stavebního povolení a rozhodnutí žalovaného. Stěžovatel se naopak domnívá, že absence výjimky nezákonnost napadeného rozhodnutí zakládá, neboť v průběhu stavebního řízení nebylo postaveno na jisto, zda zásah bude v souladu s podmínkami ochrany zvláště chráněných druhů živočichů. Intenzitu nezákonnosti napadeného rozhodnutí podle stěžovatele nelze měřit tím, že se jedná o plošně malé biotopy nebo o nízký počet druhů či nízké počty populací. Navíc tak nemůže činit správní soud, ale toto posouzení náleží orgánu ochrany přírody. Žalovaný tak měl stavební řízení přerušit a vyčkat rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody. Obdobný názor vyjádřil i Krajský soud v Ústí nad Labem v rozsudku ze dne 11. 3. 2013, č. j. 15 A 33/2010 – 141, a absence výjimky byla též důvodem zrušení stavebního povolení na silnici R4901 rozsudkem městského soudu ze dne 14. 12. 2011, č. j. 10 A 149/2010 – 74. Městský soud se navíc nevypořádal s argumentací stěžovatele (zejména odkazy na uvedenou judikaturu správních soudů) a nesprávně aplikoval princip proporcionality, který nelze použít, pokud by to mělo způsobit újmu některému z účastníků řízení. Porušení procesních práv účastníka řízení nelze poměřovat významem a důležitostí záměru. Opírá-li se napadené rozhodnutí o skutečnosti, které ze správního spisu neplynou a účastníci se k němu nemohou vyjádřit (údajné provedení skrývkových prací a zničení většiny biotopů), jde o tak intenzivní porušení práv účastníka řízení, které musí vždy vést ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí. Za irelevantní též stěžovatel považuje tvrzení městského soudu, že nová výjimka vydaná v roce 2010, se týká pouze úseku dálnice v délce 1,15 km, neboť rozsah dotčených biotopů nemá vliv na to, že před povolením záměru musí být výjimka pravomocně udělena. Navíc ani původní výjimka se netýkala celé plochy stavby. Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek městského soudu i napadené rozhodnutí ministra dopravy a rozhodnutí žalovaného vydané v prvním stupni a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s odůvodněním městského soudu, který plně akcentuje právní názory Nejvyššího správního soudu vycházející z jeho konstantní judikatury. Žalovaný proto neshledává důvod k předložení věci rozšířenému senátu. Dále žalovaný uvádí, že ve stavebním řízení bylo se stěžovatelem vždy jednáno jako s účastníkem řízení, který mohl využívat a také využíval všech procesních práv, a proto žalovaný nesdílí názor stěžovatele, že by napadené rozhodnutí bylo zásahem do práva stěžovatele na spravedlivý proces. Jednotlivé kasační námitky žalovaný považuje za nedůvodné. S městským soudem se shoduje v tom, že námitky týkající se procesu SEA a stanoviska EIA i námitky týkající se rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o udělení výjimky podle § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny mohou být uplatňovány pouze v územním řízení, a nikoli v řízení stavebním. Tento názor již opakovaně Nejvyšší správní soud vyslovil. Ohledně námitky týkající se přezkumu souhlasu podle § 15 odst. 2 stavebního zákona se žalovaný ztotožňuje se závěrem městského soudu, že se nejedná o závazné stanovisko ve smyslu § 149 správního řádu, přičemž i kdyby tento souhlas tímto stanoviskem byl, nelze podle žalovaného chybějící přezkum podle § 149 odst. 4 správního řádu považovat za vadu řízení, která by měla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. K chybějící výjimce podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny žalovaný uvedl, že tato výjimka byla předložena s žádostí o stavební povolení a po jejím zrušení byla následně opět vydána. Ke kasační stížnosti se vyjádřilo též Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen „ŘSD“), které v úvodu rozsáhle argumentuje k aktivní žalobní legitimaci stěžovatele a dovozuje, že ta stěžovateli přísluší pouze podle § 65 odst. 2 s. ř. s., a proto může být žaloba přípustná pouze v rozsahu namítaného porušení procesních práv. Jiné námitky stěžovateli nepřísluší. Již z tohoto důvodu stěžovateli nepříslušela námitka týkající se stanovisek SEA a EIA. S touto námitkou ovšem stěžovatel nemohl uspět ani z důvodu koncentrace námitek zakotvené v § 114 odst. 2 stavebního zákona. ŘSD nadto dovozuje, že stěžovatel první námitkou ve své podstatě brojí proti výběru koridoru, o kterém bylo rozhodnuto v územním plánu velkého územního celku, a proto k této námitce nebylo možno přihlédnout s ohledem na § 89 odst. 2 stavebního zákona. Tuto námitku (směřující proti stanovisku SEA) naopak mohl stěžovatel uplatnit v době od 1. 5. 2005 do 31. 12. 2011 v rámci návrhu na zrušení územního plánu velkého územního celku, to však neučinil. ŘSD rovněž upozorňuje na to, že stanovisko SEA není subsumovaným správním aktem, který by bylo možné přezkoumat na základě § 75 odst. 2 s. ř. s. ŘSD k druhému stížnímu bodu odkázalo především na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2011, č. j. 1 As 6/2011 – 347, z něhož vyvodilo, že nezákonnost rozhodnutí podle § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny není možné namítat ve stavebním řízení. Dále uvedlo, že zmíněné rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 14. 2. 2001 mohlo být napadeno samostatnou žalobou. V případě, kdy by ovšem bylo dovozeno, že v roce 2001 nebylo možné podat proti rozhodnutí ministra životního prostředí žalobu, nepochybně bylo možné podat rozklad proti předcházejícímu rozhodnutí Ministerstva životního prostředí vydanému v prvním stupni, což však stěžovatel zřejmě neučinil a ani neuvedl, že by byl účastníkem daného správního řízení. ŘSD vyjádřilo přesvědčení, že stěžovatelem tvrzená nesprávnost stanoviska podle § 15 odst. 2 stavebního zákona, tedy udělení souhlasu za situace, kdy nebyly splněny podmínky územního řízení, nezpůsobuje nezákonnost stavebního povolení. Tak by tomu bylo pouze v případě opačném, tj. kdyby obecný stavební úřad neudělil speciálnímu stavebnímu úřadu souhlas a ten by žádost o vydání stavebního povolení z tohoto důvodu zamítl. Tato námitka navíc dle ŘSD překračuje rozsah stěžovatelovy žalobní legitimace podle § 65 odst. 2 s. ř. s., neboť namítá-li stěžovatel nedodržení podmínek č. 3 a 32 územního rozhodnutí, vytýká napadenému rozhodnutí věcnou správnost. K tvrzenému nesplnění podmínky č. 32 územního rozhodnutí ŘSD dodává, že výjimka podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny musí být vydána již před vydáním rozhodnutí o umístění stavby, přičemž neexistenci tohoto rozhodnutí je třeba namítat již v žalobě proti územnímu rozhodnutí a v řízení o stavebním povolení je tato námitka již nepřípustná s ohledem na § 114 odst. 2 stavebního zákona. První senát Nejvyššího správního soudu dospěl k závěru, že ohledně dané otázky existovala rozporná judikatura Nejvyššího správního soudu. Na jedné straně stál názor pátého senátu vyslovený v rozsudku ze dne 27. 5. 2010, č. j. 5 As 41/2009 - 91, publikovaném pod č. 2127/2010 Sb. NSS, a na něj navazující rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle nichž § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny představoval speciální ustanovení k § 109 stavebního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2012, a tedy občanské sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, bylo oprávněno účastnit se stavebního řízení vedeného podle § 109 a násl. stavebního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2012, za splnění podmínek uvedených v § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny. Na straně druhé vyslovil druhý senát v rozsudku ze dne 14. 1. 2013, č. j. 2 As 7/2011 – 274, www.nssoud.cz, závěr, podle něhož zákon o ochraně přírody a krajiny nemohl založit účastenství občanských sdružení ve stavebním řízení, neboť úprava obsažená v § 109 stavebního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2012, to výslovně neumožňovala. Vzhledem k tomu, že právní stanovisko vyslovené rozšířeným senátem k této otázce bylo klíčové i pro posouzení aktivní legitimace stěžovatele k žalobě proti rozhodnutí žalovaného v nyní posuzované věci, a tedy i pro přezkoumání kasační stížností napadeného rozsudku městského soudu nejen v mezích kasačních námitek, ale i z hlediska případných vad, k nimž by musel Nejvyšší správní soud podle § 109 odst. 4 s. ř. s. přihlížet z úřední povinnosti, dospěl zdejší soud k závěru, že teprve na základě rozhodnutí rozšířeného senátu ve věci sp. zn. 1 As 176/2012 bude možné posoudit, zda je rozhodnutí městského soudu přezkoumatelné z hlediska stěžovatelem uplatněných kasačních námitek a zda lze v daném případě přistoupit k věcnému posouzení důvodnosti kasační stížnosti. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 8. 11. 2013, č. j. 5 As 12/2013 – 86, řízení o kasační stížnosti podle § 48 odst. 3 písm. d) s. ř. s. přerušil, aby vyčkal rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu. Rozšířený senát o věci předložené prvním senátem Nejvyššího správního soudu rozhodl usnesením ze dne 19. 8. 2014, č. j. 1 As 176/2012 – 130, (dostupné na www.nssoud.cz). Tím odpadl důvod přerušení řízení, proto Nejvyšší správní soud v souladu s § 48 odst. 5 s. ř. s. prvním výrokem tohoto rozsudku rozhodl, že se v řízení pokračuje. Výrokem č. I zmiňovaného usnesení ze dne 19. 8. 2014, č. j. 1 As 176/2012 – 130, rozšířený senát Nejvyššího správního soudu rozhodl tak, že„[o]bčanské sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, bylo oprávněno účastnit se stavebního řízení vedeného podle § 109 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2012, za splnění podmínek uvedených v § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny“. Z uvedeného závěru rozšířeného senátu tedy vyplývá, že stěžovatel byl aktivně legitimován k podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného, a lze tedy přistoupit k věcnému přezkumu rozsudku městského soudu. Nejvyšší správní soud proto přistoupil k posouzení kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů, přičemž zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Stěžovatel v prvé řadě brojil proti výše citované judikatuře prvního senátu Nejvyššího správního soudu, který v jednotlivých věcech týkajících se stavebních povolení na dílčí úseky dálnice D8-0805 (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2011, č. j. 1 As 6/2011 – 347, publikovaný pod č. 2368/2011 Sb. NSS, ze dne 8. 9. 2011, č. j. 1 As 83/2011 – 565, ze dne 23. 1. 2013, č. j. 1 As 119/2012 – 86 a ze dne 23. 1. 2013, č. j. 1 As 164/2012 – 54, všechny dostupné na www.nssoud.cz) dospěl k závěru, že námitky proti stanovisku k posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA) a procesu posouzení vlivů dopravní studie na životní prostředí (SEA), jejichž cílem je zpochybnit výběr konkrétní trasy dálnice, je třeba uplatnit v územním řízení, neboť v něm se rozhoduje o umístění stavby, přičemž ve stavebním řízení se k těmto námitkám nepřihlíží. Zároveň první senát v těchto svých rozhodnutích navázal na svou dřívější judikaturu (již rovněž zmiňované rozsudky ze dne 4. 2. 2009, č. j. 1 As 79/2008 – 128, publikovaný pod č. 1815/2009 Sb. NSS, a ze dne 11. 2. 2009, č. j. 1 As 81/2008 – 100, www.nssoud.cz), byť přijatou ještě na půdorysu předcházejícího stavebního zákona z roku 1976, podle níž, pokud bylo stavební povolení vydáno v době, kdy existovalo pravomocné územní rozhodnutí, není následné zrušení územního rozhodnutí samo o sobě důvodem ke zrušení stavebního povolení soudem. Je třeba říci, že první senát na těchto svých závěrech setrval i ve svém nejnovějším rozhodnutí, totiž v rozsudku ze dne 23. 9. 2014, č. j. 1 As 176/2012 – 140 (dostupný na www.nssoud.cz), který vydal právě ve věci, v níž předtím rozhodoval výše citovaným usnesením rozšířený senát a v níž byl první senát konfrontován s obdobnými argumenty proti své dosavadní judikatuře, které vznáší rovněž stěžovatel v nyní posuzované věci. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 23. 9. 2014, č. j. 1 As 176/2012 – 140, mj. konstatoval: „[28] Stěžovatel v kasační stížnosti vytýkal městskému soudu, že nesprávně posoudil jeho námitku týkající se nezákonnosti stanovisek SEA a EIA. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud přehodnotil svoji dosavadní rozhodovací činnost a věc předložil k rozhodnutí rozšířenému senátu. Od uvedených závěrů Nejvyššího správního soudu navazujících na jeho ustálenou prejudikaturu se pátý senát neodchýlil ani v rozsudku ze dne 10. 10. 2014, č. j. 5 As 6/2013 - 97, www.nssoud.cz, ve kterém byl konfrontován totožnými námitkami (byť vznesenými jiným stěžovatelem), a ani v nyní posuzované věci k tomu neshledal důvod a nehodlá se tudíž ani obracet v dané otázce na rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, jak ho stěžovatel v kasační stížnosti vyzývá. Shodně jako ve shora uvedené věci Nejvyšší správní soud uvádí, že ačkoli v důsledku § 94 odst. 5 stavebního zákona v případě, že je pravomocné územní rozhodnutí soudem či jiným příslušným orgánem zrušeno po povolení stavby, již územní řízení nemůže pokračovat, nelze dát stěžovateli za pravdu v tom, že by právní názor vyjádřený v citované judikatuře Nejvyššího správního soudu vedl bez dalšího k odepření soudní ochrany a byl tak v rozporu se zmiňovanými závazky ČR vyplývajícími z Aarhuské úmluvy a ze směrnice EIA. Vydání stavebního povolení do doby, než je jemu předcházející územní rozhodnutí, včetně případného podkladového aktu ve formě stanoviska EIA, přezkoumáno správním soudem, lze totiž zabránit tím, že bude žalobě proti danému územnímu rozhodnutí přiznán odkladný účinek. V této souvislosti lze připomenout rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2007, č. j. 1 As 13/2007 – 63, publikovaný pod č. 1461/2008 Sb. NSS, v němž dospěl opět první senát zdejšího soudu k závěru, že stanovisko EIA není samostatně přezkoumatelné ve správním soudnictví a že v souladu s čl. 9 Aarhuské úmluvy a směrnicí EIA lze toto stanovisko přezkoumávat až v rámci konečného rozhodnutí, jehož je stanovisko podkladem (tj. nejčastěji rozhodnutí o umístění stavby); zároveň však zdejší soud konstatoval: „Musí být ovšem respektovány požadavky uvedené v čl. 9 odst. 4 Úmluvy – poskytovaná právní ochrana musí být čestná, férová, spravedlivá, včasná a finančně dostupná, osoby z řad dotčené veřejnosti musí mít možnost dosáhnout vydání předběžného opatření či přiznání odkladného účinku žalobě.“ Posuzovat, do jaké míry praxe krajských soudů rozhodujících ve správním soudnictví tomuto imperativu odpovídá, již přesahuje rámec předmětné věci, lze však v každém případě konstatovat, že právní úprava obsažená v § 73 (a potažmo § 107), případně § 38 s. ř. s., zejména po novele provedené s účinností od 1. 1. 2012 zákonem č. 303/2011 Sb., takovému postupu rozhodně nebrání, naopak pro něj vytváří příznivé podmínky. Stěžovatel dále brojil proti závěru městského soudu, který jako nedůvodný posoudil druhý žalobní bod o nezákonnosti rozhodnutí ministra životního prostředí o výjimce ze zákazu stavět v CHKO nové dálnice, vydaného dle § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny. Identickou námitkou se již opakovaně zabýval první senát Nejvyššího správního ve svých výše zmiňovaných rozhodnutích, naposledy v citovaném rozsudku ze dne 23. 9. 2014, č. j. 1 As 176/2012 – 140, přičemž mj. konstatoval: „[38] Stěžovatel dále nesouhlasil se způsobem, jakým městský soud posoudil zákonnost rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 14. 2. 2001, č. j. M/100130/01 SRK/813/T-1057/00, jímž byl zamítnut rozklad proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí. Tímto rozhodnutím byla osobě zúčastněné na řízení udělena výjimka dle § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny ze zákazu stanoveného § 26 odst. 1 písm. f) tohoto zákona (zákaz stavět nové dálnice na území chráněné krajinné oblasti). I s těmito závěry prvního senátu Nejvyššího správního soudu se nyní rozhodující pátý senát ztotožňuje a neshledává ani v této otázce důvod předložit věc rozšířenému senátu, jak žádal stěžovatel. Jestliže městský soud v zásadě s týmiž argumenty, jako jsou citovány shora, odmítl v režimu § 75 odst. 2 s. ř. s. v rámci žaloby proti stavebnímu povolení přezkoumávat zákonnost rozhodnutí ministra životního prostředí vydaného dle § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny, tak nepochybil. Byť má stěžovatel pravdu v tom, že toto rozhodnutí obsahovalo nejen podmínky upínající se k územnímu rozhodnutí, ale také podmínky vztahující se ke stavebnímu povolení, nelze přehlédnout, že v samotné žalobě proti těmto podmínkám nebrojí. Veškeré jeho žalobní výtky totiž směřují do podmínek relevantních pro přezkum rozhodnutí o umístění stavby. Sám stěžovatel přitom uvádí, že shodné námitky uváděl již v žalobě proti územnímu rozhodnutí, kterým však Krajský soud v Ústní nad Labem v rozsudku ze dne 17. 6. 2010, č. j. 15 Ca 91/2008 – 465, nepřisvědčil, i když územní rozhodnutí zrušil. Již to, že tyto námitky byly soudně přezkoumány v předchozí fázi řízení, je dalším argumentem, proč nepřipustit opakování tohoto přezkumu v rámci žaloby proti stavebnímu povolení. IV. C Námitka týkající se přezkumu souhlasu dle § 15 odst. 2 stavebního zákona Podstatou této námitky je přesvědčení stěžovatele, že souhlas dle § 15 odst. 2 stavebního zákona je závazným stanoviskem ve smyslu § 149 správního řádu, a tedy v řízení o rozkladu měl být přezkoumán postupem dle § 149 odst. 4 správního řádu. K dané problematice se zdejší soud obsáhle vyjádřil ve svém již zmiňovaném rozsudku ze dne 23. 9. 2014, č. j. 1 As 176/2012 – 140, www.nssoud.cz, ve kterém uvedl: „[49] Ustanovení § 15 stavebního zákona vymezuje působnost speciálních stavebních úřadů. S výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, vykonávají speciální stavební úřady u a) staveb leteckých, b) staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze, c) staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a d) vodních děl státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních právních předpisů (odstavec 1). Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpisy pro stavby podle odstavce 1 nestanoví jinak. Povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek; souhlas není správním rozhodnutím. Jestliže se nevydává územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování (odstavec 2). U speciálních staveb je tedy působnost k jejich povolování rozdělena mezi obecné a speciální stavební úřady: obecné stavební úřady tyto stavby umisťují, zatímco speciální stavební úřady vydávají všechna ostatní navazující rozhodnutí. Z uvedených závěrů vychází Nejvyšší správní soud i v nynějším případě a musí tedy stěžovateli, který tvrdil, že souhlas podle § 15 odst. 2 stavebního zákona je závazným stanoviskem podle § 149 odst. 1 správního řádu, které mělo být k jeho námitce uvedené v rozkladu proti stavebnímu povolení podrobeno přezkumu podle § 149 odst. 4 správního řádu, dát dílem za pravdu. Stěžovatel v rozkladu skutečně namítal, že stanovisko Městského úřadu v Lovosicích ze dne 19. 3. 2008 konstatovalo splnění všech podmínek územního rozhodnutí, ačkoliv k datu jeho vydání nebyly splněny podmínky č. 3 (rozhodnutí o povolení kácení dřevin bude doloženo ke stavebnímu řízení) a č. 32 (v případě, že se prokáže při zpracování dalšího stupně projektové dokumentace nevyhnutelnost likvidace jedinců kriticky ohroženého druhu jeřába českého v trase dálnice, bude nutné zkoumat, zda daný zásah umožňuje výjimka podle § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny nebo zda je nutné jednat o výjimce podle § 56 zákona) a z tohoto důvodu požadoval, aby ministr dopravy vyžádal od orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska potvrzení nebo změnu tohoto závazného stanoviska. Jelikož tak ministr dopravy v řízení o rozkladu neučinil, dovozoval stěžovatel v žalobě, že proto tuto vadu je třeba napadané rozhodnutí zrušit. Městský soud k tomu však nepřistoupil, přičemž tento závěr odůvodnil dvojím způsobem. Ve své základní úvaze dovodil, že souhlas podle § 15 odst. 2 stavebního zákona není závazným stanoviskem podle § 149 odst. 1 správního řádu. Alternativně (v reakci na stěžovatelem předložená nová soudní rozhodnutí) učinil úvahu, že pokud bude souhlas § 15 odst. 2 stavebního zákona považovat za závazné stanovisko, neměla vada spočívající v porušení § 149 odst. 4 správního řádu v dané věci vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí, neboť po věcné stránce toto závazné stanovisko nezaložilo nezákonnost povolované stavby a nepředstavovalo žádný zásah do práv stěžovatele. Byť první úvaha městského soudu o povaze stanoviska podle § 15 odst. 2 stavebního zákona, je vadná, není důvod kasační stížností napadený rozsudek rušit, neboť jeho druhý závěr o tom, že stavební řízení nebylo zatíženo vadou, která by měla vliv na zákonnost vydaného rozhodnutí, pro který městský soud námitku stěžovatele považoval za nedůvodnou, obstojí, a to především v té části, v níž městský soud argumentuje tím, že Městský úřad v Lovosicích nepochybil, pokud ověřil splnění podmínek č. 3 (požadující rozhodnutí o povolení ke kácení dřevin) a č. 32 (požadující rozhodnutí o výjimce podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny) územního rozhodnutí. I Nevyšší správní soud je přesvědčen o tom, že neobstojí-li důvody, pro které považoval stěžovatel souhlas podle § 15 odst. 2 stavebního zákona a s tím i správní řízení o vydání stavebního povolení za vadné (námitka týkající se absence rozhodnutí o povolení ke kácení dřevin a námitka týkající se absence rozhodnutí o výjimce podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny), nelze dospět k závěru, že by vada spočívající v porušení § 149 odst. 4 správního řádu měla v dané věci mít vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí. Stěžovatel se mýlí v tom, že by městský soud za určitých okolností nemohl posuzovat zákonnost uvedeného stanoviska. Pokud soud zjistí, že správní řízení bylo stiženou procesní vadou, může zrušit rozhodnutí, které z takového řízení vzešlo, pouze za předpokladu, že zjištěná vada řízení mohla mít vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí (§ 78 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 76 odst. 1 s. ř. s.). Je-li předpokladem této úvahy o vlivu zjištěné procesní vady posouzení zákonnosti závazného stanoviska, je soud povinen námitky, které jsou danému stanovisku vytýkány, sám posoudit, je-li to možné. V dané věci přitom takovou úvahu ze strany městského soudu bylo možné učinit, neboť šlo v zásadě o posouzení úplnosti podkladů pro vydání stavebního povolení, což je otázka, jejíž zodpovězení soudu běžně přísluší. Je nerozhodné, že žalobce se v žalobě otázkou vlivu vady na zákonnost napadeného rozhodnutí sám nezabývá, například proto, že je (chybně) přesvědčen o tom, že ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí postačí pouze existence procesní vady. Nutno dodat, že v dané věci – byť v kasační stížnosti je uváděno něco jiného – stěžovatel přímo v rámci třetího žalobního bodu požaduje, aby soud závazné stanovisko Městského úřadu v Lovosicích přezkoumal ve vztahu ke splnění mj. podmínek č. 3 a č. 32 územního rozhodnutí. Výtka stěžovatele, že městský soud postupoval mimo žalobní body je proto z uvedených důvodů nedůvodná. K namítané nepřezkoumatelnosti rozsudku městského soudu z důvodu, že se dostatečně nevyjádřil ke všem tvrzením stěžovatele a odkazům na dokumenty přiložené k žalobě, Nejvyšší správní soud uvádí, že nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů je vyhrazena jen vážným nedostatkům odůvodnění rozhodnutí krajského (městského) soudu, kdy závěry soudem vyslovené vůbec nelze přezkoumat v řízení o kasační stížnosti. Jedná se o případy, kdy z odůvodnění napadeného rozsudku není zřejmé, „proč soud nepovažoval za důvodnou právní argumentaci účastníka řízení v žalobě a proč žalobní námitky účastníka považuje za liché, mylné nebo vyvrácené“, a to zejména tehdy, „jde-li o právní argumentaci, na níž je postaven základ žaloby“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005 – 44, publ. pod č. 689/2005 Sb. NSS). Vadu takové intenzity Nejvyšší správní soud neshledává, neboť městský soud k podstatě žalobní námitky týkající se souhlasu podle § 15 odst. 2 stavebního zákona uceleně a logicky argumentoval a reagoval též na stěžovatelem předloženou tehdy nejnovější soudní judikaturu. Pokud za takové situace městský soud podrobně nevyvrátil všechny dílčí stěžovatelovy argumenty, nezakládá to nepřezkoumatelnost jeho rozsudku pro nedostatek důvodů. Jelikož Nejvyšší správní soud nedostatek vlivu vady spočívající v nepřezkoumání závazného stanoviska postupem podle § 149 odst. 4 správního řádu spatřuje shodně jako městský soud v nedůvodnosti námitek směřujících do nesplnění podmínky č. 3 (požadující rozhodnutí o povolení ke kácení dřevin) a č. 32 (požadující rozhodnutí o výjimce podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny) územního rozhodnutí, musí se zabývat i těmito otázkami. Problematikou absence rozhodnutí o kácení dřevin rostoucích mimo les ve stavebním řízení se v související věci Nejvyšší správní soud v nedávné době zabýval opět v citovaném rozsudku ze dne 23. 9. 2014, č. j. 1 As 176/2012 – 140. Jelikož se nyní posuzovaná věc s věcí, ve které byl vydán uvedený rozsudek, v podstatné míře shoduje (jak v námitkách stěžovatele, tak v argumentaci městského soudu) cituje Nejvyšší správní soud relevantní pasáže uvedeného rozsudku, které jsou přiléhavé i pro souzenou věc: „[79] Podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny je ke kácení dřevin nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. [80] Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že správní orgán při rozhodování o žádosti o povolení ke kácení dřevin váží estetický a funkční význam dřevin na straně jedné a závažnost důvodů pro jejich pokácení na straně druhé, aby mohl rozhodnout, zda pokácení dřevin povolí. Závažný důvod pro pokácení dřevin přitom musí být dán již v okamžiku vydání rozhodnutí o povolení ke kácení dřevin a nemůže být suplován podmínkou, že k realizaci kácení dřevin bude možné přistoupit až se zahájením stavebních prací, není-li pro navrhovanou stavbu vydáno územní rozhodnutí a ani územní plán umístění takové stavby nepřipouští (viz rozsudek ze dne 21. 8. 2008, č. j. 4 As 20/2008 – 84, publ. pod č. 1788/2009 Sb. NSS). [81] Provázanost řízení o žádosti o povolení ke kácení dřevin se stavebním řízením vyplývá i ze závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 5. 2011, č. j. 7 As 2/2011 – 52, publ. pod č. 2393/2011 Sb. NSS. V něm soud zdůraznil, že ačkoliv o povolení ke kácení dřevin rozhoduje orgán ochrany přírody v samostatném řízení, zájem ochrany přírody a krajiny spočívající v zájmu na ochraně dřevin rostoucích mimo les před poškozením nebo ničením může být dotčen již ve stavebním řízení. Již v tomto řízení se totiž v podstatné míře předurčí případný budoucí osud dřevin, neboť se určí (s ohledem zejména na technické, funkční a případně i estetické či architektonické požadavky na řádné provedení stavby), v jakém rozsahu a na jakých konkrétních místech bude třeba k realizaci stavby pokácet určité dřeviny. Bude-li stavba povolena tak, že z podmínek pro ni stanovených vyplyne nezbytnost kácet dřeviny v určitém rozsahu, bude to zpravidla signálem pro orgán ochrany přírody, že je dán závažný důvod ve smyslu § 8 odst. 1 věty druhé zákona o ochraně přírody a krajiny, jakkoli řízení podle tohoto ustanovení je procesně nezávislé na řízení stavebním. Orgán ochrany přírody se totiž může v takovém případě zpravidla důvodně domnívat, že stavební úřad při rozhodování zvážil všechny konkurující si zájmy a zvolil nejvhodnější řešení. Nepovolit kácení by pak v případě povolené stavby bylo na místě zpravidla pouze tehdy, pokud by zájem na zachování dřevin byl s ohledem na jejich funkční a estetický význam natolik mimořádně intenzívní, že by převážil i nad veřejným zájmem, jejž má zamýšlená stavba naplnit (např. stavby dopravní infrastruktury či některé nemocnice, sportoviště nebo školy). [82] V projednávané věci bylo již v územním řízení patrné, že z důvodu umístění záměru stavby dálnice bude nezbytné přistoupit ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Obecný stavební úřad proto do podmínek územního rozhodnutí včlenil, že stavebník musí doložit pro stavební řízení povolení ke kácení dřevin vydané orgánem ochrany přírody. Ve stavebním řízení byla ochrana dřevin a nutnost jejich pokácení v souvislosti s povolovanou stavbou také zvažována, proto byla do stavebního povolení včleněna podmínka č. 64 (pozn. soudu: v nyní rozhodované věci jde o podmínku č. 38 stavebního povolení). Jak správně konstatovaly správní orgány i městský soud, povolení ke kácení dřevin není podkladovým stanoviskem pro stavební povolení, proto není nezbytné, aby bylo vydáno před právní mocí stavebního povolení. Rozhodnutí o povolení kácení dřevin a stavební povolení jsou vydávána do jisté míry nezávisle na sobě a vzájemně se nepodmiňují (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2011, č. j. 2 As 26/2010 – 98). Důležité je, aby ve fázi, kdy má dojít k samotné realizaci stavby, obě rozhodnutí existovala. [83] Je sice pravdou, že podle územního rozhodnutí mělo být rozhodnutí o povolení ke kácení dřevin doloženo již pro stavební povolení. Pokud tomu tak nebylo, nemůže tato skutečnost způsobit nezákonnost stavebního povolení (resp. rozhodnutí o rozkladu), neboť zájmy na ochraně dřevin ve stavebním řízení byly řádně zvažovány a bylo uzavřeno, že k zahájení samotných stavebních prací musí být rozhodnutí o povolení ke kácení dřevin doloženo. Pro stavební řízení bylo nezbytné zohlednit skutečnost, že realizace stavby povede k nutnosti pokácení dřevin rostoucích mimo les. Pro takové pokácení pak bylo počítáno s tím, že musí být doloženo povolení podle § 8 zákona o ochraně přírody a krajiny; zájmy na ochraně dřevin rostoucích mimo les tak ve stavebním řízení byly v míře postačující pro tento typ řízení zohledněny. Pro zákonnost stavebního povolení tedy není určující časová posloupnost vydání rozhodnutí o povolení ke kácení dřevin a stavebního povolení, je-li zřejmé, že stavební úřad ve stavebním řízení zohlednil (viz podmínka č. 64 stavebního povolení), že při zahájení realizace stavby musí mít stavebník k dispozici rozhodnutí vydané podle § 8 zákona o ochraně přírody a krajiny (srov. výše citovaný rozsudek č. j. 4 As 20/2008 – 84).“ K těmto úvahám Nejvyšší správní soud dodává, že ze správního spisu je patrné, že důsledky kácení dřevin rostoucích mimo les byly v obecné rovině ve stavebním řízení zvažovány. Správní spis jednak obsahuje příklad aktualizace soupisu likvidované zeleně (pro katastrální území Boreč, Opatrno a Dobkovičky). Do stavebního povolení byla dále pod č. 38 včleněna následující podmínka: „Kácení dřevin, rostoucích mimo les, bude prováděno podle samostatných rozhodnutí orgánů ochrany přírody, vydaných podle ust. § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“ V odůvodnění stavebního povolení k námitce stěžovatele speciální stavební úřad na straně 10 uvedl, že rozhodnutí o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les nepovažuje za podkladové rozhodnutí, nýbrž za rozhodnutí samostatné, které bude využito až po nabytí právní moci stavebního povolení. Podmínka z hlediska povolení ke kácení dřevin je v rozhodnutí obsažena. Uvedenou argumentaci převzal i žalovaný na straně 5 rozhodnutí o rozkladu. Poznamenal, že povolení ke kácení dřevin není podkladovým rozhodnutím a odkázal na podmínku č. 38 stavebního povolení. Zdůraznil též, že již v průběhu stavebního řízení rozhodnutí byla rozhodnutí o kácení předložena (to obsah správního spisu potvrzuje) a ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí jsou tato rozhodnutí s výjimkou jednoho pravomocná. I s přihlédnutím k těmto skutečnostem tak Nejvyšší správní soud výtky stěžovatele vůči nesplnění podmínky č. 3 územního rozhodnutí požadující rozhodnutí o povolení ke kácení dřevin považuje za nedůvodné. Druhá námitka týkající se nesplnění podmínky územního rozhodnutí, konkrétně podmínky č. 32 požadující rozhodnutí o výjimce podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny byla uplatněna v samostatném bodě, a proto o ní Nejvyšší správní soud pojednává v následujícím samostatném oddílu. IV. D Námitka týkající se absence rozhodnutí o výjimce podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny Stěžovatel poukazoval na to, že povolovaný záměr stavby způsobuje škodlivý zásah do biotopů kriticky a silně ohrožených druhů organismů a že bez výjimky podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny nebylo možné rozhodnutí o rozkladu vydat. Předmětné rozhodnutí o výjimce sice původně existovalo, ale v době rozhodování žalovaného bylo pravomocně zrušeno správním soudem. Těmto tvrzením dal městský soud za pravdu. Poukázal na rozsudek městského soudu ze dne 12. 1. 2009, č. j. 7 Ca 99/2006 – 65, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 5. 3. 2003, č. j. 17958/02-OOP/4766/02, o udělení výjimky podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny ze zákazů uvedených v § 49 odst. 1 a § 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, a to jeřábu českého, zmije obecné, mloka skvrnitého, ještěrky obecné, slepýše křehkého a užovky hladké, za účelem výstavby dálnice D8 – úseku Lovosice – Řehlovice, a rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 14. 2. 2006 č. j. 800/M/06, 10303/ENV/06, sp. zn. R/1492, kterým bylo rozhodnuto o rozkladu. Zrušující rozsudek nabyl právní moci dne 17. 3. 2009. Jelikož žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno až poté, dospěl městský soud k závěru, že v průběhu řízení o rozkladu byla dána absence podkladového rozhodnutí vyžadovaného podmínkou č. 32 územního rozhodnutí, přičemž tento stav městský soud považoval za vadu řízení (městský soud se neztotožnil s výkladem žalovaného, že podstatná byla ta skutečnost, že předmětná výjimka byla předložena spolu s žádostí o stavební povolení) a opět posuzoval, zda šlo o vadu takové intenzity, že mohla mít vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí. Tuto otázku městský soud zodpověděl negativně. Vzal v úvahu závěry Nejvyššího správního soudu učiněné v rozsudku ze dne 23. 6. 2011, č. j. 6 As 8/2010 – 323, www.nssoud.cz, z něhož vyplynulo, že vydáním rozhodnutí podle § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny (rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 14. 2. 2001, č. j. M/100130/01 SRK/813/T-1057/00, o výjimce ze zákazu stavět nové dálnice na území chráněné krajinné oblasti) již bylo konstatováno, že veřejný zájem na výstavbě dálnice v chráněné krajinné oblasti výrazně převyšuje nad zájmem ochrany přírody a krajiny. Přihlédl dále k tomu, že dne 12. 7. 2010 bylo pod č. j. 45225/ENV/10 1093/530/10 zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Správy CHKO České středohoří ze dne 9. 3. 2010, sp. zn. SR/0054/CS/09, kterým byla nově udělena výjimka dle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny ze základních podmínek ochrany a ze zákazů uvedených v § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 a 2 zákona, přičemž poukázal na skutečnost, že tato nová výjimka byla udělena pouze pro velmi omezený úsek (úsek sadu pod Lovošem v rozsahu 50,6 – 51,75 km) dotýkající se pouze ¼ stavby SO A 101 – hlavní trasa, neboť stavebník předmět žádosti o udělení výjimky omezil, neboť pro zbytek stavby jí již nebylo potřeba, přičemž tuto skutečnost správní orgány nezpochybnily. Vzal v úvahu též výsledky inventarizačního průzkumu z roku 2009 zpracovaného prof. Bejčkem v řízení o udělení výjimky podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, z něhož vyplynulo, že výskyt chráněných živočichů a rostlin není v předmětné lokalitě vysoký. Poměřil-li tedy městský soud význam a rozsah populace chráněných živočichů a rostlin s tím, že jiná trasa nebo způsob provedení dálnice je již ze soudního přezkumu vyloučen (ten by byl možný jen v případě žaloby proti územnímu rozhodnutí), dospěl k závěru, že význam dané vady je ve vztahu k zákonnosti stavebního povolení nevýznamný. Totéž usoudil ve vztahu k námitkám porušení § 3 a § 36 odst. 2 správního řádu z důvodu, že správní orgán nevycházel ze skutečně zjištěného stavu věci ohledně rozsahu rozpracovanosti stavebních prací, respektive, že neumožnil žalobci, aby se seznámil s podklady, o které se žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí opíral. Ke způsobu, jakým městský soud posoudil otázku vlivu vady spočívající v absenci výjimky podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny ve fázi rozhodování o rozkladu, lze mít výhradu v tom smyslu, že městský soud provedl odbornou úvahu, která přísluší příslušným správním orgánům. Za přiléhavější by Nejvyšší správní soud považoval argumentovat tím, že výjimka podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny byla pro danou stavbu následně udělena. Rozhodnutím Ministerstva životního prostředí ze dne 12. 7. 2010, č. j. 45225/ENV/10 1093/530/10, bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Správy CHKO České středohoří ze dne 9. 3. 2010, sp. zn. SR/0054/CS/09, kterým byla udělena výjimka dle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny ze základních podmínek ochrany a ze zákazů uvedených v § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 a 2 zákona, a to: I. za účelem zásahu do biotopu silně ohrožených a kriticky ohrožených druhů živočichů (zmije obecná, mlok skvrnitý, ještěrka obecná, slepýš křehký, užovka hladká) a za II. za účelem pěstování druhu jeřáb český stavbou dálnice D8 v úseku Lovosice – Řehlovice. Žalobu proti citovanému rozhodnutí městský soud rozsudkem ze dne 27. 3. 2013, č. j. 10 A 211/2010 – 129, zamítl. Citovaný rozsudek je sice předmětem řízení o kasační stížnosti pod sp. zn. 5 As 54/2013, nicméně Nejvyšší správní soud dosud ve zmiňované věci nerozhodl. Je tak nutno vycházet ze skutečnosti, že výjimka podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny byla pro nyní projednávanou stavbu v roce 2010 pravomocně povolena. Ostatně obdobnou argumentaci vyslovil Nejvyšší správní soud i v již zmiňovaném nedávném rozsudku ze dne ze dne 23. 9. 2014, č. j. 1 As 176/2012 – 140, ve kterém své úvahy uzavřel takto: „[103] Nejvyšší správní soud po přihlédnutí ke specifickým okolnostem projednávaného případu (k délce územního i stavebního řízení, resp. soudních řízení přezkoumávající výstupy těchto řízení a řízení s nimi úzce souvisejících, jakož i ke stavu prováděných stavebních prací, o nichž má soud povědomost ze spisového materiálu i z mediální prezentace průběhu realizace dálnice D8) dospěl k závěru, že pokud byla následně (v roce 2010) výjimka dle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny pro předmětnou stavbu pravomocně udělena, nemá výše zmíněná procesní vada vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí ministra. Ostatně zrušení napadeného správního rozhodnutí pro procesní vadu spočívající v absenci výjimky dle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny ve stavebním řízení by v dané situaci postrádalo věcného významu. Vedlo by pouze k tomu, že by ministr v rámci rozkladového řízení čistě formálně doplnil mezi podklady svého rozhodnutí i výjimku z 12. 7. 2010 a vydal by identické správní rozhodnutí, jaké je nyní předmětem soudního přezkumu. Takový postup se Nejvyššímu správnímu soudu jeví bezúčelný, neboť na podstatě sporu, na zákonnosti napadeného rozhodnutí a zejména na ochraně biotopů zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin nemůže ničeho změnit. Proto Nejvyšší správní soud veden snahou o racionalitu soudního přezkumu vliv popsané procesní vady na zákonnost rozhodnutí žalovaného neshledal.“ Tyto závěry stěžovatel nemůže zvrátit ani odkazem na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 3. 2013, č. j. 15 A 33/2010 – 141, neboť v tomto rozsudku se krajský soud otázkou vlivu totožné vady na zákonnost stavebního povolení vůbec nezabývá. Tuto vadu krajský soud konstatuje bez bližšího zdůvodnění a nelze tedy jeho důvody posoudit a ani se vůči nim vymezit. K námitce vytýkající městskému soudu vadné posouzení postupu žalovaného, který nedal žalobci možnost vyjádřit se k podkladům pro žalobou napadené rozhodnutí (ke zprávě stavebníka), a který ve svých úvahách vycházel ze stavu lokality (sadu pod Lovošem), který neodpovídal skutečnosti (vycházel z toho, že rozpracovanost stavby dosáhla 95 % a že s ohledem na téměř dokončenou skrývku půdy k zásahům do biotopů již došlo a chránění živočichové a rostliny se v lokalitě již nevyskytují), Nejvyšší správní soud uvádí, že je třeba vzít v úvahu, že těmito argumenty žalovaný obhajoval závěr, že rozhodnutí o udělení výjimky podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny bylo podstatné pouze v době přípravy stavební dokumentace a při podání žádosti o stavební povolení. Tento závěr byl ovšem ze strany městského soudu jednoznačně odmítnut jako nesprávný (viz shora). Již tento (správný) názor městského soudu podle Nejvyššího správního soudu postačí k tomu, aby bylo možné konstatovat, že vytýkané vady, které se vztahovaly k argumentaci žalovaného pro věc nepřiléhavé, neměly vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí, neboť veškeré argumenty, které na základě „sporného“ stanoviska stavebníka vzešly, byly ve výsledku odmítnuty jako nesprávné, aniž by však toto pochybení mělo vliv na zákonnost rozhodnutí žalovaného. Jestliže tedy těmto argumentům žalovaného, které byly učiněny na základě vadných podkladů, městský soud nepřikládal žádný význam, respektive celou úvahu, kterou měly tyto argumenty podpořit, odmítl jako nesprávnou, avšak odůvodnil, proč vada řízení spočívající v absenci rozhodnutí o udělení výjimky podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny v daném případě neměla vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí (byť s nutností přihlédnout ke korekci jeho závěrů Nejvyšším správním soudem), zabýval se již nadbytečně samostatně dopadem zmíněných dílčích procesních vad řízení na zákonnost žalobou napadených rozhodnutí. Co se týče namítané nepřezkoumatelnosti rozsudku městského soudu při hodnocení předmětné námitky, ani zde nelze stěžovateli přisvědčit. Jak již Nejvyšší správní soud uvedl výše, soud není povinen v odůvodnění svého rozhodnutí reagovat výslovně na všechny dílčí argumenty a výtky žalobce, poskytne-li ucelenou a srozumitelnou argumentaci, v níž vyloží, proč považuje námitky žalobce za liché, mylné nebo vyvrácené. Tyto požadavky městský soud při hodnocení dané námitky na stranách 10 - 12 rozsudku splnil. Ani tato kasační námitka tudíž ve svém souhrnu není důvodná. Ač tedy Nejvyšší správní soud korigoval částečně závěry městského soudu, jeho rozsudek jako celek obstál, neboť žádnou z uplatněných kasačních námitek neshledal Nejvyšší správní soud v konečném důsledku důvodnou. Zdejší soud tedy dospěl k závěru, že kasační stížnost jako celek není důvodná, a proto ji v souladu s § 110 odst. 1 in fine s. ř. s. zamítl. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 1 a 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Žalovaný měl ve věci úspěch, příslušelo by mu tedy právo na náhradu nákladů důvodně vynaložených v řízení o kasační stížnosti, z obsahu spisu však plyne, že mu nad rámec jeho běžné úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Osobě zúčastněným na řízení soud neuložil žádnou povinnost, s jejímž splněním by jim vznikly náklady. Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2015, sp. zn. 5 As 12/2013 - 94, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://kraken.slv.cz/21Cdo3885/2009

21 Cdo 3885/2009 Dotčené předpisy: § 6 odst. 1 písm. c) předpisu č. 440/2001Sb., § 7 odst. 3 předpisu č. 440/2001Sb., § 196 předpisu č. 65/1965Sb. ve znění do 31.12.2006 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce J. Č. , zastoupeného JUDr. Marií Piekarzovou, advokátkou se sídlem v Šenově, Těšínská č. 1495, proti žalované STAVO-ČESTAV s.r.o. se sídlem v Havířově Šumbarku, Jarošova č. 31, IČO 64085236, o odškodnění pracovního úrazu, za účasti Kooperativa pojišťovny a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 1, Templová č. 747, IČO 47116617, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, vedené u Okresního soudu v Karviné pobočky v Havířově pod sp. zn. 110 C 4/2004-241, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. ledna 2009, č. j. 16 Co 9/2008-330, takto: I. Dovolání žalobce proti rozsudku krajského soudu ve výroku IV., kterým byl potvrzen rozsudek okresního soudu pokud jím byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 239.649,- Kč s příslušenstvím , a ve výroku V., jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 90.160,- Kč s příslušenstvím, se odmítá. II. Rozsudek krajského soudu se ve výroku VII., kterým byl potvrzen rozsudek okresního soudu v odstavci III., pokud jím byla zamítnuta žaloba o zaplacení 1.104.000,- Kč, ve výrocích o nákladech řízení a ve výroku o soudním poplatku zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Žalobce se domáhal (žalobou změněnou se souhlasem odvolacího soudu, a poté, co vzal žalobu zčásti zpět), aby mu žalovaná zaplatila na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od 1. 5. 2003 do 31. 3. 2008 částku 362.320,- Kč s úroky z prodlení a aby mu zaplatila 1,173.000,- Kč na náhradě za ztížení společenského uplatnění. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že dne 24. 4. 2001 utrpěl pracovní úraz, pro jehož následky byl práce neschopen do 31. 12. 2002, od 1. 1. 2003 se přihlásil na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, a poté od 1. 5. 2003 nebyl přijat na práci montéra ocelových konstrukcí a řidiče s nástupním platem 15.000,- Kč u FERROMON s. r.o. Ostrava-Kunčice. Žalovaná mu však náhradu za ztrátu na výdělku požadovanou od 1. 5. 2003 do průměrného měsíčního výdělku před vznikem škody ve výši 15.000,- Kč odmítla platit. Stejně tak odmítla žalobci zaplatit doplatek náhrady za ztížení společenského uplatnění a její zvýšení na čtyřnásobek. Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozsudkem ze dne 23. 10. 2007 č.j. 110 C 4/2004-241 řízení ohledně částky 57.171,- Kč s úroky z prodlení zastavil, žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 440.121,- Kč s úroky z prodlení zamítl, zamítl i žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci další částku ve výši 1.173.000,- Kč , a rozhodl, že žádný z účastníků ani vedlejší účastník nemají právo na náhradu nákladů řízení , a že České republice Okresnímu soudu v Karviné se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Dovodil, že žalobce neprokázal, že by mu bylo nabídnuto místo montéra ocelových konstrukcí ve spol. s.r.o. FERROMON za uváděný nástupní plat 15.000,- Kč měsíčně. Proto vycházeje z pravděpodobného průměrného měsíčního výdělku u žalované za první čtvrtletí 2003 ve výši 9.629,- Kč, a s přihlédnutím k invalidním důchodům přiznaným v České republice a ve Slovenské republice, dospěl k závěru, že žalobci z titulu náhrady za ztrátu na výdělku za dobu od 1. 5. 2003 do 30. 11. 2006 žádná škoda nevznikla. Soud prvního stupně neshledal důvodným ani nárok na doplatek náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 69.000,- Kč a čtyřnásobku zvýšení této náhrady. Ztížení společenského uplatnění bylo vyčísleno lékařským posudkem 1150 body, a bylo zvýšeno o 50 % podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 440/2001 Sb. na celkový počet 1725 bodů. Požaduje-li žalobce další plnění nad tento rámec, pak přiznání další částky ve výši 69.000,- Kč odporuje citovanému ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky . Je však skutečností, že škoda na zdraví u žalobce vedla ke zvlášť těžkým následkům a zcela právem s ohledem na toto omezení bylo bodové ohodnocení zvýšeno o plných 50 % . Toto bodové zvýšení o 50 % je přiměřené zjištěnému omezení žalobce v životě a ve společnosti. Podle názoru soudu prvního stupně však nejde o výjimečný případ hodný mimořádného zřetele, když žádná výjimečnost , kterou by musel vzít soud v úvahu, nebyla prokázána, a nebylo také prokázáno, že by šlo o případ hodný mimořádného zřetele . V daném případě jde o občana, k jehož úrazu došlo v době, kdy měl 42 let, který rekreačně sportoval, pracoval jako řada občanů v tamní obci a žil též i takovým životem. Omezení v intimním životě lze při jeho věku považovat za zvlášť těžký následek , jemuž je přiměřené poskytnuté zvýšení o 50 %. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. 1. 2009 č.j. 16 Co 9/2008-330 připustil změnu žaloby provedenou podáním žalobce ze dne 11. 4. 2008 , v odstavci II. výroku , jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 158.961,- Kč s příslušenstvím, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení o zaplacení této částky s příslušenstvím zastavil, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované uložil, aby zaplatila žalobci 27.512,- Kč s úrokem z prodlení a 13.999,- Kč s úrokem z prodlení, a potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, pokud jím byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 239.649,- Kč s příslušenstvím , dále pak žalobu na zaplacení (nově uplatněné) částky 90.160,- Kč s příslušenstvím zamítl, v odstavci III. výroku rozsudku soudu prvního stupně změnil tento rozsudek tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 69.000,- Kč, a potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odstavci III. výroku, pokud jím byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 1.104.000,- Kč , rozhodl, že žádný z účastníků, vedlejší účastník, ani Česká republika nemají právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, a že žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě částku 4.420,- Kč na soudním poplatku. Ve věci samé přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že při určení výše náhrady za ztrátu na výdělku počínaje měsícem květnem 2003 je třeba vycházet z průměrného výdělku žalobce dosaženého v pracovním poměru u žalované, neboť bylo prokázáno, a tuto skutečnost prokazoval i sám žalobce , že po skončení pracovního poměru na dobu určitou dne 31. 12. 2002 by byl znovu zaměstnán u žalované, a že by dosahoval, nebýt pracovního úrazu, stejného výdělku jako před poškozením. Zjištěný pravděpodobný průměrný výdělek ve výši 9.629,- Kč je v souladu se všemi doklady, které se zabývaly zjištěním průměrného výdělku v této věci a vyjadřuje ten příjem, jehož by žalobce dosáhl nebýt následků pracovního úrazu . Po provedení přepočtu náhrady za ztrátu na výdělku pak odvolací soud dospěl k závěru, že za období od 1. 5. 2003 do 31. 12. 2003 žalobci vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 27.512,- Kč, a za období od 1. 1. 2004 do 30. 9. 2004 mu vznikl nárok ve výši 13.999,- Kč. Za následující období od 1. 5. 2004 do 30. 11. 2006, a stejně tak za nově uplatněné období od 1. 12. 2006 do 31. 3. 2008, žalobci žádná škoda na výdělku nevznikla, neboť součet jeho důchodů z České a Slovenské republiky přesáhl jeho průměrný výdělek dosažený před vznikem škody, a to i s přihlédnutím k valorizaci průměrného výdělku. Při úvaze o důvodnosti uplatněné náhrady za ztížení společenského uplatnění vycházel odvolací soud po doplnění řízení znaleckým posudkem ze zjištění, že zdravotní stav žalobce se ustálil tak, aby bylo možno ohodnotit ztížení společenského uplatnění, dne 17. 4. 2003, a byla-li žaloba podána 15. 2. 2005, nárok nemůže být promlčen. Ohledně výše nároku vycházel odvolací soud ze základního počtu bodů 1150 , k němuž lékař provádějící ohodnocení tuto náhradu zvýšil o 50% a k této částce připočetl dalších 50%, celkem tedy ohodnotil ztížení společenského uplatnění 2300 body. Protože však podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 440/2001 Sb. lze zvýšit bodové ohodnocení škody na zdraví nejvýše o 50 % celkové částky bodového ohodnocení, mohl lékař provádějící ohodnocení ztížení společenského uplatnění zvýšit bodové ohodnocení 1150 bodů toliko o 50 %, tedy na 1725 bodů po 120,- Kč, čemuž odpovídá částka 207.000,- Kč. Domáhal-li se žalobce (vycházeje z počtu bodů 2300) další částky 69.000,- Kč, žaloba v tomto směru není důvodná. Při úvaze o možnosti zvýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění odvolací soud zdůraznil, že zvýšení podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. přichází v úvahu jen ve skutečně výjimečných případech hodných mimořádného zřetele, kdy ani zvýšení základního odškodnění podle § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky dostatečně nevyjadřuje následky, které podle předpokladů, jež poškozený ve věku, v němž byl poškozen na zdraví, měl pro uplatnění v životě a ve společnosti, a které jsou v důsledku poškození omezeny nebo ztraceny . Mimořádné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. tzv. násobkem se odvíjí od základní výměry odškodnění určené podle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky . Vzhledem k tomu je požadavek žalobce, který vychází při zvýšení ztížení společenského uplatnění na čtyřnásobek z částky 276.000,- Kč, nedůvodný, když pro případné zvýšení podle § 7 odst. 3 je nutno vyjít z bodového ohodnocení ve výši 1150 bodů po 120,- Kč, tedy z částky 138.000,- Kč . Podle názoru odvolacího soudu soud prvního stupně vyhodnotil všechny skutečnosti, vyjma věku žalobce v době úrazu, tedy 42 let a vyjma té skutečnosti, že žalobce, na rozdíl od doby, kdy rozhodoval soud prvního stupně, je plně invalidním . Proto je podle názoru odvolacího soudu na místě zvýšení podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. o 50 %, tedy o částku 69.000,- Kč, a to právě s přihlédnutím k věku, kdy žalobce utrpěl úraz, a také s přihlédnutím k životnímu stylu, který vedl a pro následky pracovního úrazu vést nemůže . Vzhledem k tomu byla žalobci přiznána další částka 69.000,- Kč, zatímco ohledně zamítnutí částky 1.104.000,- Kč byl rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrzen. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že nelze souhlasit s tím, aby odvolací soud při vyčíslení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vycházel z pravděpodobného průměrného výdělku ve výši 9.629,- Kč, jehož by dosahoval u žalované, namísto průměrného výdělku ve výši 15.000,- Kč, jehož nemohl dosáhnout u firmy FERROMON, spol. s r. o. v Ostravě . Vytýkal odvolacímu soudu, že nepřihlédl k jeho námitkám a nevyslechl v tomto směru žalobce ani jeho spolupracovníky , a při výpočtu vycházel z výdělků zaměstnanců, kteří u žalované pracovali velmi krátce a jejich výdělky byly zcela odlišné. Při rozhodování o odškodnění za ztížení společenského uplatnění soud podle názoru žalobce nesprávně posoudil následky poškození zdraví a přehlédl, že žalobce je poznamenán po zbytek svého života. Zdůraznil princip proporcionality mezi přiznanou výší náhrady škody za ztížení společenského uplatnění a způsobenou újmou a poukazoval na to, že v řízení bylo prokázáno a i znaleckým posudkem potvrzeno, že utrpěl velmi vážný pracovní úraz s velmi komplikovaným průběhem léčení a s následnými komplikacemi. Zdůraznil, že nemůže vykonávat žádnou práci, že mu musí manželka neustále pomáhat především s hygienou, když rány neustále hnisají, zapáchají, svědí a bolí. Rozebral podrobně okolnosti, k nimž měl podle jeho názoru odvolací soud přihlédnout, ale nepřihlédl, a v důsledku toho nesprávně ohodnotil vážnost a mimořádnost jeho následků. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v částech IV., V., VII. zrušil a aby mu věc vrátil v tomto rozsahu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen o.s.ř. ), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. Žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé - kromě jiného - ve výroku, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba o náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 239.649,- Kč. Podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání žalobce proti potvrzujícímu rozsudku tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Dovolání může být podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., jak je uvedeno výše, přípustné, jen jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé zásadní význam po právní stránce. Dovolání v tomto případě (má-li dovolatel za to, že rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam) lze podat jen z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (srov. § 241a odst. 2 o.s.ř.). Z důvodu, že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, lze rozhodnutí odvolacího soudu napadnout, jen je-li dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení podle ustanovení § 238 a § 238a o.s.ř. (srov. § 241a odst. 3 o.s.ř.). Z výše uvedeného současně vyplývá, že na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností, uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., a že k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, nebo podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přihlédnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, které bylo uveřejněno pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006). Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst. 3 o.s.ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil. Žalobce však ve svém dovolání právní názor odvolacího soudu [aplikaci ustanovení § 195 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb. a § 17 odst. 4 zákona č. 1/1992 Sb.] nezpochybňuje. I když uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (namítá, že závěr o tom, z jakého pravděpodobného průměrného výdělku při úvaze o výši náhrady za ztrátu na výdělku vycházet, není správný), z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) je zřejmé, že nesouhlasí se skutkovými zjištěními, z nichž odvolací soud (i soud prvního stupně) vychází. Podstatou všech jeho námitek je nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil (odvolací soud neměl pro výpočet pravděpodobného výdělku použít výdělky zaměstnanců S. a Ch.). Na rozdíl od skutkového zjištění soudů v dovolání předestírá vlastní skutkové závěry (zejména spatřuje vadu řízení v tom, že soudy měly vycházet z výdělků zaměstnanců M. Č., A. K. a M. Č.), na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci (že žalobci přísluší vyšší náhrada za ztrátu na výdělku, neboť bylo najisto postaveno , že nebýt následků pracovního úrazu mohl by žalobce dosáhnout výdělků daleko vyšších ). Tím, že na odlišných skutkových závěrech buduje odlišný právní názor na věc, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem (i soudem prvního stupně) rozhodující. Námitky žalobce v tomto směru tedy nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., ale dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska tohoto dovolacího důvodu nemohl dovolací soud přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, nezakládá jak výše uvedeno přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Protože dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu ve výroku IV. a V. není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je v tomto rozsahu - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl. Žalobce napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu rovněž ve výroku VII., kterým byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrzen, pokud jím byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 1.104.000,- Kč . Přípustnost dovolání může být i zde založena jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., tedy jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V projednávané věci bylo pro rozhodnutí sporu mimo jiné významné vyřešení právní otázky přiměřeného zvýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., a od jakého základního bodového ohodnocení se toto zvýšení odvíjí . Uvedená právní otázka dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu ve všech souvislostech vyřešena. Vzhledem k tomu, že její posouzení bylo pro rozhodnutí projednávané věci významné (určující), představuje napadený rozsudek odvolacího soudu rozhodnutí, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm. c) o.s.ř. Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř., které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.), Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné. V projednávané věci bylo z hlediska skutkového stavu zjištěno, že žalobce utrpěl dne 24.4.2001 pracovní úraz, pro jehož následky byl do 23.8.2002 v pracovní neschopnosti, od 13.1.2001 do 28.4.2003 byl veden na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, a od 28.4.2003 mu byl přiznán plný invalidní důchod ve Slovenské a poté i v České republice. Ztížení společenského uplatnění MUDr. S. v posudku ze dne 3.3.2003 hodnotil 1150 body, uvedl zde zvýšeno o 50% , ale celkově přiznal 2300 bodů. Za tohoto skutkového stavu je třeba projednávanou věc posuzovat i v současné době vzhledem k tomu, kdy měl nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění vzniknout - podle zákona č. 65/1965 Sb.ve znění účinném do 31.12.2006 (srov. § 364 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce dále jen zák. práce ). Podle ustanovení § 196 zák. práce náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění, které vznikly zaměstnanci následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, se poskytují jednorázově. Podle ustanovení § 203 zák. práce Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech. Výše, do které se poskytuje náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo jiným poškozením zdraví (dále jen škoda na zdraví ), a určování výše této náhrady v jednotlivých případech (dále jen odškodnění), je stanovena vyhláškou č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, která s účinností od 28.2.2003 byla změněna vyhláškou č. 50/2003 Sb. (dále též jen vyhláška ). Ztížení společenského uplatnění se - jak uvádí ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného v přílohách č. 2 a 4 této vyhlášky, a to za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví (dále jen následky ). Odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti. Při určování bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění jak ustanovení § 5 odst. 1 vyhlášky dále stanoví - se hodnotí závažnost škody na zdraví, její předpokládaný vývoj a průběh léčení. Závěr o konečné výši bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění v jednotlivých případech pak činí lékař s přihlédnutím k ustanovením § 5 a § 6 odst. 1 písm. c) a odst. 2 vyhlášky, která uvádějí další kriteria pro stanovení výše bodového ohodnocení v jednotlivých případech, a která kromě jiného umožňují zohlednit specifické okolnosti případu, kupř. tehdy, nevystihuje-li výše sazby bodového ohodnocení za ztížení společenského uplatnění stanovená u jednotlivých klasifikací poškození zdraví uvedená v přílohách č. 2 a 4 vyhlášky dostatečně posuzováno z odborného medicínského hlediska všechny okolnosti posuzovaného případu. Pro tuto situaci vyhláška stanoví, že, pokud škoda na zdraví vedla ke zvlášť těžkým následkům, zvýší se bodové ohodnocení škody na zdraví podle příloh č. 2 a 4 této vyhlášky nejvýše o 50 % celkové částky bodového ohodnocení; zvlášť těžkými následky škody na zdraví se rozumí takové následky, které podstatně omezují nebo významně mění uplatnění v životě anebo znemožňují další uplatnění v životě, a to s ohledem na věk poškozeného i jeho předpokládané uplatnění v životě [§ 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky]. Náhrada za ztížení společenského uplatnění určená uvedeným způsobem na základě počtu bodů stanoveného lékařem představuje základní jednorázové odškodnění za nepříznivé důsledky úrazu nebo nemoci z povolání pro životní úkony poškozeného, pro uspokojování jeho osobních a společenských potřeb nebo pro plnění jeho společenských úkolů. (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky k výkladu stanovení výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění sp. zn. Cpjn 203/2010 ze dne 12.1.2011, jímž se Nejvyšší soud odchyluje od právního názoru zaujatého dříve v rozsudku ze dne 29.8.2006 sp. zn. 25 Cdo 1279/2005). Uvedené vztaženo na posuzovanou věc znamená, že základní bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce není 1150 bodů, kterému by jak uvažuje odvolací soud - odpovídala částka 138.000,- Kč, nýbrž - se zvýšením o 50% podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky - 1750 bodů, čemuž odpovídá částka 210.000,- Kč. Podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud výši odškodnění ztížení společenského uplatnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit. Předpokladem přiměřeného zvýšení odškodnění stanoveného na základě bodového ohodnocení v lékařském posudku ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky je existence takových výjimečných skutečností, které umožňují závěr, že, zejména vzhledem k uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, kupříkladu při uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, i s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví i na jeho předpokládané uplatnění v životě, nelze omezení poškozeného vyjádřit jen základním odškodněním za ztížení společenského uplatnění. Ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, ale závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Uvedené ustanovení tak přenechává soudu, aby v každém jednotlivém případě sám vymezil hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, tedy aby sám podle svého uvážení posoudil, jaké zvýšení náhrady je v konkrétní posuzované věci přiměřené . Úvaha soudu v tomto směru tedy není zcela neomezená, neboť právní předpis tím, že rámcově stanoví předpoklady pro vznik nároku na základní výměru odškodnění a pro vznik nároku na jeho zvýšení, stanoví zároveň hlediska, ke kterým je třeba přihlížet a jimiž (jejich vzájemnou návazností a kombinací) je úvaha soudu o míře přiměřenosti zvýšení v jednotlivých zcela výjimečných případech hodných mimořádného zřetele usměrňována. Dospěje-li tedy soud v konkrétním případě k závěru, že je naplněna hypotéza ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky (že jde o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele), je dále usměrňován relativně neurčitou dispozicí právní normy v tom ohledu, že zvýšení odškodnění musí být přiměřené . Úsudek soudu o přiměřenosti míry zvýšení odškodnění podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky vycházející jak z individuelních okolností posuzované věci, tak z obecné zkušenosti soudu včetně poznatků z jiných posuzovaných případů, musí dbát o to, aby přiznaná výše náhrady za ztížení společenského uplatnění byla založena na objektivních a rozumných důvodech a aby mezi touto přiznanou výší (peněžní částkou) a způsobenou škodou na zdraví existoval vztah přiměřenosti (srov. též nález Ústavního soudu České republiky ze dne 29.9.2005, sp. zn. III. ÚS 350/03). Princip proporcionality (přiměřenosti) tedy nelze považovat za samostatný právní důvod vzniku nároku na zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění, který by byl odlišný od skutkové podstaty upravené v ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky, neboť nazíráno z hlediska obecné právní úpravy, do které tzv. princip proporcionality prozařuje - jde o imanentní součást relativně neurčité dispozice právní normy umožňující soudu přiměřeně zvýšit výši odškodnění, jsou-li splněny podmínky v hypotéze právní normy. Odvolací soud vycházeje (nesprávně) ze základního bodového hodnocení 1150 bodů v projednávané věci dovodil, že žalobci přísluší zvýšení odškodnění o 50% z částky 138.000,- Kč, tedy o částku 69.000,- Kč. Ve skutečnosti však jak ze shora uvedeného vyplývá představuje souhrn obou částek pouze základní výši odškodnění ztížení společenského uplatnění, kterou teprve lze zvyšovat podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky. Uvedené hodnocení podle přílohy č. 2 k vyhlášce tedy zahrnuje jak je zřejmé z posudku MUDr. S. ze dne 3.3.2003 ztížení společenského uplatnění žalobce vzniklé následkem ztráty sleziny (položka 083), porušení funkce zažívacích orgánů (položka 082), poškození břišní stěny provázené porušením břišního lisu (položka 081) a následkem rozsáhlých plošných jizev (položka 171), včetně závěru lékaře o tom, že škoda na zdraví vedla ke zvlášť těžkým následkům ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky. Posléze uvedený závěr jak rovněž z povahy věci vyplývá se může týkat jen odborného lékařského hodnocení následků škody na zdraví z hlediska jejich intenzity, tedy zda škoda na zdraví vedla ke zvlášť těžkým následkům, které postiženého podstatně omezují nebo významně mění jeho uplatnění v životě. Nezabývá se však (a ani to není v praktických možnostech lékaře) zjišťováním a hodnocením širokého okruhu skutkových okolností z toho pohledu, zda se navíc jedná o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele, kdy možnosti poškozeného jsou velmi výrazně omezeny či zcela ztraceny ve srovnání s vysokou úrovní kvality jeho života v době před vznikem škody; posouzení těchto dalších skutečností náleží soudu. Odvolacímu soudu lze přisvědčit, jestliže při úvaze o vymezení relativně neurčité hypotézy právní normy ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky přihlédl k věku žalobce, k okresním soudem uváděným skutečnostem , k životnímu stylu, který žalobce vedl a který pro následky pracovního úrazu vést nemůže (spadají-li v to také estetické a společenské důsledky pro okolí žalobce s přihlédnutím k projevu nezhojeného kožního krytu navenek). Vzhledem k tomu však, že odvolací soud vycházel z nesprávné základní výše odškodnění stanovené lékařem, kdy namísto z částky odpovídající 1750 bodů vycházel z 1150 bodů, bude na něm, aby se zřetelem k tomu znovu posoudil v rámci vlastní široké možnosti uvážení dané vyhláškou možnost dalšího zvýšení ztížení společenského uplatnění tak, aby výsledné odškodnění bylo přiměřené zjištěným následkům. Z uvedeného vyplývá, že napadený rozsudek odvolacího soudu není správný. Nejvyšší soud České republiky jej proto v rozsahu uvedeném ve výroku tohoto rozsudku podle ustanovení § 243b odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu (§ 243b odst. 3 věta první o.s.ř.) k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/BD104B49E9B99928C12584080017E9E0?openDocument

32 Cdo 4040/2018 Spisová značka: 32 Cdo 4040/2018 ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.4040.2018.1 Heslo: Správní řízení Dotčené předpisy: § 135 odst. 2 o. s. ř. § 34g odst. 3 předpisu č. 266/1994Sb. ve znění do 31.03.2017 32 Cdo 4040/2018-204 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně BF Logistics s. r. o., se sídlem v Praze 9, Beranových 65, PSČ 199 02, identifikační číslo osoby 27406911, zastoupené Mgr. Robertem Tschöplem, advokátem se sídlem v Praze 4, Pod křížkem 428/4, PSČ 147 00, proti žalované Správě železniční dopravní cesty, státní organizaci, se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Dlážděná 1003/7, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 70994234, o zaplacení částky 3 681 470,36 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 41 C 36/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2018, č. j. 68 Co 104/2018-164, takto: II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 28 265,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího advokáta. Městský soud v Praze rozhodnutím označeným v záhlaví potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. 6. 2017, sp. zn. 41 C 36/2016-123, v rozsahu, jímž soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 3 665 763,18 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 20. 12. 2015 do zaplacení a zaplatit jí na nákladech řízení částku 364 854,10 Kč. Zároveň odvolací soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 56 337,60 Kč. Rozsudek odvolacího soudu výslovně ve všech jeho výrocích napadla žalovaná dovoláním. Při řešení předpokladů pro aplikaci ustanovení § 135 odst. 2 o. s. ř. v souzené věci se odvolací soud oproti názoru dovolatelky od ustálené judikatury dovolacího soudu neodchýlil. Judikatura Nejvyššího soudu je jednotná v názoru, že mimo rámec správního soudnictví jsou soudy oprávněny zkoumat správní akty zásadně jen se zřetelem k tomu, zda jde o akty nicotné (nulitní). Zkoumat, zda je správní rozhodnutí nezákonné nebo věcně nesprávné, obecný soud oprávněn není, přičemž u kategorie aktů věcně vadných i aktů nezákonných platí presumpce jejich správnosti [srov. rozsudek ze dne 26. 11. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1393/97, uveřejněný pod číslem 9/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 9/99“), a rozsudek ze dne 17. 12. 1998, sp. zn. 3 Cdon 1091/96, uveřejněný pod číslem 11/2000 tamtéž (dále jen „R 11/2000“), z jejich závěrů vychází rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 12. 2015, sp. zn. 5 As 87/2015, dostupný na http://www.nssoud.cz. To znamená, že do té doby, než je uvedený akt stanoveným postupem (sic!) opraven nebo zrušen, je považován za bezvadný a má právní účinky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1964/2003, který je, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupný na http://www.nsoud.cz)]. S těmito závěry je rozhodnutí odvolacího soudu v plném souladu. Námitky, které dovolatelka snáší vůči rozhodnutím drážních správních úřadů, podle svého obsahu zpochybňují právě jen zákonnost a věcnou správnost těchto správních rozhodnutí; závěr o jejich nicotnosti opodstatnit nemohou. Argumentace rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4634/2010, jenž podle mínění dovolatelky předchozí závěry precizuje a od něhož se měl odvolací soud odchýlit, je nepřípadná, neboť v tam souzené věci [v řízení o náhradě za pozemky, jež nebyly vydány oprávněným osobám z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku], šlo o posouzení otázky (zda jde o pozemky podléhající režimu zákona o půdě), která byla správním orgánem řešena jen jako otázka předběžná. V navazujícím rozhodnutí vydaném v téže věci, v rozsudku ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 28 Cdo 223/2014, Nejvyšší soud zdůraznil, že šlo o otázku, k jejímuž zodpovězení je povolán sám civilní soud, nikoliv správní orgán. Ve zde souzené věci vycházel odvolací soud z toho, co správní orgán řešil přímo ve výroku svého rozhodnutí. K vysvětlení, jaký je z hlediska § 135 odst. 2 věty druhé o. s. ř. rozdíl mezi tím, o čem správní orgán rozhodl ve výroku správního rozhodnutí, a tím, co si pro účely takového rozhodnutí posoudil v odůvodnění rozhodnutí jako otázku předběžnou, lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2921/2016, a judikaturu v něm citovanou. O tom, že se Nejvyšší soud uvedenými rozhodnutími senátu č. 28 od své dosavadní rozhodovací praxe neodchýlil („neprecizoval ji“), svědčí ostatně jeho recentní rozhodovací praxe, setrvávající důsledně v názoru o nemožnosti přezkumu zákonnosti či věcné správnosti správních rozhodnutí v rámci civilního soudnictví (srov. např. usnesení ze dne 9. 11. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4346/2010, ústavní stížnost proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 412/12, usnesení ze dne 5. 12. 2012, sp. zn. 28 Cdo 837/2012, rozsudek ze dne 14. 3. 2012, sp. zn. 28 Cdo 730/2011, důvody rozsudku ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 22 Cdo 308/2017, uveřejněného pod číslem 100/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek ze dne 17. 5. 2017, sp. zn. 26 Cdo 3684/2016, ústavní stížnosti proti němuž podané Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 7. 8. 2017, sp. zn. II. ÚS 2241/17, a ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 2358/17, usnesení ze dne 26. 10. 2017, sp. zn. 28 Cdo 3921/2017, rozsudky ze dne 26. 10. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4146/2017, ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 25 Cdo 4710/2016, a ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4189/2016, usnesení ze dne 1. 10. 2015, sp. zn. 25 Cdo 2496/2015, a usnesení ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1479/2014, ústavní stížnost proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. IV. ÚS 2732/16). K tomu, aby se od své dosavadní judikatorní praxe odklonil ve zde souzené věci (aby příslušnou otázku procesního práva řešil jinak), Nejvyšší soud neshledává v argumentaci dovolatelky (ani jinde) pádné důvody. Zdůrazňuje přitom, že tato praxe byla Ústavním soudem opakovaně prověřována z hlediska ústavně zaručených práv a nebyla shledána ústavně nekonformní. Dovolatelkou uplatněná žádost, aby právní otázka „nicotnosti správního rozhodnutí drážního správního úřadu“ vyřešená odvolacím soudem byla dovolacím soudem posouzena jinak, významově neodpovídá (ve smyslu § 237 o. s. ř.) požadavku, aby dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka jím byla posouzena jinak, totiž aby se dovolací soud od své dosavadní rozhodovací praxe odchýlil (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ústavní stížnost proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13). Dovolatelka v té souvislosti odkazuje na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1200/2014, z hlediska věcného (obsahového) lze mít tedy za to, že uplatňuje též předpoklad přípustnosti dovolání spočívající v tom, že se odvolací soud při řešení právní otázky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Za ustálenou judikatorní praxi při řešení otázky hmotného práva sice lze jen stěží považovat procesní rozhodnutí dovolacího soudu, jímž bylo dovolání jako nepřípustné odmítnuto, takže k dovolacímu přezkumu správnosti právního posouzení odvolacího soudu nedošlo, nicméně dovolatelkou označené usnesení na příslušnou rozhodovací praxi odkazuje. Právní názor, který dovolatelka připisuje usnesení sp. zn. 30 Cdo 1200/2014, je citací důvodů již shora zmíněného R 11/2000. Od jeho závěrů ani od dalších rozhodnutí, v nichž se Nejvyšší soud vyjadřuje k otázce nicotnosti správních rozhodnutí, se odvolací soud neodchýlil. Nejvyšší soud v R 9/99 dovodil, že akty nicotnými (nulitními) jsou takové akty, jejichž vady jsou tak závažné, že se neuplatňuje presumpce jejich správnosti. Takové akty nevyžadují zvláštní proces k odstranění vad (nebo aktů samotných), ale nikdo jich nemusí dbát a od počátku se na ně pohlíží jako na akty neexistující. Oproti tomu u kategorie aktů věcně vadných i aktů nezákonných platí presumpce jejich správnosti (dokud nejsou stanoveným postupem opraveny nebo zrušeny, jsou považovány za bezvadné a mají právní účinky). V R 11/2000 se Nejvyšší soud k těmto závěrům přihlásil a navázal názorem, jímž argumentuje dovolatelka, že je pokládán za nicotný správní akt vydaný k tomu “absolutně” nepříslušným orgánem, přičemž za takový se obecně pokládá správní orgán, který podle svého zákonného vymezení není oprávněn (není v jeho pravomoci) o určité věci rozhodnout, buď proto, že tato pravomoc byla právním řádem udělena výhradně jinému orgánu (soudnímu nebo správnímu) nebo proto, že nebyla výslovně přiznána ani jemu, ani jinému orgánu. Nicotnost v uvedeném smyslu je přičítána zejména správnímu aktu vydanému tzv. absolutně věcně nepříslušným orgánem, to jest orgánem, do jehož kompetence věc z hlediska kategorizace správních úřadů nespadá. Ustanovení § 34g odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění účinném do 31. 3. 2017, stanovilo, že zjistí-li drážní správní úřad nesprávný postup při zpracování prohlášení o dráze včetně kritérií v něm obsažených nebo při procesu přidělování kapacity dopravní cesty včetně jeho výsledků a způsobu stanovení cen, rozhodne o změně (sic!) prohlášení o dráze včetně kritérií v něm obsažených nebo rozhodne o přidělení kapacity dopravní cesty včetně způsobu stanovení cen. Samotná dikce zákona, podle níž drážní správní úřad „rozhodne o změně“, nasvědčuje oproti mínění dovolatelky naopak tomu, že drážní správní úřad byl povolán (byla mu svěřena kompetence) nahradit obsah vadného prohlášení o dráze svým rozhodnutím (změnit jej). Až novelou zákona o drahách provedenou s účinností od 1. 4. 2017 zákonem č. 319/2016 Sb. byl zaveden postup, kdy správní drážní úřad rozhodoval pouze o tom, zda některá z částí zveřejněného prohlášení o dráze není v rozporu se zákonem o drahách, a část prohlášení o dráze, která je v rozporu s tímto zákonem, nahradil částí novou sám přídělce. V takové situaci nelze uzavřít, že rozhodnutí drážního správního orgánu bylo vydáno k tomu “absolutně” nepříslušným orgánem. Posouzením, zda dikce ustanovení § 34g odst. 3 zákona o drahách ve znění účinném do 31. 3. 2017 odpovídá znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. 2. 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění železniční infrastruktury a zda je tu prostor pro překlenutí případného nesouladu úpravy národního práva se směrnicí cestou eurokonformního výkladu, by obecné soudy v intencích ustálené rozhodovací praxe nečinily nic jiného, než nepřípustně přezkoumávaly zákonnost správního rozhodnutí. O tom, že zákon svěřil drážnímu správnímu orgánu kompetenci posuzovat správnost postupu při zpracování prohlášení o dráze a při zjištění nesprávnosti o něm rozhodnout, není pochyb; ani dovolatelka v tomto ohledu pochyby nevyjádřila. I kdyby proto byl drážní správní orgán oprávněn prohlášení o dráze jen zrušit a nikoliv jej zároveň změnit, nebylo by rozhodnutí obsahující výrok o změně prohlášení o dráze správním aktem vydaným orgánem, do jehož kompetence věc z hlediska kategorizace správních úřadů nespadá. Přípustnost dovolání nezakládá ani otázka předložená jako otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nevyřešená, zda mají rozhodnutí drážního správního úřadu charakter deklaratorní či konstitutivní. Je tomu tak proto, že na řešení takto formulované otázky napadené rozhodnutí nezávisí a není tudíž splněno jedno z kritérií přípustnosti dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. 29 NSČR 53/2013). Odvolací soud tuto otázku na rozdíl od soudu prvního stupně neřešil, veden úvahou, že z pohledu žalobního požadavku je nerozhodné, zda správní rozhodnutí měla zpětný účinek či nikoliv, neboť podstatou nároku z titulu bezdůvodného obohacení je skutečnost, že v době uskutečnění plateb za užití dráhy bylo plněno dle platného titulu, který však poté odpadl, a výše ceny za užití drah byla následně autoritativně stanovena. Dovolatelka napadla dovoláním rozsudek odvolacího soudu výslovně v plném rozsahu, tj. též v části prvního výroku, jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III o nákladech řízení před soudem prvního stupně, a ve druhém výroku o nákladech odvolacího řízení. Kromě toho, že dovolání v této části nevyhovuje požadavkům na obligatorní náležitosti dovolání stanoveným v § 241a odst. 2 o. s. ř., neboť zcela postrádá jakoukoliv argumentaci, dovolatelka zřejmě přehlédla, že podle právní úpravy účinné od 30. 9. 2017, která je vzhledem k datu vydání napadeného rozsudku pro toto dovolací řízení rozhodná, je přípustnost dovolání ve vztahu k těmto výrokům podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. vyloučena. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.

http://www.madati.cz/info/delfinheslatxt.asp?cd=218&typ=r&levelid=DARY.HTM

• dary od daně z příjmů osvobozené; osvobození od daně z příjmů je však přiznáno pouze v případě darů (a jiných bezúplatných příjmů): - plynoucích do veřejné sbírky, na humanitární a charitativní účel [§ 19b odst. 2 písm. c) ZDP], - přijatých z veřejné sbírky [§ 19b odst. 2 písm. d) ZDP], - přijatých (počínaje zdaňovacím obdobím započatým počínaje 1. 7. 2017) územním samosprávným celkem nebo jím zřízenou příspěvkovou organizací, dobrovolným svazkem obcí, veřejnou výzkumnou institucí, veřejnou vysokou školou nebo Regionální radou regionu soudržnosti, mají-li sídlo na území České republiky [§ 19b odst. 2 písm. b) bod 3 ZDP], a dále - darů plynoucích poměrné úzké skupině poplatníků z řad právnických osob, tj. pouze poplatníkům veřejně prospěšným vymezeným § 17a ZDP, nebo-li (dle dřívější terminologie) poplatníkům neziskového sektoru (neuvedeným výše). Předmětné osvobození je jim přiznáno ustanovením § 19b odst. 2 písm. b) ZDP za podmínek tímto ustanovením vymezených; zmínit je nutno v této souvislosti zejména otázku teritoriální působnosti obdarovaného a podmínku využití daru k účelům stanoveným § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 ZDP. Není-li tato podmínka naplněna, je nutno i tímto veřejně prospěšným poplatníkem dar zdanit, a to v tom období, kdy k porušení podmínek pro jeho osvobození došlo [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 3 ZDP]. Pro úplnost je však nutné zmínit i možnost přiznanou veřejně prospěšným poplatníkům, a to možnost vzdání se osvobození daru od daně z příjmů (§ 19b odst. 3 ZDP). Důvodem úvah směřujících ke vzdání se tohoto osvobození není jen otázka budoucího „řádného využití“ daru, nýbrž i otázka komplikací vyvolaných ustanovením § 25 odst. 1 písm. i) ZDP. Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení totiž nelze za náklad daňově účinný považovat náklad hrazený z prostředků, jejichž zdrojem u poplatníka daně z příjmů právnických osob byl příjem z darování a bezúplatných služeb od daně osvobozený či příjem, který nebyl předmětem daně. Náklad financovaný veřejně prospěšným poplatníkem z přijatého daru tedy nelze za daňově účinný považovat. • peněžní dary ve formě účelového daru na pořízení hmotného majetku či jeho technické zhodnocení; předmětné dary snižují (daňovou) vstupní cenu hmotného majetku, jehož pořízení bylo z tohoto daru financováno (§ 29 odst. 1 ZDP). Vlivem úpravy obsažené v § 32a odst. 7 ZDP se tento postup použije i pro majetek nehmotný. • dary od daně z příjmů neosvobozené, tj. zdanění daní z příjmů plně podléhající; dary výše neuvedené vstupují u poplatníka daně z příjmů právnických osob plně do jeho základu daně - viz § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 ZDP, příp. jsou-li poskytnuty do zahraničí podléhají zdanění tzv. srážkovou daní [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 14 a § 36 odst. 1 písm. a) ZDP]. Obdobným způsobem lze nahlížet i na dary přijaté fyzickými osobami. I tyto dary lze členit na dary: • od daně z příjmů osvobozené tj. zejména dary - přijaté v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v podobě reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč [§ 4a písm. g) ZDP], - poskytnuté pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence podle zákona upravujícího zoologické zahrady [§ 4a písm. n) ZDP], - poskytnuté fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb [§ 4a písm. o) ZDP], - movité věci, pokud je zaručena vzájemnost a osoba, od níž se věc nabývá, je příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společně hospodařící domácnosti, příp. je zástupcem cizího státu pověřeným v České republice, či jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem České republiky [§ 4a písm. c) ZDP], - poskytnuté poplatníkům s bydlištěm v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení [§ 4a písm. i) ZDP], - plynoucí poplatníkovi, který jej nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce jeho přijetí prokazatelně použije na vzdělávání, pokud tento příjem není příjmem ze závislé činnosti, na léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky [§ 4a písm. j) ZDP], - na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky [§ 4a písm. k) ZDP], - prokazatelně použité na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky podle zákona upravujícího volbu prezidenta republiky [§ 4a písm. l) ZDP], - v podobě nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb (viz vyhláška č. 114/2002 Sb.) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance [§ 6 odst. 9 písm. g) ZDP], - o dary v režimu „ostatních příjmů“, tj. příjmů nesouvisejících s výkonem samostatné činnosti dle § 7 či závislé činnosti dle § 6 ZDP, tj. dary, jež jsou spolu s dalšími bezúplatnými planěními považovány za příjem dle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP, osvobozené dle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP, tedy dary: - přijaté od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, - přijaté od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou, - nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč, • peněžní dary ve formě účelového daru na pořízení hmotného majetku či jeho technické zhodnocení; předmětné dary snižují (daňovou) vstupní cenu hmotného majetku, jehož pořízení bylo z tohoto daru financováno (§ 29 odst. 1 ZDP). Vlivem úpravy obsažené v § 32a odst. 7 ZDP je tento postup aktuální i pro majetek nehmotný, • dary od daně z příjmů neosvobozené, tj. zdanění daní z příjmů plně podléhající; dary výše neuvedené vstupují u poplatníka daně z příjmů fyzických osob plně do jeho základu daně - viz § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 ZDP, příp. jsou-li poskytnuty do zahraničí podléhají zdanění tzv. srážkovou daní [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 14 a § 36 odst. 1 písm. a) ZDP]. Pro obě skupiny poplatníků, tj. jak pro osoby právnické, tak i pro osoby fyzické, je pak žádoucí připomenout, že byl-li darováním nabyt majetek hmotný (a vlivem úpravy obsažené v § 32a odst. 7 ZDP i majetek nehmotný), jehož nabytí bylo: • předmětem daně darovací dle úpravy platné do 31. 12. 2013, avšak bylo v době nabytí od daně darovací osvobozeno, nelze takovýto majetek příjemcem daru odpisovat dle § 27 písm. ch) ZDP ve znění platném k 31. 12. 2013 (viz i čl. II bod 16 zákonného opatření senátu č. 344/2013 Sb.), či • osvobozeno od daně z příjmů nebo nebylo předmětem daně, nelze takovýto majetek příjemcem daru odpisovat dle § 27 písm. j) ZDP. Obdobně (tj. z hlediska možnosti či spíše nemožnosti uplatnění v základu daně) je přistupováno i v případě majetku drobné povahy [blíže viz § 25 odst. 1 písm. zp) a zq) ZDP]. Jak je patrno z výše uvedeného textu, jsou přijaté dary počínaje 1. 1. 2014 podrobovány (z obecného hlediska) zdanění daní z příjmů. Vypořádání tohoto zdanění je povinností příjemce daru. Výjimku z tohoto pravidla však představují dary poskytnuté do zahraničí, kdy povinnost vypořádání zdanění vzniká poskytovateli daru, který je postaven do pozice plátce tzv. „srážkové daně“ [viz § 22 odst. 1 písm. g) bod 14 a § 36 odst. 1 písm. a) ZDP]. b) z pohledu dárce (poskytovatele daru) Hodnota poskytnutých darů je, coby výdaj na reprezentaci, považována ve smyslu § 25 odst. 1 písm. t) ZDP za náklad daňově neúčinný.Výjimku z tohoto pravidla přestavují a status daňové účinnosti mají pouze: a) poskytnuté reklamní a propagační předměty [které nejsou dle zmíněného § 25 odst. 1 písm. t) ZDP za dary pro účely ZDP ani považovány] a b) nepeněžní pomoc poskytnutá v souvislosti s odstraňováním následků živelných pohrom [§ 24 odst. 2 písm. zp) ZDP]. ad a) reklamní a propagační předměty, jejichž poskytnutí lze promítnout na vrub nákladů daňově účinných musí být jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby. Hodnota reklamního a propagačního předmětu nesmí přesáhnout částku 500 Kč, a tento předmět nesmí být předmětem daně spotřební (s výjimkou tichého vína), ad b) pomoc formou nepeněžního plnění poskytnutá v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom je limitována teritoriálně. Daňově relevantní je tak pouze pomoc poskytnutá v souvislosti s živelnými pohromami, ke kterým došlo na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Byl-li vzniklý náklad zahrnut přímo do základu daně, nelze jeho hodnotu uplatnit současně jako nezdanitelnou část podle § 15 odst. 1 ZDP nebo položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8 ZDP. Hodnotu darů, které nelze uplatnit jako přímý daňový náklad a které je tedy nutno při transformaci výsledku hospodaření na základ daně ze základu daně vyloučit, lze za podmínek stanovených ZDP uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně (§ 15 odst. 1 ZDP) či položku snižující základ daně (§ 20 odst. 8 ZDP). Aplikace konkrétního ustanovení je odvislá od osoby poskytovatele daru, tj. zda tento poskytovatel je osobou fyzickou či osobou právnickou, a je podrobně rozvedena v komentáři k náplni účtu 543-Dary. Z hlediska daní nepřímých je nutné zejména zmínit problematiku: a) daně z přidané hodnoty Z hlediska praktické aplikace ZDPH je nutno poskytnuté dary posuzovat z hlediska jejich hodnoty, kategorie darovaného majetku a případného účelu původního pořízení. Poskytnutí dárků malé hodnoty, tj. dárků, jejichž pořizovací cena (bez DPH) nepřesahuje částku 500 Kč, které jsou poskytovány v rámci ekonomické činnosti, není považováno za zdanitelné plnění. U těchto dárků lze uplatnit nárok na odpočet daně za standardních podmínek a jejich poskytnutí nevede ke vzniku daňové povinnosti na výstupu [§ 13 odst. 9 písm. c) ZDPH]. Pro účely posouzení, zda poskytnutí dárku je či není považováno za dodání zboží (podléhající DPH na výstupu) je přitom za faktor rozhodují považována pouze výše zmíněná hodnotová hranice a skutečnost, že k darování došlo v rámci ekonomické činnosti. Naplnění dalších charakteristik vyžadovaných ZDP pro účely jejich možného uplatnění do základu daně z příjmů, tj. opatření předmětu jménem či logem poskytovatele předmětu, popř. názvem propagovaného zboží či služby a vyloučení dárků, které jsou předmětem daně spotřební (s výjimkou tichého vína), není pro účely ZDPH vyžadováno. V případě darů převyšujících shora zmíněnou hodnotovou hranici 500 Kč bez DPH (a které nejsou obchodním vzorkem) nelze nárok na odpočet daně uplatnit (§ 72 odst. 4 ZDPH). Jejich poskytnutí však v takovém případě není zatíženo daní na výstupu. Byl-li však majetek, který je předmětem daru, pořízen původně za jiným účelem, než jeho darování, a případný nárok na odpočet daně byl tedy uplatněn, je nutno příslušné daňové souvislosti řešit v návaznosti na jeho kategorizaci. V případě darování zboží nebo nemovitosti, pokud byl u tohoto majetku uplatněn plně nebo z části odpočet, je jejich poskytnutí předmětem daně [§ 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5 ZDPH]; základem pro výpočet daně je cena stanovená podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH, tj. ve výši ceny daného zboží nebo nemovitosti nebo obdobného zboží či nemovitosti, za kterou by bylo možné zboží nebo nemovitost pořídit ke dni jejich darování. Způsobem obdobným je postupováno i v případech bezúplatného poskytnutí (darování) vlastních výrobků [§ 13 odst. 5 spolu s § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH], popř. realizovaných služeb [§ 14 odst. 4 písm. b) ZDPH], kdy se však základ daně stanoví dle § 36 odst. 6 písm. b) ZDPH ve výší celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby. V případě darování dlouhodobého majetku dle § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH je dále nutno vyhodnotit, zda jejich darováním nedošlo ke změně v rozsahu použití předmětného majetku pro účely, které zakládají jiný nárok na odpočet daně, kdy je nutné provést úpravu odpočtu daně dle § 78 ZDPH. b) daně spotřební Dary poskytnuté plátcem (tj. plátcem spotřební daně) jsou předmětem daně a daňová povinnost vzniká nejčastěji při vyskladnění (minerálních olejů, lihu, piva a vína), u výrobce cigaret určených pro tuzemskou spotřebu při odebrání tabákových nálepek. V praxi se velice často zaměňuje poskytnutý dar s úhradou za provedenou reklamu či propagaci. V této souvislosti je nutno opět zdůraznit, že za dar je považováno bezúplatné poskytnutí nebo slib “plnění”, a to v zásadě bez protiplnění. Nesprávné je i označení „sponzorování“, „sponzorský dar“. Přijaté dary: zejména účet 221-Peněžní prostředky na účtech 0x-Dlouhodobý majetek 1x-Zásoby Poskytnuté dary: zejména účet 543-Dary • § 2055 až 2078 ObčZ • § 4a, § 6 odst. 9 písm. g), § 7, § 10 odst. 1 písm. n), § 10 odst. 3 písm. c), § 15 odst. 1 a 2, § 17a, § 19b odst. 2 písm. b), § 19b odst. 3, § 20 odst. 8 až 12, § 22 odst. 1 písm. g bod 14, § 23 odst. 3 písm. a) bod 3 a 14, § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 a 9, § 24 odst. 2 písm. v), zp), § 24 odst. 7 písm. b), § 25 odst. 1 písm. i), o), t), zp) a zq), § 27 písm. j), § 29 odst. 1, § 29 odst. 8, § 36 odst. 1 písm. a), § 38d, § 38f odst. 13, § 38g odst. 2, § 38k odst. 5 písm. d), § 38l odst. 1 písm. a) ZDP • § 4 odst. 4 písm. d), § 13 odst. 4, 5, § 13 odst. 9 písm. c), § 14 odst. 4 písm. b), § 36 odst. 6 písm a) a b), § 72 odst. 4, a § 78 ZDPH • § 25 a 33 Vyhlášky • ČUS 019 body 3.6.3., 3.8.5., 4.5.5., 4.6.5. • ČUS 014 body 4.1., 4.1.1., 4.4. • ČUS 013 body 5.1., 5.1.1., 5.4., 5.4.1. • Vyhláška č. 114/2002 Sb., o FKSP • Sdělení o pravidlech postupu při poskytování sponzorských darů státními podniky a obchodními společnostmi s většinovou majetkovou účastí státu čj. 155/35 592/1999 • Pokyn GFŘ D-22 k § 15 odst. 1 ZDP a k § 20 odst. 8 ZDP • Čl. II bod 16 zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. Poslední revize textu byla provedena k 01. 01. 2019. Otevřená verze textu odpovídá stavu právní úpravy k 01. 09. 2017 (od té doby beze změn). Starší verze: k 01. 01. 2016 k 01. 05. 2012 k 01. 05. 2011 k 01. 05. 2010 k 01. 09. 2005 k 01. 05. 2005 k 01. 09. 2002 Od poslední revize textu k 01. 01. 2019 byly některé výše uvedené podtržené předpisy změněny. Doporučujeme, abyste text hesla konfrontovali s následujícím novelizovaným zněním předpisu: 1) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; změněna byla tato ustanovení: § 13 odstavec (4) - s účinností od 01. 04. 2019 novelizováno předpisem č. 080/2019 Sb.; úplné znění po novele 2) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; změněna byla tato ustanovení: § 36 odstavec (6) a) - s účinností od 01. 04. 2019 novelizováno předpisem č. 080/2019 Sb.; úplné znění po novele 3) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; změněna byla tato ustanovení: § 36 odstavec (6) b) - s účinností od 01. 04. 2019 novelizováno předpisem č. 080/2019 Sb.; úplné znění po novele 4) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; změněna byla tato ustanovení: § 4 odstavec (4) d) - s účinností od 01. 04. 2019 novelizováno předpisem č. 080/2019 Sb.; úplné znění po novele 5) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; změněna byla tato ustanovení: § 78 Úprava odpočtu daně - s účinností od 01. 04. 2019 novelizováno předpisem č. 080/2019 Sb.; úplné znění po novele 6) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; změněna byla tato ustanovení: § 22 odstavec (1) g) - s účinností od 01. 04. 2019 novelizováno předpisem č. 080/2019 Sb.; úplné znění po novele 7) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; změněna byla tato ustanovení: 8) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; změněna byla tato ustanovení: § 38d Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně - s účinností od 01. 04. 2019 novelizováno předpisem č. 080/2019 Sb.; úplné znění po novele 9) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; změněna byla tato ustanovení: § 6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky - s účinností od 01. 04. 2019 novelizováno předpisem č. 080/2019 Sb.; úplné znění po novele 10) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; změněna byla tato ustanovení: § 7 Příjmy ze samostatné činnosti - s účinností od 01. 04. 2019 novelizováno předpisem č. 080/2019 Sb.; úplné znění po novele 11) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů; změněna byla tato ustanovení: 12) Jiné předpisy nebyly v období od poslední revize novelizovány.

http://kraken.slv.cz/26Cdo4193/2015

26 Cdo 4193/2015 Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014, § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. ve znění od 01.01.2014 JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného města Slaný se sídlem ve Slaném, Velvarská č. 136, identifikační číslo osoby 00234877, zastoupeného JUDr. Soňou Goetzovou, advokátkou se sídlem ve Slaném, Masarykovo náměstí č. 138, proti povinné K. B. , pro 6 330 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 51 EXE 522/2014, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. března 2015, č. j. 25 Co 116/2015-103, takto: Nejvyšší soud České republiky dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. března 2015, č. j. 25 Co 116/2015-103, jímž odvolací soud potvrdil ve výroku I usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 6. února 2015, č. j. 51 EXE 522/2014 -90, kterým soud prvního stupně odmítl odvolání povinné proti usnesení téhož soudu ze dne 13. ledna 2015, č. j. 51 EXE 522/2014-84, jako opožděné, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) dále jen o. s. ř. , odmítl, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští [§ 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.] a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.).

http://zakony.centrum.cz/zakon-o-verejnych-zakazkach/cast-5-hlava-2

Hlava II – Dohled nad dodržováním zákona : Zákon o veřejných zakázkách – 137/2006 Sb. | Zákony.centrum.cz HLAVA IIDOHLED NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA Díl 1Dohled nad zadáváním veřejných zakázek § 112Výkon dohledu nad zadáváním veřejných zakázek d) kontroluje úkony zadavatele při zadávání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu. Tím není dotčena působnost jiných orgánů vykonávajících takovou kontrolu podle zvláštních právních předpisů. Díl 3Správní delikty § 120Správní delikty zadavatelů § 120aSprávní delikty dodavatelů § 121Společná ustanovení ke správním deliktům Díl 4Společná ustanovení o výkonu dohledu § 122Povinnost mlčenlivosti a ochrana obchodního tajemství (1) Zaměstnanci v Úřadu, jakož i ti, kdo byli pověřeni plněním úkolů náležejících do jeho působnosti, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděli při plnění pracovních povinností. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže uvedené osoby podávají o takových skutečnostech svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Povinností mlčenlivosti zaměstnanců Úřadu není dotčeno poskytování údajů a informací Úřadem podle zvláštních předpisů. § 123Uveřejňování pravomocného rozhodnutí Úřadu

http://www.usoud.cz/de/aktualne/insolvencni-soud-nesmi-postupovat-svevolne-pri-rozhodovani-o-tom-ktere-prihlasene-pohl/

Insolvenční soud nesmí postupovat svévolně při rozhodování o tom, které přihlášené pohledávky přezkoumá na přezkumném jednání, a musí řádně odůvodnit svá rozhodnutí o hlasovacích právech jednotlivých věřitelů - Ústavní soud ÚvodAktuálněInsolvenční soud nesmí postupovat svévolně při rozhodování o tom, které přihlášené pohledávky přezkoumá na přezkumném jednání, a musí řádně odůvodnit svá rozhodnutí o hlasovacích právech jednotlivých věřitelů Ústavní soud, Brno, TZ 43/2015I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Rychetský) nálezem sp. zn. I. ÚS 1549/11 ze dne 23. 4. 2015 částečně zamítl a částečně odmítl ústavní stížnost stěžovatele Lesy České republiky, s.p., který se jako přihlášený věřitel domáhal vyslovení porušení svých základních práv postupem a některými rozhodnutí Krajského soudu v Brně (dále jen „insolvenční soud“) v insolvenčním řízení vůči dlužníkovi CE WOOD, a.s. Ústavní soud se v projednávané věci zabýval především otázkou, zda insolvenční soud neporušil základní práva stěžovatele, pokud dne 28. 3. 2011 skončil přezkumné jednání bez toho, aby přezkoumal i jím přihlášené pohledávky. Tuto otázku přitom posuzoval v souvislosti s jeho návrhem na zrušení rozhodnutí přijatých na navazující schůzi věřitelů, která se konala téhož dne, a v jejímž rámci mohl stěžovatel hlasovat pouze v rozsahu hlasovacích práv, které mu na ní přiznal insolvenční soud. Po seznámení se s průběhem insolvenčního řízení dospěl Ústavní soud k závěru, že insolvenční soud postupoval v rozporu se zákonem, pokud na uvedeném přezkumném jednání přezkoumal pouze 18 z přibližně 150 přihlášek věřitelů, aniž by vysvětlil důvody, pro které tak neučinil i v případě ostatních přihlášek (včetně přihlášky stěžovatele). Tato skutečnost sice nebránila tomu, aby se již na navazující schůzi věřitelů konala volba členů a náhradníků věřitelského výboru, v jejím důsledku však nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby tato schůze hlasovala o odvolání insolvenčního správce nebo o jeho ponechání ve funkci. Navzdory konstatování této nezákonnosti ovšem Ústavní soud nepřistoupil ke zrušení usnesení schůze věřitelů, kterým byl dosavadní insolvenčního správce ponechán ve funkci. K novému hlasování totiž bude muset dojít bez ohledu na zrušení tohoto rozhodnutí bezprostředně poté, co budou přezkoumány pohledávky všech přihlášených věřitelů s výjimkou těch, u nichž takovémuto přezkumu objektivně brání skutečnosti, jež nejsou důsledkem nesprávného postupu insolvenčního soudu nebo insolvenčního správce, přičemž odložení přezkumného jednání jen z tohoto důvodu by s ohledem na účel insolvenčního řízení nebylo možné považovat za rozumné. Usnesení schůze věřitelů, jímž se ponechává stávající insolvenční správce ve funkci, za těchto okolností ještě nezaložilo porušení základních práv a svobod dotčeného věřitele.Usnesení insolvenčního soudu, kterým byla na schůzi věřitelů dne 28. 3. 2011 potvrzena volba členů a náhradníků věřitelského výboru, jakož i usnesení této schůze, kterým se ponechává ve funkci insolvenční správce, přezkoumal Ústavní soud i z toho hlediska, zda stěžovatel při hlasování o obou otázkách mohl řádně uplatnit své hlasovací právo. Protože v době konání schůze věřitelů ještě nebyly přezkoumány přihlášené pohledávky stěžovatele, rozhodoval o rozsahu jeho hlasovacích práv na této schůzi právě insolvenční soud. Ústavní soud tak zkoumal, zda se s otázkou hlasovacích práv insolvenční soud vypořádal řádně, a to zejména pokud jde o požadavek náležitého odůvodnění. V tomto ohledu (byť přes dílčí nedostatky) přitom akceptoval rozhodnutí insolvenčního soudu, které vycházelo ze stanoviska insolvenčního správce, neboť z protokolu o schůzi věřitelů nevyplynulo, že by stěžovatel uplatňoval proti tomuto rozhodnutí námitky, s nimiž by se insolvenční soud ve svém odůvodnění musel blíže zabývat.Stěžovatel se nakonec domáhal i zrušení rozhodnutí insolvenčního správce, resp. odděleného insolvenčního správce, kterým byly uznány pohledávky některých přihlášených věřitelů. Tento svůj návrh přitom odůvodnil tím, že přezkumné jednání se konalo dne 28. 3. 2011, přičemž zákon umožňoval jednotlivým věřitelům popřít pohledávku jiného věřitele teprve od 31. 3. 2011 (kdy nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona č. 69/2011 Sb.). Sám sice popěrný úkon učinil již na předmětné schůzi, nebyl si však jist, zda mu za této situace budou přiznány právní účinky. Ústavní soud nicméně ani v této části neshledal ústavní stížnost důvodnou. Insolvenční soud totiž v souladu s právními závěry vyslovenými v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 14/10 ze dne 1. 7. 2010 považoval popěrný úkon stěžovatele za platný, v důsledku čehož nebyl důvod, aby se stěžovatel domáhal jeho popření skrze stanovisko insolvenčního správce, což byl podle původní právní úpravy jediný možný způsob. Přiznání právních účinků popěrnému úkonu stěžovatele znamenalo naplnění práva stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ústavní soud se ve svém nálezu obsáhle zabýval otázkou přípustnosti ústavní stížnosti proti postupu a rozhodnutím insolvenčního soudu a insolvenčního správce v insolvenčním řízení, a to s ohledem na to, že ústavní stížnost obsahovala celkem 12 různých stížnostních návrhů. Text nálezu sp. zn. I. ÚS 1549/11 je dostupný zde (443 KB, PDF). Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu

https://docplayer.cz/97957624-3-vyzvu-k-predkladani-zadosti-o-podporu-z-integrovaneho-regionalniho-operacniho-programu.html

1 MAS Boleslavsko, z.ú. jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD pro území MAS Boleslavsko na období vyhlašuje 3. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu s názvem MAS Boleslavsko IROP Dostupné a kvalitní sociální služby VAZBA NA VÝZVU ŘO IROP č. 62, Název: Sociální infrastruktura, sociální bydlení integrované projekty CLLD Položka Přehled změn k datu dd.mm.rrrr popis změny zdůvodnění změny Identifikace výzvy Operační program Specifický cíl IROP Integrovaný regionální operační program 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu 2 Číslo výzvy ŘO IROP Číslo výzvy MAS Opatření integrované strategie Podopatření integrované strategie Druh výzvy 62. výzva IROP - SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA - INTEGROVANÉ PROJEKTY CLLD - SC O 3 - Dostupné a kvalitní sociální služby Kolová Termíny Datum a čas vyhlášení výzvy MAS :00 Datum a čas zpřístupnění formuláře žádosti o podporu v MS2014+ Datum a čas zahájení příjmu žádostí o podporu v MS :00 N/R Datum a čas ukončení příjmu žádostí o podporu v MS : Datum zahájení realizace projektu Datem zahájení realizace projektu se rozumí datum prvního právního úkonu týkajícího se aktivit projektu, na které jsou vynaloženy způsobilé výdaje. Datum zahájení realizace projektu může být stanoveno nejdříve na , a to i v případě, že první právní úkon byl učiněn před tímto datem. Datum ukončení realizace projektu Realizace projektu nesmí být ukončena před podáním žádosti o podporu v MS Podpora Alokace výzvy MAS (CZV) ,00 Míra podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu pro projekt Minimální a maximální výše celkových způsobilých výdajů projektu Evropský fond pro regionální rozvoj - 95 % Státní rozpočet - 0 % min ,- Kč max ,- Kč 3 Aktivita Rozvoj sociálních služeb Bude podpořena infrastruktura, ve které je vykonávaná služba obecného hospodářského zájmu v souladu s rozhodnutím Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU). Aktivita Rozvoj komunitních center Podmínky veřejné podpory Komunitní centra poskytující jednu a více sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Budou podporováni žadatelé vykonávající službu obecného hospodářského zájmu v souladu s rozhodnutím Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (2021/21/EU). Komunitní centra neposkytující sociální službu podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách nezakládají veřejnou podporu ve smyslu článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Forma podpory Dotace ex-post financování Zacílení podpory Infrastruktura pro dostupnost a rozvoj sociální služby nákup pozemků, staveb, zařízení a vybavení, automobilu, výstavba a stavební úpravy, které vytvoří podmínky pro kvalitní poskytování sociálních služeb, obnovu a zkvalitnění materiálně technické základny stávajících služeb sociální práce s cílovými skupinami. Sociální služby jsou definovány zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. Podporovány budou projekty, které se zaměřují na vybudování zázemí pro: - centra denních služeb, - denní stacionáře, - týdenní stacionáře, - domovy pro osoby se zdravotním postižením, - chráněné bydlení, - azylové domy, - domy na půl cesty, - zařízení pro krizovou pomoc, 4 Typy podporovaných projektů - zařízení pro krizovou pomoc, - nízkoprahová denní centra, - nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, - noclehárny, - terapeutické komunity, - sociální poradny, - sociálně terapeutické dílny, - centra sociálně rehabilitačních služeb, - pracoviště rané péče, - intervenční centra, - zařízení následné péče - podpora samostatného bydlení, - pečovatelská služba, - osobní asistence, - odlehčovací služby, - sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, - sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, - kontaktní centra, - terénní programy, - tísňová péče, - průvodcovské a předčitatelské služby. Podporované sociální služby nemohou být určeny výlučně pro seniory Komunitní centra - výstavba, rekonstrukce a úpravy objektu a zázemí pro poskytování aktivit komunitních center včetně sociálních služeb, budou-li v projektu poskytovány, - nákup budov, - nákup automobilu, - vybavení pro zajištění provozu zařízení pro zajištění provozu komunitního centra. Území MAS vymezené ve schválené strategii CLLD. Území realizace Terénní sociální služby v aktivitách Rozvoj sociálních služeb a Rozvoj komunitních center - území MAS (obec zahrnutá do MAS) musí mít z realizace projektu prokazatelně úplný nebo převažující prospěch. Výdaje spojené s realizací projektu za hranicí území MAS jsou vždy nezpůsobilé. Oprávnění žadatelé nestátní neziskové organizace, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, církve, církevní organizace. 5 Cílová skupina Aktivita Rozvoj sociálních služeb a aktivita Rozvoj komunitních center - osoby sociálně vyloučené - osoby ohrožené sociálním vyloučením - osoby se zdravotním postižením. Věcné zaměření 1 Rozvoj sociálních služeb 2 Rozvoj komunitních center 3 Podporované aktivity 4 5 Indikátory Kapacita služeb a sociální práce (klienti) Počet podpořených zázemí pro služby a sociální práci (zázemí) Počet poskytovaných druhů sociálních služeb (služby) Náležitosti žádosti o podporu Pro všechny aktivity 1 Plná moc 2 Zadávací a výběrová řízení 3 Doklady o právní subjektivitě žadatele 4 Výpis z rejstříku trestů - příloha zrušena 5 Studie proveditelnosti Doklad o prokázání právních vztahů k majetku, který je předmětem projektu Žádost o stavební povolení nebo ohlášení, případně stavební povolení nebo souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru nebo veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení Projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby 9 Položkový rozpočet stavby 10 Čestné prohlášení o skutečném majiteli Aktivita Rozvoj sociálních služeb 6 Povinné přílohy Územní rozhodnutí nebo územní souhlas nebo veřejnoprávní smlouva nahrazující územní řízení Souhlasné stanovisko subjektu, který vydal strategický plán sociálního začleňování, komunitní plán sociálních služeb nebo střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje 13 Pověřovací akt, popř. vyjádření objednatele služeb o úmyslu poskytovatele služeb pověřit výkonem služby obecného hospodářského zájmu v souladu s Rozhodnutím Komise 2012/21/EU 14 Memorandum o spolupráci - vzor viz Příloha č. 4 této výzvy Aktivita Rozvoj komunitních center Územní rozhodnutí nebo územní souhlas nebo veřejnoprávní smlouva nahrazující územní řízení Souhlasné stanovisko kraje o souladu s jeho krajským střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb Pověřovací akt, popř. vyjádření objednatele služeb o úmyslu poskytovatele služeb pověřit výkonem služby obecného hospodářského zájmu v souladu s Rozhodnutím Komise 2012/21/EU (pouze komunitní centra poskytující jednu a více sociálních služeb) 14 Memorandum o spolupráci - vzor viz Příloha č. 4 této výzvy Bližší specifikace náležitostí u požadovaných příloh žádosti o dotaci je uvedena ve Specifických pravidlech výzvy č. 62 (vydání 1.2, platnost od ) IROP v kapitole a Způsobilé výdaje Viz kapitola 10 Obecných pravidel pro žadatele a příjemce a (Rozvoj sociálních služeb) a (Rozvoj komunitních center) Specifických pravidel této výzvy. Věcná způsobilost Věcná způsobilost se řídí do vydání rozhodnutí Obecnými a Specifickými pravidly pro žadatele a příjemce integrovaných projektů pro výzvu č. 62 IROP ve znění platném ke dni vyhlášení výzvy. V době realizace, tj. od data vydání rozhodnutí o dotaci, se věcná způsobilost řídí vždy aktuální verzí výše uvedených Pravidel Časová způsobilost Informace o křížovém financování Křížové financování není možné. 7 Provádění změn výzvy Příjmy projektu Další detaily výzvy ŘO IROP má možnost provádět změny ve výzvě. O změně pravidel výzvy jsou žadatelé a příjemci informováni prostřednictvím MS Změna je zároveň zveřejněna na webových stránkách Podmínky pro případnou změnu výzvy jsou uvedeny v kapitole 2.2 Obecných pravidel. Změny ve výzvě se nevztahují na žádosti o podporu, které již žadatelé podali. MAS může provést pouze takovou změnu, kterou ŘO IROP odsouhlasí. Po schválení změn budou tyto změny do 5 pracovních dnů zveřejněny na webových stránkách MAS. Pokud bude mít změna vliv na žadatele, ukončení příjmu žádostí nenastane dříve než 4 týdny po zveřejnění změn. Změna bude platná pro ty žadatele, kteří podají žádost až po dni zveřejnění změny výzvy. Komunitní centra poskytující sociální službu podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: Projekty, podporované v této výzvě v souladu s Rozhodnutím Komise 2012/21/EU, podléhají pravidlům veřejné podpory a jsou vyloučeny z aplikace ustanovení čl. 61 a 65 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince Pro stanovení maximální výše podpory platí zvláštní pravidla vyplývající z předpisů k veřejné podpoře a je nutné provést individuální posouzení potřeb financování. Komunitní centra neposkytující sociální službu podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: Projekty komunitních center neposkytující sociální služby nemohou vytvářet příjmy podle čl. 61 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince Mohou vytvářet příjmy mimo čl. 61 uvedeného nařízení tzv. jiné peněžní příjmy. Způsob hodnocení projektů Proces hodnocení projektů se skládá z následujících částí: 1) Hodnocení přijatelnosti a formálních náležitostí projektu. Kontrolu přijatelnosti a formálních náležitostí provádějí 2 zaměstnanci MAS v pozici hodnotitele a schvalovatele (projektový manažer a vedoucí pracovník SCLLD). Projekty, které splní přijatelnost a formální náležitosti, postupují dále do fáze: 2) Věcného hodnocení. Věcné hodnocení projektů provádí členové Výběrové komise MAS Boleslavsko na základě předem stanovených preferenčních kritérií. Výběrová komise bodově ohodnotí došlé projekty a provede předvýběr projektů podle výše alokace na danou výzvu. Minimální bodová hranice pro splnění věcného hodnocení je 20 bodů ze 45 bodů. Počet podpořených projektů je limitován výší alokace na výzvu. V případě rovnosti bodů u dvou nebo více projektů rozhodne čas přijetí žádosti do systému MS Závěrečné ověření způsobilosti projektů provádí CRR. Pokud žadatel nesouhlasí s výsledkem hodnocení formálních náležitostí a přijatelnosti 8 nebo s věcným hodnocením ze strany MAS, může vznést do 15 kalendářních dnů od změny stavu v MS 2014+, s nímž nesouhlasí, žádost o přezkum prostřednictvím MS Postup Hodnocení a výběru projektů i přezkumu hodnocení projektů je uveden v Interních postupech na webu MAS Boleslavsko: Kritéria pro hodnocení projektů Další specifika výzvy Kritéria pro výběr projektů jsou uvedeny v přílohách č. 1 - Kritéria formálního hodnocení a přijatelnosti a č. 2 - Kritéria věcného hodnocení V případě nevyčerpání minimální alokace pro danou výzvu, rozhodne Programový výbor MAS Boleslavsko o převodu těchto finančních prostředků do další výzvy MAS. Příloha č. 4 této výzvy - Memorandum o spolupráci, je příloha určená pouze pro věcné hodnocení této výzvy. Nedoložení této přílohy neovlivní výsledek kontroly formálních náležitostí a přijatelnosti. Forma a způsob podání žádosti o podporu Elektronické podání prostřednictvím MS2014+ na adrese Odkaz na Obecná a Specifická pravidla výzvy ŘO IROP Kontakty pro poskytování informací Ing. Věra Marečková mobil: telefon: Viz Seznam příloh výzvy 1 Příloha č.1 - Kritéria formálního hodnocení a přijatelnosti 2 Příloha č.2 - Kritéria věcného hodnocení 3 Příloha č.3 - Interní postupy MAS Boleslavsko 4 Příloha č. 4 - vzor přílohy Memorandum o spolupráci

https://iudictum.cz/15999/7-azs-31-2010-112

7 Azs 31/2010 - 112 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 7 Azs 31/2010 - 112 06. 10. 2011, Nejvyšší správní soud Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Karla Šimky, JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: I. V., zastoupen JUDr. Radimem Vicherkem, advokátem, se sídlem Masná 8, Ostrava-Moravská Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 6. 2010, č. j. 63 Az 30/2009-38, Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 6. 2010, č. j. 63 Az 30/2009 - 38, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalobce I. V. (dále jen „stěžovatel“) se včas podanou kasační stížností domáhá u Nejvyššího správního soudu vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 6. 2010, č. j. 63 Az 30/2009 - 38, a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Krajský soud v Ostravě (dále také „krajský soud“) napadeným usnesením ze dne 10. 6. 2010, č. j. 63 Az 30/2009 - 38, neustanovil stěžovateli zástupce z řad advokátů pro řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 16. 4. 2009, č. j. OAM-243/VL-18-08-2009, kterým byla podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. f) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) zamítnuta jako zjevně nedůvodná stěžovatelova žádost o udělení mezinárodní ochrany. Krajský soud vyšel při svém rozhodování z toho, že stěžovatel v průběhu řízení požádal o ustanovení advokáta, který by ho zastupoval v řízení o žalobě proti uvedenému správnímu rozhodnutí, protože nemá dobré znalosti českého jazyka a finanční prostředky k zaplacení právních služeb. Stěžovatel byl proto vyzván správním soudem k prokázání svých majetkových a osobních poměrů a za tím účelem mu byl soudem doručován tiskopis k prohlášení o majetkových poměrech. Zásilka byla správním soudem doručována stěžovateli na adresu pobytu v Pobytovém středisku v Kostelci nad Orlicí. Jelikož si stěžovatel přes výzvu pošty zásilku nevyzvedl, byla zásilka vrácena dne 6. 5. 2010 krajskému soudu. Tentýž den pak krajský soud vyvěsil na úřední desce sdělení o nevyzvednutí zásilky stěžovatelem s tím, že desátým dnem od uložení na poště, tedy dnem 17. 5. 2010, je považována zásilka za doručenou. Stěžovatel tedy zůstal vůči správnímu soudu zcela nečinný a neosvědčil ve stanovené lhůtě své majetkové poměry. Krajský soud proto rozhodl tak, že stěžovateli neustanovil advokáta k zastupování pro řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí. Stěžovatel v kasační stížnosti proti tomuto usnesení krajského soudu, kterou opírá o ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. především namítl, že krajský soud v odůvodnění napadeného usnesení ani neuvedl, zda nějakým způsobem zjišťoval jeho aktuální pobyt v době doručování a pouze se omezil na konstatování, že zůstal vůči soudu nečinný. Stejně tak byla na adrese pobytu pravděpodobně zanechána výzva k vyzvednutí zásilky pouze v českém jazyce. Krajskému soudu je proto třeba zásadně vytknout, že nezkoumal, zda stěžovatel na nahlášené adrese fakticky pobýval a zda měl tedy vůbec možnost zde převzít doručovanou zásilku. Stěžovatel z výše uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení krajského soudu, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud se po shledání přípustnosti kasační stížnosti (§ 104 s. ř. s. a contrario) musel zabývat její přijatelností, tedy otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Nejvyšší správní soud se vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany podrobně věnoval např. ve svých usneseních ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS, případně ze dne 4. 5. 2006, č. j. 2 Azs 40/2006 - 57, dostupné na www.nssoud.cz, kde dospěl k závěru, že o přijatelnou kasační stížnost se může jednat mimo jiné tehdy, pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Tak tomu je i v daném případě, a proto je kasační stížnost přijatelná. Poté, co byla kasační stížnost shledána přijatelnou, mohl se Nejvyšší správní soud zabývat zde uvedenými důvody, přičemž opodstatněnost kasační stížnosti posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud především uvádí, že předmětem přezkumné činnosti v této věci je usnesení krajského soudu ze dne 10. 6. 2010, č. j. 63 Az 30/2009 - 38, jímž správní soud neustanovil stěžovateli zástupce z řad advokátů pro řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného správního orgánu. Krajský soud odůvodnil své rozhodnutí tak, že stěžovatel byl ve smyslu ustanovení § 35 odst. 8 s. ř. s. vyzván k prokázání svých majetkových a osobních poměrů a za tím účelem mu byl soudem doručován tiskopis k prohlášení o majetkových poměrech. Zásilka byla doručována stěžovateli na adresu pobytu v Pobytovém středisku v Kostelci nad Orlicí, kde si však stěžovatel přes výzvu pošty zásilku nevyzvedl. Zásilka byla proto vrácena dne 6. 5. 2010 krajskému soudu, který tentýž den vyvěsil na úřední desce sdělení o nevyzvednutí zásilky stěžovatelem s tím, že desátým dnem od uložení na poště, tedy dnem 17. 5. 2010, je považována zásilka za doručenou. Stěžovatel tedy zůstal vůči správnímu soudu zcela nečinný a jelikož neosvědčil ve stanovené lhůtě své majetkové poměry, krajský soud musel rozhodnout tak, že se stěžovateli advokát neustanovuje. Kasační stížností napadené usnesení krajského soudu nerespektuje ustálenou a jasnou soudní judikaturu a není proto vyloučené, pokud by nebylo zatíženo uvedenou vadou, že by toto rozhodnutí bylo odlišné od rozhodnutí stávajícího. Způsob, jakým se vypořádal krajský soud s žádostí stěžovatele o ustanovení zástupce z řad advokátů ze dne 9. 4. 2010, ve vztahu k důkazům soustředěným k posouzení zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 35 odst. 8 s. ř. s., nerespektuje zákonné požadavky na přezkoumatelnost rozhodnutí a judikaturu této problematiky se týkající. Nejvyšší správní soud především poukazuje na setrvalou judikaturu Ústavního soudu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1996, sp. zn. III. ÚS 84/94, zveřejněný pod č. 34 ve svazku č. 3 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, nález Ústavního soudu ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 94/97, zveřejněný pod č. 85 ve svazku č. 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu), podle níž, jedním z principů, představujícím součást práva na řádný proces, jakož i pojem právního státu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 Ústavy) a vylučujícím libovůli při rozhodování, je i povinnost soudů své rozsudky řádně a vyčerpávajícím způsobem odůvodnit (ve správním soudnictví viz ustanovení § 54 odst. 2 s. ř. s.). Z odůvodnění proto musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Nepřezkoumatelné rozhodnutí proto nedává dostatečné záruky pro to, že nebylo vydáno v důsledku libovůle a způsobem porušujícím ústavně zaručené právo na spravedlivý proces. Ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 - 75, který byl uveřejněn pod č. 134/2004 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu) též dovodila, že„nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů je založena na nedostatku důvodů skutkových, nikoliv na dílčích nedostatcích odůvodnění soudního rozhodnutí. Musí se přitom jednat o vady skutkových zjištění, o něž soud opírá své rozhodovací důvody. Za takové vady lze považovat případy, kdy soud opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem, anebo případy, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy byly v řízení provedeny“. Z ustanovení § 49 odst. 1, 4 o. s. ř. o doručování písemností do vlastních rukou vyplývá, že jsou tyto možnosti doručování písemností do vlastních rukou: a) adresát zastižen - písemnost je mu doručena, b) adresát nezastižen - zanechána výzva, písemnost je uložena u provozovatele poštovních služeb nebo u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, 1) adresát si vyzvedne písemnost v úložní době (10 dní), písemnost je doručena dnem převzetí, 2) nevyzvedne-li si adresát písemnost, po uplynutí 10 dnů se písemnost považuje za doručenou, nastává fikce doručení a: - po uplynutí lhůty doručující orgán vloží písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, nebo - není-li schránky, písemnost se vrací odesílajícímu soudu, který vyvěsí sdělení o vrácení písemnosti na úřední desce soudu, c) adresát nezastižen a není možné zanechat výzvu (v případech, kdy na adrese není budova), písemnost vrací doručující orgán odesílajícímu soudu, soud vyvěsí výzvu k vyzvednutí písemnosti na úřední desce, po uplynutí lhůty 10 dnů po vyvěšení výzvy se považuje písemnost za doručenou. U doručování do vlastních rukou s vyloučením náhradního doručení (§ 49 odst. 4) se po marném uplynutí lhůty písemnost vrací soudu. Fikce doručení nenastává. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že stěžovatel v rozhodné době pobýval na adrese Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, se sídlem Rudé armády 1000, Kostelec nad Orlicí a že z tohoto pobytového střediska odcházel s větší či menší pravidelnosti na oficiální propustky do Prahy, kde se zdržoval po různou dobu, třeba i podobu 1 měsíce, na adrese P.9-, L. 1448. Podle názoru Nejvyššího správního soudu právě tato skutečnost měla vést k největší opatrnosti při volbě místa, kam stěžovateli byly zasílány různé písemnosti, týkající se jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Cesty mohly být různé. Písemnosti mohly být zasílány na obě adresy nebo mohlo být předem oficiálně zjištěno, zda se stěžovatel nachází na propustce, kam mu pak mohla být, samozřejmě s určitým předstihem, písemnost zaslána. Kasační soud má za to, že při zasílání písemností, které byly rozhodující pro vydání kasační stížností napadeného usnesení, nebylo dbáno potřebné opatrnosti a závěry, na nichž stojí toto usnesení, nejsou přezkoumatelné. Tak pokud jde o doručování tiskopisu prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jehož údaje jsou rozhodující pro ustanovení zástupce, jímž může být i advokát (mimo podání návrhu v tomto směru), krajský soud konstatuje v napadeném usnesení, že tento tiskopis byl doručován stěžovateli na adresu Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí. Žádný takový doklad však ve spisu není, naopak z vrácené doručenky do vlastních rukou typu I. vyplývá, že stěžovateli byl doručován vzor 060 o. s. ř. na adresu P. 9, L.1448, tedy na adresu, kde se měl zdržovat na propustkách. Žádné oficiální zjištění, zda stěžovatel měl skutečně v době doručování propustku k pobytu na této adrese rovněž neexistuje, pokud za tento doklad nelze považovat záznam na č. l. 30, který se však vztahuje k jinému úkonu (odvolání ústního jednání) v tom směru, že se stěžovatel má nacházet na uvedené adrese v době od 29. 3. 2010 do 28. 4. 2010. Ze záznamu však není patrno, z jakého zdroje tato informace pochází, kdo tuto informaci poskytl a kdo pořídil tento záznam. Z uvedeného má Nejvyšší správní soud za to, že dosud není najisto postaveno, zda stěžovateli byl doručován velmi důležitý tiskopis o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, na adresu, kde se také skutečně zdržoval. Z odůvodnění kasační stížností napadeného usnesení též vyplývá, že krajský soud došel k závěru o doručení zásilky dne 17. 5. 2010 na základě úvahy, že po vrácení zásilky krajskému soudu dne 6. 5. 2010, po vyvěšení sdělení o nevyzvednutí zásilky stěžovatelem na úřední desce tohoto dne a po uplynutí desátého dne od uložení na poště, je zásilka považována za doručenou dne 17. 5. 2010. Tyto závěry přitom krajský soud učinil, aniž vyhodnotil prohlášení doručujícího orgánu na obálce o tom, že: „Adresát nebyl zastižen, proto byla zásilka (písemnost) uložena a připravena k vyzvednutí dne 21. 4. 2010 a adresátu byla zanechána výzva, aby si zásilku (písemnost) vyzvedl …protože zásilku (písemnost) nebylo možné po uplynutí 10 dnů vložit do schránky adresáta (neznámý není označen na schránce), vrací se soudu dne 4. 5. 2010 …zásilka (písemnost) byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 21. 4. 2010 a 10. dnem od tohoto dne se považuje za doručenou“, i skutečnost, že kolonky Doporučeně do vlastních rukou výhradně jen adresáta a Nevkládat do schránky nebyly označeny (zaškrtnuty). Uvedený závěr krajského soudu je proto nepřezkoumatelný a již z tohoto důvodu vzbuzuje pochybnosti stran správnosti data doručení zásilky. Je tomu tak proto, že krajský soud bez jakéhokoliv vyhodnocení popsaných okolností a právní problematiky, bez odkazu na shora uvedené zákonné předpisy upravující danou problematiku, resp. doručování písemností do vlastních rukou, případně na soudní judikaturu, bez dalšího uzavřel věc tak, jak je uvedeno shora. Napadené usnesení postrádá úvahy krajského soudu stran vztahu mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé., i když jde o nezbytné atributy řádného odůvodnění soudního rozhodnutí, které vylučují libovůli při rozhodování a naplňují požadavky práva na řádný a spravedlivý proces. Nejvyšší správní soud proto zrušil kasační stížností napadené usnesení krajského soudu pro nepřezkoumatelnost, spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s .], a věc z tohoto důvodu vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). V tomto řízení bude na krajském soudu, aby se znovu zabýval žádostí stěžovatele o ustanovení zástupce z řad advokátů, postupoval přitom ve smyslu názoru zaujatého Nejvyšším správním soudem v tomto rozsudku a poté vydal přezkoumatelné rozhodnutí odpovídající zákonu. Krajský soud rozhodne v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 2 s. ř. s.). Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2011, sp. zn. 7 Azs 31/2010 - 112, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.

http://kraken.slv.cz/23Cdo1573/2014

23 Cdo 1573/2014 Dotčené předpisy: § 31 odst. 1 písm. b1.1.b) předpisu č. 216/94Sb. ve znění od 01.04.2012 do 31.12.2013 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce 1) V. K. , a žalobce 2) N. K. , oba zastoupení JUDr. Miroslavou Kočárovou, advokátkou, se sídlem v Kroměříži, 1. máje 283/15, PSČ 767 01, proti žalované Asinus group a. s. , se sídlem z Praze 1 - Staré Město, Konviktská 291/24, PSČ 110 00, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 7 C 228/2012, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. června 2013, č. j. 56 Co 226/2013-106, takto: II. Žalovaná je povinna uhradit na náhradu nákladů dovolacího řízení žalobcům částku 3 000 Kč k rukám JUDr. Miroslavy Kočárové, advokátky, se sídlem v Kroměříži, 1. máje 283/15, PSČ 767 01. Okresní soud v Přerově rozsudkem ze dne 7. ledna 2013, č. j. 7 C 228/2012-66, zamítl žalobu, aby soud zrušil rozhodčí nález 1 R-14/2011-50 ze dne 20. února 2012 vydaný rozhodcem Mgr. Michalem Abrahámkem se sídlem EU ARBITERS, spol. s r. o., Kratochvílova 624/43, Přerov (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II). Soud prvního stupně zjistil, že dne 27. dubna 2011 uzavřeli žalobce 1) a žalobce 2), každý samostatně, dohodu o přistoupení k závazku. Podle ní přistoupili k závazku společnosti XAN 61 s. r. o., nyní WALDEX LESY s. r. o. z úvěrové smlouvy uzavřené dne 27. dubna 2011 ve výši 600 000 Kč s 2% úrokem měsíčně splatným společně s jistinou do 27. srpna 2011. Součástí dohod je rozhodčí doložka, podle které si strany smlouvy sjednaly, že vzniknou-li z právního vztahu založeného touto smlouvou jakékoli spory, je o těchto sporech oprávněn rozhodovat rozhodce. Způsob určení rozhodce byl dohodnut tak, že osoba rozhodce bude vybrána statutárním orgánem společnosti EU ARBITERS spol. s r. o. z následujících osob: Mgr. Michal Abrahámek, Mgr. Zuzana Válková, Mgr. Barbora Beranová, Ing. Milan Petr. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobci přistoupili platně k existujícímu závazku ze smlouvy o úvěru. Oba dlužníci jsou zavázaní solidárně. Jestliže k závazku z úvěru, který nepochybně ke dni 27. dubna 2011 existoval, přistoupili, stali se dlužníky vedle původního dlužníka ve vztahu k tomuto existujícímu závazku. Dále dovodil, že na daný případ se bude aplikovat právní úprava platná ke dni 31. březnu 2012, tj. není podstatné rozlišovat, zda se jednalo o spotřebitelskou smlouvu či nikoli. Nad rámec toho uvedl, že dohodu o přistoupení k závazku nelze považovat za spotřebitelskou smlouvu. Námitky žalobců ohledně neplatnosti rozhodčí smlouvy a projednání případu rozhodcem, který nebyl k rozhodování povolán, posoudil soud prvního stupně jako neopodstatněné. V uvedeném případě byl jednoznačně určen způsob výběru rozhodce. Tento výběr byl svěřen právnické osobě, která je odlišná od stran sporu a výběr není prováděn ze seznamu, který by byl sestavován právnickou osobou, ale výběr je zúžen pouze na čtyři konkrétně vyjmenované osoby. Dovodil, že tento postup není v rozporu s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2009, sp. zn. 12 Cmo 496/2008. K odvolání žalobců rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 17. června 2013, č. j. 56 Co 226/2013-106, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že zrušil se rozhodčí nález č. j. 1 R-14/2011-50 ze dne 20. února 2012 vydaný rozhodcem Mgr. Michalem Abrahámkem se sídlem EU ARBITERS, spol. s r. o. (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II a III). Odvolací soud zopakoval dokazování rozhodčím spisem. Při rozhodování vyšel odvolací soud z rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV ÚS 3779/11. Dovodil, že za výběr rozhodce podle transparentních pravidel nelze v souladu se zákonem o rozhodčím řízení považovat přenesení práva výběru rozhodce ze čtyř předem označených osob na právnickou osobu, která není stálým rozhodčím soudem. Jde vlastně o obdobu případu, kdy rozhodce je sice určen jednou ze smluvních stran, avšak ze seznamu rozhodců vedeného právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem, nebo obdobu případů, kdy rozhodčí doložka neobsahuje přímé určení rozhodce, resp. způsob jeho určení, a odkazuje na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem. Navíc se jedná o případ ujednání o rozhodčí doložce ve spotřebitelské smlouvě. Výběr rozhodce svěřený jiné právnické osobě (bez ohledu na její ekonomickou či personální provázanost se žalovaným v postavení věřitele prostřednictvím zvoleného rozhodce, o které spekulují žalobci) je obcházením zákona. Z téhož důvodu dospěl odvolací soud k závěru, že rozhodčí doložka sjednaná ve smlouvě o přistoupení k závazku ze dne 27. dubna 2011, je neplatnou. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním. Rozsudek odvolacího soudu je dle žalované založen na nesprávném právním posouzení věci. Odvolací soud své rozhodnutí odůvodňuje odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 a na nález Ústavního soudu sp. zn. IV ÚS 3779/11, které se však na daný případ nevztahují. V dané věci se nejedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, nýbrž o vztah mezi dvěma podnikateli. Současně posuzovaná rozhodčí doložka neodpovídá rozhodčím doložkám uvedeným v těchto rozhodnutích. Odvolací soud proto nesprávně posoudil platnost sjednané rozhodčí doložky. Smlouva o úvěru je dle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ) absolutním závazkovým vztahem. Dle ustanovení § 261 odst. 4 obch. zák. se obchodním zákoníkem řídí vztahy vzniklé při zajištění plnění závazků v závazkových vztazích. Dohodu o přistoupení k dluhu lze chápat jako zajišťovací institut. Dovolatelka tedy namítá, že se v daném případě nejedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem. Z toho důvodu na daný případ nelze použít judikaturu, o kterou se v rozhodnutí opírá odvolací soud. Rozhodčí doložka je platná, jelikož jasně obsahuje způsob určení rozhodce, tak i dohodu stran o postupu rozhodce v řízení. Rozhodce měl být vybrán z předem známých osob, nikoli z nějakého seznamu, který vede společnost EU ARBITERS s. r. o. a který je umístěn na internetových stránkách, ani není odkazováno na jakékoli řády či statuty. Společnost EU ARBITERS s. r. o. určitě v tomto případě nesupluje roli stálého rozhodčího soudu a ani se do této role nestaví. Výběr rozhodce tímto způsobem musí být možný a platný, jelikož žalobce 1) a 2) předem znali okruh osob a s tímto souhlasili, přičemž zákon o rozhodčím řízení takové jednání nezakazuje a dosavadní judikatura na daný případ nedopadá. Dovolatelka proto navrhla, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen o. s. ř. ), neboť dovolací řízení bylo zahájeno přede dnem 1. ledem 2014 (srov. čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. Dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání je přípustné, jelikož rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, o které odvolací soud své odůvodnění opírá, na daný případ nedopadá. Předně je třeba uvést, že uzavřenou dohodu o přistoupení k závazku z úvěrové smlouvy nelze charakterizovat jako spotřebitelskou smlouvu. Žalobci v tomto právním vztahu tedy nevystupovali v postavení spotřebitelů. Nejvyšší soud se otázkou platnosti rozhodčí smlouvy v případě, že rozhodce ad hoc není určen přímo, zabýval ve svých rozhodnutích opakovaně. V citovaném rozhodnutí velkého senátu (sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, publikováno pod č. 121/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), na kterém své rozhodnutí odvolací soud založil, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že neobsahuje-li rozhodčí smlouva přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje-li na ,,rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je taková rozhodčí smlouva neplatná podle § 39 obč. zák. V dalším rozhodnutí ze dne 10. července 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, dovodil, že pokud byl rozhodce určen odkazem na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, pak rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, podle něhož by mohla být nařízena exekuce, jelikož rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky (§ 39 obč. zák.) neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc. Byla-li již exekuce v takovém případě přesto nařízena a zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je třeba exekuci v každém jejím stádiu pro nepřípustnost podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit. V dalším rozhodnutí ze dne 18. března 2014, sp. zn. 21 Cdo 174/2014, pokračoval Nejvyšší soud ve svých závěrech tím směrem, že neobsahuje-li rozhodčí doložka přímé určení rozhodce ad hoc a odkazuje-li pouze na seznam rozhodců vedený a rozhodčí řád vydaný fyzickou osobou (rozhodcem), je (jako celek) neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem. Rozhodčí nález vydaný rozhodcem určeným na základě takovéto absolutně neplatné rozhodčí doložky není způsobilým exekučním titulem, neboť rozhodce neměl k jeho vydání pravomoc. V rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. 23 Cdo 1112/2013, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že rozhodčí smlouva, uzavřená do 31. 3. 2012, která pro řešení sporů mezi účastníky určuje jediného rozhodce, jenž bude jmenován předsedou dozorčí rady právnické osoby, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatná. Jak je z výše uvedených rozhodnutí patrné, za netransparentní způsob určení rozhodce je považován takový způsob sjednání rozhodce, kdy rozhodce určuje právnická osoba, která není stálým rozhodčím soudem. Nezávisí na tom, zda je rozhodce vybírán ze seznamu osob, které jsou předem neznámé (seznam vedený právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem na jejích webových stránkách, a který se může kdykoli změnit, či např. velmi obecný seznam advokátů vedený Českou advokátní komorou), či zda je jmenován touto třetí osobou z osob konkrétně vyjmenovaných v rozhodčí doložce. Z výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání není přípustné, jelikož rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu ve věci rozhodčího řízení.

http://moderniobec.cz/propadna-kauce-pri-neuzavreni-smlouvy/

Propadná kauce při neuzavření smlouvy | Moderní Obec Propadná kauce při neuzavření smlouvy Naše město zveřejnilo na základě usnesení zastupitelstva záměr prodeje obecní nemovitosti. Součástí zveřejněných podmínek bylo i složení nevratné kauce pro případ odstoupení vybraného žadatele od podpisu smlouvy, která měla zabránit zmaření prodeje ze strany účastníků »výběrového... Naše město zveřejnilo na základě usnesení zastupitelstva záměr prodeje obecní nemovitosti. Součástí zveřejněných podmínek bylo i složení nevratné kauce pro případ odstoupení vybraného žadatele od podpisu smlouvy, která měla zabránit zmaření prodeje ze strany účastníků »výběrového řízení« před uzavřením smlouvy. Zastupitelstvem vybraný zájemce uzavření smlouvy skutečně odmítl a zastupitelstvo následně zrušilo usnesení o vyhlášení záměru i usnesení, jímž schválilo uzavření smlouvy s tímto zájemcem. Jsme v popsaném případě povinni kauci zájemci vrátit? Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, ukládá obci ve svém § 39 odst. 1 povinnost zveřejnit mj. záměr prodeje nemovitého majetku. Záměr sám nemá povahu majetkoprávního úkonu (např. návrhu na uzavření smlouvy, veřejného příslibu apod.), ale představuje specifickou veřejnoprávní povinnost informační povahy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. května 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010). To znamená, že ze samotného záměru nevyplývají obci vůči třetím osobám (ale ani naopak) žádná soudně vynutitelná práva ani povinnosti. Právní povaha záměru nicméně nevylučuje, aby součástí zveřejněného dokumentu byly i další podmínky, za nichž má být majetkoprávní úkon realizován, případně další podmínky, které obec stanovila jako povinné pro účast zájemců ve »výběrovém řízení« (tedy jako povinné při posuzování a výběru nabídek příslušnými obecními orgány). Je tudíž možné, aby obec stanovila jako jednu z podmínek i »propadnou kauci«, spočívající v nevratné záloze na kupní cenu v případě, že vybraný zájemce odmítne kupní smlouvu uzavřít. Je-li taková podmínka stanovena, lze mít zato, že mezi zájemcem, který na tuto podmínku přistoupil a kauci uhradil, a obcí, která jeho peněžní plnění přijala, vznikla tímto jednáním nepojmenovaná dohoda podle § 51 občanského zákoníku, jejíž podstatou je povinnost zájemce uhradit kauci, na jejíž vrácení není za obcí stanovených a zájemcem konkludentně akceptovaných podmínek právní nárok (dohoda o propadné kauci). Podle občanského zákoníku totiž mohou být právní úkony učiněny i jednáním (srov. § 34 a § 35 odst. 1 občanského zákoníku) s tím, že zachování písemné formy je nutné jen, pokud tak zákon nebo dohoda účastníků stanoví výslovně, což v případě »dohody o propadné kauci« z žádného zákonného ustanovení nevyplývá. Lze proto učinit dílčí závěr, podle něhož stanovení propadné kauce ve shora popsaném smyslu možné je a nastanou-li podmínky předvídané obcí ve zveřejněném záměru, nemá obec povinnost kauci vrátit (za akceptovatelné však lze považovat »propadnutí« kauce jen vůči »vítězi« výběrového řízení, nikoli vůči nevybraným uchazečům, u nichž lze sotva nalézt legitimní důvod pro její nevrácení). V této souvislosti je ovšem nutné upozornit, že obec by si kauci měla ponechat jen, pokud by zájemce odmítl akceptovat podmínky smlouvy, které byly předem uvedeny v záměru, nebo pokud by smlouvu zcela odmítl uzavřít. Naopak jestliže by pouze nedošlo k dohodě o přesném obsahu smlouvy, aniž by se jednalo o podmínky, které obec předem ve zveřejněném záměru avizovala, pak by právo obce »nevrátit« uhrazenou kauci nevzniklo (v takovém případě nejde o odmítnutí uzavření smlouvy, ale o nedosažení dohody o jejím obsahu). V dotazovaném případě je však situace komplikovanější, neboť zastupitelstvo zrušilo usnesení, jímž schválilo původně zveřejněný záměr (obsahující podmínky kauce) i usnesení, jímž vybralo zájemce o uzavření smlouvy. Patrně však ani tato pozdější revokace nemá za následek zánik výše naznačené dohody o propadné kauci. Tato dohoda totiž vznikla konkludentně uhrazením ze strany zájemce a akceptací této platby ze strany obce, přičemž podmínka předchozího schválení příslušným orgánem obce ve smyslu § 41 odst. 2 zákona o obcích byla splněna tím, že dohodu předem schválilo zastupitelstvo jako součást zveřejněného záměru. Pozdější zrušení schvalovacího usnesení přitom nemohlo na existenci uzavřené dohody a tedy ani na právním nároku obce na přijetí kauce do svého majetku nic změnit, neboť revokace usnesení má v zásadě vždy učinky ex nunc, zatímco zkoumání podmínek pro platný vznik smlouvy, včetně podmínky plynoucí z § 41 odst. 2 zákona o obcích, se činí vždy podle stavu ke dni vzniku daného právního úkonu (a podmínka pro »propadnutí« kauce byla taktéž splněna před zrušením usnesení zastupitelstvem, neboť zájemce předtím jasně projevil svou vůli smlouvu neuzavřít).

http://profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=11&id_article=260214&csum=79879c27

Funkční souvislost ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) zák. č. 428/2012 Sb. // Profipravo.cz / Občanskoprávní shrnutí 06.11.2017 V případě souboru nemovitých věcí, které měly historicky (jen) souvislost vlastnickou (právní), spotřební, případně prostorovou (kdy rozsáhlý nemovitý majetek sloužil k zabezpečení potřeb farnosti), není naplněna podmínka funkční souvislosti ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2546/2017, ze dne 25. 7. 2017 Dotčené předpisy: § 7 odst. 1 písm. a) zák. č. 428/2012 Sb. Okresní soud v Jindřichově Hradci (po připuštění změny petitu žaloby) rozhodl rozsudkem ze dne 8. 11. 2016, č. j. 6 C 75/2016-151, tak, že žalovaná „vydává“ žalobkyni „pozemky KN parc. č. 2946/4 a parc. č. 2947 v k. ú. S.“ (výrok I.), že pokud se žalobkyně „domáhá vydání též pozemku KN st. parc. č. 312, jehož součástí je stavba bez čp/če zem. stav. v k. ú. S., tak v této části se žaloba zamítá“ (výrok II.), a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3.720,- Kč k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Jakuba Kříže, Ph.D. Soud prvního stupně tímto rozsudkem rozhodl o žalobě na nahrazení projevu vůle žalované k vydání označených nemovitých věcí podle § 10 odst. 4 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 177/2013 Sb. (dále jen „zákon č. 428/2012 Sb.“). Vyšel přitom ze zjištění, že právní předchůdkyně žalobkyně Římsko-katolická fara ve Strmilově byla od roku 1884 vlastnicí 58 pozemků soustředěných kolem fary, vesměs tvořících zemědělskou usedlost (šlo o pole, louky, lesy, rybníky, pastviště a zahradu, mezi nimiž byly i pozemky, jejichž vydání se žalobkyně domáhá). Na těchto nemovitostech tvořících funkčně související celek bylo zemědělsky hospodařeno (výnosy byly užívány na hrazení nákladů a provoz fary). Rozhodnutím Okresního národního výboru v Jindřichově Hradci o výkupu ze dne 14. 3. 1949 byly právní předchůdkyni žalobkyně nemovitosti odňaty bez náhrady postupem podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, a přešly tak na stát. Původnímu pozemku PK parc. č. 2946 (louka) odpovídá pozemek KN parc. č. 2946/4 (ostatní plocha, jiná plocha), pozemku PK parc. č. 2947 (louka) pozemek KN parc. č. 2947 (ostatní plocha, jiná plocha) a pozemku PK parc. č. 312 (stavební parcela), jejímž příslušenstvím byla stodola, odpovídá pozemek KN parc. č. 312 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp/če (zemědělská stavba), kterou žalovaná pronajala smlouvou o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 6. 2010 Městu Strmilov. Dále soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně řádně a včas vyzvala žalovanou k vydání označených nemovitých věcí dne 10. 9. a 12. 9. 2013, avšak k uzavření dohody nedošlo. Pokud žalobkyně uplatnila původně nárok na vydání označených nemovitých věcí u Státního pozemkového úřadu, pak tento návrh byl zamítnut pravomocným rozhodnutím tohoto správního orgánu ze dne 23. 7. 2015 s odůvodněním, že se nejedná o nemovitosti zemědělské. Soud prvního stupně dovodil, že žalobkyně je oprávněnou osobou podle § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., že žalovaná je osobou povinnou podle § 4 písm. c) tohoto zákona, jelikož Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je oprávněn hospodařit s označenými nemovitými věcmi, a že žalobkyni byly nemovitosti odňaty způsobem uvedeným v § 5 písm. a) téhož zákona. Dospěl k závěru, že žaloba na nahrazení projevu vůle žalované k vydání označených nemovitých věcí je důvodná ohledně pozemků KN parc. č. 2946/4 a parc. č. 2947 v k. ú. S., neboť spolu funkčně souvisely a souvisely i s dalšími nemovitými věcmi vedenými v knihovní vložce č. 5 pozemkové knihy, neboť tvořily funkčně související celek v podstatě zemědělských nemovitostí, lhostejno, zda spolu bezprostředně souvisely či nikoli a zda „ na nich hospodařila církev či pachtýři při výnosech užitých na hrazení nákladů a provoz strmilovské fary“. Je tak naplněna předpokládaná funkční souvislost podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., neboť nerozhoduje jen současný stav, ale i doba vzniku křivdy v roce 1949, kdy povaha a charakter předmětného církevního majetku jako komplexu zemědělské usedlosti byly zřejmé. Ohledně pozemku KN parc. č. 312, jehož součástí je stavba bez čp/če (zemědělská stavba), soud prvního stupně žalobu zamítl s odůvodněním, že na rozdíl od pozemkového úřadu má za to, že tento pozemek je pozemkem zemědělským, a žalobkyně se jeho vydání může domáhat jen v řízení podle části páté občanského soudního řádu. K odvolání obou účastnic Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 31. 1. 2017, č. j. 19 Co 2476/2016-181, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. potvrdil (výrok I.), ve výroku I. jej změnil tak, že žalobu, aby žalovaná vydala žalobkyni pozemky KN parc. č. 2946/4 a parc. č. 2947 v k. ú. S., zamítl (výrok II.), a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 2.100,- Kč (výrok III.). Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, neztotožnil se však s jeho závěrem o existenci funkční souvislosti předmětných pozemků s jinými nemovitými věcmi vlastněnými žalobkyní nebo s nemovitými věcmi vydávanými [§ 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb.]. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 1758/2013, na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 4 Co 149/2016, a na Důvodovou zprávu k zákonu č. 428/2012 Sb. (v níž se zdůrazňuje snaha o zachování či znovuobnovení „funkčních celků“, např. funkční souvislost stavby a pozemku pod ní, stavby a bezprostředně souvisejícího pozemku nezbytného pro její provoz, popř. stav umístění nemovitosti v rámci jiného pozemku, a na odstranění chyb ve výčtovém zákoně č. 298/1990 Sb.) dovodil, že funkční souvislost představuje takový vztah dvou věcí, kdy jedna věc v podstatě umožňuje druhé plnit její funkci, takže ekonomická a užitná hodnota jedné věci oddělením od druhé věci je podstatně snížena, a že funkční souvislost nemůže být odvozována z toho, že v rozhodném období existovala vlastnická jednota pozemků (v takovém případě se jedná o souvislost právní - vlastnickou), a ani z toho, že vlastník pozemků používal (či používá) výnosy z hospodaření na nich ke stejnému účelu (v takovém případě se jedná o souvislost spotřební). Taktéž územní blízkost či sousední poloha nemovitostí nezakládá sama o sobě funkční souvislost, neboť i sousedící pozemky mohou být hospodářsky zhodnocovány rozdílně a vzájemně nezávisle. Funkční souvislost nelze zaměňovat ani s pojmem knihovního tělesa ve smyslu § 3 zákona č. 95/1871 ř. z., o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách. Odvolací soud proto shledal důvodnou námitku žalované, že v řízení nebyla prokázána funkční souvislost předmětných pozemků ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., přičemž žalobkyně netvrdila žádné dostatečně konkrétní skutečnosti, které by opodstatňovaly jejich vydání; žádné nové skutečnosti neuvedla ani přes výzvu odvolacího soudu či při jednání u tohoto soudu. Odvolací soud proto dospěl - na rozdíl od soudu prvního stupně - k závěru, že žaloba na nahrazení projevu vůle není podle tohoto ustanovení důvodná a že nebyla ani splněna podmínka uvedená v § 7 odst. 1 písm. b) téhož zákona, neboť v řízení nebylo tvrzeno ani zjištěno, že by předmětné pozemky sloužily žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jako obydlí duchovních. Z těchto důvodu změnil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že žalobu zamítl, a ve výroku II. jej potvrdil z důvodu, že ani ohledně pozemku KN parc. č. 312 nebyla splněna podmínka uvedená v § 7 odst. 1 písm. a) či písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., tedy bez ohledu na to, zda budova stojící na tomto pozemku je nemovitostí zemědělskou či nezemědělskou. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním (směřujícím proti jeho výrokům I. a II.), jehož přípustnost ve smyslu § 237 o. s. ř. dovozuje z toho, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, „zda v případě komplexní zemědělské usedlosti existující k roku 1949 platilo, že jednotlivé pozemky tuto zemědělskou usedlost tvořící spolu funkčně souvisely“, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, přičemž uplatnila dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně především připomněla, že předmětem žaloby učinila tři pozemky, které z historického hlediska tvořily součást komplexu zemědělské usedlosti ve vlastnictví její právní předchůdkyně Římsko-katolické fary ve Strmilově, že tato usedlost byla knihovně zapsána v knihovní vložce č. 5 pozemkové knihy pro katastrální území S., že větší část tohoto původního komplexu jí byla vydána povinnými osobami v jiných řízeních a že list vlastnictví v tomto katastrálním území (LV č. 188) čítá v současné době 47 pozemků v jejím vlastnictví. Z povahy věci tedy podle jejího názoru vyplývá, že všechny pozemky tvořící zemědělskou usedlost byly historicky využívány jako jeden hospodářský celek, přesto však odvolací soud uzavřel, že pozemky nesplňují znak tzv. funkční souvislosti [§ 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb.], a toto ustanovení tedy interpretoval tak, že pozemky tvořící jeden zemědělský hospodářský celek spolu v minulosti funkčně nesouvisely, tj. měly navzájem nesouvisející funkci, s čímž dovolatelka nesouhlasí. Namítá, že funkční souvislost („věc…souvisela s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní“) je neurčitým právním pojmem, přičemž jeho aplikace závisí na odborném posouzení v každém jednotlivém případě, a že Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 945/2016 připomněl důležité interpretační vodítko, podle kterého při interpretaci restitučního zákonodárství je třeba k oprávněným osobám přistupovat co nejvstřícněji, přičemž případné legislativní nedůslednosti nemohou jít k tíži restituentům, a že zavdává-li restituční předpis pochybnostem, zda na jeho základě má být křivda napravena, je na místě k jejímu odčinění přikročit, a to zvláště za situace, v níž náklady této nápravy nese pouze stát. Odvolací soud ovšem zaujal extrémně restriktivní vymezení pojmu funkční souvislost a navíc odkázal na rozsudek dovolacího soudu, jehož závěry na danou věc nedopadají. Přitom však zákon č. 428/2012 Sb. poskytující zmírnění křivd způsobených totalitním režimem (zásada ex favorem restitutionis) vztah funkční souvislosti neomezuje jen na vztah mezi stavbou a pozemkem, ale i na vztah mezi jakoukoliv věcí (včetně movité věci) a nemovitou věcí ve vlastnictví oprávněné osoby nebo jí vydávané. Taktéž Důvodová zpráva k tomuto zákonu uvádí, že cílem je zachovat stávající funkční celky a plně obnovit ty funkční celky, které v rámci původního majetku registrovaných církví a náboženských společností existovaly a byly totalitním režimem narušeny. Závěry odvolacího soudu, že v daném případě je dána souvislost spotřební, prostá územní blízkost či sousední poloha, však neoslabují existenci historické funkční souvislosti, ale naopak ji umocňují. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení - žalobkyní) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), řádně zastoupenou advokátem, a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva [zda v případě souboru nemovitých věcí, které měly historicky souvislost vlastnickou (právní), spotřební, případně prostorovou (kdy rozsáhlý nemovitý majetek sloužil k zabezpečení potřeb farnosti), je či není naplněna podmínka funkční souvislosti ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb.], která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena, přezkoumal rozsudek odvolacího soudu v napadených výrocích ve smyslu § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně není opodstatněné. Nesprávné právní posouzení věci, které dovolatelka uplatňuje jako důvod dovolání [§ 241a odst. 1 o. s. ř.], může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval. Zákon č. 428/2012 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 177/2013 Sb., stanoví v § 1, že upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu (dále jen „registrované církve a náboženské společnosti“), v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (dále jen „rozhodné období“) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi. Podle § 7 odst. 1 tohoto zákona povinná osoba podle § 4 písm. c) a d) vydá oprávněné osobě nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, pokud a) funkčně souvisela nebo souvisí s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní, nebo která se vydává podle tohoto zákona, nebo b) oprávněné osobě nebo jejímu právnímu předchůdci v rozhodném období sloužila k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jako obydlí duchovních. Zákon č. 428/2012 Sb. pojem funkční souvislosti nedefinuje. Tento pojem se vyskytuje např. v § 3 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách, v § 332 a § 335 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, a především v § 11a odst. 11 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), jenž stanoví, že je-li oprávněná osoba vlastníkem nebo spoluvlastníkem stavby, která je nemovitostí, lze jí mimo veřejnou nabídku převést do vlastnictví pozemek, na kterém je tato stavba umístěna, i pozemek, jestliže s touto stavbou funkčně souvisí. Z této úpravy v zákoně o půdě je sice podle názoru Nejvyššího soudu zjevné, že funkční souvislost dopadá na širší okruh nemovitostí než pouze na pozemky pod stavbami, což plyne např. i z jeho rozsudku ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 1758/2013 (v němž dospěl k závěru, že „pozemek funkčně souvisí se stavbou ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví oprávněné osoby nebo jejího právního nástupce, do jejichž vlastnictví lze funkčně související pozemek převést mimo veřejnou nabídku podle ustanovení § 11a odst. 11 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jestliže by hospodářský provoz stavby byl bez pozemku ve své podstatě vyloučen“), jedná se však o úpravu týkající se funkční souvislosti mezi stavbou a pozemky. V Důvodové zprávě k zákonu č. 428/2012 Sb. se uvádí, že „ustanovení § 7 umožňuje vydání věcí z původního majetku registrovaných církví a náboženských společností ostatními povinnými osobami (než uvedenými v § 6 zákona). Cílem je zachovat stávající funkční celky a plně obnovit ty funkční celky, které v rámci původního majetku registrovaných církví a náboženských společností existovaly a byly totalitním režimem narušeny. Odstavec 1 upravuje vydání nemovitostí, které jsou ve vlastnictví státu a staly se předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, a zároveň funkčně souvisejí s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba nebo její právní předchůdce vlastní, nebo která se vydává podle tohoto zákona. Ustanovení se rovněž týká nemovitostí, které v rozhodném období sloužily k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jako obydlí duchovních. Nemovitou věcí funkčně související s majetkem, který oprávněná osoba vlastní, je především pozemek pod stavbou a pozemek, který bezprostředně souvisí se stavbou a je podmínkou jejího provozu, anebo nemovitá věc umístěná na pozemku ve vlastnictví oprávněné osoby. Např. zákon č. 298/1990 Sb. převedl na oprávněné osoby souvislé celky nemovitostí; v důsledku aplikace výčtové metody však došlo k nemalému počtu chyb a nebyly tak vydány např. pozemky pod vydávanými budovami, zahrady uprostřed klášterních komplexů atd“. Dále je v Důvodové zprávě uvedeno, že „hodnotu majetku vydávaného podle § 7 je velmi obtížné až nemožné vyčíslit, neboť tento majetek nebyl v evidencích samotných registrovaných církví a náboženských společností rozlišen a dnes ho nelze identifikovat“, a že „vzhledem k tomu, že se jedná o majetek určený pouze pro nehospodářské účely, nejedná se o majetek velkého rozsahu“. Odborná literatura (srov. Chocholáč, A. In: Jäger, P., Chocholáč, A. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi: Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, dostupný též v systému ASPI) zaujala k § 6 a § 7 tohoto zákona názor, že „na rozdíl od vydání nemovitých věcí Státním pozemkovým úřadem a Lesy ČR musí být pro vydání nemovité věci dalšími povinnými osobami splněny dodatečné podmínky. Úmysl zákonodárce zde směřoval k omezení rozsahu vydávaných nemovitých věcí oproti § 6. To musí být důležité interpretační vodítko při výkladu některých obecných pojmů v tomto ustanovení obsažených (funkční souvislost, administrativní účel apod.). Pokud by totiž měly být oprávněným osobám vydány všechny věci z původního majetku registrovaných církví a náboženských společností, se kterým hospodaří povinné osoby uvedené v § 4 písm. c) a d), nebylo by důvodu pro existenci samostatného § 7. Naopak rozsah vydávaných movitých věcí je oproti § 6 širší“. K otázce funkční souvislosti byl v tomto komentáři zaujat názor, že „bude muset být řešena v každém jednotlivém případě a že důkazní břemeno je v tomto ohledu podle § 9 odst. 1 písm. c) a § 10 odst. 1 písm. c) na straně oprávněných osob. Některé případy by měly být nesporné, např. pozemky pod stavbami, pozemky přístupových cest ke stavbám apod. Podobně je zřejmá vzájemná funkční souvislost budov, včetně hospodářských, a pozemků v klášterním areálu. U kostelů by měla být nesporná funkční souvislost přilehlé zahrady, hřbitova či fary, která by však prioritně měla být vydávána podle § 7 odst. 1 písm. b) jako obydlí duchovních. Prostorová souvislost sama o sobě funkční souvislost neprokazuje. To samé platí pro právní souvislost danou tím, že nemovitosti tvořily v pozemkové knize jedno knihovní těleso. Knihovní těleso bylo obvykle tvořeno nemovitostmi, které byly ve vlastnictví jednoho vlastníka v daném katastrálním území. Nebyly zcela právně samostatné, neboť zastavit bylo možné jen knihovní těleso jako celek. Právní nesamostatnost však nelze považovat za hospodářskou (funkční) nesamostatnost. To, že spolu nemovitosti mají souviset hospodářsky (funkčně), nebylo podmínkou toho, aby tvořily jedno knihovní těleso. Vlastník také mohl kdykoliv nějakou nemovitost odepsat a vytvořit z ní samostatné knihovní těleso. Souvislost je tedy právní, nikoli funkční. Jako jedno knihovní těleso mohly být např. vedeny zemědělské pozemky, hostinec, pivovar, pec, skladiště dynamitu, cihelna, rašeliniště, továrna, pila, lékárna, sušárna, klášter apod., jejichž funkce byly značně odlišné. Lze uzavřít, že funkční souvislost představuje takový vztah dvou věcí, kdy jedna věc v podstatě umožňuje druhé plnit její funkci. Ve vztahu funkční souvislosti je ekonomická a užitná hodnota jedné věci oddělením od druhé věci podstatně snížena. Může se jednat jak o vztah oboustranné závislosti, kdy ani jedna z věcí nemůže samostatně plnit řádně svou funkci, tak o vztah jednostranné závislosti, kdy jedna věc může plnit svou funkci samostatně, zatímco druhá nikoli“. Taktéž v další komentářové literatuře (srovnej Kříž, J. In: Kříž, J., Valeš, V. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi: Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 193) se uvádí, že funkčně související věci jsou věci tvořící společně jeden funkční celek, např. stavba s okolními pozemky a přístupovou cestou, areál kláštera apod. a že funkční souvislost se posuzuje ve vztahu ke skutečné funkci daných věcí a neomezuje se proto pouze například na bezprostřední sousedství. Ve vztahu k restituci tělovýchovného zařízení je v tomto komentáři poukazováno na nález sp. zn. II. ÚS 78/98, v němž Ústavní soud dovodil, že „celé tělovýchovné nebo sportovní zařízení (sportovní areál) tvoří jeden funkční celek bez ohledu na to, že jednotlivé stavby jsou schopny samostatné existence a samostatného plnění určité vymezené funkce. Vycházeje z vlastního účelu sportovního areálu, tj. provozování sportu, je třeba tyto stavby posuzovat jako jeden soubor, neboť zde existuje vzájemná provázanost funkcí mezi jednotlivými objekty“. Autoři komentáře dospívají k tomu, že „posuzování vycházející ze vzájemné provázanosti funkcí jednotlivých věcí se jeví jako nejvhodnější vodítko pro určení funkční souvislosti“. Podmínka funkční souvislosti musí být oprávněnou osobou doložena již ve výzvě k vydání věci [§ 9 odst. 1 písm. c) a § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 428/2012 Sb.]. Nemovité věci, u kterých nebude funkční souvislost prokázána, nemohou být podle § 7 odst. 1 písm. a) téhož zákona vydány. Z Důvodové zprávy k § 7 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., jakož i z komentářové literatury k tomuto ustanovení, plyne, že předpokládá vydávání pouze omezeného okruhu majetku, a to pro „nehospodářské účely“ a nevelkého rozsahu. Funkční souvislost vydávaných nemovitostí ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. tedy může a i v minulosti mohla vyplývat pouze z jejich skutečné užitné souvztažnosti dané faktickými možnostmi hospodářského využití, a to především s ohledem na jejich stavební či jinou hospodářskou podobu nebo jejich přírodní ráz, což pouze odvozeně může souviset i s jejich vzájemnou polohou v území. Z ekonomického hlediska se tato souvztažnost může projevovat či v minulosti projevovala zpravidla tím, že jedna nemovitost je (byla) předpokladem fungování či řádného využívání nemovitosti jiné vzhledem k jejímu funkčnímu určení, přičemž toto využití je (bylo) bez druhé nemovitosti ztížené nebo nemožné, a oddělením jedné věci od druhé je (byla) jejich ekonomická a užitná hodnota podstatně snížena. Funkční souvislost požadovaných pozemků proto nemůže být odvozována z toho, že v rozhodném období existovala vlastnická jednota odňatých pozemků s jinými pozemky vydanými či vydávanými oprávněné osobě, neboť se nejednalo o souvislost funkční, nýbrž o souvislost právní (vlastnickou), přičemž takovým výkladem by byl popřen rozdíl mezi ustanoveními § 6 a § 7 zákona č. 428/2012 Sb. Funkční souvislost není obdobně dána tím, že vlastník (právní předchůdce oprávněné osoby) odňatých pozemků používal výnosy z hospodaření na těchto pozemcích ke stejnému účelu jako z dalších již vydaných či vydávaných pozemků, neboť se jednalo o souvislost spotřební, nikoliv funkční. Územní blízkost či sousední poloha pozemků nezakládala sama o sobě jejich funkční souvislost, neboť i sousedící nemovitosti mohou (mohly) být hospodářsky využívány (obhospodařovány) rozdílně a vzájemně nezávisle. Funkční souvislost rovněž nelze zaměňovat s pojetím knihovního tělesa ve smyslu § 3 zákona č. 95/1871 ř. z., o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách, a ani se skutečností, že některé pozemky z původního historického církevního majetku byly z geodetického a evidenčního hlediska vedeny odlišně oproti současnému stavu katastru nemovitostí. V posuzované věci žalobkyně v žalobě o nahrazení projevu vůle žalované k vydání označených nemovitých věcí, podané u soudu prvního stupně dne 17. 3. 2016, uvedla, že splnění podmínky funkční souvislosti ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 428/2012 Sb. osvědčila ve výzvě k vydání nemovitých věcí; z výzvy ze dne 6. 9. 2013 vyplývá (a mezi účastnicemi bylo nesporné), že žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání 39 pozemků PK, zapsaných v knihovní vložce 5 pozemkové knihy pro katastrální území S., mezi nimi i pozemku parc. č. 312 se stavbou bez čp/če, přičemž vztah funkční souvislosti dovozovala z toho, že spolu s pozemkem parc. č. PK (nyní KN 1134/6) „byly součástí jedné pozemkové parcely a tvořily jeden funkční hospodářský celek“, k čemuž předložila výpis z knihovní vložky č. 5 pozemkové knihy. Další výzvou taktéž ze dne 6. 9. 2013 vyzvala žalobkyně žalovanou k vydání 9 pozemků, mezi nimiž byly i pozemky parc. č. 2946 a parc. č. 2947, přičemž funkční souvislost dovozovala z toho, že tyto pozemky funkčně souvisely s vydávanými pozemky PK parc. č. 2939 a parc. č. 2940 v katastrálním území S., neboť byly sousedící a ležící v bezprostřední blízkosti požadovaných pozemků a tvořily jeden funkční hospodářský celek. Dovozuje-li tedy dovolatelka funkční souvislost požadovaných nemovitých věcí z toho, že jak již vydané, tak vydávané a požadované pozemky tvořily společně jediné knihovní těleso, zapsané v knihovní vložce č. 5 pozemkové knihy pro katastrální území S., jakož i z toho, že všechny pozemky tvořící zemědělskou usedlost byly historicky využívány jako jeden hospodářský celek, pak je jednoznačné, že o funkční souvislost ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. se v daném případě nejednalo, neboť šlo jen o souvislost vlastnickou (právní), spotřební či (i) prostorovou. Dovolací soud ze všech uvedených důvodů dospěl k závěru, že v případě souboru nemovitých věcí, které měly historicky souvislost vlastnickou (právní), spotřební, případně prostorovou (kdy rozsáhlý nemovitý majetek sloužil k zabezpečení potřeb farnosti), není naplněna podmínka funkční souvislosti ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. Lze jen dodat, že zákonná úprava citovaného zákona sice preferuje naturální restituci, přesto však zákonodárce zakotvil do zákona u povinných osob uvedených v § 4 písm. c) a d) podmínku funkční souvislosti s jiným nemovitým majetkem vydaným či vydávaným oprávněné osobě, kterou nelze pomíjet. Povinné osoby uvedené v § § 4 písm. c) a d) tak nevydávají veškerý majetek, ale pouze ten majetek pro „nehospodářské účely“, kdy by hrozilo, že v důsledku nevydání určité požadované nemovité věci by nemohla jiná věc či jiné věci náležející či vydávané církevnímu subjektu řádně fungovat podle svého funkčního určení. Jak vyjadřuje zákon č. 428/2012 Sb. již ve svém § 1, upravuje zmírnění některých majetkových křivd, a nepředpokládá tedy, že ve všech případech dojde k naturální restituci; pro takové případy přiznává církvím a náboženským společnostem v § 15 finanční náhradu, z níž náhrada pro Církev Římskokatolickou činí podle odstavce 2 písm. g) částku 47 200 000 000 Kč. Podle Důvodové zprávy k zákonu „suma finančních náhrad určených pro všechny církve a náboženské společnosti představuje náhradu za jejich původní majetek, který se v rozhodném období stal předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5 a nemá být těmto církvím a náboženským společnostem podle tohoto zákona vydán“, přičemž „vyplacení finanční náhrady je jedním z předpokladů, které by dotčeným církvím a náboženským společnostem měly umožnit vytvoření hospodářské základny pro trvale udržitelné samofinancování“. Princip ex favore restitutionis, z něhož Ústavní soud již od svých prvních rozhodnutí v restitučních věcech vycházel a jenž zdůrazňoval (viz jeho nálezy ze dne 21. 12. 1992, sp. zn. I. ÚS 597/92, ze dne 18. 1. 1996, sp. zn. I. ÚS 154/95, ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. I. ÚS 754/01, a ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 2896/09) a na nějž dovolatelka poukázala, v dané věci uplatnit nelze, neboť by to bylo proti smyslu a účelu zákona č. 428/2012 Sb., jímž je zmírnění některých majetkových křivd. Snaha o volbu interpretace vstřícné vůči oprávněným osobám totiž nemůže vést k tomu, aby soudy překračovaly zákonný režim majetkového vyrovnání s církvemi. Zakotvení právního rámce pro nápravu historických bezpráví z doby nesvobody bylo úlohou demokraticky konstituovaného zákonodárného sboru; naproti tomu soudy nemohou politickou reprezentací zvolené pojetí nápravy majetkových křivd uzpůsobovat vlastním představám o žádoucí míře kompenzace újmy, již církve a náboženské společnosti v minulosti utrpěly. Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je správný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle § 243d písm. a) o. s. ř. zamítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. l, § 151 odst. 1, části věty před středníkem, a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek dovolacího řízení na jejich náhradu nemá právo, a žalované v tomto řízení (podle obsahu spisu) žádné náklady nevznikly.

http://docplayer.cz/344519-Metodicky-postup-strediska-pms-cr-v-ramci-pripravneho-rizeni-a-rizeni-pred-soudem.html

⭐Metodický postup střediska PMS ČR v rámci přípravného řízení a řízení před soudem Download "Metodický postup střediska PMS ČR v rámci přípravného řízení a řízení před soudem" 1 Metodický postup střediska PMS ČR v rámci přípravného řízení a řízení před soudem Úvodní ustanovení Probační a mediační služba usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na ochranu komunity, zájmy poškozených a prevenci kriminality. Metodický standard činností v rámci přípravného řízení a řízení před soudem vychází z potřeby stanovit efektivní a účinné postupy pracovníků PMS při mediaci a dalších činnostech směřujících k urovnání konfliktního stavu v souvislosti s trestním řízením tak, aby byly naplňovány principy restorativní justice. Cílem tohoto metodického postupu je standardizovat a sjednotit praxi jednotlivých kroků středisek PMS ve vztahu ke klientům a spolupracujícím institucím a zajistit potřebnou kvalitu poskytovaných služeb. Tyto metodické standardy vycházejí ze zkušenosti a praxe PMS od roku 2001, navazují na zkušenosti a dobrou praxi z období před účinností zákona o PMS a respektují Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R (99) 19 K mediaci v trestních věcech a jsou inspirovány osvědčenou praxí kontinentálních a anglosaských služeb. 1 V části A tohoto metodického postupu jsou popsány základní kroky, které provádí středisko PMS v rámci mediace v přípravném řízení a v řízení před soudem v souladu s naší právní úpravou a teoretickými východisky pro poskytování mediačních činností. V části B jsou popsány kroky, které provádí středisko PMS při činnostech směřujících k urovnání konfliktního stavu v rámci trestního řízení tehdy, není-li možno využít mediace. Část A Mediační činnosti Definice: Mediací se podle zákona o PMS rozumí mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným směřující k urovnání konfliktního stavu a je vykonávaná v souvislosti s trestním řízením. Mediaci lze provádět jen s výslovným souhlasem obviněného a poškozeného, tzn. mediace je poskytována pouze na základě dobrovolného souhlasu obou stran. Mediaci lze pro účely trestního řízení definovat jako alternativní metodu řešení konfliktů, která využívá přítomnosti nestranné třetí osoby mediátora. Postavení mediátora je vyvážené k oběma stranám. Je odborníkem na efektivní vyjednávání. Napomáhá stranám konfliktu dospět k urovnání sporu a nalézt vzájemně přijatelné řešení dané situace. Jeho úkolem je řídit proces jednání, vytvářet podmínky pro dorozumění účastníků a nalezení řešení, která zohledňují zájmy obou stran. Mediátor spor neposuzuje, ani nerozhoduje o formě jeho řešení. 2 1 Detailní postup mediátora upravuje Manuál k mediaci, který střediska obdržela v rámci kvalifikačního vzdělávání od Institutu pro probaci a mediaci-spj. Rovněž Příručka pro probaci a mediaci v kapitole D3 str popisuje oblast činnosti v mediaci. Tento metodický materiál rovněž respektuje Úplné znění pokynu obecné povahy Nejvyšší státní zástupkyně č. 9/94 (viz. Zvláštní ustanovení po postupu státního zástupce při uplatnění mediace a probace v trestním řízení čl. 62a). 2 Ouředníčková, L., Pilný, O., Rabiňáková, D., Štern, P. Předmluva k českému vdání publikace Riskin, L. L., Arnold, T., Keating, J. M. Mediace aneb jak řešit konflikty. 1. vyd. Praha: Facia, 1996, s Probační a mediační služba ČR,2 I. Zahájení činnosti střediska 1. Středisko PMS zahajuje svoji činnost v daném případě na základě podnětu, pokynu k zahájení činnosti v daném případu, či na základě vytipování případu z vlastní iniciativy, a to jak v rámci přípravného řízení, tak i ve stadiu po podání obžaloby. 2. Pokyn k zahájení činnosti středisko PMS obdrží od orgánů činných v trestním řízení. 3. S podnětem k zahájení činnosti v daném případu se na středisko mohou obrátit i další na případu zúčastněné osoby poškozený, obviněný, obhájce, zmocněnec, rodiče mladistvého obviněného, pracovníci orgánů sociálně právní ochrany dětí, poskytovatelé sociální služby a další. 4. V případě, kdy podnět k zahájení činnosti v přípravném řízení středisko obdrží od některé z osob vyjmenovaných v bodě I. odst. 3, nebo vytipuje případ z vlastní iniciativy, neprodleně o tomto informuje dozorového státního zástupce a vyžádá si jeho stanovisko k možnosti PMS vstoupit do případu, resp. vyžádá si jeho pokyn k zahájení činnosti ve věci (vzor č. 2). 5. Činnost střediska PMS v přípravném řízení a řízení před soudem primárně směřuje k uplatnění mediačních činností a dalších činností směřujících k urovnání konfliktního stavu ve společnosti v souvislosti s trestním řízením. 6. Za situace, kdy v daném případě nelze z některých zákonných důvodů (např. jedna ze stran nesouhlasí s mediací) mediaci uskutečnit, činnost střediska směřuje k jinému způsobu urovnání konfliktního stavu v souvislosti s trestním řízením, například ke zpracování zprávy před rozhodnutím nebo přípravě dalších podkladů umožňujících uplatnění zvláštních způsobů trestního řízení nebo alternativních sankcí. II. Přípravná fáze 1. Po získání souhlasu státního zástupce (soudce) se zahájením činnosti, resp. po obdržení pokynu k zahájení činnosti v dané věci, začne středisko podnikat kroky směřující k prvnímu kontaktování zúčastněných stran. 2. Úředník PMS pozve klienty - obviněného a poškozeného - k úvodním konzultacím resp. individuálním jednáním. Formu prvního oslovení stran úředník PMS volí podle individuálních okolností a možností daného případu může se jednat o: a) písemnou pozvánku na konzultaci (vzor č. 1a, 1b) b) telefonickou nabídku konzultace c) osobní pozvání na konzultaci 3. Z hlediska vhodnosti pořadí kontaktování poškozeného a obviněného je třeba zohlednit individuální okolnosti případu. S ohledem na standard postupu a získané zkušenosti se první kontakt klientů formou písemné pozvánky jeví jako nejvhodnější. Pozvánka na úvodní konzultaci je odeslána oběma stranám. 4. K písemné pozvánce úředník PMS přiloží další informace důležité pro rozhodování klientů (např. leták o činnosti PMS, leták o mediaci). Písemná pozvánka se klientům odesílá obvykle formou obyčejné listovní zásilky. Probační a mediační služba ČR,3 5. Termíny jednání úředníka PMS s obviněným a poškozeným lze pro urychlení postupu ve věci naplánovat na stejný den, ale v jiný čas. 6. Telefonická nabídka konzultace může celý proces dojednávání značně urychlit, nicméně obsahuje riziko zkreslení informací, jež se týkají způsobu řešení věci. Tato forma prvního kontaktu nedává klientům, oproti např. písemné pozvánce, možnost nabídku první konzultace v klidu zvážit. I v případě telefonické nabídky konzultace je vhodné nabídnout klientům zaslání či předání informativního letáku (o činnosti PMS, případně o mediaci) před jejich rozhodnutím zúčastnit se konzultace. 7. Osobní kontakt je velmi přínosný například v situaci, kdy klienti na doporučení policie sami navštíví středisko. V rámci tohoto prvního kontaktu je možné přímo domluvit termín konzultace a poskytnout klientovi první nezbytné informace (ústně i písemně), popřípadě je možné úvodní konzultaci přímo uskutečnit III. Individuální konzultace 1. Individuální konzultace úředníka PMS s obviněným a s poškozeným slouží k postupnému zmapování možností pro uskutečnění mediace. Je to prostor pro to, aby úředník PMS stranám srozumitelnou formou předal všechny potřebné informace, které strany potřebují ke svému rozhodnutí, zda s mediací budou souhlasit či nikoli. Úředník PMS zároveň mapuje oblast jejich zájmů a potřeb a uvážlivě, podle vývoje případu, nabízí možnost společného setkání obviněného a poškozeného. 2. Z individuálních konzultací s obviněným a poškozeným úředník PMS vyhotoví záznam o úkonu (viz spisový řád - bod XIX, odst. 1). Jedná se o záznam z konzultace, který stručně zachycuje zejména proceduru jednání, tj. kdy se jednání uskutečnilo a kdo byl u něho přítomen. Z hlediska obsahové náplně konzultace záznam dokladuje, že klientovi (obviněnému a poškozenému) byly předány všechny relevantní informace 3 *. Záznam o úkonu rovněž obsahuje základní souhrn informací, které se týkají představ stran o způsobu řešení situace. V záznamu je zachyceno vyjádření stran k možnosti uskutečnění mediace tedy souhlas s mediací a termín další konzultace nebo naopak, že k mediaci nedojde vzhledem k nesouhlasu strany (stran). Obsah záznamu o úkonu úředník PMS zpracovává se zřetelem na dodržení principu důvěrnosti. 3. Pokud se středisku nepodaří zprostředkovat mediaci, může úředník PMS nabídnout obviněnému, stejně tak i poškozenému, další formu spolupráce. Tato činnost střediska směřuje k dojednání jiného způsobu urovnání konfliktního stavu stran, jež vyplývá ze spáchaného trestného činu. Zejména se může jednat o možnost vypracování zprávy před rozhodnutím 3 Relevantními informacemi se rozumí především seznámení stran s tím, že podmínkou uskutečnění mediace je jejich dobrovolný vstup do tohoto jednání a zároveň mohou kdykoliv mediaci bez udání důvodů ukončit. Obsah jednání je důvěrný. Některé informace z jednání se mohou se souhlasem klientů objevit ve Zprávě o výsledku mediace. Ta pak může sloužit pro účely dalšího rozhodování OČTŘ. Účast na mediaci není chápána jako důkaz o přiznání viny. Probační a mediační služba ČR,4 IV. Společné jednání stran mediace 1. Účastníky mediace jsou primárně obviněný a poškozený tedy ti, jichž se konflikt týká přímo. Tito účastníci mají právo přizvat si k mediačnímu jednání i další osoby. Těmito osobami mohou být např. rodinní příslušníci stran, obhájci, pracovníci orgánu sociálně právní ochrany dětí, soudní znalci, zmocněnci poškozených, zástupci komunity, která byla rovněž dotčena trestnou činností a další osoby, které mohou být pro řešení konfliktu přínosem. O přítomnosti těchto osob při mediaci a o pravidlech jejich vstupu do mediačního jednání úředník PMS společně se stranami vyjednává. Přítomnost těchto osob musí být akceptována oběma stranami tj. s jejich přítomností musí souhlasit jak obviněný, tak poškozený. Právo přizvat tyto další osoby k mediačnímu jednání má i úředník PMS. 2. Společné jednání je zpravidla výsledkem předchozích individuálních jednání. Účastní se ho úředník PMS, obviněný, poškozený, případně po vzájemné dohodě i další účastníci mediace viz bod IV. odst Během společného jednání úředník PMS napomáhá oběma klientům (obviněnému, poškozenému) vzájemně komunikovat, otevírat společná témata, vyjasňovat sporné oblasti, podporuje strany v aktivním hledání vzájemně prospěšného způsobu řešení celého případu a objasňuje vyváženým přístupem trestně právní kontext prováděné mediace. 4. Úředník PMS je odpovědný za proces mediace, tedy dbá o to, aby průběh mediace byl v souladu se zákonem. V případě, že výsledkem mediace je dohoda mezi stranami, dbá úředník PMS na to, aby dosažení dohody bylo v souladu s dobrými mravy, aby dohoda nebyla uzavřena pod nátlakem, vyjadřovala svobodnou vůli účastníků mediace a uspokojovala jejich potřeby a zájmy. Její obsah by stranám měl být srozumitelný a závazky obsažené v dohodě by měly být splnitelné, přiměřené okolnostem a kontrolovatelné. Kontrolu plnění dohody zpravidla provádí středisko PMS. V. Písemné výstupy z mediace 1. Při práci s písemnými informacemi zachycenými v průběhu mediace se úředník PMS řídí ustanoveními spisového řádu PMS (bod XXI., odst. 4, bod XXII. odst. 2, 3). 2. Probační spisy jsou v průběhu mediace přístupné k nahlížení pouze účastníkům mediace a úředníkovi PMS. Do probačního spisu ve věcech mediace se zakládají jednotlivé záznamy o úkonu záznamy z jednotlivých konzultací a další podstatné materiály, s jejichž zveřejněním účastníci mediace souhlasí. Do probačního spisu se po ukončení mediace rovněž zakládá zpráva o výsledku mediace a případně uzavřená dohoda. 3. Pracovní materiály vzniklé v průběhu mediace (například písemné poznámky úředníka PMS, záznamy jednání na flipchartu apod.) se bezprostředně po ukončení mediace zničí. 4. Dohoda je tvořena za spolupůsobení úředníka PMS společným vyjednáváním přítomných stran. 5. Výsledek mediace úředník PMS shrne do zprávy o výsledku mediace (viz. vzor č. 3), kterou společně s výstupem mediace (sjednanou dohodou, případně dalšími materiály) předá příslušnému státnímu zástupci nebo soudci jako podklad pro jeho další rozhodnutí ve věci. Probační a mediační služba ČR,5 6. Zpráva o výsledku mediace by měla obsahovat: základní údaje o dosaženém výsledku a provedených krocích v průběhu mediace. Její přílohu tvoří uzavřená dohoda, případně další podklady vztahující se k mediačnímu jednání, s jejichž zveřejněním strany souhlasí. 7. V případě, kdy v rámci mediace nedojde k uzavření dohody, úředník PMS společně se stranami sjednává text informace, že nebyla uzavřena dohoda a tato skutečnost bude zapracována do zprávy o výsledku mediace. 8. Zpráva o výsledku mediace by neměla obsahovat údaje, které by mohly být k tíži obviněného, pokud nedošlo k uzavření dohody. Je třeba brát v úvahu dobrovolnost stran účastnit se mediace a presumpci neviny u obviněného. VII. Další postup 4 1. Pokud nedojde k dohodě a ze strany klienta (klientů) je zájem pokračovat ve spolupráci se střediskem, je možné za jeho (jejich) souhlasu pokračovat ve spolupráci v podobě činnosti směřující k urovnání konfliktního stavu v souvislosti s trestným činem. Přílohy: 1. Vzor č. 1a: Pozvánka ke konzultaci pro poškozeného 2. Vzor č. 1b: Pozvánka ke konzultaci pro obviněného 3. Vzor č. 2: Stanovisko státního zástupce 4. Vzor č. 3: Zpráva o výsledku mediace 5. Příloha č. 1: Manuál mediace 4 Pozn.: Mediaci lze provádět i ve vykonávacím řízení, kdy před jejím zahájením není nezbytné kontaktovat orgány činné v trestním řízení. Vzhledem k vymezení tohoto metodického postupu na přípravné řízení a řízení před soudem není oblast mediace ve vykonávacím řízení jeho součástí. Probační a mediační služba ČR,6 Část B činnosti směřující k urovnání konfliktního stavu v rámci trestního řízení Zpráva před rozhodnutím úvod do kontextu V této části metodického postupu jsou popsány kroky, které provádí středisko PMS při jiných činnostech směřujících k urovnání konfliktního stavu v rámci trestního řízení tehdy, není-li možno využít mediace. I. Účel zpracování zprávy před rozhodnutím Zpráva před rozhodnutím (tzv. pre sentence report) je výsledkem práce úředníka PMS a asistenta (dále jen úředník PMS) zejména s klientem-obviněným před rozhodnutím, tj. než bude pravomocně rozhodnuto ve věci. Zpráva slouží ke zmapování aktuální životní situace klienta-obviněného a jeho motivování vstoupit do procesu resp. spolupráce při řešení trestní věci, pro niž je stíhán. Zpráva je písemným výstupem spolupráce úředníka PMS s klientemobviněným, který je určen jako podklad pro rozhodování státního zástupce nebo soudce. Při zpracování zprávy se předpokládá rovněž součinnost úředníka PMS s klientem-poškozeným, kterému zpráva dává prostor pro vyjádření svých zájmů a potřeb, vzniklých v důsledku spáchaného trestného činu. Je třeba mít na zřeteli, že zpráva je výsledkem dohody a dobrovolné spolupráce mezi úředníkem PMS a klienty, respektive obviněným a poškozeným. Zprávu můžeme použít i v případech, kdy kontakt s poškozeným není možný a to jak z důvodu, že poškozený nevyužije nabídky úředníka PMS zapojit se do procesu řešení trestného činu, nebo když je poškozeným velká organizace (banka, firma, supermarket), kterým postačí ze strany obviněného např. uznání dluhu, podepsání splátkového kalendáře apod. Zpráva před rozhodnutím je zaměřena jednak na to, aby pro další účely trestního řízení zmapovala potřebné informace k osobě obviněného a jeho rodinnému i sociálnímu zázemí a dále pak informovala o stanovisku poškozeného k dané věci. Obsahová struktura zprávy před rozhodnutím na jedné straně napomáhá úředníkovi PMS zaměřit se při spolupráci s klienty na dané klíčové oblasti, na straně druhé rovněž pomáhá státnímu zástupci a soudci orientovat se ve zprávě a nacházet potřebné informace. Úředník PMS na základě zjištěných informací a vyhodnocení rizik navrhuje další postup spolupráce s klientem příp. formu přiměřených povinností, omezení, možnosti vykonání trestu OPP pro klienta aj. II. Spolupráce úředníka PMS a klientů při zpracování zprávy před rozhodnutím Kvalita a výpovědní hodnota zprávy před rozhodnutím úzce souvisí s procesem spolupráce úředníka PMS s klienty (obviněným a poškozeným) a dalšími zainteresovanými osobami a subjekty. Efektivní činnost vedoucí k urovnání konfliktního stavu s klientem-obviněným nemá povahu výlučného získávání informací o klientovi a jejich zpracování do zprávy, ale předpokládá vzájemnou dohodu a transparentní způsob spolupráce mezi úředníkem PMS a klientemobviněným při hledání možných cest řešení trestního konfliktu. Úředník PMS při práci s obviněným otevírá nová témata, která jsou spojena s řešením následků trestného činu a nápravou narušených mezilidských vztahů. Jedná se zejména o to, aby si klient-obviněný uvědomil všechny možné právní a společenské souvislosti spáchaného trestného činu a byl připraven aktivně řešit vzniklé následky. Aktivní participace klienta-obviněného a klienta-poškozeného na rozhodnutí soudu nebo státního zástupce prostřednictvím spolupráce s PMS může být pro obě strany příprava na to, že rozhodnutí ve věci akceptují a že budou ochotni podílet se na Probační a mediační služba ČR,7 jeho výkonu - obviněný na realizaci výkonu trestu/opatření nebo odklonu trestního řízení, poškozený pak přijme způsob odškodnění, se kterým bude srozuměn. Smyslem činnosti úředníka PMS s klientem-obviněným ve fázi před rozhodnutím je, aby společně odhalili možné příčiny vzniku trestné činnosti klienta a aby nalezli způsoby jak tyto příčiny odstranit (například prostřednictvím absolvování resocializačního programu, dokončení vzdělání, uplatnění se na trhu práce, vyřešení konfliktu v rodině atd.). Spolupráce úředníka PMS s klientem-poškozeným v době před rozhodnutím směřuje k rozšíření jeho možností aktivně se zapojit do procesu řešení následků trestného činu a vyjádřit tak svá očekávání a své zájmy a potřeby. Zpráva před rozhodnutím dává poškozenému možnost pojmenovat všechny následky spáchaného trestného činu a zároveň vyjádřit se k možnostem náhrady vzniklé škody a nápravy vztahů. Úředník PMS může rovněž v případě potřeby poškozenému zprostředkovat poskytnutí odborné pomoci, která by mu pomohla vyrovnat se s psychickými následky trestného činu. Ačkoli se při zpracování zprávy před rozhodnutím nejedná o zprostředkování mediace, činnost úředníka PMS (stejně jako u mediace) směřuje k urovnání konfliktního stavu. Úředník PMS v rámci této formy spolupráce s klienty vyváženě reaguje na potřeby obou stran sporu, přehledně mapuje okolnosti a specifika trestního případu a v závěrečném stanovisku se s ohledem na zjištěné okolnosti případu vyjadřuje k možnostem jeho řešení. K obsahu zprávy před rozhodnutím má klient-obviněný možnost se vyjádřit a to jak formou zápisu přímo do zprávy, tak i formou svého vlastního odděleného vyjádření se (například formou dopisu, svého prohlášení apod.). III. Základní způsoby práce úředníka PMS s informacemi získanými v průběhu zpracování zprávy před rozhodnutím Spolupráce klientů s úředníkem PMS ve fázi před rozhodnutím státního zástupce nebo soudce je pro obviněného a poškozeného dobrovolná a proto musí úředník PMS k této formě spolupráce předem získat jejich souhlas. Potřeba tohoto souhlasu vychází zejména ze skutečnosti, že při vypracování zprávy před rozhodnutím je úředník PMS povinen dodržovat povinnosti stanovené zákonem č. 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě a zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Zpráva před rozhodnutím může být zpracována pouze na základě písemného souhlasu klienta-obviněného, přičemž má klient možnost od této spolupráce s PMS kdykoli odstoupit. Obdobně se tento princip práce vztahuje na spolupráci úředníka PMS s klientem-poškozeným. Je potřeba mít na paměti, že souhlas klientů by měl vyjadřovat jejich dobrovolné rozhodnutí s úředníkem PMS při vypracování zprávy spolupracovat a informace významné pro další postup orgánů činných v trestním řízení mu poskytovat. Klient-obviněný musí být také předem seznámen se způsoby objektivizování potřebných údajů zpracovávaných ve zprávě. Odstoupení klienta-obviněného ze spolupráce s úředníkem PMS se projeví jako ukončení spolupráce v daném případu a předání informací o tomto postupu (včetně dosud shromážděných informací) státnímu zástupci nebo soudci s konstatováním důvodů, pro které k tomuto přerušení spolupráce ze strany klienta došlo. Toto odstoupení klienta-obviněného od spolupráce s PMS nevede k jeho znevýhodnění v rámci trestního řízení, neboť provádění úkonů probace či mediace nesmí být obviněnému v dalším průběhu řízení na újmu. Probační a mediační služba ČR,8 získané údaje jsou před zapracováním do zprávy objektivizovány Proces objektivizace (ověřování) získaných údajů v rámci zpracování zprávy před rozhodnutím je spojen s kontaktováním dalších osob nebo subjektů, které přispívají k doplnění získaných informací o aktuální situaci klienta-obviněného a o možnostech další práce s ním (např. se jedná o rodinu klienta a osoby z jeho bezprostředního okolí, školu, zaměstnavatele, úřad práce, kurátora pro mládež, koordinátora péče o osoby společensky nepřizpůsobivé, o zařízení, v jehož péči klient byl nebo je apod.). Proces objektivizace získaných údajů ve zprávě může významně ovlivnit sám klient-obviněný a to svým aktivním zapojením. Klient-obviněný může úředníkovi PMS doporučit konkrétní osoby nebo instituce, na které se může při zpracování zprávy před rozhodnutím obrátit, některé informace může doložit potvrzením, které si sám u dané osoby/instituce vyžádá (např. se může jednat o zprávu zařízení pro léčbu drogové závislosti, o vyjádření zaměstnavatele nebo školy atd.). Účast klienta-obviněného v procesu objektivizace informací o jeho osobě je prostředkem, jak ho aktivně zapojit do procesu tvorby zprávy před rozhodnutím a tím posílit jeho odpovědnost za obsah zprávy. Tento postup při zpracování zprávy před rozhodnutím zaručuje, že činnost úředníka PMS před vydáním rozhodnutí v dané věci bude pro klienty srozumitelná a transparentní. IV. Zásady pro vypracování zprávy před rozhodnutím 1. Zpráva před rozhodnutím je výsledkem individuální spolupráce úředníka PMS s klientem (tj.obviněným a s poškozeným) a s jeho okolím. 2. Tato spolupráce v průběhu přípravy zprávy není zaměřena pouze na zjišťování informací, ale směřuje k aktivnímu zapojení obou stran do procesu řešení případu a na straně obviněného rovněž směřuje ke zvýšení jeho motivace řešit následky a příčiny trestné činnosti. 3. Zpráva před rozhodnutím zprostředkovává státnímu zástupci a soudci všechny zjištěné a pro případ podstatné skutečnosti, přičemž jejím účelem je podat objektivizované informace o daném případu, včetně stanoviska PMS k možnostem dalšího postupu z hlediska řešení příčin a následků trestného činu a nápravy pachatele (primárním cílem zprávy není napomoci klientovi k co nejmírnějšímu trestu). 4. Zpráva před rozhodnutím je transparentní je zřejmé, jakým způsobem a z jakých zdrojů byly informace získány a jak byly objektivizovány. 5. Vypracování zprávy před rozhodnutím vždy předchází seznámení klienta-obviněného se strukturou zprávy a se způsoby zjišťování potřebných údajů, včetně projednání prohlášení (viz vzor ) a jeho podpisu, stanovisko klienta-poškozeného je možné do zprávy doplnit v případě, že s tím poškozený souhlasí. Probační a mediační služba ČR,9 V. Nakládání s výstupy práce úředníka PMS ve fázi před vydáním rozhodnutí ve věci 1. Podnět k obstarání podkladů PMS k osobě obviněného a jeho rodinné a sociální situaci vzešel od orgánu činného v trestním řízení V případě, že se na středisko PMS obrátil některý z orgánů činných v trestním řízení (zejména státní zástupce a soudce) s podnětem k zahájení činnosti v dané věci, úředník PMS kontaktuje klienta-obviněného a klienta-poškozeného s pozváním na jednání. V případě navázání spolupráce s klientem (klienty) úředník PMS o jejím průběhu a výsledku informuje příslušný orgán činný v trestním řízení, stejně tak úředník PMS tento orgán informuje o skutečnosti, že spolupráce navázána nebyla. V úvodní části spolupráce úředník PMS sjednává podmínky spolupráce a vyjasňuje otázku, jak bude v případě ukončení spolupráce s PMS ze strany klienta nakládáno s výstupy této spolupráce a jak budou OČTŘ předány Podnět k obstarání podkladů PMS k osobě obviněného a jeho rodinné a sociální situaci vzešel od samotného klienta nebo dalších subjektů Jiná situace nastává v případě, že podnět pro zahájení činnosti PMS na případu středisko obdrží od jedné ze stran sporu nebo osob z jejich okolí. V tomto případě středisko o získání takového podnětu neprodleně vyrozumí příslušného dozorového státního zástupce nebo soudce (záleží v jaké fázi trestního řízení se daný případ nachází) a vyžádá si jeho pověření k činnosti ve věci. Poté úředník PMS kontaktuje klienta-obviněného a klienta-poškozeného a vyjednává o podmínkách případné spolupráce. O průběhu této spolupráce a o jejím výsledku, stejně tak o tom, že spolupráce navázána nebyla, informuje úředník PMS příslušný OČTŘ. V úvodní části spolupráce úředník PMS sjednává podmínky spolupráce a vyjasňuje otázku, jak bude v případě ukončení spolupráce s PMS ze strany klienta nakládáno s výstupy této spolupráce a jak budou OČTŘ předány (viz poznámka pod čarou). Přílohy: 1. Vzor č. 1: Zpráva před rozhodnutím - formulář 2. Vzor č. 2: Prohlášení klienta 5 Písemný souhlas klienta-obviněného spolupracovat s PMS opravňuje úředníka/asistenta PMS zjišťovat informace o jeho osobě a rodinné a sociální situaci a zpracovávat je do podoby zprávy před rozhodnutím, která je určena pro potřeby OČTŘ. Do zprávy je v případě souhlasu poškozeného začleněno i jeho stanovisko k věci. Probační a mediační služba ČR, Podobné dokumenty S t ř e d i s k o Z l í n PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa PRÁCE S PACHATELI NÁSILNÝCH TRESTNÝCH ČINŮ Zahajovací konference v rámci projektu Zlínského kraje NEPŘEHLÍŽEJME DOMÁCÍ Více Založena v roce 2001, zákonem č. 257/200 Sb., o PMS. Více než 450 zaměstnanců, z toho 26 ředitelství, 405 v terénu, cca 20 zaměstnanců v rámci Mgr. Pavel Štern Založena v roce 2001, zákonem č. 257/200 Sb., o PMS. Více než 450 zaměstnanců, z toho 26 ředitelství, 405 v terénu, cca 20 zaměstnanců v rámci projektů z prostředků EU. Veřejná (státní) Více Činnosti PMS v trestním řízení č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení Více Metodický postup střediska PMS v rámci zajištění možností ukládání a výkonu trestu obecně prospěšných prací (OPP) Metodický postup střediska PMS v rámci zajištění možností ukládání a výkonu trestu obecně prospěšných prací (OPP) Úvodní ustanovení: Trest obecně prospěšných prací je možné chápat jako jeden z příkladů Více KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012 Jestliže kriminalita zraňuje, spravedlnost má napravovat křivdy a napomáhat uzdravení Howard Zehr Východiska činnosti PMS Odplatná justice Obnovující justice TČ je především útok na společnost Prioritou Více KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2009 Spr.116 /2010-000 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2009 S cílem zajištění základních statistických údajů o počtech případů Probační Více Systém dalšího vzdělávání pracovníků Probační a mediační služby. Probační a mediační služba České republiky Systém dalšího vzdělávání pracovníků Probační a mediační služby Probační a mediační služba České republiky 1 Systém dalšího, specifického vzdělávání pracovníků PMS ČR (SDV) Systém vzdělávání v rámci Probační Více Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu č. TD02XXXX Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu č. TD02XXXX Smluvní strany: Česká republika Technologická agentura České republiky se sídlem Evropská 2589/33b, 160 00 Praha 6 IČ: 72050365 Více Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Článek I Úvodní ustanovení Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice (dále jen NKS) je zřizována na základě Více Organizační řád a jednací řád Manažerské skupiny a pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb v Litoměřicích Organizační řád a jednací řád Manažerské skupiny a pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb v Litoměřicích Organizační řád I.Základní ustanovení 1. Organizační strukturu komunitního plánování Více Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015 STANDARD Č.9 Personální a organizační zajištění Platnost od 1. 3. 2015 Organizační struktura a počet pracovních míst Stanovení počtu a struktury zaměstnanců je v kompetenci ředitele KPS. Struktura zaměstnanců Více Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své Více STÍŽNOSTI, PŘIPOMÍNKY A PODNĚTY KE KVALITĚ NEBO ZPŮSOBU POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY STÍŽNOSTI, PŘIPOMÍNKY A PODNĚTY KE KVALITĚ NEBO ZPŮSOBU POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Osobní asistence APROPO Tento dokument upravuje postup při podávání a vyřizování stížností, připomínek a podnětů ke způsobu Více Projekt mediace na Vysočině MEDIACE na Vysočině Tremedias o.s. o.s. Tremedias - sdružuje již 5 let odborníky z pomáhajících profesí náplň rodinná mediace, facilitace případových konferencí, supervize akreditovaná vzdělávací instituce Více VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky Více Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova Více Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále Více K VYDÁNÍ STANOVISKA EK Jednání Lokální etické komise (LEK) Nemocnice Mělník (jednací řád) o nové žádosti o udělení souhlasu s provedením klinického hodnocení léčivého přípravku nebo s klinickou zkouškou zdravotnického prostředku Více Organizační řád Astronomické olympiády Č.j.: MŠMT 14 896/2012-51 dne 16. dubna 2012 Organizační řád Astronomické olympiády Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s 3 odst. 5 vyhlášky č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a Více Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv Více Střední odborné učiliště zemědělské a služeb, Dačice, nám. Republiky 86, 380 01 Dačice č.j. 3H/2008 Střední odborné učiliště zemědělské a služeb, Dačice, nám. Republiky 86, 380 01 Dačice č.j. 3H/2008 Směrnice o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Část Více Pohledávky 1. běh Prosinec 2013 VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK Pohledávky 1. běh Prosinec 2013 Odborné školení v rámci projektu Odborné vzdělávání zaměstnanců společnosti RILEXTRADERS reg.č.: CZ.1.04/1.1.02/94.01311 Vymáhání pohledávky v soudním Více Centrum Kašpar, o. s. Kašparova 73, Liberec Vesec, 463 12 telefon: +420 739 037 527 IČ: 26994445 http://www.centrum-kaspar.cz Dohoda o poskytnutí služby číslo: 25/CH/010/2011 Uzavřená dle 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník ) Článek I. Smluvní strany Poskytovatel Více SBÍRKA VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ MAGISTRÁTU MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE Rok 2008 SBÍRKA VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ MAGISTRÁTU MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE 4/2008 SMĚRNICE Rady města České Budějovice ze dne 23. 4. 2008 o evidování a vyřizování škodních událostí Vydává Zpracoval Projednáno Více Čl. I Prevence záškoláctví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy V Praze dne 11.března 2002 Čj.: 10 194/2002-14 Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví Více INFORMACE O PRŮBĚHU POSKYTOVÁNÍ ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ TyfloCentrum Ostrava, o. p. s. náměstí Msgre Šrámka 1760/4, 702 00 Ostrava IČ: 25863151 INFORMACE O PRŮBĚHU POSKYTOVÁNÍ ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ Obsah 1. Poslání služeb odborného sociálního poradenství Více Příjem oznámení, informace o právech oběti a poškozeného, o průběhu trestního řízení, vykázání osoby Služby pro oběti - Liberec Služba Přijímání trestního oznámení Přijímání trestního oznámení Instituce Okresní státní zastupitelství Policie ČR Specifikace cílové skupiny Adresa poskytování služby, kontakt Více Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s. Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s. Čl. I Základní ustanovení 1. HOROLEZCI Jeseník, z. s. (dále jen spolek ) je dobrovolné sdružení fyzických osob, které je založeno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona Více UPLATNĚNÍ SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA V JUSTICI S t a t i UPLATNĚNÍ SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA V JUSTICI Jana Mottlová V době, kdy se připravoval zákon o Probačni a mediační službě (PMS) a jeho účinnost se předpokládala k 1. 1. 2001, objevila se potřeba připravit Více POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO SENIORY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO SENIORY dle 79 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Poskytovatel: Lístek, o.p.s. Kroupova 427/102a, 625 00 Brno - Starý Lískovec Název služby: Pečovatelská služba Více KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU [email protected] Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Více CHARTA OMBUDSMANA SKUPINY KB CHARTA OMBUDSMANA SKUPINY KB Čl. 1 Ombudsman Skupiny KB 1. Komerční banka, a.s. v roce 2004 zřídila institut nezávislého ombudsmana, mimořádného kontrolního institutu, pověřeného hledáním smírného řešení Více Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11 Obsah Předmluva...11 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12 ČÁST PRVNÍ Obecná část...12 Hlava I Působnost trestních zákonů...12 Díl 1 Žádný trestný čin bez zákona...12 Díl 2 Časová působnost...12 Díl Více Statut činnosti komise Rady města Příbram Statut činnosti komise Rady města Příbram Rada města Příbram zřídila v souladu s ustanovením 122 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, Komisi bezpečnostní a dopravní Čl. I Úvodní Více 1. Východiska a základní pojmy METODIKA HODNOCENÍ ŽÁDOSTI O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE A VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU pro oblast vzdělávání v sociálních službách a sociální práci únor 2011 1. Východiska a základní pojmy Metodika hodnocení Více Účastníky smluvního vztahu jsou: Účastníky smluvního vztahu jsou: a) společnost HistoryPark s.r.o., Ledčice č.p. 222, 277 08 Ledčice, IČ: 030 08 193 (dále jen společnost ) b) zákazník, kterým může být jak fyzická, tak právnická osoba Více Centrum pobytových a terénních sociálních služeb Zbůch. Pravidla pro podávání a vyřizování stížností nebo připomínek Centrum pobytových a terénních sociálních služeb Zbůch Pravidla pro podávání a vyřizování stížností nebo připomínek Veškeré stížnosti a připomínky jsou posuzovány jako podnět ke zlepšení poskytovaných Více Mediační kancelář Osladil a Partneři, ul. Svobody 49, 350 02 Cheb email: [email protected], tel.: 606 450 591, 797 706 816 PRAVIDLA MEDIAČNÍHO ŘÍZENÍ (mediace) ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD VEDENÉHO U MEDIAČNÍ KANCELÁŘE OSLADIL & PARTNEŘI (v běžném sdělení jen Organizační a jednací řád či Pravidla a Kancelář ) ČÁST PRVNÍ OBECNÁ Více Legenda smluvního vzoru Legenda smluvního vzoru Text psaný kurzivou se užívá tam, kde z uvedených variant je třeba jednu zvolit a ostatní vyškrtnout. Text psaný šedou barvou se užívá u ustanovení, jejichž uvedení ve Smlouvě doporučujeme, Více Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. č.j. MSMT-45997/2013-1 V Praze dne 12.12. 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Směrnice náměstka ministra pro vzdělávání ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se schvaluje statut a jednací řád Akreditační komise pro vyšší Více VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY 1 VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY Poskytovatel TDM real s.r.o. se sídlem Jelínkova 919/28, 616 00, Brno, IČ 02639441, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 8194, dále Více Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Více SYSTÉM VČASNÉ INTERVENCE KARLOVY VARY. Karlovy Vary 2010 SYSTÉM VČASNÉ INTERVENCE KARLOVY VARY Karlovy Vary 2010 Příprava projektu Dlouhodobá kvalitní spolupráce subjektů péče o ohrožené děti Komise a pracovní skupina prevence kriminality Grantový systém města Více SOUHLAS SE ZPRACOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ A POSKYTNUTÍ INFORMACÍ A POUČENÍ O PRÁVECH SUBJEKTU ÚDAJŮ SOUHLAS SE ZPRACOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ A POSKYTNUTÍ INFORMACÍ A POUČENÍ O PRÁVECH SUBJEKTU ÚDAJŮ 1. ÚVODNÍ INFORMACE Hlavní město Praha (dále jen Město ) provozuje Pražské centrum kartových služeb (dále Více Reklamační řád. 1. Obecné informace Všeobecné obchodní podmínky Všeobecné obchodní podmínky Studia zdravého pohybu, se sídlem Boettingerova 2654/18, PSČ 301 00, Plzeň - Jižní Předměstí. Identifikační číslo provozovny: 1004673159 Zahájení Více ISA 610 POSUZOVÁNÍ PRÁCE INTERNÍHO AUDITU. (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15.prosince 2004 nebo po tomto datu) POSUZOVÁNÍ PRÁCE INTERNÍHO AUDITU (Platí pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15.prosince 2004 nebo po tomto datu) O B S A H Odstavec Úvod... 1-4 Rozsah a cíle interního auditu.. Více S T A T U T KOORDINAČNÍ - ŘÍDÍCÍ SKUPINY PRO KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB KYJOVSKA. Článek 1 Úvodní ustanovení S T A T U T KOORDINAČNÍ - ŘÍDÍCÍ SKUPINY PRO KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB KYJOVSKA Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Koordinační - řídící skupina je stálým řídícím, iniciačním a koordinačním orgánem Více Mediační kancelář Osladil a Partneři, ul. Svobody 49, 350 02 Cheb email: [email protected], tel.: 606 450 591, 797 706 816 PRAVIDLA KONCILIAČNÍHO ŘÍZENÍ (KONCILIACE) ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD VEDENÉHO U MEDIAČNÍ KANCELÁŘE OSLADIL & PARTNEŘI (v běžném sdělení jen Organizační a jednací řád či Pravidla a Kancelář ) ČÁST PRVNÍ Více Smluvní podmínky pro užívání a správu domén ".sk" u spol. General Registry. Provozovatel. 1. Základní ujednání u spol. General Registry Provozovatel Provozovatelem jsou v následujícím dokumentu myšleny společnosti: 1. General Registry, s.r.o. Žižkova 1 370 01 České Budějovice Česká republika IČ: 26027267 DIČ:CZ26027267 Více KYBERNETICKÁ KRIMINALITA TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ A KYBERNETICKÁ KRIMINALITA KYBERNETICKÁ KRIMINALITA TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ A KYBERNETICKÁ KRIMINALITA MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU [email protected] Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Více Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 2015, č. j. MSP-686/2014-OJ-SO/, o výběru kandidátů na funkci soudce okresních a krajských soudů Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 2015, č. j. MSP-686/2014-OJ-SO/, o výběru kandidátů na funkci soudce okresních a krajských soudů Cílem Instrukce je stanovit pravidla základního stupně výběru Více Směrnice č. o schvalování účetních závěrek obce Jankovice Směrnice č. o schvalování účetních závěrek obce Jankovice I. Obecná ustanovení 1. Směrnice se vydává k zabezpečení úkolů stanovených Vyhláškou č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetní závěrek Více SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby Více PRŮBĚH EIA. srovnání Rakousko-Č esko zámě r v Rakousku. Zjišťovací řízení. přeshraniční podle Espookonvence PRŮBĚH EIA srovnání Rakousko-Č esko zámě r v Rakousku EIA-průběh Rakousko legislativní stav (rakouské zákonné podmínky) přeshraniční podle Espookonvence a Aarhuské úmluvy projekt v Rakousku (rakouské zákonné Více SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA SOCIÁLNÍ SLUŽBY, příspěvková organizace Pochlovická 57 KYNŠPERK NAD OHŘÍ PRAVIDLA pro jednání se zájemcem o poskytnutí sociální služby v Sociálních službách, p.o. pro službu domov se zvláštním režimem Více Projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. říjen 2010. 2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu Projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů říjen 2010 Realizátorem Projektu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s: Hospodářskou komorou Rozhodčím soudem při Hospodářskékomoře Zástupci Více Příloha č. 10 usnesení z 41. zasedání Zastupitelstva města Stříbra dne 30. srpna 2010 Příloha č. 10 usnesení z 41. zasedání Zastupitelstva města Stříbra dne 30. srpna 2010 Zastupitelstvo města Stříbra schvaluje: Smlouva o partnerství uzavřená podle 51 zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku, Více Směrnice o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (2015) Směrnice o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (2015) Vnitřní směrnice Obce Tuchlovice č. 1/2015 Směrnici schválilo/a: Zastupitelstvo Obce Tuchlovice dne 29. 6. 2015 Z-VI/2015 Rada Obce Tuchlovice Více EIOPA(BoS(13/164 CS. Obecné pokyny k vyřizování stížností zprostředkovateli pojištění EIOPA(BoS(13/164 CS Obecné pokyny k vyřizování stížností zprostředkovateli pojištění EIOPA WesthafenTower Westhafenplatz 1 60327 Frankfurt Germany Phone: +49 69 951119(20 Fax: +49 69 951119(19 [email protected] Více Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních Více Informa ní povinnost dle 18 odst. 2 zákona . 101/2000 Sb., o ochran osobních údaj a o zm kterých zákon , ve zn pozd jších p edpis Informa Informační povinnost dle 18 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Informační povinnost dle 18 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., Více Město Broumov Třída Masarykova 239, 550 01 Broumov. Směrnice rady města č. 1/2005. O zadávání zakázek Město Broumov Třída Masarykova 239, 550 01 Broumov Směrnice rady města č. 1/2005 O zadávání zakázek Čl. I. Úvodní ustanovení 1) Touto směrnicí se stanovuje postup města, jeho orgánů a organizačních složek, Více SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB Uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi (dále jen uživatel ) a (dále jen poskytovatel ) I. Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je poskytování služeb, kterými se Více II.1. Použitelnost procedury narovnání a její průběh Procedura narovnání - Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o proceduře narovnání s cílem urychlení průběhu správního řízení využitím institutu žádosti o snížení pokuty dle 22ba odst. 2 zákona Více Všeobecné obchodní podmínky Všeobecné obchodní podmínky I. Vymezení pojmů LINEP style, s.r.o., se sídlem Čajkovského 1904/11, 130 00 Praha 3, IČ 24197181, č. účtu 2600185087, kód banky 2010, vedený u Fio banky, tel.: +420 608 883 Více 257/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 14. července 2000. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HLAVA I 257/2000 Sb. ZÁKON ze dne 14. července 2000 o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších Více Všeobecné smluvní podmínky Lázní Lednice Všeobecné smluvní podmínky Lázní Lednice Lázně Lednice jsou poskytovatelem lázeňských a léčebných pobytů, procedur, ubytování, stravování a navazujících služeb. Všeobecné smluvní podmínky Lázní Lednice, Více 21. Směrnice o poskytování informací podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Část I. Obecná ustanovení 21. Směrnice o poskytování informací podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Část I. Obecná ustanovení Článek 1 Tato směrnice upravuje postup Jihočeské vědecké knihovny v Českých Více Smlouvu o poskytování sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi podle 65 cit. zákona dále jen "smlouva." Dětský domov a Školní jídelna v Novém Strašecí Okružní 647, 271 01 Nové Strašecí příspěvková organizace Středočeského kraje 313 572 136 www.strasidylko.cz Rodiče, příbuzní Jméno a příjmení: bytem: dále Více Podpořeno z Programu švýcarsko české spolupráce. Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Zpráva k jednání k rozšíření Programu pro dospělé pachatele trestné činnosti spojené s dopravou, zejména řízení pod vlivem alkoholu ze dne 4.prosince 2014 Dne 4. prosince 2014 proběhl na ředitelství PMS Více Zpráva o šetření. ve věci podnětu Ing. R. L., zastupujícího společnost D. C., s. r. o. A - Předmět šetření Plná moc, která neobsahuje omezení, představuje pověření k jednání v plném rozsahu (neomezeně) se všemi správci daně bez ohledu na to, zda obsahuje výslovný text se všemi správci daně, a bez ohledu na Více VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen Více SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Zikova č. 618/14, 770 10 Olomouc * IČ 75004259 * tel.: 585757061 * fax: 585757066 * E-mail: [email protected] * cn5k73h SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Číslo smlouvy: Uživatel: Příjmení Více Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Č.j. : 232/09 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 15. 8. 2009 INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 1. Název a sídlo: MATEŘSKÁ Více BEZPLATNÁ PRÁVNÍ POMOC BEZPLATNÁ PRÁVNÍ POMOC Poskytnutí bezplatné právní pomoci je jedním ze základních požadavků moderního demokratického státu. A to zejména jako jeden z prvků práva na spravedlivý proces. Toto základní lidské Více JEDNACÍ ŘÁD MONITOROVACÍHO VÝBORU OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE 2007 2013 JEDNACÍ ŘÁD MONITOROVACÍHO VÝBORU OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE 2007 2013 ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Jednací řád Monitorovacího výboru Operačního programu Podnikáni a inovace (dále jen Jednací řád Více Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili Více Účetní jednotka: Západočeské muzeum v Plzni. SMĚRNICE č 17. upravující postup vyřizování stížností přijatých v Západočeském muzeu v Plzni Účetní jednotka: Západočeské muzeum v Plzni SMĚRNICE č 17 upravující postup vyřizování stížností přijatých v Západočeském muzeu v Plzni CL 1 Předmět a rozsah směrnice Tato interní směrnice vychází z platných Více Královéhradecký kraj. směrnice Královéhradecký kraj směrnice NÁZEV: Rady Královéhradeckého kraje, kterou se stanoví zásady schvalování účetních závěrek příspěvkových organizací zřizovaných Královéhradeckým krajem ČÍSLO: 22 PLATNOST Více Smlouva o poskytování sociální služby denní stacionář Ledovec, o.s. Číslo smlouvy.. Smlouva o poskytování sociální služby denní stacionář Ledovec, o.s. pan/paní: datum narození: trvalé bydliště: adresa současného pobytu: Číslo smlouvy.. zastoupený/á opatrovníkem (jméno, příjmení, trvalé Více Obchodní podmínky platné a účinné od 1.5.2015 Obchodní podmínky platné a účinné od 1.5.2015 1. Úvodní ustanovení 1.1 V souladu s ustanovením 1751 odst.1 zák. č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník) v platném znění vydáváme tyto obchodní podmínky, jež jsou Více Smlouvu o poskytnutí mimořádného jednorázového příspěvku na Opravu domovního fondu na území Prahy 1 pro rok 2015 Níže uvedené smluvní strany: název: Městská část Praha 1 sídlo: Vodičkova 681/18, Praha 1, PSČ: 115 68 zastoupená: ing Oldřichem Lomeckým, starostou MČ Praha 1 IČ: 00063410 bank. spojení: Česká Spořitelna Více Postup mezistátní EIA v České republice Postup mezistátní EIA v České republice Úvodní poznámka V České republice je příslušným úřadem pro mezistátní EIA výhradně Ministerstvo životního prostředí (viz 21 písmeno f zákona 100/2001). Toto platí Více POSTUP PRO VYŘIZOVÁNÍ REKLAMACÍ A STÍŽNOSTÍ (REKLAMAČNÍ ŘÁD) 1. Náležitosti reklamace a stížnosti POSTUP PRO VYŘIZOVÁNÍ REKLAMACÍ A STÍŽNOSTÍ (REKLAMAČNÍ ŘÁD) Každý klient GE Money Bank, a.s. (dále jen Banka ) má právo vyjádřit svou nespokojenost s poskytovanými bankovními službami, produkty či chováním Více SMLOUVA O VYUŽÍVÁNÍ DATABÁZE VÝUKOVÝCH AUDIOVIZUÁLNÍCH DĚL SMLOUVA O VYUŽÍVÁNÍ DATABÁZE VÝUKOVÝCH AUDIOVIZUÁLNÍCH DĚL Smluvní strany: Člověk v tísni, o.p.s. IČ 25755277 se sídlem Šafaříkova 24, 120 00 Praha 2 zastoupený Karlem Strachotou, ředitelem programu Jeden Více INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ POLICEJNÍHO PREZIDIA ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ POLICEJNÍHO PREZIDIA ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2007 V Praze dne 27. září 2007 Částka 185 OBSAH Část I 130. Závazný pokyn policejního prezidenta ze dne 27. září 2007, kterým Více Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů III. schválený usnesením vlády ze dne 10. října 2001 č. 1033 a změněný usnesením vlády ze dne 12. prosince 2007 č. 1386 a usnesením vlády ze dne 3. listopadu Více Smlouva o výkonu funkce člena kontrolní komise Smluvní strany: Smlouva o výkonu funkce člena kontrolní komise 1. ZELENÁ HORA, stavební bytové družstvo se sídlem ve Žďáře nad Sázavou, Brněnská 1146/30, IČ: 00050784, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Více SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení Více ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD Českého národního komitétu historiků ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD Českého národního komitétu historiků ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Organizační a jednací řád Českého národního komitétu historiků (dále jen komitét) vymezuje poslání a úkoly komitétu, Více Volební a jednací řád. Stavebního bytového družstva "Mír" Teplice Volební a jednací řád Stavebního bytového družstva "Mír" Teplice Čl. 1 Základní ustanovení... 3 Čl. 2 Působnost orgánů a členství v nich... 3 Čl. 3 Řízení orgánů... 3 Čl. 4 Rozhodování orgánů... 3 Čl. Více Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami EIOPA-BoS-12/069 CS Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami 1/7 1. Obecné pokyny Úvod 1. Podle článku 16 nařízení o orgánu EIOPA (European Insurance and Occupational Pensions Authority, Evropského Více 2. Zájemcem: IČO: DIČ: zapsaném v Obchodním Rejstříku vedeném Městským soudem v, oddíl, vložka. zastoupeny: / dále jen zájemce / Zprostředkovatelská smlouva uzavřená mezi 1. Zprostředkovatelem: JUDr. Milan Vacek, realitní kancelář Nad Šárkou 1167 / 126 160 00 Praha 6 IČO: 14904179 DIČ: 006 510524/451 zapsaným v OR vedeném Městským Více S M L O U V A č. M S N / 2 0 1 5 / O ZŘÍZENÍ MÍSTA ZPĚTNÉHO ODBĚRU S M L O U V A č. M S N / 2 0 1 5 / O ZŘÍZENÍ MÍSTA ZPĚTNÉHO ODBĚRU EKOLAMP s.r.o., se sídlem náměstí I.P.Pavlova 1789/5, 120 00 Praha 2, IČO: 27248801, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem Více Obsah Úvodní slovo seznam použitých zkratek 1 Základy odpovědnosti občana republiky 2 Korupce, úplatek a jiné vybrané pojmy Úvodní slovo................................................... 11 seznam použitých zkratek...................................... 10 1 Základy odpovědnosti občana republiky........................ 13 1.1 Více Tento materiál byl zpracován na základě konzultací s MV ČR. Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: [email protected] Tento materiál byl zpracován na základě konzultací s MV ČR. STANOVISKO č. 2/2004 leden 2004, aktualizace červenec Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://rejstriky.finance.cz/firma-bauinvest-a-s-00543233

BAUINVEST a.s. Brno IČO 00543233 kontakty (27.02.2020) | Finance.cz BAUINVEST a.s. Brno IČO: 00543233 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu BAUINVEST a.s., která sídlí v obci Brno a bylo jí přiděleno IČO 00543233. Firma s názvem BAUINVEST a.s. se sídlem v obci Brno byla založena v roce 1990. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 11 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Realitní činnost , Velkoobchod a další. Základní údaje o BAUINVEST a.s. IČO: 00543233 00543233 Jediný akcionář obchodní společnost Ursprunger & Ursprunger Gesellschaft m.b.H., se sídlem Biberstrasse 11, 1010 Wien rozhodl: zvyšuji základní kapitál společnosti Bauinvest a.s. upsáním nových akcií, s využitím přednostního práva akcionáře dle § 204a obchodního zákoníku. 12.4.2002 - 19.3.2003 Základní jmění společnosti se zvyšuje o částku 4.488.000,- Kč, a to z původní výše 5.000.000,- Kč na novou výši 9.488.000,- Kč. 12.4.2002 - 19.3.2003 Budou upisovány akcie znějící na jméno, bude upsáno 4.488 kusů kmenových akcií ve jmenovité hodnotě 1.000,- Kč v listinné podobě s využitím přednostního práva dle § 204a obchodního zákoníku. 12.4.2002 - 19.3.2003 Místem upisování akcií bude sídlo společnosti BAUINVEST a.s., Brno, Vídeňská 120, PSČ 619 00. 12.4.2002 - 19.3.2003 Lhůta pro vykonání přednostního práva se stanoví na 15 dnů po zápisu rozhodnutí jediného akcionáře o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku a počne běžet doručením návrhu na uzavření smlouvy o upsání akcií. 12.4.2002 - 19.3.2003 Na jednu dosavadní akcii o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč připadá podíl na jedné nové akcii o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč. 12.4.2002 - 19.3.2003 Jediný akcionář připouští možnost započtení peněžité pohledávky vůči společnosti oproti pohledávce na splácení emisního kursu. Předmětem tohoto započtení je nepromlčená peněžitá pohledávka jediného akcionáře, společnosti Ursprunger & Ursprunger Gesellschaft m.b.H., Biberstrasse 11, 1010 Wien, ve výši 4.488.000,- Kč, kterou má za společností BAUINVEST a.s., se sídlem Brno, Vídeňská 120, IČ 00543233 z titulu smluv o půjčkách ze dne 1.4.1995 a 31.1.1999, uzavřených mezi obchodní společností Ursprunger & Ursprunger Gesellschaft m.b.H., Biberstrasse 11, 1010 Wien jako věřitelem a obchodní společností BAUINVEST a.s., se sídlem Brno, Vídeňská 120, IČ 00543233 jako dlužníkem. 12.4.2002 - 19.3.2003 Zápočet bude proveden v částce 4.488.000,- Kč a emisní kurs všech upsaných akcií bude splacen výhradně započtením uvedených pohledávek. 12.4.2002 - 19.3.2003 Započtení bude provedeno na základě dohody a započtení ve lhůtě jednoho měsíce ode dne upsání všech akcií na zvýšení základního kapitálu. 12.4.2002 - 19.3.2003 Lhůta k úpisu počne běžet po právní moci rozhodnutí jediného akcionáře o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, její počátek je dán dnem doručení návrhu na uzavření smlouvy o upsání akcií. 12.4.2002 - 19.3.2003 Lhůta k úpisu s využitím přednostního práva je stanovena na 15 dnů, splatnost 100% hodnoty emisního kurzu upsaných akcií, tedy částka 4.488.000,- Kč je stanovena do jednoho měsíce od úpisu nových akcií, a to před podáním návrhu na zápis výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. 12.4.2002 - 19.3.2003 Pan Mag. ing. arch.Herbert Ursprunger rozhodl: zvyšuji základní jmění společnosti Bauinvest a.s. se sídlem Brno, Šumavská 31, upsáním nových akcií, jejichž emisní kurs se splácí nepeněžním vkladem. 25.2.2000 - 12.4.2002 Základní jmění se zvyšuje ze stávající výše 5.000.000,- Kč na novou výši základního jmění 9.488.000,- Kč, tedy o částku 4.488.000,- Kč. 25.2.2000 - 12.4.2002 Budou upisovány akcie na jméno, a to: 4.488 kusů akcií ve jmenovité hodnotě 1.000,- Kč. 25.2.2000 - 12.4.2002 Akcie budou upisovány na základě výzvy do listiny upisovatelů, která bude umístěna v sídle společnosti Brno, Šumavská 31. 25.2.2000 - 12.4.2002 Upisování bude zahájeno první pracovní den následující po dni, kdy nabude právní moci usnesení rejstříkového soudu o zápisu zvýšení základního jmění do obchodního rejstříku v emisním kurzu akcií, rovnající se jejich jmenovité hodnotě. 25.2.2000 - 12.4.2002 Doba upisování se stanoví na 15 dnů. 25.2.2000 - 12.4.2002 Osoby, které splňují podmínky upisování se mohou nechat při upsání do listiny upisovatelů zastoupit zmocněncem. Plná moc musí být přiložena k listině upisovatelů. 25.2.2000 - 12.4.2002 Emisní kurs akcií je shodný s jejich jmenovitou hodnotou. 25.2.2000 - 12.4.2002 Nepeněžní vklad spočívá v nepromlčené pohledávce společnosti Ursprunger & Ursprunger GmbH, Biberstrasse 11, 1010 Wien, ve výši 4.488.105,- Kč, kterou má vůči společnosti Bauinvest a.s., se sídlem Brno, Šumavská 31, dle dvou smluv o půjčkách uzavřených dne 1.4.1995 a 31.1.1999. 25.2.2000 - 12.4.2002 Společnost se řídí stanovami ze dne 21.10.1997 20.1.1998 - 18.12.2008 Předloženy nové stanovy ze dne 19.6.1997. 8.10.1997 - 18.12.2008 Jediný akcionář: Ursprunger Herbert Ing.Arch.Mag., nar.6.5.1933 Schreiberweg 5a/7,A-1200 Wien, Rakousko. 8.10.1997 - 18.12.2008 Způsob zřízení : Zakladatelskou smlouvou o jednorázovém založení akciové společnosti uzavřenou dne 01.06.1990 a dle rozhodnutí o povolení k založení podniku se zahraničně-majetkovou účastí vydaného FMF v Praze ze dne 13.06.1990 č.j. XI/2-11073/90. 2.7.1990 - 31.7.2004 Aktuální kontaktní údaje BAUINVEST a.s. Kontakty na BAUINVEST a.s. IČO: 00543233 Vídeňská 157/120 , Brno 619 00 19.1.2015 Vídeňská 157/120 , Brno 619 00 12.12.2000 - 19.1.2015 Šumavská 524/31 , Brno 602 00 28.4.1993 - 12.12.2000 2.7.1990 - 28.4.1993 Dominikánské náměstí 656/2, Brno 602 00 Obory činností BAUINVEST a.s. IČO: 00543233 investorská činnost ve výstavbě 28.4.1993 - 19.1.2015 propagační činnost 28.4.1993 - 19.1.2015 obchodní činnost - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 28.4.1993 - 19.1.2015 pronájem nemovitostí a nebytových prostor včetně poskytování jiných než základních služeb 28.4.1993 - 19.1.2015 zprostředkovatelská činnost 28.4.1993 - 19.1.2015 Předmětem podnikání společnosti je rozvíjení komplexních služeb v oblasti turistického ruchu a to zejména : - budování restaurací, motorestů, hotelů, benzínových čerpacích stanic, průmyslových a administrativních budov, jejich provozování, pronájem a případný prodej; - provádění modernizace a oprav stávajících zařízení; - prodej zboží a služeb; - organizování a provádění hlavních a vedlejších slu- žeb; - propagace; 2.7.1990 - 28.4.1993 - ekonomické, finanční a právní poradenství; - inženýring, poskytování služeb zahr. investorům; 2.7.1990 - 28.4.1993 Vedení firmy BAUINVEST a.s. IČO: 00543233 Společnost zastupuje jediný člen představenstva. 29.7.2016 Společnost zastupuje předseda představenstva nebo člen představenstva, a to každý samostatně. 19.1.2015 - 29.7.2016 Způsob jednání: Jménem společnosti jedná předseda představenstva nebo kterýkoli člen představenstva samostatně. 31.7.2004 - 19.1.2015 Způsob jednání: Podepisování: K názvu akciové společnosti připojí svůj podpis přeseda představenstva, v případě jeho nepřítomnosti pověřený člen představenstva. 2.7.1990 - 31.7.2004 Mag. Wolfgang Horak 29.7.2016 Hauptplatz 3 , 2432 Schwadorf Rakouská republika Gottwald Jan 2.7.1990 - 27.8.1991 Zápotockého 2350 , Kyjov Česká republika Šikula Zdeněk Ing. 2.7.1990 - 2.9.1992 Urspruger Herbert Ing. Arch. Mag. 2.7.1990 - 8.10.1997 Jagerstrasse 33 , A-1200 Wien Rakousko Česká republika Miklošková Marcela 27.8.1991 - 8.10.1997 Gabriely Preissové 2519/7, Brno 616 00 JUDr. Jan Mrázek 2.9.1992 - 8.10.1997 Potácelova 2398/59, Brno 636 00 JUDr. Jan Mrázek 8.10.1997 - 12.12.2000 Ursprunger Herbert Ing. Arch. Mag., Nar.6.5.1933 8.10.1997 - 12.12.2000 Schreiberweg 5a/7, A-1200 Wien, Rakousko Ing. Dana Ciprisová 8.10.1997 - 31.7.2004 od 5.9.2000 do 21.11.2003 Churého 931/21, Brno 618 00 Philipp Ursprunger 12.12.2000 - 31.7.2004 A-1190 Wien, Schreiberweg 5a/6 Alena Matějíčková 12.12.2000 - 31.7.2004 od 5.9.2000 do 6.11.2003 Philipp Ursprunger 31.7.2004 - 18.12.2008 od 21.11.2003 do 21.2.2007 Mag. Ing. arch. Herbert Ursprunger 31.7.2004 - 18.12.2008 od 6.11.2003 do 6.2.2007 A-1190 Wien, Schreiberweg 5a/7 Ing. Dana Ciprisová 31.7.2004 - 18.12.2008 Philipp Ursprunger 18.12.2008 - 19.1.2015 Wien, Schreiberweg 5a/6, 1190 Mag. arch. Herbert Ursprunger 18.12.2008 - 19.1.2015 Wien, Schreiberweg 5a/7, 1190 Ing. Dana Ciprisová 18.12.2008 - 19.1.2015 Ing. Dana Ciprisová 19.1.2015 - 24.4.2015 Philipp Ursprunger 19.1.2015 - 29.7.2016 Schreiberweg 5A/6 , 1190 Wien Rakouská republika Ing. Dana Ciprisová 24.4.2015 - 29.7.2016 od 26.11.2013 do 29.7.2016 Barbara Blühmann 29.7.2016 Pilotengasse 49/3/6 , 1220 Wien Rakouská republika Ing. Oldřich Vojta 28.4.1993 - 8.10.1997 Zuzana Ursprungerová 28.4.1993 - 8.10.1997 Schreiberweg 5a/7 , Vídeň, Rakousko Česká republika Filip Ursprunger 28.4.1993 - 8.10.1997 Milena Procházková 8.10.1997 - 25.2.2000 Šmejkalova 1329/90, Brno 616 00 Dana Kocmanová 8.10.1997 - 25.2.2000 Potácelova 2347/56, Brno 636 00 Philipp Ursprunger 8.10.1997 - 12.12.2000 Thereziengasse 46/5, A 1180 Wien, Rakousko Irena Veverová 25.2.2000 - 12.12.2000 Na stráni 45/1, Letovice 679 61 Alena Matějíčková 25.2.2000 - 12.12.2000 Mag. ing. arch. Herbert Ursprunger 12.12.2000 - 31.7.2004 Eva Matějíčková 12.12.2000 - 31.7.2004 Štefáčkova 2386/11, Brno 628 00 Gabriela Kmoníčková 12.12.2000 - 31.7.2004 Sylvia Lunacek 31.7.2004 - 18.12.2008 od 21.11.2003 do 6.2.2007 A-1190 Wien, Hackenberggasse 29/22/4 Eva Matějíčková 31.7.2004 - 18.12.2008 Gabriela Kmoníčková 31.7.2004 - 18.12.2008 Sylvia Lunacek - Ursprunger 18.12.2008 - 19.1.2015 Eva Šidliáková 18.12.2008 - 19.1.2015 bratří Žůrků 676/3, Brno 617 00 Jana Slámová 18.12.2008 - 19.1.2015 Legionářská 993, Jaroměřice nad Rokytnou 675 51 Sylvia Lunacek - Ursprunger 19.1.2015 - 29.7.2016 Mag. Wolfgang Horak Vlastníci firmy BAUINVEST a.s. IČO: 00543233 zakladni 9 488 000 Kč - 19.3.2003 zakladni 5 000 000 Kč - 8.10.1997 - 19.3.2003 zakladni 5 000 000 Kč - 2.7.1990 - 8.10.1997 Kmenové akcie na jméno 94 880 Kč 100 29.7.2016 Kmenové akcie na jméno 1 000 Kč 9 488 19.1.2015 - 29.7.2016 Akcie na jméno 1 000 Kč 9 488 19.3.2003 - 19.1.2015 Akcie na jméno 1 000 Kč 5 000 8.10.1997 - 19.3.2003 Akcie na jméno 1 000 Kč 5 000 2.7.1990 - 8.10.1997 Sbírka Listin BAUINVEST a.s. IČO: 00543233 B 58/SL 33 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 8.10.2014 16.1.2015 21.1.2015 11 B 58/SL 32 notářský zápis [NZ 549/2014] rozhodnutí jediného akcionáře, změna stanov Krajský soud v Brně 8.10.2014 16.1.2015 21.1.2015 23 B 58/SL 31 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Brně 3.6.2013 23.9.2013 24.9.2013 5 B 58/SL 30 účetní závěrka 2011 Krajský soud v Brně 10.6.2012 31.8.2012 17.9.2012 5 B 58/SL 29 účetní závěrka 2010 Krajský soud v Brně 12.6.2011 31.8.2012 17.9.2012 5 B 58/SL 28 účetní závěrka 2009 Krajský soud v Brně 16.5.2010 30.9.2010 9 B 58/SL 27 účetní závěrka 2008 Krajský soud v Brně 31.5.2009 22.6.2009 12 B 58/SL 26 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 26.11.2008 5.1.2009 12 B 58/SL 25 ostatní -záp. ze zas. DR Krajský soud v Brně 26.11.2008 5.1.2009 1 B 58/SL 24 ostatní -záp. ze zas. předst. Krajský soud v Brně 26.11.2008 5.1.2009 1 B 58/SL 23 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 26.11.2008 5.1.2009 11 B 58/SL 22 notářský zápis -rozhod.jed.akc.,NZ 340/08 Krajský soud v Brně 26.11.2008 5.1.2009 14 B 58/SL 21 účetní závěrka 2003 Krajský soud v Brně 26.6.2004 3.10.2008 14 B 58/SL 20 účetní závěrka 2004 Krajský soud v Brně 12.7.2005 3.10.2008 11 B 58/SL 19 účetní závěrka 2005 Krajský soud v Brně 15.6.2006 3.10.2008 12 B 58/SL 18 účetní závěrka 2006 Krajský soud v Brně 12.6.2008 3.10.2008 12 B 58/SL 17 účetní závěrka 2007 Krajský soud v Brně 15.6.2008 3.10.2008 12 B 58/SL 16 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 6.11.2003 10.8.2004 4 B 58/SL 15 ostatní -zápis představenstva Krajský soud v Brně 21.11.2003 10.8.2004 1 B 58/SL 14 ostatní -zápis dozorčí rady Krajský soud v Brně 21.11.2003 10.8.2004 1 B 58/SL 13 ostatní -rozhod. VH Krajský soud v Brně 21.11.2003 10.8.2004 2 B 58/SL 12 notářský zápis -rozhod. VH Krajský soud v Brně 6.11.2003 10.8.2004 9 B 58/SL 11 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 25.2.2002 10.8.2004 11 B 58/SL 10 notářský zápis -rozhod. VH Krajský soud v Brně 25.2.2002 10.8.2004 13 B 58/SL 9 účetní závěrka 2002 Krajský soud v Brně 25.6.2003 22.1.2004 8 B 58/SL 8 ostatní - smlouva o upsání akcií Krajský soud v Brně 26.4.2002 21.3.2003 5 B 58/SL 7 ostatní - dohoda o započtení Krajský soud v Brně 26.4.2002 21.3.2003 2 B 58/SL 6 účetní závěrka 2001 Krajský soud v Brně 19.6.2002 26.8.2002 16 B 58/SL 5 účetní závěrka 2000 Krajský soud v Brně 25.6.2001 29.4.2002 13 B 58/SL 4 notářský zápis - rozhodn. Krajský soud v Brně 18.12.2001 29.4.2002 9 B 58/SL 3 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 21.10.1997 23.2.1998 17 B 58/SL 2 účetní závěrka - 1996 Krajský soud v Brně 31.12.1996 23.2.1998 6 B 58/SL 1 notářský zápis Krajský soud v Brně 19.6.1997 23.2.1998 19 Hodnocení BAUINVEST a.s. Výpis dat pro firmu BAUINVEST a.s. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy BAUINVEST a.s., 543233 na obchodním rejstříku výpis firmy BAUINVEST a.s., 543233 na živnostenském rejstříku BAUINVEST a.s. - 00543233 - Brno , Dominikánské náměstí 656/2 JF-BAUINVEST s.r.o. - 61678023 - Praha , Klimentská 1215/26 VD BAUINVEST s.r.o. - 01575856 - Praha , Jurkovičova 962/16 Delmonte Bauinvest s.r.o. - 07341814 - Praha , Plzeňská 429/245

http://kraken.slv.cz/3Ads149/2011

3Ads149/2011 3 Ads 149/2011-38 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy JUDr. Petra Prùchy a soudcù a JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vla¹ína v právní vìci ¾alobce: V. D., zastoupeného JUDr. Karlem Svobodou, advokátem se sídlem nám. Míru 4/5, Bruntál, proti ¾alované: Èeská správa sociálního zabezpeèení, Køí¾ová 1292/25, Praha 5, o pøezkoumání rozhodnutí ¾alované ze dne 15. 12. 2010, è. j. X, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravì ze dne 14. 7. 2011, è. j. 18 Ad 22/2011-20, Vèas podanou kasaèní stí¾ností napadl ¾alobce (dále té¾ stì¾ovatel ) v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravì, kterým byla zamítnuta jeho ¾aloba proti rozhodnutí Èeské správy sociálního zabezpeèení ze dne 15. 12. 2010, è.j. X. Tímto rozhodnutím ¾alovaná zamítla námitky ¾alobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 4. 8. 2010, kterým ¾alobci odòala invalidní dùchod od 20. 9. 2010 podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona è. 155/1995 Sb., o dùchodovém poji¹tìní, nebo» ¾alobce podle posudku Okresní správy sociálního zabezpeèení v Bruntále ze dne 23. 7. 2010 není invalidní. Podle tohoto posudku poklesla u ¾alobce z dùvodu dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 20 %. ®alovaná pøi vydání napadeného rozhodnutí vycházela z posudku lékaøe ÈSSZ ze dne 2. 10. 2010, dle kterého míra poklesu pracovní schopnosti z dùvodu dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu byla u ¾alobce urèena ve vý¹i 20 %, a to podle kapitoly XIII, oddílu E, polo¾ky 1 písm. b) pøílohy k vyhlá¹ce è. 359/2009 Sb. V øízení o pøezkoumání rozhodnutí ¾alované si krajský soud vy¾ádal posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti stì¾ovatele od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních vìcí v Ostravì. Posudková komise vycházela ze zdravotnické dokumentace o¹etøujícího lékaøe MUDr. F. P., neurologického vy¹etøení, MR krèní a bederní páteøe, neurochirurgického vy¹etøení a TRN vy¹etøení, jako¾ i z úplné spisové dokumentace OSSZ v Opavì. Jako rozhodující zdravotní posti¾ení uvedla posudková komise v pøípadì ¾alobce vertebrogenní algický syndrom krèní a bederní páteøe bez prokázané koøenové symptomatologie. Toto rozhodující zdravotní posti¾ení podøadila posudková komise pod kapitolu XIII, oddíl B, polo¾ka 1, písm. b) pøílohy k vyhl. è. 359/2009 Sb., podle které hodnotila pokles pracovní schopnosti o 20 %, tj. horní hranici, kterou s ohledem k dobøe kompenzovanému diabetu bez sekundárních komplikací zvý¹ila o 5 %, tedy na celkových 25 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí ¾alované byl stav ¾alobce dlouhodobì nepøíznivý a dominantní bylo vertebrogenní posti¾ení, pro které byl v roce 1978 po pøevedení z dosavadního zamìstnání a pøi splnìní poklesu výdìlku uznán èásteènì invalidním. Pøi kontrole invalidity v roce 1984 bylo zji¹tìno plnìní podmínky podstatného poklesu výdìlku a nebyla ji¾ stanovena ¾ádná kontrolní lékaøská prohlídka. K tomu posudková komise uvedla, ¾e pokud by tato kontrolní prohlídka byla provedena v dobì platnosti vyhlá¹ky è. 284/1995 Sb., do¹lo by u ¾alobce od 1. 1. 1996 k zániku èásteèné invalidity, kdy vertebrogenní potí¾e byly dlouhodobì stabilizovány s omezením dynamiky hlavnì bederní páteøe, bez známek koøenové symptomatologie. Podle pøílohy è. 2 citované vyhlá¹ky, kapitoly XV, oddílu F, polo¾ky 2, písm. b) by byl hodnocen pokles schopnosti soustavné výdìleèné èinnosti ¾alobce v rozmezí 15-25 %. Posudková komise dodala, ¾e k datu vydání napadeného rozhodnutí byl ¾alobce neschopen tì¾ké fyzické práce a pro výkon zamìstnání nemìl ¾ádné psychické èi smyslové omezení. Krajský soud pøi posouzení dochované pracovní schopnosti stì¾ovatele k datu vydání pøezkoumávaného rozhodnutí vycházel pøedev¹ím z posudku Posudkové komise MPSV v Ostravì a dospìl k závìru, ¾e ¾alobce k datu vydání napadeného rozhodnutí ji¾ nebyl invalidní, nebo» pokles pracovní schopnosti podle citovaného posudku u ¾alobce èinil 25 %. Posudek posudkové komise krajský soud pova¾oval za úplný, správný a pøesvìdèivý. ®alobce sám potvrdil, ¾e posudek vycházel z kompletní zdravotní dokumentace. K jeho námitce, ¾e nesouhlasí se závìry posudku proto, ¾e se jeho stav od pøiznání invalidity nezmìnil a byl stejný, ne-li zhor¹ující se, krajský soud nepøihlédl, nebo» v daném pøípadì do¹lo k zániku døíve pøiznané èásteèné invalidity vlivem zmìny právní úpravy, a to dokonce ji¾ k 1. 1. 1996. Krajský soud tak uzavøel, ¾e ¾alovaná nepochybila, kdy¾ napadeným rozhodnutím zamítla námitky ¾alobce a potvrdila rozhodnutí Èeské správy sociálního zabezpeèení ze dne 4. 8. 2010, kterým byl invalidní dùchod ¾alobci v souladu s § 56 odst. 1 písm. a) zákona è. 155/1995 Sb. odòat. ®alobu proto zamítl jako nedùvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ). Podanou kasaèní stí¾ností napadl stì¾ovatel rozsudek Krajského soudu v Ostravì a namítl, ¾e rozhodnutí ¾alované a krajského soudu vychází pouze z rozhodujícího zdravotního posti¾ení uvedeného v kapitole XIII, oddílu E, polo¾ky 1 písm. b) vyhlá¹ky è. 359/2009 Sb., nebo» posudková komise v¹echna zdravotní zji¹tìní zlehèila tak, aby spadala pod uvedené posti¾ení. Stì¾ovatel je toho názoru, ¾e zprávy odborných o¹etøujících lékaøù a stav jeho subjektivních potí¾í mìly vést k tomu, aby jeho zdravotní posti¾ení bylo podøazeno nejménì pod písm. c) polo¾ky uvedené vyhlá¹ky. Odvolává se proto na existenci v¹ech listin, které jsou dolo¾eny v soudním spise. Jakkoliv posudková komise zvý¹ila pokles stupnì jeho omezení pracovní schopnosti o 5 %, stì¾ovatel se domnívá, ¾e toto navý¹ení spí¹e pochází z hodnocení podle døívìj¹ího neplatného pøedpisu, ne¾ ze skuteèného zdravotního stavu stì¾ovatele, jen¾ ovlivòuje jeho uplatnìní na pracovním trhu na plný úvazek. Stì¾ovatel dále namítá, ¾e existuje rozpor mezi hodnocením zdravotního stavu odbornými o¹etøujícími lékaøi a hodnocením revizních komisí a posudkové komise. Stav stì¾ovatele tak dle jeho pøesvìdèení odpovídá po objektivní i po subjektivní stránce èásteèné invaliditì, kdy pokles jeho pracovní schopnosti mìl být stanoven nejménì na 35 %. ®alovaná ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti odkázala na závìry posudkové komise MPSV v Ostravì a pøipomnìla zmìny v právní úpravì, ke kterým do¹lo od 1. 1. 2010 jednak zákonem è. 306/2008 Sb., který novelizoval zákon è. 155/1995 Sb. a dále vyhlá¹kou è. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míra poklesu schopnosti pracovní èinnosti. Uvedenou úpravou do¹lo k opu¹tìní dosavadního dìlení na plnou a èásteènou invaliditu a jeho nahrazením na invaliditu ve tøech stupních. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní dùchod je závislé pøedev¹ím na odborném lékaøském posouzení. Pøi pøezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud vìcnou správnost posudku, nebo» k tomu nemá potøebné odborné znalosti. Zdravotní stav a pracovní schopnost obèanù pro úèely pøezkumného øízení soudního ve vìcech dùchodového poji¹tìní posuzuje podle § 4 odst. 2 zákona è. 582/1991 Sb. Ministerstvo práce a sociálních vìcí, které za tím úèelem zøizuje jako své orgány posudkové komise. Posudek uvedené posudkové komise soud hodnotí jako ka¾dý jiný dùkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ø. s., av¹ak s ohledem na mimoøádný význam v tomto øízení bývá tento posudek dùkazem rozhodujícím v pøípadech, kdy z hlediska své celistvosti a pøesvìdèivosti nevzbuzuje ¾ádných pochyb, a nejsou-li tu ani ¾ádné jiné skuteènosti nebo dùkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybnìna. Po¾adavek úplnosti a pøesvìdèivosti kladený na tyto posudky spoèívá pak v tom, aby se komise vypoøádala se v¹emi rozhodujícími skuteènostmi, pøedev¹ím s tìmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závìry nále¾itì odùvodnila. Z posudku musí být zøejmé, ¾e zdravotní stav posuzovaného byl komplexnì posouzen na základì úplné zdravotnické dokumentace i s pøihlédnutím ke v¹em jím tvrzeným obtí¾ím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zji¹tìný zdravotní stav zakládá dlouhodobì nepøíznivý zdravotní stav a pokud ano, které zdravotní posti¾ení bylo vzato za jeho rozhodující pøíèinu. Procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdìleèné èinnosti komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního posti¾ení na základì pøílohy è. 2 vyhlá¹ky è. 359/2009 Sb., pøièem¾ zdravotní posti¾ení podøadí podle jeho druhu a intenzity pod pøíslu¹nou kapitolu, oddíl a polo¾ku této pøílohy a souèasnì odùvodní stanovenou míru poklesu schopnosti soustavné výdìleèné èinnosti v rámci zde stanoveného rozpìtí. Dále posoudí z hlediska mo¾ného zvý¹ení èi sní¾ení základního bodového hodnocení rozsah a záva¾nost dal¹ích zdravotních posti¾ení posuzovaného, jako¾ i vliv jeho dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu na jeho schopnost vyu¾ívat dosa¾ené vzdìlání, zku¹enosti a znalosti, na schopnost pokraèovat v pøedchozí výdìleèné èinnosti nebo na schopnost rekvalifikace. Posudková komise následnì stanoví stupeò invalidity, den vzniku invalidity, popøípadì den zmìny stupnì invalidity nebo den zániku invalidity, a urèí schopnost vyu¾ití zachované pracovní schopnosti u poji¹tìnce, jeho¾ míra poklesu pracovní schopnosti èiní nejménì 35 % a nejvíce 69 %. Podle názoru Nejvy¹¹ího správního soudu se posudková komise MPSV v Ostravì dostaèujícím zpùsobem vypoøádala s charakterem onemocnìní stì¾ovatele spoèívajícím ve vertebrogenních potí¾ích-vertebrogenní algický syndrom krèní a bederní páteøe bez prokázané koøenové symptomatologie v posudku blí¾e funkènì zhodnoceným, kdy vertebrogenní potí¾e byly dlouhodobì stabilizovány s omezením dynamiky hlavnì bederní páteøe, bez známek koøenové symptomatologie a rovnì¾ i s dal¹ími onemocnìními, které byly uvedeny v diagnostickém souhrnu. Namítá-li stì¾ovatel, ¾e jeho zdravotní stav odpovídá invaliditì, pak krajskému soudu nelze vytýkat, ¾e bez pøíslu¹ných medicínských znalostí nepolemizoval s-i podle názoru Nejvy¹¹ího správního soudu-úplným a pøesvìdèivým závìrem posudku posudkové komise MPSV v Ostravì, ¾e bylo spolehlivì prokázáno, ¾e stì¾ovatel k datu vydání pøezkoumávaného rozhodnutí ¾alované nesplòoval podmínky invalidity ve smyslu § 39 zákona è. 155/1995 Sb. Pokles pracovní schopnosti byl stanoven podle podle kap. XIII., odd E, polo¾ky 1, písm. b) pøílohy è. 2 vyhlá¹ky è. 359/2009 Sb. V projednávaném pøípadì tak posudková komise zasedající v øádném slo¾ení jednoznaènì vymezila rozhodující pøíèinu dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu stì¾ovatele jako vertebrogenní algický syndrom krèní a bederní páteøe, bez prokázané koøenové symptomatologie. Nále¾itì pak zdùvodnila stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdìleèné èinnosti v dobì do 31. 12. 2009 podle kap. XV., odd. F, polo¾ky 2, písm. b) pøílohy è. 2 vyhlá¹ky è. 284/1995 Sb. Na tomto závìru v¹ak neustala, aèkoliv se stì¾ovatel domnívá, ¾e výsledný pokles pracovní schopnosti spí¹e odpovídal této star¹í úpravì. Posudková komise tak samozøejmì uèinila i ve vztahu k dobì po 1. 1. 2010, kdy podle kap. XIII., odd E, polo¾ky 1, písm. b) pøílohy è. 2 vyhlá¹ky è. 359/2009 Sb. v rámci rozmezí 10-20 % byl vertebrogenní nález v oblasti krèní a bederní páteøe hodnocen na horní hranici (stejnì jako v posudku OSSZ v Bruntále a lékaøe ÈSSZ), kterou navíc vzhledem k dobøe kompenzovanému diabetu bez sekundárních komplikací dále posudková komise zvý¹ila o 5 %, tj. celkem na 25 % poklesu pracovní schopnosti. Na tomto místì zdej¹í soud uvádí, ¾e k posouzení podøaditelnosti zdravotního posti¾ení stì¾ovatele pod korespondující ustanovení vyhlá¹ky není oprávnìn Nejvy¹¹í správní soud ani krajský soud, nýbr¾ posudková komise MPSV, pøípadnì znalec. Je tomu tak proto, ¾e taková úvaha je souèástí posudkového hodnocení zdravotního stavu ¾adatele o invalidní dùchod, o nìm¾ si soud nemù¾e uèinit vlastní úsudek. V posuzované vìci z posudku posudkové komise MPSV v Ostravì jednoznaènì vyplynulo, ¾e zdravotní stav stì¾ovatele, resp. jeho posudkovì významné zdravotní posti¾ení není podøaditelné pod písmena c) nebo d) kapitoly XIII., oddílu E, polo¾ky 1 pøílohy è. 2 k vyhlá¹ce è. 359/2009 Sb., nebo» stì¾ovatel nesplòuje kritéria v tìchto písmenech uvedená, jakkoliv stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti obecnì vyjadøuje pøesvìdèení o podøaditelnosti svých potí¾í pod písm. c) citované vyhlá¹ky. Krajský soud tento jednoznaèný skutkový závìr posudkového orgánù nemohl svévolnì vylo¾it opaènì, pøièem¾ zároveò ani ze spisové dokumentace, ani ze samotného posudku nevyplývaly ¾ádné dùvody k pochybnostem o tomto posudkovém hodnocení zdravotního stavu stì¾ovatele. Za této situace nemá Nejvy¹¹í správní soud pochybnosti o správnosti závìrù posudkové komise v urèení dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu a pøi hodnocení poklesu pracovní schopnosti stì¾ovatele. Stì¾ovatel ve své kasaèní stí¾nosti dále opìt pouze obecnì namítl, ¾e krajský soud nepøihlédl k tomu, ¾e posudková komise jeho lékaøské zprávy zlehèovala, aèkoliv byly soudu k dispozici a jejich závìry se li¹í od posudkového hodnocení. Jak ji¾ bylo uvedeno vý¹e, soud mù¾e s posudkem posudkové komise MPSV nakládat jako s dùkazem stì¾ejním za pøedpokladu, ¾e tento posudek splòuje po¾adavky pøesvìdèivosti, úplnosti a objektivity (srov. napø. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 25. 6. 2003, è. j. 2 Ads 9/2003-50, pøístupné na www.nssoud.cz). Posudkové hodnocení posudkové komise toto kritérium splòuje, nebo» je pøesvìdèivì odùvodnìno, a to rovnì¾ vzhledem i k absenci rozporù mezi posudkem posudkové komise a posudkem OSSZ v Bruntále a takté¾ posudkem o invaliditì lékaøe ÈSSZ. Posudková komise se vypoøádala se v¹emi lékaøskými zprávami, tedy i tìmi, na nì¾ stì¾ovatel poukazuje. K pøílohám ¾aloby ¾alobce se posudková komise vyjádøila v tom smyslu, ¾e stì¾ovatel byl i pøes nevýrazný neurologický nález v oblasti krèní páteøe indikován pøi vy¹etøení dne 14. 2. 2011 k neurochirurgické intervenci v oblasti C4/5. Výsledek operace lze hodnotit a¾ po ukonèení komplexní léèby, vèetnì léèby lázeòské, komplexní léèbu lze zvládnout i v rámci pracovní neschopnosti, pokud nebude provázena významnìj¹ími komplikacemi. Nadto je tøeba podotknout, ¾e soud vychází pøi pøezkoumání rozhodnutí správního orgánu ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dobì rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ø. s.). K tému¾ datu pak posuzuje zdravotní stav stì¾ovatele také posudková komise MPSV. Pokud by u stì¾ovatele docházelo v jeho zdravotním stavu ke zhor¹ení, nic mu nebrání obrátit se na Èeskou správu sociálního zabezpeèení s novou ¾ádostí, tento dal¹í vývoj jeho stavu v¹ak nemù¾e být zohlednìn v øízení o soudním pøezkumu rozhodnutí ¾alované ze dne 15. 12. 2010. Jiné opomenutí hodnotit zalo¾ené lékaøské zprávy stì¾ovatel nenamítal, pouze se li¹il ve svém subjektivním postoji k záva¾nosti zdravotních problémù. Pouze na okraj tak Nejvy¹¹í správní soud dodává, ¾e úèelem ¹etøení zdravotního stavu posudkovou komisí MPSV je objektivní posouzení pracovní schopnosti poji¹tìnce, které jedinì mù¾e být pro rozhodnutí soudu urèující. Subjektivní pocity stì¾ovatele o jeho pracovní neschopnosti a jeho zdravotních potí¾ích, nejsou-li podlo¾eny objektivnì zji¹tìným zdravotním stavem, nemohou být kritériem pro pøiznání dávky dùchodového poji¹tìní. Nejvy¹¹í správní soud tak pøisvìdèil závìru Krajského soudu v Ostravì, ¾e na základì posudku Posudkové komise MPSV v Ostravì bylo spolehlivì prokázáno, ¾e zdravotní stav stì¾ovatele ke dni napadeného rozhodnutí neodpovídal invaliditì. ®alovaná tak v souladu s § 56 odst. 1 písm. a) zákona è. 155/1995 Sb. správnì stì¾ovateli invalidní dùchod odòala.

http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/ustavni-soud/2009/3301/judikat-us-I-uS-342-09-ochrana-principu-duvery-v-zavazkovych-vztazich-ochrana-spotrebitele-GUS20093484/

I. ÚS 342/09, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu - Zákony.cz I. ÚS 342/09, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu 15.6.2009 - Účinný I. ÚS 342/09 I.ÚS 342/09 ze dne 15. 6. 2009 N 144/53 SbNU 765 Ochrana principu důvěry v závazkových vztazích (ochrana spotřebitele) Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů - ze dne 15. června 2009 sp. zn. I. ÚS 342/09 ve znění opravného usnesení ze dne 11. srpna 2009 ve věci ústavní stížnosti J. K. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2008 č. j. 33 Odo 1776/2006-107, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2006 č. j. 15 Co 379/2004-78 a proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2004 č. j. 37 C 162/99-49, jimiž byla stěžovatelce jako žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni (společnosti ZEPTER INTERNATIONAL, s. r. o.) částku 32 499 Kč s 15% úrokem z prodlení z částky 25 999 Kč od 21. 2. 1999 do zaplacení. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2008 č. j. 33 Odo 1776/2006-107, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2006 č. j. 15 Co 379/2004-78 a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2004 č. j. 37 C 162/99-49 se ruší. Městský soud v Brně (dále též "městský soud") napadeným rozsudkem uložil stěžovatelce jako žalované povinnost zaplatit žalobkyni (vedlejší účastnici v řízení o ústavní stížnosti) částku 32 499 Kč s 15% úrokem z prodlení z částky 25 999 Kč od 21. 2. 1999 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Brně (dále též "krajský soud") napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (a rozhodl o nákladech odvolacího řízení). Oba soudy vyšly ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 18. 12. 1996 písemně kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo nádobí značky Zepter, které si stěžovatelka u žalobkyně objednala, a žalobkyně se zavázala je dodat za sjednanou kupní cenu 25 999 Kč. Stěžovatelka se zavázala kupní cenu zaplatit ve 24 měsíčních splátkách, z nichž první ve výši 2 608 Kč byla splatná 20. 3. 1997 a dalších 23 splátek po 1 017 Kč ke každému 20. dni v příslušném měsíci, přičemž poslední splátka měla být zaplacena 20. 2. 1999. Dále bylo dohodnuto, že stěžovatelka obdrží od žalobkyně částečné plnění (bonus) po zaplacení částky 5 700 Kč v podobě určitého zboží a po zaplacení celé kupní ceny v podobě jiného zboží. Pro případ porušení smluvních povinností stěžovatelkou (kupující) účastnice dohodly smluvní pokutu ve výši 25 % smluvní ceny zboží. Možnost odstoupení od kupní smlouvy sjednána nebyla. Kupní smlouva byla uzavírána u prodejního stánku žalobkyně, kde bylo vystaveno její zboží. Reprezentant žalobkyně předvedl žalované zboží formou vybraných vzorků z jednotlivých sad nádobí a nabídku doplnil předložením prospektu, v němž byly jednotlivé sady nádobí vyobrazeny a v kupní smlouvě pak označeny čísly. Stěžovatelka věděla, které konkrétní nádobí je předmětem koupě. Kupní smlouvu vlastnoručně podepsala, aniž k tomu byla nucena žalobkyní nebo svou hospodářskou či sociální situací; za žalobkyni smlouvu podepsal její reprezentant, jenž téhož dne uzavřel se stěžovatelkou coby zástupkyní stavební spořitelny smlouvu o stavebním spoření. Oba soudy na základě výkladu obsahu kupní smlouvy (§ 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění v tu dobu účinném, dále jen "obč. zák.") a s přihlédnutím ke všem zjištěným okolnostem neuvěřily tvrzením stěžovatelky, že na její straně nebyla dána vůle uzavřít kupní smlouvu, nýbrž pouze předběžnou (nezávaznou) smlouvu, případně že kupní smlouvu uzavřela v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Dopisem ze dne 12. 1. 1997 sdělila stěžovatelka žalobkyni, že od smlouvy odstupuje, neboť objednané zboží nemá žalobkyní deklarované vlastnosti. Žalobkyně s odstoupením nesouhlasila. Na kupní cenu stěžovatelka žalobkyni ničeho neuhradila. Z takto zjištěného skutkového stavu věci odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že účastnice uzavřely kupní smlouvu podle § 613 obč. zák., která byla stěžovatelkou uzavřena svobodně a vážně a splňuje též požadavek určitosti vymezení jejího předmětu. Neshledal proto důvodnou výhradu stěžovatelky, že kupní smlouva je neplatným právním úkonem ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. Vyslovil názor, že platnost kupní smlouvy je třeba posuzovat podle občanského zákoníku, eventuálně dalších právních předpisů ve znění, které bylo účinné ke dni uzavření kupní smlouvy. Právní předpisy či směrnice, jež nabyly účinnosti později, na závazkový právní vztah založený touto kupní smlouvou aplikovat nelze. Stejně jako soud prvního stupně i soud odvolací dospěl k závěru, že stěžovatelka odstoupením od smlouvy kupní smlouvu nezrušila, neboť si to účastnice ve smlouvě nedohodly a tato možnost v posuzovaném případě nevyplývá ani ze zákona. Předpoklady odstoupení od smlouvy podle § 49 obč. zák. naplněny nebyly, jelikož žalovaná ji neuzavřela v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Ani odstoupení od smlouvy podle § 597 odst. 2 obč. zák. zde nepřichází v úvahu, protože výtku, že se ukázalo nepravdivým ujištění prodávajícího, že věc má určité vlastnosti, může kupující uplatnit v rámci odpovědnosti za vady až od převzetí věci. Stěžovatelka proto právo na odstoupení od smlouvy podle § 597 odst. 2 obč. zák. uplatnila předčasně, neboť zboží jí dosud nebylo dodáno, a taková výtka může být z povahy věci uplatněna jen vůči konkrétnímu zboží. Navržený důkaz znaleckým posudkem, který se měl zabývat vlastnostmi objednaného nádobí, proto odvolací soud považoval za nadbytečný. Dále konstatoval, že kupní smlouva není neplatná ani pro rozpor s dobrými mravy, neboť ujednání, že k předání zboží dojde až po zaplacení kupní ceny, zákon nevylučuje, a naopak je častou praxí. Užití různého typu a velikosti písma v kupní smlouvě není okolností, která by ji činila neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, byť ujednání o sankcích a o povinnostech kupující bylo napsáno malým písmem; rozhodující je, že písmo ve smlouvě bylo dostatečně čitelné. Jelikož žalovaná porušila svůj smluvní závazek zaplatit žalobkyni kupní cenu, byla jí uložena povinnost zaplatit nejen dlužnou kupní cenu, ale i smluvní pokutu, jejíž výši odvolací soud shledal přiměřenou zajištěnému závazku. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opřela o § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."). To Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů, neboť má za to, že jimi byla porušena její základní práva garantovaná v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), v čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny a v čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"). V konkrétnostech stěžovatelka argumentovala především citací relevantních částí nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3/06 ze dne 6. 11. 2007 (N 185/47 SbNU 429), který dle jejího názoru řešil analogickou věc, takže právní názory tam vyslovené dopadají i na její případ. K výzvě Ústavního soudu reagovali na ústavní stížnost účastníci řízení. Městský soud v Brně i Krajský soud v Brně ve svých vyjádřeních pouze odkázaly na písemné vyhotovení napadeného rozhodnutí a udělily souhlas s upuštěním od ústního jednání před Ústavním soudem. Nejvyšší soud ve svém vyjádření v podstatě jen odkázal na obsah napadeného usnesení; k argumentaci stěžovatelky v ústavní stížnosti (vycházející z nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3/06) poznamenal, že Nejvyšší soud je ve smyslu § 242 odst. 3 o. s. ř. zásadně vázán uplatněným dovolacím důvodem, jak jej dovolatel závazně po obsahové stránce vylíčil, a z této zásady při svém rozhodování vycházel. Závěrem vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání. Vedlejší účastník, ZEPTER INTERNATIONAL, s. r. o., se i přes výzvu Ústavního soudu k ústavní stížnosti nevyjádřil. Stěžovatelka se k otázce, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání před Ústavním soudem, ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Jelikož byla ve výzvě Ústavního soudu výslovně poučena, že pokud se k tomu ve lhůtě 10 dnů nevyjádří, bude mít Ústavní soud za to, že s upuštěním souhlasí, lze tento souhlas presumovat. 1. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnosti je důvodná. Souhlasí se stěžovatelkou, že právní názory vyslovené v nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2007 sp. zn. II. ÚS 3/06 dopadají obdobně i na danou věc (byť nejde o skutkově identické případy). Dokonce i vedlejší účastník v tehdejší věci je identický jako v nyní souzené věci; jde o společnost ZEPTER INTERNATIONAL, s. r. o. Ústavní soud ustáleně judikuje, že jeho úkolem je jen ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Ústavní soud není povolán k přezkumu správnosti aplikace podústavního práva a zasáhnout do rozhodovací činnosti obecných soudů může jen tehdy, shledá-li současně porušení základního práva či svobody jednotlivce [§ 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Ústavní soud ve svých četných rozhodnutích zřetelně definoval podmínky, při jejichž existenci má vadná aplikace podústavního práva obecným soudem za následek porušení základních práv či svobod. Jedná se o případy, v nichž Ústavní soud posuzuje, zda obecné soudy v dané věci ústavně souladně posoudily konkurenci norem podústavního práva sledujících určitý ústavně chráněný účel či konkurenci interpretačních alternativ jedné konkrétní normy, nebo o otázku, zda obecné soudy neaplikovaly podústavní právo svévolně [srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 321/03 ze dne 30. 6. 2004 (N 90/33 SbNU 371)]. Jinými slovy, jednou z podmínek zásahu Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů a do aplikace podústavního práva je vedle flagrantního nerespektování kogentní normy také přílišný formalismus při výkladu jeho norem. 2. Stěžovatelka založila svou ústavní stížnost v podstatě na několika námitkách, jejichž společným znakem je, že obecné soudy nedostatečně akcentovaly působení dobrých mravů na závazkový vztah mezi ní a vedlejším účastníkem (tj. společností ZEPTER INTERNATIONAL, s. r. o.). Ústavní soud se s touto námitkou zásadně ztotožňuje; za přílišný formalismus při výkladu právních norem považuje především to, že se obecné soudy při zkoumání rozporu s dobrými mravy soustředily především na jejich izolované působení v jednotlivých ustanoveních kupní smlouvy, aniž by vzaly v potaz působení dobrých mravů na celý komplex tohoto závazkového vztahu, včetně jeho kontraktační fáze a stadia po podpisu smlouvy. Ústavní soud je přesvědčen - obdobně jako v nálezu sp. zn. II. ÚS 3/06 - že takovéto použití korektivu dobrým mravů je v daném případě odůvodněno specifickým charakterem závazkového vztahu mezi stěžovatelkou a obchodní společností ZEPTER INTERNATIONAL, s. r. o. 3. Ačkoliv předmětný právní vztah vznikl dne 18. 12. 1996, nelze podle Ústavního soudu zcela přehlížet, že svým vznikem a povahou jde o vztah obdobný vztahům vzniklým na základě tzv. spotřebitelských smluv, neboť je nepochybné, že stěžovatelka byla v daném vztahu v postavení spotřebitele a prodávající v pozici dodavatele. Lze toliko dodat, že ke kontraktaci došlo na vánočních trzích v Brně, tj. zjevně mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele. Režim spotřebitelských smluv (smluv na ochranu spotřebitele) byl však výslovně upraven v občanském zákoníku až novelou provedenou zákonem č. 367/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a to s účinností od 1. 1. 2001. Jejím cílem bylo zajistit harmonizaci českého smluvního práva s evropským spotřebitelským právem, resp. s aquis communautaire v této oblasti (pro nyní posuzovanou skutkovou situaci jsou relevantní zejména směrnice Rady Evropských společenství 85/577/EHS ze dne 20. 12. 1985, o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory, a směrnice Rady Evropských společenství 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách). Ústavní soud ve své předchozí judikatuře dovodil autonomii vůle z čl. 2 odst. 3 Listiny, podle něhož každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Ústavní soud v tomto ustanovení spatřuje jak strukturální princip, tak subjektivní právo jednotlivce, které je omezitelné na základě zákona k prosazení jiného práva či veřejného zájmu, přičemž takové omezení musí být přiměřené sledovanému cíli, jehož má být dosaženo [srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 167/04 ze dne 12. 5. 2004 (N 70/33 SbNU 197)]. Je tedy nepochybné, že současná kogentní úprava spotřebitelských smluv tyto ústavní podmínky omezení autonomie vůle kontrahentů splňuje. Ústavní soud je přesvědčen - shodně jako v citovaném nálezu sp. zn. II. ÚS 3/06 - že takových podmínek je třeba cestou výkladu podústavního práva dosáhnout i v případě "de facto" spotřebitelských vztahů vzniklých před nabytím účinnosti výše zmíněného zákona č. 367/2000 Sb., neboť, materiálně nahlíženo, pozice kontrahenta uzavírajícího smlouvu před nabytím účinnosti tohoto zákona se nikterak nelišila od pozice spotřebitele uzavírajícího smlouvu již v režimu spotřebitelských smluv. Za účelem vyrovnání shora popsané faktické nerovnosti mezi stranami těchto vztahů je třeba hledat takový výklad podústavního práva, který na jednu stranu zajistí dosažení tohoto cíle, na stranu druhou omezí autonomii vůle proporcionálně. V obecné rovině lze souhlasit s názorem zdůrazňujícím význam autonomie vůle v oblasti závazkových vztahů. Ústavní soud k tomu doplňuje, že respekt a ochranu autonomie vůle považoval ve své předchozí judikatuře dokonce za zcela elementární podmínku fungování materiálního právního státu, za původní "matrici" vztahu mezi jednotlivcem a veřejnou mocí ve smyslu "konstanty" vytčené před závorkou, "v níž se ocitají jednotlivá specifikovaná základní práva pozitivněprávně formulovaná v reakci na jejich masové porušování autoritativními či totalitními režimy. Potřeba formulace dílčích základních práv byla totiž vždy historicky podmíněna reakcí na masové porušování té které oblasti svobody jednotlivce, z níž vyvstalo konkrétní základní právo.". Přesto však ochrana autonomie vůle nemůže být absolutní tam, kde existuje jiné základní právo jednotlivce nebo ústavní princip či jiný ústavně aprobovaný veřejný zájem, které jsou způsobilé autonomii vůle proporcionálně omezit. Tímto druhým principem je zásadní ochrana té osoby, která činila právní úkon s důvěrou v určitý, jí druhou stranou prezentovaný skutkový stav. Ten, kdo vyvolal určité jednání, se nesmí ex post dovolávat vad jednotlivých úkonů, které sám způsobil. Uplatňování principu důvěry v úkony dalších osob při veškerém sociálním styku s nimi je základním předpokladem pro fungování komplexní společnosti (Luhmann, N.: Vetrauen: Ein Mechanismus der Reduktion sozialer Komplexität, Stuttgart 1989, str. 1). Důvěru je třeba pokládat za elementární kategorii sociálního života. Na jedné straně vyjadřuje vnitřní postoj odrážející eticky odůvodněné představy a očekávání jednotlivých členů společnost, na straně druhé je výrazem principu právní jistoty, který představuje jednu z fazet materiálně, tj. hodnotově chápaného právního státu, jehož ústavně normativní výraz je obsažen v čl. 1 odst. 1 Ústavy. Naznačená konkretizace principu právního státu je oním principem, který působí na straně stěžovatelky a proti principu autonomie vůle, jehož se dovolávají obecné soudy. Je pak primárně úkolem obecných soudů najít praktickou konkordanci mezi oběma protikladně působícími principy tak, aby zůstalo zachováno maximum z obou a aby výsledek byl slučitelný s obecnou představou spravedlnosti. Obecné soudy proto v daném případě pochybily, pokud nepřiznaly principu důvěry účastníka právního vztahu shora popsané postavení. V opačném případě by totiž musely - s ohledem na zjištěné skutkové okolnosti - dospět ke zcela opačnému závěru. Ze skutkových okolností zjištěných v řízení obecnými soudy lze totiž jednoznačně dovodit, že komplex jednání prodávajícího se snažil vyvolat důvěru stěžovatelky ve výhodnost kupní smlouvy, leč pomocí následujícího postupu, způsobu kontraktace a informací označitelných za nekorektní. To vše lze dovozovat zejména z následujících skutečností. 1. Stěžovatelka se ocitla v neznámém prostředí, tj. v prostorách stánku prodávající na vánočních trzích [na tom nic nemění fakt, že stěžovatelka měla (jiný) stánek rovněž na vánočních trzích]. 2. Zástupce prodávající podepsal stěžovatelce nejprve návrh smlouvy o stavebním spoření, čímž mohl vyvolat pocit její vděčnosti, který se stěžovatelka mohla snažit kompenzovat právě vyhověním nabídce zástupce prodávajícího. Zástupce prodávajícího však od smlouvy o stavebním spoření později odstoupil, přičemž právo odstoupit od kupní smlouvy však sjednáno nebylo. Takto ostatně vypovídala stěžovatelka v řízení před obecnými soudy (srov. např. rekapitulaci výpovědi stěžovatelky v napadeném rozsudku Městského soudu v Brně). K tomu je třeba uvést, že i z výpovědi svědkyně M. S. a M. K., a dokonce i zástupce prodávající, vyplývá, že podnět k sepsání kupní smlouvy pocházel od zástupce prodávající, takže stěžovatelka nebyla na smluvní ujednání připravena. Jde o klasický fakticky nerovný vztah spotřebitele a dodavatele. Z výpovědi těchto svědků rovněž plyne, že se zástupce prodávající snažil přimět k podepsání kupní smlouvy navrhovanou reciprocitou ve vztahu k podepsání smlouvy o stavebním spoření, od které však později odstoupil (srov. např. výpověď svědkyně M. S. na č. l. 21 p. v. spisu: "... šly jsme kolem stánku firmy ZEPTER. Tam žalovanou zastavil nějaký pán, volal na ni, že si spolu vzájemně podepíší smlouvy"; výpověď svědkyně M. K. na č. l. 22 spisu: "V blízkosti byl stánek firmy ZEPTER. Pán začal se žalovanou komunikovat ve smyslu, jako že se znají od naproti a že jí ukáže něco zajímavého"; výpověď svědka - zástupce prodávající L. na č. l. 22 p. v. spisu: "Pokud si dobře pamatuji, vzkazovali jsme i žalované, aby se u nás zastavila."). 4. a) Některé části kupní smlouvy, konkrétně dokonce údaje o povinnostech kupujícího, včetně údajů o smluvní pokutě, včetně ustanovení, že svým podpisem na této kupní smlouvě kupující potvrzuje svůj souhlas s cenou zboží a podmínkami prodeje a že podpisem smluvních stran se stává kupní smlouva platná a účinná (tj. ustanovení důsledně vzato vysvětlující povahu a obsah smlouvy pro laika), byly uvedeny v rámci kupní smlouvy nejmenším písmem; i obecně vzato to bylo velmi drobným písmem, pro běžného člověka nikoli jednoduše čitelným, ne-li těžce čitelným. Není klíčové, že toto nejmenší písmo zakotvující povinnosti a sankce stěžovatelky, nebylo nečitelné (jak argumentuje Městský soud v Brně), nýbrž že bylo hůře čitelné, ne-li těžce čitelné pro běžného člověka. Navíc, toto velmi drobné písmo, obsahující pro kupující klíčová smluvní ujednání, bylo systematicky umístěno pod graficky vytvořené obdélníky obsahující specifikaci zboží a jeho cenu, obsahující větší písmo, a současně umístěno těsně nad podpisy smluvních stran. Mohlo tak navozovat již prima facie dojem méně relevantního obsahu, v podstatě "poznámky pod čarou". b) To platí o to více, jestliže kupní smlouva měla být (i dle výpovědi zástupce prodávávající) uzavírána až kolem 18. hodiny v zimním období, tedy v době snížené viditelnosti (oproti slunečnímu, "dennímu" světlu). c) Ostatně i Městský soud v Brně výslovně uvedl, že použité písmo by mohlo svědčit o neseriózních praktikách prodávající, avšak nevyvodil z toho žádné právní důsledky. d) Je třeba dodat, že stěžovatelka uváděla, že nosí dioptrické brýle. Rovněž svědkyně M. S. opakovaně vypověděla, že stěžovatelka neměla brýle a že se po nich sháněla (srov. č. l. 21 spisu), obdobné vypověděla svědkyně M. K. (srov. č. l. 22 spisu). Městský soud v Brně však na to toliko reagoval (nepřiměřeně) tím, že si mohla předmětná ujednání nechat přečíst reprezentantem prodávající či přítomnými kolegyněmi. Městský soud v této souvislosti rovněž uvedl, že nadpis "KUPNÍ SMLOUVA" byl dostatečně velký i pro jeho identifikaci člověkem nosícím brýle, který je nemá zrovna u sebe ("Již samotný název listiny zní "KUPNÍ SMLOUVA" a je u něj uvedeno její číslo. Tento nadpis je pak dostatečně velký na to, aby jej přečetl člověk, který nosí brýle a nemá je v současné době k dispozici"). Jde však o ryzí spekulaci. Městský soud přirozeně nezjišťoval míru dioptrií stěžovatelky; i kdyby tak byl učinil, nedisponuje zřejmě odbornými znalostmi nezbytnými pro přijetí odborného závěru, co všechno může člověk s konkrétní zrakovou vadou přečíst a co již nikoli. 5. Drobným písmem, nadto vedle větším ručním písmem uvedené kupní ceny, bylo rovněž uvedeno, že pokud rozdíl mezi kurzem Kč vůči DEM, valuta prodej, v den uzavření kupní smlouvy a mezi kurzem v den splatnosti poslední zálohy kupní ceny činí více než 10 %, zvýší se nebo sníží kupní cena zboží ve stejné procentní sazbě. Kupní cena uvedená v Kč tak nebyla nutně fixní, čímž byla též založena nejistota stěžovatelky. 6. Závazkový vztah byl založen na tom, že stěžovatelce bude zboží dodáno až v okamžiku jeho déledobého splacení, tj. až po připsání poslední částky na účet prodávající (konkrétně do 28 dní poté). Toto klíčové smluvní ujednání bylo též vytištěno jen drobným písmem, nadto bylo systematicky umístěno pod grafické obdélníky se specifikací zboží a jeho ceny, obsahující větší písmo, a současně umístěno těsně nad podpisy smluvních stran. Mohlo tak rovněž navozovat již prima facie dojem méně relevantního obsahu, v podstatě "poznámky pod čarou". 7. Po oznámení prodávající straně ze dne 12. 1. 1997, kdy stěžovatelka sdělila svoji vůli odstoupit od smlouvy, ji prodávající nekontaktoval a nechal ji v subjektivním přesvědčení, že smlouva byla zrušena. Reagoval až dne 22. 4. 1999 dopisem, ve kterém sdělil, že s odstoupením od kupní smlouvy nesouhlasí. Prodávající tudíž odpověděl více než dva roky a tři měsíce po dopisu stěžovatelky, tj. až poté, co měla být zaplacena poslední splátka (20. 2. 1999). Přitom kupní cena byla splatná v pravidelných měsíčních zálohách, tedy prvním dnem prodlení byl vždy den následující po splatnosti jednotlivé zálohy. V důsledku neplacení jednotlivých splátek byl rovněž "aktivizován" nárok prodávajícího na smluvní pokutu. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že Ústavní soud již v nálezu sp. zn. IV. ÚS 182/01 ze dne 30. 11. 2001 (N 188/24 SbNU 401) označil v obdobné věci postup obchodní společnosti ZEPTER INTERNATIONAL, s. r. o., kdy tato společnost ponechala druhého účastníka smluvního vztahu v přesvědčení, že od smlouvy odstoupil, aby těsně před promlčením vznesla nárok u soudu, za svérázný z pohledu dobrých mravů. Ústavní soud tehdy vyjádřil přesvědčení, že takový postup by neměl zůstat v rozhodnutích obecných soudů bez odezvy. 8. Konečně, stěžovatelce bylo nabízeno zástupcem prodávající předvedení zboží v bytě, což stěžovatelka přijala. Mohla tak nabýt nikoli zcela neopodstatněně dojmu, že se jedná o "předběžnou smlouvu" (tedy nikoli o smlouvu kupní). Jistě totiž není pohledem rozumného člověka pravidlem, že by nádobí bylo dodavatelem předváděno v bytě kupujícího. Rozumný člověk by si zřejmě kladl i otázku smyslu takového předvedení, jestliže by už předmětné zboží zakoupil a neměl na výběr, zda je koupí či nikoli na základě takové prezentace. Ostatně, v tomto duchu hovořila i svědkyně M. K. (srov. napadený rozsudek Městského soudu v Brně: "Z jednání mezi účastníky měla svědkyně dojem, že se jedná o předběžnou smlouvu, neboť se hovořilo o tom, že bude provedena ještě předváděcí akce."), svědkyně M. S. (srov. její výpověď na č. l. 21 p. v. spisu) i svědek M. M. (srov. č. l. 40 p. v. spisu). 9. Navíc, z výpovědi svědkyně M. S. (srov. č. l. 21 spisu) plyne, že uzavírání kupní smlouvy bylo velmi uspěchané. Obdobně vypověděla rovněž svědkyně M. K. (srov. č. l. 22 spisu). Tyto výpovědi přitom zjevně zapadají do celého kontextu věci, neboť kupní smlouva měla být uzavírána v relativně pozdní hodinu (kolem 18. hodiny v zimě). Ostatně i zástupce prodávající opakovaně vypověděl, že stěžovatelka se zastavila u stánku prodávající "ke konci pracovní doby" (srov. č. l. 22 spisu). S tím pak není v rozporu ani výpověď svědkyně M. S., že "zde byli přítomni nějací dva páni, kteří pána, který hovořil o hrncích, neustále pobízeli, že má spěchat, neboť půjdou na večeři. Vše tedy bylo velmi uspěchané." (srov. č. l. 21 spisu). Jsou tak zřetelně navozeny úvahy o časové tísni při uzavírání kupní smlouvy. V tomto kontextu se jeví nepřiléhavé odůvodnění rozsudku Městského soudu v Brně ve vztahu ke stěžovatelce, že "Pokud se jí zdálo, že bylo málo času na sjednání smlouvy, měla si vyžádat určitý čas na rozmyšlenou, případně přijít smlouvu podepsat druhý den.". 10. Nelze rovněž nereflektovat fakt, že smluvní pokuta byla sjednána jen pro případ porušení smluvních povinností stěžovatelkou, tedy v rozporu s rovnováhou smluvních stran. Jak již bylo shora uvedeno, ustanovení o smluvní pokutě bylo vytištěno na kupní smlouvě nejmenším písmem, navíc umístěné těsně nad podpisy smluvních stran. Shora uvedené skutečnosti ve svém komplexu vedou Ústavní soud jednoznačně k závěru, že tvrzenému nároku společnosti ZEPTER INTERNATIONAL, s. r. o., nelze poskytnout soudní ochranu. To proto, že zde došlo k rozporu naznačeného komplexu jeho jednání s principem důvěry, resp. s principem právní jistoty druhého účastníka smluvního vztahu. Obecné soudy nerozpoznaly působení tohoto principu, a pokud za shora uvedených podmínek žalobě vyhověly, porušily základní právo stěžovatele na fair proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Proto Ústavní soud ústavní stížnosti podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu vyhověl a napadená rozhodnutí Městského soudu v Brně, Krajského soudu v Brně a Nejvyššího soudu zrušil. Ústavní soud poukazuje rovněž na obiter dictum vyslovené v nálezu sp. zn. II. ÚS 3/06, dle kterého kromě ústavněprávních důvodů pro poskytnutí ochrany stěžovateli, a to shora naznačenou cestou výkladu podústavního práva, lze důvod ochrany spatřovat též v doktrinálním působení komunitárního práva. Ústavní soud v citovaném nálezu (v rámci obiter dicta) konstatoval povinnost eurokonformního výkladu domácího práva implementujícího příslušný komunitární předpis (i) před vlastním přistoupením státu k Evropské unii. Ostatně takový přístup k výkladu domácího práva si již osvojily i české obecné soudy. V rozsudku ze dne 30. 8. 2006 sp. zn. 29 Odo 242/2006 Nejvyšší soud odkázal, pokud jde o povinnost předložit předběžnou otázku, na nedostatek pravomoci Evropského soudního dvora vyplývající právě z rozhodnutí Ynos, avšak současně uvedl, že při výkladu domácího práva implementujícího směrnici z obsahu této směrnice vycházel. Rovněž Nejvyšší správní soud již v rozhodnutí ze dne 29. 9. 2005 sp. zn. 2 Afs 92/2005 uvedl, že "i v případech, kdy se posuzují skutkové okolnosti, k nimž došlo před vstupem České republiky do Evropské unie, a rozhodným právem je právo tehdy účinné, je nutno ustanovení českého právního předpisu, přijatého nepochybně za účelem sbližování českého práva s právem Evropských společenství a majícího svůj předobraz v právní normě obsažené v právu Evropských společenství, vykládat konformně s touto normou.". Jinak řečeno, české obecné soudy již ve své judikatuře akceptovaly, že i v případech skutkových okolností nastalých před přistoupením České republiky do Evropské unie je třeba při aplikaci domácího práva implementujícího komunitární právo přihlížet k normám komunitárního práva. Ústavní soud v závěru obiter dicta citovaného nálezu proto konstatoval, že obecné soudy měly nalézt takový výklad ustanovení občanského zákoníku, ve znění účinném v době uzavření smlouvy mezi stěžovatelem a společností ZEPTER INTERNATIONAL, s. r. o., který by reflektoval nejen shora uváděné ústavněprávní podmínky, ale též obsah a účel evropské ochrany spotřebitele obsažené v příslušných směrnicích, byť v okamžiku vzniku daného smluvního vztahu neexistovala v českém právním řádu výslovná úprava implementující tyto směrnice a Česká republika nebyla členem Evropské unie. Konečně, pokud Nejvyšší soud ve svém vyjádření k argumentaci stěžovatelky (vycházející z nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3/06) poznamenal, že je ve smyslu § 242 odst. 3 o. s. ř. zásadně vázán uplatněným dovolacím důvodem, jak jej dovolatel závazně po obsahové stránce vylíčil, je třeba zdůraznit, že smyslem vázanosti uplatněným dovolacím důvodem přirozeně není umožnit Nejvyššímu soudu, aby předchozí nález Ústavního soudu nerespektoval. Ústavní soud opakovaně formuloval požadavky vyplývající pro obecné soudy z příkazu obsaženého v čl. 89 odst. 2 Ústavy. Tak kupř. v nálezu sp. zn. IV. ÚS 389/05 ze dne 18. 8. 2005 (N 162/38 SbNU 291) uvedl: "Jestliže obecný soud nerespektoval ve Sbírce zákonů vyhlášený a vykonatelný nález Ústavního soudu, který takový postup označil za porušení čl. 5 odst. 4 Úmluvy, porušil vedle tohoto článku Úmluvy i čl. 89 odst. 2 Ústavy, podle kterého jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby.". V nálezu sp. zn. III. ÚS 561/04 ze dne 10. 3. 2005 (N 54/36 SbNU 575) Ústavní soud k výkladu předmětného ústavního ustanovení uvedl: "Současně, pokud nereflektovaly ústavněprávní výklad dané problematiky vyložený v obecně přístupných nálezech Ústavního soudu, porušily tím, vycházeno ze smyslu a účelu efektivního a smysluplného koncentrovaného (specializovaného) ústavního soudnictví, majícího nezanedbatelnou funkci při sjednocování rozhodovací praxe v oblasti ústavně zaručených kautel (samotný Ústavní soud může překonat vlastní právní názor vyslovený v nálezu pouze procedurou realizovanou v důsledku postupu ve smyslu § 23 zákona č. 182/1993 Sb.), maximu plynoucí z čl. 89 odst. 2 Ústavy, dle níž vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány a osoby (sp. zn. III. ÚS 252/04, Sbírka rozhodnutí, svazek 36, nález č. 16). Nerespektování právního názoru Ústavního soudu vyjádřeného v nálezu ze strany orgánu veřejné moci nadto zakládá porušení principu rovnosti, jakož i dotčení v právní jistotě občanů (sp. zn. II. ÚS 76/95, sp. zn. I. ÚS 70/96, sp. zn. III. ÚS 127/96, sp. zn. III. ÚS 187/98, sp. zn. III. ÚS 206/98, sp. zn. III. ÚS 648/2000 - Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 4, nález č. 47; svazek 7, nález č. 29; svazek 5, nález č. 68; svazek 12, nález č. 112; svazek 11, nález č. 80; svazek 22, nález č. 60 - a další).". Nerespektování názoru Ústavního soudu, vysloveného v jeho předchozích nálezech, má vždy za následek i porušení práva na fair proces v jeho časové dimenzi, neboť doba, o kterou se prodlužuje soudní řízení v důsledku projednání nezbytné ústavní stížnosti (po kasačním zásahu Ústavního soudu, jakož i po novém projednání věci obecnými soudy), je dobou zakládající zbytečné průtahy v soudním řízení přičitatelné na vrub soudu obecného. Ostatně, již citovaný nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3/06 byl vydán dne 6. 11. 2007, tedy až po té, co bylo podáno dovolání stěžovatelkou (došlé Městskému soudu v Brně dne 25. 10. 2006), a současně předtím, než bylo vydáno napadené usnesení Nejvyššího soudu (25. 11. 2008). Nejvyššímu soudu tak citovaný nález musel, resp. měl být znám. Ze spisu neplyne, že by v dovolacím řízení bylo konáno veřejné zasedání. Proto argumentace Nejvyššího soudu, že stěžovatelce mělo jít k tíži, že neargumentovala v dovolání tehdy neexistujícím rozhodnutím, je nelogická, neboť Nejvyšší soud takto odkazoval stěžovatelku na to, čeho splnění nebylo možné. Zdroj: rozsudek Ústavního soudu ze dne 15.6.2009, čj. I. ÚS 342/09, www.usoud.cz.

http://kraken.slv.cz/8Tdo1035/2013

8 Tdo 1035/2013 Dotčené předpisy: § 241 odst. 1, 3 písm. a, b) tr. zák., § 217 odst. 1 písm. a) tr. zák., § 217 odst. 3 písm. a), b) tr. zák. 8 Tdo 1035/2013-39 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. října 2013 k dovolání obviněného D. N., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. 6 To 3/2013, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 48 T 6/2010, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného D. N. o d m í t á . Krajský soud v Ostravě v pořadí již druhým rozsudkem ze dne 19. 10. 2012, č. j. 48 T 6/2010-1001, uznal obviněného D. N. (dále jen obviněný , příp. dovolatel ) vinným, že 1) v přesně nezjištěném období, nejpozději však od 24. 6. 2008 až do 6. 12. 2009, na různých místech, zejména v zahradní chatce rodičů v H., v bytě A. K. v H., na ul. D., i ve svém bytě v H., na ul. D., opakovaně, v blíže neupřesněném počtu případů, využil nízkého věku dcery své družky poškozené nezletilé, a její neznalosti a nevědomosti v oblasti sexuality, která tak nemohla rozpoznat nebezpečnost jednání obžalovaného D. N. vůči své osobě, zneužíval jejího strachu násobeného probíhajícími fyzickými a verbálními útoky vůči své družce poškozené M. K. i vůči poškozené nezletilé, kdy ve snaze uspokojit své sexuální potřeby s poškozenou nezletilou a proti její vůli, užitím svého autoritativního postavení, fyzické převahy, uskutečňoval na poškozené nezletilé různé sexuální aktivity, zejména anální pohlavní styk, masturbaci obnažených rodidel, přikládání svého penisu k rodidlům nezletilé, a dále ji přiměl i k felaci a sání svého pohlavního údu, po kterém ejakuloval na různé části jejího obnaženého těla a při tomto jednání si případně pořizoval i obrazové záznamy, ze kterých je patrný zjevný nesouhlas, odpor i pláč nezletilé, přičemž v důsledku takovéhoto opakovaného a dlouhotrvajícího jednání obžalovaného došlo u jmenované k rozvoji posttraumatické stresové poruchy vycházející z takto získaných psychotraumatických sexuálních zážitků, byť v důsledku následných nezbytných vyšetřovacích úkonů, kterým musela být poškozená nezletilá podrobena, a současně tímto svých jednáním v průběhu celého období vystavil nezletilou, vědom si jejího nízkého věku, jakož i negativního dopadu předčasně nabývaných sexuálních zkušeností, nebezpečí ohrožení jejího dalšího harmonického vývoje zejména v oblasti sociosexuální adaptace, vzhledem k charakteru svého jednání i dosud nevyzrálé a nedospělé osobnosti poškozené, 2) dne 6. 12. 2009 v přesně nezjištěné době od 18:45 hod. ve společně obývaném bytě v 7. poschodí na ul. D. v H., když poškozená M. K., obžalovanému vyčetla předchozí sexuálně motivované jeho jednání vůči své dceři nezletilé, z téhož dne, a sdělila mu svůj úmysl věc ohlásit policii, reagoval obžalovaný s úmyslem jí v tom zabránit tak, že nejprve pronesl vůči ní i její nezletilé dceři pohrůžky zabitím a následně ji začal škrtit chvatem "kravatou" tak silně, až nemohla dýchat, a když se poškozená snažila i s nezletilou dcerou byt opustit, obžalovaný ji chytil za vlasy, tahal ji po pokoji, přičemž nedbal ani pláče a proseb nezletilé, ať maminku nechá . Takto zjištěná jednání obviněného soud prvního stupně právně kvalifikoval v bodě 1) jednak jako trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1, 3 písm. a), b) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen tr. zák. ), jednak jako trestný čin ohrožování výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr. zák., a v bodě 2) jako trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. e) tr. zák. Za tyto trestné činy mu podle § 241 odst. 3 za použití § 35 odst. 1 tr. zák. uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání deseti let nepodmíněně, pro jehož výkon jej podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Poškozenou, zastoupenou zmocněncem JUDr. Edvardem Petříkem, odkázal podle § 229 odst. 1 tr. ř. s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti citovanému rozsudku podali krajský státní zástupce a obviněný odvolání, o nichž Vrchní soud v Olomouci rozhodl rozsudkem ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. 6 To 3/2013, tak, že z jejich podnětu napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil, a to ve výroku o vině v bodě 1), v celém výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody, a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného v bodě 1) uznal vinným, že v přesně nezjištěném období, nejpozději však od 24. 6. 2008 až do 6. 12. 2009, na různých místech, zejména v zahradní chatce rodičů v H., v bytě A. K. v H., na ul. D., i ve svém bytě v H., na ul. D., opakovaně, v blíže neupřesněném počtu případů, využil nízkého věku dcery své družky poškozené nezletilé, a její neznalosti a nevědomosti v oblasti sexuality, která tak nemohla rozpoznat nebezpečnost jednání obžalovaného D. N. vůči své osobě, zneužíval jejího strachu násobeného probíhajícími fyzickými a verbálními útoky vůči své družce poškozené M. K. i vůči poškozené nezletilé, kdy ve snaze uspokojit své sexuální potřeby s poškozenou nezletilou a proti její vůli, užitím svého autoritativního postavení, fyzické převahy, jakož i při použití bezprostředního fyzického násilí, spočívajícího v přidržování ruky nezletilé na svém ztopořeném pohlavním údu a dále přidržování její hlavy u svého ztopořeného pohlavního údu tak, aby se tento nacházel v jejich ústech, uskutečňoval na poškozené nezletilé různé sexuální aktivity, zejména anální pohlavní styk, masturbaci obnažených rodidel, přikládání svého penisu k rodidlům nezletilé, a dále ji přiměl k felaci a sání svého pohlavního údu, po kterém ejakuloval na různé části jejího obnaženého těla a při tomto jednání si případně pořizoval i obrazové záznamy, ze kterých je patrný zjevný nesouhlas, odpor i pláč nezletilé, přičemž v důsledku takovéhoto opakovaného a dlouhotrvajícího jednání obžalovaného došlo u jmenované k rozvoji posttraumatické stresové poruchy vycházející z takto získaných psychotraumatických sexuálních zážitků, byť v důsledku následných nezbytných vyšetřovacích úkonů, kterým musela být poškozená nezletilá podrobena, a současně tímto svým jednáním v průběhu celého období vystavil nezletilou, vědom si jejího nízkého věku, jakož i negativního dopadu předčasně nabývaných sexuálních zkušeností, nebezpečí ohrožení jejího dalšího harmonického vývoje zejména v oblasti sociosexuální adaptace, vzhledem k charakteru svého jednání i dosud nevyzrálé a nedospělé osobnosti poškozené . Takto popsané jednání obviněného (tučně zdůrazněnou pasáží byla skutková zjištění soudu prvního stupně doplněna, resp. upřesněna) odvolací soud právně posoudil ve shodě se soudem první instance jako trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1, 3 písm. a), b) tr. zák. a jako trestný čin ohrožování výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr. zák., a za tyto trestné činy a trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. e) tr. zák., ohledně něhož zůstal odvoláním napadený rozsudek ve výroku o vině pod bodem 2) nezměněn, mu podle § 241 odst. 3 za použití § 35 odst. 1 tr. zák. uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon jej podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Poškozenou, zastoupenou zmocněncem JUDr. Edvardem Petříkem, odkázal podle § 229 odst. 1 tr. ř. s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Konečně odvolací soud vyslovil, že v ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn. Pro úplnost je vhodné dodat, že původní (rovněž odsuzující) rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 11. 2010, sp. zn. 48 T 6/2010, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 2. 2011, sp. zn. 6 To 5/2011, byl usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 8 Tdo 1053/2011, podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušen a Krajskému soudu v Ostravě bylo podle § 265 l odst. 1 tr. ř. přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Obviněný podal prostřednictvím obhájce Mgr. Tomáše Petrů proti v pořadí již druhému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř. a zaměřil je proti skutku, který se týká nezletilé poškozené (dále jen nezletilá poškozená ). V prvé řadě namítl, že v rozhodnutích soudů nižších stupňů stále postrádá prokázání toho, že vůči nezletilé poškozené užil násilí. Tato skutečnost nebyla v průběhu celého trestního řízení prokázána a nebyly provedeny dostatečné důkazy. Proto je přesvědčen, že také nová rozhodnutí soudů obou stupňů jsou založena na nesprávném právním posouzení skutku. Dovolatel dále vyjádřil přesvědčení, že z provedeného dokazování v žádném případě nevyplynulo, že by použil násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu donutit nezletilou poškozenou k souloži nebo jinému obdobnému pohlavnímu styku, byl pro ni pouze autoritou a nezletilá poškozená jej poslouchala a věřila mu. K naplnění všech znaků předmětné skutkové podstaty však nedošlo. Obviněný rovněž zpochybnil, že by došlo ke splnění podmínek ve smyslu § 241 odst. 1, 3 písm. a) tr. zák., tedy že by byla nezletilé poškozené způsobena těžká újma na zdraví. Oba soudy nižších stupňů totiž nevyužily možnosti důkladně doplnit dokazování provedením nových znaleckých posudků ohledně jejího zdravotního stavu. Přitom posttraumatická stresová porucha se vyvíjí až se značným odstupem po události, takže v době prvního znaleckého zkoumání ještě nebyla rozvinutá. Odvolací soud se navíc nevypořádal s námitkou Nejvyššího soudu, že újma na zdraví poškozené mohla být způsobena sekundární viktimizací, a své závěry v tomto směru nijak neodůvodnil. Z těchto důvodů dovolatel v závěru svého podání navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. zrušil napadený rozsudek Vrchního soudu v Olomouci v dané části a aby sám ve věci rozhodl tak, že bude za skutek pod bodem 1 rozsudku shledán vinným trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 trestního zákona a uloží mu za něj přiměřený trest , případně aby po zrušení rozsudku Vrchního soudu v Olomouci tomuto soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl. K podanému dovolání se ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupkyně ), která nejprve obšírně zrekapitulovala závěry plynoucí z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 8 Tdo 1053/2011, které měly soudy nižších stupňů vést k upřesnění skutkových zjištění, k upřesnění popisu samotného jednání obviněného a následně i přiléhavé právní kvalifikace. Státní zástupkyně poté uvedla, že podle skutkových zjištění obou soudů nižších instancí obviněný vůči nezletilé poškozené využil svého autoritativního postavení v rodině, fyzické převahy a dokonce použil bezprostředního fyzického násilí, které spočívalo v přidržování ruky nezletilé poškozené na jeho pohlavním údu a dále přidržování její hlavy u jeho pohlavního údu tak, aby mohl na ní uplatňovat různé sexuální praktiky. Nezletilá poškozená přitom vnímala výhružky obviněného velmi reálně a jeho sexuálním aktivitám se podrobovala ze strachu, že jí něco udělá. Dále státní zástupkyně připomněla, že podle soudní praxe je třeba za násilí považovat použití fyzické síly ze strany pachatele za účelem překonání nebo zamezení vážně míněného odporu znásilňované osoby a dosažení pohlavního styku proti její vůli. Soudy tento znak dovodily z toho, že obviněný při felaci držel poškozené hlavu, nebo ji držel za ruku při tření svého pohlavního údu. Z projevů nezletilé poškozené přitom bylo zřejmé, že jednání obviněného je jí nepříjemné a že byla k němu nucena. Obviněný překonával její vážně míněný odpor. Odvolací soud zhodnotil, že intenzita obviněným použité fyzické síly byla úměrná věku a fyzické vyspělosti nezletilé poškozené, jejímu nízkému věku a psychické závislosti na obviněném, s nímž žila ve společné domácnosti a jenž byl druhem její matky, a přihlédl i k tomu, že i celková fyzická převaha obviněného byly faktory, pro které se nezletilá poškozená nemohla popsanému jednání obviněného bránit. Podle státní zástupkyně odvolací soud označil za pohrůžku bezprostředního násilí konkludentní jednání obviněného, z něhož vyplývalo, že pokud by se nezletilá poškozená nepodrobila nechtěným sexuálním aktivitám z jeho strany, mohl by přistoupit k ještě zřetelnějšímu nátlaku. Měla totiž strach, že pokud se nepodrobí jeho aktivitám, udělá jí ještě něco horšího, jak jí vyhrožoval. Státní zástupkyně se proto domnívala, že odvolací soud v novém rozsudku již dostatečně konkretizoval, v čem spatřuje násilí a pohrůžku bezprostředního násilí, a jeho úvahy vztahující se k naplnění obou těchto znaků popsané na stranách 17 až 19 odůvodnění jeho rozhodnutí považovala za přesvědčivé. Stejně tak měla za to, že také soudní znalkyně jednoznačně vysvětlily, že existuje příčinná souvislost mezi jednáním obviněného a zjištěným následkem na zdraví nezletilé poškozené, kterým je posttraumatická stresová porucha, byť k jejímu rozvoji došlo až v době následné po znásilnění v souvislosti s realizací procesních úkonů ze strany orgánů činných v trestním řízení. Státní zástupkyně proto v závěru svého vyjádření navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné a aby toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Dovolatel sice většinou uplatněných výhrad uvedený dovolací důvod naplnil, Nejvyšší soud však shledal, že jde o námitky zjevně neopodstatněné. Z hlediska řešené problematiky je vhodné (stejně jako v odůvodnění původního usnesení jen ve stručnosti a v obecné rovině) uvést, že trestného činu znásilnění podle § 241 odst. 1, 3 písm. a), b) tr. zák. se dopustí pachatel, který násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí jiného k souloži nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku nebo kdo k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného, způsobí-li tak těžkou újmu na zdraví a takový čin spáchá na osobě mladší než patnáct let. Objektem trestného činu znásilnění podle § 241 tr. zák. je právo člověka (ženy i muže) na svobodné rozhodování o svém pohlavním životě. Z hlediska subjektivní stránky vyžaduje základní skutková podstata zavinění úmyslné [§ 4 písm. a), b) tr. zák.]. Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem v trestním zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem [úmysl přímý podle § 4 písm. a) tr. zák.], nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že se tak stane, byl s tím srozuměn [úmysl nepřímý podle § 4 písm. b) tr. zák.]. K naplnění subjektivní stránky úmyslného trestného činu přitom postačuje, je-li spáchán alespoň v úmyslu nepřímém. Ve vztahu k těžšímu následku postačí, je-li zahrnut alespoň nedbalostním zaviněním. Pro spolehlivé posouzení otázky, zda obviněný zjištěným jednáním naplnil veškeré zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu, je rozhodující skutek popsaný ve výroku o vině odsuzujícího rozsudku odvolacího soudu (v tzv. skutkové větě), případně rozvedený v jeho odůvodnění. Právě ne zcela přesné, úplné a dostatečné vyjádření všech těchto znaků ve skutkové větě původního odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně vedlo Nejvyšší soud k tomu, že předchozí rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil. Z popsaných skutkových zjištění totiž okolnost, že obviněný užil vůči poškozené násilí či pohrůžky bezprostředního násilí jednoznačně nevyplývala. Byla v nich obsažena formulace toliko o strachu poškozené nezletilé z možných útoků vůči ní či její matce ze strany obviněného. Tento strach poškozené z obviněného se však měl podle skutkových zjištění soudů odvíjet především od jeho autoritativního postavení v rodině a od předchozích verbálních a fyzických potyček mezi ním a matkou poškozené, nikoli však jako obava z použití fyzické síly či konkrétní pohrůžky v situacích předcházejících inkriminovanému jednání. Z tohoto důvodu tedy bylo minimálně sporné, zda oběma soudy nižších instancí zjištěné jednání obviněného v naznačeném směru vykazovalo potřebný a pro skutkovou podstatou trestného činu znásilnění podle § 241 tr. zák. vyžadovaný znak násilí , event. pohrůžky bezprostředního násilí (srov. odůvodnění původního usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 8 Tdo 1053/2011). Odvolací soud ve svém v pořadí druhém (dovoláním napadeném) rozsudku doplnil (resp. upřesnil) skutkovou větu tak, jak je shora zvýrazněno tučně, když znak násilí, který v jednání obviněného shledal, vyjádřil slovy jakož i při použití bezprostředního fyzického násilí, spočívajícího v přidržování ruky nezletilé na svém ztopořeném pohlavním údu a dále přidržování její hlavy u svého ztopořeného pohlavního údu tak, aby se tento nacházel v jejich ústech, . Za násilí ve smyslu § 241 odst. 1 tr. zák. ve spojení s obecným ustanovením § 89 odst. 6 tr. zák. přitom právní teorie i praxe shodně posuzují použití fyzické síly ze strany pachatele za účelem překonání nebo zamezení vážně míněného odporu znásilňované osoby a dosažení soulože nebo jiného obdobného pohlavního styku proti její vůli. Pohrůžka bezprostředního násilí potom spočívá v pohrůžce takovým násilím, které má být vykonáno ihned, nepodrobí-li se napadený vůli útočníka. Pohrůžka bezprostředního násilí je zpravidla vyjádřena výslovně, ale stačí i konkludentní jednání (např. napřahování k úderu či zatínání pěstí spojené s posunky, z nichž vyplývá odhodlání použít ihned násilí, apod.), je-li z něho a ostatních okolností zřejmé, že násilí se uskuteční ihned, nepodrobí-li se napadený vůli pachatele (k tomu srov. přiměřeně rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované pod č. 1/1980 Sb. rozh. trest.). Tato hrozba může směřovat i k tomu, že toto násilí, kterým je hrozeno, bude použito proti životu, zdraví nebo majetku jiné osoby než napadeného. K naplnění tohoto znaku se požaduje, aby šlo o takovou pohrůžku, z níž by bylo patrno, že násilí bude použito okamžitě, nepodrobí-li se napadená osoba vůli útočníka (k tomu srov. přiměřeně rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované pod č. 17/1982 Sb. rozh. trest.). Při aplikaci těchto teoretických východisek na posuzovaný případ soudy nižších stupňů tentokrát již postupovaly správně a v souladu se zákonem. Odvolací soud se naplněním znaku násilí , event. pohrůžky bezprostředního násilí ze strany obviněného vůči nezletilé poškozené podrobně zabýval na str. 17 až 20 odůvodnění rozsudku a dovodil, že obviněný se na nezletilé poškozené násilí, ale i pohrůžky bezprostředního násilí dopouštěl. Aniž by Nejvyšší soud zevrubně opakoval argumentaci uvedenou již v rozsudku odvolacího soudu, přece jen je třeba zdůraznit, že násilí páchané obviněným na nezletilé poškozené je zjevné i z fotografií, které sám obviněný pořizoval (ty svědčí především o tom, že jeho jednání obviněného bylo pro nezletilou poškozenou nepříjemné a nelibé, je z nich zřejmý její odpor vůči jednání obviněného tím, že odvrací tvář, tváří se odmítavě, někdy dokonce pláče). Jak oba soudy nižších instancí zjistily, v situacích, kdy se buď matka nezletilé poškozené M. K. nebo svědkyně S. N. chovaly k požadavkům obviněného odmítavě, ten reagoval popuzeně (jak samy uvedly, byl naštvaný , dost sprostý ). Nezletilá poškozená byla takovýmto agresivním projevům obviněného několikrát přítomna, byla rovněž přítomna tomu, že obviněný slovně i fyzicky její matku napadal, přičemž všechny tyto prožité události na ni musely působit minimálně tak, že pokud se vůli a požadavkům obviněného nepodrobí, může očekávat z jeho strany agresivní reakci. V takovém prostředí pak postačovalo, že obviněný poté, co dal nezletilé poškozené najevo, že od ní očekává provádění různých sexuálních praktik, pouze konkludentně naznačil, co by mohlo následovat, pokud by se jeho požadavkům nepodrobila. Kromě zjištěného fyzického násilí na poškozené tedy obviněný na nezletilou poškozenou působil i psychicky, opakovaně jí sděloval, že jeho sexuálně motivované jednání je pro ni za trest a že pokud se o tom bude někde zmiňovat, tak jí udělá ještě něco horšího . Nezletilá poškozená, byla-li přítomna takovýmto negativním projevům obviněného zejména vůči své matce a byla-li dokonce sama objektem jeho výhrůžek a zastrašování, si tak byla velice dobře vědoma jeho agresivního chování, což v souhrnu na ni působilo tak, že z obavy z obviněného se jeho požadavkům přizpůsobila. To vše bylo násobeno jejím nízkým věkem a neschopností adekvátní obranné reakce. Pokud dovolatel namítl, že vůči nezletilé poškozené neužil násilí, neboť ta ho poslouchala a věřila mu proto, že pro ni byl autoritou, pak je zapotřebí uvést, že právě tato okolnost celou situaci obviněnému usnadňovala. Obviněný v rodině vystupoval v podstatě v roli otce, měl intimní vztah s matkou nezletilé poškozené, pro nezletilou poškozenou, která s ním byla denně v kontaktu, byl autoritou, kterou je nezbytné respektovat. O to těžší pak ovšem pro ni muselo být vzdorovat jeho nátlaku. V důsledku toho obviněný nemusel vůči ní používat razantního fyzického násilí, neboť postačovalo, pokud se určitým způsobem zatvářil nebo nějak to řekl a nezletilá poškozená se podrobila tomu, co od ní požadoval. Ani s dalšími výhradami obviněného směřujícími proti závěru soudů nižších stupňů o způsobení těžké újmy na zdraví nezletilé poškozené (jeho nesouhlas s tím, že si soudy nevyžádaly nové posudky ohledně zdravotního stavu nezletilé, a formulace domněnky, že posttraumatická stresová porucha byla u ní způsobena až sekundární viktimizací) se Nejvyšší soud nemohl ztotožnit. Soud prvního stupně v doplněném dokazování znovu vyslechl pro účely řádného objasnění psychických následků na zdraví nezletilé poškozené obě soudní znalkyně z oboru zdravotnicí, odvětví dětské psychiatrie a dětské klinické psychologie, MUDr. Marii Foltýnovou a PhDr. Ludmilu Mrkvicovou. Výslechem první z nich zjistil, že v době prvního znaleckého zkoumání sice ještě u nezletilé poškozené nebyla v plné šíři rozvinuta posttraumatická stresová porucha, ale již tehdy byl u ní přítomen syndrom zneužívaného dítěte, resp. jednání vyznačující se přizpůsobení oběti sexuálnímu násilí a zneužívání. Primární psychická traumatizace u ní nastala právě v souvislosti se sexuálními praktikami obviněného. Důsledky prožitého traumatu se přitom na její psychice mohou projevit znovu v případě, kdy se opětovně s traumatizujícím zážitkem setká, k čemuž došlo právě v souvislosti s vyšetřováním trestné činnosti obviněného. Druhá ze soudních znalkyň k tomu dodala, že posttraumatická stresová porucha se u jedince rozvine proto, že ten si v daném případě uvědomuje, že se s ním něco děje, i když tomu nerozumí, je to něco, co nechce a nepřeje si to. S odstupem času si však takovýto jedinec začne uvědomovat, že se jí děje něco nepatřičného, nepříjemného nebo bolestivého, a v tu chvíli dojde k rozvoji posttraumatické stresové poruchy. Pro naplnění znaků kvalifikované skutkové podstaty ve smyslu § 241 odst. 1, 3 písm. a) tr. zák. je podstatné, že jednání obviněného bylo pro nezletilou traumatizující již v době, kdy k němu docházelo, ačkoliv si to nezletilá poškozená nemusela uvědomovat, připouštět a chápat v celé šíři. Psychické následky vzniklé v důsledku prožitých sexuálních ataků ze strany obviněného se však u ní budou vyskytovat po řadu let a mohou vést až ke změnám osobnosti. Je totiž třeba vzít v úvahu, že se sexuálními praktikami se setkala ve velice nízkém věku, tedy v době, kdy o sexu ještě neměla žádné povědomí, že při těchto praktikách jí bylo opakovaně sdělováno, že to má za trest , přičemž pocit viny, že dělá něco špatného a že musí být takovým způsobem obviněným potrestána, v ní rozvinul vnímání sama sebe jako špatné . Každá oběť sexuálního násilí se viní za to, že něco nezvládla, že zklamala maminku, apod. Důsledkem předčasných sexuálních aktivit může u nezletilé poškozené v budoucnu dojít k předčasnému zahájení sexuálního života, nebo naopak k nemožnosti jej zahájit normálním způsobem. Lze tedy uzavřít, že protiprávní jednání obviněného mělo na ni dopad v podobě způsobení závažných psychických následků, které ji budou provázet celý život a které značným způsobem poznamenají její nazírání na zdravou sexualitu a mezilidské vztahy. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že v napadeném rozhodnutí neshledal dovoláním vytýkaná pochybení. Právní kvalifikace jednání obviněného v bodě 1) rozsudku soudu prvního stupně, resp. ve výroku o vině rozsudku odvolacího soudu jako trestného činu znásilnění podle § 241 odst. 1, 3 písm. a), b) tr. zák. v souběhu s trestným činem ohrožování výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr. zák. je správná a zákonná.

http://kraken.slv.cz/11Tdo1233/2016

11 Tdo 1233/2016 Dotčené předpisy: § 285 odst. 1 tr. zákoníku, § 285 odst. 3 tr. zákoníku, § 265k odst. 1 tr. ř., § 265k odst. 2 tr. ř., § 222 odst. 2 tr. ř. 11 Tdo 1233/2016-28 Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 30. 11. 2016 dovolání obviněného L. D., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. 14 To 110/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 2 T 3/2015, a rozhodl t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. s e z r u š u j e usnesení Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. 14 To 110/2016, i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 22. 2. 2016, sp. zn. 2 T 3/2015. Podle § 222 odst. 2 tr. ř. s e věc obviněného L. D., stíhaného pro skutek spočívající v tom, že nejméně od 10. 5. 2014 až do 16. 9. 2014 na pozemku své chaty č. v katastru obce V., části R., okres Ch., nedovoleně pěstoval celkem 84 rostlin konopí setého o vzrůstu v době zjištění od 60 cm do 175 cm (o předpokládané hmotnosti upotřebitelné sušiny 4,704 kg), a obsahující psychotropní látku delta-9-tetrahydrocanabinol, když samotné konopí seté je omamnou látkou zařazenou do seznamu IV podle Jednotné úmluvy o omamných látkách a je citována v příloze č. 3 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., a látka delta-9-tetrahydrocanabinol je psychotropní látkou zařazenou do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách a citována v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., ač není a nikdy nebyl jakkoli oprávněn k nakládání s omamnými a psychotropními látkami či s jedy, p o s t u p u j e k projednání a rozhodnutí Městskému úřadu v Hlinsku. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 22. 2. 2016, sp. zn. 2 T 3/2015, byl obviněný L. D. uznán vinným přečinem nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou a psychotropní látku podle § 285 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a odsouzen podle § 285 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku k samostatnému trestu propadnutí věci, a to 84 kusů rostlin konopí setého. 2. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný L. D. dopustil trestné činnosti tím, že ,,nejméně od 10. 5. 2014 až do 16. 9. 2014 na pozemku své chaty č. v katastru obce V., části R., okres Ch., nedovoleně pěstoval celkem 84 rostlin konopí setého o vzrůstu v době zjištění od 60 cm do 175 cm (o předpokládané hmotnosti upotřebitelné sušiny 4,704 kg), a obsahující psychotropní látku delta-9-tetrahydrocanabinol, když samotné konopí seté je omamnou látkou zařazenou do seznamu IV podle Jednotné úmluvy o omamných látkách a je citována v příloze č. 3 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., a látka delta-9-tetrahydrocanabinol je psychotropní látkou zařazenou do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách a citována v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., ač není a nikdy nebyl jakkoli oprávněn k nakládání s omamnými a psychotropními látkami či s jedy. 3. Pro úplnost pak nutno dodat, že před tímto odsuzujícím rozsudkem bylo ve věci rozhodnuto nejprve trestním příkazem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 29. 1. 2015, sp. zn. 2 T 3/2015, proti němuž však obviněný podal odpor, a dále byla věc usneseními Okresního soudu v Chrudimi ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. 2 T 3/2015, a ze dne 30. 10. 2015, sp. zn. 2 T 3/2015, podle § 222 odst. 2 tr. ř. dvakrát postoupena k projednání a rozhodnutí přestupkovému orgánu. Tato rozhodnutí však byla usnesením Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 14 To 454/2015, z podnětu stížnosti státního zástupce zrušena. 4. Odsuzující rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 22. 2. 2016, sp. zn. 2 T 3/2015, však nenabyl právní moci, neboť proti němu podal obviněný L. D. odvolání. Krajský soud v Hradci Králové pobočka v Pardubicích jako soud odvolací toto odvolání projednal a usnesením ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. 14 To 110/2016, jej podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný L. D. prostřednictvím advokáta JUDr. Mgr. Vladimíra Severina dovolání, a to s odkazem na důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a písm. l) tr. ř., neboť má za to, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti odsuzujícímu rozsudku, přestože v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., když rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 6. V rámci uplatněné dovolací argumentace obviněný nijak nezpochybnil, že jeho jednání formálně naplnilo znaky přečinu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Zdůraznil však, že s ohledem na všechny okolnosti případu postrádá jeho jednání společenskou škodlivost. Bylo totiž prokázáno, že obviněný trpí nevyléčitelnou kožní chorobou a konopí pěstoval pouze ve snaze ulevit si od svých zdravotních potíží, nikoli pro následnou výrobu marihuany nebo extrahování látky THC pro její další využití jako drogy. 7. Obviněný dále poukázal, že podle Listiny základních práv a svobod patří právo na zdraví mezi nejvýznamnější práva a dovodil, že jeho jednání mělo být hodnoceno jako krajní nouze podle § 28 tr. zákoníku, a to z důvodu nebezpečí přímo hrozícího podstatným a závažným zhoršením jeho zdravotního stavu. Jednání obviněného tak bylo vedeno snahou o zlepšení jeho zdravotního stavu, když dosavadní lékařská péče nebyla účinná a docházelo ke zhoršování jeho zdravotního stavu. Je tedy zřejmé, že obviněný neporušil společenský zájem vyjadřovaný zákonem, naopak jednal v souladu se svými právy garantovanými Listinou základních práv a svobod. Pokud však soud nedovodil splnění podmínek krajní nouze podle § 28 tr. zákoníku, měl s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe podle § 12 odst. 2 tr. zákoníku posoudit předmětný skutek tak, že jednání obviněného nenaplňuje znaky trestného činu, a poté měl rozhodnout o postoupení věci příslušnému správnímu orgánu s tím, že by jím mohl být skutek posouzen jako přestupek. 8. Na základě shora uvedených skutečností obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. 14 To 110/2016, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Současně vyjádřil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodnutí o podaném dovolání učinil v neveřejném zasedání. 9. K dovolání obviněného L. D. se písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (sp. zn. 1 NZO 949/2016-9 ze dne 14. 9. 2016). Ve svém vyjádření státní zástupce uvedl, že ačkoli lze námitky obviněného relevantně podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nejedná se o námitky opodstatněné. O této skutečnosti předně svědčí to, že podané dovolání je omezeno pouze na opakování námitek uplatněných obviněným již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, a se kterými se soudy obou stupňů již dostatečně a správně vypořádaly. 10. Státní zástupce se dále neztotožnil ani s námitkou obviněného, že jeho jednání nutno kvalifikovat jako krajní nouzi, neboť odvracel hrozící nebezpečí spočívající v možném poškození jeho zdraví. Jednou z podmínek pro uplatnění institutu krajní nouze totiž je, aby zde bylo přímo hrozící, bezprostřední nebezpečí zájmu chráněnému trestním zákonem, což však v posuzované věci nebylo splněno. Jak navíc uvedl již soud prvního stupně, právo na život, resp. právo na zdraví jsou zaručována existencí zdravotnických zařízení a všeobecnou dostupností lékařské péče a nově i možností využití konopí k alternativní léčbě (za zákonem stanovených podmínek). Právo na život a zdraví tedy nelze prosazovat prostřednictvím páchání trestné činnosti. Dle názoru státního zástupce tak uvedená námitka nemá žádné opodstatnění a jednání obviněného nelze posoudit jako jednání v krajní nouzi. 11. K námitce obviněného stran nedostatečné společenské škodlivosti státní zástupce předně odkázal na argumentaci v odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, a dále konstatoval, že uplatnění zásady subsidiarity trestní represe je namístě pouze v případech, kdy skutky spáchané pachatelem z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídají ani těm nejlehčím, běžně se vyskytujícím případům daného trestného činu. S přihlédnutím k množství vypěstovaných rostlin, k předchozímu postižení pro jednání obdobného charakteru, a do jisté míry i ke skutečnosti, že konopí nebylo využíváno jen k výrobě masti, ale i k inhalaci výparů, je pak třeba dojít k závěru, že trestní odpovědnost obviněného L. D. je zcela namístě. 12. Vzhledem k tomu, že v předmětné věci tedy nebyl dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nemohl být naplněn ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé variantě, jenž byl na jeho existenci založen. 13. S ohledem na výše uvedené proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného L. D. podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné. Současně vyjádřil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodnutí o podaném dovolání učinil v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., případně i podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. 14. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu. To znamená zda dovolání bylo podáno v souladu s § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. h) tr. ř., zda bylo podáno ve dvouměsíční zákonné lhůtě, na příslušném místě (u věcně a místně příslušného soudu) v souladu s § 265e odst. 1, odst. 3 tr. ř. i oprávněnou osobou v souladu s § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splňuje obligatorní obsahové náležitosti upravené v § 265f tr. ř. Po jeho prostudování Nejvyšší soud shledal, že dovolatel výše uvedená ustanovení trestního řádu respektoval, a nic nebrání jeho projednání. 15. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o které se dovolání opírá, naplňují obviněným uplatněný dovolací důvod. Pouze reálná existence tohoto důvodu je základní podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř. 16. V podaném dovolání obviněný své argumenty subsumoval pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a písm. l) tr. ř. 17. V obecné rovině je nutno zdůraznit, že důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Tento dovolací důvod proto neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotněprávnímu posouzení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03). Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Nejvyšší soud zároveň upozorňuje, že ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených právních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, odst. 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva ) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět. Případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. 18. Obviněný L. D. v rámci svého dovolání namítl, že v posuzovaném případě jednal v mezích krajní nouze podle § 28 tr. zákoníku, případně že jeho jednání nebylo možné s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe podle § 12 odst. 2 tr. zákoníku posoudit jako trestný čin. Nejvyšší soud konstatuje, že takové námitky lze z pohledu uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. označit za právně relevantní. 19. Jelikož tedy Nejvyšší soud neshledal důvody pro odmítnutí dovolání, přezkoumal ve smyslu § 265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vadám výroků, které nebyly dovoláním napadeny, přihlížel, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž bylo dovolání podáno. Po tomto přezkoumání Nejvyšší soud dospěl k závěru, že námitky uplatněné v dovolání jsou z části důvodné. 20. V posuzovaném případě není sporu o tom, že obviněný zjištěným jednáním (srov. shora uvedenou skutkovou větu odsuzujícího rozsudku) zákonné znaky trestného činu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku naplnil. Tohoto trestného činu se totiž dopustí, kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém rostlinu konopí, a spáchá-li tento čin ve větším rozsahu. 21. Z hlediska podaného dovolání tak zásadními otázkami zůstává, zda bylo možné jednání obviněného posoudit jako jednání v mezích krajní nouze podle § 28 tr. zákoníku, a zda soudy obou stupňů aplikovaly správně a přiléhavě zásadu subsidiarity trestní represe a s ní související princip ultima ratio ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku. 22. K tomu je zapotřebí uvést, že § 28 tr. zákoníku vymezuje krajní nouzi jako čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, přičemž nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet. 23. Krajní nouzí se označuje takový stav, kdy je možné chránit zájem, který chrání trestní zákoník, jen tím, že se obětuje jiný takový zájem. Jde tu tedy o střet zájmů společnosti na ochraně různých společenských vztahů. Jednomu zájmu chráněnému trestním zákoníkem hrozí porucha, která může být odvrácena pouze tak, že dojde k narušení jiného takového chráněného zájmu. Čin, jímž je odvrácena taková porucha, je oprávněný, a již proto nemůže být trestným činem. Stav krajní nouze vylučuje protiprávnost i společenskou škodlivost, neboť při jednání v krajní nouzi jde naopak o ochranu společenských hodnot, byť projevujících se v konkrétním případě i v individuálních zájmech, poněvadž ochrana života, zdraví, ale i majetku jednotlivce je nepochybně v zájmu celé společnosti. Po subjektivní stránce úmysl při jednání v krajní nouzi zahrnuje všechny její podmínky, zejména že tu je přímo hrozící nebezpečí zájmu chráněnému trestním zákoníkem, které nelze za daných okolností odvrátit jinak, a které ten, komu nebezpečí hrozí, není povinen snášet. Nebezpečí musí hrozit zájmu chráněnému trestním zákoníkem a musí hrozit přímo, bezprostředně. Podmínkou krajní nouze dále je, že nebezpečí za daných okolností nelze odvrátit jinak (tzv. subsidiarita). O krajní nouzi však nejde, je-li následek, způsobený odvracením nebezpečí, zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil (tzv. proporcionalita). Rozhodující pro hodnocení vybočení z mezí krajní nouze je, zda bylo toto nebezpečí možno odvrátit jinak nebo zda způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil (srov. č. 26/1972 Sb. rozh. tr.). O vybočení z mezí krajní nouze (exces) podle trestního zákoníku jde tehdy, jestliže zde některé její podmínky naplněny byly, tedy stav byl krajní nouzi blízký, ale nebyly tu dány podmínky krajní nouze zcela ve všech směrech. 24. Uváží-li se tato hlediska a aplikují-li se na projednávaný čin obviněného, pak je zřejmé, že v projednávané věci nejsou splněna. Obviněný totiž činem, jehož se dopustil, neodvracel a ani neodvrátil žádné bezprostředně hrozící nebezpečí. Nejvyšší soud se proto nemohl ztotožnit s argumentací obviněného, že svým jednáním pouze realizoval své ústavně zaručené právo na zdraví, resp. život, a tudíž oprávněně odvracel hrozící nebezpečí spočívající v možném poškození jeho zdraví za situace, kdy současná lékařská věda nezná účinnou léčbu onemocnění, jímž trpí. Obviněný totiž prokazatelně trpěl chronický kožním onemocněním již předtím, než začal pěstovat rostliny konopí, jež následně využíval pro samoléčebné účely. Tento způsob léčby tedy v daném případě nesměřoval k zamezení vzniku nemoci. Dále nutno připomenout, že obviněný se neoctl v situaci, kdy by mu ze strany státu nebyla v tomto směru poskytnuta žádná lékařská péče. Svým jednáním tak jak ostatně uvedl i ve svém dovolání zvolil ,,způsob léčby, která mu vyhovuje a není podstatné, že nedochází k vyléčení jeho zdravotních potíží, ale důležité je, že při jeho samoléčbě nedochází ke zhoršení a naopak jeho konání mu přináší, když nic jiného, alespoň fyzickou úlevu. Ze strany obviněného se tak jednalo pouze o volbu subjektivně vhodnějšího způsobu zmírnění příznaků nemoci, kterým však nedochází k jejímu vyléčení. Je tedy zřejmé, že za dané situace zde neexistovalo nebezpečí bezprostředně hrozící zájmu chráněnému trestním zákoníkem. Z těchto důvodů je v předmětné trestní věci závěr o jednání obviněného v krajní nouzi ve smyslu § 28 tr. zákoníku vyloučen a předmětné námitce tak Nejvyšší soud nemohl přiznat opodstatněnost. 25. Ve vztahu k druhé uplatněné námitce je pak v obecné rovině třeba poznamenat, že trestným činem je podle trestního zákoníku takový protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v tomto zákoně (§ 13 odst. 1 tr. zákoníku). Zásadně tedy platí, že každý protiprávní čin, který vykazuje všechny znaky uvedené v trestním zákoníku, je trestným činem. Tento závěr je však v případě méně závažných trestných činů korigován uplatněním zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku, podle níž trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Společenská škodlivost činu není zákonným znakem trestného činu, neboť má význam jen jako jedno z hledisek pro uplatňování zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku. Společenskou škodlivost nelze řešit v obecné poloze, ale je ji třeba zvažovat v konkrétním posuzovaném případě spáchaného méně závažného trestného činu, u něhož je nutné ji zhodnotit s ohledem na intenzitu naplnění kritérií vymezených v § 39 odst. 2 tr. zákoníku, a to ve vztahu ke konkrétním znakům zvažované skutkové podstaty trestného činu. Úvaha o tom, zda jde o čin, který není trestným činem pro nedostatek škodlivosti pro společnost, se zásadně uplatní v případech, ve kterých posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty (srov. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2012, uveřejněné pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr.). 26. Kritérium společenské škodlivosti je dále doplněno principem ultima ratio , z kterého vyplývá, že trestní právo má místo pouze tam, kde jiné prostředky z hlediska ochrany práv fyzických a právnických osob jsou vyčerpané, neúčinné nebo nevhodné (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 11. 2003, sp. zn. I. ÚS 558/01, ze dne 8. 11. 2001, sp. zn. IV. ÚS 564/2000, aj.). Při úvaze, zda s přihlédnutím k zjištěné společenské škodlivosti nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu, soud zvažuje zejména navazující právní úpravu odpovědnosti za protiprávní čin v oblasti práva správního, občanského, obchodního apod., při zvážení přístupu, že ochrana právních statků má být v prvé řadě uplatňována prostředky těchto jiných právních odvětví, a teprve tam, kde je taková ochrana neúčinná a kde porušení chráněných vztahů naplňuje znaky konkrétní skutkové podstaty trestného činu, je namístě uplatňovat trestní odpovědnost. 27. Při posuzování otázky, zda skutek je či není trestným činem, je třeba postupovat tak, že orgán činný v trestním řízení nejprve provede potřebná zjištění o rozhodných skutkových okolnostech. Dále učiní závěr o tom, zda zjištěné skutkové okolnosti naplňují formální znaky trestného činu, a poté se případně, pokud to přichází v úvahu s ohledem na konkrétní okolnosti, které by mohly nasvědčovat tomu, že posuzovaný čin nedosahuje potřebné míry společenské škodlivosti z hlediska spodní hranice trestní odpovědnosti zvažovaného trestného činu, vypořádá s tím, zda lze uplatnit, s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe a z ní vyplývající princip ultima ratio , trestní odpovědnost pachatele (srov. § 12 odst. 2 tr. zákoníku). 28. Na základě výše vymezených hledisek Nejvyšší soud shledal, že námitka obviněného L. D. stran aplikace zásady subsidiarity trestní represe a na ni navazujícího principu ultima ratio je důvodná. 29. Ačkoli Nejvyšší soud nijak nezpochybňuje, že obviněný L. D. formálně naplnil skutkovou podstatu přisuzovaného trestného činu dle § 285 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, s ohledem na průběh a následek činu, okolnosti daného případu a osobu obviněného, nelze vyvozovat jeho trestní odpovědnost, a to v důsledku absence potřebné míry společenské škodlivosti jeho jednání ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku. 30. Z provedeného dokazování je zcela nepochybné, že obviněný trpí chronickým kožním onemocněním, jehož účinná léčba není v současnosti známá. Ze závěrů soudů pak rovněž vyplývá, že rostliny konopí, jež obviněný neoprávněně pěstoval, následně využíval k léčbě tohoto onemocnění, přičemž dle lékařské správy MUDr. V. M. bylo zjištěno, že dle subjektivního hodnocení obviněného mu přináší tento způsob léčby nejen zmírnění bolesti, ale i určité zlepšení jeho stavu. Pokud pak měly soudy ve vztahu k tomuto závěru nějaké pochybnosti, měly být objasněny vypracováním příslušného znaleckého posudku, k čemuž však nedošlo. V předmětné věci rovněž nelze opomenout, že konopí bylo využíváno i k léčbě jeho partnerky a matky. V řízení před soudy obou stupňů tak nebylo prokázáno, že by obviněný konopí pěstoval pro potřeby své drogové závislosti. Na základě těchto skutečností je pak poněkud nelogickým a rozporuplným závěr soudu prvního stupně o vysoké společenské škodlivosti jednání obviněného, a to obzvlášť za situace, kdy následně soud prvního stupně při úvahách o výměře trestu dospěl k závěru, že jednání obviněného reálně nikoho příliš neohrožuje, a proto je postačující uložení samostatného trestu propadnutí věci. Ačkoli pak odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí přiznal výše uvedeným skutečnostem určitý význam, ve výsledku se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně o posouzení jednání obviněného jako trestného činu, neboť zde nebyly dány podmínky pro uplatnění odpovědnosti dle jiného právního předpisu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku. 31. Takový postup ze strany soudů obou stupňů považuje Nejvyšší soud za nesprávný. Závěr o možnosti použít ustanovení § 12 odst. 2 tr. zákoníku totiž nelze vázat jen k některým okolnostem, vyplývajícím z obsahu provedeného dokazování, ale je nutné vždy uvážlivě posuzovat všechny relevantně zjištěné a z dokazování vyplynuvší skutečnosti tak, aby mohlo být ve vzájemné proporcionalitě zvažováno vše, co svědčí ve prospěch obviněného i k jeho tíži, neboť teprve posouzení všech těchto okolností může vést k objektivnímu rozhodnutí o použití nebo nepoužití prostředků trestního práva. V projednávané věci je však zřejmé, že všechny relevantní skutečnosti svědčí o tom, že jednání obviněného nedosáhlo dostatečnou míru společenské škodlivosti, na základě které by mělo dojít k vyvození jeho trestní odpovědnosti a užití trestněprávních důsledků s ní spojených ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku. Na žalovaný skutek proto nelze pohlížet jako na trestný čin. Nejvyšší soud však zdůrazňuje, že na základě výše uvedeného nelze učinit obecný závěr, že pěstování konopí k léčebným účelům není třeba posuzovat jako trestný čin a ve všech takových případech by tedy mělo ve smyslu zásady subsidiarity trestní represe bezpodmínečně dojít k nevyvození trestní odpovědnosti pachatele. 32. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 22. 2. 2016, sp. zn. 2 T 3/2015, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. 14 To 110/2016, spočívají na nesprávném právním posouzení skutku, neboť skutek, pro který se trestní řízení vede, není trestným činem. Absence podmínky trestní odpovědnosti v podobě potřebné míry společenské škodlivosti posuzovaného činu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku za situace, kdy plně postačovalo uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu než trestního zákoníku pak zakládá s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe v daném případě důvod pro postoupení věci orgánu příslušnému k projednání a posouzení předmětné věci jako přestupku. 33. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud shledal, že skutek, pro který se trestní řízení vede, není trestným činem, ale mohl by být příslušným orgánem posouzen jako přestupek, bylo pak potřebné zkoumat, zda lze předmětný skutek jako přestupek projednat, a posoudit, zda ve smyslu § 20 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen ,,zákon o přestupcích ), nedošlo k jeho promlčení. Do běhu promlčecí jednoleté lhůty ve smyslu § 20 odst. 1 zákona o přestupcích se pak nezapočítává doba, po kterou bylo pro týž skutek vedeno trestní řízení ( § 12 odst. 10 tr. ř.), jež počíná sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem podle § 158 odst. 3 tr. ř., a nikoli okamžikem zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. nebo podle § 314b odst. 1 tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 8 Tdo 157/2009). 34. Takto vymezené právní úvahy svědčí o tom, že v přezkoumávané věci, v níž se trestní řízení vede již ode dne 16. 9. 2014 (č. l. 1), kdy byl Policií České republiky sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení, se do běhu promlčecí jednoleté lhůty pro posouzení předmětného skutku jako přestupku, nezapočítávala doba od 16. 9. 2014 do 4. 5. 2016, kdy nabylo právní moci nyní přezkoumávané rozhodnutí odvolacího soudu (č. l. 164). Je tedy zřejmé, že promlčecí doba ve vztahu k přestupku, jenž by mohl být v přezkoumávané věci spatřován, začala běžet až ode dne 5. 5. 2016 a uplyne až dne 5. 5. 2017. Nic tedy nebrání tomu, aby byla věc obviněného L. D. postoupena příslušnému orgánu k projednání a rozhodnutí. 35. Pokud pak jde o druhý obviněným uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., ten obsahuje dvě alternativy důvodů dovolání. Pod první variantu spadají případy, kdy byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí soudu prvního stupně z ryze formálních důvodů uvedených v § 253 tr. ř., bez věcného přezkoumání podle § 254 tr. ř., takže byl dovolatel zkrácen na svém právu na přístup k soudu druhého stupně. Pod druhou variantu pak spadají případy, kdy dovolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. 36. Z obsahu podaného dovolání je zřejmé, že obviněný uplatnil tento dovolací důvod v jeho druhé variantě, tedy že v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí byl dán některý z důvodů dovolání, a to konkrétně dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Vzhledem k tomu, že odvolací soud zamítl odvolání obviněného podle § 256 tr. ř., ačkoli jím bylo důvodně namítáno, že rozsudek soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., pak svým rozhodnutím založil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. a Nejvyššímu soudu nezbylo než dovolání obviněného v této části vyhovět. 37. Nad rámec výše uvedeného a pouze v akademické rovině Nejvyšší soud závěrem konstatuje, že ze strany soudu prvního stupně došlo i k pochybení v otázce uložení samostatného trestu propadnutí věci dle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Podle § 72 tr. zákoníku lze totiž uložit trest propadnutí věci jako samostatný trest jen za splnění dvou kumulativně stanovených podmínek, a to že trestní zákon uložení tohoto trestu dovoluje a jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba. Vzhledem k užité právní kvalifikaci jednání obviněného dle § 285 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku je však zřejmé, že zatímco u základní skutkové podstaty podle § 285 odst. 1 tr. zákoníku by uložení samostatného trestu propadnutí věci bylo možné, u kvalifikované skutkové podstaty dle § 285 odst. 3 již nikoliv. Soud prvního stupně mohl tedy správně uložit obviněnému trest propadnutí věci pouze vedle jiného z trestů výslovně vymezených v § 285 odst. 3 tr. zákoníku. 38. Nejvyšší soud proto z výše uvedených důvodů rozhodl tak, že podle § 265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. 14 To 110/2016, jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 22. 2. 2016, sp. zn. 2 T 3/2015, jakož i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle § 222 odst. 2 tr. ř. postoupil věc obviněného L. D. k projednání a rozhodnutí Městskému úřadu v Hlinsku. Za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. učinil Nejvyšší soud toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.

http://kraken.slv.cz/3Tdo1380/2003

3 Tdo 1380/2003 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. prosince 2003 o dovolání podaném M. K., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, sp. zn. 14 To 34/2003 ze dne 11. 3. 2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 2 T 49/2002, t a k t o : Rozsudkem Okresního soudu v Táboře, sp. zn. 2 T 49/2002 ze dne 14. 10. 2002 byla dovolatelka uznána vinnou trestným činem porušování povinnosti v řízení o konkurzu podle § 126 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když její jednání je podrobně popsáno ve výrokové části napadeného rozsudku. Citovaným rozsudkem jí byl uložen trest odnětí svobody a ten jí byl podmíněně odložen. O odvolání, které proti citovanému rozsudku dovolatelka podala, rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře usnesením sp. zn. 14 To 34/2003 ze dne 11. 3. 2003 a to tak, že podané odvolání podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl jako nedůvodné. Proti uvedenému usnesení podala M. K. včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění všech dalších náležitostí vyžadovaných zákonem dovolání, když za dovolací důvod označila ten, který je vymezen ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech podaného dovolání připustila nevhodnost své reakce na první návštěvu správce konkurzní podstaty, omluvitelnou ovšem přirozenou obranou svých vlastnických práv a zájmů, když v minulosti byla vystavena bezohledným postupům bývalého manžela. Své jednání však dále napravila, konkurzní řízení tak proběhlo bez komplikací a k této skutečnosti i k dalším důkazům jí předložených mělo být přihlédnuto a soudy ji měly takto obžaloby podle § 226 písm. a), c) tr. ř. zprostit. S ohledem na uvedené pak navrhla, aby dovolací soud ve smyslu ust. § 265k a § 265l tr. ř. a dalších napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a tuto trestní věc mu vrátil k dalšímu řízení . Nejvyšší státní zastupitelství se k podanému dovolání nevyjádřilo. Na tomto místě je nutné připomenout, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem a jednotlivé dovolací důvody jsou přesně a taxativně vymezeny zákonem. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je takto dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání je tak určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv tedy z hlediska procesních předpisů. Není tedy možné s poukazem na uvedený dovolací důvod se domáhat přezkumu skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je takto hodnocen pouze a výlučně z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly posouzeny v souladu se zákonem, a tedy právně kvalifikovány v souladu s odpovídajícími ustanoveními hmotného práva. Ještě jinak řečeno, na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř., když skutkové vady nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. To vše za předpokladu, že soudy učiněná skutková zjištění a jejich následné právní hodnocení nejsou v extrémním nesouladu. Takový případ ovšem v posuzované věci nenastal. Skutková zjištění učiněná soudy obou stupňů jsou nepochybná a ostatně nejsou ani předmětem výhrad dovolatelky. Její poukaz na obranu jejich vlastnických práv, (ten v dané věci postrádal relevantní právní základ) i odkaz na další důkazy (blíže nespecifikované), nemůže obstát, stejně jako fakt, že dalšímu postupu v probíhajícím konkurzním řízení již nebránila. S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítnout. Dovolací soud toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

http://kraken.slv.cz/20Cdo1768/2007

20 Cdo 1768/2007 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných a) nezl. N. R., zastoupené matkou I. R., právně zastoupené advokátem, b) L. R., proti povinnému M. R., zastoupenému advokátem, pro 64 100,- Kč, přikázáním pohledávky, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 47 E 74/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2006, č. j. 9 Co 1147/2006-30, takto: II. Povinný je povinen zaplatit každému z oprávněných k rukám Mgr. M. V. na nákladech dovolacího řízení 1.938,- Kč. Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 16. 2. 2006, č. j. 47 E 74/2006-14, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 7. 9. 2000, č. j. 38 Nc 165/2000-63, kterým okresní soud nařídil k uspokojení pohledávky oprávněných ve výši 64. 100,- Kč (aniž by ovšem uvedl výši dlužného výživného u každého oprávněného) výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, specifikované blíže ve výroku rozhodnutí. Odvolací soud uzavřel, že zákonné předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí byly splněny; existenci vymáhané pohledávky soud při nařízení výkonu nezkoumá a vychází z tvrzení oprávněného. V dovolání (a v jeho doplnění) jehož přípustnost implicitně dovozuje z § 238a odst. 1 písm. c) ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ) namítá povinný, že rozhodnutí soudů obou stupňů spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ a b/ o. s. ř.). Zásadní právní význam spatřuje ve skutečnosti, že nařízením výkonu rozhodnutí bez přihlédnutí k jeho obraně soud neposkytl dovolateli právní ochranu, ačkoliv je tomu ze zákona i z Ústavy této země povinen. Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že soud při nařízení výkonu rozhodnutí existenci vymáhané pohledávky nezkoumá a vychází jen z tvrzení oprávněného. Má za to, že soud je povinen vzít v úvahu obranu povinného, zejména pokud je tato opřena o listiny, vystavené a podepsané samotnou oprávněnou. Nesouhlasí také s tím, že tehdy ještě oba nezletilé oprávněné v řízení zastupuje jejich matka. Od 1. 7. 2002 jsou totiž děti svěřeny do jeho péče a uplatněním finančních požadavků vůči otci od tohoto data nastává kolize zájmů mezi matkou a nezletilými. Soud, kterému byly tyto skutečnosti známy, měl za povinnost ustanovit nezletilým opatrovníka nebo zástupce z řad advokátů. V této souvislosti poukazuje na ust. § 37 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 94/1963 ). Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Oprávnění prostřednictvím právního zástupce k dovolání uvedli, že dovolání v dané věci není přípustné, a navrhli, aby bylo odmítnuto. Pokud by však přesto dovolací soud dospěl k závěru, že přípustné je, navrhují jeho zamítnutí. V souzené věci povinný zpochybňuje právní závěr odvolacího soudu, že při nařízení exekuce se soud nezabývá tím, zda povinný splnil povinnost uloženou mu exekučním titulem či nikoli. Tento závěr je však správný a zcela v souladu s ustálenou soudní praxí, neboť tato okolnost je při nařizování exekuce bezvýznamná. Je uplatnitelná a přísluší o ní rozhodovat leda v poměrech § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 20 Cdo 876/2004, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6, ročník 2005, pod č. 101). Co se týká námitky zastoupení nezletilých oprávněných jejich matkou, uplatňuje dovolatel dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., který je vyhrazen vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a který však přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (§ 238a odst. 2 o. s. ř.) založit nemůže. Protože dovolání bylo odmítnuto, vzniklo oprávněným podle ustanovení § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 2957,- Kč, představující odměnu za zastoupení advokátem (§ 1 odst. 1, § 2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 4., § 10 odst. 3, § 12 odst. 1 písm. a/ bod 1., § 14 odst. 1 a § 15, § 18 odst. 1 a § 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb.), v částce 300,- Kč představující paušální náhradu podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb a v částce 619 Kč představující 19 % daň z přidané hodnoty. Náklady každého z oprávněných tak činí 1938,- Kč.

http://sbirka.nssoud.cz/cz/dan-z-pridane-hodnoty-uplatneni-nadmerneho-odpoctu.p844.html

Daň z přidané hodnoty: uplatnění nadměrného odpočtu | Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Daň z přidané hodnoty: uplatnění nadměrného odpočtu Ej 9/2005 k § 5 odst. 7 a § 19 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákonů č. 196/1993 Sb., č. 321/1993 Sb., č. 258/1994 Sb., č. 133/1995 Sb. a č. 208/1997 Sb.*) Zákon ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, je třeba aplikovat v jeho celku, smyslu a účelu, což mimo jiné znamená, že nelze zkoumat samostatně oprávněnost uplatnění nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty podle ustanovení § 5 odst. 7 tohoto zákona, bez přihlédnutí a použití jeho dalších ustanovení, zejména § 19. Ustanovení § 5 odst. 7 citovaného zákona sice nad rámec zákona umožňuje uplatnit nárok na odpočet i dalším plátcům, kteří by za obvyklého režimu neměli na jeho uplatnění nárok, ale to jen při zachování ostatních pravidel stanovených pro uplatnění tohoto nároku. Kdyby tomu bylo naopak, tato skupina plátců by měla neodůvodněně nerovné, výhodnější postavení oproti ostatním plátcům daně. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2004, čj. 3 Afs 9/2004-55) Ing. Klement F. proti Finančnímu ředitelství v Praze o daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobce. Žalobou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl žalobcovo odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu v Benátkách nad Jizerou ze dne 14. 1. 2002. Uvedeným dodatečným platebním výměrem byla žalobci stanovena daň z přidané hodnoty za I. čtvrtletí roku 1999 podle § 46 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen "daňový řád"), ve výši 0 Kč, a to poté, co žalobce za shodné zdaňovací období podal dodatečné daňové přiznání, jímž vykázal přeplatek na této dani ve výši 699 684 Kč a požádal o jeho vrácení. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 11. 2003 žalobu zamítl. V odůvodnění uvedl zejména, že podmínkou pro úspěšné uplatnění odpočtu jsou daňové doklady, jež obsahují cenu včetně daně. Žalobce ale v rozhodné době, tedy v roce 1998, o majetku (rozestavěné stavbě) nevedl účetnictví a nepřiznal tento majetek ani ve svých příslušných přiznáních k dani z příjmů fyzických osob, ač tak učinit měl, pokud chtěl úspěšně uplatnit odpočet na dani z přidané hodnoty. Jelikož žalobce neúčtoval, nebyla k datu registrace známa ani zůstatková cena stavby. Rozsudek Městského soudu v Praze napadl žalobce (stěžovatel) kasační stížností; namítl, že soud nesprávně posoudil právní otázku v předcházejícím řízení [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Za onu nesprávně posouzenou právní otázku přitom považoval interpretaci § 5 odst. 7 zákona o dani z přidané hodnoty. Z tohoto ustanovení nevyplývá povinnost účtovat o majetku k datu registrace, pouze se zde uvádí, jak a k jakému datu se stanoví hodnota majetku. Kdyby byl závěr městského soudu správný, pak by si nemohli nárokovat odpočet daně z přidané hodnoty podnikatelé, kteří vedou jen pomocnou účetní evidenci, nevedou tedy účetnictví a uplatňují si pouze paušální výdaje pro daňové účely. Tak tomu však není. Žalovaný podal ke kasační stížnosti vyjádření; uvedl zejména, že osoba, která se stane plátcem daně z přidané hodnoty, je oprávněna uplatnit odpočet daně u majetku z jeho zůstatkové ceny zjištěné podle § 29 odst. 2 zákona o daních z příjmů a z ceny pořízených zásob zjištěné podle § 25 zákona o účetnictví, a to ke dni účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci. Správní orgán však zjistil, že ke dni účinnosti osvědčení o registraci, tedy ke dni 1. 1. 1999, žalobce nevykazoval žádný majetek a závazky, jak je zřejmé z daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1998. Podle § 5 odst. 7 zákona o dani z přidané hodnoty platí, že pokud se osoba podléhající dani stane plátcem, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u majetku, a to ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu (jímž je § 29 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty) a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu (§ 25 zákona o dani z přidané hodnoty) ke dni účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci. Odpočet daně je možno uplatnit pouze u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců před dnem účinnosti osvědčení o registraci, přičemž podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou daňové doklady, popřípadě doklady vystavené plátcem, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na majetek včetně zásob pořízený vlastní činností. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že zákon touto formou nad rámec obecných pravidel v zákoně upravených umožnil uplatnit odpočet daně z přidané hodnoty zpětně i plátcům daně, kteří se zaregistrovali k této dani poté, co majetek či zásoby pořídili, a to na základě daňových dokladů, jinak však za stejných podmínek pro uplatnění takového nároku. Podmínky pro uplatnění nadměrného odpočtu jsou obecně upraveny v § 19 zákona o dani z přidané hodnoty, podle něhož má plátce nárok na odpočet daně, pokud jím přijatá zdanitelná plnění uskutečněná jiným plátcem použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak. Nárok na odpočet prokazuje plátce daně daňovým dokladem zaúčtovaným podle zvláštního předpisu, případně evidovaným podle § 11 u plátců, kteří nejsou účetní jednotkou, který má všechny tímto zákonem předepsané náležitosti a který byl vystaven plátcem daně. V případě, že doklad neobsahuje všechny náležitosti daňového dokladu, prokazuje plátce nárok podle zvláštního předpisu. Znamená to, že plátce daně, chce-li uplatnit nárok na odpočet, musí svůj nárok prokázat daňovým dokladem, který musí zaúčtovat podle pravidel zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Náležitosti daňového dokladu jsou upraveny v § 12 zákona o dani z přidané hodnoty. Pokud plátce zaúčtuje doklad, který nemá náležitosti daňového dokladu, pak je možno nárok na odpočet prokázat podle § 31 daňového řádu. To však pouze a jen za situace, že doklad bude řádně zaúčtován. Z uvedené právní úpravy je tak zcela zřejmé, že odpočet daně je institutem, na který má plátce daně z přidané hodnoty právní nárok při současném splnění předpokladů stanovených v § 19 zákona o dani z přidané hodnoty, tedy že plátce přijme zdanitelné plnění uskutečněné jiným plátcem daně z přidané hodnoty, dále takto přijaté zdanitelné plnění použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění a o přijetí uskutečněného zdanitelného plnění je řádně účtováno na základě daňového dokladu. Tyto podmínky musí být splněny současně. Chybí-li některá z nich, nemůže být nárok na odpočet daně z přidané hodnoty úspěšně uplatněn. Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že zákon o dani z přidané hodnoty je třeba aplikovat v jeho celku, smyslu a účelu, což mimo jiné znamená, že nelze zkoumat samostatně oprávněnost uplatnění nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty podle § 5 odst. 7 zákona o dani z přidané hodnoty bez přihlédnutí k dalším ustanovením zákona, zejména § 19, a jejich současné aplikaci. Tvrzení stěžovatele, že nebyl povinen zaúčtovat, tedy vést účetnictví o daňových dokladech, jimiž prokazoval zdanitelná plnění, a na základě nichž také uplatňoval nárok na odpočet daně, je nesprávné a nemá oporu v zákoně. Ustanovení § 5 odst. 7 zákona o dani z přidané hodnoty nad rámec zákona umožňuje uplatnit nárok na odpočet i dalším plátcům, kteří by za obvyklého režimu neměli na jeho uplatnění nárok, avšak jen při zachování ostatních pravidel pro jeho uplatnění. Kdyby tomu bylo naopak, tato skupina plátců by měla neodůvodněně nerovné, výhodnější postavení od všech ostatních plátců daně. Jedná se tedy o jisté zvýhodnění nových plátců, kteří by bez existence tohoto ustanovení nemohli svůj nárok uplatnit vůbec. V řízení před správními orgány i prohlášením samotného stěžovatele bylo prokázáno, že v daňových dokladech v roce 1999, tedy v době registrace k dani z přidané hodnoty, stěžovatel neúčtoval ani o majetku, ani o zásobách, ke kontrole předložil účetnictví roku 2001, neměl nárok na odpočet daně zdaňovacího období I. čtvrtletí roku 1999, a proto soud v předcházejícím řízení posoudil správně právní otázku o nutnosti vést účetnictví i v případě aplikace ustanovení § 5 odst. 7 zákona o dani z přidané hodnoty. *) Zákon byl s účinností k 1. 5. 2004 zrušen zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (srov. ustanovení jeho § 72).

https://rejstriky.finance.cz/firma-golf-resort-prostejov-a-s-26898969

GOLF RESORT PROSTĚJOV,a.s. Prostějov IČO 26898969 kontakty (28.01.2020) | Finance.cz GOLF RESORT PROSTĚJOV,a.s. Prostějov IČO: 26898969 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu GOLF RESORT PROSTĚJOV,a.s., která sídlí v obci Prostějov a bylo jí přiděleno IČO 26898969. Firma s názvem GOLF RESORT PROSTĚJOV,a.s. se sídlem v obci Prostějov byla založena v roce 2003. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 4 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici . Základní údaje o GOLF RESORT PROSTĚJOV,a.s. IČO: 26898969 Krajský soud v Brně 24.6.2003 B 3957 26898969 GOLF RESORT PROSTĚJOV,a.s. Akciová společnost 24.6.2003 Aktuální kontaktní údaje GOLF RESORT PROSTĚJOV,a.s. GOLF RESORT PROSTĚJOV, a.s. Kontakty na GOLF RESORT PROSTĚJOV,a.s. IČO: 26898969 Daliborka 3092 , 796 01 Prostějov Česká republika Daliborka 3092/2, 796 01 Prostějov 29.10.2015 Daliborka 2 , 796 01 Prostějov Česká republika Prostějov, Daliborka 2, PSČ 79601 24.6.2003 - 29.10.2015 Daliborka 3092/2, Prostějov 796 01 Obory činností GOLF RESORT PROSTĚJOV,a.s. IČO: 26898969 provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici 24.6.2003 - 27.8.2010 Legionářská 915 , Kostelec na Hané 798 41 1003144403 Vedení firmy GOLF RESORT PROSTĚJOV,a.s. IČO: 26898969 Ing. Petr Klos 29.10.2015 Daliborka 3092/2, 796 01 Prostějov Ing. Zdeněk Rolný 29.10.2015 Žeranovská 3802 , 796 01 Prostějov Česká republika Žeranovská 3802/21, 796 01 Prostějov Vladislav Hanslík 29.10.2015 Sněhotice 36 , 798 07 Brodek u Prostějova Česká republika Sněhotice 36, 798 07 Brodek u Prostějova Vladislav Hanslík 24.6.2003 - 20.7.2005 798 07 Brod u Prostějova - Sněhotice 36 Česká republika Brod u Prostějova - Sněhotice 36, PSČ 79807 Vítězslav Nezval 24.6.2003 - 20.7.2005 od 24.6.2003 do 10.12.2004 Čechovická 71 , 796 04 Prostějov Česká republika Prostějov, Čechovická 71, PSČ 79604 Ing. Petr Klos 24.6.2003 - 30.11.2010 od 24.6.2003 do 26.6.2007 Prostějov, Daliborka 2, PSČ 79601 Vladislav Hanslík 20.7.2005 - 30.11.2010 798 07 Brodek u Prostějova - Sněhotice 36 Česká republika Brodek u Prostějova - Sněhotice 36, PSČ 79807 Ing. Zdeněk Rolný 20.7.2005 - 30.11.2010 od 10.12.2004 do 26.6.2007 Žeranovská 21 , 796 01 Prostějov Česká republika Prostějov, Žeranovská 21, PSČ 79601 Ing. Petr Klos 30.11.2010 - 30.11.2010 od 26.6.2007 do 9.11.2010 Daliborka 0 , 796 01 Prostějov Česká republika Prostějov, Daliborka /2, PSČ 79601 Ing. Zdeněk Rolný 30.11.2010 - 30.11.2010 Žeranovská 0 , 796 01 Prostějov Česká republika Prostějov, Žeranovská /21, PSČ 79601 Vladislav Hanslík 30.11.2010 - 30.11.2010 Ing. Petr Klos 30.11.2010 - 29.10.2015 Ing. Zdeněk Rolný 30.11.2010 - 29.10.2015 Vladislav Hanslík 30.11.2010 - 29.10.2015 Vlastimil Kotek 29.10.2015 Čechovická 192 , 796 04 Prostějov Česká republika Čechovická 192/48, Čechovice, 796 04 Prostějov MUDr. Hana Řehulková 29.10.2015 Dr. Mičoly 397 , 796 07 Držovice Česká republika Dr. Mičoly 397/21, 796 07 Držovice Filip Hanslík 29.10.2015 Ing. Zdeněk Rolný 24.6.2003 - 20.7.2005 Vlastimil Kotek 24.6.2003 - 20.7.2005 Čechovická 48 , 796 04 Prostějov Česká republika Prostějov, Čechovická 48, PSČ 79604 Ing. Hana Klosová 24.6.2003 - 29.9.2010 od 24.6.2003 do 15.8.2010 Vlastimil Kotek 20.7.2005 - 30.11.2010 MUDr. Hana Řehulková 20.7.2005 - 30.11.2010 dr.Mičoly 21 , 796 07 Prostějov Česká republika Prostějov, dr.Mičoly 21, PSČ 79607 Vlastimil Kotek 30.11.2010 - 30.11.2010 Čechovická 0 , 796 04 Prostějov Česká republika Prostějov, Čechovická /48, PSČ 79604 MUDr. Hana Řehulková 30.11.2010 - 30.11.2010 dr. Mičoly 0 , 796 07 Prostějov Česká republika Prostějov, dr. Mičoly /21, PSČ 79607 Vlastimil Kotek 30.11.2010 - 29.10.2015 MUDr. Hana Řehulková 30.11.2010 - 29.10.2015 Filip Hanslík 30.11.2010 - 29.10.2015 Ing. Zdeněk Rolný Vlastníci firmy GOLF RESORT PROSTĚJOV,a.s. IČO: 26898969 zakladni 10 000 000 Kč 100% 20.7.2005 zakladni 10 000 000 Kč 30% 24.6.2003 - 20.7.2005 Sbírka Listin GOLF RESORT PROSTĚJOV,a.s. IČO: 26898969 B 3957/SL 24 ostatní zápis z řádné VH Krajský soud v Brně 21.6.2012 2.12.2015 11.12.2015 1 B 3957/SL 23 ostatní zápis z řádné VH Krajský soud v Brně 30.6.2014 2.12.2015 11.12.2015 1 B 3957/SL 22 ostatní zápis ze zasedání dozorčí rady Krajský soud v Brně 30.6.2014 2.12.2015 11.12.2015 1 B 3957/SL 21 ostatní zápis ze zasedání představenstva Krajský soud v Brně 30.6.2014 2.12.2015 11.12.2015 1 B 3957/SL 20 ostatní zápis z řádné VH Krajský soud v Brně 30.6.2015 2.12.2015 11.12.2015 1 B 3957/SL 19 ostatní zápis z řádné VH Krajský soud v Brně 29.6.2010 2.12.2015 11.12.2015 1 B 3957/SL 18 ostatní zápis z řádné VH Krajský soud v Brně 28.6.2011 2.12.2015 11.12.2015 1 B 3957/SL 17 ostatní zápis z řádné VH Krajský soud v Brně 27.6.2013 2.12.2015 11.12.2015 1 B 3957/SL 16 účetní závěrka [2014] rozvaha+výkaz Krajský soud v Brně 30.6.2014 7.12.2015 9.12.2015 4 B 3957/SL 15 účetní závěrka [2013] rozvaha+výkaz Krajský soud v Brně 25.6.2014 7.12.2015 9.12.2015 6 B 3957/SL 14 účetní závěrka [2012] rozvaha+výkaz Krajský soud v Brně 27.6.2013 7.12.2015 9.12.2015 6 B 3957/SL 9 ostatní - zápis z mimořádné VH Krajský soud v Brně 26.6.2007 9.12.2010 2 B 3957/SL 8 ostatní - zápis ze zased. dozorčí rady Krajský soud v Brně 26.6.2007 9.12.2010 1 B 3957/SL 7 ostatní - zápis ze zasedání představ. Krajský soud v Brně 26.6.2007 9.12.2010 1 B 3957/SL 13 podpisové vzory + ČP - 3x Krajský soud v Brně 9.11.2010 9.12.2010 3 B 3957/SL 12 ostatní - zápis z mimořádné VH Krajský soud v Brně 9.11.2010 9.12.2010 2 B 3957/SL 11 ostatní - zápis ze zased. dozorčí rady Krajský soud v Brně 9.11.2010 9.12.2010 1 B 3957/SL 10 ostatní - zápis ze zasedání představ. Krajský soud v Brně 9.11.2010 9.12.2010 1 B 3957/SL 6 ostatní -zápis z řádné VH Krajský soud v Brně 10.12.2004 26.7.2005 1 B 3957/SL 5 výroční zpráva -2003 Krajský soud v Brně 10.6.2004 18.1.2005 32 B 3957/SL 4 ostatní - zápis dozor.rady Krajský soud v Brně 2.5.2003 3.7.2003 2 B 3957/SL 3 ostatní - zápis představen. Krajský soud v Brně 2.5.2003 3.7.2003 2 B 3957/SL 2 podpisové vzory + ČP Krajský soud v Brně 5.5.2003 3.7.2003 6 B 3957/SL 1 notářský zápis - zakl.smlouva,stanovy Krajský soud v Brně 7.4.2003 3.7.2003 17 Hodnocení GOLF RESORT PROSTĚJOV,a.s. Výpis dat pro firmu GOLF RESORT PROSTĚJOV,a.s. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy GOLF RESORT PROSTĚJOV,a.s., 26898969 na obchodním rejstříku výpis firmy GOLF RESORT PROSTĚJOV, a.s., 26898969 na živnostenském rejstříku

http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/ustavni-soud/2016/2201/judikat-us-I-uS-1204-16-GUS20162243/

I.ÚS 1204/16, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu - Zákony.cz I.ÚS 1204/16, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 1204/16 Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti stěžovatele Radka Pientky, zastoupeného Mgr. Petrem Křižákem, MBA, LL.M., advokátem se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti části výroku I. rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 14 Co 367/2015-109 ze dne 10. 12. 2015, jímž bylo rozhodnuto o potvrzení rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 82 C 183/2014-80 ze dne 15. 5. 2015 ve výroku II. a výroku II. a proti výrokům II. a IV. rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 82 C 183/2014-80 ze dne 15. 5. 2015, takto: 1. Ve včasné a řádně podané ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Ústavní soud z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí zjistil, že se stěžovatel před obecnými soudy domáhal mimo jiné toho, aby bylo zrušeno výživné stanovené pro jeho zletilou dceru (dále též "vedlejší účastnice"), a to s účinností od 1. 9. 2014. Svůj návrh zdůvodnil tím, že dcera ukončila učební obor kadeřnice a v roce 2012 získala výuční list, následně zahájila nástavbové studium, jež měla ukončit maturitní zkouškou v červnu 2014. Pro nesplnění klasifikačních podmínek nebyla připuštěna k maturitní zkoušce, poté odmítla možnost opakování ročníku a studium ukončila v květnu 2014. Dcera byla následně přijata na denní studium ve čtyřletém maturitním oboru kosmetička. Stěžovatel požadoval ukončení své vyživovací povinnosti k dceři s tím, že se jedná o další vzdělání, nikoliv pokračující vzdělání, a dcera, která v roce 2015 dosáhne věku 21 let, se již může sama živit a její další studium - i s ohledem na nepříliš příznivé studijní výsledky - nelze chápat jako účelnou přípravu na povolání. Okresní soud v napadeném rozsudku stěžovatelův návrh na zrušení výživného zamítl a uvedl, že vedlejší účastnice po neúspěšné maturitě na nástavbovém studiu kontinuálně nastoupila k čtyřletému maturitnímu oboru, v němž bude mít možnost získat úplné středoškolské vzdělání s maturitou a zvýší si svoji pracovní kvalifikaci. Je podle něj třeba tolerovat jedno studijní zakolísání, tedy neúspěšné nástavbové studium s tím, že bylo prokázáno, že se vedlejší účastnice nadále řádně připravuje na své budoucí uplatnění na trhu práce. Odvolací soud napadeným rozsudkem prvostupňový rozsudek potvrdil. Obecné soudy se dále zabývaly návrhem stěžovatele na zpětné snížení výživného na dceru (z 3.500 Kč na 1.500 Kč), ústavní konformitu jejich zamítavých rozhodnutí k této otázce stěžovatel nezpochybňuje. 3. Stěžovatel napadá jen tu část rozhodnutí obecných soudů, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, jímž soudy nevyhověly jeho návrhu na zrušení vyživovací povinnosti, odkazuje se na usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1247/13 ze dne 25. 3. 2014 a nález sp. zn. II. ÚS 2121/14 ze dne 30. 9. 2014, a shledává, že jeho dcera další vzdělání již nepotřebuje, postačil by jí v tom směru rekvalifikační kurz. Podle stěžovatele obecné soudy nedostály tomu, aby se individuálně věnovaly vyhodnocení podstaty vyživovací povinnosti u zletilého dítěte, nepřípustně paušálně odmítly logickou argumentaci stěžovatele a spokojily se s neudržitelnými názory považujícími popsané vzdělání dcery jako účelné studium zakládající či udržující vyživovací povinnost stěžovatele. Tímto způsobem se tak podle stěžovatele obecné soudy dopustily porušení stěžovatelova práva na spravedlivý proces, jehož součástí musí být nutně racionální, přiměřený a konsistentní výklad existujících právních institutů a norem, i s ohledem na zcela instruktivní judikaturu Ústavního soudu. 8. Pokud se stěžovatel odvolává na dvě rozhodnutí Ústavního soudu, v nichž bylo rozhodnuto ve prospěch ukončení vyživovací povinnosti rodiče vůči zletilým dětem, jednalo se v obou těchto věcech o skutkově odlišné okolnosti případu. V nyní posuzované věci obecné soudy pečlivě uvážily, zda probíhající vzdělání zvýší uplatnění vedlejší účastnice na pracovním trhu (a to jak rozšířením o další dovednosti, tak i získáním vzdělání s maturitou, kterou doposud nemá). Ústavní soud pak není povolán, aby přehodnocoval pečlivě provedené důkazní řízení a výklad podústavního práva, provedený obecnými soudy. Zdroj: rozsudek Ústavního soudu ze dne 21.4.2016, čj. I.ÚS 1204/16, www.usoud.cz.

http://docplayer.cz/1332887-Informace-z-kontrolni-akce-nku-c-14-21-penezni-prostredky-urcene-na-opravy-a-udrzbu-celostatnich-a-regionalnich-drah.html

Informace z kontrolní akce NKÚ č. 14/21 Peněžní prostředky určené na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah - PDF Informace z kontrolní akce NKÚ č. 14/21 Peněžní prostředky určené na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah Download "Informace z kontrolní akce NKÚ č. 14/21 Peněžní prostředky určené na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah" Bohuslav Němeček 1 Informace z kontrolní akce NKÚ č. 14/21 Peněžní prostředky určené na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen NKÚ ) na rok 2014 pod číslem 14/21. Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ Ing. Jiří Adámek. Cílem kontroly bylo prověřit poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků určených na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah. Kontrolováno bylo období od roku 2010 do září 2014, v případě věcných souvislostí i období předcházející a následující. Kontrola byla prováděna od června do prosince Kontrolovaná osoba: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Praha (dále jen SŽDC ). I. Informace k předmětu kontroly Opravami a údržbou má vlastník dráhy zajistit její bezpečné a plynulé provozování (její provozuschopnost) 1. Opravy a údržbu drah ve vlastnictví státu zajišťuje SŽDC 2. Přímý výkon s tím spojených činností zabezpečují uvnitř SŽDC oblastní ředitelství (dále jen OŘ ) v Brně, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě, Plzni, Praze a Ústí nad Labem. Charakteristika drah ve vlastnictví státu, včetně celostátních a regionálních drah 3, které byly předmětem této kontrolní akce, je uvedena v tabulce č Jedna z povinností vlastníka dráhy stanovená v 20 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Státní organizace zřízená zákonem č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. Celostátní dráhou je podle 3 zákona č. 266/1994 Sb. dráha, která slouží mezinárodní nebo celostátní veřejné železniční dopravě. Regionální dráhou je dráha regionálního nebo místního významu, která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěna do celostátní nebo jiné regionální dráhy.2 Tabulka č. 1 Charakteristika drah ve vlastnictví státu Ukazatel Měrná jednotka Hodnota 1. Délka tratí celkem z toho elektrizovaných tratí km Stavební délka kolejí celkem 1a. Délka celostátních drah z toho koridorových Stavební délka kolejí celostátních drah km b. Délka regionálních drah km Stavební délka kolejí regionálních drah c. Délka vleček 25 km Stavební délka kolejí vleček Počet mostů Celková délka mostů ks m Počet tunelů Celková délka tunelů ks m Počet železničních přejezdů ks Zdroj: evidence SŽDC, stav k SŽDC vynakládala na opravy a údržbu drah v letech 2010 až 2013 ročně v průměru 8,9 mld. Kč. Za rok 2014 by náklady měly být 11,8 mld. Kč. Na opravy a údržbu jednoho kilometru drah ve vlastnictví státu tak vynakládala ročně v průměru 1 mil. Kč. Výkony prováděné vlastními kapacitami organizačních jednotek SŽDC zajišťujících opravy a údržbu drah se na uvedených nákladech podílely částkou kolem 5,1 mld. Kč ročně. Zbylý objem představovaly úhrady dodavatelům opravných a údržbových prací. Náklady na opravy a údržbu drah byly z více než 95 % hrazeny z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen SFDI ). Kontrola byla provedena na generálním ředitelství SŽDC a na všech výše uvedených OŘ SŽDC. Na generálním ředitelství bylo především kontrolováno plánování a řízení přípravy a realizace akcí oprav a údržby. Kromě toho byla prověřována zadávací řízení 28 veřejných zakázek o předpokládané hodnotě 1,8 mld. Kč. Na OŘ byl prověřen výběr akcí k realizaci, průběh jejich přípravy a vlastní realizace, včetně zadávacích řízení na výběr dodavatelů stavebních prací. Podrobně bylo kontrolováno 30 akcí s náklady 619 mil. Kč (příloha č. 1). Pozn.: Právní předpisy jsou aplikovány ve znění účinném pro kontrolované období. II. Shrnutí a vyhodnocení skutečností zjištěných při kontrole V hospodaření s peněžními prostředky na opravy a údržbu drah jako celku nebyly zjištěny zásadní nedostatky. V některých činnostech však byly zjištěny nedostatky a skutečnosti, které ukázaly, že existoval prostor pro hospodárnější a efektivnější vynakládání peněžních prostředků na uvedený účel. 23 Péče o technický stav železniční dopravní cesty 1. Stav železničního svršku byl v zásadě dobrý a v kontrolovaném období se jako celek podstatně neměnil. K vykazovalo podle výsledků měření prováděných SŽDC nevyhovující standard údržby, a tudíž potřebu provedení opravy 312 úseků o celkové délce 198 km, což bylo 1,3 % ze stavební délky kolejí drah. Stav dalších sledovaných objektů železniční dopravní cesty (mostů, propustků a tunelů) byl výrazně horší a rovněž se v kontrolovaném období podstatně neměnil. V roce 2013 bylo bez závad nebo se závadami odstranitelnými v rámci běžné údržby jen 33 % mostů, 36 % propustků a 38 % tunelů, přičemž lepší stav byl na drahách celostátních než na regionálních. Pozn.: Podrobnosti k těmto zjištěním jsou uvedeny v části III., bod SŽDC odstraňovala přednostně zjištěné závady, které mohly ohrozit provozuschopnost a bezpečnost železničního provozu. Ostatní závady byly odstraňovány v závislosti na výši peněžních prostředků vyčleněných na opravy a údržbu drah často až s odstupem několika let. Z tohoto pohledu byla nejhorší situace u mostů a tunelů. V řadě případů včasné neodstranění všech závad přispělo k předčasnému znehodnocení objektů a zvýšilo náklady na jejich pozdější opravu. Podle studie, kterou si nechala SŽDC zpracovat v roce 2004, činila roční výše částky potřebné pro zastavení zhoršování technického stavu železniční infrastruktury 11,7 mld. Kč. Tato částka by měla být na opravy a údržbu drah vynaložena v roce V předchozích letech to bylo v průměru přibližně o čtvrtinu méně. Pozn.: Podrobnosti a příklady k tomuto zjištění jsou uvedeny v části III., bod 2. Řídicí činnosti 3. Informační systémy SŽDC pro oblast plánování oprav a údržby neposkytovaly komplexní podklady pro efektivní plánování opravných a údržbových prací a stanovování priorit v závislosti na výši peněžních prostředků. Neumožňovaly ani sledovat vývoj závad v čase. Pozn.: Podrobnosti k tomuto zjištění jsou uvedeny v části III., bod Možnosti snížení nákladů na opravy a údržbu drah existovaly ve zvýšení účinnosti řízení oblasti oceňování příslušných prací. SŽDC používala pro stanovování položkových rozpočtů akcí a jejich oceňování katalog udržovacích prací. Ten však nebyl objektivním nástrojem pro ověřování přiměřenosti cen, jak ukázaly neúměrně velké rozdíly mezi oceněními prací podle nabídek dodavatelů akcí a podle katalogu. Zjištěné rozdíly byly v řádu desítek procent, často přesahovaly 50 % nebo i 100 %, a byly ve směru dolů i nahoru. Převažovala vyšší ocenění dodavatelů akcí proti oceněním v katalogu prací. Pozn.: Příklady k tomuto zjištění jsou uvedeny v části III., bod 4. 34 Výběr dodavatelů 5. SŽDC často v kvalifikačních předpokladech požadovala po zájemcích o veřejné zakázky vysoký roční objem stavebních prací provedených za poslední tři roky. Tím omezovala počet uchazečů v zadávacích řízeních na výběr dodavatelů opravných a údržbových prací, což mohlo negativně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Požadovaný objem stavebních prací překračoval i 10násobek předpokládané hodnoty zakázky. Zadávacích řízení se tak většinou účastnili jen 3 nebo 4 uchazeči. Kromě toho významnou část zakázek realizovali stejní dodavatelé. Okruh možných dodavatelů se přitom podle příslušných druhů prací pohyboval řádově v desítkách až stovkách. SŽDC odůvodňovala požadované vysoké roční objemy stavebních prací potřebou zajistit opravy v odpovídající kvalitě a v požadované odbornosti a lhůtách, aby byla co nejméně narušena plynulost dopravy a eliminována rizika dopadů do ohrožení bezpečnosti dopravy. NKÚ však toto zdůvodnění nepovažuje za relevantní. SŽDC mohla posoudit schopnost uchazeče splnit veřejnou zakázku řádně i na základě nižších ročních objemů stavebních prací spolu s dalšími požadovanými kvalifikačními předpoklady, jak to dokládají i případy zakázek, u kterých byly požadovány objemy stavebních prací například jen do trojnásobku předpokládané hodnoty. V jednotlivých zadávacích řízeních na výběr dodavatelů v oblasti oprav a údržby drah byly dále zjištěny následující nedostatky: nerovné zacházení s uchazeči o veřejnou zakázku; neopodstatněné vyloučení uchazeče, přičemž jeho nabízená cena byla o 1,8 mil. Kč nižší než cena vybraného uchazeče; nestandardní průběh zadávacího řízení, kdy například zařízení staveniště bylo předáno jednomu ze zájemců několik týdnů před zahájením zadávacího řízení, výzva k podání nabídek nebyla zveřejněna a uchazeči neznali termín otevírání obálek s nabídkami; nesprávná zadávací dokumentace, neboť její součástí nebyla úplná projektová dokumentace. SŽDC zpravidla neumožňovala u podlimitních veřejných zakázek podání námitek proti průběhu zadávacího řízení. Uvedené nedostatky se týkaly především podlimitních veřejných zakázek, na které se v případě SŽDC jako sektorového zadavatele vztahuje výjimka z působnosti zákona č. 137/2006 Sb. 4 NKÚ v této souvislosti konstatuje, že v případě SŽDC neshledal věcný důvod pro výjimku z působnosti uvedeného zákona pro tyto zakázky. Pozn.: Podrobnosti a příklady k těmto zjištěním jsou uvedeny v části III., bod 5. 4 Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ustanovení 19 odst. 1. 45 Vynakládání peněžních prostředků 6. Drobnější opravné a údržbové práce prováděné ve vymezených obvodech dráhy jedním dodavatelem nebyly v celém rozsahu realizovány za nejnižší jednotkové ceny nabízené uchazeči o příslušné veřejné zakázky. Práce se týkaly věcně různého spektra činností, jejichž potřeba a rozsah byly specifikovány postupně v průběhu platnosti příslušných smluv. Ve více než čtvrtině případů však SŽDC uzavírala na celý rozsah činností jednu smlouvu. Analýza jednotkových cen položek prací, uvedených v nabídkách uchazečů o příslušnou zakázku, ukázala, že by bylo hospodárnější uzavírat více smluv na věcně podobné práce (například zvlášť pro zabezpečování provozu dráhy v zimních podmínkách, pro hubení a ošetřování vegetace, pro údržbu železničního svršku apod.). Pozn.: Podrobnosti a příklady k tomuto zjištění jsou uvedeny v části III., bod SŽDC zmodernizovala v letech 2011 a 2012 formou desetiletého finančního nájmu (leasingu) 40 ks speciálních vozidel pro údržbu a opravy drah. Celková cena nájmu byla podle výpočtů z doby uzavření smluv o 87 mil. Kč vyšší, tj. o 23 %, než cena samotné modernizace vozidel. Příslušné splátky nájmu hradila SŽDC z prostředků SFDI. Podle SŽDC byla použita tato forma financování modernizace uvedených vozidel z důvodu nedostatku vlastních zdrojů, neboť z prostředků SFDI, určených na opravy a údržbu drah, nebylo možno hradit pořízení nebo technické zhodnocení movitých věcí. Pozn.: Podrobnosti k tomuto zjištění jsou uvedeny v části III., bod 7. III. Podrobnosti a příklady ke zjištěným skutečnostem 1. Podrobnosti ke zjištěním v bodu II.1 Technický stav železničního svršku za roky 2008 a 2013, resp. za roky 2012 a 2014, charakterizují výsledky hodnocení uvedené v tabulkách č. 2 a 3. Tabulka č. 2 Hodnocení železničního svršku (průměrné hodnoty) Ukazatel Rok Tratě celostátní Tratě regionální CZK celková známka ,92 2,88 kvality ,73 2,87 Zdroj: evidence SŽDC. Komentář: CZK vyjadřuje stupeň rozrušení geometrických parametrů koleje. Mezní hodnotou pro provozuschopnou trať je známka 4. Tato hodnota signalizuje potřebu provedení opravy, i když v okamžiku hodnocení se hrubé závady nevyskytovaly, a není bezpečnostním kritériem. Tabulka č. 3 Úseky drah přesahující mezní hodnotu 4 CZK Období Tratě celostátní Tratě regionální Počet Délka v km Počet Délka v km (k ) Zdroj: informace SŽDC. 56 Technický stav mostů, propustků a tunelů za roky 2008 a 2013, resp. za roky 2010 a 2013 v případě tunelů, neboť u nich SŽDC neměla údaje za rok 2008 k dispozici, charakterizují výsledky hodnocení uvedené v tabulce č. 4. Tabulka č. 4 Hodnocení mostů, propustků a tunelů (v % z celk. počtu) Ukazatel Rok Tratě celostátní Tratě regionální Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Mosty Propustky Tunely Zdroj: evidence SŽDC. Komentář: Stupeň 1 vyjadřuje, že objekt vyžaduje jen běžnou údržbu. Stupeň 2 vyjadřuje, že objekt vyžaduje opravu přesahující rámec běžné údržby. Stupeň 3 vyjadřuje, že objekt vyžaduje stavební zásah většího rozsahu, rekonstrukci nebo úplnou přestavbu. 2. Podrobnosti a příklady ke zjištění v bodu II.2 Výdaje na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah za roky 2010 až 2014 a rozpočet na rok 2015 jsou uvedeny v tabulce č. 5. Výdaje jsou členěny na prostředky SFDI a vlastní zdroje SŽDC, dále pak na prostředky spotřebované v rámci výkonů provedených vlastními kapacitami SŽDC a uhrazené dodavatelům. Tabulka č. 5 Výdaje na opravy a údržbu drah (v mil. Kč) * Rozp Prostředky SFDI Vlastní zdroje SŽDC Celkem z toho: - spotřeba vlast. kapacitami SŽDC - úhrada dodavatelům Zdroj: evidence a podklady SŽDC. * Předpokládané čerpání podle stavu v době kontroly. Pro SŽDC byly rozhodujícím zdrojem financování oprav a údržby celostátních a regionálních drah prostředky poskytnuté SFDI. V rozpočtech SFDI schválené a skutečně čerpané prostředky za roky 2010 až 2014 jsou uvedeny v tabulce č. 6. Z tabulky je zřejmé, že schválené prostředky byly zejména v letech 2013 a 2014 významně navyšovány. 67 Tabulka č. 6 Prostředky SFDI na opravy a údržbu drah (v mil. Kč) Schválený rozpočet Čerpání * Zdroj: evidence SŽDC. * Předpokládané čerpání podle stavu v době kontroly. Následující příklady dokumentují, že ne všechny zjištěné závady byly odstraněny: a) Při prohlídce tratí v působnosti traťového okrsku Kunčice OŘ Hradec Králové byly v roce 2010 zjištěny v šesti úsecích závady týkající se stavu kolejí, pražců nebo štěrkového lože. Závady na čtyřech úsecích byly odstraněny až v letech 2013 a Závady na zbylých dvou úsecích, týkající se zbahněného štěrkového lože v km 82,870 83,050 a ojetí kolejnicového pásu v km 13,987 14,348, jsou podle sdělení SŽDC sledovány a mají být odstraněny v blíže neurčeném termínu v závislosti na přídělu finančních prostředků. b) Při běžných prohlídkách mostu id. č v působnosti OŘ Ústí nad Labem byly v letech 2010 až 2013 opakovaně zjišťovány prorezivělé plechy výztuh a oslabené úhelníky příčníků v místech uložení podlah. Most byl ohodnocen stupněm 2, tj. oprava závad přesahovala rámec běžné údržby. K odstranění závad nebyla přijata žádná opatření se zdůvodněním, že neohrožují bezpečnost železničního provozu. Rozšiřování uvedených závad však může mít dopad na zvýšení nákladů na jejich pozdější odstranění. c) Při běžných prohlídkách mostu id. č. 163 v působnosti OŘ Olomouc byly v letech 2010 až 2013 zjištěny závady týkající se ložisek, opěr, křídel, říms a mostnic. Most byl ohodnocen stupněm 3, tj. oprava závad vyžadovala větší stavební zásah. Oprava byla připravována v roce 2012, kdy již bylo i zahájeno zadávací řízení na dodavatele stavebních prací. Z důvodu nepřidělení finančních prostředků však bylo zrušeno. Odhadované náklady na opravu byly 900 tis. Kč. d) Při běžných prohlídkách mostu id. č v působnosti OŘ Hradec Králové byly v letech 2010 až 2013 zjištěny závady týkající se izolace (docházelo k velkým průsakům vody s výluhy), spárování a klenbových věnců spodní stavby. Most byl ohodnocen stupněm 3, tj. oprava závad vyžadovala větší stavební zásah. Podle sdělení SŽDC se oprava mostu předpokládá po roce e) OŘ Olomouc plánovalo v roce 2010 na základě závad zjištěných v úseku Branná Ostružná výměnu železničního svršku. Výměnu ve skutečnosti provedlo ve dvou etapách v letech 2011 a 2013 s náklady 45 mil. Kč. Podle sdělení SŽDC byla důvodem finanční a časová náročnost. V úseku však musely být v roce 2012 odstraněny v rámci běžné údržby závady ohrožující bezpečnost železničního provozu. Náklady na jejich odstranění činily 2,8 mil. Kč. V roce 2011, v době probíhající 1. etapy výměny železničního svršku, realizovalo OŘ Olomouc v uvedeném úseku Branná Ostružná opravu propustků. Opravilo je však jen částečně, neboť podle svého sdělení nemělo dostatek peněžních prostředků. Z výsledků prohlídek provedených v letech 2009 až 2012 u 16 propustků v tomto úseku vyplynulo přetrvávání závad týkajících se zasypání zeminou, zarostení vegetací, prosakování vody a nosných desek, 78 včetně podpěr. Ve dvou případech byly propustky ohodnoceny stupněm 3, který indikuje potřebu většího stavebního zásahu. V případě budoucí opravy nebo rekonstrukce obou propustků je pravděpodobné, že bude nutno vynaložit další náklady na rozebrání a na uvedení železničního svršku opraveného v letech 2011 a 2013 do původního stavu. 3. Podrobnosti ke zjištění v bodu II.3 SŽDC nedisponovala informačními systémy, které by poskytovaly potřebné informace pro zpracovávání plánů údržby a oprav drah, určování priority oprav, stanovování potřeby předzásobení materiálem apod. Plánování opravných a udržovacích prací bylo ponecháno v kompetenci příslušných OŘ. SŽDC vedla pro oblast tratí zejména tyto evidence: Provozní stav sítě tratí sloužil ke sběru, evidenci a vyhodnocování dat o stavu tratí. Jeho součástí byl modul pro operativní řízení údržby tratí SORUT. Do tohoto modulu byly automaticky zaznamenávány výstupy z měřicích vozů a ručně výsledky prohlídek tratí. V systému nebylo možno sledovat náklady na opravy a údržbu tratí ani vývoj závad v čase, aby bylo umožněno dopředu plánovat opravy příslušných úseků tratí. Původní záznam byl přepsán novým měřením. Pasportní evidence železničního svršku sloužila pouze k popisu jednotlivých prvků železniční infrastruktury. Mostní evidenční systém sloužil k popisu technických a finančních parametrů mostů, propustků a tunelů. Zaznamenávaly se do něj výsledky prohlídek a provedené práce opravného charakteru, včetně nákladů na ně. Systém nebylo možno využít pro plánování opravných a údržbových prací. 4. Příklady ke zjištění v bodu II.4 Porovnávány byly jednotkové ceny vybraných položek prací u 164 akcí charakteru údržby a oprav realizovaných jednotlivými OŘ v letech 2011 až Následující příklady dokumentují rozdíly mezi cenami podle rozpočtu vybraného uchazeče a cenami podle příslušných katalogů udržovacích prací v traťovém hospodářství. a) U akce týkající se opravy koleje v úseku Kralupy Velvary realizované OŘ Praha bylo v rozpočtu dodavatele oceněno 77 položek vyšší cenou a 52 položek nižší cenou než podle katalogu prací. Rozdíly se pohybovaly od 97 % do +940 %. Celkově byla cena dodavatele vyšší o 893 tis. Kč, tj. vyšší o 6,2 %, než ocenění podle katalogu prací. b) U akce týkající se opravy železničního svršku v úseku Moravany Holice realizované OŘ Hradec Králové byly rozdíly v ocenění deseti náhodně vybraných položek v rozpočtu dodavatele oproti ocenění podle katalogu prací od 4 % do +197 %. Celkově bylo jejich ocenění o 2,3 mil. Kč vyšší než ocenění podle katalogu prací. Cena akce byla 19,5 mil. Kč. c) U akce týkající se opravy koleje v úseku Dolní Benešov Hlučín realizované OŘ Ostrava bylo ocenění 9,3 mil. Kč osmi vybraných položek v rozpočtu dodavatele o 7,3 mil. Kč nižší než ocenění podle katalogu prací, tj. nižší o 44 %. Celková cena akce byla 10,9 mil. Kč. OŘ Ostrava stanovilo v zadávacím řízení na výběr dodavatele akce předpokládanou hodnotu veřejné 89 zakázky na 20 mil. Kč. Nabídkové ceny sedmi uchazečů se pohybovaly od 10,9 mil. Kč do 16,9 mil. Kč. d) U sedmi z osmi náhodně vybraných akcí, týkajících se drobné údržby realizovaných OŘ Hradec Králové a OŘ Ostrava, byly smluvní ceny o 12,3 mil. Kč vyšší než ocenění prací podle katalogu prací, tj. vyšší o 16 % 5. U jednotlivých smluv se tyto rozdíly pohybovaly od +8 % do +24 %. U zbylé akce byla smluvní cena o 32 tis. Kč nižší než ocenění prací podle katalogu udržovacích prací, tj. nižší o 0,4 %. 5. Podrobnosti a příklady ke zjištěním v bodu II.5 SŽDC vede od roku 2011 registr veřejných zakázek. Pro oblast oprav a údržby drah v něm bylo veřejných zakázek o celkové předpokládané hodnotě 19,5 mld. Kč. Například pro stavební práce týkající se železničního svršku a spodku, včetně zárubních a opěrných zdí, v něm bylo evidováno veřejných zakázek v objemu 9,3 mld. Kč. Podílelo se na nich 223 dodavatelů, z nichž 7 realizovalo 734 zakázek, tj. 56 %, v objemu 4,6 mld. Kč. Veřejných zakázek týkajících se mostů bylo evidováno 451 v objemu 2,6 mld. Kč. Z těchto zakázek dva dodavatelé realizovali 157 zakázek, tj. 35 %, v objemu 0,6 mld. Kč. V případě stavebních prací v oblasti oprav a údržby drah šlo o podlimitní veřejné zakázky, které SŽDC nemusela zadávat podle zákona č. 137/2006 Sb. Zadávací řízení byla zahajována odesláním výzvy k podání nabídky třem až pěti dodavatelům (počet oslovených závisel na předpokládané hodnotě zakázky). Výzvy zveřejňovala SŽDC také na svých internetových stránkách. Nabídky do zadávacích řízení podávalo 2 až 7 uchazečů. Tento počet byl s ohledem na počty dodavatelů vyplývající z registru veřejných zakázek nízký. Jednou z příčin nízkého počtu uchazečů o tyto veřejné zakázky bylo to, že SŽDC v rámci kvalifikačních předpokladů požadovala vysoký roční objem stavebních prací provedených dodavatelem za poslední tři roky. Doporučené objemy stavebních prací byly stanoveny vnitřní směrnicí SŽDC. Například s platností od února 2013 v ní byly stanoveny tyto doporučené objemy stavebních prací: pro zakázky o předpokládané hodnotě 2 až 5 mil. Kč: 50 mil. Kč, tj. 25násobek až 10násobek předpokládané hodnoty; pro zakázky o předpokládané hodnotě 5 až 10 mil. Kč: 100 mil. Kč, tj. 20násobek až 10násobek předpokládané hodnoty; pro zakázky o předpokládané hodnotě 10 až 20 mil. Kč: 120 mil. Kč, tj. 12násobek až 6násobek; pro zakázky o předpokládané hodnotě vyšší než 20 mil. Kč: 150 mil. Kč, tj. až 7,5násobek. Nedostatky v zadávacích řízeních dokumentují následující příklady (pokud není uvedeno jinak, jednalo se o zadávací řízení na podlimitní veřejné zakázky, které u akcí oprav a údržby převažovaly): 5 Jde o údaj vypočtený ze smluvních údajů. Skutečné plnění se mohlo oproti smluvnímu lišit a tím mohl být i odlišný finanční objem skutečně provedených prací, jak je dále uvedeno v bodu 6, zejména viz příklad v písm. b) bodu 6. 910 a) OŘ Hradec Králové požadovalo u akce týkající se opravy dvou světelných přejezdových zařízení na trati v úseku Holice Chrudim prokázání objemu stavebních prací ve výši 120 mil. Kč, což byl 11násobek předpokládané hodnoty zakázky ve výši 11,3 mil. Kč. Zadávacího řízení se zúčastnili čtyři uchazeči. Cena vybraného uchazeče byla o 2,2 mil. Kč, tj. o 19,5 %, vyšší než předpokládaná hodnota. Zadávací dokumentace, která byla součástí výzvy k podání nabídek na tuto akci, nebyla správná, neboť neobsahovala úplnou projektovou dokumentaci. Zadávací řízení bylo zahájeno , ale projektová dokumentace byla vypracována až o deset dní později. Bylo zjištěno, že výkaz výměr vybraného dodavatele se v množství oceňovaných prací odlišoval od výkazu výměr zpracovaného projektantem. Ve výzvě k podání nabídek bylo také uvedeno, že realizace stavby nevyžaduje stavební povolení a práce mohou být zahájeny po podpisu smlouvy. Tato informace nebyla správná, neboť stavba vyžadovala stavební povolení. To nabylo právní moci Smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena , tj. sedm měsíců před tím. b) OŘ Praha požadovalo u akce týkající se opravy mostu na trati Benešov u Prahy Trhový Štěpánov prokázání objemu stavebních prací ve výši 80 mil. Kč, což byl 18násobek předpokládané hodnoty zakázky ve výši 4,5 mil. Kč. Ze šesti dodavatelů, kterým byla zaslána výzva k podání nabídky do zadávacího řízení, podali nabídku čtyři uchazeči, z nichž jeden byl vyloučen pro nepředložení požadovaného množství dokladů o řádném plnění. Cena vybraného uchazeče byla 4,4 mil. Kč. c) Generální ředitelství SŽDC zahájilo otevřené řízení podle zákona č. 137/2006 Sb. pro nadlimitní veřejnou zakázku na výběr dodavatele modernizace měřicích a diagnostických vozů železniční infrastruktury. Předpokládaná hodnota této zakázky byla 320 mil. Kč. Hodnoticí komise umožnila v rámci posuzování kvalifikace jednomu ze tří uchazečů doplnit doklady k prokázání kvalifikace. Jinému uchazeči hodnoticí komise objasnění nebo doplnění dokladů k prokázání kvalifikace neumožnila a SŽDC jej jako zadavatel rozhodnutím z vyloučila z účasti v zadávacím řízení. Vyloučený uchazeč podal proti vyloučení námitky, ve kterých uvedl, že listiny, které předložil k prokázání kvalifikace, měly být posouzeny v plném kontextu, neboť bylo zřejmé, že hodlá splnit zakázku prostřednictvím subdodavatelů, kteří kvalifikaci splňovali. SŽDC rozhodnutím ze námitkám nevyhověla. NKÚ vyhodnotil uvedený postup SŽDC jako nedodržení zásady rovného zacházení při posuzování kvalifikace uchazečů podle 59 zákona č. 137/2006 Sb., neboť u obou uchazečů šlo o nedostatky formálního charakteru. Povinnost dodržet při postupu podle uvedeného zákona zásadu rovného zacházení je zadavateli uložena v 6 zákona č. 137/2006 Sb. d) OŘ Brno vyloučilo ze zadávacího řízení na výběr dodavatele akce, týkající se opravy mostu na trati Brno Česká Třebová, uchazeče, jehož nabídnutá cena 38,4 mil. Kč byla o 1,8 mil. Kč nižší než cena vybraného uchazeče. Jeho vyloučení navrhla hodnoticí komise s odůvodněním, že neprokázal požadovaný roční objem realizovaných stavebních prací za rok 2012 ve výši 150 mil. Kč na svoji osobu, nýbrž prostřednictvím subdodavatele. Následně jeho námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení uznala a vyhodnotila 1011 jeho nabídku jako nejvhodnější. OŘ Brno (zadavatel) však rozhodnutím z námitky uchazeče s nejnižší nabídkovou cenou odmítlo a vyloučilo jej ze zadávacího řízení. Tento krok byl v souladu s výzvou k podání nabídek, kde bylo uvedeno, že zadavatel nebude akceptovat námitky uchazečů proti postupu zadavatele. V dokumentaci veřejné zakázky bylo uváděno, že výběr dodavatele byl proveden v souladu se závěry hodnoticí komise. Podle zjištění NKÚ bylo vyloučení uchazeče s nejnižší nabídkovou cenou z výše uvedeného důvodu nesprávné, neboť uchazeč prokázal roční objem stavebních prací prostřednictvím subdodavatele v souladu s podmínkami výzvy k podání nabídek z NKÚ vyhodnotil uvedený postup SŽDC při výběru dodavatele jako nehospodárný, a tím i jako porušení podmínky smlouvy, kterou SFDI poskytl peněžní prostředky na financování této akce. Podle zákona č. 218/2000 Sb. 6 jde o neoprávněné použití peněžních prostředků státního fondu a o porušení rozpočtové kázně. e) OŘ Ústí nad Labem zaslalo čtyřem dodavatelům výzvu k podání nabídky na opravu železničního spodku v úseku Karlovy Vary Chodov. Mezi vyzvanými dodavateli byl i dodavatel, kterému bylo již před tím předáno zařízení staveniště. OŘ Ústí nad Labem to zdůvodnilo tím, že původně předpokládalo veřejnou zakázku zadat v jednacím řízení bez uveřejnění podle 23 odst. 4 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. 7 Výzva k podání nabídek nebyla zveřejněna a osloveni byli čtyři dodavatelé namísto pěti, jak bylo stanoveno ve směrnici SŽDC a obvyklé v ostatních případech. Termín pro podání nabídek byl do Termín otevírání obálek s nabídkami nebyl uchazečům sdělen. Nejnižší nabídkovou cenu, která byla hodnoticím kritériem nabídek, podal uchazeč, kterému bylo předáno staveniště před zahájením zadávacího řízení. OŘ Ústí nad Labem s ním uzavřelo smlouvu s cenou 41,4 mil. Kč. 6. Podrobnosti a příklady ke zjištění v bodu II.6 Drobnější opravné a údržbové práce zajišťované ve vymezených obvodech prostřednictvím dodavatelů se týkaly různých druhů činností zahrnujících údržbu vegetace, činnosti v rámci přípravy dráhy na zimní podmínky, ale i různé práce na železničním svršku, mostech apod. SŽDC ve více než čtvrtině případů uzavírala na veškeré tyto práce smlouvy jen s jedním dodavatelem s platností zpravidla na jeden rok. Konkrétní práce byly zadávány postupně podle potřeb, neboť v době uzavírání smluv nebyly jejich věcné náplně ani rozsahy známy. Celkový objem prací byl ve smlouvách limitován finančním objemem (většinou v rozmezí od 10 mil. Kč do 15 mil. Kč). Dodavatelé byli vybíráni v podlimitních zadávacích řízeních podle vnitřní směrnice SŽDC (viz část II, bod 5). Jako hodnoticí kritérium byla ve výzvách k podání nabídky uváděna nejnižší nabídková cena. Vzhledem k tomu, že v době výběru dodavatelů nebyly konkrétní práce a jejich rozsahy známy, odvíjela se hodnocení nabídek od jednotkových cen 6 7 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ustanovení 3 písm. e) a 44 odst. 1 písm. b). Podle tohoto ustanovení lze veřejnou zakázku zadat v jednacím řízení bez uveřejnění v krajně naléhavém případě, který zadavatel nezpůsobil svým jednáním, nemohl jej předvídat a z časových důvodů ji není možno zadat v jiném druhu zadávacího řízení. 1112 v oceněném položkovém rozpočtu uchazečů, jak ukazují dále uvedené příklady. Konkrétní práce pak byly realizovány za cenu dodavatele, se kterým byla uzavřena smlouva. Ocenění jednotlivých položek prací vybraného dodavatele však nebylo zpravidla nejnižší pro všechny druhy prací. Nabídka vybraného uchazeče proto byla nejvýhodnější jen pro některé druhy prací. Například: a) OŘ Ostrava uzavřelo s jedním dodavatelem smlouvu na provádění údržbových prací pro obvod Opava. Ve smlouvě byl uveden maximální a nezaručený finanční objem 9,9 mil. Kč. Cena byla podle smlouvy stanovena na základě jednotkových cen a nezaručeného objemu prací s tím, že konkrétní práce budou zadávány objednávkami. Do zadávacího řízení podali nabídky tři uchazeči. V případě prací týkajících se vegetace (likvidace dřevin, ořez vegetace, odstraňování křovin na železničním svršku apod.) nabízel jeden z uchazečů nižší jednotkové ceny než uchazeč, se kterým byla uzavřena smlouva. V případě uzavření smlouvy s tímto uchazečem jen na uvedené práce by úspora mohla činit 83 tis. Kč. U jiné smlouvy uzavřené OŘ Ostrava se stejným dodavatelem pro obvod Bohumín by obdobně mohla u uvedených prací činit úspora 28 tis. Kč. b) OŘ Praha uzavřelo smlouvu na opravné a údržbové práce na objektech Správy dopravní cesty střední Čechy. Období plnění smlouvy bylo od do a finanční objem byl vymezen částkou 11 mil. Kč. Dodavatel byl vybrán na základě výzvy zaslané pěti uchazečům, z nichž se do zadávacího řízení přihlásili čtyři. Hodnoticím kritériem byly nejnižší nabídkové ceny jednotlivých položek prací stanovených v zadávacím řízení. Nejvhodnější pak byla ta nabídka, která měla nejvyšší počet nejnižších cen. Takto stanovené kritérium pro hodnocení nabídek však nevyjadřovalo objektivně nejnižší cenu. Celkem bylo uchazeči oceňováno 302 položek, z nich však bylo za dobu platnosti smlouvy využito jen 163 položek. V případě hodnocení nabídek podle skutečně využitých položek by byla nabídka uchazeče na druhém místě o 288 tis. Kč levnější. 7. Podrobnosti ke zjištění v bodu II.7 SŽDC zmodernizovala v letech 2011 a 2012 formou finančního nájmu (leasing) 40 ks speciálních vozidel sloužících k opravám a údržbě drah. Délka nájmu činí 10 let od převzetí příslušného vozidla. Dodavatelé byli vybráni ve třech zadávacích řízeních podle zákona č. 137/2006 Sb. V jednom případě šlo o otevřené řízení a ve dvou případech o jednací řízení s uveřejněním, neboť v předchozích otevřených řízeních byla podána jen jedna nepřijatelná nabídka. Cena modernizace uvedených vozidel (bez daně z přidané hodnoty) byla 376 mil. Kč a celková cena včetně nájmu by měla podle výpočtů z doby uzavření smluv činit 463 mil. Kč, tj. o 87 mil. Kč více. V navýšení je zahrnuta marže obchodníka ve výši 2,7 % a úrok na bázi 1Y PRIBOR/IRS 8. SŽDC uvedla jako důvod finančního nájmu modernizace zastaralost vozidel a nedostatek vlastních zdrojů. Jiné způsoby financování nezvažovala, neboť podle svého vyjádření neměla jinou možnost. 8 Referenční hodnota úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit, která je počítána z kotací referenčních bank pro prodej depozit. 1213 Podle zákona č. 104/2000 Sb. 9 je účelem SFDI v oblasti celostátních a regionálních drah financování jejich výstavby, modernizace, oprav a údržby. Toto vymezení není zcela jednoznačné ve vztahu k pořizování movitých věcí sloužících k opravám a údržbě drah. Podle praxe v době kontroly nebylo možno pořízení nebo technické zhodnocení těchto věcí financovat z prostředků SFDI poskytnutých SŽDC na opravy a údržbu drah. Příslušné splátky finančního pronájmu jsou však provozním výdajem SŽDC, který bylo možno zahrnout do výdajů na zajištění provozuschopnosti dráhy a z uvedených prostředků SFDI hradit. 9 Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení 2 písm. c). 1314 Příloha č. 1 Podrobně kontrolované akce Č. Název OŘ SŽDC Rok Náklady realizace (v mil. Kč) 1. Výměna svěrek žel. svršku u TO Vyškov Brno ,6 2. Oprava koleje v úseku Křenovice h. n. Sokolnice Brno ,3 3. Výměna kolejnic v úseku Vyškov Rousínov Brno ,9* 4. Oprava úseku Batelov Horní Cerekev Brno ,8 5. Oprava koleje v úseku Horní Cerekev Batelov Brno ,7 6. Oprava mostu v km 155,9 trati Brno Česká Třebová Brno ,5 7. Oprava koleje v úseku Okříšky Bransouze Brno ,7 8. Oprava přej. zař. světelných na trati Holice Chrudim Hr. Král ,5 9. Oprava trati v úseku Ústí n. O. Brandýs n. O. Hr. Král ,1 10. Oprava koleje na trati Jaroměř Stará Paka Hr. Král ,2 11. Oprava žel. svršku na trati Moravany Holice Hr. Král ,9 12. Oprava koleje č. 2 v úseku Val. Meziříčí Jablůnka Olomouc ,7 13. Vým. žel. svršku v úseku Branná Ostružná, 1. etapa Olomouc ,4 14. Vým. žel. svršku v úseku Branná Ostružná, 2. etapa Olomouc ,3 15. Oprava kolejí a odstraňování závad v obvodu ST Zlín Olomouc ,5 16. Oprava koleje D. Benešov Hlučín Ostrava ,9 17. Oprava koleje v úseku Hostašovice Veřovice Ostrava ,8 18. Oprava mostu na trati Ostrava Kunčice výh. Polanka Ostrava ,9 19. Oprava geom. polohy koleje v obvodu ST Plzeň Plzeň ,0 20. Opravné práce v traťovém úseku Čimelice Písek Plzeň ,3 21. Výměna pražců a kolejnic Staré Sedliště Tachov Plzeň ,3 22. Oprava mostů na trati Praha Bubny Chomutov Praha ,5 23. Oprava trati Rudná u Prahy Beroun Závodí Praha ,0 24. Oprava dvou mostů na trati Retz Kolín Praha ,4 25. Oprava traťové koleje Kralupy př. Velvary Praha ,2 26. Oprava mostu na trati Benešov Trhový Štěpánov Praha ,2 27. Oprava dvou mostů na trati Praha Turnov Praha ,8 28. Oprava žel. spodku v úseku Karlovy Vary Chodov Ústí n. L ,4 29. Údržba žel. svršku a spodku v části obvodu ST Most Ústí n. L ,0 30. Oprava mostu v km 57,3 Most Chomutov Ústí n. L ,5 Náklady na podrobně kontrolované akce celkem 619,3 Zdroj: podklady SŽDC. * Předpokládané náklady. 14 Zobrazit více Informace z kontrolní akce 07/25 Finanční prostředky určené na zajištění bezpečnosti železničního provozu a cestujících Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu Více Vnitřní směrnice č. 1/2013 pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Vnitřní směrnice č. 1/2013 pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu včetně Dodatku č. 1 schváleného radou města dne 18.3.2013 usnesením č. 70/2013, Dodatku č. 2 schváleného radou města dne 23.6.2014 Více Informace z kontrolní akce č. 08/14 Finanční prostředky vynaložené v souvislosti s budováním Státní pokladny Informace z kontrolní akce č. 08/14 Finanční prostředky vynaložené v souvislosti s budováním Státní pokladny Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále Více Veřejné nakupování v ČR: Kontrola a check-listy Veřejné nakupování v ČR: Kontrola a check-listy PhDr. Tomáš Vyhnánek Sekce Finanční řízení a audit 29. 10. 2015 Obsah 1. Legislativní rámec veřejného nakupování 2. Veřejná zakázka z pohledu veřejného nakupování Více Pravidla Rady kraje Vysočina pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách kraje Vysočina a příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina Rada kraje Vysočina Pravidla Rady kraje Vysočina pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách kraje Vysočina a příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina ze dne 27. 6. 2006 č. 7/06 Čl. 1 Předmět Více SEZNAM DOKUMENTACE K ZADÁVACÍMU ŘÍZENÍ PRV ZE ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍ DLE ZÁKONA O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH. Po novele zákona z 1.4.2012, SEZNAM DOUMENTACE ZADÁVACÍMU ŘÍZENÍ PRV ZE ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍ DLE ZÁONA O VEŘEJNÝCH ZAÁZÁCH Po novele zákona z 1.4.2012, který obdrží příjemce dotace při podpisu Dohody dle bodu Zadávání zakázek žadatelem/příjemcem Více Město Milovice. SMĚRNICE č. 2/2014. Pro zadávání veřejných zakázek městem Milovice a jeho příspěvkovými organizacemi Město Milovice SMĚRNICE č. 2/2014 Pro zadávání veřejných zakázek městem Milovice a jeho příspěvkovými organizacemi vydaná v návaznosti na příslušná ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, Více ZPRÁVA O POSOUZENÍ A HODNOCENÍ NABÍDEK ZPRÁVA O POSOUZENÍ A HODNOCENÍ NABÍDEK ZADAVATEL: Obec Chýně Sídlem: Hlavní 00, 53 01 Hostivice Zastoupený: starostkou města Ing. Věrou Kovářovou IČO : 004196 VEŘEJNÁ ZAKÁZKA: CHÝNĚ ROZŠÍŘENÍ ČOV Tato Více Zajišťování provozuschopnosti dráhy. Ing. Bohuslav Navrátil Zajišťování provozuschopnosti dráhy Ing. Bohuslav Navrátil Železniční dopravní cesta 2014 9. dubna 2014 Zajišťování provozuschopnosti Správcovská činnost (evidence majetku, nakládání s majetkem) Dohlédací Více SEZNAM DOKUMENTACE K ZADÁVACÍMU ŘÍZENÍ PRV DLE ZÁKONA O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH. Po novele zákona z 1.4.2012, SEZNAM DOUMENTACE ZADÁVACÍMU ŘÍZENÍ PRV DLE ZÁONA O VEŘEJNÝCH ZAÁZÁCH Po novele zákona z 1.4.2012, který obdrží příjemce dotace při podpisu Dohody dle bodu Zadávání zakázek žadatelem/příjemcem dotace Obecné Více Směrnice č.1/ o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu OBEC DOLNÍ NIVY. Článek 1 Úvodní ustanovení Směrnice č.1/2015 - o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu OBEC DOLNÍ NIVY Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Tato směrnice je vydávána jako vnitřní předpis obce Dolní Nivy, která řeší způsob zadávání, Více Směrnice upravující zadávání veřejných zakázek malého rozsahu SMĚRNICE Č. 02/2014 Směrnice upravující zadávání veřejných zakázek malého rozsahu 1. Předmět úpravy Tato směrnice upravuje postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (dále jen zakázka ) ve smyslu Více SMĚRNICE č. 2/2015 K ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU SMĚRNICE č. 2/2015 K ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU Schválilo Zastupitelstvo města Pilníkov dne 17.12.2015 2015, zápis č. 5/2015, usnesení č. 20 Účinnost od 15.1.2016 Čl. 1. Obecná ustanovení Více SEZNAM DOKUMENTACE ZE ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ PRV DLE SEZNAM DOKUMENTACE ZE ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ PRV DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH Dle tohoto Seznamu dokumentace ze zadávacího řízení předloží žadatel v termínu 31. 32. týdne od ukončení příjmu Více Kostel sv. Floriána v Nemochovicích. Zadavatel Výzva více zájemcům k podání nabídek na veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce jedná se o zadávací řízení mimo režim zákona č. 137/2006 Sb. Název zakázky: Kostel sv. Floriána v Nemochovicích Více Směrnice o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (2015) Směrnice o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (2015) Vnitřní směrnice Obce Tuchlovice č. 1/2015 Směrnici schválilo/a: Zastupitelstvo Obce Tuchlovice dne 29. 6. 2015 Z-VI/2015 Rada Obce Tuchlovice Více SEZNAM DOKUMENTACE ZE ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ PRV DLE SEZNAM DOUMENTACE ZE ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ PRV DLE ZÁONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAÁZÁCH PO NOVELE ZÁONA Z 6.3.2015 Od 6.3.2015 vstoupila v účinnost novela zákona O veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE na veřejnou zakázku na stavební práce s názvem Bezbariérové chodníky Mysločovice úsek č.1, úsek č.2 a úsek č.5, etapa č.5 zadávanou jako zakázka Více Závazná pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Rada města Vítkova vydává v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, Závazná pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Obsah Článek 1 Více Závazná pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Závazná pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Obsah Článek 1 Úvodní ustanovení..2 Článek 2 Obecná ustanovení...3 Článek 3 Způsoby zadávání veřejných zakázek malého rozsahu..4 Článek 4 Více Investice do vaší budoucnosti Tento projekt je spolufinancován Evropskou Unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti Investice do vaší budoucnosti Tento projekt je spolufinancován Evropskou Unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti Dodatek č. 1 k Rámcové smlouvě o financování projektu název: Více SMĚRNICE MĚSTA OTROKOVICE PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Číslo řídícího dokumentu: Druh řídícího dokumentu: 741.01.0-SM-2016-RMO vnitřní předpis SMĚRNICE MĚSTA OTROKOVICE PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Zpracoval: Schválil (vydal): Datum nabytí účinnosti dokumentu: Více OBEC PROSETÍN. O postupech při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu počet stran 7 (5+2) OBEC PROSETÍN Směrnice OS-02-2015 O postupech při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu počet stran 7 (5+2) Tato směrnice nahrazuje Směrnici OS-04-2012 o postupech při zadávaní a evidenci zakázek malého Více Informace z kontrolní akce č. 08/27 Finanční prostředky určené na akce oprav a údržby pozemních komunikací Informace z kontrolní akce č. 08/27 Finanční prostředky určené na akce oprav a údržby pozemních komunikací Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen Více SMĚRNICE 01/2015 ZÁSADY A POSTUPY PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU. Článek 1. SMĚRNICE 01/2015 ZÁSADY A POSTUPY PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU. Směrnice 01/2015 upravuje zásady při zadávání veřejných zakázek nebo jejich částí hrazených z prostředků OBCE VILÉMOV. Článek Více Předpokládaná hodnota. Druh zakázky. Stručný popis postupu zadavatele Postupy pro zadávání zakázek malého rozsahu (výše zakázky je menší než limit stanovený v 12 odstavec 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách dále jen zákon ) Druh zakázky Dodávky a služby Předpokládaná Více II. Skutečnosti zjištěné při kontrole Informace z kontrolní akce č. 08/17 Prostředky státního rozpočtu vynakládané na ekologickou likvidaci nepotřebné munice a s tím související činnosti u Ministerstva obrany Kontrolní akce byla zařazena do Více Tabulky postihů za porušení pravidel zadávání veřejných zakázek Příloha č. 3 k Rozhodnutí o poskytnutí Tabulky postihů za porušení pravidel zadávání veřejných zakázek Postihy v případech, že již byla žadateli vyplacena část. Postihy stanovené v této příloze budou používány Více Zadávací řízení v projektech spolufinancovaných ze zdrojů EU. Ing. Klára Štrausová Odbor ochrany vod, projektový manažer Zadávací řízení v projektech spolufinancovaných ze zdrojů EU Ing. Klára Štrausová Odbor ochrany vod, projektový manažer Pravidla pro žadatele Veřejné zakázky Veřejné zakázky v OPŽP Projektový cyklus kontroly Více Město Železný Brod Vnitřní směrnice č. 1/2015 Zásady a postupy pro zadávání zakázek a veřejných zakázek Město Železný Brod Vnitřní směrnice č. 1/2015 Zásady a postupy pro zadávání zakázek a veřejných zakázek Článek I. Základní ustanovení 1. Postupy při zadávání veřejných zakázek a soutěž o návrh jsou upraveny Více U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č.j.: 184/2014. č. 160 ze dne 10.03.2014 Směrnice o postupu při zadávání veřejných zakázek č.j.: 184/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 160 ze dne 10.03.2014 Směrnice o postupu při zadávání veřejných zakázek Rada městské části I. r u š í II. 1. Směrnici k zadávání Více Výzva k podání nabídky Výzva k podání nabídky pro zjednodušené podlimitní řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rámci zadávání podlimitní veřejné zakázky na stavební práce Název zakázky: Oznámení o zahájení Více Odůvodnění veřejné zakázky Odůvodnění veřejné zakázky podle 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen zákon ) a v souladu s Vyhláškou č. 231/2012 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 25.6.2012 Více Zadávání veřejných zakázek Dobrá a špatná praxe Zadávání veřejných zakázek Dobrá a špatná praxe Postup před zahájením veřejné zakázky Příprava veřejné zakázky 1. určit zda se jedná o veřejnou zakázku ( 7 ZVZ) 2. stanovit předpokládanou hodnotu veřejné Více Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (ÚSC obec Benátky) Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (ÚSC obec Benátky) Čl. 1 Obecná ustanovení 1.Tato směrnice upravuje postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu specifikovaných v 6, 12 odst. Více Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu pro Obec Žernov Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu pro Obec Žernov Čl. 1 Obecná ustanovení 1. Tato směrnice upravuje postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu specifikovaných v 6, 12 odst. Více P14V00000001 - Rozšíření výrobních kapacit společnosti CYPRIÁN, s.r.o. ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY P14V00000001 - Rozšíření výrobních kapacit společnosti CYPRIÁN, s.r.o. Odůvodnění veřejné zakázky je uveřejněno na profilu zadavatele v souvislosti s oznámením veřejného zadavatele Více Odůvodnění veřejné zakázky Odůvodnění veřejné zakázky (podle vyhlášky č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky (dále jen vyhláška") Název veřejné zakázky: Obec Měděnec, Více Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky podle 2 vyhlášky Veřejný zadavatel popíše změny a) v popisu potřeb, které mají být splněním veřejné zakázky naplněny b) v popisu předmětu veřejné zakázky c) vzájemného vztahu předmětu veřejné zakázky a potřeb zadavatele Více Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu obce Nemojov Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu obce Nemojov Čl. 1 Obecná ustanovení 1. Tato směrnice upravuje postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu specifikovaných v 6, 12 odst. Více Pravidla Rady kraje Vysočina pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách kraje Vysočina a příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina Rada kraje Vysočina Pravidla Rady kraje Vysočina pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách kraje Vysočina a příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina ze dne 22. 9. 2009 č. 08/09 Čl. 1 Předmět Více Peněžní prostředky určené na pořízení a obnovu železničních kolejových vozidel Věstník NKÚ, kontrolní závěry 231 10/24 Peněžní prostředky určené na pořízení a obnovu železničních kolejových vozidel Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu Více Město Staré Město Městský úřad nám. Hrdinů 100, Staré Město Město Staré Město Městský úřad nám. Hrdinů 100, Staré Město Pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu zadávaných městem Staré Město a městem zřízenými příspěvkovými organizacemi Článek I Úvodní Více P Í S E M N Á Z P R Á V A Z A D A V A T E L E 2299 IČ: 29441391 se sídlem Ostružnická 360/7, Olomouc PSČ 779 00 zastoupená jednatelkou: Iveta Hornová P Í S E M N Á Z P R Á V A Z A D A V A T E L E Výběrové nadlimitní řízení (veřejná zakázka na dodávky) Více MĚSTO STŘÍBRO ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. zakázky na služby Příloha č. 07 usnesení 26. Rady města Stříbra ze dne 09.11.2015 MĚSTO STŘÍBRO ZADÁVACÍ DOKUMENTACE zakázky na služby ve smyslu ustanovení zákona číslo 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, (dále jen zákon Více ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY podle 156 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ ) ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY podle 156 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ ) Název veřejné zakázky: Provádění lesnických činností s prodejem Více Kontrolované osoby: Ministerstvo vnitra (dále též MV ); Ministerstvo zahraničních věcí (dále též MZV ). I. Úvod Informace z kontrolní akce č. 08/09 - Prostředky státního rozpočtu vynakládané na informační a komunikační technologie v souvislosti s převzetím schengenského acquis Kontrolní akce byla zařazena do plánu Více Písemná zpráva zadavatele Písemná zpráva zadavatele dle 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) Identifikace zadavatele Zadavatel: Zastoupený: IČ: 01312774 DIČ: CZ 01312774 Více Výzva k podání nabídky a zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku malého rozsahu Výzva k podání nabídky a zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku malého rozsahu Název veřejné zakázky Zvýšení energetické úspory budovy MŠ Husova čtvrť Název zadavatele: Sídlo: Město Rosice IČ: 00282481 Více Veřejné zakázky v OPŽP a nejčastější pochybení. Tomáš Mikulecký Oddělení veřejných zakázek Státní fond životního prostředí ČR Veřejné zakázky v OPŽP a nejčastější pochybení Tomáš Mikulecký Oddělení veřejných zakázek Státní fond životního prostředí ČR Základní předpisy pro zadávání výběrových řízení I Předpisy EU: nařízení Rady Více Smlouva č. 104/2015 o poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2015 Smlouva č. 104/2015 o poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2015 Článek 1 Smluvní strany Státní fond dopravní infrastruktury Sokolovská 278, 190 00 Praha Více ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY dle 156 zákona 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ve znění platných předpisů (dále jen zákon ) Název veřejné zakázky Dodávka asfaltové emulze Druh zakázky nadlimitní veřejná Více Ing. Miloslav Pileček 3. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OSOBY ZASTUPUJÍCÍ ZADAVATELE DLE 151 ZÁKONA. Jihočeský kraj. Mgr. Jiří Zimola ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K NADLIMITNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZCE NA DODÁVKY ZADÁVANÉ V OTEVŘENÉM ŘÍZENÍ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) 1. NÁZEV VEŘEJNÉ Více Zásady zadávání veřejných zakázek Zásady zadávání veřejných zakázek Článek I. Úvodní ustanovení 1. Rada MČ Brno-Bystrc (dále jen RMČ) stanoví v těchto Zásadách působnost zadavatele veřejných zakázek při zadávání veřejných zakázek hrazených Více Priority a zdroje financování dopravní infrastruktury ČR od roku 2012 Priority a zdroje financování dopravní infrastruktury ČR od roku 2012 Strategické plány v sektoru dopravní infrastruktury Zajistit 100% vyčerpání OPD Realizace náhradních projektů pro jistotu 100% vyčerpání Více Č.j. KRPP-157653-16/ČJ-2013-0300VZ-VZ Plzeň 30. října 2013. PROTOKOL č. 3 O JEDNÁNÍ HODNOTÍCÍ KOMISE POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE PLZEŇSKÉHO KRAJE Odbor veřejných zakázek Č.j. KRPP-157653-16/ČJ-2013-0300VZ-VZ Plzeň 30. října 2013 PROTOKOL č. 3 O JEDNÁNÍ HODNOTÍCÍ KOMISE Počet listů: Více Obec Lužec nad Vltavou Obec Lužec nad Vltavou Směrnice č. 2/2012 pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Směrnici zpracoval: Patrik Rollo Datum zpracování: 13.11.2012 Směrnici schválilo: Zastupitelstvo obce Lužec nad Vltavou Více Zadávací dokumentace k výběrovému řízení na koncesní smlouvu malého rozsahu Provozování vodovodu v obci Černolice Zadávací dokumentace k výběrovému řízení na koncesní smlouvu malého rozsahu Provozování vodovodu v obci Černolice 1. Název předmětu koncesní smlouvy: Provozování vodovodu v obci Černolice 2. Druh zadávacího Více Zvolený způsob zadávání zakázek na práce při obnově katastrálního operátu Zvolený způsob zadávání zakázek na práce při obnově katastrálního operátu Mgr. Ota Kalaš, ČÚZK Seminář k digitalizaci katastrálních map Praha - 4.12.2008 - Nemoforum 1 Obsah prezentace Právní rámec zadávání Více OBEC VYSOKÁ NAD LABEM Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu OBEC VYSOKÁ NAD LABEM Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Čl. 1 Obecná ustanovení 1. Tato směrnice upravuje postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu specifikovaných v 6, Více PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE ZADAVATEL: Městská část Praha 21 Sídlem: Staroklánovická 260, 190 16 Praha 9 Újezd nad Lesy Jednající: RNDr. Pavel Roušar, starosta IČ: 00240923 VEŘEJNÁ ZAKÁZKA: Gastrotechnologie Více Rekonstrukce kotelny ZŠ Mysločovice VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ SPLNĚNÍ KVALIFIKACE na veřejnou zakázku na stavební práce s názvem Rekonstrukce kotelny ZŠ Mysločovice zadávanou jako zakázka malého rozsahu mimo režim zákona č. 137/2006 Více ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY dle 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a v podrobnostech dle vyhlášky č. 232/2012 Sb. (dále jen vyhláška ) Podlimitní veřejné zakázky Více Dotace a výběrová řízení: Výběrová řízení zadávání zakázek, na které se nevztahují postupy upravené zákonem o veřejných zakázkách (postupuje se dle Závazných postupů, pravidel) zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Více 4. Předpokládaný termín splnění veřejné zakázky Zadavatel předpokládá uzavření smlouvy s vybraným uchazečem na 3 roky. Odůvodnění veřejné zakázky, vypracované v souladu s ust. 156 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, (dále jen zákon). Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky nazvané Výběr Více ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY. Sídlo zadavatele: Praha 1, Staroměstské náměstí 6, PSČ 110 15 ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Název zadavatele: Česká republika Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Sídlo zadavatele: Praha 1, Staroměstské náměstí 6, PSČ 110 15 IČO: 66002222 Název veřejné zakázky: Více zjednodušené podlimitní řízení na služby Zadavatel: Sídlo: Zastoupený: IČ: /DIČ: Název veřejné zakázky: Město Lovosice Školní 407/2, 410 30 Lovosice Ing. Milanem Dianem, Ph.D., starosta 002 63 991/není plátce DPH Sanace havarijního stavu zabezpečení Více VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ VPRV. Černá Hora, 23. února 2012. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ VPRV Černá Hora, 23. února 2012 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK ŽADATELEM/ PŘÍJEMCEM DOTACE Žadatel/příjemce dotace, Více PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE. Název veřejné zakázky: Stavební úpravy objektu Základní a mateřské školy Úsobrno. PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE Tato zakázka je veřejnou zakázkou malého rozsahu ve smyslu ust. 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) a je dle Více Směrnice obce Klokočná č. 1/2014 Zadávání veřejných zakázek malého rozsahu SMĚRNICE. Obce Klokočná č. 1/2014 ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU SMĚRNICE Obce Klokočná č. 1/2014 ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU Zastupitelstvo obce Klokočná (dále jen zastupitelstvo ) schválilo na svém zasedání dne 17.12.2014 tuto směrnici, která stanovuje Více ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY dle 156 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) a vyhlášky č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti Více Popis a odůvodnění zakázky Popis a odůvodnění zakázky Číslo veřejné zakázky: 638076 Název veřejné zakázky: Druh zadávacího řízení: II/240 a II/101, přeložka silnic v úseku D7 D8, I. etapa, DÚR/IČ k ÚR Užší řízení ISPROFIN / ISPROFOND: Více ZÁKLADNÍ POSTUPY PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK. Pavel Herman Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ZÁKLADNÍ POSTUPY PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Pavel Herman Úřad pro ochranu hospodářské soutěže http://www.compet.cz 1 Veřejná zakázka - 7 zadavatel úplatná smlouva na: dodávky služby stavební práce Více ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 156 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách Zadavatel veřejné zakázky: Město Železný Brod náměstí 3. května 1, 468 22 Železný Brod IČ: 00262633 Statutární zástupce : André Jakubička, starosta Název veřejné zakázky: Zateplení sportovní haly v Železném Více Informace z kontrolní akce NKÚ č. 13/34 Peněžní prostředky vynakládané na úhradu nákladů z činnosti u vybraných organizačních složek státu Informace z kontrolní akce NKÚ č. 13/34 Peněžní prostředky vynakládané na úhradu nákladů z činnosti u vybraných organizačních složek státu Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího Více Příloha č. 17a Postupy pro české žadatele pro zadávání veřejných zakázek neupravených zákonem Postupy pro zadávání malého rozsahu (výše zakázky je menší než limit stanovený v 12 odstavec 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění dále jen zákon ) Předpokládaná hodnota Druh Více Zateplení ZŠ Chvalšiny VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení ( 38) podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách na podlimitní zakázku na dodávku a v souladu se Závaznými Více Zadávací řízení krok za krokem Zadávací řízení krok za krokem Mgr. Hana Borošová Mgr. Markéta Adámková www.portal-vz.cz srpen 2012 Obsah předmět veřejné zakázky druhy zadávacích řízení popis postupu v otevřeném řízení zjednodušené podlimitní Více SEZNAM DOKUMENTACE ZE ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ OP RYBÁŘSTVÍ DLE ZÁKONA č. 137/2006 Sb., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH. Po novele zákona z 1. 1. SEZNAM DOUMENTACE ZE ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ OP RYBÁŘSTVÍ DLE ZÁONA č. 137/2006 Sb., O VEŘEJNÝCH ZAÁZÁCH Po novele zákona z 1. 1. 2014 (uvedenou dokumentaci přikládá příjemce dotace k žádosti o proplacení) 1. Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKONA ) ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKONA ) 1. NÁZEV VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Název veřejné zakázky: likvidace Více Manuál k jednotnému postupu při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Manuál k jednotnému postupu při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Tento dokument si klade za cíl stručně a přehledně informovat o základních postupech při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Více ČESKÁ REPUBLIKA MINISTERSTVO VNITRA ČESKÁ REPUBLIKA MINISTERSTVO VNITRA Praha 7, Nad Štolou 936/3, IČ: 00007064 zastoupená Ing. Vladimírem Velasem, ředitelem odboru provozu informačních technologií a komunikací Č. j.: MV-113410-1453/SIK5-2014 Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ PODLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ PODLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) 1. NÁZEV VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Název veřejné zakázky: EXPOZICE Více Výzva k podání nabídky na poskytnutí úvěru Obec Olšany Olšany 66, 683 01 Olšany, IČ: 00368067, tel: 517 374 233 e-mail: [email protected], www.olsany.org Výzva k podání nabídky na poskytnutí úvěru Obec Olšany jako zadavatel zakázky malého rozsahu Více Aplikační centrum BALUO v areálu FTK UP Olomouc - vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DLE 156 ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH V SOULADU S VYHL. Č. 232/2012 SB.,O PODROBNOSTECH ROZSAHU ODŮVODNĚNÍ ÚČELNOSTI VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Více Písemná zpráva zadavatele Název veřejné zakázky: Písemná zpráva zadavatele Rekvalifikace Středočeský kraj II Část veřejné zakázky: 41 Rozšíření řidičských oprávnění, profesní průkaz - Rakovník Zadavatel: Česká republika Úřad práce Více dle 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZADAVATELE PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE dle 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZADAVATELE Název: obec Těchobuz se sídlem: Těchobuz Více Naše značka: V Hradci Králové dne T E C H N I C K É S L U Ž B Y H R A D E C K R Á L O V É Vyřizuje: Schejbalová Tel.: 495 402 648 Fax: 495 402 655 e-mail: [email protected] IČ: 64809447 DIČ: CZ64809447 Naše značka: 115076 V Hradci Králové Více Odůvodnění přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky na stavební práce podle 3 odst. Odůvodnění veřejné zakázky ve smyslu 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jako ZVZ ), a ve smyslu Vyhlášky č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění Více Pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu městem Kadaň Pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu městem Kadaň Článek I. Úvodní ustanovení 1. Tato pravidla pro zadávání zakázek (dále jen pravidla ) v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb. o zadávání Více Město NYMBURK Náměstí Přemyslovců 163/20, 288 28 Nymburk PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE v souladu s 85 zákona č. 137/2006 Sb. (dále také jako zákon ), o veřejných zakázkách, v platném znění k veřejné zakázce (dále také jako VZ ) s názvem: STAVEBNÍ ÚPRAVY NEMOCNICE Více ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) 1. NÁZEV VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Název veřejné zakázky: Mixážní Více VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce malého rozsahu zadávané mimo režim zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, s dodržením zásad transparentnosti, rovného zacházení a Více Výkon činnosti koordinátora BOZP na stavbách SÚS JMK 2013 a 2014 ZA D Á V A C Í D O K U M E N T A C E K VEŘEJ N É Z A K Á Z C E Výkon činnosti koordinátora BOZP na stavbách SÚS JMK 2013 a 2014 I. VEŘEJNÝ ZADAVATEL Sídlo: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, Více USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S268/2013/VZ-11238/2013/522/ZPr Brno 24. června 2013 *UOHSX0056078* UOHSX0056078 USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S268/2013/VZ-11238/2013/522/ZPr Brno 24. června 2013 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, Více Bod 7.2 (původně bod 7.3) Nejzazší termín dokončení a předání celého díla: Nový termín: Číslo dopisu: 0072/UNI-OVA/2015 V Ostravě: 26. 2. 2015 Vyřizuje, tel.: Illková Lhotská, +420 596 245 926 Věc: Dodatečné informace č. 06 k zadávacím podmínkám pro veřejnou zakázku Ostravice Staré Město Více ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY dle 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a v podrobnostech dle vyhlášky č. 232/2012 Sb. (dále jen vyhláška ). Podlimitní veřejné zakázky Více Opatření děkana č. 33/2009 Opatření děkana č. 33/2009 Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd Opatření děkana č. 33/2009 Název: Postup pro zadávání veřejných zakázek na FSV UK Účinnost: 1.1.2010 V Praze dne 30.11. 2009 Více Zadavatel: Moravskoslezský kraj se sídlem: Ostrava, 28. října 117, PSČ IČO: Zadavatel: Moravskoslezský kraj se sídlem: Ostrava, 28. října 117, PSČ 702 18 IČO: 70890692 Veřejná zakázka: Dodávka a instalace nábytku do přírodovědných laboratoří a učeben středních škol Moravskoslezského Více PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE Sídlo Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3, IČ: 01312774, CZ01312774 PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE dle 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) Zadavatel: Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

https://www.dumplnyuspor.cz/bd/airbnb-a-spolecenstvi-vlastniku-jednotek/

Airbnb a společenství vlastníků jednotek - Portál Dům plný úspor 18. Únor 2019 autor článku: Mgr. Jan Eisenreich a Mgr. Aneta Jonášová právníci z SVJ Právník (www.svjpravnik.cz) kategorie: legislativa Službu Airbnb a obdobné služby poskytující krátkodobé pronájmy využívají zejména v Praze statisíce lidí. Na první pohled se zdá, že jde o velice zajímavou formu ubytování jak pro turisty, tak pro vlastníky pronajímaných bytů, kteří si takto přivydělávají. Z pohledu společenství vlastníků jednotek a sousedských vztahů však takovéto služby skýtají mnohá úskalí. Existují nějaké způsoby, jak problémy spojené s Airbnb řešit? Služba Airbnb a jí podobné zaznamenaly v České republice během posledních pár let značný nárůst popularity, jak u turistů, tak u vlastníků bytů, kterým nabízejí zajímavou možnost přivýdělku. Podle odezvy, kterou máme z pražských SVJ, nezpůsobuje ve většině případů užívání bytů ke krátkodobým pronájmům obtíže a často ani sousedé nepostřehnou, že je byt pro tyto účely využíván. Mnoho vlastníků bytů je totiž rozumných a snaží se SVJ a sousedům vycházet vstříc a problémům předcházet. Některé k Airbnb využívané byty jsou však pro ostatní obyvatele domu doslova noční můrou – hluk až do ranních hodin, hlasité příchody uprostřed noci, nepořádek ve společných prostorech. Problémem může být i zvýšená spotřeba energií a zvýšení rozúčtovávaných poplatků za další služby spojené s bydlením, jako je provoz výtahu, úklid, osvětlení společných částí, odvoz komunálního odpadu apod. Je tak důležité se ptát, co lze s takovouto situací dělat Airbnb z pohledu soukromého práva Krátkodobé pronájmy skrze Airbnb a jemu podobné dosud nejsou v českém právním řádu nikterak specificky upraveny, proto je problematická jejich charakteristika. Pokud se však budeme zabývat pohledem soukromého práva, je třeba konstatovat, že nelze užít ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu dle § 2235 a násl., jelikož jejich užití pro krátkodobé nájmy je výslovně vyloučeno. Airbnb nelze považovat ani za ubytování ve smyslu § 2326 občanského zákoníku, neboť pronajímané byty se nenacházejí v tzv. stavbách ubytovacího zařízení (ač svou povahou by ubytování skrze Airbnb pod ubytovací služby mohlo spadat a je za ně často považováno i ve veřejnoprávní oblasti, např. živnostenskými úřady či Generálním finančním ředitelstvím, které o ubytování prostřednictvím Airbnb a obdobných služeb vydalo i samostatné stanovisko). Na služby poskytované skrze platformu Airbnb tak lze z pohledu soukromého práva nahlížet jako na prostý nájem movité či nemovité věci dle § 2201 a násl. občanského zákoníku. Práva a povinnosti SVJ a vlastníka jednotky vážící se k Airbnb Podstatou vlastnického práva je právo s věcí libovolně nakládat, tedy i právo dle svého uvážení přenechat tuto věc k užívání jinému (např. prostřednictvím nájmu), přičemž vlastníkovi bytu nelze ve výkonu tohoto práva nijak bránit. Zcela zakázat krátkodobé pronájmy proto SVJ nemůže, a to ani ve stanovách, neboť by tím nepřiměřeně zasahovala do vlastnického práva vlastníka jednotky. S ohledem na to, že se u Aribnb vždy jedná o uživatele bytu „na pár dní“, pak ani nemá vlastník jednotky povinnost SVJ sdělovat změny počtu osob v bytě a případně jméno, příjmení a adresu aktuálního nájemce, neboť tato povinnost se v souladu s § 1177 občanského zákoníku uplatní jen tehdy, pokud takové osoby mají v bytě domácnost, případně zde bydlí nejméně v souhrnu tři měsíce v jednom kalendářním roce. Pokud pak jde o hlášení počtu osob kvůli rozúčtování služeb, v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb. jsou osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb nájemce (což bývá u Airbnb jedna osoba) a dále osoby, které s ním v jednotce žijí po dobu delší než 2 měsíce. Tak dlouho však osoby využívající byt prostřednictvím Airbnb nezůstávají. Vlastník bytu tak může pro účely rozúčtování služeb ponechat nahlášenou pouze jednu osobu a byt přitom poskytovat mnohonásobně vyššímu počtu osob. Zde se bohužel naplno projevují mezery v zákonech, kdy tyto s krátkodobými opakovanými pronájmy zkrátka nepočítají. Je však důležité upozornit, že pokud vlastník bytu nahlásí jednu osobu rozhodnou pro rozúčtování, nemůže SVJ samo tento počet navýšit. Ani vlastník jednotky a uživatelé jeho bytu si však nemohou dělat, co chtějí. Dle § 1175 občanského zákoníku nesmí vlastník jednotky ztížit jinému vlastníku jednotky výkon jeho vlastnických práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Současně pak ustanovení § 1176 občanského zákoníku stanoví, že vlastník jednotky musí zajistit dodržování pravidel pro správu domu a užívání společných částí osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu. Z uvedeného tedy jasně plyne, že vlastník jednotky je povinen každého uživatele svého bytu, byť tento zůstane pouze pár dní, seznámit se stanovami a domovním řádem a zajistit jejich dodržování. V opačném případě je pak odpovědný za škodu, kterou uživatelé jeho bytu způsobili SVJ či ostatním vlastníkům jednotek. Nejúčinnější postup SVJ při potížích s krátkodobými nájemci Lze se tedy vůbec ze strany SVJ a samotných sousedů nějak účinně bránit? Možnosti zde určitě jsou. Nejdůležitějším faktorem je míra zodpovědnosti a vstřícnosti vlastníka pronajímané jednotky, jelikož v případě rozumných požadavků na obou stranách je možná vzájemná dohoda schůdného řešení. U rozúčtování služeb je například možné se dohodnout, že vlastník bytu nahlásí počet osob, který odpovídá průměrnému, či dokonce maximálnímu počtu osob, pro které byt nabízí. Jako vhodné opatření se ukázalo i vyvěsit v domě jednoduchý bodový domovní řád v anglickém jazyce a tento dát i jednotlivým vlastníkům pronajímaných bytů, aby s ním seznámili turisty, kteří k nim přijíždějí. Další možností, jak ve vztahu k Airbnb může SVJ postupovat, je zavést do svých stanov pokuty za porušování stanov a domovního řádu, případně i zvýšený poplatek pro osobu, která využívá jednotku ke krátkodobým pronájmům – zde je však problémem, že s takovýmito opatřeními musí souhlasit všichni vlastníci jednotek. Zajímavým řešením celé situace je pak instalace čteček otisků prstů na vstupní dveře, díky čemuž je Airbnb prakticky znemožněno, avšak pro většinu SVJ je tento postup nerealizovatelný. Účinnou zbraní proti neukázněným krátkodobým nájemcům pak může být i důsledná dokumentace všech jejich prohřešků proti stanovám a domácímu řádu a případně i jimi způsobené škody. Tuto pak lze zaslat vlastníku jednotky společně s písemnou výzvou, aby zajistil dodržování stanov a domácího řádu i u uživatelů jeho bytu a aby uhradil způsobenou škodu. V případě, že na výzvy vlastník nijak nereaguje nebo se situace nelepší, nezbývá, než se vydat soudní cestou a podat na tohoto vlastníka žalobu na zdržení se výše popsaného jednání a zajištění nápravy, resp. i na uhrazení náhrady škody. V případě, že vlastník jednotky povinnost, kterou mu uloží soud, nerespektuje, je následně možno navrhnout soudu, aby nařídil prodej jeho jednotky – s takovým případem jsme se však v praxi ještě nesetkali. Ve vztahu k soudním sporům je vždy dobré Váš konkrétní problém prokonzultovat s právníkem, který vymyslí řešení vhodné pro Vaši situaci a se vším Vám pomůže. ·byt·legislativa·pronájem Nejčastější problémy, které způsobil covid-19 v SVJ a jak… Mezi nejproblematičtější oblasti v SV patří momentálně schvalování usnesení, jelikož nebylo možné po delší dobu svolat plánované shromáždění a SVJ jako takové není zvyklé hlasovat mimo zasedání neboli per rollam. Vzhledem k často vyššímu věku členů SV bývá problém přecházet… Společenství vlastníků v době koronoviru Omezení kvůli potenciální nákaze koronavirem se dotkla nás všech. Problémy způsobila také v rámci SVJ a BD. Jak řídit bytový dům v souladu se všemi opatřeními? A přinesla opatření pro bytové domy také něco pozitivního? Bydlení v nájmu a právo vlastníka ke vstupu do… Pronajímatel se v rámci nájemního vztahu dostává mnohdy do nelehké pozice. Spolehlivost nájemce lze často jen těžko předem seriózně ověřit a obava o svěřený byt v hodnotě několika milionů je tedy zcela na místě. Občanský zákoník však poskytuje nájemci, jakožto…

http://kraken.slv.cz/2VSOL537/2014

2 VSOL 537/2014-B-13 KSOS 36 INS 983/2014 2 VSOL 537/2014-B-13 Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Rostislava anonymizovano , anonymizovano , bytem Viktora Huga 454/5, Hrabová, PSČ 720 00, o zproštění insolvenčního správce, o odvolání insolvenčního správce AS ZIZLAVSKY v.o.s., se sídlem Praha 1, Široká 36/5, PSČ 110 00, identifikační číslo 28490738 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 36 INS 983/2014-B-6 ze dne 10.4.2014, Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zprostil funkce dosavadního insolvenčního správce AS ZIZLAVSKY v.o.s. (výrok I.), insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Michala Machka, se sídlem Dlouhá 53/6, Moravská Ostrava, identifikační číslo 66243327 (výrok II.), uložil odvolanému insolvenčnímu správci, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení podal zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravoval, a aby vyúčtoval odměnu, hotové výdaje a náklady, které mu vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku (výrok III.), nařídil na den 24.4.2014 přezkumné jednání a schůzi věřitelů s tím, že insolvenční správce je povinen zúčastnit se přezkumného jednání a schůze věřitelů osobně (výrok IV.). V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 11.2.2014 soud rozhodl o úpadku dlužníka a povolení oddlužení, ve výrocích VI. a VII. nařídil na den 3.4.2014 v 10.30 hodin do sídla Krajského soudu v Ostravě, jednací síň č. B 261, přezkumné jednání a schůzi věřitelů a současně předvolal insolvenčního správce. Podáním ze dne 11.2.2014 insolvenční správce označil jako ohlášeného společníka Mgr. Adama Sigmunda, který bude jménem insolvenčního správce vykonávat jeho funkci. Na jednání konané dne 3.4.2014 se předvolaný insolvenční správce nedostavil, jménem insolvenčního správce se dostavila Mgr. Hana Himmatová jednající za společníka ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář s.r.o., která dle výpisu seznamu insolvenčních správců nemá zkoušky insolvenčního správce. Ohlášený společník Mgr. Adam Sigmund se k jednání bez předchozí omluvy nedostavil a teprve k dotazu soudu Mgr. Hana Himmatová sdělila, že jmenovaný má termínovou kolizi, což nebylo ničím doloženo. Soudu bylo navrženo, aby akceptoval pro jednání přítomného zmocněnce Ing. Marka Baďuru. Z dikce ustanovení § 399 až 410 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), vyplývá, že insolvenční soud může požadovat osobní účast insolvenčního správce na přezkumném jednání a schůzi věřitelů. Soud v tomto případě takto učinil, a proto očekával, že se k nařízenému jednání insolvenční správce dostaví nebo s dostatečným předstihem požádá insolvenční soud o změnu termínu jednání. Insolvenční správce však svoji neomluvenou nepřítomností závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu na základě zákonného zmocnění soudem, přičemž omluvu tlumočenou při jednání insolvenční soud hodnotí jako účelovou, neboť termínová kolize musela být insolvenčnímu správci s předstihem známa. Zaviněným jednáním insolvenčního správce tak došlo ke zmaření nařízeného jednání soudu, přičemž jde o závažné porušení povinnosti insolvenčního správce ve smyslu ustanovení § 32 IZ, a proto soud rozhodl o zproštění insolvenčního správce funkce a ustanovení správce nového. Proti tomuto usnesení podal insolvenční správce odvolání. Uvedl, že nezapříčinil zmaření soudního jednání, které spatřuje soud prvního stupně v tom, že se na přezkumné jednání nedostavil jeden z ohlášených společníků insolvenčního správce, a to ohlášený společník Mgr. Adam Sigmund. Tuto skutečnost sice činí nespornou, avšak má za to, že nebyl důvod ke zmaření přezkumného jednání, neboť účast insolvenčního správce byla zabezpečena osobní účastí jiného společníka insolvenčního správce, kterým je společnost ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář s.r.o., jejímž jménem jedná Mgr. Hana Himmatová, což je osoba se složenými zkouškami insolvenčního správce, a současně zmocněncem insolvenčního správce Ing. Markem Baďurou. Poukázal na to, že soud v usnesení ze dne 10.4.2014 nestanovil, že je nezbytná účast ohlášeného společníka insolvenčního správce, což měl učinit výslovně. Zdůraznil, že insolvenční správce je veřejnou obchodní společností, která jedná svým statutárním orgánem, Mgr. Hana Himmatová je jednatelkou společnosti ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář s.r.o., která je statutárním orgánem insolvenčního správce. Namítl, že Mgr. Hana Himmatová byla na přezkumném jednání a schůzi věřitelů osobně přítomna, mimo ní byl přítomen i zaměstnanec insolvenčního správce, který do spisu založil plnou moc pro zastupování insolvenčního správce. Domnívá se, že zproštění insolvenčního správce je zcela mimořádným prostředkem, ke kterému je možno sáhnout jen výjimečně, a to v případě, kdy se mírnější nástroje nápravy pochybení insolvenčního správce ukážou být nedostatečnými. Namítl, že soud prvního stupně přistoupil k jeho zproštění z funkce, aniž by jej vyslyšel anebo aniž by před zproštěním učinil jiná vhodná opatření k řádnému zajištění plnění povinností. Poukázal na to, že v insolvenčním řízení splnil všechny povinnosti insolvenčního správce, když provedl osobní pohovor s dlužníkem, zjistil a zajistil majetkovou podstatu (včetně osobní návštěvy u dlužníka), řádně přezkoumal přihlášené pohledávky, vyhotovil seznam přihlášených pohledávek, soupis majetkové podstaty, zprávu o činnosti a dostavil se na přezkumné jednání. Dále poukázal na ustanovení § 25 odst. 2 IZ, dle kterého je určování insolvenčního správce zavedeno rotačním systémem, jedná se o systém obdobný určování soudců dle rozvrhu práce soudu a stejně jako platí ústavní princip, že nikdo nemůže být odňat svému zákonnému soudci, platí podle nové právní úpravy princip předvídatelného určování insolvenčních správců podle přesně stanovených pravidel rotačního systému, nejsou-li závažné důvody pro zákonnou výjimku. Podle jeho názoru napadené rozhodnutí je v konečném důsledku svévolným zásahem do rotačního principu určování insolvenčních správců a porušení práva účastníků insolvenčního řízení na spravedlivý proces. Podle jeho názoru jako insolvenční správce dbal zásady rychlosti insolvenčního řízení, když při kolizi jednání jednoho z ohlášených společníků insolvenční správce nežádal o odročení jednání, ale zajistil účast na tomto jednání jiným společníkem insolvenčního správce a navíc i zmocněncem insolvenčního správce. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo odvolacím soudem změněno tak, že se insolvenční správce AS ZIZLAVSKY v.o.s. funkce nezprošťuje a insolvenčním správcem se neustanovuje Mgr. Michal Machek. Podle § 24 odst. 2 věty před středníkem IZ, veřejná obchodní společnost, která je ustanovena insolvenčním správcem, oznámí insolvenčnímu soudu neprodleně, kdo z jejích společníků, prostřednictvím kterých vykonává činnost insolvenčního správce, bude jejím jménem funkci insolvenčního správce vykonávat. Podle § 399 odst. 2 věty prvé a druhé IZ, dlužníku a insolvenčnímu správci doručí insolvenční soud předvolání na schůzi věřitelů podle odstavce 1 do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. Insolvenční správce se na své nebezpečí a na své náklady (§ 39 odst. 2) může dát zastoupit na schůzi věřitelů podle odstavce 1 jinou osobou; to neplatí, jestliže insolvenční soud požaduje, aby se insolvenční správce takové schůze zúčastnil osobně. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že usnesením č. j. KSOS 36 INS 983/2014-A-6 ze dne 11.2.2014 byl zjištěn úpadek dlužníka, insolvenčním správcem byl ustanoven AS ZIZLAVSKY v.o.s., byl povolen způsob řešení úpadku oddlužením a soud nařídil přezkumné jednání a schůzi věřitelů na den 3.4.2014 v 10.30 hodin do sídla Krajského soudu v Ostravě, jednací síň č. B 261, a uložil insolvenčnímu správci povinnost zúčastnit se přezkumného jednání a schůze věřitelů osobně. Toto usnesení bylo insolvenčnímu správci doručeno dne 11.2.2014. Podáním ze dne 11.2.2014 (doručeným soudu prvního stupně téhož dne) insolvenční správce AS ZIZLAVSKY v.o.s. sdělil soudu prvního stupně, že ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 IZ funkci insolvenčního správce bude v dané věci vykonávat jménem společnosti AS ZIZLAVSKY v.o.s. Mgr. Adam Sigmund, advokát, ohlášený společník. Dle protokolu o přezkumném jednání a schůzi věřitelů ze dne 3.4.2014 se ke Krajskému soudu v Ostravě dostavil za insolvenčního správce AS ZIZLAVSKY v.o.s. Mgr. Hana Himmatová, která na dotaz soudu uvedla, že důvodem nepřítomnosti předvolaného insolvenčního správce je termínová překážka na jeho straně, a navrhla, aby soud akceptoval místo správce přítomnost Ing. Marka Baďury, který současně předložil plnou moc k zastupování v řízení ze dne 14.2.2014 udělenou mu za společnost AS ZIZLAVSKY v.o.s. JUDr. Michalem Žižlavským a Mgr. Adamem Sigmundem, ohlášenými společníky. Podle výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 63830, společníky společnosti AS ZIZLAVSKY v.o.s. jsou JUDr. Michal Žižlavský, Adam Sigmund a společnost Žižlavský, advokátní kancelář s.r.o., identifikační číslo 28227409. Podle výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 133774, jsou jednateli společnosti Žižlavský, advokátní kancelář s.r.o., identifikační číslo 28227409, Michal Žižlavský a Mgr. Hana Himmatová. Podle ustanovení § 25 IZ insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud. Z ustanovení § 24 odst. 2 IZ pak vyplývá, že je-li insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost, oznámí insolvenčnímu soudu neprodleně, kdo z jejích společníků, prostřednictvím kterých vykonává činnost insolvenčního správce, bude jejím jménem funkci insolvenčního správce v daném insolvenčním řízení vykonávat. Přitom důvodem ke zproštění insolvenčního správce je zejména skutečnost, že insolvenční správce neplní řádně povinnosti stanovené mu zákonem nebo uložené mu insolvenčním soudem. Podle ustanovení § 32 odst. 1 IZ insolvenční správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. V přezkoumávané věci odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že oznámil-li ustanovený insolvenční správce jako veřejná obchodní společnost podle ustanovení § 24 odst. 2 IZ insolvenčnímu soudu, že výkon funkce insolvenčního správce (za společnost insolvenčního správce) bude vykonávat ohlášený společník Mgr. Adam Sigmund a usnesením, kterým bylo nařízeno přezkumné jednání a schůze věřitelů, byla insolvenčnímu správci uložena povinnost dostavit se k přezkumnému jednání a na schůzi věřitelů osobně, měl se na přezkumné jednání a schůzi věřitelů dostavit za insolvenčního správce osobně tento ohlášený společník (Mgr. Adam Sigmund). Nedostavil-li se bez řádné a včasné omluvy na přezkumné jednání a schůzi věřitelů a ani nepožádal o jejich odročení, porušil tak závažně důležitou povinnost uloženou mu insolvenčním soudem. Podle odvolacího soudu je proto je dán důvod k zproštění funkce insolvenčního správce ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 IZ. Na tom ničeho nemění skutečnost, že na přezkumné jednání a schůzi věřitelů se dostavil jiný ohlášený společník společnosti AS ZIZLAVSKY v.o.s. (Mgr. Hana Himmatová) a zmocněnec společnosti insolvenčního správce (Ing. Marek Baďura). Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 219 o.s.ř. napadené rozhodnutí ve výroku I. jako věcně správné potvrdil, přičemž neshledal důvodnými odvolací námitky, že napadeným rozhodnutím došlo k narušení tzv. rotačního principu podle ustanovení § 25 IZ při určení osoby insolvenčního správce a že soud prvního stupně rozhodl napadeným rozhodnutím, aniž by přistoupil ke slyšení insolvenčního správce.

http://kraken.slv.cz/6Azs470/2004

6Azs470/2004 è. j. 6 Azs 470/2004-63 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Milady Tomkové a soudcù JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní vìci ¾alobce: V. K . , zastoupen Mgr. Magdou Havlovou, advokátkou, se sídlem Brno, Nové sady 27, proti ¾alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad ©tolou 3, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Brnì ze dne 26. 5. 2004, è. j. 56 Az 135/2003-22, III. Odmìna ustanovené advokátky Mgr. Magdy Havlové, se sídlem Brno, Nové sady 27, za zastupování ¾alobce v øízení o kasaèní stí¾nosti s e u r è u j e èástkou 2150 Kè; odmìna bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do 60 dnù od právní moci tohoto rozsudku. Rozhodnutím ¾alovaného è. j. OAM-1324/LE-PA03-PA03-2003 ze dne 4. 12. 2003 byla ¾alobcova (dále jen stì¾ovatel ) ¾ádost o azyl zamítnuta jako zjevnì nedùvodná podle § 16 odst. 1 písm. k) zákona è. 325/1999 Sb., o azylu a o zmìnì zákona è. 283/1991 Sb., o Policii Èeské republiky, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o azylu ). ®alovaný své rozhodnutí odùvodnil tím, ¾e stì¾ovatel vstoupil na území Èeské republiky dne 8. 10. 2001 a od té doby zde nepøetr¾itì pobýval, mìl mo¾nost se zde svobodnì pohybovat, ale o azyl po¾ádal, a¾ kdy¾ byl po kontrole orgány cizinecké policie umístìn v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù. Dne 22. 11. 2003 mu bylo ulo¾eno správní vyho¹tìní z území Èeské republiky s dobou platnosti na dva roky. ®alovaný tak dospìl k závìru, ¾e stì¾ovatel dne 26. 11. 2003 po¾ádal o azyl s cílem vyhnout se hrozícímu vyho¹tìní, aèkoliv mohl po¾ádat o udìlení azylu døíve. Proti tomuto rozhodnutí podal stì¾ovatel v zákonné lhùtì ¾alobu ke Krajskému soudu v Brnì, v ní¾ namítal poru¹ení jednotlivých ustanovení zákona è. 71/1967 Sb., o správním øízení (dále jen správní øád ), urèující povinnosti ¾alovaného v prùbìhu správního øízení a dále poru¹ení § 12 zákona o azylu a nesprávnou aplikaci § 16 odst. 1 písm. k) zákona o azylu. V dal¹ím pouze odkázal na obsah správního spisu a na výzvu soudu ¾alobu doplnil podáním, kde pouze zopakoval dùvody, které jej vedly k opu¹tìní Ukrajiny. Rozsudkem krajského soudu oznaèeným v záhlaví byla ¾aloba stì¾ovatele zamítnuta. V odùvodnìní krajský soud uvedl, ¾e skutková zji¹tìní, z nich¾ vycházelo rozhodnutí ¾alovaného, byla dostateèná a závìry vyjádøené v napadeném rozhodnutí jsou v souladu se zákonem. Poukázal dále na skuteènost, ¾e stì¾ovatelovy ¾alobní námitky byly pouze obecné. Rozsudek byl stì¾ovateli doruèen dne 7. 7. 2004 a ten jej napadl kasaèní stí¾ností dne 14. 7. 2004. Vèas podanou kasaèní stí¾ností se stì¾ovatel domáhá zru¹ení rozsudku krajského soudu, zároveò po¾aduje veøejné projednání vìci a ustanovení tlumoèníka do ukrajinského jazyka. Dále uvádí, ¾e ¾alovaný nezjistil pøesnì a úplnì skuteèný stav vìci a za tím úèelem si neopatøil potøebné podklady pro rozhodnutí, které tudí¾ nevycházelo ze spolehlivì zji¹tìného stavu vìci. Stì¾ovatel dále konstatuje, ¾e rozhodnutí ¾alovaného nevyplývá ze zji¹tìných podkladù. V kasaèní stí¾nosti dále poukazuje na Pøíruèku postupù a kritérií pro urèování právního postavení uprchlíkù Vysokého komisaøe pro uprchlíky, podle ní¾ i skuteènost, ¾e nìkdo nebyl podroben pronásledování mù¾e v kombinaci s obecným ovzdu¹ím nejistoty v zemi pùvodu vést k závìru, ¾e byl ¾adatel v zemi pùvodu pronásledován. Rovnì¾ konstatuje, ¾e obavy z pronásledování podle uvedené Pøíruèky nemusejí být dùsledkem osobních zku¹eností, ale mohou vycházet ze zku¹eností osob stejné rasové nebo spoleèenské skupiny. Zároveò po¾ádal o pøiznání odkladného úèinku kasaèní stí¾nosti. Prostøednictvím ustanovené advokátky stì¾ovatel kasaèní stí¾nost doplnil v tom smyslu, ¾e uplatòuje kasaèní dùvod podle § 103 odst. 1 písm. b) zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního (dále jen s. ø. s. ). Nejvy¹¹í správní soud nejprve pøezkoumal formální nále¾itosti kasaèní stí¾nosti a konstatoval, ¾e kasaèní stí¾nost je podána vèas, nebo» byla podána ve lhùtì dvou týdnù od doruèení napadeného rozsudku (§ 106 odst. 2 s. ø. s), a je podána osobou oprávnìnou, nebo» stì¾ovatel byl úèastníkem øízení, z nìho¾ napadený rozsudek vze¹el (§ 102 s. ø. s.), stì¾ovatel je zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ø. s.). Z obsahu podání lze dovodit, ¾e stì¾ovatel namítá kasaèní dùvod podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ø. s., kasaèní stí¾nost je tedy pøípustná. K ¾ádosti stì¾ovatele, kterou se domáhá, aby bylo ve vìci naøízeno jednání, Nejvy¹¹í správní soud uvádí, ¾e podle ustanovení § 109 odst. 1 s. ø. s. o kasaèní stí¾nosti rozhoduje Nejvy¹¹í správní soud zpravidla bez jednání. Pova¾uje-li to za vhodné nebo provádí-li dokazování, naøídí k projednání kasaèní stí¾nosti jednání. Podle názoru zdej¹ího soudu pøedlo¾ený správní i soudní spis obsahuje dostatek podkladù pro rozhodnutí, ani¾ by bylo potøebné naøizovat ústní jednání. Podle § 16 odst. 1 písm. k) se ¾ádost o azyl zamítne jako zjevnì nedùvodná, jestli¾e cizinec podal ¾ádost o udìlení azylu s cílem vyhnout se hrozícímu vyho¹tìní nebo vydání k trestnímu stíhání do ciziny, aèkoliv mohl po¾ádat o udìlení azylu døíve. Ze stì¾ovatelových výpovìdí i obsahu správního spisu jednoznaènì vyplývá, ¾e podmínky uvedené v citovaném ustanovení zákona o azylu byly zcela splnìny a nebylo tudí¾ nezbytné provádìt dal¹í dokazování. Krajský soud proto nepochybil, kdy¾ se s rozhodnutím ¾alovaného ztoto¾nil. Nejvy¹¹í správní soud tedy dùvody tvrzené ve smyslu § 103 odst. 1 písm. b) s. ø. s. v posuzované vìci neshledal. K dal¹ím námitkám stì¾ovatele pak zdej¹í soud uvádí, ¾e naplnìní podmínek pro zamítnutí ¾ádosti o azyl jako zjevnì nedùvodné podle § 16 zákona o azylu vyluèuje posouzení ¾ádosti podle § 12 tého¾ zákona (k tomu srov. rozsudek publikovaný pod è. 244/2004 Sb. NSS). Jeliko¾ ani sám stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti nijak nezpochybnil aplikaci § 16 odst. 1 písm. k) na jeho pøípad, nelze ¾alovanému vytýkat, ¾e se podrobnì nezabýval pøípadnou existencí dùvodu pro udìlení azylu podle § 12 tohoto zákona, nebo» by to bylo nadbyteèné. Stì¾ovatelem uvádìná kriteria Pøíruèky Vysokého komisaøe pro uprchlíky jsou proto na jeho pøípad neaplikovatelná. Odmìna právní zástupkyni stì¾ovatele, která mu byla ustanovena k jeho ¾ádosti usnesením Krajského soudu v Brnì ze dne 7. 9. 2004, è. j. 56 Az 135/2003-51, byla stanovena za dva úkony právní slu¾by (pøevzetí a pøíprava zastoupení a doplnìní kasaèní stí¾nosti) na základì § 9 odst. 3 písm. f) ve spojení s § 7 vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb., o odmìnách advokátù a náhradách advokátù za poskytování právních slu¾eb (advokátní tarif), ve vý¹i 2000 Kè. Vý¹e hotových výdajù byla stanovena podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu takté¾ za dva úkony právní slu¾by ve vý¹i 150 Kè. Celkem tedy 2150 Kè.

http://docplayer.cz/971267-Zakladni-a-materska-skola-nemojany-okres-vyskov-prispevkova-organizace-nemojany-113-683-03-517-353-348-ms-nemojany-seznam-cz.html

⭐Základní a Mateřská škola Nemojany, okres Vyškov, příspěvková organizace Nemojany 113, , , Základní a Mateřská škola Nemojany, okres Vyškov, příspěvková organizace Nemojany 113, , , Download "Základní a Mateřská škola Nemojany, okres Vyškov, příspěvková organizace Nemojany 113, 683 03, 517 353 348, [email protected]." 1 Základní a Mateřská škola Nemojany, okres Vyškov, příspěvková organizace Nemojany 113, , , Provozní řád Zpracovaný v souladu s požadavky 7, odstavce 2, zákona č. 258/2000 Sb. V návaznosti na vyhlášku 410/2005 Sb. Ve znění 343/2009 Sb. I ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ Název: Základní škola a Mateřská škola Nemojany, okres Vyškov, příspěvková organizace Adresa: Nemojany 113, Luleč IČO: Ředitelka: Mgr. Ilona Kummerová Vedoucí učitelka MŠ: Bc. Markéta Martínková Zřizovatel: Obecní úřad Nemojany Nemojany 10, Luleč2 Kapacita: 28 dětí Typ péče: celodenní Provozní doba MŠ: 6,45 16,00 hodin (v 16,00 hodin se budova uzamyká Mateřská škola je využívána pro aktivity dětí, které se pořádají v době provozu MŠ (divadla, výchovné koncerty, výukové programy). Mateřská škola je využívána pro jiné aktivity: společné setkávání rodičů, rodinných příslušníků a dětí (besídky, tvořivé dílny, příprava pro předškoláky). II REŽIMOVÉ POŽADAVKY (DÉLKA AKTIVIT, ZAŘAZENÍ) Příchod dětí: Děti přicházejí do mateřské školy od 6,45 do 8,00 hodin. Převzetí dítěte před 6,45 hodin není možný. Ve vyjímečných případech rodiče předem oznámí pozdější příchod dítěte učitelce mateřské školy, osobně nebo telefonicky na telefonním čísle mateřské školy nebo formou sms na telefonním čísle Děti navštěvují mateřskou školu pravidelně. Nepřítomnost dítěte jsou rodiče povinni vždy omluvit. Způsob předávání dětí: Rodič nahlásí prostřednictvím "komunikačního zařízení" u dveří příchod dítěte do mateřské školy, učitelka je vpustí do prostor šatny, kde se dítě převleče. Následně učitelka dítě přebere od rodiče nebo pověřené osoby a odvádí ho do třídy. Ve chvíli předání dítěte učitelce za něj tato přebírá odpovědnost. Z bezpečnostních důvodů je nepřípustné, aby dítě přicházelo do mateřské školy bez doprovodu! Odcházení dětí: Děti odcházejí z mateřské školy zpravidla po obědě od 12,00 do 12,30 hodin, po odpolední svačině od 14,45 do 16,00 hodin. Odchod v jinou dobu než je určená pro odchod dětí z mateřské školy rodiče hlásí ráno učitelce MŠ. Učitelky předávají děti pouze rodičům a dále sourozencům na základě Prohlášení o předávání dítěte nezletilému sourozenci a dospělým osobám na základě Zmocnění o předávání dítěte. Obě tyto dohody se uzavírají písemně vždy na začátku školního roku mezi rodiči a ředitelkou zařízení. Vyřizuje vedoucí učitelka MŠ. Každou změnu rodiče hlásí učitelce MŠ. Způsob předávání dětí: Rodič nebo jím zplnomocněná osoba nahlásí prostřednictvím "komunikačního zařízení" u dveří jméno, učitelka jej vpustí do prostor šatny, kde tento vyčká na její příchod a předání dítěte. V této chvíli přebírá za dítě odpovědnost osoba, která jej vyzvedává. Je nepřípustné dítě předávat jiné osobě, než zákonnému zástupci nebo osobě jím zplnomocněné! Rodič může navštívit prostory třídy po dohodě s učitelkou a to pouze v obuvi k tomu určené, umístěné v prostoru vedle dveří. Z hygienických důvodů je nepřípustné vstupovat do prostorů mateřské školy (mimo prostorů šaten) ve venkovní obuvi! Z bezpečnostních důvodů se v době od 8,10 do 12,00 hodin a od 12,40 do 14,30 hodin uzamyká branka školní zahrady.3 Spontánní hra: Děti mají možnost výběru činností zpravidla v ranních hodinách od 6,45 do 8,20 hodin, v dopoledních hodinách od 9,30 do 11,30 hodin a v odpoledních hodinách od 14,45 hodin do odchodu domů. Vnitřní uspořádání zařízení (centra aktivit) umožňuje volné hry dětí i odpočinek. Činnosti řízené pedagogem: Činnosti řízené učitelkou MŠ jsou zařazovány denně od 8,45 do 9,40 hodin. Je brán zřetel na věkový rozdíl dětí v mateřské škole a na jejich individuální zvláštnosti. Děti nejsou nuceny do aktivit, činnosti jsou jim nabízeny vhodnou motivací, učí se formou hry a vlastního prožitku. Spontánní i řízené aktivity jsou během dne realizovány vyváženě s ohledem na konkrétní situaci, složení třídy a zájmy dětí. Vzhledem k heterogennímu složení třídy, různým metodám a formám výuky, jsou časy spontánních i řízených činností orientační. Pohybové aktivity: Každodenně po příchodu dětí vítáme den sestavou z jógy "pozdrav slunci", poté následuje krátká motivovaná ranní rozcvička (cvičení za doprovodu klavíru, CD nebo aerobik pro děti) zpravidla od 8,00 do 8,30 hodin. Pohybové aktivity jsou zařazovány denně v průběhu celodenního pobytu dětí v mateřské škole. Dle zájmu dětí je zařazováno cvičení na nářadí a cvičení s náčiním (tyče, míčky a míče, hopsadla, lavička, padák a další). Další pohybové aktivity probíhají při pobytu na školní zahradě. Zde děti využívají skluzavku, houpačky, průlezky, jezdí na odrážedlech, hrají pohybové a míčové hry. Pobyt venku: Trvá zpravidla 2 hodiny (včetně přechodových činností), od 9,40 do 11,40 hodin dle možností a klimatických podmínek. V zimním i letním období lze pobyt venku zkrátit nebo prodloužit s ohledem na venkovní teploty. Pobyt venku v případě nepříznivých klimatických podmínek může být mimořádně vynechán a nahrazen jinou činností v prostorách mateřské školy (pohybové hry, hry s míčem, padákem, rozumové hry,..). Odpočinek: Trvá od 12,30 do 14,15 hodin. Je respektována individuální potřeba odpočinku a spánku dětí. Děti ke spánku nejsou nuceny! Dětem s nižší potřebou spánku jsou nabízeny klidné aktivity s respektováním potřeb spících dětí (práce předškoláků na PL, výtvarná tvoření, prohlížení časopisů...) Lůžkoviny s pyžamky jsou po spaní denně uloženy do vyhrazeného vzdušného prostoru pro lůžkoviny a lehátka. Každé dítě má svoje lůžkoviny označenou značkou (1 dítě = 1 lehátko a 2 sady povlečení). Lehátka jsou stohovatelná, pro lepší manipulaci se stohují na stojan s kolečky a ukládají se do vyhrazeného prostoru pro lůžkoviny a lehátka. Starší děti se zapojují do úklidu lůžkovin i lehátek, mladší děti se zapojují s dopomocí dospělého (učitelky, školnice) Stravování: Příprava obědů probíhá ve školní kuchyni mateřské školy Luleč (strava se dováží), přesnídávek a svačinek paní kuchařkou v kuchyňce mateřské školy Nemojany. Děti se stravují ve třídě. Systém podávání svačin je samoobslužný, mladším dětem pomáhají učitelky. Časový odstup jídel činí 3 hodiny. Dopolední svačina se podává od 8,30 do 8,45 hodin, oběd od 11,40 do 12,00 hodin, odpolední svačina od 14,15 do 14,30 hodin.4 Odhlašování stravy: Provádí se 1 den předem nebo příslušný den nepřítomnosti nejpozději však do 7,00 hodin telefonicky na čísle v kuchyni mateřské školy Luleč. POUZE PRVNÍ DEN neplánované nepřítomnosti je možné v době od 12,00 do 12,30 hodin vydat jídlo do vlastního jídlonosiče. V tento den musí zákonný zástupce strávníka další dny nepřítomnosti odhlásit osobně u vedoucí stravování, v kuchyni mateřské školy Luleč nebo na telefonním čísle kuchyně mateřské školy a to nejpozději do 13,00 hodin. Přihlásit odběr stravy po nepřítomnosti je nutné vždy nejpozději den předem do 13,00 hodin stejným způsobem. Přesnídávky a svačinky se odhlašují současně s odhlašováním docházky dítěte, svačinky pro děti odcházející po obědě se odhlašují ráno do formuláře, který je k dispozici na poličce v šatně mateřské školy. Pitný režim: Od 6,45 hodin po celou dobu provozu je dětem zajištěn pitný režim. Dětem je podáván čaj, nápoj vodou ředitelný nebo voda. Každé dítě má na stolečku určeném pro pitný režim svůj hrneček označený svojí značkou. Děti dle individuální potřeby se obsluhují samostatně nebo požádají o pomoc učitelku MŠ. Dětem je připomínán pitný režim v průběhu dne učitelkou. Pitný režim je zajišťován i při pobytu na školní zahradě, zejména v letních měsících. Otužování: Denně se děti otužují při pobytu venku. Třída a herna jsou pravidelně větrány denně, v zimních měsících častěji a krátce. Paní učitelky dohlížejí na přiměřenost a individuální potřebu oblékání po celou dobu pobytu dětí v mateřské škole. Do programu mateřské školy se zařazuje plavecký výcvik dětí ve věku od 5 let. III ZPŮSOB NAKLÁDÁNÍ S PRÁDLEM, OSVĚTLENÍ, VYTÁPĚNÍ, MIKROKLIMATICKÉ PODMÍNKY Výměna prádla: Zajišťuje paní školnice. Výměna lůžkovin se provádí 1x za měsíc, při znečištění ihned. Výměna ručníků se provádí 1x za týden, při znečištění ihned. Výměna nebo vyprání pyžama se provádí 1 x za 14 dnů. Lůžkoviny jsou označeny značkami dětí. Praní prádla: Praní prádla (lůžkoviny, ručníky, pyžama) zajišťují rodiče. Rodiče vždy perou lůžkoviny svého dítěte. Ručníky všech dětí pere vždy jeden z rodičů (rodiče se během školního roku vystřídají podle abecedního seznamu). Způsob manipulace s prádlem: Použité prádlo a ručníky se uloží do značkou označených plastových tašek a předají se rodičům zpravidla v poslední den školního týdne při předávání dítěte zákonnému zástupci či zplnomocněné osobě, kteří je ihned odnesou domů. Do mateřské školy ho navrátí čisté a vyžehlené po vyprání na začátku následujícího týdne v tašce, která je k tomu určená. Při ranním předávání dítěte předají rodiče, nebo zplnomocněná osoba tašku s čistým a vyžehleným prádlem učitelce. Čisté prádlo se skladuje v uzavřených a větraných skříních. Skříň je desinfikována 2x ročně. Čisté prádlo ukládá a desinfekci zajišťuje paní školnice. V případě ztráty, znehodnocení nebo poškození prádla při praní či jiné manipulaci mimo školu, bude ředitelství ZŠ a MŠ Nemojany požadovat náhradu v plné výši!5 Úklid prostor mateřské školy: V souladu s požadavky zákona č. 258/2001 Sb. jsou stanoveny cykly pro úklid v prostorách, které jsou určeny pro trvalý pobyt dětí. Paní školnice denně stírá na vlhko veškeré podlahy, okenní parapety, nábytek, kliky a vysává koberce v herně. Denně vynáší odpadky (tříděný odpad papír a plast vynáší učitelky a děti v rámci vycházek, aby se tak v dětech budoval samozřejmý a kladný postoj k třídění odpadů). Paní školnice dále denně za použití čistících prostředků s dezinfekčním účinkem čistí umyvadla a záchodové mísy, nejméně 1x za týden omývá omyvatelné části stěn (obklady) na WC a umývárny. Nejméně 2x ročně umývá okna i rámy a svítidla. IV ENVIRONMENTÁLNÍ KOUTEK V rámci environmentální výchovy byl na základě písemného souhlasu všech rodičů dětí zapsaných ke školní docházce zřízen koutek živé přírody. Zvířata jsou zdravá, pravidelně kontrolovaná veterinářem. Strava a podestýlka pro zvířata jsou uchovávány v uzavřených boxech. Denně je prováděn učitelkou úklid boxů a terária suchozemských živočichů, vodních dle potřeby. Děti jsou poučeny o bezpečném a ohleduplném chování k živým tvorům. Se zvířaty smí manipulovat pouze v přítomnosti učitelky, která na děti během jakékoliv manipulace se zvířaty dohlíží. Je nepřípustné zvířatům ubližovat, týrat je a manipulovat s nimi bez přítomnosti učitelky! V OCHRANA BEZPEČNOSTI A ZDRAVÍ DĚTÍ Vždy na začátku školního roku i v jeho průběhu seznamují učitelky děti s bezpečnostními zásadami chování v prostorách školní budovy, na školní zahradě i pohybu při vycházkách a školních akcích. Průběžně seznamují děti s bezpečným zacházením s výtvarným a pracovním nářadím nebo tělocvičným náčiním. Seznamují děti s obezřetným chováním k cizím lidem i zvířatům. Děti jsou vedeny ke zdravému životnímu stylu, vzájemné ohleduplnosti a vzájemné pomoci (k tomuto účelu si děti a učitelky společně vytvořily pravidla chování třídy). Učitelky organizují aktivity tak, aby byly dodrženy hygienické a bezpečnostní zásady. Škola má vypracovaný dokument týkající se ochrany a bezpečnosti zdraví dětí. Závěrečné ustanovení S provozním řádem Mateřské školy Nemojany byli seznámeni všichni zaměstnanci MŠ Platnost provozního řádu MŠ Nemojany od Zpracovala: Bc. Markéta Martínková,vedoucí učitelka MŠ Podobné dokumenty PROVOZNÍ ŘÁD Základní škola a mateřská škola Aš, Okružní 57, okres Cheb (dle zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a dalších předpisů v pozdějším znění) Více Č. j. :ZŠMŠ425/2015MART PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY TASOV Č. j. :ZŠMŠ425/2015MART PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY TASOV I. Údaje o zařízení Základní škola a mateřská škola Tasov 675 79 Tasov 37 IČO : 70281793 Tel. : 566 547 127 Zřizovatel : Právní forma : Ředitelka Více I. Údaje o zařízení. Adresa: Mateřská škola Vrčeň, okres Plzeň jih, příspěvková organizace Vrčeň 137, 335 41 Vrčeň PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY KOMETKA, s.r.o. I. Údaje o zařízení Adresa: Kometka, Střední 26, 60200 Brno Telefon: 549 439 284, mob. 739 219 156 IČO: 01873784 Odpovědná osoba: Mgr. Lenka Řeholová, ředitelka Více Mateřská škola Bohuslavice Bohuslavice 99. Provozní řád Základní škola a mateřská škola Třebenice, příspěvková organizace Paříkovo náměstí 133 IČO 710 12 117 Tel: 416/594292 Mateřská škola Bezručova 499 Provozní řád mateřské školy Školní rok 2007/2008 dle zákona Více Provozní řád MŠ. zpracovaný v souladu s požadavky 7, odst. 2, zákona č. 258/2000 Sb.ve znění pozdějších předpisů. I. Mateřská škola Velké Bílovice, příspěvková organizace Fabian 1215, IĆ 70941777 Č.j. 215/2012 Provozní řád Provozní řád je zpracován na základě 7, odst.2, zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Více Činnosti dětí, řízené pedagogem Řízená činnost pedagogem je cca 30 minut denně u starších dětí, u mladších cca 20 minut. Provozní řád MŠ Dětská 4698 zpracováno podle zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a vyhlášky 410/2005Sb. O hygienických požadavcích na prostory a provoz Více provozní řád I. Údaje o zařízení Adresa a název školy: Základní škola a mateřská škola Praha 5 - Radlice, Radlická 140/115 provozní řád Na základě zákona č. 258/2000 Sb. a souvisejících Vyhláškách MZ 106,107,108/2001 stanovuji s okamžitou platností tento provozní řád mateřské školy: I. Údaje o zařízení Adresa a název školy: Více Fabian 1215, IĆ 70941777. Provozní řád Mateřská škola Velké Bílovice, příspěvková organizace Fabian 1215, IĆ 70941777 Č.j. 105/2013 Provozní řád Provozní řád je zpracován na základě 7, odst.2, zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Více Provozní řád na Mateřské škole Pohádka I. Údaje o zařízení PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Název Střední škola a Mateřská škola, Liberec, Na Bojišti 15, příspěvková organizace Adresa Na Bojišti 759/15, Liberec III-Jeřáb, 460 07 Liberec Zřizovatel Více P R O V O Z N Í Ř Á D P R O V O Z N Í Ř Á D I. ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ ADRESA: HAPPY TIME dětské studio, Terronská 579/21, 160 00 Praha 6 TELEFON: +420 774 209 900 IČ: 48578916 ODPOVĚDNÁ OSOBA: TYP ZAŘÍZENÍ: Milada Kejřová soukromé Více PROVOZNÍ ŘÁD 2011/2012 PROVOZNÍ ŘÁD 2011/2012 Tento provozní řád je zpracován podle vyhlášky 410/2005 Sb., kterou se provádí zákon č. 471/2005 Sb., o ochraně veřejného zdraví. I. Údaje o zařízení Název: Mateřská škola Brno, Více Provozní řád Mateřské školy Univerzity obrany, Dobrovského 27, 612 00 Brno Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A.1.5. Účinnost od : 12. 1. 2015 INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 1. Název a sídlo: MATEŘSKÁ ŠKOLA TŘEBÍZ Třebíz 6 2. Datum vzniku: Více Provozní řád MŠ s účinností od 1. září 2009 Základní škola a Mateřská škola, Vojkovice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Provozní řád MŠ s účinností od 1. září 2009 1. Údaje o zařízení Název organizace: Základní škola a Mateřská škola, Více VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Základní škola Klatovy, Čapkova ul. 126 Š k o l a p o d p o r u j í c í z d r a v í telefon: 376 313 353 e-mail: [email protected] IČO: 70825912 VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY I. Všeobecná ustanovení Více ŠKOLKA FILIÁNEK. Antonínská 18 602 00 Brno ŠKOLKY FILIÁNEK ŠKOLKA FILIÁNEK Antonínská 18 602 00 Brno Provozní řád ŠKOLKY FILIÁNEK Zpracováno podle zákona č. 258/2000Sb. O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Účinnost od 1.7.2014 I. Více Provozní řád ZŠ, ŠD, MŠ Panenské Břežany Provozní řád ZŠ, ŠD, MŠ Panenské Břežany Vnitřní a provozní řád je součástí organizačního řádu školy. Všeobecná ustanovení 1. Vnitřní a provozní řád je soubor pravidel a opatření spojených se zajištěním Více Provozní r á d š kolní jí delny 19800 Praha 9 Černý Most, IČO70884501, tel/fax 281918535, www.mskoralekpraha.cz Provozní r á d š kolní jí delny Zpracovala: Bc. Olga Štěpánková, ředitelka MŠ Platnost: 16. 4. 2015 1 Ředitelka školy: Bc. Více Návrh zásad provozního řádu mateřských škol Návrh zásad provozního řádu mateřských škol ( 7 odst. 2 zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů) Zařízení pro výchovu a vzdělávání jsou povinna vypracovat Více ŠKOLNÍ ŘÁD mateřské školy 1 ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA Radostín nad Oslavou, příspěvková organizace ŠKOLNÍ ŘÁD mateřské školy Vydává: Mgr. Jiří Slouka, ředitel školy Vypracovala: Ivana Fabíková, vedoucí učitelka Účinnost od 10. Více Název - Mateřská škola Olešná, 26764 Olešná 7 Mateřská škola Olešná ŠKOLNÍ ŘÁD šř - 1/15 Název - Mateřská škola Olešná, 26764 Olešná 7 IČD 75033241 Tel.311572152 E-mail ms.olesnaseznarn.cz Kapacita 20 dětí Provozní doba 6:30-15:30 1) Mateřská škola Více Provozní řád mateřské školy Provozní řád mateřské školy I. Provozní doba MŠ: 6.30 17.00 Režimové požadavky: I. Orientační režim dne Orientační režim dne dětí vychází z rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, charakteristiky Více ZŠ a MŠ Panenské Břežany Hlavní 63 250 70 Panenské Břežany tel.:283970624 email: [email protected]. Provozní řád ZŠ a MŠ Panenské Břežany Hlavní 63 250 70 Panenské Břežany tel.:283970624 email: [email protected] Provozní řád Údaje o zařízení ZŠ a MŠ Panenské Břežany, Hlavní 53, 250 70 Panenské Břežany IČO: tel.: Více Mateřská škola Sluníčko, Praha 9 Újezd nad Lesy, Polesná 1690, 190 16, IČO: 75113961, tel.:281011521, e-mail: huttova@mspolesna. SMĚRNICE 9/12 PROVOZNÍ ŘÁD Základní škola a Mateřská škola Šanov Šanov 97, 763 21 Slavičín IČO: 75020637 tel.: 577341389 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Vypracoval: Schválil: Rašková Blanka, ředitelka školy Rašková Více PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Základní škola a Mateřská škola Povrly, okres Ústí nad Labem, příspěvková organizace 5.května 233, 403 32 Povrly Vypracoval: PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Účinnost ode dne: 1. 9. 2014 Mgr. Jaroslava Najmonová, Více Provozní řád Základní školy v Litvínově Hamru, Mládežnická 220 Pracovní návrh VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne.2014 o hygienických požadavcích na prostory a provoz dětské skupiny do 12 dětí Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 26 Více Základní škola a mateřská škola Častolovice Škola:Základní škola a mateřská škola Častolovice Vnitřní řád školní jídelny 262/2015 Účinnost od: 1.9.2015 Spisový znak: V VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ JÍDELNY Základní škola a mateřská škola Častolovice Vyplývá Více Mateřská škola Národní se zaměřením na ranou péči se sídlem : Národní 416/37, Praha 1 Mateřská škola Národní se zaměřením na ranou péči se sídlem : Národní 416/37, Praha 1 Stanovená kapacita MŠ: 185 dětí MŠ má 3 budovy : MŠ Národní, MŠ Řásnovka 2, MŠ Řásnovka 5, počet tříd : 8 Kapacita Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Č.j.: Základní škola T. G. Masaryka a MŠ Dolní Bousov, příspěvková organizace se sídlem: Školní 74, 294 04, Dolní Bousov Vypracovala: ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: IV. 2. PROVOZNÍ ŘÁD MŠ Schválila ředitelka Více Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 2/2014 Provozní řád mateřské školy Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5 Více Organizační řád školy Mateřská škola a Základní škola Ostopovice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Organizační řád školy PROVOZNÍ ŘÁD BUDOV MŠ A ZŠ Č.j.: 130Z/2014 Vypracoval: Schválil: Mgr. Petr Juráček Pedagogická Více Dana Bařinová ředitelka mateřské školy Dana Bařinová ředitelka mateřské školy Jsme v provozu od 6. 00 hodin do 16. 30 hodin. Není to však doba, po kterou musí dítě pobývat v mateřské škole. Rodiče se s třídními učitelkami domlouvají o aktuální Více Základní škola a Mateřská škola Uherčice, okres Břeclav. Organizační řád školy PROVOZNÍ ŘÁD MŠ Základní škola a Mateřská škola Uherčice, okres Břeclav Organizační řád školy Část. 13b PROVOZNÍ ŘÁD MŠ zpracovaný v souladu s požadavky 7, odst. 2, zákona č. 258/2000 Sb. I. Údaje o zařízení Název subjektu Více PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Školní rok 2015 2016 Základní škola a Mateřská škola Popice, okres Břeclav, příspěvková organizace PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Školní rok 2015 2016 Mateřská škola je povinna vypracovat provozní řád, v němž je stanoven režim Více JESLE Budovatelská 4820, 760 05 Zlín Organizační složka statutárního města Zlína DOMÁCÍ ŘÁD JESLÍ JESLE Budovatelská 4820, 760 05 Zlín Organizační složka statutárního města Zlína DOMÁCÍ ŘÁD JESLÍ Obsah: 1. ZŘÍZENÍ JESLÍ...3 2. PŘIJÍMÁNÍ DĚTÍ...3 3. PROVOZ JESLÍ...4 3.1. Přivádění dětí...4 3.2. Nepřítomnost Více ŠKOLNÍ ŘÁD ŠŘ - 3/11 Masarykova Základní škola a mateřská škola Hnojník 120, okres Frýdek - Místek, příspěvková organizace Č.j.: Vypracoval: Schválil: ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Bc. Dagmar Martinková, Více Mateřská škola Židlochovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace Mateřská škola Židlochovice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace PROVOZNÍ ŘÁD Vydal: Schválil: Mateřská škola Židlochovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace ředitelka Dagmar Krkavcová Účinnost: Více Provozní řád (Příloha k Organizačnímu řádu školy č. 1) Provozní řád (Příloha k Organizačnímu řádu školy č. 1) Vydal: Základní škola a Mateřská škola, Bílý Potok, okres Liberec, příspěvková organizace Platnost: 1. 9. 2012 Závaznost: pro všechny zaměstnance Více ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 474770461/2 474770460 IČO 47 258 365 E-mail: [email protected] www.zshusinec.cz Více Mateřská škola Sluníčko Šumperk, Evaldova 25, příspěvková organizace Evaldova 25, 787 01 Šumperk Mateřská škola Dobětice, Ústí nad Labem, Rabasova 3207/45, příspěvková organizace SMĚRNICE č. 4/2011 Školní řád Obsah : ČL. 1 Úvodní ustanovení ČL. 2 Práva a povinnosti osob účastných vzdělávání ČL. 3 Více Organizační opatření STRANA: 1 z 7 Organizační opatření 1. Dokument je závazný pro zaměstnance a žáky všech druhů a forem studia. 2. Kontrolou plnění této směrnice pověřuji vedoucí domova mládeže. 3. Dokument nabývá platnosti Více SOCIÁLNÍ SLUŽBY KARVINÁ, příspěvková organizace Sokolovská 1761, 735 06 Karviná-Nové Město JESLE Závodní 1667, 735 06 Karviná-Nové Město Ř Á D J E S L Í Provoz je zajištěn od 6,00 do 16,00 hod. V pondělí a středu nabízíme po dohodě s rodiči prodloužený provoz do 17,30 hod, v úterý a čtvrtek po dohodě do 16,30 hod. Rozdělení dětí do oddělení Více Provozní řád Mateřská škola Leskovec nad Moravicí školní rok 2015/2016 I. Základní údaje: Provozní řád Mateřská škola Leskovec nad Moravicí školní rok 2015/2016 Název školy: Základní škola a Mateřská škola Razová, příspěvková organizace IČO: 75026554 Adresa: Mateřská škola Více Činnosti řízené pedagogem Probíhají denně po dopolední svačině podle potřeb,věku, schopností dětí a vlastního zájmu se řízených činností zúčastnit. Základní škola a Mateřská škola Teplýšovice, okres Benešov Provozní řád mateřské školy Č.j.: Účinnost od: 1. 9. 2014 Spisový znak: Počet příloh: 2 Změny: Stanovená kapacita MŠ: 59 dětí MŠ má 3 třídy Provozní Více Mateřská škola, Liberec, Jeřmanická 48/27, příspěvková organizace. Směrnice č. 19. Provozní řád Směrnice č. 19 Provozní řád Mateřská škola, Liberec, Jeřmanická 487/27, příspěvková organizace 463 12 Liberec 25 Č.j. Účinnost: 1. 9. 2014 Spisový znak: Razítko školy: Skartační znak: Počet stran: 7 Podpis Více ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Č.j.:ZŠ Mo/403/2014 Ve Zlíně dne 24. 11. 2014 Vypracovala: Mgr. Věra Kundratová, ředitelka školy K 8. 12. 2014 ruším ze dne 1. 1. 2014 a vydávám nový Vnitřní řád školní jídelny platný od 8. 12. 2014. 1. Více PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Základní škola a mateřská škola Skalsko, okres Mladá Boleslav, Skalsko 23, 294 26 Skalsko PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Č. j.: 482013 /2013 Vypracovala: Bc. Romana Netřebská Schválila: Mgr. Marie Málková Více Vnitřní řád školní jídelny MŠ Doubravky, příspěvkové organizace MATEŘSKÁ ŠKOLA DOUBRAVKA Doubravčice 232, Vnitřní řád školní jídelny MŠ Doubravky, příspěvkové organizace I. Údaje o zařízení Školské zařízení: Školní jídelna při Mateřské škole Doubravce, příspěvkové Více Š K O L N Í J Í D E L N Y Základní škola a Mateřská škola Šakvice, okres Břeclav se sídlem Hlavní 41, 691 67 Šakvice, IČO: 708 26 129, tel. 519 416 244, fax. 519 416 244 Organizační řád školy V N I T Ř N Í Ř Á D Š K O L N Í J Í Více Základní škola a Mateřská škola Brno, Pastviny 70, p. o. Základní škola a Mateřská škola Brno, Pastviny 70, p. o. VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Č. J.: 1/9/2014 Vypracoval: Vydal: Ing. Petra Hanzalová, vychovatelka pověřená vedením ŠD Mgr. Jarmila Líčeníková, ředitelka Více NOVINKY PRO VAŠE RODINKY NOVINKY PRO VAŠE RODINKY Školní rok 2012/2013 Číslo 1 webové stránky: msts-hostinne.cz MŠ SE PŘEDSTAVUJE Adresa školy: Mateřská škola Tyršovy sady 676 543 71 Hostinné číslo telefonu: 499 44 12 80 e-mail: Více 22/ ŠKOLNÍ ŘÁD Základní škola speciální a Praktická škola, Praha 6, Rooseveltova 8 22/ ŠKOLNÍ ŘÁD Základní škola speciální a Praktická škola, Praha 6, Rooseveltova 8 I. Úvodní ustanovení 1. Základní škola speciální a Praktická škola vydává podle zákona č. 49/2009 Sb. (školský zákon) Více Nabytím účinnosti tohoto provozního řádu pozbývá platnosti provozní řád vydaný dne 1. 9. 2012 pod č.j. 199/2012 Účinnost od: 20. 1. PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY NOE Křesťanská základní škola a mateřská škola v Pardubicích Vypracoval: Mgr. Markéta Chmelová, ředitelka školy Č.j.: 18/2014 Spisový znak: 106 Skartační znak: A 5 Počet příloh: Více Vnitřní předpis školského zařízení podle Školského zákona 561/2004 Sb. Školní jídelna VP 4/2015 Václavkova 1083 č. 2 Mladá Boleslav příspěvková organizace Vnitřní předpis školského zařízení podle Školského zákona 561/2004 Sb. Vnitřní předpis nabývá platnosti ode dne 1.2.2015 Více 54.mateřské školy v Plzni Staniční 72, příspěvková organizace 54.mateřské školy v Plzni Staniční 72, příspěvková organizace Je zpracován v souladu zákonem č. 561/2004 Sb., školský zákon, v souladu s vyhláškou MŠMT ČR č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání a zákonem Více VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Základní škola a Mateřská škola Kozojedy, okres Plzeň-sever I. OBECNÁ USTANOVENÍ Ředitel školy vydává podle 30 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším Více Základní škola a mateřská škola Dušejov, příspěvková organizace, Dušejov 86. Vnitřní (provozní) řád školní jídelny Základní škola a mateřská škola Dušejov, příspěvková organizace, Dušejov 86 Vnitřní (provozní) řád školní jídelny Adresa: ZŠ a MŠ Dušejov, příspěvková organizace, Dušejov 86, 588 05 Dušejov Telefon: 567 Více Provozní řád základní školy s mateřskou školou Základní škola a Mateřská škola Nová Ves, okres Brno-venkov příspěvková organizace Provozní řád základní školy s mateřskou školou Zpracovala: Mgr. Hana Opálková, ředitelka Základní školy a Mateřské školy Více Mateřská škola Mokré Lazce, příspěvková organizace Hájová 271, MOKRÉ LAZCE, 747 62 Základní škola a mateřská škola Skalsko, okres Mladá Boleslav, Skalsko 23, 294 26 Skalsko PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Č. j.: 48/2014 Vypracovala: Mgr. Šárka Kamenská Schválila: Mgr. Šárka Kamenská Směrnice Více Základní škola a mateřská škola Rozsochatec, okres Havlíčkův Brod. Odloučené pracoviště - mateřská škola. Provozní řád : Č.j. Základní škola a mateřská škola Rozsochatec, okres Havlíčkův Brod Odloučené pracoviště - mateřská škola Provozní řád : Č.j.: 30/2014 Zpracováno na základě zákona č. 258/200 Sb o ochraně veřejného zdraví, Více ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MATEŘSKÉ ŠKOLY Základní škola a mateřská škola Chudčice, okres Brno venkov, příspěvková organizace Chudčice 19 Veverská Bítýška 664 71 e-mail: [email protected] TEL: 549 420 379 Část ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY PROVOZNÍ Více Základní škola a Mateřská škola Šakvice, okres Břeclav. se sídlem Hlavní 41, 691 67 Šakvice, IČO: 708 26 129, tel. 519 416 244, fax. Základní škola a Mateřská škola Šakvice, okres Břeclav se sídlem Hlavní 41, 691 67 Šakvice, IČO: 708 26 129, tel. 519 416 244, fax. 519 416 244 Organizační řád školy V N I T Ř N Í Ř Á D Š K O L N Í J Í Více PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY LÍSTEČEK ZÁK LADNÍ ŠKOLA LÍŠNICE, okres PRAHA ZÁPAD 252 10 Mníšek pod Brdy tel./fax.318592657, e-mail [email protected], www.zslisnice.cz IČO: 458 450 85, č.ú.03019540/0300 PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY LÍSTEČEK Více Základní škola Choltice Mateřská škola a Základní škola Ostopovice, okr. Brno-venkov příspěvková organizace Organizační řád školy ŘÁD ŠKOLNÍ KUCHYŇKY V MŠ Č. j. 325/2011 Vypracoval: Schválil: Lenka Balážová Mgr. Petr Juráček Více Základní škola a Mateřská škola Na Nábřeží Havířov Mateřská škola Na Nábřeží 236/5, Havířov Město PROVOZNÍ ŘÁD. vedoucí učitelka Základní škola a Mateřská škola Na Nábřeží Havířov Mateřská škola Na Nábřeží 236/5, Havířov Město PROVOZNÍ ŘÁD vedoucí učitelka 1. Charakteristika školského zařízení Mateřská škola je společným zařízením Více PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY KUBLOV /účinnost 1.8.2014/ PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY KUBLOV /účinnost 1.8.2014/ Mateřská škola je povinna vypracovat provozní řád, v němž je stanoven režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí, podmínky jejich pohybové Více Vnitřní řád školní jídelny výdejny stravy ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 29. PROVOZNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ JÍDELNY Č.j.: ZŠ 201/2013-1 Vypracoval: Schválil: Základní škola a mateřská škola Žandov, okres Česká Lípa, příspěvková organizace Kostelní 200, Žandov Více ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 388331127 388331418 IČO 47 258 365 E-mail: [email protected] www.zshusinec.cz Více Základní škola Jihlava, Nad Plovárnou 5. Provozní řád školy Základní škola Jihlava, Nad Plovárnou 5 Provozní řád školy č.j. ZSPLOV 87/2014 Provozní řád školy vydává ředitel školy dle ustanovení zákona č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších Více Provozní řád MŠ Směrnice č. 8/2011/Sadová Mateřská škola Petřvaldská 32/262 v Havířově - Šumbarku odloučené pracoviště MŠ Sadová 3/232 Havířov - Město IČO: 619 88 570 Provozní řád MŠ Směrnice č. 8/2011/Sadová s účinností od 1. ledna 2011 1. Údaje Více Provozní řád třídy pro děti mladší tří let Základní škola s rozšířenou výukou jazyků a Mateřská škola Litvínov, Podkrušnohorská 1589, okres Most Provozní řád třídy pro děti mladší tří let Údaje o zařízení: Název organizace: Základní škola s rozšířenou Více Mateřská škola Sluníčko Šumperk, Evaldova 25, příspěvková organizace Evaldova 25, 787 01 Šumperk ORGANIZACE ŠKOLNÍHO ROKU MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNÍČKO ŠUMPERK, EVALDOVA 25, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Odloučené pracoviště Šumavská 15 Mateřská škola Šumavská 15 je 3 třídní MŠ, pro děti ve věku od 3 do 6 let, Více Mateřská škola U dvou sluníček, Brněnec, okres Svitavy Brněnec 22, 569 04 Brněnec, IČ: 75016257 Mateřská škola U dvou sluníček, Brněnec, okres Svitavy Brněnec 22, 569 04 Brněnec, IČ: 75016257 Ředitelka Mateřské školy U dvou sluníček, Brněnec, okres Svitavy, v souladu s ustanovením 165 odst. 1 písm. Více 54.mateřské školy v Plzni Staniční 72, příspěvková organizace 54.mateřské školy v Plzni Staniční 72, příspěvková organizace Je zpracován v souladu zákonem č. 561/2004 Sb., školský zákon, v souladu s vyhláškou MŠMT ČR č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání a zákonem Více ŠKOLNÍ ŘÁD ŠKOLA KAVČÍ HORY- MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA SLUŽEB, PRAHA 4, K SÍDLIŠTI 840 ŠKOLA KAVČÍ HORY- MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA SLUŽEB, PRAHA 4, K SÍDLIŠTI 840 FAKULTNÍ ŠKOLA PEDAGOGICKÉ FAKULTY UK Praha Tel. 241090230 Bankovní spojení: 75435041/0100 IČ: 48 Více PROVOZNÍ ŘÁD ZÁKLADNÍ ŠKOLY Základní škola a mateřská škola Skalsko, okres Mladá Boleslav, Skalsko 23, 294 26 Skalsko PROVOZNÍ ŘÁD ZÁKLADNÍ ŠKOLY Č. j.: 89/2015 Vypracovala: Mgr. Šárka Kamenská Schválila: Mgr. Šárka Kamenská Směrnice Více Výzdoba tříd a přilehlých prostor je velkou měrou zastoupena výtvarnými pracemi dětí. II. PODMÍNKY PRO VZDĚLÁVÁNÍ 1. Vybavení a vnitřní prostory MŠ Vnitřní prostory a vybavení nábytkem Vnitřní prostory jsou vhodně členěny a uspořádány tak, aby bylo možno rozvíjet hlavně kreativitu a osobní Více Školní a provozní řád mateřské školy Základní škola a mateřská škola, Stráž pod Ralskem Pionýrů 141, 471 27 Stráž pod Ralskem Školní a provozní řád mateřské školy je zpracován v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., školský zákon, v souladu Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://docplayer.cz/3017238-Ubytovani-accommodation-unterkunft.html

UBYTOVÁNÍ ACCOMMODATION UNTERKUNFT - PDF Download "UBYTOVÁNÍ ACCOMMODATION UNTERKUNFT" 1 UBYTOVÁNÍ ACCOMMODATION UNTERKUNFT Praha Ostrava Olomouc Brno Informační centrum Olomouc Olomouc Information Centre Informationszentrum Olomouc Horní náměstí podloubí radnice Horní náměstí (Upper Square) Town Hall arcade Horní náměstí (Oberring) Rathauslaubengang tel.: , Otevřeno denně Open daily Täglich geöffnet 9:19: TOURISM.OLOMOUC.EU2 Vysvětlivky Explanations Erläuterung Objekty označené číslem naleznete vyznačené v mapě. Objects marked with number are located in the map. Objekte, die mit Nummer bezeichnet sind, fi nden Sie in der Karte. Hotely v Olomouci Hotels in Olomouc Hotels in Olomouc Hotely v okolí Hotels around Olomouc Hotels in der Umgebung Penziony a ostatní ubytování v Olomouci Pensions and other accommodation in Olomouc Pensionen und andere Unterkünfte in Olomouc Penziony a ostatní ubytování v okolí Pensions and other accommodation around Olomouc Pensionen und andere Unterkünfte in der Umgebung Celkový počet lůžek Total number of beds Bettengesamtanzahl Počet pokojů Number of rooms Zimmeranzahl Jednolůžkový pokoj Single room Einzelzimmer * Dvoulůžkový pokoj Double/Twin room Doppel-/Twinzimmer * Třílůžkový pokoj Tripple room Dreibettzimmer * Čtyřlůžkový pokoj Four bed room Vierbettzimmer * Přistýlka Additional bed Aufbettung Apartmá Suite Apartment * Snídaně ( v ceně, nelze) Breakfast ( included, not possible) Frühstück ( im Preis, nicht möglich) Parkoviště ( v ceně, nelze) Parking lot ( included, not possible) Parkplatz ( im Preis, nicht möglich) Pes ( v ceně, nelze) Dog ( included, not possible) Hund ( im Preis, nicht möglich) Sleva s Olomouc region Card Discount with Olomouc region Card Ermäßigung mit Olomouc region Card Všechny ceny jsou uvedeny v Kč. All prices are stated in CZK. Alle Preise sind in CZK angegeben. * cena za pokoj price per room Preis pro Zimmer 2 tisk: 2153 1 Hotel ALLEY víkendové ceny (pátekneděle) sleva 2 %, od září 1 % Michalské stromořadí 5 Olomouc tel.: (+42) % 2 Hotel ARIGONE % Univerzitní 2 Olomouc tel.: (+42) víkendová sleva pátekneděle 2 % 3 Clarion Congress HOTEL Olomouc Jeremenkova 36 Olomouc tel.: (+42) Hotel LAFAYETTE Alšova 8 Olomouc tel.: (+42) % pro fi rmy 16Kč/osoba; 18Kč/2 osoby4 4 Hotel NH OLOMOUC CONGRESS Legionářská 21 Olomouc tel.: (+42) víkendové slevy 5 Hotel TRINITY víkendové ceny (pátekneděle) sleva 1 % 3 a více denní pobyty sleva 1% Pavelčákova 22 Olomouc tel.: (+42) Hotel V RÁJI A jen v A Hanáckého pluku 1 Olomouc tel.: (+42) Hotel BEST WESTERN PRACHÁRNA (v ceně) Křelovská 91 Olomouc tel.: (+42) * VIIVIII, XIIII5 7 Hotel FLORA není % ceny za ubytování se liší podle typu pokoje a termínu Krapkova 34 Olomouc tel.: (+42) hotelfl ora.cz; ora.cz 8 Hotel GÓL není 9 5 % nejlevnější pokoje společné sociální zařízení vždy pro dva pokoje Legionářská 12 Olomouc tel.: (+42) , hotel-gol.eu Hotel HANÁCKÝ DVŮR víkendové ceny (pátekneděle) sleva 2 % Selské náměstí 56, Olomouc tel.: (+42) Hotel HESPERIA Brněnská 385 Olomouc tel.: (+42) , WIFI připojení, využití hotelé sauny a whirpool6 9 Hotel IBIS , 15 7 Wolkerova 29 Olomouc tel.: (+42) * pátekneděle Hotel MILOTEL * 15 1% Hamerská 46 Olomouc tel.: (+42) víkendová sleva 2 % 1 Hotel SENIMO pá ne 25% Pasteurova 1 Olomouc tel.: (+42) hotel.senimo.cz 11 Best hotel GARNI Na Střelnici 48 Olomouc tel.: (+42) ,7 Hotel HOTELOVÝ DŮM Velkomoravská 8 Olomouc tel.: (+42) Hotel PALÁC máje 27 Olomouc tel.: (+42) víkendové ceny sleva 2 % 13 Hotel U Dómu x x Dómská 4 Olomouc tel.: (+42) ; Hotel AKADEMIE Hrubá Voda 59 Hlubočky tel.: (+42)8 Hotel VALÁŠKŮV GRUNT Kozov 7, Bouzov-Kozov tel.: (+42) Cena včetně snídaně Hotel SOLITAIRE , 1 Kocourovec 2 Přáslavice tel.: (+42) Hotel GOLF RESORT Véska 89 Dolany tel.: (+42) , Penzion NA HRADĚ není Michalská 4, Olomouc tel.: (+42)9 2 Penzion FAM Veleslavínova 8 Olomouc tel.: (+42) turistické ubytování pouze VIIVIII Penzion GARNET Lazecká 88 Olomouc tel.: (+42) Pension KŘIVÁ Křivá 8 Olomouc tel.: (+42) víkendové ceny (pátekpondělí) sleva 2 % 4 Pension NA HRADBÁCH Hrnčířská 3 Olomouc tel.: (+42) ,10 13 POET S CORNER Hostel private 1 2 private Sokolská 1 Olomouc tel.: (+42) Penzion v jízdárně x Lazecká 81 Olomouc tel.: (+42) skupinové slevy Ubytovna Hodolany x 58 Pavelkova 2a Olomouc tel.: (+42) remniubytovani.cz Penzion CARUSO Střední novosadská 3 Olomouc tel.: (+42)11 Minihotel UNO ne (nelze) Řepčínská 11 Olomouc tel.: (+42) , Pension ANGELUS Wurmova 1 Olomouc tel.: (+42) Vojenská ubytovna II x Hněvotínská 9 Olomouc tel.: (+42) Penzion KORÁL (v ceně) U stavu 4 Olomouc tel.: (+42)12 De 4 11 U Morávky Omega centrum Vlkova Na Střelnici SK Sigma Olomouc 8 Lazecká Na Struze Dlouhá Černochova Centrum Semafor 9 Boleslavova Bořivojova Mlýnský potok Kubíčkova U Stadionu Helceletova Na Střelnici Wellnerova Hynaisova 7 1 Čechovy sady Krapkova směr aquapark Hynaisova Pöttingova Wolkerova Kollárovo náměstí třída Spojenců Palackého Tylova 8 Vančurova Bezručova Dánská Legionářská Švermova 13 náměstí Národních hrdinů třída Svobody Vídeňská Riegrova Barvířská Havlíčkova Javoříčská Sokolská Nešverova 6 8. května Smetanovy sady Studentská Švédská 5 Slovenská 28. října Mlýnská Palachovo nám. Lafayettova Pavelčákova Uhelná Nerudova Opletalova Horní náměstí Šemberova Lafayettova Remešova Vídeňská Dolní náměstí Křívá Mlýnská Zámečnická Aksamitova Kateřinská Blažejské náměstí Aksamitova Tržnice Franklinova U Výpadu Dobrovského Hanáckého pluku SokolskáKoželužská Pekařská Ostružnická Ztracená Mahlerova Michalská 1 Panská třída Svobody Žerotínovo náměstí 6 Purkrabská Kozí Na Hradě Kapucínská 2 Hrnčířská 4 1 Denisova Univerzitní 6 náměstí Republiky Bezručovy sady Mlýnský potok Botanická zahrada Lokomotiva Olomouc třída 17. listopadu třída 1. máje Mariánská Křížkovského Biskupské náměstí W Rozárium 9 Šantova Zamenhofova U Botanické zahrady Sbírkové skleníky Polská Galerie Šantovka Domovina Rooseveltova Polská 12 Krakovská13 Blahoslavova mlova směr Klášterní Hradisko Klicperova Veleslavínova Krameriova 2 U Podjezdu směr Svatý Kopeček Morava Hanušova Václava III. Černá cesta Pavlovická Pasteurova Letní kino Václavské náměstí Na Letné Sokolovská Pasteurova 1 urmova 13 5 Kosinova 12 třída 1. máje nábř. Přemyslovců Jiřího z Poděbrad U Reálky třída 17. listopadu Žižkovo náměstí Šmeralova Komenského 12 Šmeralova Morava Husova Masarykova třída Nábřeží Kavaleristů Praskova Wanklova U Soutoku Kpt. Nálepky Dukelská Bystřice 11 Nezvalova Charkovská Starodružiníků Dr. Milady Horákové Křižíkova Kaštanová Na Bystřičce Zeyerova Zeyerova Březinova Zeyerova Blanická Neumannova Vrchlického 3 Jeremenkova Divišova Hlavní nádraží ČD třída Kosmonautů Hálkova Jungmannova Smetanova Vejdovského Božetěchova Fibichova Štursova Wittgensteinova Tovární Tovární směr nádraží BUS 1314 Penzion MORAVIA Dvořákova 37 Olomouc tel.: (+42) Dětská postýlka 2 Kč 6 Penzion U JAKUBA A A % 8. května 9 Olomouc tel.: (+42) , Penzion U KAPLIČKY slevy při dlouhodobém ubytování Břetislavova 3 Olomouc tel.: (+42) , Penzion OLOMOUC slevy při dlouhodobém pobytu U hřiště 13 Olomouc tel.: ,15 7 Penzion Bellis ne 12 Šemberova 46/2 Olomouc tel.: (+42) Apartmán Olomouc Cena za apartmán/noc 14 dospělí dospělých 2 Lazecká 8 Olomouc tel.: (+42) Sleva při delším pobytu 8 Apartment AL CENTRO tř. Svobody 6 Olomouc tel.: (+42) sleva při delším pobytu Motel FORD JANIŠ Lipenská 7 Olomouc tel.: (+42) ,16 9 Ubytovna DHK ZORA nemají 6 8 doh. na pokojích umyvadlo se studenou vodou, společná sociální zařízení na chodbě služba: po do 19., útpá do 16., víkend po dohodě U Stadionu 6 Olomouc tel.: (+42) Ubytovna MARIE * 78* 117* tř. Svobody 41 Olomouc tel.: (+42) , Ubytovna ČERNOVÍR * cena při pobytu na 24 noci, ceny pro delší pobyt viz stránky ubytovny nástup na ubytování pouze v pracovní dny od 7. do 16., jinak dle domluvy /noc společná sociální zařízení na chodbě, jednoduché ubytování studentského typu Jablonského 86 Olomouc-Černovír tel.: (+42) VOJENSKÁ UBYTOVNA Křižíkova 2 Olomouc tel.: (+42)17 12 Hostel SPRÁVA KOLEJÍ A MENZ od 528 Šmeralova 12 Olomouc tel.: (+42) , skm.upol.cz Penzion u Bláhů od 748 slevy na karty absolventa UP, ISIC, ITIC, EURO26, GO25, HOSTELLING, FIYTO, IYHF a Karty mládeže Dolany 68 Dolany tel.: (+42) Penzion ARCHA % Darwinova 39 Olomouc Sv. Kopeček tel.: (+42) Penzion FOJTSTVÍ % děti do 5 let zdarma; skupiny nad 1 osob nebo pobyt delší než 2 dny: 35 Kč/os./noc E. F. Buriana 91, Olomouc Svatý Kopeček tel.: (+42) ,18 Penzion KŘELOV doh. Lipové náměstí 27 Křelov tel.: (+42) , LOVECKÁ CHATA Vodní 6 Horka nad Moravou tel.: (+42) Penzion AJKA /os. 5 sleva pro delší pobyty Šlikova 3 Samotišky u Olomouce tel.: (+42) , Penzion FARMÁŘSKÁ BAŠTA Na Kamenici 55 Velký Újezd tel.: (+42) ,19 Penzion HORKA Penzion MYSLIVNA slevy při pobytu na 5 a více nocí od 1 % Vodní 45 Horka nad Moravou tel.: (+42) Velký Újezd 163 Velký Újezd tel.: (+42) Penzion NA FIGLENĚ Slatinice 8 Slatinice tel.: (+42) , nafi Motel ZLATÁ KŘEPELKA * 4 6* Skrbeň tel.: (+42) * pokoje se společným sociálním zařízením na chodbě20 SLUŇÁKOV Centrum ekologických aktivit * 4 56* * 2 5 * pokoje s patrovými postelemi a sdíleným sociálním zařízením Skrbeňská 7 Horka nad Moravou tel.: (+42) , Ubytování KVĚTINOVÁ nemají 25 (v ceně) 8 Květinová 21A Křelov u Olomouce tel: (+42) , VRCHNOSTENSKÝ ŠPITÁLEK společenská místnost: 8 Špitální 46 Velký Újezd tel.: (+42) , Minipenzion Na Vyhlídce x Hněvotín 429 Hněvotín tel.: (+42)21 Nabídka informačního centra pro turistickou sezonu 215 Information centre Offer for the Tourist Season 215 VÝSTUP NA RADNIČNÍ VĚŽ Výstup na vyhlídkový ochoz 75 metrů vysoké radniční věže služba provozována celoročně TOWN HALL TOWER CLIMB Fabulous views from a 75-metre-high Town Hall Tower open year-round STÁLÉ EXPOZICE NA RADNICI Expozice v budově radnice služba provozována celoročně PERMANENT EXPOSITIONS AT THE TOWN HALL Exhibition at the Town Hall open year-round OLOMOUC V KOSTCE Hodinová prohlídka s výstupem na radniční věž OLOMOUC IN A NUTSHELL An hour-long guided tour including a climb up the Town Hall tower open KRYT CIVILNÍ OBRANY Pozůstatky obranného budování z 5. let 2. století CIVIL DEFENSE SHELTER Remains of defense works from the 195 th open OLOMOUCKÉ TVARŮŽKY K zakoupení v automatu OLOMOUC TVARŮŽKY CHEESE Sold through a vending machine OLOMOUC REGION CARD Karta, se kterou ušetříte OLOMOUC REGION CARD A tourist card that saves you money PŮJČOVNA A ÚSCHOVNA KOL A ZAVAZADEL provozováno BICYCLES AND LUGGAGE STORAGE AND RENTAL available PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA služba provozována celoročně GUIDE SERVICES service is available year-round INFORMAČNÍ CENTRUM OLOMOUC OLOMOUC INFORMATION CENTRE Horní náměstí radnice Upper Square Town Hall tel.: , Otevřeno denně Open daily 9:19: tourism.olomouc.eu 21 Podobné dokumenty PRODANÉ NEMOVITÉ VĚCI V OBDOBÍ 2006 2014 BUDOVY, BYTOVÉ A NEBYTOVÉ JEDNOTKY S KUPNÍ CENOU OD 1.000.000,- Kč BUDOVY ADRESA TYP NEMOVITOSTI MÍSTNÍ NÁZEV KUPNÍ CENA ROK 2006 Kateřinská 10 historický objekt Více Olomouc za časů Lucemburků Česko země příběhů Olomouc za časů Lucemburků Olomouc - Litovel - Uničov - Bouzov Délka: 63 Časová náročnost: 1 den Olomouc je od Prahy vzdálena přibližně 280 kilometrů, autem pojedete celou trasu po dálnici. Více Parametry autobusových zastávek MHD Olomouc Parametry autobusových zastávek MHD Olomouc Olomouc Aut.nádr. podchod Ano Ano Ano 2 řádky do centra Olomouc Aut.nádr. podchod Ano Ano Ano Olomouc AŽD Ano Ano Ne Olomouc AŽD Ano Ano Ne Bukovany Bukovany Více Střední školy Olomouckého kraje 2014/15 Střední školy Olomouckého kraje 2014/15 Název školy Adresa Telefon e-mail web Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola, Přerov, Denisova 3 Gymnázium Jakuba Škody, Přerov, Komenského 29 Gymnázium, Více Město Název organizace Adresa Telefon Web Základní školy v okrese Informační centrum pro mládež Strana 1 7.10.2014 Město Název organizace Adresa Telefon Web Babice Bělkovice - Lašťany Bílá Lhota Blatec Hlubočky Hlubočky - Mariánské Údolí Základní Více JIHLAVA - UBYTOVÁNÍ. Penzion Atlet Jihlava (Penzion) JIHLAVA - UBYTOVÁNÍ Penzion Atlet Jihlava (Penzion) Mlýnská 2 Jihlava, Oblast: Jihlava Telefon: 608206305, 567212707 Email: [email protected] WWW: http://penzion-jihlava.cz Kapacita: 45 Cena od: Více BEZBARIÉROVOST KRAJSKÝCH ŠKOL Z HLEDISKA POHYBU BEZBARIÉROVOST KRAJSKÝCH ŠKOL Z HLEDISKA POHYBU Vysvětlivky: odpověď ANO: odpověď NE: Název školy Adresa Telefon Bezbariérový vstup - bez schodů, příp. rampa, výtah, šířka vstupních dveří Přístupné šatny Více Vymezení volebních okrsků města Šumperka a umístění volebních místností pro volby do Evropského parlamentu konané ve dnech 23. a Vymezení volebních okrsků města Šumperka a umístění volebních místností pro volby do Evropského parlamentu konané ve dnech 23. a 24. 5. 2014 1. Městský dům dětí a mládeţe Šumperk, nám. Míru 20 nám. Míru, Více Kam mám jít volit? Volební okrsek č. 1. Volební okrsek č. 2. Volební okrsek č. 3. Místo konání voleb: Kam mám jít volit? Místo konání voleb: Volební okrsek č. 1 místem konání voleb je volební místnost: ZŠ Václava Havla v Kralupech nad Vltavou Lobečku, Revoluční 682 jídelna ul. Vltavská, Lidická, Ke Koupališti, Více NABÍDKA FESTIVALOVÝCH BALÍČKŮ 2016 Svátky Písní Olomouc 2016 NABÍDKA FESTIVALOVÝCH BALÍČKŮ 1 44. Mezinárodní festival pěveckých sborů Svátky písní 2016 Pobytové balíčky Cestovní náklady, ubytování a stravování si hradí každý sbor na Více Bloky ulic pro čištění města 1. MĚSTO - STŘED Bloky ulic pro čištění města chodník z Lidické ke kulturnímu domu okolo 1.ZŠ Dlouhá Mírové náměstí Dominikánské náměstí Velká Dominikánská Malá Dominikánská Annenská Vavřinecká Kapucínská Více Oddělení sociálně právní ochrany dětí a sociální práce Vedoucí oddělení kurátorka mládeže Bc. Martina Škapová obvod HRANICE: Bezručova Galašova Hálkova Husitská Hviezdoslavova Jiřího z Poděbrad K. Světlé Kollárova Kpt. Jaroše Kramolišova Máchova Nádražní Na Více portovní hala Louny Městská spo Penzion Alena Hotel & Café Caramell Hotel Černý Kůň více na http://www.mulouny.cz/infocentrum/ Ubytování Louny více na http://www.mulouny.cz/infocentrum/ Ubytování Louny Městská spo portovní hala Louny cena: Rybalkova 2673, Louny p. Svoboda, +420 774 225 590, [email protected] 50Kč /os/noc, karimatka, spacák vlastní Více MĚSTSKÝ ÚŘAD LANŠKROUN Kancelář starosty a tajemníka Kancelář starosty a tajemníka nám. J. M. Marků 12 Lanškroun - Vnitřní Město 563 01 Lanškroun www.lanskroun.eu Vyřizuje: Brejšová Telefon: +420 465 385 269 E-mail: [email protected] Čj.: MULA Více O Z N Á M E N Í. o době a místě konání voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje a do Senátu Parlamentu České republiky O Z N Á M E N Í o době a místě konání voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje a do Senátu Parlamentu České republiky Starosta města Vlašim podle 29 zákona čís. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev Více VOLBY DO ZASTUPITELSTVA MĚSTA OSTROVA 10. a 11. října 2014 Místem konání voleb pro volební okrsek č. 1. Městský dům dětí a mládeže Ostrov, Školní ul. čp. 231 Bezručova, Dlouhá, Hroznětínská, Husova, Jáchymovská 163-167, 169, 171-175, 181-187,196, 201-205, 207, Více Základní školy na území města Olomouc ve šk. roce 2006/07 Název právnické osoby dle zřizovací listiny adresa právnické osoby Kapacita Počet Kapacita Počet Počet zřizovatel: církev MŠ dětí MŠ ZŠ žáků ZŠ učitelů Základní škola sv. Voršily v Olomouci Aksamitova Více Druh přestupku : Počet přestupků ostatních : Místo 50/1a - krádež 152 Okružní 50/1a - krádež 86 Konečná 50/1a - krádež 44 Vrahovická 50/1a - krádež 42 Žižkovo nám. 50/1a - krádež 40 Plumlovská 50/1a - Více Město Uherské Hradiště přehled přidělených ulic Legenda značek St Smrtka František poř. název ulice katastrální území pracovník 1 1. máje Mařatice Bu 2 28. října Bu 3 28. října Sady Do 4 Bedřicha Buchlovana Mařatice Do 5 Boženy Němcové Do 6 Derflanská Mařatice Do 7 Dlouhá St 8 Dolní Více III. KONFERENCE SESTRA V PRAXI POŘADATELÉ II. interní klinika FN Olomouc Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče VFN a 1. LF UK Praha Česká společnost pro léčbu rány III. KONFERENCE SESTRA V PRAXI 16. dubna 2010, Olomouc Více [email protected] www.jesenik.org ATIC Lázeňské informační centrum - Prieesnitzovy léčebné lázně Město ATIC Název Adresa PSČ Telefon E-mail, www Bělá pod Pradědem Obecní knihovna a Informační centrumdomašov 4 790 85 584 452 834 [email protected] www.bela.cz Bludov MIS - Kulturní dům Bludov Tř. A. Kašpara Více ZMĚNA Č. II ÚZEMNÍHO PLÁNU OLOMOUC ZMĚNA Č. II ÚZEMNÍHO PLÁNU OLOMOUC Pořizovatel Magistrát města Olomouce, Odbor koncepce a rozvoje Paré Objednatel Zhotovitelé Etapa Část Statutární město Olomouc Ing. arch. David Mareš (třiarchitekti), Více Příloha č. 2 - PLÁN LETNÍ ÚDRŽBY KOMUNIKACÍ V ŘÍČANECH Příloha č. 2 - PLÁN LETNÍ ÚDRŽBY KOMUNIKACÍ V ŘÍČANECH úklid komunikací 3 x týdně Masarykovo nám. ( celá severní část) Rondel Zborovská úklid komunikací 1 x týdně Cesta Svobody Scheinerova Olivova (přejezd-točna) Více HUSTOPEČE. Hotel Rustikal. Vodáková Dagmar. Na Hradbách 5. 693 01 Hustopeče. tel.: 519 411 680. fax: 519 413 837. [email protected]. www.rustikal. HUSTOPEČE Hotel Rustikal Vodáková Dagmar Na Hradbách 5 693 01 Hustopeče tel.: 519 411 680 fax: 519 413 837 [email protected] www.rustikal.cz Hotel Centro Husova 8 693 01 Hustopeče tel.: 519 413 760 fax: Více Výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku Výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku Platnost k 03.07.2015 07:54:37 Obchodní firma: Okna Macek a.s. Sídlo: Identifikační číslo osoby: 26906724 Statutární orgán nebo jeho členové: Jméno a příjmení: Více Abecední soupis školních kronik bývalých okresů Litovel, Olomouc-město, Olomouc-venkov a Šternberk. (Stav ke dni 30. dubna 2006.) Abecední soupis školních kronik bývalých okresů Litovel, Olomouc-město, Olomouc-venkov a Šternberk. (Stav ke dni 30. dubna 2006.) (Údaje jsou řazeny v pořadí: název obce, název školy, časový rozsah kroniky, Více Město Znojmo. Obecně závazná vyhláška Města Znojma. č. 3/2007. Čl. 1 Úvodní ustanovení. Čl. 2 Třídění a svoz komunálního odpadu Město Znojmo Obecně závazná vyhláška Města Znojma č. 3/2007 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na Více MĚSTO BLANSKO OZNÁMENÍ O DOBĚ A MÍSTĚ KONÁNÍ VOLBY PREZIDENTA REPUBLIKY MĚSTO BLANSKO OZNÁMENÍ O DOBĚ A MÍSTĚ KONÁNÍ VOLBY PREZIDENTA REPUBLIKY Starosta Města Blansko podle zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších Více Ubytování v Novém Jičíně Ubytování v Novém Jičíně 1. Hotely 2. Penziony 3. Ubytování v soukromí 4. Ubytovny 1 1. Hotely Hotel Kalač *** hotel se nachází asi 10 minut od centra přijímáme platbu kreditními kartami všech druhů Dvořákova Více 348/2008 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 9. září 2008 348/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. září 2008 o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Více oznamuje 1. Volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 67 a volby do Zastupitelstva Moravskoslezského kraje se uskuteční O Z N Á M E N Í o době a místě konání společných voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 67 a do Zastupitelstva Moravskoslezského kraje Starosta města Nový Jičín podle 15 zákona Více *** hotel Amber Černigov kapacita 350 lůžek ***hotel Alessandria kapacita 230 lůžek **hotel Garni kapacita 50 lůžek **hotel Stadion *** hotel Amber Černigov Riegrovo nám. 1494 tel 495 814 111 500 02 Hradec Králové fax 495 521 998 e-mail [email protected] [email protected] web www.cpihotels.cz kapacita 350 lůžek Hotel s vysokým Více OZNÁMENÍ o době a místě konání voleb do zastupitelstva města OZNÁMENÍ o době a místě konání voleb do zastupitelstva města Starosta města Jirkova podle 29, zákona č. 491/2001 Sb., o volbách so zastupitelstev obcí a o změně a doplnění některých dalších zákonů, o z Více Informace pro zahraniční uchazeče o studium v akademickém roce 2015/2016 Intervenční centra v České republice IC Benešov Právnická osoba: profem o.p.s. Adresa: Piaristická kolej Masarykovo nám. 1, 256 01 Benešov Tel: 774 433 034 (osobní konzultace po předchozí telefonické domluvě) Více Odbor sociálních věcí a zdravotnictví. oddělení sociálně právní ochrany dětí Mgr. Dana Balážová vedoucí Náhradní rodinná péče pro oblast Nový Bor - Arnultovice: Akátová Lidická Polní U Slévárny B. Egermanna Lipová Prokopa Velikého U Studánky Dobrovského Luční Příkrá U Vodárny Gen.Svobody Více Kulturní informační turistická a cestovní agentura - www.kita.cz. OTROKOVICE Výrobce a provozovatel OLOMOUC HODONÍN LUHAČOVICE Kulturní informační turistická a cestovní agentura - www.kita.cz OTROKOVICE Výrobce a provozovatel OLOMOUC HODONÍN LUHAČOVICE OLOMOUC - město s nejvíce památek na Moravě - Vláček v provozu květen-srpen Více SMĚRNICE Olomouckého kraje PRAVIDLA HODNOCENÍ ŘEDITELŮ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ ZŘIZOVANÝCH OLOMOUCKÝM KRAJEM SMĚRNICE Olomouckého kraje č. 6/2015 ze dne 2. 4. 2015, kterou se mění směrnice č. 6/2014 schválená Radou Olomouckého kraje pod č. UR/49/29/2014 ze dne 29. 9. 2014 PRAVIDLA HODNOCENÍ ŘEDITELŮ PŘÍSPĚVKOVÝCH Více Hotel Amaraigua 3* Ceník Dvoulůžkový pokoj (2 lůžka, 1 přistýlka) Dospělá osoba v jednolůžkovém 14 720 Kč. Datum 03.08.13-10.08.13 Hotel Amaraigua 3* Typ zájezdu Stát Destinace Lokace u moře Španělsko Costa Brava Malgrat de Mar Datum 03.08.13-10.08.13 Délka Strava Odjezd z Typ ubytování Cena od 8 dní all inclusive vlastní hotel 11 Více Volby do zastupitelstev krajů a Volby do senátu Parlamentu ČR Okrsek : 1 Budova Základní školy, 9. května 489, Sezimovo Ústí Sezimovo Ústí 223E Jiráskova 441 443 444 446 448 449 450 488 1115 1122 1131 1156 1444 1445 1446 Ke Hvězdárně 474 475 476 477 478 479 480 481 Více Liberec Cup. For Children and Cadets. Ceska Lipa. Czech Republic. Sports Hall Hotel Lipa The 1 th Liberec Cup Dear Friends, For Children and Cadets 14 th November, 2009 Ceska Lipa Czech Republic Sports Hall Hotel Lipa We have the pleasure to invite you to participate in our karate competition Více Ubytování Hotely. Hotel Gurmán. Detail Detail. Detail [ ] [ ] [ ] Ubytování Hotely Hotel Gurmán 10 kompletně vybavených pokojů, nejnáročnějším zákazníkům můžeme nabídnout zámecké či královské apartmá s výhledem na zámek a vybavením pro prožití těch nejkrásnějších chvil. Více a) Příspěvkové organizace v oblasti školství Správce: vedoucí odboru Mgr. Miroslav Gajdůšek, MBA a) Příspěvkové organizace v oblasti školství Správce: vedoucí odboru Mgr. Miroslav Gajdůšek, MBA Rekapitulace hospodaření /výsledek hospodaření/ za rok 2009 - okres Olomouc ORG Název školy Adresa Náklady Více Plán výkopových prací pro rok 2015 Plán výkopových prací pro rok 2015 VN, NN 17.listopadu 2 - Alšova Alšovo nám. Baarova 3. Q. Bakaláře Boční Bořivojova B.Němcové Budějovická 2 - Budovatelská Budovcova Burketova Čechova Čelakovského Denisova Více Seznam komunikací, kde není možné používat pro zimní posyp sůl příloha č.1 Seznam komunikací, kde není možné používat pro zimní posyp sůl 5. května Baarova cesta na Mostnou horu Dolní Rybářská Dómské náměstí Družstevní - chodníky Dykova Fillova Fügnerova Habrová Heydukovu Více Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje Provozovatel linky 895 3 - Dopravní podnik města Olomouce, a.s., Koželužská 1, 771 Olomouc, tel. 5855331, fax 5855335 @ Trnkova 71 0 @ V Kotlině 71 2 @ Šantovka 71 4 @ Tržnice 71 6 @ Okresní soud 71 8 Více Hotel Caprici 3* Ceník Dvoulůžkový pokoj (2 lůžka, 1 přistýlka) Dospělá osoba v jednolůžkovém 12 320 Kč. Datum 03.08.13-10.08.13 Hotel Caprici 3* Typ zájezdu Stát Destinace Lokace u moře Španělsko Costa Brava Santa Susanna Datum 03.08.13-10.08.13 Délka Strava Odjezd z Typ ubytování Cena od 8 dní polopenze vlastní hotel 9 150 Kč Více Statut místních skupin. Český rybářský svaz místní organizace Olomouc Statut místních skupin. Organizační,hospodářské a finanční zásady místních skupin Březen 2008 Pracovní povinnost: Držitelé povolenky dospělí a mládež 16-18 Více MŠ Kundratická, MŠ Písečná, MŠ 17.listopadu, MŠ Zahradní, MŠ Školní pěšina, MŠ Růžová Vývozní termíny bioodpadů z nádob o objemu 120 litrů z domácností pro rok 2016 Oblast č. 1 ulice: Hutnická, Šípková, Kamenný Vrch - Canaba, Jarní, Jasmínová, Mostecká, Tomáše ze Štítného, Dostojevského, Více Tarif Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje Tarif Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje Příloha č. 6 Seznam zastávek MHD Hranice, MHD Olomouc, MHD Prostějov, MHD Přerov, MHD Šumperk, MHD Zábřeh v Integrovaném dopravním systému Olomouckého Více OZNÁMENÍ o době a místě konání voleb do Evropského parlamentu OZNÁMENÍ o době a místě konání voleb do Evropského parlamentu Starostka města Hlinska podle ~ 32 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších Více NABÍDKA UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ 2011 MěDK Elektra, příspěvková organizace Městské a turistické informační centrum Luhainfo Masarykova 950, 763 26 Luhačovice Tel.: 577 133 980 www.luhacovice.cz E-mail: [email protected] NABÍDKA UBYTOVÁNÍ Více Tarif Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje. MHD Hranice Tarif Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje Příloha č. 6 Seznam zastávek MHD Hranice, MHD Olomouc, MHD Prostějov, MHD Přerov, MHD Šumperk, MHD Zábřeh v Integrovaném dopravním systému Olomouckého Více 2, 24 KALENDÁŘ SOUTĚŽE ADRESÁŘ HRACÍCH MÍSTNOSTÍ MHD: TR Název úřadu Adresa Telefon Email Fax Úřední doba pro veřejnost Středočeský kraj materiál-kontaktní místo Benešov K Pazderně 906, 256 01 Benešov 974871300 [email protected] 974871307 materiál-kontaktní Více Plán likvidace plevele Plán likvidace plevele Technická správa města Loun s.r.o. provádí od dubna do listopadu likvidaci plevele na komunikacích ve městě Louny a v městských částech Brloh a Nečichy. V nadcházející sezoně bude Více Stránka 1. Absolventi šk. rok 2015/2016 celkem. Nezaměstnaní absolventi na ÚP k Neúspěšnost absolventů JE 60045141 Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 79-41-K/41 Gymnázium - všeobecné (4leté) 28 0 0% JE Komenského 281/3, 79001 Jeseník 79-41-K/81 Gymnázium - všeobecné (8leté) 43 1 2% JE 577391 Hotelová škola Více MASARYKOVU UNIVERZITU SMLUVNÍ CENY PRO HOTELY PRAHA SMLUVNÍ CENY PRO MASARYKOVU UNIVERZITU 2015 HOTELY PRAHA Možnosti a podmínky ubytování ve vybraných brněnských hotelech pro hosty Masarykovy univerzity za smluvní ceny. Masarykova univerzita Odbor vnějších Více Ubytování pro zaměstnance resortu MO a civilní veřejnost U Prioru 8, Praha 6, 6 00, tel:+40 97 / fax: +40 97 8 Email: [email protected], [email protected], Internet: www.svbf.cz Ubytování pro zaměstnance resortu MO a civilní veřejnost 48 49'9.858"N, 4 '40.07"E Více Ceník: Španělsko, Menorca 55+ PODZIM 2016 Hotel: Vacances Menorca Resort 4* Ceník: Španělsko, Menorca 55+ PODZIM 2016 Hotel: Vacances Menorca Resort 4* Termín Počet nocí Cena za osobu 55+ ve dvoulůžkovém pokoji s polopenzí Cena za 3. osobu na přistýlce s polopenzí * plnou penzi Více Hotel Rosa Nautica 3* Hotel Rosa Nautica 3* Typ zájezdu Stát Destinace Lokace u moře Španělsko Costa Brava Datum 10.08.13-17.08.13 Délka Strava Odjezd z Typ ubytování Cena od 8 dní polopenze vlastní hotel 7 800 Kč Ceník Dvoulůžkový Více Katalog zeleně města Olomouce reprezentuje jednotlivé kategorie funkčních typů zeleně v Olomouci. Do tohoto obrázkového katalogu byly vybrány Katalog zeleně města Olomouce reprezentuje jednotlivé kategorie funkčních typů zeleně v Olomouci. Do tohoto obrázkového katalogu byly vybrány konkrétní lokality s typickými vegetačními prvky veřejného Více INFORMACE voličům o době a místě konání II. kola volby prezidenta České republiky INFORMACE voličům o době a místě konání II. kola volby prezidenta České republiky Starostka města Hlinska podle ~ 34 odst. 1 písm. b) zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezi denta republiky a o změně některých Více Město Ulice Č.p. Poznámka Havířov - Město 1.máje 11/830 Havířov - Město 1.máje 9/831 Havířov - Město 1.máje 7/832 Havířov - Město 1. Město Ulice Č.p. Poznámka 1.máje 11/830 1.máje 9/831 1.máje 7/832 1.máje 1/844 Havířov- Město 1.máje 3/843 1.máje 5/842 1.máje 10/957 1.máje 12/958 17.listopadu 13/916 17.listopadu 11/917 17.listopadu Více MĚSTO BLANSKO. OZNÁMENĺ O DOBĚ A MĺSTĚ KONÁNÍ VOLEB DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY A VOLEB DO ZASTUPITELSTVA KRAJE MĚSTO BLANSKO OZNÁMENĺ O DOBĚ A MĺSTĚ KONÁNÍ VOLEB DO SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY A VOLEB DO ZASTUPITELSTVA KRAJE Starosta města Blansko podle 515 odst. 1 zákona č, 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu Více 13. ročník MEZINÁRODNÍ ŠACHOVÝ FESTIVAL INGEM PLZEŇ 2014 13. ročník MEZINÁRODNÍ ŠACHOVÝ FESTIVAL INGEM PLZEŇ 2014 16. 23. 8. 2014 PLZEŇ ČESKÁ REPUBLIKA Šachový klub 64 Plzeň pořádá 13. ročník mezinárodního šachového festivalu INGEM PLZEŇ 2014 hraného zároveň Více MAGISTRÁT MĚSTA LIBEREC a ÚŘAD MĚSTSKÉHO OBVODU LIBEREC VRATISLAVICE NAD NISOU MAGISTRÁT MĚSTA LIBEREC a ÚŘAD MĚSTSKÉHO OBVODU LIBEREC VRATISLAVICE NAD NISOU INFORMACE PRO VOLIČE o době a místě konání volby prezidenta Primátorka města Liberec a starosta Městského obvodu Liberec Vratislavice Více KRKONOŠE. HORSKÁ UBYTOVÁNÍ\l BS - Registrační formulář pro ubytovatele 1. Sídlo firmy / provozovna Název firmy: Obec: Ulice: IČO: Č. orientační Č. popisné VAT ID (DIČ): Číslo účtu: PSČ: Regionální zatřídění: E-mail: Tel.: Fax: Poskytované Více Otázky z dotazníkového šetření za účelem zjištění stavu, využitelnosti a rozvoje sportovišt ve v městech Olomouckého kraje Otázky z dotazníkového šetření za účelem zjištění stavu, využitelnosti a rozvoje sportovišt ve v městech Olomouckého kraje 1. Má Vaše škola vlastní sportovní zařízení? 2. Velikost v m2 3. Jaká je vytíženost Více www.hustopece-city.cz ubytováníá í zajímavosti kultura www.hustopece-city.cz sport kultura ubytováníá í zajímavosti Hustopeèe ubytování, restaurace, sklípky 1 Město Hustopeče nabízí svým obyvatelům a návštěvníkům celou řadu vyžití: kulturního, společenského Více Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Olomouci Úřad práce ČR Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Olomouci Kontaktní pracoviště v Jeseníku Kontaktní pracoviště v Prostějově Kontaktní pracoviště v Přerově Kontaktní pracoviště v Šumperku Olomoucký Více Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Olomouci Úřad práce ČR Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Olomouci Kontaktní pracoviště v Jeseníku Kontaktní pracoviště v Prostějově Kontaktní pracoviště v Přerově Kontaktní pracoviště v Šumperku Olomoucký Více V LEDČI NAD SÁZAVOU A BLÍZKÉM OKOLÍ U B Y T O V Á N Í V LEDČI NAD SÁZAVOU A BLÍZKÉM OKOLÍ Turistické informační centrum Husovo náměstí 60 584 01 Ledeč nad Sázavou Tel.: 569 721 471 Email: [email protected] www.ledecsko.cz HOTEL KASKÁDA *** Více Dodatek č. 4 ke Smlouvě Dodatek č. 4 ke Smlouvě o poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany pro školské příspěvkové organizace zřizované Olomouckým krajem, uzavřené dne 29. 10. 2004 Více Seznam veřejně přístupných ploch ve Žďáře nad Sázavou Seznam veřejně přístupných ploch ve Žďáře nad Sázavou 1. Plochy kolem České pojišťovny (ul. Dolní), polikliniky (vč. parkoviště před hl. vchodem) a bývalé prodejny Julius Meinl (ul. Studentská). 2. Libušín Více Střední průmyslová škola, Karviná, příspěvková organizace Obchodní akademie Karviná, s.r.o. Střední zdravotnická škola, Karviná, příspěvková Název školy Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, příspěvková organizace Gymnázium Františka Živného, Bohumín, Jana Palacha 794, příspěvková organizace Střední škola, Bohumín, příspěvková organizace Všeobecné Více Foto katalog alergologicky rizikových lokalit v zájmových oblastech území města Olomouce Foto katalog alergologicky rizikových lokalit v zájmových oblastech území města Olomouce Jonáš Gazdík 2014 0 Oblast 5, Envelopa Obr. 1 výsadba lip srdčitých na tř. Kosmonautů (22. 6. 2014) Obr. 2 vrby Více Loštice. Muzeum tvarůžků Loštice Program zájezdu 8:00 Sraz u klubí na Dubí 10:00 Plánovaná prohlídka Muzea tvarůžků Loštice 12:00 Příjezd do Olomouce, rozchod xx:xx Odjezd z Olomouce dle domluvy v autobuse Loštice Zdejší dominantou je Více SDH Dub 732 673 646 www.dubnadmoravou.cz Dub nad Moravou icm Strana 1 24.11.2014 Neziskové organizace pro volný čas dětí a mládeže v okrese Obec Název organizace Adresa Telefon Web Zdroj Bělkovice SDH Bělkovice 774 804 466 www.hasicibl.webgarden.cz Červená Lhota Více TRASA Č. 1 MULTIKÁRA TRASA Č. 1 MULTIKÁRA Velká Dlážka po obou stranách Velká Dlážka prostranství u ZŠ Kopaniny Kopaniny ZŠ Bajákova 18 MŠ Za Mlýnem nábř. Rudolfa Lukaštíka Brabansko (kolem sokolovny) most Míru oboustranně Více Nasazení nízkopodlažních vozidel na linky MHD platné od 13. 12. 2015 Spoje garantované nízkopodlažními tramvajemi: všechny spoje linek č. a, vybrané spoje linek č.,,, 6 a 7 Spoje garantované nízkopodlažními autobusy: linka č. 0, kurz č., linka č., všechny linka č., všechny Více Ceny placeného stání silničních motorových vozidel na místních komunikacích nebo jejich úsecích v členění do vymezených oblastí města Ceny placeného stání silničních motorových vozidel na místních komunikacích nebo jejich úsecích v členění do vymezených oblastí města I. Vymezení oblastí města (dále jen sazebník ) s platností od 18. ledna Více Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/26.0047 Matematika pro všechny Univerzita Palackého v Olomouci Tematický okruh: Závislosti, vztahy, práce s daty Gradovaný řetězec úloh Téma: Měřítko mapy Autor: Jana Slezáková Více MĚSTO ŠUMPERK ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ MĚSTO ŠUMPERK OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Č. 3/2015, KTEROU SE STANOVÍ SYSTÉM SHROMAŽĎOVÁNÍ, SBĚRU, PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ VZNIKAJÍCÍCH NA ÚZEMÍ MĚSTA ŠUMPERKA A SYSTÉM Více REZERVACE UBYTOVÁNÍ Objednávku ubytování zašlete e-mailem na [email protected] co nejdříve, pokud možno do 31. července 2012. ELEN 2012 Praha Česká republika, 11. 09. 12. 09. 2012 Místo konání: Masarykova kolej, Thákurova 1, Praha 6 * REZERVACE UBYTOVÁNÍ Objednávku ubytování zašlete e-mailem na [email protected] co nejdříve, Více ŠKOLY S NEJLEPŠÍMI VÝSLEDKY ŠKOLY S NEJLEPŠÍMI VÝSLEDKY TOP 10 GYMNÁZIÍ V ČR (DLE VÝSLEDKŮ SPOLEČNÉ ČÁSTI MZ) TOP 10 SOŠ V ČR (DLE VÝSLEDKŮ SPOLEČNÉ ČÁSTI MZ) NÁZEV ŠKOLY KRAJ 1 Střední škola - Waldorfské lyceum Křejpského 1501 Praha Více Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2011 Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2011 Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s.r.o. Úsek cestovního ruchu Destinační management Náměstí Svornosti 2 381 01 Český Krumlov www.ckrumlov.cz/destination Více Oznámení. o době a místě konání voleb do zastupitelstva kraje Oznámení o době a místě konání voleb do zastupitelstva kraje Starosta města Strakonice podle podle 27 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, oznamuje: 1. Více OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 3/2015 kterou se stanoví školské obvody základních škol zřizovaných statutárním městem schválena dne 12. října 2015 účinnost od 1. ledna 2016 Více MASARYKOVU UNIVERZITU SMLUVNÍ CENY PRO HOTELY BRNO SMLUVNÍ CENY PRO MASARYKOVU UNIVERZITU 2015 HOTELY BRNO Možnosti a podmínky ubytování ve vybraných brněnských hotelech pro hosty Masarykovy univerzity za smluvní ceny. Masarykova univerzita Odbor vnějších Více Dotazník pro ubytovací kapacity. 1. Název a typ zařízení (hotel, penzion,..): 2. Provozovatel: 3. Jedná se o nájemce nebo majitele? 4. Dotazník pro ubytovací kapacity 1. Název a typ zařízení (hotel, penzion,..): 2. Provozovatel: 3. Jedná se o nájemce nebo majitele? 4. Adresa: Telefon: Mobil: E-mail: Fax: http:// 5. Umístění (vyznačit): Více Ř Í Z E N Í R O Z V O J E H O T E L O V É H O Ř E T Ě Z C E. J A N K R A T I N A generální ředitel CPI Hotels, a.s. H O T E L O V É H O Ř E T Ě Z C E J A N K R A T I N A generální ředitel CPI Hotels, a.s. 13.5.2008 Clarion Congress Hotel Prague Clarion Hotel Prague Old Town Quality Hotel Prague Comfort Hotel Prague Více Po dobu turnaje v prostorách Wi-Fi Free. Turnaj se koná za podpory statutárního města Liberec. Zlatá Želva BEAN. SOKOL CUP Tvarůžkův memoriál ROZPIS SOUTĚŽÍ Č. 5 2013/14 Setkání jubilantů a pamětníků se uskuteční v pátek 20.6.2014 od 17 h. v Praze. Pozor změna začátku M ČR v kordu žaček dne 31.5.2014 v Praze: 14.30 h. (původně 10.30 h.). Upozornění Více Název Adresa Kategorie Sezónní provoz Počet pokojů Příloha č. 1 Seznam ubytovacích zařízení ORP Třeboň. Název Adresa Kategorie Sezónní provoz Počet pokojů Počet míst pro stany a Pagina karavany HOTEL ZLATÁ HVĚZDA Třeboň, Třeboň I, Masarykovo nám. 107 Hotel Více Počet žáků středních škol (v denní formě vzdělávání) ve městě Olomouc ve šk. roce 2006/0 Počet žáků středních škol (v denní formě vzdělávání) ve městě Olomouc ve šk. roce 2006/0 Název školy Adresa Ředitel-ka Telefon Gymnázium, Olomouc - Hejčín, Tomkova 45 Tomkova 45, Olomouc 779 00 RNDr. Evžen Více Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České Více Škola Ulice Obec PSČ Okres Kraj Něm. škola v Pze s.r.o. Schwarzenberská 700/1 Praha 5 - Jinonice 15800 Praha 5 Hlavní město Praha Gymnázium Oty Pavla

https://www.uoou.cz/stanovisko-c-2-2011-zpracovani-osobnich-udaju-na-zaklade-souhlasu-ve-smlouve-nebo-vseobecnych-obchodnich-podminkach-a-s-tim-souvisejici-problemy/d-1527

Stanovisko č. 2/2011 – Zpracování osobních údajů na základě souhlasu ve smlouvě nebo Všeobecných obchodních podmínkách a s tím související problémy: Úřad pro ochranu osobních údajů 2_2011 [PDF, 332 kB] srpen 2011, aktualizace únor 2014[1] V souvislosti s řadou smluvních vztahů, zejména tzv. spotřebitelských smluv mezi dodavatelem a spotřebitelem, dochází ke zpracování osobních údajů fyzické osoby. V takovém případě je dodavatel, tj. profesionál (podnikatel) v postavení poskytovatele určité služby nebo zboží, v postavení správce osobních údajů a spotřebitel, který je fyzickou osobou, v postavení subjektu údajů (dále jen „klient“). V praktické rovině se lze velmi často setkat s tím, že součástí smluvních ujednání jsou tzv. Všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP“), kterými si dodavatel upravuje formulářovým způsobem podmínky jím uzavíraných smluvních vztahů. Toto stanovisko se zaměřuje především na některé instituty zpracování osobních údajů (souhlas a informační povinnost) používané právě ve VOP, ale shodná východiska platí i pro běžné smlouvy. V případě smluvního vztahu mezi podnikatelem (správcem osobních údajů) a klientem (subjektem údajů) nepochybně dochází a musí docházet ke zpracování osobních údajů, a to k řadě účelů [viz § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“)]. Tím nejběžnějším a nejzákladnějším účelem zpracování je uzavření a plnění smlouvy a s tím související identifikace smluvních stran. Je logické, že podnikatel potřebuje v řadě případů identifikovat svého klienta tak, aby mohli uzavřít platnou smlouvu, a potřebuje znát jeho identifikační údaje, aby mu mohl řádně plnit, tj. doručit zboží, poskytnout službu apod. Ke zpracování osobních údajů za tímto účelem přitom není potřeba souhlasu subjektu údajů, neboť zákon o ochraně osobních údajů tyto případy předpokládá v § 5 odst. 2 písm. b), a nevyžaduje tak nadbytečné udělování souhlasu vedle vlastního uzavření smlouvy. Lze přitom uvést, že se Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) nadále setkává s případy, kdy VOP obsahují ustanovení o souhlasu se zpracováním osobních údajů za účelem uzavření a plnění smlouvy a dokonce existencí tohoto souhlasu podmiňují trvání smluvního vztahu; taková ustanovení jsou pro klienta zavádějící a i případné odvolání souhlasu nemění nic na skutečnosti, že podnikatel může dále zpracovávat osobní údaje klienta bez jeho souhlasu. Namísto formulace souhlasu k účelu uzavření a plnění smlouvy je proto žádoucí zaměřit se na důsledné plnění informační povinnosti podle § 11 zákona o ochraně osobních údajů. Souhlas ve VOP Ve VOP se lze dále setkat s dalšími účely zpracování osobních údajů, ke kterým je již souhlas subjektu údajů nezbytný. Těmito účely jsou zejména přímý marketing (s výjimkou postupu podle § 5 odst. 5 zákona o ochraně osobních údajů, respektive použití osobních údajů k nabízení obchodů a služeb, a to buď přímo samotným podnikatelem, nebo i jejich předání za tímto účelem jiným subjektům), předání údajů do dlužnických registrů, nahrávání telefonních hovorů na zákaznické lince apod. V takových případech VOP obsahují formulaci o tom, že klient souhlasí se zpracováním osobních údajů za shora uvedeným účelem. K problematice souhlasu se Úřad vyjádřil ve stanovisku č. 2/2008 (Souhlas se zpracováním osobních údajů). Použití obecných závěrů tohoto stanoviska na problematiku VOP vede především k otázce posouzení dobrovolnosti úkonu klienta ve chvíli, kdy je mu předkládána formulářová smlouva, resp. VOP, obsahující text souhlasu se zpracováním osobních údajů. Podle § 4 písm. n) zákona o ochraně osobních údajů je souhlasem subjektu údajů svobodný a vědomý projev vůle, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů. Souhlas se zpracováním osobních údajů je tedy projevem vůle subjektu údajů (jednostranným právním úkonem), a ne dvoustrannou smlouvou mezi správcem a subjektem údajů. Již z tohoto důvodu lze uvést, že zařazení souhlasu se zpracováním osobních údajů do smluvního ujednání je nevhodné a pro subjekt údajů matoucí, neboť s vlastním smluvním ujednáním nemá nic společného. Naopak, subjekt údajů nad rámec vlastního smluvního vztahu souhlasí, aby správce použil jeho osobní údaje za stanoveným účelem. Z toho vyplývá, že souhlas se zpracováním osobních údajů nemůže a nesmí být podmínkou, která by sama o sobě znemožňovala (v případě jeho neudělení) uzavření smluvního vztahu, neboť osobní údaje nemohou být vedle peněz dalším platidlem za poskytnutou službu nebo zboží. V praktické rovině je proto čistě na vůli klienta, zda s částí VOP, která obsahuje souhlas se zpracováním osobních údajů, vysloví svůj souhlas tím, že smlouvu v předložené podobě uzavře, nebo ne. Projev vůle, znamenající to, že klient nemá v úmyslu poskytnout svůj souhlas se zpracováním osobních údajů, může být zaznamenán několika způsoby. V případě, kdy je uzavírána smlouva písemně, může klient buď konkrétní ustanovení o souhlasu ve VOP přeškrtnout nebo k tomuto ustanovení (nebo na jiné vhodné místo ve smlouvě) dopsat poznámku, ze které by byla jeho vůle zřejmá (např. „nesouhlasím se zpracováním osobních údajů za účelem marketingu“). Je přitom povinností správce tento projev vůle respektovat a, jak bylo shora uvedeno, nepodmiňovat uzavření smluvního vztahu (tj. vynucovat si) udělením souhlasu. V případě, kdy klient uzavře smlouvu s takto upravenými VOP, znamená to, že souhlas se zpracováním osobních údajů správci neudělil. V případě, kdy je souhlas ze strany klienta při uzavření smlouvy udělen, nic nebrání subjektu údajů po uzavření smlouvy, pokud dospěje k závěru, že si již nepřeje, aby byly jeho osobní údaje zpracovávány, svůj souhlas odvolat. Již proto je vynucování si souhlasu na straně správců při uzavírání smluv zbytečné. S ohledem na výše uvedené lze klientům doporučit nechat si potvrdit kopii smlouvy, resp. VOP bez souhlasu, a to především tehdy, pokud se týká VOP, které nejsou neoddělitelně připojeny k vlastní smlouvě. V případě, kdy je smluvní vztah uzavírán tzv. prostředky komunikace na dálku, tj. především přes internet, závisí otázka způsobu projevu vůle na konkrétním použitém webovém formuláři pro uzavření smlouvy. Je ovšem třeba uvést, že aby byl souhlas svobodný, musí správce umožnit subjektu údajů projevit svoji vůli, tedy uzavřít smluvní vztah bez souhlasu s nesouvisejícím zpracováním osobních údajů. Toho lze dosáhnout např. kolonkou pro poznámku, doplňující informace, vzkaz apod. Jako nezákonně získaný (vynucený), a tedy neplatný souhlas, tak lze popsat ten způsob jeho získání, kdy by k uzavření smlouvy došlo prostředky komunikace na dálku (přes internet), a to vyplněním smluvního formuláře na webových stránkách podnikatele odkazujícího na VOP obsahující souhlas se zpracováním osobních údajů, pokud by současně neobsahoval prostor pro subjekt údajů před „potvrzením a odesláním“ vyplněných údajů vyjádřit svoji vůli. Souhlas s předáním osobních údajů třetím subjektům Dalším problémem, se kterým se Úřad v souvislosti s VOP setkává, je formulace souhlasu s předáváním osobních údajů třetím subjektům a se zpracováním osobních údajů těmito třetími subjekty (nejčastěji za účelem přímého marketingu nebo tzv. úvěrovým registrům). Pokud je totiž udělen souhlas k předání osobních údajů třetímu subjektu, musí z něj jednoznačně vyplývat nejen identifikace tohoto subjektu, ale také účel, za kterým bude osobní údaje zpracovávat. Tato povinnost vyplývá z § 5 odst. 4 zákona o ochraně osobních údajů, podle kterého musí být subjekt údajů při udělení souhlasu informován mimo jiné o tom, jakému správci a k jakému účelu svůj souhlas uděluje. Tato podmínka znamená, že text souhlasu musí správce označit běžnými identifikačními údaji (názvem nebo jménem a příjmením, sídlem nebo adresou, IČ) tak, aby ho případně mohl subjekt údajů kontaktovat a uplatnit u něj svoje práva. Proto jsou nedostatečné používané formulace VOP obsahující souhlas s předáním osobních údajů dalším subjektům sdruženým se správcem v holdingu, osobám se správcem spolupracujícím, osobám, se kterými má správce uzavřené smlouvy nebo snad dokonce v budoucnu smlouvy uzavře, pokud nejsou současně tyto spolupracující osoby subjektu údajů sděleny jiným způsobem při udělování souhlasu (např. na samostatné listině). V těchto případech totiž subjekt údajů neví, jakému konkrétnímu správci souhlas uděluje, přičemž „bianco“ souhlas zákon neumožňuje. Uvedené také znamená, že pokud se podnikatel rozhodne předat osobní údaje dalšímu subjektu (s výjimkou postupu podle § 5 odst. 6 zákona o ochraně osobních údajů), se kterým v době získávání souhlasu klientů nespolupracoval, musí nejprve oslovit svoje klienty s žádostí o souhlas s tímto předáním a o účelu zpracování u třetího subjektu je informovat. Řada VOP obsahuje také ustanovení o způsobu jejich změny a způsobu akceptace změny ze strany klienta. Bez výjimky lze hovořit o tom, že souhlas se změnou VOP je konstruován na základě oznámení změny a nečinnosti klienta. Z hlediska zpracování osobních údajů je takto konstruovaná forma souhlasu se zpracováním osobních údajů ve změně VOP v rozporu s § 4 písm. n) zákona o ochraně osobních údajů, neboť nesplňuje podmínku projevu vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů (analogicky viz také § 1740 a dále i § 555 a násl. občanského zákoníku - mlčení a nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu). Současně by v tomto případě správce nebyl schopen takový souhlas prokázat (§ 5 odst. 4 věta druhá zákona o ochraně osobních údajů), neboť skutečnost, že subjekt údajů změnu VOP obdržel, že se s ní seznámil a že na ni vědomě nereagoval, není pro správce prokazatelná a plně závisí na postoji subjektu údajů. Dále lze upozornit na povinnost správce podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně osobních údajů, tedy povinnost shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu. Z tohoto důvodu je potřeba i u těch zpracování, která jsou prováděna se souhlasem subjektu údajů, řádně stanovit ve formulaci VOP rozsah vyžadovaných osobních údajů tak, aby nezahrnoval údaje zjevně nadbytečné pro daný účel (např. velikost oblečení pro účely marketingu telekomunikačního operátora). K porušení této povinnosti může dojít nejčastěji v případě, kdy je souhlas formulován ke všem osobním údajům uvedeným na kopii občanského průkazu, přičemž zjevně údaje o rodinném stavu, dětech a jejich rodných číslech nebývají pro účely zpracování stanovené správci ve VOP nezbytné. Je třeba přitom zdůraznit, že ani souhlas subjektu údajů nezbavuje správce odpovědnosti za to, že vyžaduje a shromažďuje a dále uchovává, tedy zpracovává, nadbytečné osobní údaje. Vzhledem k tomu, že VOP jsou jedním z prvních dokumentů vyměněných mezi správcem a subjektem údajů v rámci jejich vzájemného vztahu, je logické, že jsou používány také ke splnění informační povinnosti podle § 11 zákona o ochraně osobních údajů. Některé z těchto informací jsou přitom součástí souhlasu se zpracováním osobních údajů (§ 5 odst. 4 zákona o ochraně osobních údajů – účel, rozsah, správce, období) a není nutné je znovu v rámci ustanovení s informační povinností opakovat. Pro přehlednost a srozumitelnost poskytované informace o zpracování osobních údajů lze přitom doporučit členit informaci podle § 11 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb. podle jednotlivých účelů zpracování, tj. uzavření a plnění smlouvy, marketing, předání třetím subjektům za účelem marketingu, dlužnické registry atd. V případě používání VOP pro oblast zpracování osobních údajů je třeba rozlišovat situace, kdy je souhlas se zpracováním osobních údajů nezbytný (marketing, dlužnické registry atd.) a kdy souhlas není potřeba (uzavření a plnění smlouvy, vymáhání pohledávek ze smlouvy). Těmto případům je třeba uzpůsobit formulaci souhlasu a případné plnění informační povinnosti. V případě poskytování souhlasu je třeba umožnit subjektu údajů projevit svoji vůli a tento projev respektovat tak, aby se jednalo o svobodně a dobrovolně udělený souhlas se zpracováním osobních údajů. Jako nejvhodnější způsob lze doporučit samostatně formulované části VOP doplněné o „zaškrtávací“ pole, jehož vyplněním by subjekt údajů souhlas udělil. Pokud je souhlas přímo v textu VOP, musí správce respektovat vyškrtnutí takové části VOP ze strany subjektu údajů. Pro předávání osobních údajů třetím subjektům musí být nejprve subjekt údajů informován o účelu zpracování třetím subjektem a o identifikaci tohoto subjektu.

http://zakony.centrum.cz/zakon-o-spotrebnich-danich/cast-10-hlava-1

Hlava I – Společná ustanovení : Zákon o spotřebních daních – 353/2003 Sb. | Zákony.centrum.cz HLAVA ISPOLEČNÁ USTANOVENÍ (1) Právnické nebo fyzické osoby, které chtějí od 1. ledna 2004 být uživatelem [§ 3 písm. i) a § 13] nebo provozovatelem daňového skladu [§ 3 písm. f) a § 19 odst. 2 písm. b)], jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona. (2) Právnické nebo fyzické osoby, které vyrábějí vybrané výrobky a dle tohoto zákona jim vznikne povinnost provozovat daňový sklad (§ 19 odst. 3), jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení (§ 20) do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona. (3) Právnické nebo fyzické osoby, které podle odstavce 1 nebo 2 podají návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona, jsou povinny zajistit daň způsobem uvedeným v § 21 odst. 1 do 31. prosince 2003. Celní ředitelství může vydat povolení k provozování daňového skladu ještě před tímto datem. Pokud však k 31. prosinci 2003 není daň zajištěna, celní ředitelství vydané povolení zruší. Pro jednotlivý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat: a) výši daně zdaněných vybraných výrobků, které jsou v měsíci podání návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu umístěny na území budoucího daňového skladu a u kterých bude uplatněn nárok na vrácení daně, b) výši daňové povinnosti, která by navrhovateli vznikla podle dosavadních právních předpisů při vyskladnění dosud nezdaněných vybraných výrobků, které jsou v měsíci podání návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu umístěny na území budoucího daňového skladu, c) jedné desetiny výše daňové povinnosti, která navrhovateli vznikla podle dosavadních právních předpisů při vyskladnění vybraných výrobků v období od 1. ledna 2003 do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém byl návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podán. (4) Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny k 31. prosinci 2003 provést inventarizaci všech dosud nezdaněných vybraných výrobků a těch zdaněných vybraných výrobků, u kterých budou uplatňovat nárok na vrácení daně. § 136aZdaňovací období, daňové přiznání a splatnost daně v průběhu insolvenčního řízení (1) Jde-li o plátce, jehož úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení, probíhající zdaňovací období končí dnem, který předchází dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Další zdaňovací období plátce začíná dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo toto rozhodnutí insolvenčním soudem vydáno. Pro další období trvání insolvenčního řízení je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc. (2) Dnem, kdy je ukončeno insolvenční řízení, končí probíhající zdaňovací období plátce. Další zdaňovací období plátce začíná dnem následujícím po dni ukončení insolvenčního řízení a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo ukončeno insolvenční řízení. (3) Daňová přiznání za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je insolvenční správce, případně jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna účinně nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty, povinen podat do 25. dne po skončení zdaňovacího období. (4) Daň za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je splatná do 40. dne od skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. (5) Daň ze surového tabáku za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu a) provést úpravu platných sazeb daně, b) umožnit ozbrojeným silám, ozbrojeným bezpečnostním sborům, hasičským záchranným sborům, havarijním službám a subjektům hospodářské mobilizace nákup vybraných výrobků za ceny bez daně. (1) Ministerstvo financí vydá vyhlášku k ustanovením § 21 odst. 2 a 11, § 26, 56, 81 a 131. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 49 odst. 12, § 134a odst. 2, § 134b odst. 3, § 134e odst. 3, § 134e odst. 6 písm. d), § 134e odst. 7 a 11, § 134l odst. 2, § 134m odst. 3, § 134p odst. 3, § 134p odst. 6 písm. d) a § 134p odst. 7 a 11. (3) Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 57.

http://dablice.com/zpsy_z_1/zps_z_18.htm

z 18. veřejného zasedání Zastupitelstva MČ Praha - Ďáblice konaného dne 28.05.2002 Přítomni: ( dle presenční listiny ) Stanislav Cícha, Tomáš Engel, Hana Hubáčková, František Churáček, Jan Kolář, Jiří Myslivec, Helena Ouředníčková, Marta Procházková, Věra Prokešová, Jiří Sajdok, Zdeněk Šedivý, Danuše Ševčíková Omluveni: Jana Bártová, Viktor Černohorský Nepřítomen: Čestmír Štuka Hosté: vedoucí finančního odboru paní Jaroslava Plevová 1. Kontrola zápisu z 17. zasedání ZMČ 2. Vícenáklady – rekonstrukce a přístavba MŠ 3. Rozpočtová opatření – duben, květen 2002 4. Úplatný převod pozemků p.č.1229/16-21 a p.č.1226/29 v k.ú.Ďáblice 5. Úplatný převod pozemku p.č.1190/2 v k.ú.Ďáblice 6. Odměny členům zastupitelstva MČ Praha - Ďáblice 7. Žádost o změnu zařazení ZŠ, U Parkánu 17 v Praze 8 - Ďáblicích 8. Příspěvky občanům za likvidaci domovního odpadu od 1.1.2002- 31.12.2002 9. Finanční dary – Svazu ochránců přírody a turisticko tábornickému oddílu 10. Převod majetku MČ Praha – Ďáblice do majetku příspěvkové organizace ZŠ U Parkánu 17 11. Dohoda mezi MČ Praha – Ďáblice a MČ Praha – Čakovice o společné JPO 12. Pohřební řád veřejného pohřebiště v MČ Praha - Ďáblice 13. Podněty a návrhy členů ZMČ Bod č. 2 – se mění slovo listinu na slovo listině. Bod č. 4 – zaměnit slovo jednání na slovo projednávání Bod č. 8 – dopsat větu Mysliveckému sdružení Zástupce starosty informoval o vzniklých vícenákladech na akci “Nástavba pavilonu MŠ Ďáblice”, které byly vyvolány nutnými úpravami částí pavilonu a které původní projekt neřešil (např. výměna nevyhovujících obkladů stěn, tepelné izolace, osvětlení, kanalizace atd.) Zastupitelstvo MČ po projednání odsouhlasilo v počtu hlasů 12+0+0 (pro, proti, zdrželo se hlasování) návrh usnesení č. 159/02/ZMČ o vícenákladech na akci “Nástavba pavilonu MŠ Ďáblice” v tomto znění: č. 285/02/RMČ proplacení finančních prostředků na tuto akci ve výši 982 656,-Kč vč.DPH a to dle předloženého rozpisu s tím, že pozastávka ve výši 5% bude uvolněna až po úplném odstranění všech zjištěných závad a nedodělků vedoucí FIO zajistit proplacení fakturované částky po odečtení 5% pozastávky 2. Rozpočtová opatření – duben, květen 2002 Starostka seznámila přítomné s návrhem rozpočtových opatření dle přiložených příloh č.1 a 2 za měsíc duben a květen 2002. Tato opatření byla projednána na finančním výboru. Zastupitelstvo MČ po projednání odsouhlasilo v počtu hlasů 12+0+0 návrh usnesení č. 160/02/ZMČ k přeschválení rozpočtu MČ Praha - Ďáblice na rok 2002 v tomto znění: Zastupitelstvo městské části po projednání a na základě usnesení č.284/02/RMČ. rozpočtová opatření za měsíc duben, květen 2002 dle přílohy č.1 a č.2 tohoto usnesení 3. Úplatný převod pozemků p.č.1229/16-21 a p.č.1226/29 v k.ú.Ďáblice. Starostka informovala členy o prodeji pozemků v k.ú.Ďáblice p.č.1229/16-21 a p.č.1226/29 do majetku jednotlivých vlastníků RD v ul.K Náměstí. Zastupitelstvo po projednání odsouhlasilo v počtu 12+0+0 ( pro, proti, zdrželo se hlasování) návrh usnesení č. 161/02/ZMČ o úplatném převodu pozemků p.č.1229/16-21 a p.č.1226/19 v k.ú.Ďáblice v tomto znění: Zastupitelstvo městské části po projednání a na základě usnesení č.281/02/RMČ a č.290/02/RMČ. 1 .1. úplatné převody pozemků p.č.1229/16-21 a p.č.1226/29 v k.ú.Ďáblice z vlastnictví MČ Praha – Ďáblice do majetku Kateřiny a Františka Barešových, K Náměstí 801/8 Praha 8-Ďáblice pozemek p.č.1229/16 o výměře 59m2 Ing.Jiřího Řeháka, K Náměstí 799/10 Praha 8-Ďáblice pozemek p.č.1229/17 o výměře 44m2 Ing.Jana Zámyslického, U Pergamenky 454 Praha 7 pozemek p.č.1229/18 o výměře 44m2 Karla Jelínka, K Náměstí 802/14 Praha 8-Ďáblice pozemek p.č.1229/19 o výměře 44m2 Martina Vodvářky, K Náměstí 798/16 Praha 8-Ďáblice pozemek p.č.1229/20 o výměře 44m2 Ing.Miloše Hoferka, K Náměstí 800/18 Praha 8-Ďáblice Pozemek p.č.1229/21 a p.č.1226/29 o výměře 59m2 a 79m2 1. 2. cenu za předmětné pozemky, která vychází z výsledků výběrového řízení z roku 1998 a to za cenu 2 400,-Kč/m2 splátkový kalendář panu Ing.Janu Zámyslickému, budoucímu majiteli pozemku p.č.1229/18 s tím, že při podpisu kupní smlouvy bude první splátka ve výši 15 000,-Kč kupujícím složena v hotovosti v pokladně FIO MČ Praha – Ďáblice, další splátka k 31.12.2002 ve výši 15 000,-Kč bude zaslána na účet MČ Praha – Ďáblice, rovněž tak třetí splátka k 30.06.2003 ve výši 20 000,-Kč a čtvrtá splátka k 31.12.2003 ve výši 55 600,-Kč. Návrh na vklad do katastru nemovitostí bude podán až po splacení celé kupní ceny. podpisem kupních smluv a zajištěním vkladu do katastru nemovitostí 5. Úplatný převod pozemku p.č.1190/2 v k.ú.Ďáblice. Starostka informovala členy o prodeji pozemku p.č.1190/2, který přejde z vlastnictví MČ Praha – Ďáblice do majetku žadatelky, majitelky přilehlého pozemku, paní Libuše Jáskové. Kupní cena byla s ohledem na fakt, že o tento pozemek bylo již v předchozích letech opakovaně a bezúspěšně žádáno i rodiči žadatelky a dále vzhledem k tomu, že přístup na tento pozemek je pouze přes pozemek žadatelky, snížena na 10% ceny dané znaleckým posudkem - tedy na 23 380,-Kč. Zastupitelstvo MČ po projednání odsouhlasilo v počtu hlasů 12+0+0 (pro, proti, zdrželo se hlasování ) návrh usnesení č. 162/02/ZMČ o úplatném převodu pozemku p.č.1190/2 v k.ú.Ďáblice v tomto znění: Zastupitelstvo městské části po projednání a na základě usnesení č.282/02/RMČ. úplatný převod pozemku p.č.1190/2 (zahrada) v k.ú.Ďáblice o výměře 104m2 z majetku MČ Praha – Ďáblice do majetku paní Libuše Jáskové, bytem Říjnová 142 Praha 8 – Ďáblice kupní cenu, která je snížená na 10% ceny znaleckého posudku tedy ve výši 23 380,-Kč a to po posouzení všech důvodů, které toto snížení vyvolaly k podpisu kupní smlouvy a zajištěním podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí 6. Odměny členům zastupitelstva MČ Praha – Ďáblice. Starostka informovala o změně platových poměrů zaměstnanců státní správy a předložil tabulky pro odměňování uvolněných a neuvolněných zastupitelů MČ Praha – Ďáblice. Zastupitelstvo po projednání odsouhlasilo v počtu hlasů 12+0+0 (pro, proti, zdrželo se hlasování ) návrh usnesení č. 163/02/ZMČ o odměnách členům zastupitelstva MČ Praha - Ďáblice v tomto znění: Zastupitelstvo městské části po projednání a na základě usnesení č.283/02/RMČ. I.Stanovuje v souladu se zákonem č.131/2000 Sb.o hl.m.Praze v platném znění a nařízením vlády č.358/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.358/2000 Sb. o odměnách za výkon funkce členů zastupitelstva, měsíční odměny členů zastupitelstva MČ Praha – Ďáblice dle přílohy č.1 tohoto usnesení s účinností od 01.03.2002 II.Ukládá FIO 7. Žádost o změnu zařazení ZŠ, U Parkánu 11/17 v Praze 8 - Ďáblicích Starostka seznámila členy ZMČ se žádostí, kterou předkládá MČ Praha – Ďáblice jako zřizovatel příspěvkové organizace ZŠ, U Parkánu 11/17 v Praze 8 - Ďáblicích. Důvodem je nárůst počtu dětí v ZŠ A MŠ, který souvisí s novou výstavbou bytových i rodinných domů. Zastupitelstvo MČ po projednání odsouhlasilo v počtu hlasů 12+ 0 + 0 ( pro, proti, zdržel se hlasování ) návrh usnesení č.158/02/ZMČ o změně zařazení ZŠ, U Parkánu 11/17 v Praze 8 – Ďáblicích v tomto znění: Zastupitelstvo městské části po projednání a na základě usnesení č.288/02/RMČ. jako zřizovatel příspěvkové organizace Základní školy, U Parkánu 17 Praha 8 – Ďáblice podání žádosti o změnu zařazení, která je vyvolána nárůstem dětí v ZŠ i MŠ k 01.09.2002 a to s cílovou kapacitou 250 dětí v ZŠ a 79 dětí v MŠ k neodkladnému zaslání této žádosti na odbor školství MHMP k vyřízení 8. Příspěvky občanům za likvidaci domovního odpadu od Starostka seznámila členy ZMČ s výší příspěvků za likvidaci domovního odpadu. Zastupitelstvo MČ po projednání odsouhlasilo v počtu hlasů 12 + 0 + 0 (pro, proti, zdržel se hlasování) návrh usnesení č.164/02/ZMČ o výši příspěvků za likvidaci domovního odpadu v tomto znění: Zastupitelstvo městské části po projednání a na základě usnesení č. 286/02/RMČ v souvislosti s účinností zákona č.185/2001 Sb., o odpadech se změnou některých zákonů ve znění zákona č.477/2001 Sb., dle kterého je původce (z hl.m.Prahy) komunálního odpadu povinen za období od 01.01.2002 do 31.12.2002 zaplatit částku 468,-Kč za jeho likvidaci, aby každému občanu (fyzické osobě) trvale hlášenému v MČ Praha – Ďáblice, byla vyplacena částka ve výši 300,-Kč po prokázání, že řádně zaplatil předepsaný poplatek za odvoz a likvidaci KO vedoucí FIO zajistit realizaci bodu I. a to od 2.září do 31.října 2002 9. Finanční dary – Svazu ochránců přírody a turisticko tábornickému oddílu Bonaj Amikoj Zástupce starosty informoval o poskytnutí finančních darů. Zastupitelstvo po projednání odsouhlasilo v počtu hlasů 12 + 0 + 0 návrh usnesení č. 165/02/ZMČ o finančních darech v tomto znění: Zastupitelstvo městské části po projednání a na základě usnesení č.289/02/RMČ a č.291/02/RMČ/. poskytnutí finančního daru turisticko tábornickému oddílu Bonaj Amikoj ve výši 15 000,-Kč (slovy:patnácttisíc) na přípravu a provoz dětského letního tábora poskytnutí finančního daru Českému svazu ochránců přírody – specielně zařízení EKOCENTRA v Kokořínské ul. v Praze 8 – Ďáblicích ve výši 10 000,-Kč (slovy:desettisíc) na vybavení střižny v Ekocentru II. Pověřuje zástupce starosty vedoucí FIO vyplatit uvedené částky 10. Převod majetku MČ Praha – Ďáblice do majetku příspěvkové organizace ZŠ, U Parkánu 11/17 Starostka informovala o dodatku č.1 ke zřizovací listině příspěvkové organizace ZŠ, U Parkánu 11/17. K tomuto bodu byla přizvána i vedoucí FIO ÚMČ pí.Plevová. Zastupitelstvo MČ po projednání odsouhlasilo v počtu hlasů 12+ 0 + 0 návrh usnesení č. 166/02/ZMČ v tomto znění: Zastupitelstvo městské části po projednání a na základě usnesení č.293/02/RMČ. 1.1. uzavření dodatku č.1 ke zřizovací listině příspěvkové organizace “Základní škola U Parkánu” v Praze 8 – Ďáblicích, kterým se řeší převod majetku MČ Praha – Ďáblice (zřizovatele této organizace) do majetku Základní školy U Parkánu v celkové výši 5 818 764,16 Kč, která je po jednotlivých položkách rozepsána v příloze tohoto dodatku 1.2. podmínky vyspecifikované v dodatku č.1, kterým si MČ Praha – Ďáblice vyhrazuje právo na bezplatné užívání prostoru školy k podpisu dodatku č.1, který je nedílnou součástí tohoto usnesení 11. Dohoda mezi MČ Praha – Ďáblice a MČ Praha – Čakovice o společné jednotce požární ochrany. Starostka informovala o dohodě, která se uzavírá na základě jednání starostek obou městských částí a týká se společného užívání jednotky požární ochrany - Ďáblice. Zastupitelstvo MČ po projednání odsouhlasilo v počtu hlasů 12 + 0 + 0 návrh usnesení č. 167/02/ZMČ o uzavření dohody v tomto znění: Zastupitelstvo městské části po projednání a na základě usnesení č.294/02/RMČ. 1.1.uzavření dohody mezi MČ Praha – Ďáblice a MČ Praha – Čakovice, která se týká společného užívání Jednotky požární ochrany – Ďáblice 1.2. podmínky specifikované v dohodě, která je nedílnou součástí tohoto usnesení podpisem dohody 12. Pohřební Řád veřejného pohřebiště v MČ Praha – Ďáblice. Starostka seznámila s Řádem veřejného pohřebiště. Zastupitelstvo MČ po projednání odsouhlasilo v počtu hlasů 12 + 0 + 0 návrh usnesení č. 168/02/ZMČ v tomto znění: Zastupitelstvo městské části po projednání a na základě usnesení č.292/02/RMČ. Řád veřejného pohřebiště, který MČ Praha – Ďáblice jako provozovatel místního hřbitova vydává podle § 16 odst.1 zákona č.256/2000 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů ve znění zákona č.479/2000 Sb. a v souladu s ustanovením § 19 citovaného zákona a který je nedílnou součástí tohoto usnesení II.Pověřuje FIO zveřejněním schváleného řádu p.Kolář – informoval o výběrovém řízení na post ředitele ZŠ U Parkánu 17, které proběhne ke konci června p.Churáček – vznesl dotaz ohledně úzkého chodníčku u řadových domků v ul.Kučerové. Zástupce starosty odpověděl, že šířka chodníčku je stejná jako byla uvedena v projektu a to 1,20m p.Cícha – vznesl dotaz na organizaci parlamentních voleb pro rok 2002 v naší Městské části.Tajemník informoval, že jako v letech minulých budou i letos dva volební okrsky a to v atriu Základní školy a v Obecním domě a voleb se pracovně zúčastní všichni zaměstnanci ÚMČ Praha - Ďáblice. Paní Dvořáková se dotázala, zda bude navýšena kapacita dětí v Mateřské škole pro příští školní rok. Starostka odpověděla, že kapacita zůstane stejná neboť nejsou k přijetí většího počtu dětí přijatelné prostory. Dle informací o zápisu budou zřejmě přijmuty všechny děti, které splňují kritéria k přijetí. Paní Mošničková vznesla dotaz, zda Mateřská dovolená či trvalé bydliště mimo Ďáblic má vliv na nepřijetí dítěte do Mateřské školy v Ďáblicích. Starostka odpověděla, že přednost budou mít děti s trvalým bydlištěm v Ďáblicích a ze spádové části Březiněves. Konec zasedání: 19,40 hod. V Praze dne: 03.06.2002

https://beta.e-justice.europa.eu/354/CS/small_claims?GERMANY&action=printMS&init=true&member=1

K vydávání rozhodnutí v rámci evropského řízení o drobných nárocích jsou příslušné veškeré okresní soudy, a to podle pravidel o místní příslušnosti. U všech soudů jsou k dispozici následující komunikační prostředky: pošta včetně soukromých doručovatelských služeb, telefax, osobní podání, podání žádosti v kanceláři pro přijímání právních žádostí (Rechtsantragstelle) u okresních soudů. Kromě toho existuje ve všech spolkových zemích možnost podávat u určitých soudů, jakož i u spolkových soudů písemné návrhy v elektronické podobě. V takovém případě osoba odpovědná za elektronický dokument opatří tento dokument kvalifikovaným elektronickým podpisem. Tento postup podepisování vyžaduje použití podpisového softwaru a podpisové karty, případně odpovídajícího čtecího zařízení karet. Zapojené soudy lze kontaktovat také z jiných členských států přes rozhraní e-CODEX. Informace, které soudy umožňují elektronický přístup, lze nalézt na stránkách http://www.justiz.de/ a http://www.egvp.de/, jakož i na internetových stránkách příslušných soudů. S účinností od 1. ledna 2018 lze elektronické dokumenty podle § 130a občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung) (dále jen „ZPO“) nového znění podávat u všech zemských a spolkových soudů za těchto jednotných podmínek: elektronický dokument musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým podpisem odpovědné osoby, nebo je odpovědnou osobou podepsán a doručen zabezpečeným způsobem. Za zabezpečený způsob se od 1. ledna 2018 považuje: 1. služba De-Mail s ověřením odesílatele; 2. zvláštní elektronická schránka pro advokáty; 3. zvláštní elektronická schránka pro veřejné orgány. Technické rámcové podmínky předávání elektronických dokumentů mají být upraveny v nařízení spolkové vlády, které vstoupí v platnost dne 1. ledna 2018. K poskytování praktické pomoci podle článku 11 nařízení (ES) č. 861/2007 v pozměněném znění jsou příslušné okresní soudy. Praktickou pomoc poskytují podle příslušného organizačního schématu příslušní úředníci, převážně úředníci v kanceláři pro přijímání právních žádostí nebo na informačních přepážkách. Informace o příslušných okresních soudech včetně způsobů komunikace lze nalézt v Evropském soudním atlasu. Viz odpověď na otázku a). Podle § 174 odst. 1 a 2 ZPO může být písemnost doručena advokátovi, notáři, soudnímu exekutorovi, daňovému poradci nebo jakékoli osobě, u které lze na základě její profese předpokládat zvýšenou spolehlivost, úřadu, subjektu nebo orgánu veřejné moci faxem proti potvrzení o doručení. Podle § 174 odst. 3 ZPO lze jmenovaným osobám doručit také elektronický dokument. Totéž platí pro ostatní účastníky řízení, pokud výslovně souhlasili s přijímáním elektronických dokumentů. Elektronický dokument musí být opatřen elektronickým podpisem a chráněn před tím, aby se s ním neoprávněně neseznámily třetí osoby. K doručení může dojít také prostřednictvím služeb De-Mail. S účinností od 1. ledna 2018 může být elektronický dokument namísto s elektronickým podpisem doručován zabezpečeným způsobem ve smyslu § 130a ZPO. Výše uvedené osoby pak musí pro doručování elektronických dokumentů zavést zabezpečený způsob. Elektronické doručení je v tomto případě prokázáno elektronickým potvrzením o doručení, které se musí zaslat ve strukturované, strojově čitelné formě. K tomu je třeba použít datový soubor, který poskytne soud při doručení dokumentu. Akceptaci podle článku 13, jakož i § 174 odst. 3 ZPO lze prohlásit způsobem uvedeným v písmenu b). Více informací viz pímeno b). Zavedením § 31a odst. 1 první věty spolkového advokátního řádu (Bundesrechtsanwaltsordnung, BRAO) byla spolková advokátní komora ze zákona pověřena zřízením zvláštní elektronické schránky pro každého advokáta v Německu. Jedním z cílů sledovaných zákonodárcem při zavádění § 31a BRAO bylo zajistit dostupnost každého advokáta v Německu elektronickými prostředky. Zvláštní elektronická schránka pro advokáty byla zřízena dne 28. listopadu 2016. Povinnost využívat zvláštní elektronickou schránku pro advokáty však v současné době neexistuje. Ustanovení § 31 nařízení o seznamu a schránkách advokátů (Rechtsanwaltsverzeichnis- und -postfachverordnung) spíše zajišťuje, že zprávy doručené prostřednictvím zvláštní elektronické schránky pro advokáty do 31. prosince 2017 včetně musí být brány na vědomí pouze tehdy, pokud majitel schránky předem vyjádřil svůj souhlas s jejím využíváním. Tato fáze dobrovolného využívání má advokátům umožnit plynulý přechod na nové technologie a zajistit, aby zvláštní elektronická schránka pro advokáty před zavedením zákonné povinnosti ji využívat fungovala bezproblémově. S účinností od 1. ledna 2018 má být § 31a BRAO doplněn o nový ostavec 6, podle kterého budou všichni advokáti povinni brát na vědomí zprávy doručené do jejich zvláštní elektronické schránky. Návrh zákona k provedení směrnice o uznávání odborných kvalifikací a ke změně dalších předpisů v oblasti právnických povolání předpokládá odpovídající změnu zákona (dokument Spolkového sněmu 18/9521, s. 9 a 107 a násl.). Jinak platí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností). Soudní poplatky v řízení o drobných nárocích jsou upraveny v zákoně o soudních poplatcích (Gerichtskostengesetz, GKG). Zaplacení soudních poplatků si soud vyžádá vystavením faktury. Poplatky jsou splatné v den doručení návrhu na zahájení řízení, pokračování řízení však není závislé na zaplacení poplatků. Za poplatky ručí vedle žadatele také ta osoba, které byly soudem uloženy nebo která povinnost jejich úhrady převzala v rámci narovnání. Konkrétní poplatky jsou stanoveny v příloze zákona o soudních poplatcích (seznam poplatků, Kostenverzeichnis-KV-GKG). Pod položkou 1210 KV-GKG je pro evropské řízení o drobných nárocích stanoven poplatek se sazbou poplatku 3,0. V případě předčasného ukončení řízení se poplatek sníží na sazbu 1,0 (číslo 1211 KV-GKG). Pro výši poplatku je směrodatná hodnota sporu, která je zpravidla shodná s výší uplatňovaného nároku. Pokud se kromě hlavního nároku uplatňují také úroky nebo náklady jako vedlejší nároky, hodnota vedlejších nároků se nezohledňuje. Vybírají se tyto poplatky: poplatek 3.0 poplatek 1.0 Kromě těchto poplatků se platí další výdaje, například na svědky, znalce a tlumočníky. Platbu lze provést převodem. Bankovní spojení se v jednotlivých případech sděluje spolu s výzvou k úhradě vydanou pokladníkem soudu. Proti rozhodnutím vydaným v řízení v prvním stupni je podle ustanovení občanského soudního řádu, zejm. § 511 a násl. ZPO, přípustné odvolání jako opravný prostředek. Odvolací lhůta činí jeden měsíc a začíná běžet dnem doručení rozsudku v úplné formě. K rozhodnutí o odvoláních proti rozsudkům v rámci evropského řízení o drobných nárocích jsou příslušné všechny zemské soudy, a to podle pravidel o místní příslušnosti. Proti rozsudkům zemských soudů vydaným v odvolacím řízení může být podán opravný prostředek (Revision), pokud to zemský soud připouští. Takový opravný prostředek musí být připuštěn podle § 543 odst. 2 věty 1 ZPO, pokud má záležitost zásadní význam nebo pokud rozvoj práva nebo zajištění jednotné judikatury vyžaduje rozhodnutí odvolacího soudu. Podle § 1104 odst. 1 ZPO v případě, že jsou splněny podmínky podle článku 18, řízení na žádost pokračuje a vrací do situace, v níž se nacházelo před vydáním rozsudku. Příslušný je ten soud, u kterého bylo vedeno původní řízení. Je třeba používat výlučně německý jazyk. V oblastech obývaných Lužickými Srby mají Lužičtí Srbové právo používat na soudě lužickou srbštinu. Informace o orgánech, které jsou příslušné pro výkon rozhodnutí, lze nalézt v přehledu na stránce Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí. Orgánem příslušným k rozhodování podle článku 23 je soud odpovědný za řízení ve věci samé. Poslední aktualizace: 28/11/2018

http://docplayer.cz/3910291-Zprava-o-vysledku-prezkoumani-hospodareni.html

1 Příloha č. 11 k usnesení Zastupitelstva HMP č. ze dne 2014 Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, auditorského standardu č. 52, dalších relevantních předpisů vydaných Komorou auditorů České republiky, podle ustanovení 38 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů a podle ustanovení 10 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 420/2004 Sb.) hlavního města Prahy se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1 IČ: , DIČ: CZ za období od 1. ledna 2013 do 31. prosince Statutární orgán hlavního města Prahy: Primátor hlavního města Prahy RNDr. T. Hudeček, Ph. D. Auditorská společnost: Deloitte Audit s.r.o. Se sídlem Karolinská 654/2, Praha 8 Karlín IČ: , DIČ: CZ Jména osob provádějících přezkoumání: Ing. Václav Loubek, auditor Ing. Petra Kučerová, asistentka auditora Mgr. Martina Smetanová, asistentka auditora Na přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy (dále jen HMP ) se dále podílel další auditor, 8 asistentů auditora a 6 specialistů. Místo přezkoumání: Prostory Magistrátu HMP. Období, ve kterém bylo přezkoumání hospodaření provedeno: Dílčí přezkoumání hospodaření HMP proběhlo v období od 10. do 18. října 2013. 2 Závěrečné přezkoumání hospodaření HMP proběhlo v období od 7. dubna do 7. května 3 I. PŘEDMĚT PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ Předmětem přezkoumání jsou, podle 2 odst. 1 zákona č. 420/2004 Sb., údaje o ročním hospodaření, tvořící součást závěrečného účtu podle 17 odst. 2 a 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a to: a) plnění příjmů a výdajů rozpočtu včetně peněžních operací, týkajících se rozpočtových prostředků, b) finanční operace, týkající se tvorby a použití peněžních fondů, c) náklady a výnosy podnikatelské činnosti HMP, d) peněžní operace, týkající se sdružených prostředků vynakládaných na základě smlouvy mezi dvěma nebo více územními celky, anebo na základě smlouvy s jinými právnickými nebo fyzickými osobami, e) finanční operace, týkající se cizích zdrojů ve smyslu právních předpisů o účetnictví, f) hospodaření a nakládání s prostředky poskytnutými z Národního fondu a s dalšími prostředky ze zahraničí poskytnutými na základě mezinárodních smluv, g) vyúčtování a vypořádání finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí, k jiným rozpočtům, ke státním fondům a k dalším osobám. Předmětem přezkoumání, v souladu s ustanovením 2 odst. 2 zákona č. 420/2004 Sb., jsou dále tyto oblasti: a) nakládání a hospodaření s majetkem ve vlastnictví HMP, b) nakládání a hospodaření s majetkem státu, s nímž hospodaří HMP, c) zadávání a uskutečňování veřejných zakázek, s výjimkou úkonů a postupů přezkoumaných orgánem dohledu podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, d) stav pohledávek a závazků a nakládání s nimi, e) ručení za závazky fyzických a právnických osob, f) zastavování movitých a nemovitých věcí ve prospěch třetích osob, g) zřizování věcných břemen k majetku HMP, h) účetnictví vedené HMP. II. HLEDISKA PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ Předmět přezkoumání podle ustanovení 3 zákona č. 420/2004 Sb. (viz bod I. této zprávy) se ověřuje z hlediska: a) dodržování povinností stanovených zvláštními právními předpisy, b) souladu hospodaření s finančními prostředky ve srovnání s rozpočtem, c) dodržení účelu poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci a podmínek jejich použití, d) věcné a formální správnosti dokladů o přezkoumávaných operacích. Právní předpisy použité při přezkoumání hospodaření pokrývající výše uvedená hlediska jsou uvedeny v příloze A, která je nedílnou součástí této zprávy. III. DEFINOVÁNÍ ODPOVĚDNOSTÍ: Za hospodaření, které bylo předmětem přezkoumání a za jeho zobrazení v účetních a finančních výkazech, je odpovědný statutární orgán HMP. Naší úlohou je, na základě provedeného přezkoumání hospodaření, vydat zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření. Přezkoumání hospodaření jsme provedli v souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, auditorským standardem č. 52 a dalšími relevantními předpisy vydanými Komorou auditorů České republiky a s ustanoveními 2, 3, 10 a 17 odst. 2 zákona č. 420/2004 Sb. V souladu s těmito předpisy jsme povinni dodržovat etické normy a naplánovat a provést přezkoumání hospodaření tak, abychom získali omezenou jistotu, zda hospodaření HMP je v souladu s hledisky přezkoumání hospodaření (viz bod II. této zprávy). 3 4 IV. RÁMCOVÝ ROZSAH PRACÍ Za účelem vykonání přezkoumání hospodaření HMP byly použity postupy ke shromáždění dostatečných důkazních informací. Tyto postupy jsou svým rozsahem menší než u zakázky poskytující přiměřenou jistotu a jsou auditorem aplikovány na základě odborného úsudku včetně vyhodnocení rizik významných (materiálních) chyb a nedostatků. Při vyhodnocování těchto rizik auditor bere v úvahu vnitřní kontrolní systém HMP. Použité postupy zahrnují výběrový způsob šetření a významnost (materialitu) jednotlivých skutečností. V. ZÁVĚR ZPRÁVY O VÝSLEDKU PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ HMP Upozorňujeme, že práce vztahující se k účetní závěrce roku 2013 stále probíhají v období, kdy reálně existuje řada metodických nejasností z důvodu změn legislativy (aktualizace prováděcích vyhlášek, České účetní standardy nejsou kompletní apod.). Z tohoto důvodu je možné, že na některá účetní řešení zvolená v roce 2013 může být, po vyjasnění a kompletaci platných metodických předpisů, nahlíženo jinak. Upozorňujeme na následující skutečnosti: a) vlastní HMP zaúčtovalo opravnou položku k pohledávkám ve výši tis. Kč do výkazu zisku a ztráty, a tak jednorázově ovlivnilo výsledek hospodaření HMP za rok 2013 o náklady vztahující se k předcházejícím účetním obdobím. b) Vlastní HMP zaúčtovalo do výkazu zisku a ztráty tis. Kč vztahujících se ke kompenzaci pro Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. - smlouva o veřejných službách ve veřejné drážní a městské autobusové dopravě v systému PID za rok 2012, a tak jednorázově ovlivnilo výsledek hospodaření HMP za rok 2013 o náklady vztahující se k předcházejícím účetním obdobím. c) Vlastní HMP zaúčtovalo do výkazu zisku a ztráty dvě faktury ve výši tis. Kč, které měly být zaúčtovány v roce Opravou této chyby v roce 2013 byl jednorázově ovlivněn výsledek hospodaření HMP za rok 2013 o náklady vztahující se k předcházejícímu účetnímu období. Závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření HMP byl rozdělen na dvě části, a to na: závěry a rizika vyplývající ze zpráv o výsledku přezkoumání hospodaření jednotlivých městských částí ( MČ ) HMP a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření vlastního HMP, včetně popisu zjištěných rizik. 4 5 A. Závěry zpráv o výsledku přezkoumání hospodaření jednotlivých MČ HMP: Při provádění přezkoumání hospodaření HMP byla zohledněna zjištění, závěry a výsledky z přezkoumání hospodaření jednotlivých MČ HMP, které byly v souladu s 38 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze provedeny externími auditory, auditorskými společnostmi nebo odborem kontrolních činností Magistrátu HMP ( MHMP ). Zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření jednotlivých MČ HMP jsou k dispozici na odboru kontrolních činností MHMP. Shrnutí závěrů zpráv o výsledku přezkoumání hospodaření jednotlivých MČ HMP: Městská část Přezkoumání provedl Závěr zprávy o výsledku přezkoumání 1 Praha 1 Deloitte Audit s.r.o. Méně závažné nedostatky a závažné nedostatky 2 Praha 2 MHMP Nebyly zjištěny chyby a nedostatky 3 Praha 3 HZConsult s.r.o. Méně závažné nedostatky 4 Praha 4 VALENTA-NOCAR, s.r.o. Méně závažné nedostatky 5 Praha 5 NEXIA AP A.S. Méně závažné nedostatky 6 Praha 6 MHMP Méně závažné nedostatky 7 Praha 7 Schaffer & Partner Audit s.r.o. Méně závažné nedostatky a závažné nedostatky 8 Praha 8 MHMP Méně závažné nedostatky 9 Praha 9 Diligens s.r.o. Méně závažné nedostatky 10 Praha 10 ATLAS AUDIT s.r.o. Nebyly zjištěny chyby a nedostatky 11 Praha 11 MHMP Nebyly zjištěny chyby a nedostatky 12 Praha 12 MHMP Méně závažné nedostatky 13 Praha 13 BDO Audit s.r.o. Nebyly zjištěny chyby a nedostatky 14 Praha 14 MHMP Méně závažné nedostatky 15 Praha 15 HAYEK, spol. s r.o., holding Závažné nedostatky 16 Praha 16 MHMP Méně závažné nedostatky 17 Praha 17 MHMP Méně závažné nedostatky a závažné nedostatky 18 Praha 18 Zpráva nebyla k dispozici 19 Praha 19 BOHEMIA AUDIT, s.r.o Méně závažné nedostatky 20 Praha 20 MHMP Méně závažné nedostatky 21 Praha 21 MHMP Méně závažné nedostatky 22 Praha 22 MHMP Nebyly zjištěny chyby a nedostatky 23 Běchovice MHMP Méně závažné nedostatky a závažné nedostatky 24 Benice MHMP Méně závažné nedostatky 25 Březiněves MHMP Méně závažné nedostatky a závažné nedostatky 26 Čakovice MHMP Méně závažné nedostatky 27 Ďáblice MHMP Méně závažné nedostatky a závažné nedostatky 28 Dolní Chabry MHMP Méně závažné nedostatky 29 Dolní Měcholupy MHMP Méně závažné nedostatky a závažné nedostatky 30 Dolní Počernice MHMP Méně závažné nedostatky 31 Dubeč MHMP Méně závažné nedostatky 32 Klánovice MHMP Méně závažné nedostatky 33 Koloděje MHMP Méně závažné nedostatky a závažné nedostatky 34 Kolovraty Ing. Sosvorová Nebyly zjištěny chyby a nedostatky 5 6 Shrnutí závěrů zpráv o výsledku přezkoumání hospodaření jednotlivých MČ HMP - pokračování: Městská část Přezkoumání provedl Závěr zprávy o výsledku přezkoumání 35 Královice MHMP Méně závažné nedostatky 36 Křeslice Ing. Sosvorová Méně závažné nedostatky 37 Kunratice MHMP Méně závažné nedostatky 38 Libuš MHMP Méně závažné nedostatky a závažné nedostatky 39 Lipence MHMP Méně závažné nedostatky 40 Lochkov MHMP Méně závažné nedostatky 41 Lysolaje GESTIO s.r.o. Nebyly zjištěny chyby a nedostatky 42 Nebušice MHMP Nebyly zjištěny chyby a nedostatky 43 Nedvězí MHMP Méně závažné nedostatky 44 Petrovice HAYEK, spol. s r.o., holding Závažné nedostatky 45 Přední Kopanina MHMP Méně závažné nedostatky 46 Řeporyje MHMP Méně závažné nedostatky a závažné nedostatky 47 Satalice MHMP Méně závažné nedostatky a závažné nedostatky 48 Slivenec MHMP Méně závažné nedostatky 49 Suchdol MHMP Méně závažné nedostatky 50 Šeberov MHMP Méně závažné nedostatky a závažné nedostatky 51 Štěrboholy MHMP Nebyly zjištěny chyby a nedostatky 52 Troja MHMP Méně závažné nedostatky 53 Újezd MHMP Méně závažné nedostatky a závažné nedostatky 54 Velká Chuchle MHMP Méně závažné nedostatky 55 Vinoř MHMP Nebyly zjištěny chyby a nedostatky 56 Zbraslav MHMP Méně závažné nedostatky 57 Zličín MHMP Méně závažné nedostatky Závěry ze zpráv o výsledku přezkoumání hospodaření MČ HMP: Při přezkoumání hospodaření MČ HMP byly zjištěny následující nedostatky ve smyslu ustanovení 10 odst. 3 písm. c) zákona č. 420/2004 Sb. Ostatní zjištěné chyby a nedostatky, které nemají závažnost nedostatků uvedených v 10 odst. 3 pod písm. c) jsou uvedeny v jednotlivých zprávách o přezkoumání hospodaření MČ HMP. 1. Nedostatky spočívající v porušení rozpočtové kázně Městská část MČ Šeberov Územní celek neoprávněně použil peněžní prostředky určené na financování voleb do Poslanecké sněmovny ČR ve výši 388 Kč v rozporu se směrnicí MF č. 124/1354/ ustanovení 2 odst. 1 písm. a) plnění příjmů a výdajů rozpočtu včetně peněžních operací, týkajících se rozpočtových prostředků 2. Nedostatky spočívající v neúplnosti, nesprávnosti nebo neprůkaznosti vedení účetnictví: Městská část MČ Praha 1 MČ Praha 1 vypracovala protokol o výsledku inventarizace majetku a závazků za rok 2013, který rada MČ Praha 1 vzala dne na vědomí. Protokol o výsledku inventarizace majetku a závazků vypracovaný MČ Praha 1 není inventarizační zprávou podle vyhlášky 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, protože neobsahuje všechny informace podle této vyhlášky. MČ Praha 1 tak nesplnila povinnost vyplývající z ustanovení 2 písm. e) vyhlášky č. 270/2010 Sb. Inventarizace majetku a závazků k nebyla provedena v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví 29 a 30, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláškou č. 270/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Příloha účetní závěrky sestavená k neobsahuje textové části tak, jak požaduje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 18 a příloha č. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro 6 7 Městská část některé vybrané účetní jednotky. Na účtu 042 nedokončený dlouhodobý hmotný majetek je vedena částka ve výši tis. Kč. Tento majetek již nemá MČ Praha 1 k dispozici. Majetek bude navržen příslušnému orgánu MČ Praha 1 k odpisu. Na účtu 042 nedokončený dlouhodobý hmotný majetek jsou vedeny investiční akce: Truhlářská ve výši tis. Kč a Střelecký ostrov ve výši tis. Kč, které byly v roce 2013 zkolaudovány. Vzhledem k tomu, že tento majetek nebyl vyveden na příslušné majetkové účty, nebylo mu přiřazeno inventární číslo, nebyl klasifikován dle přílohy č. 1 Českého účetního standardu č. 708 a nebyl zatříděn do příslušných účetních odpisových skupin, nebyly k tomuto dlouhodobému majetku zaúčtovány, v souladu s platnou legislativou, k odpisy. Výše odpisů a jejich vliv na Vlastní jmění není možné odhadnout. Na účtu 029 ostatní dlouhodobý hmotný majetek je veden majetek, který lze rozdělit na 3 základní části, a to: koně ve výši 620 tis. Kč. Dle informací MČ Praha 1 a Městské policie jsou koně využíváni Městskou policií pro služební účely. Vzhledem k tomu, že se jedná o služební koně, pak jejich evidence na účtu ostatního dlouhodobého majetku není správná. V souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb., 20 odst. 2, písm. h) by měli být evidováni na položce ostatní zásoby. technické zhodnocení majetku ve výši tis. Kč, který není ve vlastnictví MČ Praha 1, ale je ve vlastnictví HMP. Dle informací MČ Praha 1, jedná MČ Praha 1 s HMP o převedení tohoto majetku do účetnictví HMP. Kromě toho MČ Praha 1 není schopna z dostupné dokumentace posoudit, zda je majetek vedený na tomto účtu správně či nesprávně klasifikován. technické zhodnocení majetku ve výši tis. Kč, o jehož existenci a původu MČ Praha 1 nemá informace. MČ Praha 1 nemá schválenou a platnou aktuální směrnici vztahující se k oblasti dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku tak, jak ukládá Český účetní standard č. 710 část ostatní ustanovení pro naplnění 36 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Na účtu 462 poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé eviduje MČ Praha 1 pohledávky ve výši tis. Kč. Dle informací MČ Praha 1 se jedná o staré a nedobytné pohledávky, ke kterým nebyla k vytvořena opravná položka v souladu s 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Účet 311 odběratelé obsahuje položky ve výši tis. Kč, MČ Praha 1 nemá ujištění o pravděpodobnosti úhrady těchto pohledávek. K těmto pohledávkám nebyla vytvořena opravná položka v souladu s 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb., tj. 10% za každých 90 dnů po splatnosti. Ke zbytku účtu 311 odběratelé, tj. k zůstatku ve výši tis. Kč nebyla vytvořena opravná položka v souladu s platnou legislativou (viz výše), ale byla vytvořena opravná položka ve výši 20% k pohledávkám po splatnosti více jak 180 dnů. Pokud by byla vytvořena opravná položka v souladu s 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb., pak by celková opravná položka činila tis. Kč. Z toho vyplývá, že opravná položka zaúčtovaná k ve výši tis. Kč je podhodnocena o tis. Kč. Celá opravná položka ve výši tis. Kč byla jednorázově zaúčtována do výkazu zisku a ztráty za rok Touto transakcí byl jednorázově ovlivněn výsledek hospodaření MČ Praha 1 za rok Vzájemné pohledávky a závazky mezi MČ Praha 1 s vybranými odběrateli v celkové výši 10 mil. Kč nebyly k odsouhlaseny. Z následných plateb bylo zjištěno, že u vybraných položek bylo uhrazeno do pouze cca 541 tis. Kč. 7 9 Městská část Při porovnání zůstatku účtu 432 nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let k se zůstatkem účtu 432 nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let k byl identifikován rozdíl ve výši tis. Kč, který je způsobený zejména zpřesněním výpočtu splatné daně za hospodářskou činnost, a dodatečnými daňovými přiznáními. Tento postup je v souladu s metodikou HMP. Dle informací poskytnutých jak MČ Praha 1, tak HMP, budou od roku 2014 výše uvedené transakce účtovány prostřednictvím účtu 408 opravy minulých období. MČ Praha 1 nemá vytvořenou a schválenou aktuální interní směrnici vztahující se k tvorbě rezerv a žádné rezervy netvoří. MČ Praha 1 se účastní mnoha soudních sporů v pozici žalovaného (tzv. pasivní spory). V některých případech se jedná o významné částky. K nebyla vytvořena rezerva na soudní spory. Informace o významných soudních sporech není uvedena ani v příloze účetní závěrky. Účet 321 dodavatelé a účet 042 nedokončený dlouhodobý hmotný majetek je podhodnocen o částku cca 10 mil. Kč. Tato částka souvisí s krátkodobým zádržným. Zádržné je vedeno pouze v mimoúčetní evidenci. MČ Praha 1 čeká až na dopis od dodavatele, ve kterém dodavatel informuje MČ Praha 1 o tom, že vady a nedodělky související se zádržným byly odstraněny. Na základě tohoto dopisu je zádržné zavedeno do účetnictví a zaplaceno. Na účtu 378 ostatní krátkodobé závazky jsou k nesprávně zaúčtovány závazky za zaměstnanci, zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění a daně ve výši tis. Kč. Tyto závazky by měly být zaúčtovány na příslušných účtech účtové skupiny 33 a 34. Na účtu 378 ostatní krátkodobé závazky byly identifikovány kladné položky ve výši tis. Kč. Ze získaných informací vyplývá, že se jedná o finanční prostředky poskytnuté správcům dle mandátních smluv na úhrady drobných oprav domů, které mají ve správě. Na účtu 378 ostatní krátkodobé závazky byly identifikovány položky ve výši tis. Kč z roku 2012 a starší. Dle informací poskytnutých MČ Praha 1 se jedná o nespárované položky. Na účtu 384 výnosy příštích období je zaúčtována částka 611 tis. Kč vztahující se k dokladu č NAMA Prague. Vzhledem k tomu, že MČ Praha 1 nemá k dispozici řádně podepsanou smlouvu, nemáme ujištění o tom, že tato částka uvedená v účetnictví je správná. Na účtu 384 výnosy příštích období jsou nesprávně evidovány opravy/technické zhodnocení majetku ve výši tis. Kč. Na účtu 384 výnosy příštích období je nesprávně vedena částka 846 tis. Kč. Tato částka se vztahuje k usnesení rady MČ Praha 1 z , ve kterém byl uznán naklad vynaložený na zhodnocení bytové jednotky ve výši tis. a započítáno dlužné nájemné ve výši 846 tis. Kč. Dne bylo MČ Praha 1 vyplaceno 654 tis. Kč. Účet 389 dohadné účty pasivní MČ Praha 1 nemá nastavený odpovídající mechanismus pro zajištění kalkulace dohadných položek pasivních k vztahujících se k oblasti oprav dlouhodobého majetku. MČ Praha 1 vyplácí finanční dary spolupracovníkům MČ Praha 1 prostřednictvím darovacích smluv. K nebyla na účtu 389 dohadné účty pasivní zaúčtována částka ve výši 124 tis. Kč vztahující se k roku Částka byla zaúčtována až v roce Toto pochybení vzniklo i na základě nedostatečného předávání informací mezi jednotlivými odbory MČ Praha 1. Na účtu 903 ostatní majetek je veden v zůstatkových cenách dlouhodobý majetek ve výši tis. Kč převedený z MČ Praha 1na PO zřízené MČ Praha 1. Dle poskytnutých informací nebyla provedena inventura tohoto účtu. Zůstatek vedený v účetnictví MČ Praha 1 nebyl odsouhlasen s jednotlivými PO. 9 10 Městská část Na účet 603 výnosy z pronájmu byly zaúčtovány opravy minulých účetních období vztahující se k technickému zhodnocení a započtenému nájemnému. Opravy minulých období by měly být účtovány v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb., 26 vlastní kapitál položka 2, písm. d. Evidence a správa seznamu veřejných zakázek je vedena v rámci aplikace Lotus. Do této aplikace má přístup několik zaměstnanců MČ Praha 1 a každý je oprávněn obsažené informace měnit. Nelze ověřit, zda přehled veřejných zakázek je kompletní. MČ Praha 1 má stanovenou aktuální interní směrnici, která však neřeší proces evidence a správy seznamu veřejných zakázek. S ohledem na 13 zákona o veřejných zakázkách stanovující určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky není jasné, jakým způsobem má MČ Praha 1 zajištěnou kontrolu, že nedochází k dělení zakázek. S ohledem na 155 zákona o veřejných zakázkách stanovující povinnost uchování dokumentace není jasné, jakým způsobem má MČ Praha 1 zajištěnou archivaci, neboť nemá volný a okamžitý přístup k dokumentům vztahujícím se k vyhlášeným veřejným zakázkám. Dokumentace k vybraným kontrolovaným veřejným zakázkám byla poskytnuta externí advokátní kanceláří, která veřejné zakázky administrovala. Přehled veřejných zakázek neobsahuje vždy jméno osoby, která veřejnou zakázku iniciovala. Vysoutěžené ceny, podle kterých jsou veřejné zakázky děleny (do 200 tis. Kč, JŘBU, VZ a VZMR), neodpovídají typu jejich zařazení např. veřejné zakázky v kategorii do 200 tis. Kč obsahují i veřejné zakázky, jejichž cena převyšuje 200 tis. Kč. U některých veřejných zakázek není uveden vybraný dodavatel, u některých veřejných zakázek není uvedena vysoutěžená cena. Zjednodušené podlimitní řízení č Poimplementační podpora systému ASW. V průběhu kontroly na místě zadavatel neprokázal, zda zadavatel vyzval vybraného dodavatele, který se umístil na prvním místě, k předložení originálů dokladů k prokázání splnění kvalifikačních předpokladů tak, jak je stanoveno ve Výzvě k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace ze dne , resp. Zadávací dokumentaci ze dne , resp. zákoně o veřejných zakázkách v 57 a 62, popř. zda vybraný dodavatel tyto originály nebo úředně ověřené kopie dokladů doložil. V případě, že tak zadavatel neučinil, byla zakázka zadána uchazeči, který neprokázal splnění kvalifikačních předpokladů způsobem definovaným zákonem o veřejných zakázkách, čímž byl vybrán uchazeč, který neprokázal splnění kvalifikačních předpokladů v plném rozsahu. Zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu dříve, než je dle zákona o veřejných zakázkách povoleno. V souladu s 82 zákona o veřejných zakázkách zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější. Vzhledem k tomu, že uchazeč nedoložil, že by byly podány námitky, ani nedoložil, že by uchazeči předložili Vzdání se práva na podání námitek, měla být smlouva uzavřena do 15 dnů po vypršení lhůty pro podání námitek. Z předložené dokumentace však vyplývá, že Oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky bylo zasláno uchazečům dne a Smlouva o poskytování poimplementační podpory systému ASW č. 2014/0052 byla uzavřena již , tj. před termínem doručení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky jednotlivým uchazečů a před termínem vypršení lhůty pro podání námitek. 10 11 Městská část Zadavatel nepostupoval v souladu s 83 zákona o veřejných zakázkách, když neoznámil do 48 dnů od uzavření smlouvy výsledek veřejné zakázky v informačním systému veřejných zakázek. Smlouva o poskytování poimplementační podpory systému ASW č. 2014/0052 byla uzavřena dne , avšak Oznámení o zadání zakázky bylo zasláno až dne Na Krycím listu k veřejné zakázce ze dne je uvedeno jako číslo veřejné zakázky č. 902/13. V přehledu veřejných zakázek poskytnutých před kontrolou je však v seznamu veřejná zakázka uvedena pod č. 1031/13. MČ Praha 7 Na účtu 315 jiné pohledávky z hlavní činnosti jsou k 31. prosinci 2013 evidovány pohledávky v částce tis. Kč. Tyto pohledávky se skládají z pohledávek v hodnotě tis. Kč a pohledávek spadajících pod odbor sociální a zdravotní v částce tis. Kč. K pohledávkám v hodnotě tis. Kč je v účetnictví evidována opravná položka na účtu 192 Opravné položky k jiným pohledávkám z hlavní činnosti v částce tis. Kč. Nicméně k této opravné položce nemá městská část k dispozici věkovou strukturu v členění pohledávek po každých 90 dnech po splatnosti, ze které by bylo možno jednoznačně ověřit, že opravné položky v hlavní činnosti byly vytvořeny v souladu s 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Pohledávky v částce tis. Kč jsou více než dva a půl roku po splatnosti a tudíž by na ně měla být vytvořena opravná položka. Na tyto pohledávky však žádná opravná položka v hlavní činnosti vytvořena nebyla Ve vedlejší činnosti jsou evidovány pohledávky na účtu odběratelé v částce tis. Kč. V této částce jsou obsaženy pohledávky v účetní hodnotě tis. Kč, které jsou vedeny pro městskou část společností Sedmá ubytovací s. r. o. K pohledávkám vedeným Sedmou ubytovací jsou vytvořeny opravné položky na účtu 194 opravné položky k odběratelům v částce tis. Kč. Účetní sestava, která je podkladem pro tvorbu této opravné položky, však vykazuje celkovou hodnotu tis. Kč. MČ nedisponuje takovou věkovou strukturou pohledávek ve vedlejší činnosti v členění po každých 90 dnech splatnosti, ze které by bylo možno jednoznačně ověřit, že opravné položky ve vedlejší činnosti byly vytvořeny v souladu s 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Nicméně namátkovou kontrolou jednotlivých opravných položek v rámci výše zmíněné účetní sestavy pro tvorbu opravných položek ve vedlejší činnosti bylo u kontrolovaných položek zjištěno, že opravná položka odpovídá 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb. MČ Běchovice Účetnictví nebylo správné, jelikož nebylo vedeno v souladu se zákonem o účetnictví a ostatními právními předpisy nebo obcházelo jejich účel. Účetnictví nebylo úplné, jelikož nebyly zaúčtovány všechny účetní případy týkající se účetního období. Účetnictví nebylo vedeno tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz. Územní celek inventarizací neověřil, zda skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví. Územní celek neúčtoval o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti věcně a časově souvisí. Územní celek nevedl účetnictví správně, úplně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. MČ Praha 15 MČ Praha 17 MČ Ďáblice Majetek určený k prodeji nebyl oceněn k reálnou hodnotou, přecenění bylo vyčísleno na hodnotu 13 mil. Kč. Zjištěné inventarizační rozdíly nebyly vyúčtovány do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků v souladu s ustanovením 30 odst. 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. MČ neaktualizovala vnitřní směrnici upravující oblast hospodaření s majetkem v souladu s ČÚS č Dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek, vnitřní kontrolní systém ve smyslu ustanovení 25 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, nebyl v oblasti účtování o odpisech dlouhodobého majetku dostatečně funkční, neboť skutečná doba používání některého majetku neodpovídala údajům ve schválené vnitřní 11 12 směrnici. Městská část MČ Libuš Účetnictví nebylo průkazné ve smyslu ustanovení 8 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v důsledku toho, že MČ neprovedla inventarizaci majetku a závazků vykázaných v účetní závěrce k v souladu s ustanovením 29 a 30 uvedeného zákona, a to majetku svěřeného příspěvkovým organizacím k hospodaření ve smyslu ustanovení 49 písm. c) vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.,o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky. MČ Petrovice MČ vytvářela opravné položky k pohledávkám v souladu s 65 odst. 6, vyhlášky č. 410/2009 Sb. Na základě odhadu z celkové výše pohledávek po splatnosti jsou celkové OP v účetní evidenci zaúčtované chybně a jsou nadhodnoceny o 350 tis. Kč. V roce 2013 prodávala MČ byty. Kontrolou bylo zjištěno, MČ nezahrnula do výnosů tržbu z prodeje bytu a alikvótní části pozemku realizovaného v prosinci 2013, tím podhodnotila výnosy v celkové výši Kč. Náklady byly zúčtovány správně. Tímto MČ porušila věcnou a časovou souvislost vykázaných nákladů a výnosů. MČ Řeporyje MČ Šeberov Účetní jednotka při inventarizaci neověřila, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví. Příloha inventurního soupisu neobsahovala požadované údaje a informace. Účetní jednotka při inventarizaci neověřila, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví - ustanovení 2 odst. 2 písm. h) účetnictví vedené územním celkem 12 13 3. Nedostatky spočívající v porušení povinností nebo překročení působnosti územního celku: Městská část MČ Praha 1 Na výdajové položce 5492 dary obyvatelstvu mají být, v souladu s vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, zahrnuty výlučně peněžité dary obyvatelstvu. Z rozpisu výdajové položky ale vyplývá, že kromě skutečných darů obyvatelstvu (vkladní knížky na vítání občánků, dopady deregulace nájemného apod.) obsahuje tato položka i dary pedagogickým a nepedagogickým pracovníkům (vztahuje se k PO zřízeným MČ Praha 1), odměny strážníkům Městské policie P1 (Městská policie je organizační složkou HMP), dary oddávajícím členům zastupitelstva MČ Praha 1 a dary členům komisí a výborů - spolupracovníkům MČ Praha 1. Domníváme se, že u druhé skupiny, může být uvedený způsob odměňování považován i za odměnu za vykonanou práci. Daňové dopady resp. způsob splnění daňových povinností na straně dárce i příjemců uvedených darů jsme neověřovali. Způsob odměňování a následně i vykazování na příslušné výdajové položce by měla MČ Praha 1 konzultovat s HMP, protože finanční výkaz sestavený za MČ Praha 1 vstupuje do celkových výkazů sestavených za HMP. Z tohoto důvodu je vhodné, aby byla v rámci celého HMP uplatňována jednotná metodika. MČ Běchovice Územní celek nevymezil majetek svěřený zřízené příspěvkové organizaci. MČ Březiněves Porušení povinnosti 2 odst. 1 písm. a) plnění příjmů a výdajů rozpočtu včetně peněžních operací, týkajících se rozpočtových prostředků. Návrh závěrečného účtu byl zveřejněn po dobu 15 dnů přede dnem projednání na zasedání zastupitelstva na úřední desce Úřadu MČ včetně celé Zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření za rok Bylo však zjištěno, že způsobem umožňujícím dálkový přístup nebyla zveřejněna celá Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření za rok Na úřední desce byly veškeré náležitosti splněny. MČ tak nedodržela rozsah zveřejněného návrhu závěrečného účtu, který je upraven ustanovením 17 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. MČ Dolní Měcholupy MČ Koloděje MČ nedodržela ustanovení 17 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, neboť nezveřejnila způsobem umožňujícím dálkový přístup úplné znění návrhu závěrečného účtu. Porušení ustanovení 13 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, neboť neměla schválena pravidla rozpočtového provizoria, podle kterého, nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, se řídí rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku v době do schválení rozpočtu. 4. Nedostatky spočívající v neodstranění nedostatků zjištěných při dílčím přezkoumání nebo při přezkoumání za předcházející roky: Nedostatky spočívající v neodstranění nedostatků zjištěných při dílčím přezkoumání nebo při přezkoumání za předcházející roky byly identifikovány u těchto MČ: Praha 1, Praha 7, Běchovice, Dolní Měcholupy, Koloděje, Libuš, Řeporyje, Satalice, Šeberov, Újezd. 13 14 Seznam rizik ze zpráv o výsledku přezkoumání hospodaření MČ HMP: Městská část MČ Praha 1 Na úřadě MČ Praha 1 je poměrně nepřehledná situace v oblasti schválených platných aktuálních vnitřních směrnic. Na tento problém upozornil jak tajemník úřadu, tak interní audit. Situace se v roce 2013 v porovnání s rokem 2012 nezměnila. MČ Praha 1 nemá schválenou a platnou aktuální směrnici vztahující se k oblasti dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku tak, jak ukládá Český účetní standard č. 710 část ostatní ustanovení pro naplnění 36 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. MČ Praha 1 nevytvořila k opravnou položku k pohledávkám v souladu vyhláškou č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. 10% za každých 90 dnů po splatnosti, ale pouze 20% u vybraných pohledávek po splatnosti více jak 180 dnů. I přes vytvořenou opravnou položku může být vykazovaná hodnota pohledávek, podstatně vyšší, než je jejich skutečná hodnota. MČ Praha 1 nemá schválenou a platnou aktuální interní směrnici vztahující se k tvorbě rezerv a žádné rezervy netvoří. MČ Praha 1 se účastní mnoha soudních sporů v pozici žalovaného (tzv. pasivní spory). V některých případech se jedná o významné částky. K nebyla vytvořena rezerva na soudní spory. Informace o významných soudních sporech není uvedena ani v příloze účetní závěrky. Nepříznivý výsledek těchto soudních sporů může mít významný vliv na budoucí hospodaření MČ Praha 1. MČ Praha 1 je nepřímo vystavena riziku plynoucímu z činnosti příspěvkových organizací, kde je zřizovatelem nebo zakladatelem (např. Nemocnice na Františku apod.) a kde přejímá jejich rizika ať už formou poskytování finančních prostředků, nebo formou specifických smluvních ujednání. Tato rizika zahrnují nejen rizika finanční, ale i rizika komoditní a operační (ztráty a náklady plynoucí ze selhání lidských zdrojů, IT systémů, škod na zdraví a majetku, atd.). Ze zápisů finančního výboru ze dne vyplývá, že byly v Nemocnici na Františku identifikovány problémy s vedením účetnictví již v roce V souladu s usnesením zastupitelstva MČ Prahy 1 č ze dne byl Nemocnici na Františku svěřen plně odepsaný movitý majetek v pořizovací hodnotě více než 100 mil. Kč. MČ Praha 1 nemá schválenou a platnou aktuální interní směrnici, která by obsahovala aplikaci zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole v podmínkách úřadu MČ Praha 1. V souladu se změnou zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a zákona č. 131/2000 Sb., o HMP má zastupitelstvo HMP povinnost schvalovat účetní závěrku HMP. Ze zákona č. 131/2000 Sb., však specificky nevyplývá, že by se tato povinnost vztahovala i na zastupitelstva jednotlivých MČ, i když je v zákoně uvedeno zastupitelstvo HMP schvaluje po projednání s MČ účetní závěrku. Dle informací HMP byl požadavek na schvalování účetní závěrky jednotlivými MČ stanoven usnesením rady HMP č. 843 ze dne Vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek ukládá účetním jednotkám, aby dotčená účetní jednotka (tj. MČ Praha 1) zajistila schvalujícímu orgánu (tj. zastupitelstvu MČ Praha 1) v průběhu účetního období přístup k mezitímním účetním závěrkám nebo vyžádaným informacím z těchto mezitímních účetních závěrek, k podkladům určeným vnitřním předpisem a dalším významným nebo vyžádaným informacím. MČ Praha 1 zatím takovou schválenou aktuální interní směrnici vypracovanou nemá. Výsledek hospodaření po zdanění celkem (tzn. za hlavní i hospodářskou činnost) uvedený ve výkazu zisku a ztráty se významně liší od salda příjmů a výdajů, které je uvedeno ve finančním výkazu. Výkaz zisku a ztráty je, v souladu s metodickými předpisy platnými pro rok 2013, sestaven na akruální bázi, kdy jsou náklady a výnosy vykazovány v období, se kterým věcně a časově souvisí, zatímco finanční výkaz Přehled pro hodnocení plnění 14 15 Městská část rozpočtu je zpracován na bázi hotovostní, tedy na základě skutečných příjmů a výdajů. Závěrečný účet MČ Praha 1 za rok 2013 by měl proto obsahovat vysvětlení, proč se hospodářské výsledky dle výkazu zisku a ztráty a dle salda příjmů a výdajů významně liší. Zároveň by měly být vyčísleny i položky, které tento významný rozdíl způsobují. Tato informace by měla být poskytnuta schvalujícímu orgánu při schvalování účetní závěrky za rok Evidence a správa seznamu veřejných zakázek je vedena v rámci aplikace Lotus. Do této aplikace má přístup několik zaměstnanců MČ Praha 1 a každý je oprávněn obsažené informace měnit. Nelze ověřit, zda přehled veřejných zakázek je kompletní. MČ Praha 1 má stanovenou aktuální interní směrnici, která však neřeší proces evidence a správy seznamu veřejných zakázek. S ohledem na 13 zákona o veřejných zakázkách stanovující určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky není jasné, jakým způsobem má MČ Praha 1 zajištěnou kontrolu, že nedochází k dělení zakázek. S ohledem na 155 zákona o veřejných zakázkách stanovující povinnost uchování dokumentace není jasné, jakým způsobem má MČ Praha 1 zajištěnou archivaci, neboť nemá volný a okamžitý přístup k dokumentům vztahujícím se k vyhlášeným veřejným zakázkám. Dokumentace k vybraným kontrolovaným veřejným zakázkám byla poskytnuta externí advokátní kanceláří, která veřejné zakázky administrovala. Přehled veřejných zakázek neobsahuje vždy jméno osoby, která veřejnou zakázku iniciovala. Vysoutěžené ceny, podle kterých jsou veřejné zakázky děleny (do 200 tis. Kč, JŘBU, VZ a VZMR), neodpovídají typu jejich zařazení např. veřejné zakázky v kategorii do 200 tis. Kč obsahují i veřejné zakázky, jejichž cena převyšuje 200 tis. Kč. U některých veřejných zakázek není uveden vybraný dodavatel, u některých veřejných zakázek není uvedena vysoutěžená cena. MČ Praha 4 Nedodržení obsahového vymezení položek rozvahy a položek výkazu zisku a ztráty uvedených v příslušných ustanoveních vyhlášky č. 410/2009 Sb., které vede k porušení 4 odst. 8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a zobrazení v účetní závěrce neodpovídá skutečnému stavu. Klasifikace majetku, zatřídění do odpisových skupin a správně stanovený okamžik pro zařazení mají vliv na výši odpisů, resp. vlastní jmění. Vyřazení zůstatkové ceny majetku v nižší hodnotě ovlivňuje celkovou výši nákladů a výsledek hospodaření. Zaúčtování výnosů v nesprávné hodnotě může ovlivnit výsledek hospodaření ke zdanění a výši daně z příjmů. Riziko možných sankcí v důsledku porušení rozpočtové kázně. Riziko neprůkaznosti účetnictví v důsledku neúplných inventurních soupisů. 15 16 Městská část MČ Praha 7 MČ vede k 31. prosinci 2013 v rámci hlavní činnosti na účtu 378/0363 ostatní krátkodobé závazky tzv. omylem přijaté platby v částce 752 tis. Kč. Tato částka představuje platby přijaté na bankovní účty MČ, které se nepodařilo identifikovat a tudíž spárovat s pohledávkami městské části. Krom toho jsou na tomto účty vedeny staré neidentifikované kauce, z nichž některé mohou být již propadlé. Dosavadní postupy pro správu a vypořádání takto přijatých plateb nejsou dostatečně efektivní proto, aby zajistily včasné vypořádání těchto plateb a zabránily jejich případnému zneužití. Obdobné omylové platby jsou vedeny k 31. prosinci 2013 v rámci účetnictví vedlejší činnosti a to na účtu 378/0301 ostatní krátkodobé závazky a to v částce 287 tis. Kč. Za vedení účetnictví MČ je odpovědná vedoucí účetního oddělení a vedoucí finančního odboru. Kvalita vedení účetnictví, jeho správnost a úplnost je však do značné míry závislá na informacích z jiných odborů, respektive ekonomů jiných odborů. Přitom vedoucí účetního oddělení a vedoucí finančního odboru nemá žádné pravomoci vůči ekonomům jednotlivých odborů. To se projevuje v nedostatečném a nevčasném přísunu informací do účetního oddělení s dopady na správnost a úplnost účetní závěrky MČ. Auditor MČ Praha 7 doporučuje zvážit takové organizační změny včetně systému odměňování, které by vedly k větší zainteresovanosti ekonomů jednotlivých odborů na kvalitě účetní závěrky MČ. MČ Praha 8 MČ Praha 17 MČ Praha 21 MČ Běchovice MČ Březiněves MČ Ďáblice MČ Dolní Měcholupy MČ Koloděje Riziko nesprávnosti účetnictví ve smyslu ustanovení 8 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Riziko neúplnosti a nesprávnosti účetnictví ve smyslu ustanovení 8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v důsledku zjištěných skutečností. Riziko porušení rozpočtové kázně MČ, resp. HMP, podle ustanovení 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (podle ustanovení 9 odst. 3 Statutu hl. m. Prahy je dotace státního rozpočtu poskytovaná HMP) a riziko vrácení neoprávněně použitých peněžních prostředků. Riziko účtování v nesprávném účetním období ve smyslu 3 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Riziko možného správního deliktu ve smyslu ustanovení 22a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Nedostatek může být napraven až při zveřejnění Závěrečného účtu za rok Riziko nesprávného účetnictví k rozvahovému dni, ve smyslu ustanovení 8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu nesouladu účetnictví se směrnicí pro účetní odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku schválenou Radou MČ (usnesení č. 105/12/RMČ ze dne ). Riziko možného správního deliktu ve smyslu ustanovení 22a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Riziko, že v případě neschválení rozpočtové změny formou rozpočtového opatření MČ nedodržela ustanovení 15 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o rozpočtových pravidlech), podle kterého je povinna uskutečňovat své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a dodržet závazné ukazatele schválené Zastupitelstvem MČ a riziko možného správního deliktu ve smyslu ustanovení 22a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 16 17 Městská část MČ Křeslice Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek - riziko chybného vyčíslení pořizovacích cen, resp. pozdního zařazení do užívání má vliv na výši odpisů, resp. vlastního jmění. Nedodržení obsahového vymezení položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty dle vyhlášky č. 410/2009 Sb., zobrazení v účetní závěrce neodpovídá skutečnému stavu, vede k porušení 4 odst. 8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Rozpočet - riziko možných sankcí v důsledku porušení rozpočtové kázně. Příloha k účetní závěrce - neuvedení vysvětlujících a doplňujících informací dle vyhlášky č. 410/2009 Sb., vede k porušení 4 odst. 8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. MČ Libuš MČ Lochkov Riziko neúplnosti, nesprávnosti a neprůkaznosti účetnictví ve smyslu ustanovení 8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Riziko doměření daně z přidané hodnoty včetně příslušenství. V případě neschválení rozpočtové úpravy riziko nedodržení ustanovení 15 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o rozpočtových pravidlech), podle kterého územní samosprávný celek uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem. V případě objektivně působících skutečností se rozpočet po jeho schválení může změnit a rozpočtová opatření se provádějí povinně, mimo jiné, jde-li o změny závazných ukazatelů, které schvaluje zastupitelstvo a jimiž se mají orgány územního samosprávného celku povinně řídit. MČ Nedvězí V případě neschválení rozpočtové úpravy hrozí riziko nedodržení ustanovení 15 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o rozpočtových pravidlech), podle kterého územní samosprávný celek uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem. V případě objektivně působících skutečností se rozpočet po jeho schválení může změnit a rozpočtová opatření se provádějí povinně mimo jiné, jde-li o změny závazných ukazatelů, které schvaluje zastupitelstvo a jimiž se mají orgány územního samosprávného celku povinně řídit. MČ Šeberov Riziko možné penalizace za pozdní úhradu faktur, neboť testováním obratů účtu Dodavatelé byl zjištěn pozdní předpis (účetní doklad č ze dne ) a úhrada pojistného ve výši Kč (účetní doklad č ze dne ) dle smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Renault Kangoo splatného dne , a to na základě upomínky ze dne Riziko nevymahatelnosti náhrady škody (zničení, poškození, zneužití, neoprávněné zásahy) způsobené v souvislosti s užíváním majetku hl. m. Prahy, svěřeného MČ, bez právního vztahu. Usnesením ZMČ ze dne bylo schváleno a starostce MČ uloženo uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene pro plynovodní přípojku na pozemek parc. č. 568/3. Do doby ukončení závěrečného přezkoumání hospodaření však nebyla smlouva předložena. Při provedené fyzické kontrole a obhlídce místa dne za přítomnosti tajemníka úřadu MČ bylo zjištěno, že stavba byla již dokončena (nový povrch barevně odlišný od stávajícího na silnici i na zídce na pozemku oprávněného, dvířka na plynový kohout). 17 18 B. Závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření vlastního HMP: I. Vyjádření k souladu hospodaření s hledisky přezkoumání hospodaření V rámci přezkoumání hospodaření vlastního HMP jsme zjistili, že: Oblast Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek Na účtu 042 nedokončený dlouhodobý hmotný majetek jsme identifikovali položky, které jsou již v užívání. Hodnota tohoto majetku k činila u účetního centra OMI tis. Kč (k nejvýznamnějším projektům patří: tis. Kč plavecký areál Šutka, tis. Kč ZOO hrošinec a sloninec, tis. Kč MÚK PPO Liberecká, tis. Kč Maniny příprava území aj.); Na účtu 042 nedokončený dlouhodobý hmotný majetek jsme identifikovali položky, které jsou již v užívání. Hodnota tohoto majetku k činila u účetního centra MHMP tis. Kč (k nejvýznamnějším projektům patří: tis. Kč nákup nemovitého majetku Dopravní podnik HMP a.s.); Na účtu 042 nedokončený dlouhodobý hmotný majetek účetního centra Pražské vodohospodářské společnost a.s. ( PVS ) je pod ORG 6590 k zůstatek ve výši tis. Kč. Náklady související s pořízením majetku jsou stanoveny až dle soupisu majetku určenému k zařazení do užívání, který je každoročně zasílán z PVS. Neexistuje pravidelná kontrola nákladů, které jsou v průběhu let zaúčtovány a nákladů, na jejichž základě je stanovena pořizovací cena. Vedení položek pod jedním kódem neumožňuje sledovat, jednotlivé zakázky a není možné identifikovat projekty, které jsou ve fázi skutečné rozpracovanosti a ty, které jsou delší dobu bez pohybu nebo v užívání; K byl na účtu 021 stavby (analytické účty 118, 218, 318, 428, 528, 618, 628) a 022 samostatné movité věci a soubory movitých věcí (analytický účet 018) veden majetek ve výši tis. Kč bez inventárního čísla. Jedná se o majetek, který byl zkolaudován a ke kterému byla zaúčtována konečná faktura. Tento majetek byl účetně převeden z účtu 042 nedokončený dlouhodobý hmotný majetek na účet stavby, ale odbor SVM tento majetek od odboru OMI nepřevzal, nepřidělil mu inventární číslo a nepodepsal trojstranný protokol mezi OMI, SVM a budoucím správcem majetku. Z tohoto důvodu tak odbor OMI formálně za tento nepřevedený majetek dále zodpovídá a musí v rámci svého rozpočtu hradit údržbu, opravy a ostatní náklady související s nepřevzatým majetkem ze strany SVM MHMP a budoucího správce-provozovatele. Vzhledem k tomu, že položky tohoto dlouhodobého majetku neměly přiřazeno inventární číslo, nebyly klasifikovány dle přílohy č. 1 Českého účetního standardu č. 708 a nebyly zatříděny do příslušných účetních odpisových skupin, nebyly k tomuto dlouhodobému majetku zaúčtovány, v souladu s platnou legislativou, k odpisy. Vzhledem k absenci klasifikace a zatřídění do odpisových skupin se výše odpisů a jejich vliv na Vlastní jmění není v tuto chvíli možné odhadnout; Vlastnictví mnoha pozemků nebylo dosud zapsáno do knih katastrálního úřadu. Na mnohé pozemky byl vznesen restituční nárok. K představoval objem dosud nevypořádaných pozemků částku tis. Kč. HMP nakládá s tímto majetkem jako s vlastním až do doby rozhodnutí soudu. V případě, že soud rozhodne v neprospěch HMP, bude tento majetek odúčtován; Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let Při porovnání zůstatku účtu 432 nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let k a zůstatku účtu 432 nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let k byl identifikován rozdíl ve výši tis. Kč, který je způsobený zejména nedodržením nastavené metodiky účtování vybraných účetních případů (např. zpřesnění výpočtu splatné daně za hospodářskou činnost MČ, výnosy ze zón placeného stání apod.). S výhradami uvedenými v předchozích odstavcích jsme na základě námi provedeného přezkoumání hospodaření vlastního HMP nezjistili žádnou další významnou skutečnost, která by nás vedla k přesvědčení, že přezkoumávané 18 19 hospodaření není ve všech významných (materiálních) ohledech v souladu s hledisky přezkoumání hospodaření uvedenými v bodě II. této zprávy. 19 20 II. Vyjádření ohledně chyb a nedostatků Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, abychom ve zprávě uvedli závěr podle ustanovení 10 odst. 2 písm. d) a odst. 3 citovaného zákona. Toto ustanovení vyžaduje, abychom ve své zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření uvedli, zda při přezkoumání hospodaření byly zjištěny chyby a nedostatky a v čem případně spočívaly, a to bez ohledu na jejich významnost (materialitu) a jejich vztah k HMP jako celku. Při přezkoumání hospodaření vlastního HMP byly zjištěny: a) chyby a nedostatky závažného charakteru ve smyslu ustanovení 10 odst. 3 písm. c) zákona č. 420/2004 Sb. spočívající v neúplnosti, nesprávnosti nebo neprůkaznosti vedení účetnictví a v neodstranění nedostatků zjištěných při dílčím přezkoumání nebo při přezkoumáních za předcházející roky. Oblast Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek Na účtu 041 nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek jsme k identifikovali položky ve výši tis. Kč, u kterých jsme zjistili následující: a) některé části projektu jsou již v užívání a měly by být vyvedeny na příslušný majetkový účet (např. akce č jednotný systém pro komunikaci s občany a organizacemi). b) u některých projektů není zcela jednoznačné, zda se v nich bude v budoucnu skutečně pokračovat (např. akce č mýtný systém, studie projektu, poslední fakturace z roku Jednotlivé položky evidované na účtu 041 nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek by měly být v rámci inventarizace individuálně posouzeny z hlediska toho, zda jsou v užívání a je proto možné je vyvést na příslušný majetkový účet, přiřadit inventární číslo a odpisovat, nebo zda jsou ve fázi rozpracovanosti anebo zda se jedná o zmařenou investici, u které je vhodný účetní odpis schválený příslušným orgánem. Na účtu 042 nedokončený dlouhodobý hmotný majetek jsme identifikovali položky, které jsou již v užívání. Hodnota tohoto majetku k činila u účetního centra OMI tis. Kč (k nejvýznamnějším projektům patří např.: tis. Kč plavecký areál Šutka, tis. Kč ZOO hrošinec a sloninec, tis. Kč MÚK PPO Liberecká, tis. Kč Maniny příprava území aj.) - Na účtu 042 nedokončený dlouhodobý hmotný majetek jsme identifikovali položky, které jsou již v užívání. Hodnota tohoto majetku k činila u účetního centra TSK tis. Kč (k nejvýznamnějším projektům patří např.: tis. Kč dočasné dopravní propojení Jižní spojka Ke Garážím 5. května, tis. Kč Svatovítská Hluk, tis. Kč tunel Letná jižní portál, tis. Kč v Holešovičkách, tis. Kč Chlumecká aj.). - Na účtu 042 nedokončený dlouhodobý hmotný majetek jsme identifikovali položky, které jsou již v užívání. Hodnota tohoto majetku k činila u účetního centra MHMP tis. Kč (k nejvýznamnějším projektům patří: tis. Kč nákup nemovitého majetku Dopravní podnik HMP a.s.). Vzhledem k tomu, že výše uvedený majetek vykazovaný na účtu 041 a 042 nebyl vyveden na příslušné majetkové účty, nebylo mu přiřazeno inventární číslo, nebyl klasifikován dle přílohy č. 1 Českého účetního standardu č. 708 a nebyl zatříděn do příslušných účetních odpisových skupin, nebyly k tomuto dlouhodobému majetku zaúčtovány, v souladu s platnou legislativou, k odpisy. Výše odpisů a jejich vliv na Vlastní jmění není v tuto chvíli možné odhadnout. Na účtu 042 nedokončený dlouhodobý hmotný majetek účetního centra Pražské vodohospodářské společnost a.s. ( PVS ) je pod ORG 6590 zůstatek ve výši tis. Kč. Náklady související s pořízením majetku jsou stanoveny až dle soupisu majetku určenému k zařazení do užívání, který je každoročně zasílán z PVS. 20

http://docplayer.cz/1772951-Zase-tu-mame-sexualni-vychovu-06-elisabeth-badinterova-zhanobeni-materstvi-09-buh-ve-svatostech-knezstvi-noveho-zakona-11.html

⭐Zase tu máme sexuální výchovu! 06 Elisabeth Badinterová: Zhanobení mateřství 09 Bůh ve svátostech. Kněžství Nového zákona 11 Zase tu máme sexuální výchovu! 06 Elisabeth Badinterová: Zhanobení mateřství 09 Bůh ve svátostech. Kněžství Nového zákona 11 Download "Zase tu máme sexuální výchovu! 06 Elisabeth Badinterová: Zhanobení mateřství 09 Bůh ve svátostech. Kněžství Nového zákona 11" 1 Res Claritatis MONITOR zpravodajský týdeník ročník VII., číslo / neprodejné Z OBSAHU O poslání kněze posvěcovat. Promluva Benedikta XVI. k Roku kněží 04 Zase tu máme sexuální výchovu! 06 Elisabeth Badinterová: Zhanobení mateřství 09 Bůh ve svátostech. Kněžství Nového zákona 11 TRADICE OTCŮ Z traktátu O modlitbě Páně od svatého Cypriána, biskupa a mučedníka (ca září 258) Dále v modlitbě prosíme: Chléb náš vezdejší (každodenní) dej nám dnes. To lze chápat duchovně i doslovně, neboť Božím působením slouží chléb v obojím významu spáse. Vždyť Kristus je chléb života, avšak není to chléb všech, ale náš chléb. Tak jako říkáme Otče náš, poněvadž Bůh je Otcem těch, kdo ho poznávají a v něho věří, nazýváme Krista naším chlebem, protože je chlebem těch, kteří patří k jeho tělu. A o tento chléb prosíme, abychom jej dostávali každý den, abychom my, kteří jsme v Kristu a denně přijímáme jeho eucharistii jako pokrm spásy, nebyli odloučeni od Kristova těla pro nějaké těžší provinění, pro které bychom nesměli přijímat a museli se zdržet nebeského chleba. Vždyť on sám to hlásal, když řekl: Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe: Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa. Když tedy říká, že ten, kdo bude jíst z jeho chleba, bude žít navěky, pak stejně jako je zřejmé, že budou žít ti, kdo patří k jeho tělu a právem společenství přijímají eucharistii, je naopak třeba obávat se a modlit, aby nezůstal vzdálen spáse ten, kdo se zdržuje (přijímání) a odděluje se tím od Kristova těla; vždyť sám Kristus pronáší hrozivá slova: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. A proto prosíme, abychom náš chléb, to jest Krista, dostávali denně a abychom se my, kteří v Kristu zůstáváme a žijeme, neoddělovali od jeho posvěcení a jeho těla. Misionáři v Evropě Třetí svět vysílá služebníky Boží do Prvního a Druhého světa stále častěji Ind, procházející rychlou chůzí po budapešťských ulicích, vždy připravený dát se s kýmkoli do řeči o Kristu, je P. Benvin Sebastian Madassery, SVD. Narodil se v jihoindické Kérale a je prvním indickým misionářem v Maďarsku. Komunistickému režimu se zde nepodařilo zadupat do země semena víry, a ta dnes nesou nové ovoce, říká P. Benvin. Indický kněz se pohybuje po celém Maďarsku, navštěvuje kostely, farnosti, komunity i školy; u dospělých, mladých i dětí nachází velkou touhu po víře, hodnotách, transcendenci, na něž odpovídá Ježíš Kristus. Misionáři přicházející z Třetího světa do Evropy jsou znamením univerzality Církve. Misie k pohanům přivádí mnoho kněží z misijních zemí do míst starého křesťanství a obnovuje zde ducha Evangelia: je to pravá nová evangelizace. Otec Benvin vyrůstal v katolické rodině východního ritu, v tradicích křesťanů svatého Tomáše tedy v syrsko- -malabarské komunitě. Sportovec nadšený pro bojová umění utrpěl v patnácti letech vážné zranění a strávil delší dobu nečinně v nemocnici. Tehdy si začal klást otázky po smyslu vlastního života. Rozhodl se učinit svět lepším. Když si položil otázku: Jak?, zněla odpověď: Být knězem. V roce 1992 vstoupil do semináře s úmyslem stát se misionářem. V roce 2003 začal působit v Maďarsku. Dnes se tu cítí doma. Říká, že má rád Maďary, jejich zemi i kulturu. Evropská kultura byla od začátku definována křesťanstvím. Dnes, jak říká kardinál Kasper, není ohroženo ani tak křesťanství, jako jeho inkulturace. Evropa je podle jeho slov duchovně slabá a potřebuje obnovu. Nová evangelizace Prv- Dokončení na str. 2 dole Otec Sebastian Madassery se hojně věnuje pastoraci mládeže. Foto: papaimisszio.hu2 ZPRÁVY Res Claritatis MONITOR Zavražděn Mons. Luigi Padovese, předseda Turecké biskupské konference Mons. Luigi Padovese, OFMCap, apoštolský vikář Anatolie a předseda Turecké biskupské konference, byl zavražděn 3. června Foto: Raimond Spekking/Wikimedia Commons/CC-BY- -SA-3.0 & GFDL Pallia novým arcibiskupům V úterý 29. června bude v bazilice sv. Petra ve Vatikánu Benedikt XVI. sloužit mši svatou, při níž předá pallia novým arcibiskupům, mezi nimiž bude také arcibiskup pražský Mons. Dominik Duka. RaVat Dokončení ze str. 1 ního světa je stále více v rukou duchovních z Třetího světa. Tato evangelizace je zvláště obtížná ve Druhém světě, kde desítky let komunismu vymazaly u několika generací povědomí o Bohu, o víře, o historii křesťanství. Jeden z afrických biskupů řekl, že když přicházeli misionáři do Afriky, nacházeli zde velmi zbožné lidi, otevřené Bohu a Evangeliu. Misie v dnešní Evropě je odlišná: ona prvotní zbožnost zde chybí. Misionářů je zde zapotřebí také proto, že poznání Krista nelze získat jen z médií nebo internetu, ale ze skutečného osobního setkání. Podle agentury Fides připravila -mf- Arcibiskup Luigi Padovese, předseda Turecké biskupské konference, byl ve svém domě v Iskenderunu na jihu Turecka doslova podříznut. Pachatelem je jeho řidič. V pátek měl Mons. Padovese letět na Kypr, kde měl převzít od papeže pracovní podklad pro biskupskou synodu o Blízkém východě. Jak uvedl ředitel tiskového střediska Svatého stolce P. Federico Lombardi, podle sestry Eleonory, asistentky Mons. Padovese, odjel biskup pracovat a studovat do malého domku, vzdáleného několik kilometrů od jeho bydliště, který k tomuto účelu využíval. Stal se obětí vraždy jistého Murata, muže kurdského původu, který byl v domě zaměstnán jako řidič a údržbář. Podle sestry Eleonory se u něho daly pozorovat projevy nevyrovnanosti. Proto P. Lombardi míní, že politické motivy či souvislost s nedávným politickým napětím lze vyloučit. Dále řekl: Faktem zůstává, že Mons. Padovese byl člověk, který věnoval svůj život hlásání evangelia lásky a pokoje v obtížných situacích a bude zařazen mezi svědky Evangelia. Předseda Rady evropských biskupských konferencí (CCEE) kardinál Peter Erdö ve svém prohlášení připomněl, že se tragická smrt Mons. Padovese udála na slavnost Těla a Krve Páně, a vyjádřil solidaritu celé katolické církvi v Turecku. Mons. Padovese se měl účastnit cesty Benedikta XVI. na Kypr, kde spolu s dalšími patriarchy a představiteli katolické církve měl převzít Instrumetum laboris zvláštní biskupské synody pro Blízký východ, která se bude konat letos v říjnu. V předvečer papežovy cesty na Blízký východ, kterou chce také podpořit zdejší křesťanskou komunitu, jež v tomto regionu žije, tato skutečnost nabírá zvláštní intenzitu. Ukazuje, jak naléhavá a nezbytná je pro tuto komunitu solidarita a podpora univerzální Církve, upozorňuje P. Lombardi. K incidentu se vyjádřil také Svatý otec při svém letu na Kypr: Máme o tom málo informací, ale je jisté, že to nebyla politická či náboženská vražda, ale že šlo o individuální záležitost. Teprve tedy očekáváme celé vysvětlení, ale nechceme tuto tragickou událost míchat do dialogu s islámem a do problematiky naší cesty. Arcibiskup Padovese, narozený v roce 1947, byl členem františkánského řádu. Podle Kathnet, TS ČBK a Radio Vaticana Kanada: Parlament jednomyslně pro potraty Parlament kanadské provincie Quebec jednomyslně 109 hlasy potvrdil právo žen na svobodnou volbu a bezplatné a dostupné potratové služby, 16 poslanců nebylo přítomno. Stalo se tak na návrh podporovaný všemi politickými stranami zastoupenými v parlamentu. Návrh přednesla Carole Poirier ze strany Parti Québécois. Šlo o reakci na vládní rozhodnutí nefinancovat potraty ve třetím světě, pro-life pochod v Ottawě s účastníky, pro-life prohlášení arcibiskupa Quebecu a kanadského primase kardinála Ouelleta, jakož i na návrh zákona, který by měl chránit ženy před nucením k potratu. Kardinál Ouellet nedávno potvrdil, že Církev nejen učí, že potrat je morální zlo, ale že musí být zakázán zákonem a jeho provedení trestáno jako zločin. Georges Buscemi, prezident Quebecké kampaně pro život, řekl, že hlasování je znamením, že mezi zákonodárci v Quebecu není nikdo, o koho se pro-life hnutí může opírat. Možná, že někteří poslanci se úmyslně vyhnuli hlasování svou nepřítomností na zasedání parlamentu, ale nenašel se nikdo, kdo by se postavil proti. Řekl, že mnoho voličů Quebecu je sice pro-life, ale volí propotratová Bloc Quebecois, protože jsou nacionalisté. HPŽ ČR RC Monitor si můžete objednat na adrese: Res Claritatis, Hlubočepská 85/64, Praha 5, Máte-li zájem o pravidelné zasílání zpráv em, můžete se zaregistrovat na internetových stránkách 2 res.claritatis.cz aktuální zpravodajství z katolického světa3 Res Claritatis MONITOR ZPRÁVY Svatý otec na Kypru První den své návštěvy Kypru se Benedikt XVI. setkal s prezidentem, vládními představiteli a členy diplomatického sboru. Ve své promluvě k nim připomněl řecké filosofy, kteří nás naučili pojmu obecného dobra: toho lze dosáhnout vlivem národa, který má jasný morální pohled a odvahu. Papež řekl, že existují tři cesty, jak respektovat a prosazovat mravní pravdu v politickém a diplomatickém světě na národní i mezinárodní úrovni. Především je třeba, aby se jednalo odpovědně na bázi faktických znalostí. Za druhé je třeba dekonstruovat politické ideologie, jež chtějí nahradit pravdu. Tragické zkušenosti 20. století vedly k nelidskosti, jež plyne z potlačení pravdy a lidské důstojnosti. Za třetí si prosazování pravdy vyžaduje stálé úsilí postavit pozitivní zákony na etických principech přirozeného zákona. Jednotlivci, obce i státy, nejsou-li vedeny objektivními mravními pravdami, se stávají sobeckými a bezohlednými; svět se pak stává nebezpečným místem k životu. Dále se papež setkal v Nikósii s katolickou komunitou Kypru, která čítá lidí. Papež katolíkům řekl, že jsou povoláni žít víru ve světě, kde se předávají hodnoty Evangelia už po generace a jsou zakořeněny v kyperské kultuře. Katolíci mají v lásce k bližnímu usilovat o jednotu s ostatními křesťany a o dialog s nekřesťany. Papež se výslovně obrátil k pracovníkům katolických škol. Poukázal na to, že jejich práce navazuje na tradici katolické církve na Kypru. Mladé lidi vyzval, aby byli silní ve víře, sloužili Bohu radostně a pomáhali budovat lepší budoucnost Církve a Kypru. Mladí lidé mu pak předvedli dramatické a hudební pásmo. Téhož dne brzy odpoledne se Benedikt XVI. setkal s pravoslavným arcibiskupem Chrysostomem II. I při této příležitosti vyjádřil naději, že spolupráce křesťanů podpoří mír a svobodu v regionu. Připomněl, že Kypr se tradičně pokládá za součást Svaté země. VIS Téměř čtvrt milionu návštěvníků Noci kostelů Po loňské premiéře v brněnské a plzeňské diecézi se letos konala Noc kostelů na území celé republiky pod záštitou všech diecézních biskupů a řady veřejných činitelů. Iniciativa má ekumenický rozměr a dává možnost nejširší veřejnosti seznámit se zajímavou formou s kulturním a duchovním dědictvím sakrálních prostor. Letos možnosti využilo téměř návštěvníků ve více než 400 církevních objektech. V mnoha diecézích získal sympatie tzv. Poutnický pas, jehož platnost na některých místech není omezena jen na Noc kostelů. TS ČBK Mexiko: Kdo nebude podávat abortivní pilulku, půjde do vězení Nejvyšší mexický soud rozhodl, že abortivní pilulka po musí být distribuována všemi nemocnicemi v Mexiku, veřejnými i soukromými. Předseda Nejvyššího soudu prohlásil, že vedoucí pracovníci, kteří odmítnou vyhovět tomuto rozhodnutí, mohou být odstraněni ze svých pozic, soudně stíháni a uvězněni. Soud popřel, že pilulka způsobuje potrat, takže je kompatibilní s ústavními dodatky týkajícími se práva na život, které byly nedávno přijaty v některých mexických státech. Podle ministra Josého Ramóna Cossíy ti, kdo se odmítnou podřídit, budou čelit velmi vážným důsledkům, neboť neposlušnost je jednou z nejvážnějších věcí, kterými se zabývá ústava. Lékařům nebude poskytnuto privilegium výhrady svědomí. HPŽ ČR Česká charita pomáhá při povodních 2010 Na pomoc obětem letošních povodní bude využito stávající sbírkové konto Diecézní charity ostravsko-opavské: /5500 u Raiffeisenbank, variabilní symbol 333. Lze také zaslat dárcovskou SMS ve tvaru DMS POVODNE2010 na číslo (jedna DMS stojí 30 Kč, Charita obdrží 27 Kč). Válečné ročníky Osservatore Romano na internetu Newyorská nadace Pave the way získala od listu Osservatore Romano povolení publikovat na internetu archivovaná vydání z let Nadace se snaží vyhledat a publikovat fakta ohledně Pia XII. a jeho snah pomoci za války Židům. Tak přibyde asi stránek k rozsáhlé on- -line knihovně, jež zahrnuje i videa rozhovorů, jež mohou pomoci pochopit jednání Svatého stolce v této době. Kathnet Italští biskupové varují před demografickou sebevraždou Na plenárním zasedání italské biskupské konference varoval janovský arcibiskup Angelo Bagnasco před prudce klesající porodností. V Itálii je dnes polovina rodin bezdětná, další čtvrtina má jen jedno dítě. Podle biskupů je zapotřebí politika orientovaná na děti a kroky, které osvobodí budoucnost naší společnosti. Je třeba hájit manželství mezi jedním mužem a jednou ženou jako zdroj morální energie, která dává v dnešní době perspektivu života. Janovský arcibiskup vyzval ostatní biskupy k větší asistenci rodinám a k organizaci manželské přípravy; je třeba znovu obnovit povědomí, že dítě je dar, který rozšiřuje život a dává budoucnost. LifeSiteNews 34 Res Claritatis MONITOR ze života církve O poslání kněze posvěcovat Promluva Benedikta XVI. na generální audienci 5. května 2010 Přinášíme druhou ze tří katechezí Svatého otce k vyvrcholení Roku kněží, v nichž se Služebník služebníků Božích zaměřuje na tria munera neboli trojí poslání kněze. V této promluvě se Benedikt XVI. zabývá munus sanctificandi, totiž posláním kněze posvěcovat. Posvěcovat znamená uvádět do styku s Bohem Dnes bych se rád krátce zastavil u druhého poslání, které má kněz, totiž posvěcovat lidi zejména prostřednictvím svátostí a bohoslužby Církve. Tady je třeba si především položit otázku: Co znamená slovo svatý? Odpověď zní: svatý je specifická kvalita existence Boha, tj. absolutní pravda, dobrota, láska, krása čiré světlo. Posvěcovat nějakého člověka proto znamená uvádět jej do kontaktu s Bohem, s tímto Jeho bytím světla, pravdy a ryzí lásky. Takovýto kontakt samozřejmě člověka proměňuje. Ve starověku panovalo pevné přesvědčení, že nikdo nemůže vidět Boha, aniž by okamžitě nezemřel. Síla pravdy a světla je příliš obrovská! Pokud se člověk dotkne tohoto absolutního proudu, nepřežije. Na druhé straně existovalo také přesvědčení, že člověk nemůže žít, aniž by s Bohem měl nějaký minimální kontakt. Pravda, dobrota, láska jsou základní podmínky jeho bytí. Je otázkou, jak může mít člověk s Bohem kontakt, který je základní, aniž by byl přemožen velikostí božské existence? Víra Církve nám praví, že Bůh sám Je třeba se zamyslet nad tím, zda v některých případech nebylo podcenění věrného plnění munus sanctificandi výrazem oslabení samotné víry ve spásnou účinnost svátostí, a tudíž v aktuální působení Krista a jeho Ducha skrze Církev ve světě. vytváří tento kontakt, kterým nás postupně přeměňuje na pravé obrazy Boží. Tak se opět dostáváme k poslání kněze posvěcovat. Žádný člověk sám od sebe, svou vlastní silou nemůže uvést druhého do kontaktu s Bohem. Podstatnou součástí milosti kněžství je dar, poslání vytvářet tento kontakt. Dochází k tomu hlásáním Božího slova, při kterém nám jeho světlo vychází vstříc. Obzvláště hutným způsobem se uskutečňuje ve svátostech. Ponoření do velikonočního mystéria smrti a vzkříšení Krista nastává ve křtu, je posíleno biřmováním a smířením, je živeno eucharistií, tj. svátostí, která buduje Církev jako Boží lid, Tělo Kristovo a Chrám Ducha Svatého (srov. Jan Pavel II., Pastores gregis, 32). Sám Kristus tedy posvěcuje, to znamená vtahuje do sféry Boží. Úkonem svého nekonečného milosrdenství některé povolává k tomu, aby byli s Ním (srov. Mk 3,14) a stali se prostřednictvím svátosti svěcení, navzdory lidské ubohosti, účastníky Jeho vlastního Kněžství, služebníky onoho posvěcení, rozdavateli Jeho tajemství, jakýmisi mosty setkání s Ním, Jeho prostředkování mezi Bohem a lidmi a lidmi a Bohem (srov. Presbyterorum ordinis, 5). Zvěstování versus posvěcování? V posledních desetiletích se vyskytly tendence směřující k tomu, aby v totožnosti a poslání kněze převažovala dimenze zvěstování odděleně od posvěcování; často se tvrdilo, že prý je třeba překonat pouhou svátostnou pastoraci. Je však možné autenticky konat kněžskou službu překonáním svátostné pastorace? Co vlastně pro kněze znamená evangelizovat, v čem spočívá takzvaný primát zvěstování? Evangelia podávají, jak Ježíš prohlašuje, že zvěstování Božího království je cílem jeho poslání; toto poslání však není jenom promluva, ale zahrnuje zároveň Jeho jednání. Znamení, zázraky, které Ježíš koná, ukazují, že království přichází jako přítomná skutečnost, která v posledku splývá s jeho vlastní Osobou, sebedarováním. A totéž platí pro vysvěceného služebníka: on, kněz, představuje Krista, Otcova Poslaného, pokračuje v jeho poslání prostřednictvím slova a svátosti, v této úplnosti těla a duše, znamení a slova. Svatý Augustin v jednom dopise biskupovi Honorátovi z Thiabe říká o kněžích: Ať jsou tedy služebníky Krista, služebníky Jeho slova a svátosti, toho, co poručil nebo povolil (Epist. 228, 2). Je třeba se zamyslet nad tím, zda v některých případech nebylo podcenění věrného plnění munus sanctificandi výrazem oslabení samotné víry ve spásnou účinnost svátostí, a tudíž v aktuální působení Krista a jeho Ducha skrze Církev ve světě. Ve svátostech Církve působí Kristus Pán Kdo tedy zachrání svět a člověka? Jediná odpověď, kterou můžeme dát, zní: Ježíš Nazaretský, ukřižovaný a vzkříšený Pán a Kristus. A kde se aktualizuje tajemství smrti a vzkříšení Krista, které přináší spásu? V působení Krista skrze Církev, zejména ve svátosti eucharistie, která zpřítomňuje výkupnou oběť Božího Syna, ve svátosti smíření, která ze smrti hříchu navrací k novému životu, a v každém úkonu svátostného posvěcení (srov. PO, 5). Je proto důležité prosazovat odpovídající katechezi, která pomáhá věřícím chápat hodnotu svátostí, ale rovněž je nezbytné podle příkladu svatého faráře arského být ochotní, velkorysí a pozorní, když rozdáváme bratřím poklady milosti, které Bůh vložil do našich rukou a kterých nejsme páni, nýbrž strážci a správci. Především 4 res.claritatis.cz aktuální zpravodajství z katolického světa5 Res Claritatis MONITOR ze života církve v této naší době, v níž se z jedné strany zdá, že víra slábne, a z druhé strany se vynořuje hluboká potřeba a šířící se touha po spiritualitě, je nezbytné, aby každý kněz pamatoval na to, že misijní zvěst, bohoslužba a svátosti nejsou v jeho poslání nikdy odděleny, a aby prosazoval zdravou svátostnou pastoraci formující Boží lid a pomáhající žít v plnosti liturgii, církevní bohoslužbu a svátosti jako nezasloužené dary Boží, tedy svobodné a účinné úkony jeho spasitelského působení. Kněz jako pokorný nástroj Boží Při letošní mši svaté se svěcením olejů jsem připomínal, že středem kultu Církve je svátost. Svátost znamená, že na prvním místě nejsme my, kteří něco činíme, ale že nám Bůh svým konáním v předstihu vychází vstříc, hledí si nás a vede nás k sobě. Bůh se nás dotýká skrze materiální skutečnosti, které On najímá do své služby a činí z nich nástroje setkání mezi námi a Ním samotným. (Homilie při mši sv. se svěcením olejů, 1. dubna 2010). Pravda, podle níž ve svátosti nejsme my těmi, kteří něco dělají, se týká a má týkat také kněžského vědomí. Každý kněz dobře ví, že je nezbytným nástrojem Božího spasitelského jednání, ale vždycky nástrojem. Toto vědomí skýtá pokoru a velkorysost v udělování svátostí při respektování kanonických norem, ale také hluboké přesvědčení, že posláním kněze je umožňovat všem lidem sjednoceným v Kristu dávat se Bohu jako živá, svatá a Jemu milá oběť. Pokud jde o primát munus sanctificandi a správnou interpretaci svátostné pastorace, je opět příkladem svatý Jan Maria Vianney, který jednoho dne jistému muži, jenž říkal, že nemá víru, a chtěl s ním diskutovat, odpověděl takto: Příteli můj, to jste na špatné adrese, já neumím rozumovat ale potřebujete-li útěchu, jděte tam (přičemž svým prstem ukázal neúprosně ke zpovědnici) a věřte mi, že mnoho jiných, kteří tam byli před vámi, toho nelitovalo (srov. Monnin A., Il curato d Ars. Vita di Gian-Battista-Maria Vianney, vol. I, Torino 1870, str ). Svým svátostným životem má kněz dávat příklad Drazí kněží, prožívejte s radostí a láskou liturgii a bohoslužbu. Je to činnost, kterou Rembrandt Harmenszoon van Rijn: Večeře v Emauzích (1648). Foto: britanica.com/francis G. Mayer/Corbis koná Vzkříšený mocí Ducha Svatého v nás, s námi a skrze nás. Chtěl bych zopakovat svou nedávnou výzvu: Je nezbytné vrátit se do zpovědnic jako na místo slavení svátosti smíření, ale také jako na místo častějšího přebývání, aby věřící mohl nalézt milosrdenství, radu a útěchu, cítit se milován a pochopen Bohem a zakusit přítomnost Božího milosrdenství, vedle reálné přítomnosti v Eucharistii (Promluva k apoštolské penitenciérii, 11. března 2010). Chtěl bych také vybídnout každého kněze, aby intenzivně slavil a žil eucharistii, která je jádrem poslání posvěcovat. Ježíš chce přebývat s námi, žít v nás, sám se nám darovat, ukázat nám nekonečné milosrdenství a něhu Boží, jedinou Oběť Kristovy lásky, jež se zpřítomňuje, uskutečňuje mezi námi, sahá až k trůnu Milosti, v přítomnosti Boha objímá lidstvo a sjednocuje ho s Ním (srov. Promluva k římskému kléru, 18. února 2010). Kněz je povolán být služebníkem tohoto velkého mystéria, ve svátosti i v životě. Třebaže velká tradice Církve zajisté správně oprostila svátostnou účinnost od konkrétní existenciální situace jednotlivého kněze, čímž je vhodně naplněno legitimní očekávání věřících, nijak to neosvobozuje od nutného a nezbytného úsilí o mravní dokonalost, které musí sídlit v každém opravdu kněžském srdci. Příklad víry a svědectví svatosti od svých pastýřů Boží lid právem očekává (srov. Benedikt XVI., Promluva ke členům Kongregace pro klérus, 16. března 2009). A právě kořen vlastního posvěcení nalézá kněz ve slavení posvátných tajemství (PO, 12 13). Drazí přátelé, buďte si vědomi velkého daru, kterým jsou kněží pro Církev a pro svět. Prostřednictvím jejich služby Pán pokračuje ve spáse lidí, zpřítomňuje se a posvěcuje. Děkujte za ně Bohu a buďte svým kněžím zejména v těžkostech nablízku svojí modlitbou a podporou, aby stále více byli pastýři podle srdce Božího. Přeložil P. Milan Glaser SJ Radio Vaticana (mezititulky redakce) 56 Res Claritatis MONITOR ze života společnosti Zase tu máme sexuální výchovu! Poslání Výboru na obranu rodičovských práv stále aktuální. Kdo převezme štafetu? V měsíci dubnu se objevilo na webu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách a metodická příručka Sexuální výchova vybraná témata. Vzhledem propagaci v médiích si oba materiály přečetlo velké množství lidí a hned se objevily reakce znechucených rodičů i pedagogů. K oběma materiálům o sexuální výchově, které letos v dubnu vydalo ministerstvo školství, se vyjádřila kriticky Česká biskupská konference a Hnutí Pro život ČR, Katolický týdeník věnoval tématu přílohu Doma v č. 20/2010, v 19. č. RC Monitoru reagovala M. Freiová na přínosný televizní pořad Máte slovo z 13. května. I když se nám nelíbil obsah předmětu sexuální výchovy, nepostavili jsme svůj protest na diskusích o náplni předmětu, ale na porušených právech rodičů. Naším hlavním cílem byla jejich obrana. Trocha historie Se zaváděním povinné sexuální výchovy do škol začalo MŠMT už v roce I tehdy z toho bylo veliké pobouření a jako reakce na tuto diktaturu vznikl Výbor na obranu rodičovských práv (VORP). Jako bývalá mluvčí tohoto výboru bych se chtěla podělit s rodiči školních dětí o některé naše zkušenosti. Protože archiv VORP je velmi rozsáhlý a neutříděný, budu vycházet hlavně ze svých vzpomínek; chronologické údaje proto nemusí být vždy přesné a zmiňované dokumenty zatím nemohu citovat. Na sklonku roku 1994 vyšel v Respektu článek o připravované povinné sexuální výchově v základních školách. Dr. Brunclíková z MŠMT tam tvrdila, že tento předmět se zavádět bude, ať se to rodičům líbí, nebo ne. O Vánocích pak vyšlo v denním tisku další sdělení, že to bude soustavná a systematická sexuální výchova již od 1. třídy. Protože je prý zrovna ministrem člen KDS (Křesťansko-demokratická strana, dnes zaniklá) a autory koncepce jsou sexuologové Jiří Mellan a křesťan Antonín Brzek, garantuje to vysokou morální úroveň vyučovaného předmětu. Už druhý den mně telefonovala předsedkyně členka Klubu křesťanských žen (KKŽ) ve Zlíně a matka tří dětí Mgr. Lucie Cekotová, rozčilená zmíněným článkem. Říkala, že je úplně jedno, kdo je zrovna teď ministrem a co garantuje, protože jakmile si pustíme do škol povinný předmět (a ještě k tomu od první třídy), hned se toho mohou chopit různí úchylové a nic s tím nenaděláme. Po téměř detektivním pátrání jsme si s Lucií sehnaly zmíněnou koncepci a byly jsme šokovány, co všechno se mají naše děti učit. Tehdejší koncepce se od té současné v zásadních věcech nelišila byla tam podpora nevázaného předmanželského sexu, homosexuálního chování, masivní propagace hormonální antikoncepce, přípustnost potratů apod. Návrhy hodin s praktickými ukázkami navlékání kondomů a jinými hrami byly také podobné. Jen genderová problematika, kterou současný projekt zohledňuje, nás tehdy ještě nezasáhla. Lucie srovnala texty katolíka MUDr. A. Brzka s názory nechvalně známého MUDr. R. Uzla a nenašla podstatné rozdíly. Konzultovaly jsme to s lékařem Františkem Matušinou, který získal závěrečnou zprávu Brzkova grantového výzkumu o sexuálním chování mládeže v ČR a porovnal ji s výsledky v USA, kde se A. Brzek pro svou sexuální výchovu inspiroval. Zjistil, že naše mládež, pokud jde o negativní jevy, jako je předčasný sexuální život, těhotenství nezletilých, pohlavní choroby apod., je na tom mnohem lépe než mládež v USA, kde soustavná sexuální výchova probíhala. I když logicky uvažující člověk by se proto tomuto typu výuky vyhnul, Brzek ji naopak na základě svého grantu doporučil. Rychle jsme kontaktovali spolky a osobnosti, zabývající se rodinnou morálkou, s prosbou o pomoc a radu. A tak se již 5. ledna 1995 sjíždí do Brna skupina lidí, kteří zakládají VORP. Mezi prvními 13 členy výboru byly ženy z Klubu křesťanských žen, zástupci jihlavské skupiny Pro život (nyní Hnutí Pro život ČR), lékařských a pedagogických organizací a rodinných iniciativ z různých měst. Jako mluvčí si zvolili autorku tohoto článku. Vydali jsme první tiskové prohlášení o založení VORP a jeho cílech, které dostali kromě novinářů i různé křesťanské organizace, strany, představitelé státu a MŠMT. I když se nám nelíbil obsah předmětu sexuální výchovy, nepostavili jsme svůj protest na diskusích o náplni předmětu, ale na porušených právech rodičů. Naším hlavním cílem byla jejich obrana: VORP je dobrovolným sdružením občanů... se společným zájmem chránit právo rodičů na výchovu dětí ve shodě s morálním a náboženským přesvědčením rodičů. Cílem činnosti VORP je pomoc školám a kompetentním institucím k pozitivnímu výchovnému vlivu na děti a mládež. Důraz klade zejména na nutnost včasné a důkladné informovanosti rodičů o výchovných programech. VORP monitoruje případné negativní působení školských a jiných institucí, 6 res.claritatis.cz aktuální zpravodajství z katolického světa7 Res Claritatis MONITOR ze života společnosti Foto: Flickr, Gustavo (lu7frb) sdělovacích prostředků, vydavatelů... na mravní výchovu dětí a mládeže a vystupuje proti němu. (Výběr ze stanov schválených 11. listopadu 1995 a registrovaných Ministerstvem vnitra ČR dne ) Lucie také napsala první petici protestující proti povinné sexuální výchově. Rozeslali jsme ji jednotlivým farnostem a spřízněným organizacím. Pak se spustila lavina... Denně volalo obrovské množství rodičů, věřících i bez vyznání, kteří nám vyjadřovali podporu, sdělovali své zkušenosti s různými programy sexuální výchovy, nabízeli pomoc a dávali rady. Obracely se na nás noviny a televize, vycházely rozhovory a články, objektivní i plné polopravd. Denně chodily desítky dopisů s podepsanou peticí a s bianco obálkami a známkami, které nám lidé zasílali jako příspěvek k našim finančním výdajům. Odpověděli i představitelé státních institucí neslaně, nemastně a nekonkrétně, jak je jejich zvykem. Protivenství sílí... Byli jsme z toho vyčerpaní, ale šťastní, že máme takovou podporu. Museli jsme však řešit i věci velmi nepříjemné, nenávistné reakce a podrazy. Nepříjemné pro nás bylo především to, že koncepci sexuální výchovy předložila KDU-ČSL v rámci duchovní obnovy národa. (Jaký paradox!) Brzek byl totiž jejím aktivním členem a představil celostátnímu vedení KDU-ČSL ke schválení text, který obsahoval jen heslovitě naznačené mravní cíle, které chce u mládeže svou sexuální výchovou dosáhnout. Návrh byl schválen těsnou většinou. Protože lidová strana měla (hlavně na Moravě) vysokou morální prestiž a podporovala řadu prorodinných iniciativ na její půdě vznikaly mj. i skupiny Pro život, nechtěli jsme ji poškodit. Přitom jsme museli dokázat, že v sobě chová trojského koně v podobě Brzka a jeho podporovatelů. Obrátili jsme se nejprve osobně na členy celostátního vedení KDU-ČSL. K našemu údivu většina z nich Brzkův projekt vůbec neviděla a byli nemile překvapeni citacemi, které jsme jim předložili. Sám Brzek proti nám rozpoutal doslova nenávistnou kampaň, kde členy VORP označil za bigotní staré panny, které by nejraději dětem říkaly, že je přinesl čáp. Shovívavý a chlácholivý tón používali ve svých dopisech i ministerští úředníci, jako by chtěli naznačit: Vy hloupí rodiče, my přece nejlépe víme, co je pro vaše děti dobré, tak už dejte pokoj! Jezdil neúnavně po místních organizacích KDU-ČSL, základních školách i univerzitách, kde představoval ušlechtilé cíle své sexuální výchovy a nás různě pomlouval. Byl to schopný člověk výrazného vzhledu, výmluvný a přesvědčivý, proto mu mnoho lidí uvěřilo. Na Univerzitě Palackého v Olomouci například členy VORP (zvláště jejich mluvčí) nazval sexuálně frustrovanými jedinci s patologickými sklony. Intrikovali proti nám i jiní Brzkovi příznivci. Hned po založení VORP mně telefonovala mluvčí KDU-ČSL Eva Rolečková. Mluvila se mnou shovívavým hlasem, abychom nebránili takovým projektům, že přece děti nějaké poučení potřebují a bratr Brzek jim ho určitě podá velmi taktně. (Shovívavý a chlácholivý tón používali ve svých dopisech i ministerští úředníci, jako by chtěli naznačit: Vy hloupí rodiče, my přece nejlépe víme, co je pro vaše děti dobré, tak už dejte pokoj...) Po dlouhém monologu jsem se Evy pouze zeptala, jestli jeho koncepci četla. Po negativní odpovědi jsem ukončila zbytečný hovor. Pozdější setkání s předsedou strany probíhalo poněkud jinak. Josef Lux patřil mezi osobnosti, které dovedou velmi rázně prosazovat svůj názor, ale jsou schopny i věcně diskutovat a přijímat argumenty. Po přivítání mi bylo jasné, že měl o nás informace pouze od A. Brzka a své mluvčí. Na úvod nám totiž udělal přednášku, že on své děti o otázkách sexuality informuje sice podle mravních zásad, ale otevřeně, že se jim nestydí jako zemědělec vysvětlit třeba i kastraci hospodářských zvířat. Odpověděla jsem mu jen jednou větou: že i členové VORP své děti informují o sexualitě a že bojujeme pouze za to, abychom to mohli dělat my, a ne učitelé nebo sexuologové, jejichž mravní názory vůbec neznáme. Hluboce se zamyslel a setkání ukončil. Po několika dnech mě kontaktoval v Brně, a to už měl v ruce Brzkovu koncepci. Přiznal se, že ji čte poprvé, a tvářil se trochu rozpačitě. Vysvětlil mně, že opravdu nemůže na všechno osobně dohlížet, proto mu různé programy chystají lidé, kterým důvěřuje. Doktor Brzek mezi ně patřil. Přes Brzkovy pomluvy jsme dostali poštou množství petic od členů KDU- -ČSL, které často podepsaly celé místní 78 Res Claritatis MONITOR ze života společnosti organizace z Moravy i Čech. Pak strana nenápadně z podporování soustavné a systematické sexuální výchovy vycouvala. Omluvy a veřejného prohlášení jsme se sice nedočkali, ale po několika týdnech mi volal jeden vysoký stranický představitel: Vy jste nás dostali z pěkného průšvihu a ostudy, musím vám ze srdce poděkovat. Aspoň tak. Zatímco mezi lidoveckými špičkami byl o sexuální výchovu jistou dobu boj, podpora Církve byla od počátku jednoznačná. I když se Brzek odvážil veřejně tvrdit (nejspíš na zasedání vedení KDU- -ČSL), že biskupové jeho koncepci podporují, stal se přesný opak. V červnových Informacích VORP, které jsme vydávali, se píše: Česká biskupská konference na svém zasedání reagovala na problematiku sexuální výchovy krásným, morálně povzbuzujícím prohlášením. Plný text byl otištěn v Acta Curiae Archiepiscopalis Olomucensis a v týdeníku Světlo. V Katolickém týdeníku a Hlasu tato věta (asi podporující VORP) náhodou vypadla. ČBK... vydala list, který měl být čten ve všech kostelích, v brněnské diecézi se tak stalo K naší radosti iniciativu VORP podpořily i další církve a náboženské společnosti, které jsme oslovili, a zaslali nám podepsané petice. A co ministerstvo? Po mnoha dopisech a urgencích s námi začalo komunikovat. Zasílali jsme jim totiž tak dlouho všechny petice a dopisy odpůrců sexuální výchovy, až se situace stala i pro ně neudržitelnou a muselo nás začít brát jako partnery k jednání. Naše první petice získala po velmi krátkém čase asi podpisů a tím se v roce 2005 zařadila na 2. místo za petici požadující omezení propagace násilí ve sdělovacích prostředcích, kterou podepsalo přes občanů. Skončily tím snad pokusy o zavedení povinné sexuální výchovy do škol? V žádném případě! Zájmové skupiny neustaly se svým nátlakem na ministerstvo. Zápas nekončí Ve školním roce sice sexuální výchova do škol zavedena nebyla, ale již v polovině září jsme dostali od dr. Šumského z MŠMT k připomínkování osnovy nového předmětu Výchova ke zdravému způsobu života (autorky Marádová a Kubrichtová), která byla již od 1. září 1995 pokusně zavedena do 25 škol (!) a v dalším školním roce byla plánována do všech. Její součástí byla v tomto novém obalu i Mellanova-Brzkova sexuální výchova. V odpovědi ministerstvu jsme tuto výchovu nedoporučili z důvodu, které se opakují v mnoha prohlášeních i dokumentech VORP. Vadila nám především ta skutečnost, že stát pomocí svých školských zařízení chce opět vychovávat děti v jakési ideologii, tentokrát konzumní, kterou by rodiče neměli mít možnost ovlivnit. (Podle Brzka má každý člověk svoje vlastní morální zásady, které se mohou dále měnit.) Po mnoha dopisech a urgencích s námi ministerstvo začalo komunikovat. Zasílali jsme jim totiž tak dlouho všechny petice a dopisy odpůrců sexuální výchovy, až se situace stala i pro ně neudržitelnou a muselo nás začít brát jako partnery k jednání. Tento předmět nedoporučily ani další instituce, které jej dostaly k připomínkování, a proto VORP ve spolupráci s jinými organizacemi (YMCA, Křídla) odstartoval v květnu 1996 na Svátek matek druhou petiční akci. Signatáři požadovali, aby veškeré předměty nebo okruhy učiva, které souvisejí s hodnotovým systémem člověka, byly nepovinné. Již v měsíci květnu přesáhl počet podpisů a umístil se na 2. místě za peticí požadující zpřísnění trestního zákona (LN, ), ke konci srpna to bylo již podpisů (LN, ). Tak výrazný ohlas nebylo možno ignorovat, což pochopili i úředníci na MŠMT, kteří požadavkům VORP vyhověli. Přesto však naši přátelé dále v krajských pedagogických centrech a na pedagogických fakultách školili učitele i studenty, jak seznamovat malé děti s prezervativy, učit je popisovat pohlavní akt a beze studu vyprávět před třídou o svých intimních (třeba i zvrácených) zkušenostech. VORP fungoval ještě další tři roky a shromažďoval informace rodičů o různých projektech sexuální výchovy, které se ve školách objevují, a o organizacích nebo občanských sdruženích, které je nabízejí. Morálně vhodné projekty a knihy jsme pak doporučovali dalším rodičům a učitelům. Radili jsme rodičům, kterými zákony se mají zaštítit v diskusi s učiteli nebo řediteli škol. Zástupci našeho výboru také jezdili podpořit rodiče tam, kde diskuse s představiteli školy byla obzvláště tvrdá. Doporučovali jsme odvolávat se na tyto zákony: (1) Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. (4) Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů, děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. (5) Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu. (Listina základních práv a svobod součást ústavního pořádku ČR, hlava čtvrtá, čl. 32) Rodiče mají přednostní právo volit druh vzdělání pro své děti. (Všeobecná deklarace lidských práv, čl. 26, odst. 3.) Státy, smluvní strany Paktu, se zavazují respektovat svobodu rodičů... zajistit náboženskou a morální výchovu svých dětí podle vlastního přesvědčení rodičů. (Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, čl. 18, odst. 4.) Státy, smluvní strany Paktu, se zavazují respektovat svobodu rodičů... a zajišťovat náboženskou a morální výchovu jejich dětí ve shodě s jejich vlastním přesvědčením. (Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Čl. 13, odst. 3.) Koncem roku 1999 byla poslední schůze VORP, o které mám záznamy. Pak už nejspíš naše děti odrostly základní škole a my jsme ztratili osobní motivaci v aktivní činnosti pokračovat. O současné situaci ve školství nemám příliš přehled, ale domnívala jsem se, že jednotné osnovy pro základní školy snad ani neexistují. Proto mě tak nemile překvapilo Doporučení a Příručka MŠMT. Je to sice jen doporučení, ale čert nikdy nespí. Dokončení na str. 15 dole 8 res.claritatis.cz aktuální zpravodajství z katolického světa9 Res Claritatis MONITOR ze života společnosti Elisabeth Badinterová: Zhanobení mateřství Seriál Architekti kultury smrti (15) Pohled na dílo této Francouzky umožňuje seznámit se s otřesným názorovým a ideologickým aparátem dnešních feministek. Její myšlenky například proměňování hodnot pomocí principu antidiskiminace, představuje současný, stále sílící názorový proud politického, veřejného a kulturního života, distribuovaný v globálním měřítku vládními a mezinárodními institucemi. Elisabeth Badinterová se svým manželem Robertem, ministrem francouzské socialistické vlády. Foto: yannickrebre.blogspace.fr Badinterová podporuje již desítky let liberalizaci incestu... Simone de Beauvoirová odešla roku 1986 na den přesně šest let po úmrtí svého životního partnera Jeana-Paula Sartra. Na jejím pohřbu zazněla památná slova Elisabeth Badinterové: Ženy, dlužíte jí vše! Tato emotivní slova symbolizují vazby mezi dvěma relativně rozdílnými generacemi v rámci feministického hnutí. Vlivní a aktivní lidé Badinterová je doktorkou filosofie. Vyučuje na prestižní École polytechnique, která byla zřízena za Francouzské revoluce jako špičková škola pro technokraty vlády, armády i rodícího se průmyslu. Není divu, že na školách tohoto typu, které připravují vysoce postavené státní úředníky, se daří ideologickým doktrínám vycházejícím z marxismu. Manžel Elisabeth Badinterové Robert byl podobného světonázoru jako jeho žena. Významný člen Socialistické strany má za sebou závratnou akademickou i politickou kariéru. Jako známý profesor trestního práva se proslavil bojem proti trestu smrti. V Mitterrandově éře vystřídal post ministra spravedlnosti ( ) a následně předsedy Ústavního soudu ( ). Zrušení trestu smrti pro těžké zločince připravil Robert Badinter ihned po svém nástupu do ministerské funkce a s nemalým ohlasem ho prosadil v Národním shromáždění. Rovněž omezil moc vojenských tribunálů v době míru. Zde ale výčet pozitivních, či alespoň neutrálních kroků Roberta Badintera končí. Ve funkci ministra prosadil pod eufemistickým označením konsolidace privátních svobod zrovnoprávnění věkové hranice pro pohlavní styk mezi mužem a ženou s hranicí pro homosexuály. Zcela ignoroval argumenty psychologů, kteří upozorňovali na emoční nestabilitu dospívajících, jež mohou být svedeni osobou téhož pohlaví a pak celý život litovat a trpět výčitkami a pocity méněcennosti, neschopností trvalých vztahů, jakož i poruchami potence a dalšími vadami. Podobně kontroverzní je i výsledek Badinterova úsilí o zlepšení postavení osob, jež pocítily újmu na svých lidských právech. Prakticky každý jednotlivec, jehož lidská práva byla nebo mohla být dotčena, se může díky Robertu Badinterovi obrátit se žalobou k Evropskému soudu pro lidská práva. Toho hojně využívají zastánci nejrůznějších hodnot spojených s kulturou smrti, v poslední době např. Irky domáhající se práva na potrat ve své zemi, odpůrci křížů v italských veřejných budovách apod. Francie byla jednou z prvních zemí, jež začaly zavádět tzv. alternativní tresty (např. veřejně prospěšné práce) za méně významné kriminální delikty. Paradoxním důsledkem byl ohromný nárůst drobné kriminality a trestní právo pozbylo svého preventivního účinku. Nyní je Robert Badinter senátorem a angažuje se v boji za práva Tibetu; pojí ho osobní přátelství s 14. dalajlámou a čínskou anexi Tibetu označuje termínem kulturní genocida, aniž by si byl ochoten připustit, že něčemu podobnému napomáhá on sám v Evropě. Nová strategie Vraťme se ale k jeho manželce. Elisabeth Badinterová se narodila roku 1944 jako dcera majitele rodícího se mediálního impéria Publicis Group. Tuto společnost založil její otec Marcel Bleustein-Blanchet roku Dnes je firma jedním ze čtyř největších světových hráčů na trhu reklamy a marketingu, jehož součástí jsou desítky dceřinných společností. Badinterová se zapsala do obecného povědomí svou knihou Mýtus mateřství. Stejně jako Simone de Beauvoirová glorifikuje Badinterová svobodu a individualismus, varovala před skutečnostmi 910 Res Claritatis MONITOR ze života společnosti nerozlučně spojenými s manželstvím a těhotenstvím, jež dusí ženu a brání jejímu rozvoji a růstu. Zavrhla Boha a strhala tradiční model rodiny a patriarchát. Místy by mohl vzniknout dojem, že se až prvoplánově snaží navázat na tvorbu Simone de Beauvoirové. Přesto existují tři klíčové rozdíly mezi oběma autorkami. Jednak opouští Badinterová historický pesimismus své předchůdkyně a nahrazuje jej evolučním optimismem ; posouvá důraz od protikladů mezi pohlavími k vzájemné podobnosti a konečně dovádí do extrému absolutizaci ega. Tím její vize světa nabývá rozměrů marxistické science fiction: muži i ženy nebudou již spoutáni okovy rodových (genderových) předsudků, v nové společnosti svobody a míru neexistují rozdíly mezi pohlavími. Odmítnutí Boha odmítnutí lásky a lidství Co se týče evolučního optimismu Badinterové, základní odlišnost od díla Beauvoirové spočívá v myšlence, že nadvláda mužů není neodstranitelnou daností. Zatímco Beauvoirová rezignuje na změnu konstatováním, že muži díky své biologické převaze měli vždy možnost ovládat společnost, svět politiky i práce, Badinterová nabízí vizi pomalého, přirozeného posunu v novém promýšlení uspořádání vztahů mezi muži a ženami, jež zapříčiní jedinečnou kulturní mutaci. Žena už nesmí být chápána jako trpný nástroj reprodukce a lékem pro její emancipaci je...práva žen se stala nadřazenými právům zárodku a povinnostem matky. Dvacáté století rozhodlo, že existující jedinec má přednost před potenciální lidskou bytostí. Mateřství už konečně není považováno za posvátné a žena se stala jednoduše člověkem. Elisabeth Badinterová Badinterová se mýlí, pokud se domnívá, že člověk je kompletní sám v sobě. Muž nachází své doplnění v ženě a naopak. antikoncepce a potrat. První, co Badinterová odmítla, bylo biblicky podložené antropologické poselství o komplementaritě mezi mužem a ženou. Komplementarita, soudí myslitelka, znamená nutně nerovnost, vztah asymetrie v sexualitě, kdy jedna strana vztah ovládá a druhá se musí podřídit. Manželství jako harmonické doplnění muže a ženy ve vzájemném vztahu Badinterová odmítá. Oproti tomu formuluje premisu, jež by se dala považovat za základ strategie sexuální revoluce: co jedno období vývoje lidstva považuje v sexualitě za tabu, další bude chápat jako praktiku akceptovatelnou, ne-li běžnou. V tomto duchu podporuje již desítky let liberalizaci incestu a domnívá se, že jej čeká podobný kulturní vývoj jako masturbaci. Potraty a antikoncepce jsou pro akademičku vítaným základem technologické revoluce lidské reprodukce, neboť umožní ženám vymanit se z otroctví biologické determinace. Tato svoboda rozbíjí rovnítko, platné tisíce let: žena = matka. Vítá, že práva žen se stala nadřazenými právům zárodku a povinnostem matky. Dvacáté století rozhodlo, že existující jedinec má přednost před potenciální lidskou bytostí. Mateřství už konečně není považováno za posvátné a žena se stala jednoduše člověkem. Badinterová tento úspěch připisuje rozšíření ateismu Bůh již není západní společností všeobecně uznáván; tudíž mohly být odstraněny základy pro biologii a morálku, jež vyplývají z přirozeného zákona a jsou reflektovány teologií. Nová doba, nové lidstvo přinese produkci lidských zárodků mimo tělo matky či těhotenství mužů. Autorka předpokládá brzký vynález inkubátoru, jež nahradí mateřské lůno po celou dobu těhotenství, již od početí samozřejmě ve zkumavce. Jde však ještě dále. Technologie umožní, aby byl rozvíjející se plod přesunut z těla ženy do těla muže a případně zpět. Císařským řezem může rodit i muž. Sdílení těhotenských a porodních bolestí teprve umožní úplné zrovnoprávnění mužů a žen. Fanaticky zaslepena ideologií rovnosti nejen co do výsledku, ale i co do funkce popírá zřejmý fakt, že tento postup by byl extrémně riskantní pro dítě i oba jeho rodiče. Zejména ale převrací přirozený a krásný Boží řád:...jako muže a ženu je stvořil. (Gn 2,27) Dále Badinterová absolutizuje egoismus. Sebeláska se stává etickým zákonem. Kategorický imperativ již neurčuje podmínky ve vztazích jednotlivce k druhým lidem, ale výhradně ve vztahu k sobě a přikazuje mi milovat sebe, rozvíjet sebe, těšit se ze sebe, napsala v jedné ze svých studií. Altruismus, včetně mateřství a otcovství, je opodstatněný jen tehdy, pokud rozvíjí ego. Dítě, kupříkladu, má sloužit k posílení narcismu rodičů. Klíčem je metoda antidiskriminace K dosažení svého šíleného snu představuje Badinterová celou řadu praktických kroků, jež mají za cíl omezit jakékoli rozdíly mezi muži a ženami, až kategorie mužství a ženství pozbude smyslu. Nástrojem, jenž bude pro společnost akceptovatelný k dosažení cíle, je rozšíření povědomí o údajné diskriminaci. Praktická politika antidiskriminace založená na takto vratkých ideologických základech je bohužel realizována politiky, a zejména úředníky ve většině zemí Evropy. Badinterová se mýlí, pokud se domnívá, že člověk je kompletní sám v sobě. Muž nachází své doplnění v ženě a naopak. Navíc člověka obohacuje celá řada vazeb k ostatním rodičů k dětem, učitelů k žákům, lékařů k pacientům a v neposlední řadě osvobozující vztah člověka k milujícímu Trojjedinému Bohu, v němž jsme bratry a sestrami. Josef Mudra (mezititulky redakce) Seriál vzniká podle knihy Donald De Marco Benjamin Wiker: The Architects of the Culture of Death. Ignatius Press, San Francisco 2004, ISBN , 410 stran. 10 res.claritatis.cz aktuální zpravodajství z katolického světa11 Res Claritatis MONITOR věroučné otázky Bůh ve svátostech Kněžství Nového zákona Když si člověk uvědomí existenci Boha, chce vztah k nejvyšší bytosti nějak upravit. Vnímá však své omezené síly a schopnosti, svou nehodnost, a proto si hledá prostředníka kněze. To je společné téměř všem náboženstvím. U náboženství zjeveného, jakým je judaismus nebo křesťanství, je potřeba povolání také ze strany Boha. Biskupské svěcení. Foto: Flickr, Catholic Church (England and Wales) Kristovo kněžství, prodlouženo až do konce věků, jde dějinami lidstva v oněch jednotlivcích, které povolal Pán a kterým dal podíl na své vlastní moci, na svém poslání, když je učinil pokračovateli ve svém vlastním díle. Kněz prodloužená ruka Kristova Bůh, náboženství a kněz jsou pojmy blízce příbuzné. Tam, kde se setkáváme s jedním z těchto pojmů, nacházíme ihned všechny tři. Pojem Boha a jeho představa, třeba i velmi nedokonalá, vyvolává v člověku náboženský cit, jejž člověk vyjadřuje upravením svého vztahu k Bohu, poznanému v ideji nejvyšší bytosti. A to je podstata náboženství. Vědomí slabosti a bezmocnosti, hříšnosti a všestranně bědného stavu vede člověka k tomu, aby si hledal prostředníka u Boha. A jsme u pojmu kněze, který má vynikat i osobními vlastnostmi, aby mohl být lidskou společností pověřen k zastupování lidu u Boha, k prostředkování mezi lidem a Bohem. To je představa kněze, jak jej chápe i přirozený zákon. Jde-li o kněze v náboženství zjeveném, bude třeba pověření i z druhé strany, ze strany Boží; neboť kněz má být přijat jako zástupce Boha u člověka a člověka u Boha má dávat věci lidu Bohu a vyprošovat od Boha usmíření a pomoc pro lid. Nový zákon, zahájený Bohočlověkem Ježíšem Kristem, nese na sobě pečeť jeho kněžství. Na kříži spojil Ježíš Kristus jako jediný dokonalý prostředník a velekněz lidstvo s Bohem, svou krvavou obětí nekonečné ceny usmířil Boha a zahladil hřích člověka. Máme proto, jak praví svatý Pavel, jediného prostředníka Ježíše Krista (1 Tim 2,5), jehož svatá krev, jednou prolitá za lidskou duši, působí stále. A je-li třeba kněží, pak jen proto, aby tato krev byla podávána během věků jednotlivým duším, aby byla rozdělována všem, kdo se přiblíží ke stolu Božích darů. Kristovo kněžství, prodlouženo až do konce věků, jde dějinami lidstva v oněch jednotlivcích, které povolal Pán a kterým dal podíl na své vlastní moci, na svém poslání, když je učinil pokračovateli ve svém vlastním díle. Kněžství u protestantů Všichni, kdo hlásají nesprávné názory o Církvi a o církevní hierarchii, upírají také svátostný ráz katolickému kněžství. Pojem Kristovy Církve je tak těsně spojen s pojmem jeho kněžství, že spolu stojí a spolu padají. Upře-li někdo Kristu založení Církve, upře mu i založení kněžství a posvátné hierarchie. Protestantismus, přijímající Církev jen ve smyslu duchovního království, čistě vnitřního, které neznamená nic jiného než nový život duše, a to život řádu pouze morálního, musí nutně v důsledcích popírat jakoukoli potřebu a existenci kněžství. Harnack a jeho stoupenci hlásali, že Kristus ani nesnil o vytvoření nějaké viditelné, organizované společnosti. A proto všechny náboženské sekty, které se dovolávají jména Kristova, musejí být pokládány za dílo čistě lidské, a právě tak Církev katolická. Evangelium prý je věc tak jednoduchá a tak božská a přitom tak lidská, že musí být uznáno a přijato ihned, jakmile se mu dostane svobody. Království Boží je pouze v našich srdcích a jakákoli společenská organizace působí jen násilí Kristovu evangeliu lásky a důvěry k nebeskému Otci. Proto je podle nich kněžství nepřijatelné a organizace Církve a její hierarchie zavrženíhodná. Tak mluvili už dávno protestanté, tak hlásal do světa Harnack, tak učili v poslední době modernisté. Tak jako je podle nich Církev dílem čistě lidským, tak je lidským dílem i kněžství, o němž prý Kristus nemluví, které neustanovuje. 1112 Res Claritatis MONITOR věroučné otázky Přetvoření Kristovy myšlenky duchovního království v organizovanou společnost Církve vyvolalo nutně vládu v této společnosti neboli hierarchii, a to na podkladě kněžství. Katolické kněžství je proto právě tak výtvorem lidským jako sama Církev. Musíme si však uvědomit, že fantazie se neshoduje vždy se skutečností. Tvrdí- -li protestanté a modernisté, že Církev a kněžství je výplod lidských mozků, usvědčí je Písmo, že Církev a kněžství je dílo Boží. A jejich tajné přání, aby tomu tak nebylo, zůstává vzdáleno skutečnosti, nedostane se z oblasti výmyslů....tak i já posílám vás Jakmile Kristus veřejně vystupuje, shromažďuje kolem sebe žáky, učedníky, a ty rozlišuje od ostatních posluchačů a dává jim moc, jakou má sám. Mezi těmito učedníky volí později dvanáct, nazývá je apoštoly a Petra činí jejich hlavou. Tato volba dvanácti není bez hlubokého smyslu. Kristus je chce učinit nositeli své myšlenky, a proto je poučuje více než ostatní, chce jim svěřit své vlastní poslání a moc, kterou sám dostal od Otce, a proto je pozvolna připravuje v důvěrných rozhovorech, k nimž nemá přístup ostatní lid. To všechno je nám jasné, sledujeme-li slova evangelií. A čím více se blíží doba Kristova odchodu z tohoto světa, tím jasněji mluví o tom, že jeho dílo má pokračovat až do konce věků a že apoštolové a jejich nástupci budou oděni v jeho vlastní moc. Zvláště ve velekněžské modlitbě Kristově, zaznamenané svatým Janem, projevuje Kristus jasně svůj úmysl vzhledem ke svým pokračovatelům a zástupcům v posvěcování lidstva. Nazval jsem vás přáteli, praví Kristus apoštolům, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem Tvrdí-li protestanté a modernisté, že Církev a kněžství je výplod lidských mozků, usvědčí je Písmo, že Církev a kněžství je dílo Boží. Pietro Perugino: Modlitba v zahradě (asi 1492). Foto: wga.hu slyšel od svého Otce. (Jan 15,15) A aby mohli chápat vše, co jim řekl, aby mohli podávat druhým jeho pravdu, slibuje jim Ducha Svatého, který je utvrdí v pravdě a posílí k boji za pravdu. Dříve než odejde k Otci, obrátí se Kristus ke svým apoštolům a dá jim vše, co jim může dát, dá jim nejvyšší poslání, jakého se může dostat člověku: Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás. (Jan 20,21) Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého (Mt 28,19) Jako by řekl: Ten život, který jsem přinesl na svět, podávejte všem, kdo po něm zatouží. Já jsem život, a proto jsem přinesl náplň Božího života na vaši zem, do stínů pozemské smrti. Nuže, vás posílám, abyste podávali až do konce věků tento život, jímž se duše rodí ve křtu pro Boha. Aby pak ztotožňování těch, kteří budou pokračovat v jeho poslání, bylo dokonalé, praví jim Kristus: Kdo poslouchá vás, poslouchá mne, kdo pohrdá vámi, pohrdá mnou; kdo však pohrdá mnou, pohrdá tím, který mě poslal. (Lk 10,16) Tím dává Kristus své Církvi, představované apoštoly, totéž poslání, jaké měl sám, činí ji svou pokračovatelkou v díle spásy člověka až do konce věků. Mohli bychom říci už předem, že Kristus nejen ustanovil kněžství ve své Církvi, nýbrž je takřka musel ustanovit. Církev má pokračovat v jeho vykupitelském díle a poslání. Má podávat až do konce věků jeho učení, má posvěcovat duše, má je vést k nadpřirozenému cíli. Proto přišel Kristus, abychom měli život a abychom jej měli v hojnosti. Mají-li apoštolové a jejich nástupci vykonávat toto poslání, musejí být nutně vybaveni zvláštní mocí, kterou jim dá Kristus. Mimo to Církev, kterou Kristus zakládá, má sice cíle duchovní, nadpřirozené, ale je složena z lidí, kotví na této zemi, a proto má ráz skutečné viditelné společnosti. Každá společnost však potřebuje hlavu, a to hlavu viditelnou, potřebuje vůdce, neboť jinak se nutně rozpadne a zanikne. Proto i Církev potřebovala mít viditelnou hlavu a má- 12 res.claritatis.cz aktuální zpravodajství z katolického světa13 Res Claritatis MONITOR věroučné otázky -li trvat až do skonání světa tedy vždy novou hlavu. A protože její cíle jsou duchovní, musejí být její vůdcové nutně vybaveni duchovní mocí, vedoucí k nadpřirozeným cílům. Bylo proto třeba, aby Kristus ustanovil ve své Církvi kněžství, jež by bylo účastí v jeho vlastním kněžství, pokračováním jeho vlastního kněžského poslání. Kněžská moc moc Kristova Kristus založil novou duchovní společnost a této společnosti přinesl nový život, život Boží. K tomu, aby se někdo mohl zrodit k novému životu, musí přijmout křest. A právě apoštolům se dostává příkazu podávat tento život všem, kdo o něj požádají. Má-li však život růst, potřebuje, aby se mu dostalo potravy. Kristus ustanovuje svátost eucharistie a dává apoštolům příkaz jeho jménem obnovovat, opakovat tuto svátost na jeho památku, aby on touto svátostí stále žil v lidských srdcích. Slovy To čiňte na mou památku (Lk 22,19) dal Kristus apoštolům moc proměňovat chléb v tělo a víno v jeho krev a podávat Bohu v eucharistické oběti svrchovanou poctu. Dal jim však také moc živit duše tímto nadpřirozeným pokrmem, uvádět je ve spojení s Bohem, a takto uskutečňovat jeho vlastní poslání, pro které sestoupil na svět. V té chvíli se dostalo člověku největší moci, o jaké by se neodvážil nikdy snít. Tak jako není nic světějšího nad tělo Páně, tak nelze žádným jiným způsobem více posvěcovat než eucharistií. Dostávají-li apoštolové moc a příkaz posvěcovat věřící tělem Kristovým, dostává se jim nejvyšší účasti v Kristově moci, v jeho kněžství. A jestliže věřící ztratí hříchem nový život, jehož se jim dostalo v Kristově krvi, mají apoštolové moc jej vrátit každému, kdo bude s lítostí prosit. Po zmrtvýchvstání se Kristus zjevuje apoštolům a praví jim opět: Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás. Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: Přijměte Ducha Svatého; komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou. (Jan 20, 22) V této chvíli se dostává apoštolům jako představitelům samého Boha úžasné Ježíš Kristus je stále ve své Církvi, žije svou mocí v kněžích, kteří budou až do konce věků učit jeho pravdě, posvěcovat jeho milostí a vést k Bohu v síle autority, přijaté od něho. moci, kterou mohou vykonávat jen jako zástupci Boží, nástroje Boží všemohoucnosti. Když si nyní připomeneme Kristovo slovo, podle něhož mají apoštolové jít do celého světa a učit všechny národy, a když si vzpomeneme na jeho příslib, že bude s námi až do skonání světa, pak jasně vidíme, že moc, které se dostalo apoštolům, nebyla dána jen jim, nýbrž všem jejich nástupcům. Neboť apoštolové nemohli osobně splnit Kristův příkaz, aby šli do celého světa, ke všem národům. Bylo potřeba a ještě bude potřeba mnoho času, než bude tento příkaz naplněn do posledního písmene. A právě tak nezůstávají apoštolové až do skonání světa jinak než ve svých nástupcích. Jestliže je s nimi Kristus až do skonání světa, je s těmi, kdo působí dále jeho mocí přijatou od apoštolů. Tak moc Kristova kněžství přechází v Církvi z generace na generaci, aby se všem věkům dostávalo plodů Kristova vykupitelského poslání. Ježíš Kristus je stále ve své Církvi, žije svou mocí v kněžích, kteří budou až do konce věků učit jeho pravdě, posvěcovat jeho milostí a vést k Bohu v síle autority, přijaté od něho. Svědectví Písma svatého Všimněme si teď Kristovy Církve, jak se jeví v prvních projevech svého života vzhledem ke kněžství. Ve Skutcích apoštolských se dovídáme, že hned v začátcích svého veřejného působení volí shromážděná Církev jáhny, na něž vzkládají apoštolové ruce a udělují jim svěcením příslušnou moc (Sk 7,6). Podobně čteme, jak apoštolové na místech, kde založili křesťanskou obec, ustanovují starší, to je biskupy a kněze, a udělují jim vzkládáním rukou svěcení (Sk 14,22). Svatý Pavel připomíná Timotejovi, aby opět rozněcoval v sobě milost Boží, které se mu dostalo vzkládáním rukou Pavlových (2 Tim 1,6). Tohoto svěcení biskupa Timoteje se účastnilo také ostatní duchovenstvo, jak poznáváme z 1. listu Timotejovi, kde Pavel píše: Nenech v sobě ležet ladem Boží dar, který ti byl dán prorockým vnuknutím a vzkládáním rukou starších. (1 Tim 4,14) A poněvadž přijetí kněžství je věc nesmírně vážná, upozorňuje Pavel Timoteje, aby sám jako biskup nevzkládal ruce na někoho (to je neuděloval kněžské svěcení) ukvapeně (1 Tim 5,22). Tajemná moc, která nikdy nebude dostatečně chápána člověkem zde na zemi, soustřeďuje se v rukou kněze, moc, která je účastí v samé tvůrčí moci Boží. Kněz je v Církvi otcem, který posvátnou mocí Boží dává nadpřirozený život dětem Církve, činí z dětí tohoto světa děti Boží a zalidňuje nebe. To proto, že je pokračováním Krista na této zemi; je učitelem na kazatelně, je otcem u křtitelnice a ve zpovědnici, je obětníkem zastupujícím Krista u oltáře, obětníkem, který prostředkuje mezi nebem a zemí. Reginald M. Dacík OP Věrouka pro laiky V. Krystal, Olomouc 1948 redakčně upraveno ThDr. Reginald Maria Dacík OP ( ), český teolog, redaktor, publicista, kněz dominikánského řádu Kdo poslouchá vás, poslouchá mne, kdo pohrdá vámi, pohrdá mnou; kdo však pohrdá mnou, pohrdá tím, který mě poslal. (Lk 10,16) 1314 Res Claritatis MONITOR recenze Je to i můj život Recenze filmu My sister's keeper (2009) Foto: 2x Warner Bros. Pictures/Sidney Baldwin Z darování orgánu, které při normální situaci představuje heroickou lásku, se ve filmu dělá morální povinnost, a tím se zpětně ospravedlňuje výroba sourozence-dárce. Skvěle zabalený trojský kůň Rodiče zjistí, že jejich dvouletá dcera Kate trpí leukémií. Pro její záchranu se rozhodnou pro umělé oplození, aby takto vzniklá Anna mohla darovat své sestře krev, kostní dřeň..., a tím jí zachránila život. Nemoc však postupuje a od Anny se očekává, že ve svých třinácti letech daruje své sestře ledvinu. Anna si ale najde právníka a spor vyhraje. Během soudu se však ukáže, že důvodem není Annino sobectví nebo strach, ale dohoda mezi sestrami, protože Kate smířená se smrtí, není schopná přesvědčit matku, aby jí i celou rodinu už netrápila nepřiměřenou léčbou. Jedná se o vynikajícím způsobem natočený film, s nádhernými scénami, úžasným výkonem dětí, který přes svou emotivnost nesklouzává k laciné sentimentalitě a zanechá výraznou stopu. Film však nemá jen pobavit, jeho úkolem je vytvořit názor na velmi závažnou otázku: Je správné vyrobit na zakázku člověka s cílem, že bude dárcem? Odpověď filmu není přímočará, a tak většina jak těch, kteří odpoví na tuto otázku kladně, ale i těch, kteří jsou zásadně proti, se s filmem ztotožní, protože manipulace v něm je opravdu profesionální. Pokřivená odpověď by se dala shrnout takto: 1) Není to cesta pro každého (z rodičů) a 2) až takto vyrobené dítě doroste, je třeba respektovat jeho názor. Početí ve stínu smrti Manipulace začíná hned v první minutě. Anna popisuje svůj vznik: Vyrobili mě. Narodila jsem se za konkrétním účelem. Vědci vzali maminčina vajíčka a otcovy spermie, aby vytvořili specifickou kombinaci genů, kvůli záchraně života mé sestry. Lékař na onkologii to říká také nevinně: Kde berete jistotu, že to dítě bude kompatibilní? Můžeme to zařídit. Myslíte ze zkumavky? Ano, s předimplantační diagnostikou můžeme zařídit stoprocentní shodu. Jaká je ale realita? Mnohem krutější. Vyrobí se maximální počet lidských embryí, které se podrobí testům a do dělohy se vloží pouze ty, které by byly geneticky užitečné. Zbylé se zničí. Na jedno takto narozené dítě-dárce je zabita celá řada jeho sourozenců v prvním týdnu od početí. O tom se ale nikde nejen v tomto filmu nemluví. Mnoho falešných tónů Klíčovou formulaci toho, co se film snaží vsugerovat divákům, představuje pasáž, kde chápající lékař rodičům radí: Dítě jako dárce? Není to pro každého. Dokonce vám to nesmím ani oficiálně doporučit. Jinak řečeno: povrchní lidé, kteří nemusí tu situaci řešit, by to mohli odsoudit, ale my, moudří, víme, že je to správné. Film nás v tom následně utvrzuje. Přímo k otázce, zda takto dítě vyrobit, nebo ne, se příběh už nevrací, mlčky předpokládá, že ano. Dál řeší už jen to, kde je ona mez, kdy dítětem disponují rodiče, a co z toho kdo má. Ve filmu se také výborným způsobem naznačuje šikmá plocha prvního rozhodnutí. Dítě bylo počato se záměrem darovat geneticky vhodnou pupečníkovou krev. Teprve později nastupují stále drastičtější procedury, se kterými se na počátku nepočítalo, ale od Anny se očekává jako samozřejmé, že je podstoupí. Jako hlavní téma filmu se pak falešně prezentuje dilema matky, která vyvažuje dobra v rodině a neví, zda má nutit Annu k darování ledviny, nebo nechat zemřít Kate. Skrytý problém ovšem tkví v tom, že matka není ta, komu děti patří. Z darování orgánu, které při normální situaci představuje heroickou lásku, se ve filmu dělá morální povinnost, a tím se zpětně ospravedlňuje výroba sourozence-dárce. Film nezastírá utrpení Anny, ale dává mu hluboký morální smysl záchranu sestry. Problémem je, že to není rozhodnutí takto počatého dítěte, ale druhých. Tím je ve filmu tiše předefinován princip sebeobětování za obětování druhého. V americkém snímku jsou samozřejmě všichni dokonalí. Nemocná Kate chce zemřít, aby nebyla zátěží. Anna je mentálně natolik vyspělá, že je pro ni těžší soudit se s matkou než obětovat ledvinu. Vztahy jsou bezvadné, pouze matka se příliš upjala k uzdravení starší dcery. Naše civilizace je založena na křesťanském principu, že život nevinného člověka je nedotknutelný a že člověka nelze degradovat na prostředek, věc. Z toho vychází důstojnost člověka, základní rovnost a základní lidská práva. Tento princip je ve filmu My sister's keeper sice podprahově, ale velmi sugestivně pošlapáván: Vyrobili mě... Radim Ucháč prezident Hnutí Pro život ČR 14 res.claritatis.cz aktuální zpravodajství z katolického světa15 Res Claritatis MONITOR dopisy / oznámení Obnovení kříže v obci Řícmanice u Brna Vážená paní šéfredaktorko, vážená redakce, jménem našeho občanského sdružení Ora et labora 2010 a našeho zastupitelstva obce se na vás obracíme s prosbou o možnost uveřejnit informaci o akci, která se chystá u příležitosti 800. výročí od první písemné zmínky o naší obci Řícmanice. Jsou lokalitou v okresu Brno-venkov. Zastupitelstvo ve spolupráci s občanským sdružením Ora et labora 2010 se ujalo realizace obnovení kříže na návsi obce Řícmanice. Záměr byl podpořen peticí. Bude stát korun. Kříž byl původně zbudován jako poděkování za ochranu v době morové epidemie. K tomuto původně dřevěnému kříži se v minulosti lidé přicházeli modlit a scházeli se zde cestou k poutím do Křtin, Sloupu, Vranova a odtud též vyprovázeli zemřelé na babický hřbitov. Kamenný původní kříž byl zbudován roku 1872 řícmanickými občany. Byl zbourán nejspíše v březnu Dne byla vyhlášena veřejná sbírka za účelem obnovy kříže na návsi. Sbírka je schválena a registrována KÚ Jihomoravského kraje. Slavnostní požehnání kříže se usluteční 27. června 2010 za přítomnosti církevních hodnostářů a celebrit, za účasti občanů obce. Smyslem akce je i podpora duchovního života v obci v současnosti. V tom se odráží i vědomí toho a soucit s tím, co zde prožili lidé v minulosti jak v době dávné, kdy morové epidemie byly pro rodiny tristní, tak v době daleko pozdější, kdy se bouraly stánky Kristovy v důsledku ideologie a zboural se i tento kříž. Je pozitivní a nadějné, že na podporu výstavby kříže přispívají jak věřící, tak ti, co mají jiný duchovní přístup k životu. Obojí je cenné, stejně jako to, že čím dál více lidé respektují sepjetí minulosti, přítomnosti a budoucnosti a že vnímají jako podstatné žít životem duchovně bohatým ve víře, lásce, vzdělanosti, úctě k bližnímu a lidskosti. (...) Obec dokonce plánuje zbudování nové kapličky, jejíž základní kámen již posvětil papež Benedikt XVI. při své návštěvě v Brně, a možná i božích muk z milodarů občanů vždyť jde o poutní cestu do Křtin, k nádherné barokní bazilice, stavěné Santinim-Aichelem, známé svou zvonkohrou zvony věnovaly mnohé státní a obecní autority k uctění apoštolů a patronů českého národa. PhDr. Marie Vignatiová Zase tu máme sexuální výchovu! Dokončení ze str. 6 Výzva na závěr Milí rodiče a učitelé, zakladatelé VORP už mají většinou vnoučata, a někteří již dokonce zemřeli (nezapomenutelní a moudří lidé MUDr. Zdeněk Hejl a MUDr. Olga Tělupilová), Výbor na obranu rodičovských práv však stále existuje. Chtěli bychom vám jej předat a požádat vás, abyste v naší práci pokračovali. Abyste dále sledovali, co se vaše děti ve škole učí, spolupracovali s učiteli na vhodných programech a protestovali proti těm špatným. Abyste si pomáhali, sdělovali si navzájem své zkušenosti a dosáhli přinejmenším toho, aby škola, pokud vám ve výchově nedokáže pomoci, vašim dětem alespoň neškodila. Kromě sexuální výchovy se totiž do škol tlačí militantní feminismus, boj proti tzv. homofobii a jiné ideologie, které dětem deformují přirozený pohled na svět. Je naopak potěšující, že byl zaveden dobrovolný předmět etická výchova, ale je třeba kontrolovat také její obsah, aby náhodou neobsahovala nějakého trojského koně. Prosím ty rodiče, kteří mají zájem v naší činnosti pokračovat, aby nás kontaktovali na mailu: sešli bychom se s nimi v Brně 19. června. Eliška Štaudová, Brno (mezititulky redakce, redakčně kráceno) Prázdninová duchovní cvičení pro dívky a ženy Dosud pro dívky a ženy trvá možnost přihlásit se na duchovní cvičení, která pořádají v době letních prázdnin sestry boromejky. V termínu 19. až 27. července se konají duchovní cvičení pro dívky od 16 do 26 let v Beskydech, ve Frýdlantu nad Ostravicí. Na téma exercicií Jsem povolána žít z Božího milosrdenství a prokazovat je bude přednášet P. Prokop Brož. Na úterý je plánován výlet do hor, od středy do soboty se zachovává mlčení. Druhá cvičení, určená pro dívky od 18 do 30 let, se odehrávají od 29. srpna do 2. září v Jeseníkách na Maria-Hilf ve Zlatých Horách. Tématem Milovat a být milován provede účastnice P. Bernard Slaboch, OPraem. Na cvičení je třeba se vybavit Biblí, breviářem (kdo má), spacákem, přezůvkami, hodinkami, botami do hor, teplým oblečením Cena za cvičení je dobrovolná. Kontaktní osoba: S. M. Vincenta Kořínková, mobil: Adresa: Palkovická 524, Fr ýdek-místek. Web: Sestry boromejky, RC Dětský tábor Chaire Občanské sdružení Aliquantulum zve děti ve věku od 9 do 14 let, které se nebojí prožít 14 napínavých dní mimo dosah maminčiných sukní a svitu televizorů, na letní stanový tábor v křesťanském duchu, který se letos uskuteční ve dnech 25. července až 7. srpna. Program pro asi 32 dětí zajišťuje desítka zkušených vedoucích a instruktorů spolu s knězem. Cena tábora: 2500 Kč. Více informací a přihlášky ke stažení najdete na cz/. Kontakt na hlavního vedoucího Mgr. M. Nedorostka tel.: ; Aliquantulum 1516 na závěr Res Claritatis MONITOR Poznámka k týdnu Ptáci v ohrožení Rádio zapínám snad jen výhradně tehdy, když řídím auto. Minulý týden jsem měla možnost neplánovaně poslouchat opravdu zajímavý pořad o problémech s ptáky, kteří hnízdí na fasádách budov, často historických, a vůbec o jejich hejnech, která představují pro města a obce závažné potíže. Konkrétně bylo interview zaměřeno na problematiku holubů. Začali jsme tu poznámku k uplynulému týdnu zlehka, že? Už po krátké chvíli, co jsem pořad o trablech s holuby poslouchala, jsem musela auto zastavit, protože jinak by se snad mohlo stát i hromadné neštěstí. Několik minut vysílacího času věnoval veřejnoprávní rozhlas rozhovoru s odborníkem o tom, že sice jsou přemnožení holubi ve městech problém, ale je také velký problém s jejich hubením. Zabíjet přímo živého holuba to nelze. Vybírat hnízda a likvidovat vejce, to už vůbec ne! Zabíjet jen mláďata? Jak odůvodníme takovou selekci? A kdybychom přistoupili k likvidaci vajíček, respektive hnízd, co kdybychom se spletli a místo holuba usmrtili vzácný nebo ohrožený ptačí druh? Ptáci by byli vydáni napospas lidskému rozhodnutí, jejich osudy do rukou deratizátorů a legislativců... V práci v Hnutí Pro život ČR a v Poradně pro ženy v tísni Aqua vitae denně bojujeme s obrovským valem lhostejnosti a násilí vůči bezbranným lidským tvorům. Že by vznikly předpisy, nebo snad dokonce zákony, které by aktivně chránily lidský život, to se zdá být tak vzdáleným, a až příliš ideálním cílem ale stále se snažíme a stále doufáme a bude to tak i po výsledku letošních voleb. Když jsem celou dobu poslouchala o tom, jak je složité říci ano, takové ptáky zabíjejte, protože škodí lidem a majetku, jak je třeba je chránit a jak by to posunulo etické normy člověka, který má za svou povinnost (a s tím se plně ztotožňuji) přírodu obecně chránit, bylo mi až do pláče. Likvidovat holuba ve stadiu embrya či ptačího plodu ve vejci je podle některých ornitologů hrubě neetické a vpravdě zločinem, a najít normu, která by vůbec ospravedlnila jakýkoli smrtelný zásah, by bylo zrůdné. Máme k tomu zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.). Likvidace lidských bytostí v adekvátním vývojovém stadiu a stejně bezbranných je povolena. Máme zákon o umělém přerušení těhotenství (č. 66/1986 Sb.). Sbírání holubích vajec je riskantní co kdybychom sesbírali třeba vejce vzácné poštolky? Eugenické zabíjení počatých dětí v děloze při podezření na onemocnění vrozenou vývojovou vadou je povoleno (a nabírá na síle, pokud jde o kvantitu obětí). Že se spletou? Nevadí! Společně s ochránci zvířat můžeme na závěr říci, že velkou část přímého životního ohrožení obou druhů (jakkoli je nemožné je srovnávat), způsobuje jedna z nejmocnějších a nejkrutějších sil na naší planetě lidská zlovůle. Namítnete možná: holubi mívají výjimku, mohou se v odůvodněných případech hubit. Jistě, pro tento účel jsou zákonnou normou klasifikováni jako škůdci. Potratový zákon do podobné kategorie zařadil jen loni počatých dětí. Ano, i tak přistupuje člověk k člověku. Zdeňka Rybová Liturgická čtení Neděle 2 Sam 12, , Žl 32, Gal 2, , Lk 7,36 8,3 11. neděle v mezidobí Pondělí 1 Král 21,1 16, Žl 5, Mt 5,38 42 sv. Anastáz Úterý 1 Král 21,17 29, Žl 51, Mt 5,43 48 sv. Vít Středa 2 Král 2,1.6 14, Žl 31, Mt 6, sv. Benon Čtvrtek Sir 48,1 15 (řecky 1 14), Žl 97, Mt 6,7 15 sv. Řehoř Barbarigo Pátek 2 Král 11, , Žl 132, Mt 6,19 23 sv. Marina Sobota 2 Kron 24,17 25, Žl 89, Mt 6,24 34 sv. Jan Nepomuk Neumann, sv. Romuald Res Claritatis MONITOR zpravodajský týdeník vydávaný o. s. Res Claritatis pod záštitou České dominikánské provincie. Noviny jsou zaměřeny na osvětu široké veřejnosti v oblasti života a postojů římskokatolické Církve jako prevence náboženské nesnášenlivosti a xenofobie. Fotografie bez uvedení zdroje pocházejí z Flickr.com. ISSN: MK ČR E Adresa redakce: Res Claritatis, Hlubočepská 85/64, Praha 5, číslo účtu: /5500. Šéfredaktor: Mgr. Michaela Freiová. Redaktoři: Mgr. Dagmar Kopecká, Mgr. Ondřej Vaněček. Redakční rada: Vít Cigánek, RNDr. Václav Frei, P. Mgr. Pavel Mayer OP, Zdeňka Rybová, Mgr. Radim Ucháč, Kateřina Ucháčová, Mgr. Matyáš Zrno. Teologický poradce: P. Mgr. Pavel Mayer OP. Objednávky: Periodikum je distribuováno zdarma a lze jej v požadovaném počtu kusů objednat na adrese redakce. Jeho vydávání je možné jedině díky zaslaným darům, které pokrývají náklady na tisk a distribuci. Náklady na jedno číslo jsou přibližně 15 Kč, což pro tento rok činí 675 Kč. Všem dárcům Pán Bůh zaplať. Dary lze podle 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. uplatnit pro snížení základu daně. 16 res.claritatis.cz aktuální zpravodajství z katolického světa Zobrazit více Res Claritatis MONITOR publicistický čtrnáctideník ročník VIII., číslo 14 10. 7. 2011 / neprodejné Z OBSAHU Už nejste služebníci, ale přátelé. Homilie Benedikta XVI. 04 Primát v praxi. Budoucnost Církve Více RC Monitor. zpravodajský čtrnáctideník. 2. červenec 2009 RC Monitor zpravodajský čtrnáctideník ROČNÍK VI., ČÍSLO 13 2. červenec 2009 neprodejné Z OBSAHU Generační konflikt v Církvi, str. 5 Poselství faráře arského, str. 6 Rozhovor s hebrejským vikářem, str. Více ŽIVOT A POSLÁNÍ KŘESŤANŮ V CÍRKVI A VE SVĚTĚ ŽIVOT A POSLÁNÍ KŘESŤANŮ V CÍRKVI A VE SVĚTĚ ŽIVOT A POSLÁNÍ KŘESŤANŮ V CÍRKVI A VE SVĚTĚ Závěrečný dokument Plenárního sněmu katolické církve v ČR Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2007 Církevní Více MONITOR. Res Claritatis. Pán dějin TRADICE OTCŮ. Z OBSAHU Poselství naděje pro Evropu. Promluva papeže Františka 04 Res Claritatis MONITOR publicistický čtrnáctideník ročník XI., číslo 23 7. 12. 2014 / neprodejné Z OBSAHU Poselství naděje pro Evropu. Promluva papeže Františka 04 Někteří biskupové se nechali zaslepit. Více Mučedníci komunismu. Blahoslavený Szilárd Ignác Bogdánffy 07 Dítě na okraji společnosti. Daně pod mikroskopem 10 Je dialog s islámem možný? Res Claritatis MONITOR publicistický čtrnáctideník ročník XI., číslo 11 1. 6. 2014 / neprodejné Z OBSAHU Duch Svatý rodí harmonii. Homilie Svatého otce Františka v Ammánu 04 Mučedníci komunismu. Blahoslavený Více MONITOR. Res Claritatis. Posvěceni v pravdě TRADICE OTCŮ. Z OBSAHU Pokoj nestačí hlásat, je třeba jej vytvářet. Homilie papeže Františka 04 Res Claritatis MONITOR publicistický čtrnáctideník ročník XII., číslo 12 21. 6. 2015 / neprodejné Z OBSAHU Pokoj nestačí hlásat, je třeba jej vytvářet. Homilie papeže Františka 04 Svoboda se stává agresivní Více MONITOR. zpravodajský čtrnáctideník. 1. květen 2008 RC MONITOR ROČNÍK V., ČÍSLO 8 zpravodajský čtrnáctideník 1. květen 2008 (za dobrovolné příspěvky) Tradice Otců Z komentáře sv. biskupa Cyrila Alexandrijského k druhému listu Korinťanům Ti, kteří mají závdavek Více RC Monitor. zpravodajský čtrnáctideník. 23. duben 2009 RC Monitor zpravodajský čtrnáctideník ROČNÍK VI., ČÍSLO 8 23. duben 2009 neprodejné Z OBSAHU Zmrtvýchvstání není mýtus..., str. 4 AIDS nepříjemná pravda..., str. 8 Summit G 20, summit NATO, str. 12 Zpívejme Více MONITOR. Res Claritatis. Kříž, jediná naděje TRADICE OTCŮ. Z OBSAHU Milosrdenství, nikoli odsouzení. Homilie papeže Františka 05 Res Claritatis MONITOR publicistický čtrnáctideník ročník XII., číslo 6 29. 3. 2015 / neprodejné Z OBSAHU Milosrdenství, nikoli odsouzení. Homilie papeže Františka 05 Byl jsem bez domova, a ujali jste Více MONITOR. zpravodajský čtrnáctideník 8. ZÁŘÍ 2005 RC MONITOR zpravodajský čtrnáctideník ROČNÍK II., ČÍSLO 14 8. ZÁŘÍ 2005 (za dobrovolné příspěvky) Ó věčná Pravdo, pravdivá Lásko, láskyhodná Věčnosti! Ty jsi můj Bůh, po Tobě toužím dnem i nocí. Jakmile Více MONITOR. Res Claritatis. Svátek světla, nikoli tmy TRADICE OTCŮ. Z OBSAHU Duch Svatý vždycky řídil tuto loďku. Promluva papeže Františka 04 Res Claritatis MONITOR publicistický čtrnáctideník ročník XI., číslo 21 9. 11. 2014 / neprodejné Z OBSAHU Duch Svatý vždycky řídil tuto loďku. Promluva papeže Františka 04 Mučedníci komunismu: Mons. Augustin Více MONITOR. Res Claritatis. Osvobozený pohled TRADICE OTCŮ. Z OBSAHU Naší revolucí je evangelizace. Homilie papeže Františka 04 Res Claritatis MONITOR publicistický čtrnáctideník ročník XII., číslo 15 2. 8. 2015 / neprodejné Z OBSAHU Naší revolucí je evangelizace. Homilie papeže Františka 04 Mučedníci komunismu: Blahoslavený Josafat Více Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství, jak doufáme v tebe. FARNÍ INFORMÁTOR 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ 20. 4. 2008 Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství, jak doufáme v tebe. MODLITBA RŮŽENCE SVĚTLA PŘED SLAVENÍM EUCHARISTIE V KRYPTÁCH BAZILIKY SV. MARKA V Více Pro kázání a spásu duší. Svatý Dominik 05 Za Dr. Václavem Freiem 07 Extrémní polohy řešení tzv. romské problematiky 09 Res Claritatis MONITOR publicistický čtrnáctideník ročník VIII., číslo 21 6. 11. 2011 / neprodejné Z OBSAHU Pohled z Říma. Nové Assisi 04 Pro kázání a spásu duší. Svatý Dominik 05 Za Dr. Václavem Freiem Více Pozvání na cestu. Příspěvek k diskusi o člověku, společnosti a smyslu života. podle sociálního učení katolické církve Pozvání na cestu Příspěvek k diskusi o člověku, společnosti a smyslu života podle sociálního učení katolické církve Autorský tým Centra pro sociální otázky při ČBK pod vedením Lubomíra Mlčocha celková Více Mučedníci komunismu: Blahoslavený Kamen Vičev 06 Potřebujeme novou politiku Církve vůči islámu 07 Husovské paradoxy 12. Res Claritatis MONITOR publicistický čtrnáctideník ročník XII., číslo 13 5. 7. 2015 / neprodejné Z OBSAHU Pokoj, který dává Ježíš, je pro všechny. Homilie papeže Františka 04 Mučedníci komunismu: Blahoslavený Více MONITOR. Res Claritatis. Obrana víry a služba chudým TRADICE OTCŮ. Z OBSAHU Věřím v Boha. Katecheze Benedikta XVI. 04 Res Claritatis MONITOR publicistický čtrnáctideník ročník X., číslo 3 10. 2. 2013 / neprodejné Z OBSAHU Věřím v Boha. Katecheze Benedikta XVI. 04 Trpělivě nést Kristův kříž. Svatý Peregrin Laziosi 07 Cesta Více Posynodální apoštolská exhortace Posynodální apoštolská exhortace SACRAMENTUM CARITATIS Papeže Benedikta XVI. O EUCHARISTII, ZDROJI A VRCHOLU ŽIVOTA A POSLÁNÍ CÍRKVE ČESKÁ BISKUPSKÁ KONFERENCE Církevní schválení předsedy České biskupské Více REDEMPTORIS MISSIO. Encyklika Jana Pavla II. O STÁLÉ PLATNOSTI MISIJNÍHO POSLÁNÍ ze 7. prosince 1990 ZVON ČESKÉ KATOLICKÉ NAKLADATELSTVÍ PRAHA 1994 REDEMPTORIS MISSIO Encyklika Jana Pavla II. O STÁLÉ PLATNOSTI MISIJNÍHO POSLÁNÍ ze 7. prosince 1990 ZVON ČESKÉ KATOLICKÉ NAKLADATELSTVÍ PRAHA 1994 Církevní schválení Arcibiskupství pražského č. j. 1803/94 Více MONITOR. zpravodajský čtrnáctideník. 12. únor 2009 RC MONITOR ROČNÍK VI., ČÍSLO 3 zpravodajský čtrnáctideník 12. únor 2009 (za dobrovolné příspěvky) Tradice Otců Z výkladu žalmů, připisovaného svatému Hilariovi z Poitiers Hle, jak je dobré a jak útěšné, Více RC Monitor. zpravodajský čtrnáctideník. 9. duben 2009. Na vrcholu postu se naše země propadla RC Monitor zpravodajský čtrnáctideník ROČNÍK VI., ČÍSLO 7 9. duben 2009 neprodejné Z OBSAHU Panna Maria Bolestná v Kibeho, str. 4 Antisemitismus jako znamení doby, str. 10 Gaza, Írán a Arabové, str. 12 Více SVATÝ OTEC BENEDIKT XVI. V ČESKÝCH ZEMÍCH 26.-28.9.2009 SVATÝ OTEC BENEDIKT XVI. V ČESKÝCH ZEMÍCH 26.-28.9.2009 České země byly občas bitevním pole, častěji mostem Benedikt XVI. na letišti, Praha Stará Ruzyně 26.9.2009 Pane presidente, milí páni kardinálové Více Pohled z Říma: Tak přece rodina 06 Mučedníci komunismu. Blahoslavený Vilmos Apor 07 Dítě na okraji společnosti. Dítě a generační solidarita 10 Res Claritatis MONITOR publicistický čtrnáctideník ročník XI., číslo 3 9. 2. 2014 / neprodejné Z OBSAHU Putovat v Duchu Svatém. Katecheze Svatého otce Františka 04 Pohled z Říma: Tak přece rodina 06 Mučedníci Více MONITOR. Res Claritatis. Evropa a křesťanství TRADICE OTCŮ. Z OBSAHU Jděte beze strachu sloužit. Homilie Svatého otce Františka 04 Res Claritatis MONITOR publicistický čtrnáctideník ročník X., číslo 16 11. 8. 2013 / neprodejné Z OBSAHU Jděte beze strachu sloužit. Homilie Svatého otce Františka 04 Mučedníci komunismu. Blahoslavený Více MONITOR. Res Claritatis. Neodletěly do Říma, ale odpluly k Hamburku TRADICE OTCŮ. Z OBSAHU Modlící se Církev. Katecheze Svatého otce Benedikta XVI. Res Claritatis MONITOR publicistický čtrnáctideník ročník IX., číslo 9 6. 5. 2012 / neprodejné Z OBSAHU Modlící se Církev. Katecheze Svatého otce Benedikta XVI. 04 Žena velké lásky k potřebným. Svatá Zdislava Více Křesťanská rodina: Radostná zvěst pro třetí tisíciletí TÉMATA K REFLEXI A ROZHOVORŮM PRO PŘÍPRAVU NA IV. SVĚTOVÉ SETKÁNÍ RODIN Křesťanská rodina: Radostná zvěst pro třetí tisíciletí (Manila, 25. 26. ledna 2003) Křesťanský pohled na manželství jako vzájemný, Více KONGREGACE PRO KATOLICKOU VÝCHOVU 1 7. 4. 1988 KONGREGACE PRO KATOLICKOU VÝCHOVU NÁBOŽENSKÝ ROZMĚR VÝCHOVY V KATOLICKÉ ŠKOLE VYDAL SEKRETARIÁT ČESKÉ BISKUPSKÉ KONFERENCE PRAHA 1994 (PRO VNITŘNÍ POTŘEBU) ÚVOD 1. 28.10. 1965 II. Vatikánský Více č. 133 Rozumnější jsem nad všechny své učitele, neboť rozjímám o tvých přikázáních, Hospodine. (Žalm 119,99) 3 _ č. 133 Rozumnější jsem nad všechny své učitele, neboť rozjímám o tvých přikázáních, Hospodine. (Žalm 119,99) 3 _ 14 4 Nejsvětější Trojice Katecheze pro M. I. 20 Cesta k mužství Příběh bývalého transsexuála Více 1únor. Budoucnost církve. Promluva k římské kurii Benedikt XVI. Integrální pastorace a mládež Benedikt XVI. Dnešní mládež Mons. Budoucnost církve Promluva k římské kurii Benedikt XVI. Integrální pastorace a mládež Benedikt XVI. Dnešní mládež Mons. Domenico Sigalini Jak diskutovat se studenty o homosexualitě Karel D. Skočovský Sociální Více MONITOR. zpravodajský čtrnáctideník. 14. prosinec 2006 RC MONITOR zpravodajský čtrnáctideník ROČNÍK III., ČÍSLO 20 14. prosinec 2006 (za dobrovolné příspěvky) Tradice Otců Z traktátu Proti bludným naukám od svatého biskupa Ireneje Proroci tedy předpovídali, Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář

http://kraken.slv.cz/5As143/2017

5As143/2017 5 As 143/2017-44 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Lenky Matyá¹ové a soudcù Mgr. Ondøeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní vìci ¾alobce: H. S., zastoupen JUDr. Pavlem Tomkem, advokátem se sídlem Polská 61/4, Karlovy Vary, proti ¾alovanému: Magistrát mìsta Karlovy Vary, se sídlem Moskevská 2035/21, Karlovy Vary, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 4. 2017, è. j. 30 A 143/2016-64, Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 4. 2017, è. j. 30 A 143/2016-64, s e z r u ¹ u j e a vìc s e v r a c í tomuto soudu k dal¹ímu øízení. [1] ®alobce (dále jen stì¾ovatel ) se domáhal v øízení pøed Krajským soudem v Plzni (dále jen krajský soud ) podle § 82 zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní (dále jen s. ø. s. ), aby krajský soud urèil, ¾e sdìlení ¾alovaného ze dne 12. 8. 2016, è. j. 14359/OD/14-43/Rzs (dále jen sdìlení ), je nezákonným zásahem. Tímto sdìlením ¾alovaný vyrozumìl stì¾ovatele, ¾e mu na základì jím podané ¾ádosti nelze vydat pamì»ovou kartu øidièe. [2] Krajský soud ¾alobu stì¾ovatele v záhlaví oznaèeným rozsudkem jako nedùvodnou podle § 87 odst. 3 s. ø. s. zamítl. Konstatoval, ¾e podmínky pro vydání pamì»ové karty øidièe nejsou stanoveny pouze v § 110a odst. 1 písm. a), b) a c) zákona è. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o zmìnách nìkterých zákonù (zákon o silnièním provozu), v relevantním znìní (dále jen zákon o silnièním provozu ), ale dal¹í z podmínek vyplývá rovnì¾ z èl. 14 odst. 3 naøízení Rady (EHS) è. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zaøízení v silnièní dopravì, ve znìní naøízení Rady (ES) è. 2135/98 ze dne 24. záøí 1998, kterým se mìní naøízení (EHS) è. 3821/85 o záznamovém zaøízení v silnièní dopravì a smìrnice 88/599/EHS o pou¾ívání naøízení (EHS) è. 3820/84 a (EHS) è. 3821/85 (dále jen naøízení o záznamovém zaøízení v silnièní dopravì ). Dle nìho vydá na po¾ádání kartu øidièe pøíslu¹ný èlenský stát, v nìm¾ má øidiè své obvyklé bydli¹tì. Podmínka obvyklého bydli¹tì má být dle krajského soudu také zkoumána. Pøi posouzení této podmínky krajský soud vycházel ze shromá¾dìných podkladù, pøièem¾ se ztoto¾nil se závìry ¾alovaného, ¾e podmínka obvyklého bydli¹tì nebyla v pøípadì stì¾ovatele splnìna a jeho ¾ádosti o vydání pamì»ové karty øidièe nemohlo být vyhovìno. Krajský soud souhlasil se závìrem ¾alovaného, ¾e nebylo prokázáno, ¾e se stì¾ovatel na adrese svého pøechodného pobytu skuteènì alespoò 185 dnù v kalendáøním roce zdr¾uje z dùvodu osobních a profesních vazeb, pøípadnì se tam z dùvodu osobních vazeb pravidelnì vrací. Stì¾ovatel na adrese povoleného pøechodného pobytu nemá zaji¹tìno ubytování a jinou svou adresu neprokázal. Stì¾ovatel jako obèan Spolkové republiky Nìmecko s trvalým pobytem na adrese X F., H. 56, pobývá støídavì na rùzných místech v rùzných èlenských státech EU a má své hlavní, osobní, profesní èi podnikatelské vazby mimo území Èeské republiky. [3] Stì¾ovatel napadl rozsudek krajského soudu kasaèní stí¾ností z dùvodù, které podøadil pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ø. s. [4] Stì¾ovatel namítl nepøezkoumatelnost napadeného rozsudku, nebo» krajský soud pouze pøevzal závìry ¾alovaného ohlednì obvyklého bydli¹tì stì¾ovatele a tuto otázku nepodrobil podrobnìj¹í analýze. K otázce nepøezkoumatelnosti stì¾ovatel odkázal na rozsudky Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, è. j. 2 Azs 47/2003-130, publ. pod è. 244/2004 Sb. NSS, ze dne 4. 12. 2003, è. j. 2 Ads 58/2003-75, publ. pod è. 133/2004 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, è. j. 2 Afs 24/2005-44, publ. pod è. 689/2005 Sb. NSS (rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního soudu jsou dostupná na www.nsssoud.cz), a zdùraznil, ¾e z odùvodnìní rozhodnutí musí vyplývat vztah mezi skutkovými zji¹tìními a úvahami pøi hodnocení dùkazù na stranì jedné a právními závìry na stranì druhé [srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1996, sp. zn III. ÚS 84/94 (N 34/3 SbNU 257), ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 94/97 (N 85/8 SbNU 287); (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na nalus.usoud.cz)]. Za nepøezkoumatelný pova¾uje stì¾ovatel také závìr krajského soudu, ¾e § 110a zákona o silnièním provozu umo¾òuje dvojí výklad; prezentoval-li krajský soud následnì pouze jeden mo¾ný výklad, lze se jen domnívat, ¾e oním druhým výkladem mìl zøejmì na mysli výklad stì¾ovatele. [5] Krajský soud dále podle stì¾ovatele nesprávnì vylo¾il § 110a odst. 1 zákona o silnièním provozu, který je jinak v souladu s unijní úpravou vztahující se k podmínkám pro vydání pamì»ové karty øidièe. Stì¾ovatel má øidièské oprávnìní skupin A, B, C, E, M, T, na základì kterého mu byl vydán ¾alovaným øidièský prùkaz. Øidièský prùkaz je veøejnou listinou, která osvìdèuje správnost údajù zapsaných do øidièského prùkazu. Do tohoto prùkazu je zapisováno mimo jiné dle § 105 odst. 1 písm. e) zákona o silnièním provozu obvyklé bydli¹tì dr¾itele øidièského prùkazu. Pøi vydání pamì»ové karty øidièe stì¾ovateli proto mìlo být postupováno v souladu se skuteèností, ¾e obvyklé bydli¹tì stì¾ovatele je to, je¾ má uvedeno v øidièském prùkazu. Stì¾ovatel v této souvislosti rovnì¾ poukázal na to, ¾e Krajský soud v Plzni ve shodném slo¾ení senátu v rozsudku ze dne 31. 3. 2017, è. j. 30 A 11/2016-47, zdùraznil, ¾e je zapotøebí se pøi udìlení øidièského oprávnìní zabývat podmínkou existence obvyklého bydli¹tì na území Èeské publiky. [6] Stì¾ovatel ke svému obvyklému bydli¹ti na území Èeské republiky uvedl, ¾e je u nìj naplnìna nejen osobní, ale také profesní vazba k Èeské republice, nebo» má na jejím území podnikatelské vazby (viz rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 29. 4. 2015, è. j. 2 As 5/2015-30). Stì¾ovatel má za to, ¾e øádnì dolo¾il, ¾e tyto vazby má pøedev¹ím k Èeské republice, by» se do Nìmecka vrací; jeho pobyt v Èeské republice je pravidelný a skuteèný. [7] Dále stì¾ovatel namítl, ¾e krajský soud v rozporu s § 52 odst. 1 a § 64 s. ø. s. neprovedl jím navr¾ené dùkazy a jeho dùkazním návrhùm nevìnoval pozornost. Zdùraznil, ¾e krajský soud mìl rozhodovat dle skutkového stavu zji¹tìného ke dni svého rozhodnutí a zohlednit návrhy pokraèování dùkazù, doplnìní rozhodných skuteèností a argumentaci stì¾ovatele. V této souvislosti stì¾ovatel zejména vytkl, ¾e krajský soud se nezabýval pøedlo¾enými protokoly o výpovìdích svìdkù, z nich¾ je právì patrné, ¾e stì¾ovatel má v Èeské republice osobní a podnikatelské vazby. Jednalo se o protokoly o výpovìdích svìdkù v øízení vedeném se stì¾ovatelem o jeho ¾ádosti o vydání mezinárodního øidièského prùkazu, a to S. Á., A. N. a L. P. Podle stì¾ovatele jmenovaní svìdci potvrdili jeho skuteèný a pravidelný pobyt v Èeské republice, nebo» vypovìdìli, ¾e stì¾ovatel se v Èeské republice pravidelnì pohybuje, pobývá na rùzných adresách a má zde mnoho pøátel. Z jejich výpovìdí dále podle stì¾ovatele vyplývá, ¾e jeho osobní vazbu pøedstavuje rodina, nebo» má s Èe¹kou dítì, k nìmu¾ jim byla upravena soudem støídavá výchova. Jeho profesní vazby pøedstavuje firma, kterou má na území Èeské republiky, podniká zde a má rovnì¾ zamìstnance. Stì¾ovatel poukázal zejména na to, ¾e svìdkynì Á. napø. uvedla, ¾e stì¾ovatel je prakticky poøád v Èeské republice, pøièem¾ je jejím nadøízeným. Spolu se svìdkyní N. pak uvedla, ¾e stì¾ovatel má s Èe¹kou syna, za ním¾ pravidelnì jezdí, a má zde také intimní pøítelkyni. [8] Stì¾ovatel navrhl, aby Nejvy¹¹í správní soud rozsudek krajského soudu zru¹il. [9] ®alovaný má za to, ¾e krajský soud se s otázkou prokazování obvyklého bydli¹tì stì¾ovatele správnì a pøezkoumatelnì vypoøádal. Stì¾ovatel ve své argumentaci vychází pouze ze zákona o silnièním provozu; ¾alovaný ov¹em svùj výklad opírá také o unijní právo. ®alovaný zdùraznil nadøazenost práva Evropské unie a nemo¾nost aplikovatelnosti vnitrostátní normy v pøípadì, ¾e je v rozporu s unijním právem. Naøízení Evropské unie jako jeden z unijních pramenù jsou tedy bezprostøednì aplikovatelná v èlenských státech Evropské unie. ®alovaný nesouhlasí ani s námitkou neprovedení dùkazù, nebo» krajský soud vysvìtlil, proè navr¾ené dùkazy neprovedl prostøednictvím odkazu na argumentaci ¾alovaného, s ní¾ se ztoto¾nil. Pro úplnost ¾alovaný uvedl, ¾e na stì¾ovatelem uvádìné adrese je evidováno dal¹ích 116 právnických osob a je zde umístìno 8 provozoven, pøièem¾ z velikosti objektu lze dovodit, ¾e slou¾í pouze jako formální sídlo tìchto spoleèností a osob. [10] ®alovaný navrhl zamítnutí kasaèní stí¾nosti. [11] V replice k vyjádøení ¾alovaného stì¾ovatel zopakoval argumenty obsa¾ené v kasaèní stí¾nosti a dále uvedl, ¾e argumentace ¾alovaného ohlednì stì¾ovatelova pobytu v Karlových Varech nemá nic spoleèného s nepøezkoumatelností napadeného rozsudku. Podotkl, ¾e na adrese, kterou uvádìl ¾alovaný, ji¾ nepobývá a pozdìji bydlel na jiných adresách; nyní bydlí u své pøítelkynì. Podstatný je faktický pobyt na území Èeské republiky, kde stì¾ovatel pobývá více ne¾ 8 let a má zde osobní a podnikatelské vazby, k èemu¾ dolo¾il dostatek dùkazù a mù¾e opatøit dal¹í. [12] Stì¾ovatel dále odkázal na judikaturu soudù Spolkové republiky Nìmecko k otázce obvyklého bydli¹tì (srov. usnesení Správního soudního dvora v Mnichovì ze dne 6. 12. 2010, è. j. 11 CS 10.2311). Z uvedené judikatury podle stì¾ovatele vyplývá, ¾e je v Nìmecku mnohem volnìji vykládán èl. 12 smìrnice Evropského Parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o øidièských prùkazech (pøepracované znìní), která je implementována v § 2 hh) zákona o silnièním provozu, a to tak, ¾e k naplnìní obvyklého bydli¹tì není potøeba pobývat na daném území po dobu 185 dnù v kalendáøním roce, ale postaèí pouze existence úmyslu zùstat na území èlenského státu z osobních èi profesních vazeb po uvedenou dobu. Tento rozpor mezi nìmeckou a èeskou judikaturou pova¾uje stì¾ovatel za dùvod pro pøedlo¾ení pøedbì¾né otázky Soudnímu dvoru Evropské unie, nebo» je nepøípustné, aby se pojem obvyklého bydli¹tì dle uvedené smìrnice vykládal odli¹nì v rùzných èlenských státech Evropské unie. [13] Nejvy¹¹í správní soud pøezkoumal formální nále¾itosti kasaèní stí¾nosti a shledal, ¾e kasaèní stí¾nost je podána vèas, nebo» byla podána ve lhùtì dvou týdnù od doruèení napadeného rozsudku (§ 106 odst. 2 s. ø. s.), je podána osobou oprávnìnou, nebo» stì¾ovatel byl úèastníkem øízení, z nìho¾ napadený rozsudek vze¹el (§ 102 s. ø. s.), a stì¾ovatel je zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ø. s.). [14] Nejvy¹¹í správní soud poté pøezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasaèní stí¾nosti a v rámci uplatnìných dùvodù. Neshledal pøitom vady, k nim¾ by musel pøihlédnout z úøední povinnosti. [16] Nejvy¹¹í správní soud ke kasaèním námitkám konstatuje, ¾e krajský soud nepochybil, osvojil-li si závìry ¾alovaného svou souhlasnou poznámkou, ani¾ by jinými slovy jeho argumentaci opakoval. Bylo by toti¾ nadbyteèné, aby krajský soud jinými slovy opakoval to, co ji¾ jednou uvedl ¾alovaný (viz rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, è. j. 8 Afs 75/2005-130). Z uvedeného dùvodu tedy nelze rozsudek krajského soudu pova¾ovat za nepøezkoumatelný. To, zda byl postup a závìry krajského soudu a ¾alovaného správné a zákonné, je pak pøedmìtem posouzení dle § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s. (srov. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 29. 7. 2016, è. j. 4 Azs 107/2016-25). [17] Nejvy¹¹í správní soud dále nemù¾e pøisvìdèit námitce nepøezkoumatelnosti, která se týká údajného dvojího výkladu § 110a zákona o silnièním provozu. [18] Krajský soud na stranì 7 napadeného rozsudku konstatoval, ¾e formulace § 110a zákona o silnièním provozu umo¾òuje dvojí výklad. Je ov¹em nutno podotknout, ¾e krajský soud na str. 6 rozsudku také uvedl, ¾e výklad stì¾ovatele je jedním z mo¾ných úhlù pohledu na posouzení hmotnìprávní roviny problematiky vydávání pamì»ové karty na podkladì dikce zákona o silnièním provozu . Následná argumentace krajského soudu pøitom vyvrací stì¾ovatelem prezentovaný právní názor, èím¾ pøedkládá druhý mo¾ný výklad § 110a zákona o silnièním provozu, který krajský soud zaujal. Krajský soud dospìl k závìru, ¾e vydávání pamì»ových karet øidièù nelze posuzovat pouze na základì znìní zákona o silnièním provozu, ale je nutné jej vykládat v ¹ir¹ích souvislostech a zohlednit rovnì¾ pøímo pou¾itelné pøedpisy Evropské unie, z nich¾ pro vydání pamì»ových karet øidièe plynou dal¹í podmínky. K tomu provedl také rozbor problematiky a legislativního vývoje týkajícího se pamì»ových karet a záznamových zaøízení døíve v Evropském spoleèenství a následnì v Evropské unii, jako¾ i transpozice právních norem Evropské unie do èeské právní úpravy. [19] Krajský soud tedy sice pøipustil, ¾e § 110a zákona o silnièním provozu je ponìkud ne¹»astnì formulovaný a umo¾òuje dvojí výklad, ale s výkladem stì¾ovatele se neztoto¾nil a argumentoval, z jakých konkrétních dùvodù nepova¾uje stì¾ovatelùv výklad za správný a k jakému výkladu se sám pøiklonil. [20] Podle § 110a odst. 1 zákona o silnièním provozu pamì»ovou kartu øidièe vydá na základì ¾ádosti do 15 pracovních dnù od jejího doruèení pøíslu¹ný obecní úøad obce s roz¹íøenou pùsobností øidièi vozidla silnièní dopravy stanoveného pøímo pou¾itelným pøedpisem Evropské unie, který je dr¾itelem øidièského oprávnìní pro tato vozidla a který øídí silnièní motorové vozidlo vybavené podle pøímo pou¾itelného pøedpisu Evropské unie záznamovým zaøízením. Pokud pøi ovìøení podmínek pro vydání pamì»ové karty øidièe pøíslu¹ný obecní úøad obce pokraèování s roz¹íøenou pùsobností zjistí skuteènosti, které jsou v rozporu s podmínkami pro vydání pamì»ové karty øidièe, pamì»ovou kartu øidièe nevydá. [21] Podle èl. 26 bodu 1 naøízení Evropského parlamentu a Rady (EU) è. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silnièní dopravì, o zru¹ení naøízení Rady (EHS) è. 3821/85 o záznamovém zaøízení v silnièní dopravì a o zmìnì naøízení Evropského parlamentu a Rady (ES) è. 561/2006 o harmonizaci nìkterých pøedpisù v sociální oblasti týkajících se silnièní dopravy (dále jen naøízení o tachografech v silnièní dopravì ), kartu øidièe vydá na po¾ádání øidièe pøíslu¹ný orgán èlenského státu, kde má øidiè obvyklé bydli¹tì. Karta musí být vydána do jednoho mìsíce od obdr¾ení ¾ádosti a ve¹keré nezbytné dokumentace pøíslu¹ným orgánem. [22] Podle èl. 26 bodu 2 naøízení o tachografech v silnièní dopravì pro úèely tohoto èlánku se obvyklým bydli¹tìm rozumí místo, kde osoba obvykle, tj. nejménì 185 dní v ka¾dém kalendáøním roce, ¾ije z dùvodù osobních a profesních vazeb nebo v pøípadì osoby bez profesních vazeb z dùvodu osobních vazeb, z nich¾ vyplývá úzké spojení této osoby s místem, kde ¾ije. Za obvyklé bydli¹tì osoby, její¾ profesní vazby jsou jinde ne¾ vazby osobní, a která tedy støídavì pobývá na rùzných místech ve dvou nebo více èlenských státech, se v¹ak pova¾uje místo jejích osobních vazeb, pokud se tam pravidelnì vrací. Tato poslední podmínka nemusí být splnìna, pokud osoba pobývá v nìkterém èlenském státì, aby zde vykonávala èasovì omezený úkol. [23] Podle èl. 26 bodu 3 naøízení o tachografech v silnièní dopravì øidièi prokazují obvyklé bydli¹tì jakýmkoli vhodným dokladem, napøíklad prùkazem toto¾nosti nebo jakýmkoli jiným platným dokladem. Mají-li pøíslu¹né orgány èlenského státu vydávající kartu øidièe pochybnosti o správnosti uvedeného obvyklého bydli¹tì, nebo pro úèely urèitých specifických kontrol, mohou po¾adovat jakékoli dodateèné informace nebo dùkazy. [24] Nejvy¹¹í správní soud na tomto místì poznamenává, ¾e ¾alovaný, jeho¾ sdìlení je ze dne 12. 8. 2016, a krajský soud vycházeli ze znìní èl. 14 odst. 3 naøízení o záznamovém zaøízení v silnièní dopravì. Toto naøízení v¹ak bylo naøízením o tachografech v silnièní dopravì ke dni 1. 3. 2016 zru¹eno. ®alovaný mìl správnì postupovat dle pøedpisu platného a úèinného v dobì vydání sdìlení. Pøedchozí a souèasná úprava ohlednì pøíslu¹ného úøadu k vydání pamì»ové karty øidièe a vymezení obvyklého bydli¹tì je ov¹em toto¾ná; uvedené tedy nemù¾e na závìrech ¾alovaného ani krajského soudu v tomto ohledu nièeho zmìnit. [25] Vzhledem k tomu, ¾e naøízení Evropské unie jsou pøímo pou¾itelnými právními pøedpisy, je nutné je aplikovat pøi posuzování konkrétních pøípadù, které se k dané úpravì vztahují. Pøi vydávání pamì»ových karet øidièù nelze proto vycházet pouze ze splnìní podmínek vymezených v § 110a odst. 1 zákona o silnièním provozu. S ohledem na znìní èl. 26 naøízení o tachografech v silnièní dopravì pamì»ovou kartu øidièe vydává orgán pøíslu¹ný podle obvyklého bydli¹tì ¾adatele. Pokud ¾adatel po¾ádá o vydání pamì»ové karty øidièe nepøíslu¹ný orgán, ten mu ji není oprávnìn vydat. Jednou z rozhodných podmínek pro vydání pamì»ové karty øidièe je tedy rovnì¾ posouzení obvyklého bydli¹tì øidièe-stì¾ovatele. [26] Stì¾ovatel namítal, ¾e ¾alovaný mìl posoudit jeho obvyklé bydli¹tì dle údaje uvedeného v jeho øidièském prùkazu. Dle § 103 odst. 1 zákona o silnièním provozu je øidièský prùkaz veøejnou listinou. V rozsudku ze dne 16. 6. 2010, è. j. 2 As 41/2009-62, Nejvy¹¹í správní soud k povaze øidièského prùkazu konstatoval, ¾e na rozdíl od øidièského oprávnìní, je øidièský prùkaz toliko úøední listinou-osvìdèením, kterým se prokazuje existence øidièského oprávnìní a jeho rozsah. Nejvy¹¹í správní soud dále v rozsudku ze dne 8. 3. 2016, è. j. 7 As 282/2015-32, uvedl, ¾e øidièský prùkaz je veøejnou listinou, která osvìdèuje øidièské oprávnìní dr¾itele a jeho rozsah. Øidièský prùkaz je tedy nutné pova¾ovat za osvìdèení ve smyslu § 155 zákona è. 500/2004 Sb., správní øád (dále jen správní øád ). [27] Obvyklé bydli¹tì ve smyslu § 2 písm. hh) zákona o silnièním provozu a èl. 26 naøízení o tachografech v silnièní dopravì znamená bli¾¹í vztah osoby k území nìkterého z èlenských státù Evropské unie, a» u¾ z dùvodu osobních èi podnikatelských vazeb. Obvyklé bydli¹tì nelze ztoto¾òovat s formálním bydli¹tìm, ale je nutné prokazovat faktický, skuteèný a reálný pobyt osoby. Z judikatury Nejvy¹¹ího správního soudu plyne, ¾e formalizované doklady samy o sobì bez dal¹ího nemusí prokazovat skuteèný (materiální) pobyt osoby na území Èeské republiky. Nejvy¹¹í správní soud tak napø. v rozsudku ze dne 29. 4. 2015, è. j. 2 As 5/2015-30, uvedl, ¾e formální doklady jako potvrzení o pøechodném pobytu, výpis ze ¾ivnostenského rejstøíku, osvìdèení o registraci k dani ani nájemní smlouva nebo potvrzení o zaji¹tìní ubytování nejsou dùkazními prostøedky, které by beze zbytku prokázaly, ¾e se stì¾ovatel zdr¾uje fyzicky na urèitém místì. Jistì, tyto dùkazní prostøedky mohou znamenat prvotní unesení dùkazního bøemene, ale v pøípadì pochybností správního orgánu musí být podepøeny dùkazními prostøedky, které osvìdèí skuteèný pobyt. Takovými dùkazními prostøedky mohou být napø. výpovìdi svìdkù, zprávy lékaøù, úøadù v místì samém apod. Formální doklady tedy èasto samy o sobì nemusí v¾dy bez dal¹ího prokazovat skuteèné bydli¹tì dotèené osoby, a proto pokud správnímu orgánu vzniknou pochybnosti o obvyklém bydli¹tì této osoby, je na místì, aby ji vyzval k doplnìní podkladù (srov. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 27. 2. 2015, è. j. 7 As 256/2014-27). [28] V této souvislosti Nejvy¹¹í správní soud k námitce stì¾ovatele, která se týká údajného neprovedení dùkazù krajským soudem ohlednì jeho faktického pobytu, uvádí, ¾e v ¾alobì a pøi ústním jednání stì¾ovatel navrhoval, aby k dùkazu byly provedeny protokoly o výpovìdích svìdkù a dal¹í listiny zalo¾ené ve správním spise. Nejvy¹¹í správní soud napø. v rozsudku ze dne 14. 5. 2015, è. j. 7 As 83/2015-56, konstatoval, ¾e soud pøi svém rozhodování nevychází pouze z dùkazù, které sám provede, nýbr¾ také z dùkazù provedených v øízení pøed správním orgánem. Logicky tedy nemusí (a jak doslova øíká první vìta citovaného ustanovení, mù¾e ) dùkazy provedené správním orgánem zopakovat. To ostatnì potvrzuje také konstantní judikatura, která pro seznámení s obsahem správního spisu nevy¾aduje provádìní dokazování. Pokud v øízení o ¾alobì ve správním soudnictví vychází soud z údajù a listin obsa¾ených ve správním spisu, nejedná se o dokazování ve smyslu § 52 s. ø. s. (srov. napø. rozsudky Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, è. j. 9 Afs 8/2008-117, è. 2383/2011 Sb.NSS, nebo ze dne 29. 6. 2011, è. j. 7 As 68/2011-75). Na uvedené byl stì¾ovatel také upozornìn pøi ústním jednání dne 26. 4. 2017. Tato kasaèní námitka je tedy nedùvodná. [29] Stì¾ovatel v nyní projednávané vìci pøedkládal ¾alovanému øadu podkladù, které mìly dle jeho tvrzení prokazovat jeho obvyklé bydli¹tì na území Èeské republiky (napø. potvrzení o povoleném pøechodném pobytu, výpis ze ¾ivnostenského rejstøíku, nájemní smlouvy, dodavatelské smlouvy, doklady EUSIS-EUROPE START-UP-IMMIGRANT, o. s., a dal¹í). Stì¾ovatel také ¾alovanému pøedlo¾il protokoly o výpovìdích svìdkù S. Á., A. N. a L. P. ze dne 2. 6. 2015 v øízení o ¾ádosti stì¾ovatele o vydání mezinárodního øidièského prùkazu, ze kterých dle názoru stì¾ovatele plyne, ¾e má na území Èeské republiky osobní a podnikatelské vazby a na území Nìmecka se pouze vrací. [30] Podle § 50 odst. 1 správního øádu podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména návrhy úèastníkù, dùkazy, skuteènosti známé správnímu orgánu z úøední èinnosti, podklady od jiných správních orgánù nebo orgánù veøejné moci, jako¾ i skuteènosti obecnì známé. [31] Podle 50 odst. 4 správního øádu pokud zákon nestanoví, ¾e nìkterý podklad je pro správní orgán závazný, hodnotí správní orgán podklady, zejména dùkazy, podle své úvahy; pøitom peèlivì pøihlí¾í ke v¹emu, co vy¹lo v øízení najevo, vèetnì toho, co uvedli úèastníci. pokraèování [32] Nejvy¹¹í správní soud v rozsudku ze dne 4. 12. 2014, è. j. 1 Azs 195/2014-36, konstatoval: Podle § 51 odst. 1 správního øádu lze k provedení dùkazù u¾ít v¹ech dùkazních prostøedkù, které jsou vhodné ke zji¹tìní stavu vìci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními pøedpisy. Nejvy¹¹í správní soud ve své judikatuøe zdùrazòuje, ¾e pou¾ití dùkazù z jiného øízení je pøípustné, pokud jsou dùkazy získány v souladu se zákonem, dostanou se do dispozice správního orgánu v souladu se zákonem, úèastníku øízení jsou tyto dùkazy zpøístupnìny a má mo¾nost se k nim vyjádøit a reagovat na nì (pøimìøenì srov. rozsudek ze dne 22. 7. 2009, è. j. 1 Afs 19/2009-57). Z citovaného je zøejmé, ¾e uvedené protokoly o výpovìdích jmenovaných svìdkù mohly být pou¾ity rovnì¾ v øízení o vydání pamì»ové karty øidièe; byly ostatnì pøedlo¾eny samotným stì¾ovatelem, který k jejich zákonnosti nic nenamítal. ®alovanému pøitom nic nebránilo s ohledem na odstup doby, která od výpovìdí uvedených svìdkù v øízení o ¾ádosti stì¾ovatele o vydání mezinárodního øidièského prùkazu ubìhla, tyto svìdky rovnì¾ opìtovnì vyslechnout. [33] ®alovaný v napadeném rozhodnutí k uvedeným protokolùm uvedl, ¾e jmenované svìdkynì pova¾uje za podjaté a nevìrohodné, nebo» se podílejí na podnikání ¾adatele a poskytují mu ubytování. S. Á. stì¾ovatele navíc døíve zastupovala na základì plné moci ve vìci vydání pamì»ové karty øidièe. Obsah jejich výpovìdí, které jsou v uvedených protokolech zachyceny, ¾alovaný dále nijak nehodnotil. K protokolu o výpovìdi svìdka L. P. pak ¾alovaný uvedl, ¾e tento svìdek nepotvrdil, ¾e by mìl ¾adatel v Èeské republice obvyklé bydli¹tì po dobu 185 dnù v kalendáøním roce. Krajský soud se s jeho závìry ztoto¾nil. [34] Závìrùm ¾alovaného a krajského soudu o prokázání nevìrohodnosti jmenovaných svìdkyò Nejvy¹¹ím správní soud nemù¾e pøisvìdèit; jejich závìry jsou pøedèasné a postrádají odùvodnìné a relevantní argumenty. [35] Hodnocením podkladù (dùkazù) se rozumí my¹lenková èinnost správního orgánu (soudu), kterou je provedeným dùkazùm pøisuzována hodnota záva¾nosti (dùle¾itosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti a posléze hodnota pravdivosti. Pøi hodnocení dùkazù z hlediska jejich záva¾nosti (dùle¾itosti) správní orgán urèuje, jaký význam mají jednotlivé dùkazy pro jeho rozhodnutí a zda o nì mù¾e opøít svá skutková zji¹tìní (zda jsou pro zji¹tìní skutkového stavu upotøebitelné). Hodnocením podkladù z hlediska jejich pravdivosti (vìrohodnosti) pak správní orgán dochází k závìru, které skuteènosti, o nich¾ podklady vypovídají, lze pova¾ovat za pravdivé (dokázané), a které nikoli. Pro hodnocení podkladù z hlediska jejich pravdivosti (vìrohodnosti) správní øád nepøedpisuje formální postup a ani neurèuje váhu jednotlivých dùkazù tím, ¾e by nìkterým dùkazùm pøiznával vy¹¹í pravdivostní hodnotu nebo naopak urèitým dùkazním prostøedkùm dùkazní sílu zcela nebo zèásti odpíral. [36] Ustanovení § 50 odst. 4 správního øádu a § 132 zákona è. 99/1963 Sb., obèanský soudní øád, ve spojení s § 64 s. ø. s. ponechává postup pøi hodnocení dùkazù úvaze správního orgánu a soudu. Zásadì volného hodnocení dùkazù, která je v tomto ustanovení vyjádøena, proto neodpovídá takový zpùsob hodnocení, kdy je (pøedem) oznaèena za nezpùsobilý dùkazní prostøedek svìdecká výpovìï jen proto, ¾e svìdek nále¾í k urèité sociální nebo profesní skupinì. Samotná skuteènost, ¾e osoba, která vystupuje ve správním øízení jako svìdek, je jinak k úèastníkovi øízení v pracovnì právním vztahu, anebo se podílí na jeho podnikání, je¹tì sama o sobì neodùvodòuje závìr o nepravdivosti (nevìrohodnosti) svìdecké výpovìdi této osoby (srov. obdobnì rozsudek Nejvy¹¹ího soudu ze dne 9. 12. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1751/97). K tomu by musely pøistoupit dal¹í skuteènosti, které by odùvodòovaly takový závìr. Správní orgán èi soud musí peèlivì vysvìtlit, proè pova¾uje osobu za podjatou èi nevìrohodnou (srov. rozsudky Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 20. 3. 2012, è. j. 8 Afs 34/2011-67, ze dne 21. 12. 2012, è. j. 2 Afs 6/2012-27, ze dne 28. 2. 2013, è. j. 5 As 149/2012-40, èi ze dne 28. 4. 2016, è. j. 7 Ads 49/2016-38). [37] Závìr o nevìrohodnosti svìdkyò S. Á., A. N. tedy nemohl ¾alovaný a krajský soud uèinit bez dal¹ího pouze odkazem na jejich vazby na osobu stì¾ovatele. Jejich závìry jsou v uvedeném smìru navíc vnitønì rozporné, nebo» ¾alovaný a krajský soud dochází k závìru, ¾e v pøípadì stì¾ovatele nebyla splnìna podmínka obvyklého bydli¹tì, ale nevìrohodnost uvedených svìdkyò spatøují právì v tom, ¾e stì¾ovateli poskytují ubytování a podílejí se na jeho podnikání, tj. ve skuteènostech, které naopak spí¹e mohou svìdèit o tom, ¾e stì¾ovatel má na území Èeské republiky osobní a profesní vazby. [38] Za tohoto stavu nelze pova¾ovat závìry, pro které ¾alovaný stì¾ovateli nevydal osvìdèení -pamì»ovou kartu øidièe, za opøené o dostateènì zji¹tìný skutkový stav vìci. Nejvy¹¹í správní soud podotýká, ¾e ¾alovanému nic nebránilo pøípadnì provést opìtovný výslech jmenovaných svìdkyò, z nìho¾ by si mohl pøípadnì také uèinit vlastní úsudek o jejich nevìrohodnosti v návaznosti na zji¹tìní uèinìná z dal¹ích podkladù. Za daného stavu v¹ak nelze uèinit jiný závìr ne¾, ¾e sdìlení ¾alovaného ze dne 12. 8. 2016, è. j. 14359/OD/14-43/Rzs bylo vydáno pøedèasnì na základì nedostateènì zji¹tìného skutkového stavu vìci. [39] Krajský soud tedy pochybil, pokud závìry ¾alovaného ohlednì nevìrohodnosti uvedených svìdkyò bez dal¹ího nekriticky pøevzal, a jeho rozsudek tak rovnì¾ vychází z nedostateènì zji¹tìného skutkového stavu vìci. [40] Nejvy¹¹í správní soud zdùrazòuje, ¾e ze závìrù, které jsou v tomto rozsudku uvedeny nelze dovozovat nárok stì¾ovatele na vydání pøedmìtného osvìdèení. Nejvy¹¹í správní soud pouze konstatuje, ¾e ¾alovaný k posouzení podmínek pro jeho vydání nedostateènì a nesprávnì vyhodnotil otázku vìrohodnosti uvedených svìdkyò a v dùsledku toho nedostateènì zjistil skutkový stav. V dal¹ím øízení pøitom nelze v závislosti na jeho vývoji a aktivitì stì¾ovatele ani vylouèit potøebu opatøení dal¹ích podkladù [napø. výslech svìdkù (za pøedpokladu, ¾e v dobì provádìní výslechu nebude mít nìkterý ze svìdkù v té¾e vìci jiné právní postavení, napø. nìkterý z nich nebude zástupcem stì¾ovatele) èi opatøení dal¹ích listin apod.]. [41] Úvahy o pøípadném polo¾ení pøedbì¾né otázky Soudnímu dvoru Evropské unie, jak stì¾ovatel navrhoval, jsou s ohledem na vý¹e uvedené pøedèasné, nebo» dosud nebyl ¾alovaným dostateènì zji¹tìn skutkový stav vìci. Úvahy o tom, zda skuteènì stì¾ovatel pobývá na území Èeské republiky alespoò po dobu 185 dnù v ka¾dém kalendáøním roce, anebo má úmysl na tomto území po uvedenou dobu pobývat, by zatím byly pouhou spekulací. [42] Z uvedených dùvodù Nejvy¹¹í správní soud rozsudek krajského soudu zru¹il a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení (§ 110 odst. 1 s. ø. s.), v nìm¾ je krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ø. s.). [43] V novém rozhodnutí rozhodne krajský soud rovnì¾ o náhradì nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti (§ 110 odst. 3 s. ø. s.).

https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/akcie-110860.html

Akcie | epravo.cz ID: 110860 Menšinový akcionář, jemuž při zrušení společnosti s převodem jmění na hlavního akcionáře podle § 220p obch. zák., ve znění účinném do 31. 3. 2008, vznikne škoda v podobě rozdílu mezi vypořádáním zaplaceným hlavním akcionářem, jehož výše byla doložena vadným znaleckým posudkem, a vypořádáním, jež by bylo menšinovým akcionářům vyplaceno na základě správně zpracovaného znaleckého posudku, se může náhrady této škody domáhat postupem podle § 220l obch. zák. proti znalci bez ohledu na to, zda uplatnil i právo na dorovnání proti hlavnímu akcionáři postupem podle § 220k obch. zák. Z povinnosti znalce vykonávat svoji činnost řádně (§ 8 zákona o znalcích a tlumočnících), tj. (mimo jiné) v souladu s (aktuálními a obecně uznávanými) pravidly svého oboru, nelze dovozovat, že při řádném postupu při ocenění podniku dojde každý znalec ke stejnému výsledku. V řadě oborů, oceňování podniků nevyjímaje, lze v souladu s pravidly daného oboru dospět k rozdílným výsledkům, v závislosti na tom, k jakému z konkurujících (obhajitelných) názorů na řešení té které dílčí otázky se konkrétní znalec přikloní. Je-li znalcem zvolené řešení v souladu s aktuálními a obecně uznávanými pravidly daného oboru, pak znalec postupoval při řešení dané (dílčí) otázky řádně, a to bez ohledu na to, zda (taktéž v souladu s aktuálními a obecně uznávanými pravidly daného oboru) lze úspěšně obhájit i řešení jiné (vedoucí k odlišnému výsledku). (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky č.j. 29 Cdo 4803/2016-914, ze dne 19.9.2018) Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele M. F., zastoupeného JUDr. P.Z., advokátem, se sídlem v P., za účasti 1) F. T., zastoupeného JUDr. M.V., advokátkou, se sídlem v P., a 2) E & Y Valuations s. r. o., se sídlem v P., zastoupené JUDr. H.H., advokátkou, se sídlem v P., o zaplacení 1.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 193/2008, o dovolání E & Y Valuations s. r. o. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 5. 2016, č. j. 7 Cmo 614/2014-873, tak, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 5. 2016, č. j. 7 Cmo 614/2014-873, v té části prvního výroku, jíž odvolací soud potvrdil výroky I. a IV. soudu prvního stupně, a ve druhém výroku, jakož i rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2014, č. j. 77 Cm 193/2008-822, ve výrocích I. a IV., se ruší a věc se vrací v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 7. 2014, č. j. 77 Cm 193/2008-822, ve znění usnesení ze dne 16. 10. 2014, č. j. 77 Cm 193/2008-827, uložil „druhému žalovanému“ (E & Y Valuations s. r. o.) zaplatit „žalobci“ (navrhovateli) 1.000.000 Kč s úrokem z prodlení a nahradit „žalobci“ náklady řízení ve výši 271.944 Kč (výrok I.), zamítl „žalobu“ ve vztahu k „prvnímu žalovanému“ (F. T., dále též jen „JUDr. F. T.“) a dále částečně – co do úroku z prodlení za období od 22. 5. 2003 do 26. 8. 2008 – i ve vztahu k „druhému žalovanému“ (výrok II.), uložil „žalobci“ zaplatit náklady řízení „prvního žalovaného“ (výrok III.) a uložil „druhému žalovanému“ (výrokem IV.) a „žalobci“ (výrokem V.) nahradit náklady řízení státu. 1) Navrhovatel vlastnil 4.250 akcií společnosti PPF investiční holding a. s. (dále jen „společnost PPF“) o jmenovité hodnotě 100 Kč. 2) Valná hromada společnosti PPF rozhodla dne 10. 2. 2003 o zrušení společnosti bez likvidace s převodem jmění na hlavního akcionáře RAVIN HOLDING a. s. (dále jen „hlavní akcionář“) podle § 220p zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2008 (dále též jen „obch. zák.“). 3) Výše vypořádání v penězích (740 Kč za jednu akcii) byla doložena znaleckým posudkem vypracovaným E & Y Valuations s. r. o. (dále jen „sporný znalecký posudek“). 4) Navrhovatel, maje za to, že přiměřené vypořádání mělo činit 4.226 Kč za jednu akcii, podal návrh na „přezkoumání výše vypořádání v penězích“, který soud zamítl proto, že „žalobce“ se nedomáhal plnění (zaplacení), ale (chybně) určení správné výše vypořádání. 5) Návrhem ze dne 21. 4. 2008 se navrhovatel domáhá po JUDr. F. T. jakožto bývalém členu představenstva společnosti PPF a po E & Y Valuations s. r. o. jakožto znalci, který vypracoval sporný znalecký posudek, náhrady škody podle § 220p odst. 3 a § 220l odst. 1 obch. zák. ve výši 1.000.000 Kč, neboť podle přesvědčení navrhovatele při stanovení výše vypořádání za jednu akcii postupovali „úmyslně nebo nedbale a neodborně“, čímž dospěli k nižší hodnotě vypořádání, než jakou měl navrhovatel obdržet, a způsobili mu tak škodu v podobě rozdílu mezi vyplacenou a správnou výší přiměřeného vypořádání v penězích. 6) Podle znaleckého posudku zpracovaného (soudem ustanoveným) znaleckým ústavem BDO Appraisal services – Znalecký ústav s. r. o. (dále též jen „znalecký ústav BDO“ a „znalecký posudek BDO“) činila hodnota jedné akcie společnosti PPF k rozhodnému dni (1. 9. 2002) 1.931 Kč. Dle znaleckého ústavu BDO ve sporném znaleckém posudku použitá „základní metoda NAV, tj. metoda přecenění čistého obchodního jmění, byla (…) zvolena co do svého základního principu v souladu s oceňovatelskou praxí a byla (…) odůvodněna charakteristikou holdingových společností“. Znalecký ústav BDO se však „neztotožnil se zvoleným přístupem v rámci některých dílčích kroků, zejména pokud jde o ocenění obchodního podílu ve společnosti CESPO B. V.“ V důsledku toho pak dovodil, že „ocenění investice v CESPO B. V. použité E & Y Valuations s. r. o. nemohly plně posoudit zjevný výnosový potenciál, který je dán cca 20% podílem na vlastním kapitálu společnosti Česká pojišťovna a. s.“. Podle názoru znaleckého ústavu BDO měla být investice v České pojišťovně a. s. oceněna výnosovou metodou (dále též „metoda DCF“), a to i přes absenci finančního plánu zpracovaného managementem, neboť z dostupných údajů bylo možné „provést projekce budoucího vývoje České pojišťovny a. s. s ohledem na současný i očekávaný vývoj relevantního trhu“. Proto znalecký ústav BDO ocenil investici v CESPO B. V. částkou 6.042.214.000 Kč, oproti ocenění provedenému E & Y Valuations s. r. o. ve výši 1.832.468.000 Kč, v důsledku čehož se zvýšilo i přiměřené vypořádání o 1.192 Kč až 1.213 Kč. Soud prvního stupně – vycházeje z toho, že zákon „nepodmiňuje možnost uplatnění práva na náhradu škody předchozím řádným uplatněním práva na přezkoumání výše vypořádání v penězích“ – považoval za „zcela nepodstatné“, že navrhovatel „nebyl v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 54 Cm 63/2003 z důvodu špatné formulace petitu úspěšný“. Náhrady škody podle § 220p odst. 3 a § 220l odst. 1 obch. zák. se může podle soudu akcionář domáhat bez ohledu na to, zda a s jakým úspěchem uplatnil právo na dorovnání podle § 220p a § 220k obch. zák. Úspěch v řízení o dorovnání by mohl mít vliv pouze na výši škody, nikoliv však pro „vznik nároku samotného“. Znalecký posudek BDO soud prvního stupně hodnotil jako „věrohodný a vnitřně nerozporný“, maje za to, že znalecký ústav BDO vyvrátil i všechny námitky vznášené E & Y Valuations s. r. o. Věcnou správnost znaleckých závěrů soud neposuzoval. S ohledem na závěry znaleckého posudku BDO soud prvního stupně uzavřel, že znalecký ústav E & Y Valuations s. r. o. pochybil, když řádně neocenil podíl ve společnosti CESPO B. V., která měla „cca 20% podíl na vlastním kapitálu společnosti Česká pojišťovna a. s.“, a porušil tak povinnost řádně vykonávat znaleckou činnost stanovenou v § 8 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném do 31. 12. 2011. Proto odpovídá podle § 220p odst. 3, § 220l odst. 1 a § 373 a násl. obch. zák. za škodu, která v důsledku jeho pochybení vznikla navrhovateli. V rozsahu, v němž směřoval vůči JUDr. F. T., soud prvního stupně návrh zamítl, uzavíraje, že navrhovatel „netvrdil ani neprokázal skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že při převzetí jmění hlavním akcionářem“ JUDr. F. T. „porušil nějakou konkrétní právní povinnost“. Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně k odvolání navrhovatele a znaleckého ústavu E & Y Valuations s. r. o. v napadených výrocích I., IV. a V. potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Jde-li o výtku E & Y Valuations s. r. o., že soud prvního stupně „do svých skutkových zjištění a právních závěrů nepojal, co se týče naplnění podmínek liberačních, obsah“ sporného znaleckého posudku, „a to zejména v částech, kde druhý žalovaný odůvodňuje volbu metody pro ocenění aktiva drženého cílovou společností – akcií České pojišťovny a. s.“, odvolací soud konstatoval, že obsahem sporného znaleckého posudku se zabýval soudem ustanovený znalec, který se s některými závěry v něm obsaženými neztotožnil. Soudu nepřísluší řešení odborných otázek, při svém rozhodování vychází ze závěrů, které učinily osoby, které jsou oprávněny takové závěry učinit“. Soud prvního stupně postupoval podle odvolacího soudu správně, zadal-li „k vypracování znalecký posudek s úkolem posoudit, zda druhý žalovaný postupoval správně při stanovení spravedlivé hodnoty jedné akcie“ společnosti PPF a vycházel-li z tohoto posudku „co se týče zjišťování, zda druhý žalovaný prokázal, že jednal s péčí řádného hospodáře“. Znalecký ústav BDO své závěry logicky a srozumitelně odůvodnil a vypořádal se s veškerými námitkami, proto je dle odvolacího soudu nedůvodná výtka E & Y Valuations s. r. o., že soud vycházel toliko z jediného důkazu (znaleckého posudku BDO). S důkazy, které E & Y Valuations s. r. o. navrhoval k prokázání svých tvrzení, se seznámil soudem ustanovený znalec, jenž je zohlednil ve svém posudku. Závěrem odvolací soud odkázal na rozsudek soudu prvního stupně, který považoval za správný a s nímž se ztotožnil. Proti rozsudku odvolacího soudu podal znalecký ústav E & Y Valuations s. r. o. dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí spočívá na vyřešení otázky výkladu § 8 zákona o znalcích a tlumočnících a § 220p odst. 3 ve spojení s § 220l odst. 1 obch. zák. „co do naplnění liberační podmínky formulované jako jednání s péčí řádného hospodáře“, a otázky „subsidiarity nároku na náhradu škody v poměru nároku na plnění (§ 220l v poměru k § 220k obch. zák.) a příčinné souvislosti“, a dále otázky tzv. opomenutých důkazů. První otázku dosud dovolací soud neřešil, druhá otázka má být podle dovolatele vyřešena jinak, než jak učinil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2706/2012, a třetí otázku pak soudy posoudily v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu. Dovolatel poukazuje na to, že podle názoru soudů nižších stupňů měl porušit své povinnosti znalce pouze tím, že (údajně) zvolil nesprávnou metodu pro ocenění dílčího aktiva společnosti PPF. Tento názor soudy přijaly na základě jediného důkazu – znaleckého posudku BDO – aniž by provedly a hodnotily důkazy, jež dovolatel označil k prokázání „správnosti, ověřitelnosti a vnitřní věcné i ekonomické logiky“ sporného znaleckého posudku a dále k tomu, že jako znalec postupoval při ocenění akcií cílové společnosti i jí držených aktiv zodpovědně, nestranně a s péčí řádného hospodáře. Současně soudy pominuly i skutečnost, že ve sporném znaleckém posudku výslovně vysvětlil, proč při ocenění akciového podílu v České pojišťovně a. s. nepoužil metodu DCF. Dovolatelem předložené důkazy, zejména pak dva znalecké posudky zpracované znalci RSM TACOMA a. s. a Ing. Zdeňkem Tůmou, vyvracejí závěry znaleckého posudku BDO co do volby metody DCF pro ocenění podílu drženého společností PPF prostřednictvím společnosti CESPO B. V. v České pojišťovně a. s., dokazují „neobhajitelnost a nelogičnost“ finančního plánu České pojišťovny a. s., který si znalecký ústav BDO vytvořil pro účely vypracování posudku, jakož i nesprávnost jím stanoveného ocenění hodnoty akcií společnosti PPF. Přesto, že jde o zásadní důkazy pro posouzení toho, zda dovolatel porušil své povinnosti znalce, soud prvního stupně ani odvolací soud tyto důkazy neprovedly a ani nevysvětlily, proč je provádět nebudou. Tím se odchýlily od dovolatelem citovaných rozhodnutí Nejvyššího i Ústavního soudu, jde-li o tzv. opomenuté důkazy. Dovolatel poukazuje na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2214/2010, a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3491/2012, a dovozuje, že pouhá skutečnost, že jiný znalec má na volbu oceňovací metody odlišný názor než dovolatel, nemůže sama o sobě vést k závěru o porušení povinností dovolatele coby znalce. Podstatné je, jak „logická jsou odůvodnění porovnávaných znaleckých posudků“. Porušení povinností znalce je dáno pouze tehdy, jedná-li nedbale, např. neověří-li si věcné podklady pro zpracování posudku. Jde-li o použitou metodu ocenění, je znalec povinen zvolenou metodu logicky odůvodnit a vypořádat se s otázkou aplikace jiných v úvahu připadajících metod. Skutečnost, že se znalci mohou v názoru na vhodnost určité metody lišit, neznamená, že odlišný názor je porušením povinností znalce. Opačný názor přijatý soudy nižších stupňů považuje dovolatel za nesprávný. Jde-li o vztah § 220l odst. 1 a § 220k obch. zák., má dovolatel za to, že nárok na dorovnání má vždy přednost před nárokem na náhradu škody. Kdyby navrhovatel řádně uplatnil nárok na dorovnání vůči hlavnímu akcionáři, škoda by mu nevznikla. I kdyby mu tedy vznikla finanční újma, stalo by se tak nikoliv v důsledku jednání dovolatele, ale v důsledku vlastního opomenutí navrhovatele. Nárok na náhradu škody podle § 220l obch. zák. by měl pouze tehdy, kdyby se nemohl z objektivních důvodů domoci nároku na dorovnání. Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Navrhovatel navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl. Důkazy předkládané dovolatelem nebyly relevantní a lze je považovat za nadbytečné, neboť k prokázání „žalobou“ uplatněného nároku postačoval důkaz znaleckým posudkem BDO. Podle navrhovatele není důvod, aby soud „do nekonečna prováděl důkazy dalšími a dalšími posudky předkládanými žalovanou stranou“. Navrhovatel současně poukazuje na to, že postup podle § 127a o. s. ř. umožňuje straně sporu, aby si vybrala znalce, který jí bude vyhovovat, a současně aby jím vypracovaný posudek nepředložila, nebude-li jí vyhovovat. Proto považuje za správné, že soudy na posudky předložené dovolatelem nespoléhaly a vycházely z posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem. Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení otázky výkladu § 220p, § 220l a § 220k obch. zák., v judikatuře Nejvyššího soudu dosud (v souvislostech otevřených v dovolání) neřešené. S ohledem na dobu vypracování sporného znaleckého posudku, jakož i datum, kdy valná hromada společnosti PPF rozhodla o zrušení společnosti s převodem jmění na hlavního akcionáře, jsou pro další úvahy Nejvyššího soudu rozhodná níže uvedená ustanovení obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 3. 2003. Podle § 220p obch. zák. valná hromada může rozhodnout, že se společnost zrušuje bez likvidace a že jmění zaniklé společnosti převezme jeden akcionář, jestliže je tento akcionář majitelem akcií, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 90 % základního kapitálu (dále jen "hlavní akcionář"). Vlastní akcie v majetku společnosti se pro účely výpočtu této podmínky rozdělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií (odstavec první). Hlavní akcionář je povinen poskytnout ostatním akcionářům přiměřené vypořádání v penězích. Výše vypořádání v penězích musí být doložena posudkem znalce. Ustanovení § 59 odst. 3 se použije pro jmenování a odměňování znalce obdobně (odstavec druhý). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se na zrušení akciové společnosti s převodem jmění na akcionáře přiměřeně ustanovení § 220a odst. 1 až 4, 7 až 11, § 220b, 220d, § 220e odst. 1 první věty a odst. 2 až 4 s výjimkou ustanovení o přistoupení akcionářů ke stanovám nástupnické společnosti, § 220g odst. 7, § 220h, 220j a 220l (odstavec třetí). Na místo smlouvy o fúzi se vyhotovuje smlouva o převzetí jmění hlavním akcionářem (dále jen "smlouva o převzetí"), která musí být uzavřena mezi společností a hlavním akcionářem. Místo výměnného poměru akcií a lhůty při jejich výměně se ve smlouvě o převzetí uvádí výše a lhůta vypořádání v penězích. Tato lhůta nesmí být delší než dva měsíce ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku. Ustanovení § 220k odst. 1, 5 a 7 platí přiměřeně. Ve smlouvě o převzetí musí být menšinoví akcionáři upozorněni na to, že mají právo na vypořádání v penězích a právo žádat o přezkoumání výše vypořádání v penězích, s tím, že toto právo mají, i když na valné hromadě budou hlasovat pro smlouvu o převzetí, a že je mohou uplatnit ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se zápis převodu jmění do obchodního rejstříku stane účinným vůči třetím osobám (odstavec čtvrtý). Podle § 220k obch. zák. není-li výměnný poměr akcií spolu s případnými doplatky uvedený ve smlouvě o fúzi přiměřený, má každý z akcionářů zúčastněné společnosti vůči nástupnické společnosti právo na dorovnání v penězích (dále jen "právo na dorovnání"). Ustanovení § 220a odst. 5 o maximální výši doplatků se nepoužije. Smlouva o fúzi může určit, že se o přezkoumání výměnného poměru akcií a určení výše dorovnání v penězích bude rozhodovat v rozhodčím řízení (odstavec první). Soudní rozhodnutí, kterým se akcionáři přiznává právo na dorovnání, je pro nástupnickou společnost co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním akcionářům (odstavec pátý). Má-li akcionář právo na dorovnání, úročí se dlužná částka úrokem ve výši dvojnásobku diskontní sazby České národní banky platné ke dni zápisu sloučení do obchodního rejstříku ode dne, v němž bylo sloučení zapsáno do obchodního rejstříku (odstavec sedmý). Podle § 220l odst. 1 obch. zák. členové představenstva a dozorčí rady zúčastněných společností a znalec nebo znalci pro fúzi, kteří zpracovali znaleckou zprávu pro tyto společnosti, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikla porušením jejich povinností při sloučení zúčastněné společnosti jejím akcionářům nebo věřitelům podle § 373 až 386. Člen představenstva nebo dozorčí rady anebo znalec se zprostí odpovědnosti, jestliže prokáže, že jednal s péčí řádného hospodáře. Ustanovení § 194 odst. 5 poslední věty se nepoužije. Ustanovení § 66 odst. 8 až 11 zde platí obdobně (odstavec první). Soudní rozhodnutí, jímž se přiznává právo na náhradu škody podle odstavce 1, je pro odpovědné osoby co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním oprávněným osobám podle odstavce 1 (odstavec druhý). Právo na náhradu škody podle odstavce 1 se promlčuje ve lhůtě pěti let ode dne, kdy se zápis sloučení do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám (odstavec třetí). 1) K souběhu nároku na náhradu škody podle § 220l obch. zák. a nároku na dorovnání podle § 220k obch. zák. Institut zrušení akciové společnosti s převodem jmění na (hlavního) akcionáře (tzv. nepravý squeeze out) umožňuje hlavnímu akcionáři, aby ostatní (menšinové) akcionáře zbavil jejich účasti ve společnosti náhradou za peněžité protiplnění (vypořádání v penězích), jehož výši musí doložit (pro tyto účely zpracovaným) znaleckým posudkem. Přiměřené vypořádání v penězích sice zpravidla (v případě společností, jejichž akcie nebyly přijaty k obchodování na regulovaném trhu) vychází z hodnoty podniku společnosti stanovené znalcem, přičemž výše vypořádání připadající na akcii se určí jako podíl na hodnotě podniku společnosti, odpovídající podílu (jmenovité hodnoty) akcie na základním kapitálu společnosti, nicméně při jeho určení je nutné přihlédnout i k dalším v úvahu přicházejícím okolnostem tak, aby zaplacené vypořádání bylo spravedlivé. Nepovažuje-li některý z menšinových akcionářů vyplacené vypořádání za přiměřené (spravedlivé), může se obrátit na soud s návrhem na dorovnání podle § 220k obch. zák. Soud v tomto řízení posuzuje přiměřenost (spravedlnost) zaplaceného vypořádání, přičemž zpravidla ustanoví znalce, který přezkoumá posudek, jímž doložil hlavní akcionář přiměřenost vypořádání, a určí hodnotu podniku společnosti k rozhodnému dni. Současně soud přihlédne ke všem v úvahu přicházejícím okolnostem tak, aby celkové vypořádání v penězích (tedy částka vyplacená hlavním akcionářem zvýšená o případné dorovnání podle § 220k obch. zák.) bylo spravedlivé, tj. odpovídalo hodnotě investice vlastněné menšinovým akcionářem, o niž byl v důsledku tzv. nepravého squeeze out připraven. V podrobnostech srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2025/2016. Z výše uvedeného je zjevné, že účelem znaleckého posudku, jímž hlavní akcionář dokládá přiměřenost vypořádání v penězích, je zabezpečit, aby vypořádání v penězích co nejvíce odpovídalo požadavku spravedlnosti, tedy aby se menšinovým akcionářům dostala za jejich akcie částka odpovídající hodnotě jejich investice. Jakkoliv hodnota podniku určená znalcem není (nemusí být) jediným kritériem, na jehož základě se stanoví přiměřené vypořádání (srov. v podrobnostech shora citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2025/2016 či obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3024/2016), jde beze sporu o zásadní (klíčové) kritérium pro stanovení výše přiměřeného vypořádání v penězích. Určí-li znalec v důsledku svého pochybení hodnotu podniku společnosti nižší, než by (při řádně provedeném ocenění) měla být, ovlivní to negativně i výši vypořádání, jež hlavní akcionář menšinovým akcionářům vyplatí. Rozdíl mezi částkou, kterou hlavní akcionář vyplatí na základě vadného znaleckého posudku, a částkou, kterou by hlavní akcionář vyplatil na základě řádně vypracovaného znaleckého posudku, pak představuje škodu, která vznikla menšinovým akcionářům v důsledku nesprávně vypracovaného znaleckého posudku. Ustanovení § 220l obch. zák., jež se podle § 220p odst. 3 obch. zák. použije i v případě zrušení akciové společnosti s převodem jmění na (hlavního) akcionáře, výslovně upravuje odpovědnost znalce za takovou škodu, resp. povinnost znalce k její náhradě. Jak dovolatel přiléhavě zdůrazňuje, primárně nese povinnost „odškodnit“ menšinové akcionáře za zbavení jejich investice (akcií, o něž přicházejí) hlavní akcionář, jenž tuto investici ve svém důsledku (v podobě jmění zrušované společnosti) získává. Proto mu svědčí povinnost poskytnout menšinovým akcionářům vypořádání v penězích, jehož spravedlnost (přiměřenost) může být přezkoumána (k návrhu některého z vytěsněných akcionářů) v řízení o dorovnání podle § 220k obch. zák. Taktéž lze dovolateli přisvědčit, že je-li menšinový akcionář v řízení dle § 220k obch. zák. úspěšný a získá-li od hlavního akcionáře dorovnání odpovídající rozdílu mezi částkou, která mu byla vyplacena hlavním akcionářem podle § 220p odst. 1 obch. zák. na základě nesprávně zpracovaného znaleckého posudku, a částkou, která odpovídá požadavku na spravedlnost vyrovnání, je škoda způsobená nesprávným znaleckým posudkem, k jejíž náhradě je znalec povinen dle § 220l obch. zák., sanována (a nárok na její náhradu zanikne). Je proto třeba posoudit, zda při konkurenci nároků na dorovnání podle § 220k obch. zák. (proti hlavnímu akcionáři) a na náhradu škody podle § 220l obch. zák. (proti znalci) musí menšinový akcionář nejprve uplatnit své právo na dorovnání vůči hlavnímu akcionáři a teprve tehdy, nedomůže-li se svého práva, se smí obrátit s nárokem na náhradu škody vůči znalci. Jinak řečeno, zda předpokladem práva na náhradu škody (v podobě výše popsané) vůči znalci je (neúspěšné) uplatnění práva na dorovnání vůči hlavnímu akcionáři. Nejvyšší soud se již obdobnou situací zabýval, a to při konkurenci nároku na náhradu škody vůči jedné osobě a nároku na bezdůvodné obohacení vůči osobě jiné. V rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia (dále jen „velký senát“) ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2307/2013, posuzoval souběh dvou závazkových vztahů, jež vznikly v důsledku zaplacení neplatně sjednané smluvní pokuty, a to vztahu z odpovědnosti za škodu (povinnosti k náhradě škody) mezi poškozeným a škůdcem, který vznik újmy zapříčinil, aniž sám získal peněžní prostředky, a vztahu z odpovědnosti za bezdůvodné obohacení, v jehož rámci má poškozený (ochuzený) právo na vydání bezdůvodného obohacení od osoby odlišné od škůdce, jejíž majetkový stav se přijetím plnění zvětšil. V citovaném rozhodnutí velký senát uzavřel, že „jsou-li splněny předpoklady vzniku obou těchto nároků, je poškozený oprávněn vyžadovat plnění od kteréhokoliv subjektu, případně i od obou (všech), samozřejmě s tím, že se mu celkově může dostat pouze té částky, o kterou přišel; v rozsahu plnění jednoho povinného subjektu zaniká nárok oprávněného (věřitele) i vůči druhému povinnému (tzv. falešná solidarita). Okolnost, že je tu více osob, kterým podle různých ustanovení zákona vznikla či mohla vzniknout současně závazková povinnost, není důvodem, který by vylučoval povinnost škůdce nahradit škodu, tj. újmu v majetkové sféře poškozeného. Případná existence nároku poškozeného na vydání bezdůvodného obohacení od toho, kdo jej získal, nezbavuje poškozeného práva požadovat náhradu škody od osoby, která naplnila předpoklady odpovědnosti za škodu, způsobenou odčerpáním peněz ve prospěch obohaceného, ani nepodmiňuje vznik či úspěšnost nároku na náhradu škody uplatněním nároku na vydání bezdůvodného obohacení.“ Získá-li hlavní akcionář jmění zrušené společnosti za vypořádání, jehož výše neodpovídá (v důsledku vadného znaleckého posudku, jímž výši vypořádání dokládá) požadavku spravedlnosti, získá majetkovou hodnotu, aniž za ni poskytne odpovídající (zákonem požadované) plnění, tedy ve svém důsledku se (v rozporu se zákonem) obohatí na úkor menšinových akcionářů. Zákon poskytuje menšinovým akcionářům (kteří jsou své investice zbaveni často proti své vůli a kteří nemají reálnou možnost, jak hlavnímu akcionáři zabránit v realizaci jeho práva upraveného v § 220p obch. zák.) k nápravě tohoto stavu jak právo na dorovnání podle § 220k obch. zák., tak i právo na náhradu škody podle § 220l obch. zák. Stejně jako v případě posuzovaném velkým senátem ve shora citovaném rozhodnutí i zde platí, že povinnost znalce k náhradě jím způsobené škody není vyloučena jen tím, že zde existuje povinnost jiné osoby – hlavního akcionáře – zaplatit menšinovým akcionářům přiměřené vyrovnání, že ji hlavní akcionář (dosud) částečně nesplnil a že menšinový akcionář své právo na dorovnání vůči hlavnímu akcionáři (řádně) neuplatnil. Jinak řečeno, nelze dovozovat, že neuplatní-li menšinový akcionář právo na dorovnání postupem podle § 220k obch. zák., je příčinou újmy (v podobě nižšího než spravedlivého vypořádání) právě tato skutečnost, a nikoliv (již) i vadný znalecký posudek. Nebýt vadného znaleckého posudku, škoda (v podobě výše popsané) by menšinovým akcionářům nevznikla. Současně není pochyb o tom, že základním účelem znaleckého posudku podle § 220p odst. 1 obch. zák. je právě takové škodě zabránit, tedy zabezpečit, že vypořádání poskytované hlavním akcionářem bude co nejvíce odpovídat požadavku spravedlnosti. Byť ne všechny okolnosti mohou být zohledněny při určení hodnoty podniku (srov. judikaturu citovanou výše), je právě hodnota podniku stanovená znaleckým posudkem zpravidla klíčovým kritériem pro určení výše vypořádání. Znalci vyhotovujícímu posudek pro účely zrušení akciové společnosti s převodem jmění na (hlavního) akcionáře je tato skutečnost známa; musí tudíž i předvídat, že poruší-li své povinnosti znalce a nezpracuje-li posudek řádně, může menšinovým akcionářům vzniknout škoda v podobě výše popsané. Nejvyšší soud proto uzavírá, že vznikne-li menšinovému akcionáři škoda v podobě rozdílu mezi vypořádáním zaplaceným hlavním akcionářem, jehož výše byla doložena vadným znaleckým posudkem, a vypořádáním, jež by bylo menšinovým akcionářům vyplaceno na základě správně zpracovaného znaleckého posudku, může se náhrady této škody domáhat postupem podle § 220l obch. zák. proti znalci bez ohledu na to, zda uplatnil i právo na dorovnání proti hlavnímu akcionáři postupem podle § 220k obch. zák. To platí bez zřetele k tomu, že pro menšinového akcionáře je zpravidla výhodnější uplatnit právo na dorovnání podle § 220k obch. zák., neboť ve výši dorovnání lze zohlednit i další okolnosti než jen hodnotu podniku společnosti (srov. judikaturu citovanou výše). Zbývá dodat, že nahradí-li znalec tuto škodu vzniklou menšinovému akcionáři, plní sice vlastní povinnost k náhradě škody, nicméně ve svém důsledku poskytuje menšinovému akcionáři plnění, které byl ze zákona povinen poskytnout hlavní akcionář v podobě přiměřeného vypořádání v penězích, přičemž nejpozději plněním znalce (nezanikl-li již dříve např. v důsledku marného uplynutí lhůty k podání návrhu – § 220k odst. 4 obch. zák.) zaniká v odpovídající výši nárok menšinového akcionáře na dorovnání. Současně nelze přehlížet, že to je právě hlavní akcionář, který získal jmění zrušené společnosti, aniž by za to zaplatil odpovídající protiplnění v zákonem určené výši (přiměřené vypořádání v penězích), tudíž který se ve svém důsledku obohatil na úkor menšinových akcionářů. Spravedlivému vypořádání vztahů mezi menšinovým akcionářem, hlavním akcionářem a znalcem proto odpovídá (obdobně jako ve věci posuzované velkým senátem), aby za analogické aplikace § 454 zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, hlavní akcionář nahradil znalci to, co znalec (byť plnil vlastní povinnost k náhradě škody) zaplatil menšinovému akcionáři „místo“ hlavního akcionáře. 2) K výkladu § 220l odst. 1 obch. zák. Jakkoliv je třeba při posuzování spravedlnosti (přiměřenosti) vypořádání přihlédnout i k dalším v úvahu přicházejícím okolnostem, vychází se při určení výše přiměřeného vypořádání zpravidla z (tržní) hodnoty podniku společnosti a základem pro určení přiměřeného vypořádání je pak alikvotní podíl na této tržní hodnotě připadající na jednu akcii. Určení hodnoty podniku společnosti vyžaduje odborné znalosti; proto zákon ukládá, aby hlavní akcionář doložil výši vypořádání znaleckým posudkem. Z řečeného se podává, že (jak ostatně Nejvyšší soud zdůraznil již výše) účelem znaleckého posudku, jímž hlavní akcionář dokládá přiměřenost vypořádání v penězích, je zabezpečit, aby vypořádání v penězích co nejvíce odpovídalo požadavku spravedlnosti, tedy aby se menšinovým akcionářům dostala za jejich akcie částka odpovídající hodnotě jejich investice. Součástí znaleckého posouzení je i volba metod ocenění, a to s ohledem na poměry konkrétní společnosti. Paušálně (bez dalšího) přitom není možné určit, která z metod připadajících v úvahu je (obecně) pro stanovení hodnoty podniku vhodná. Znalec proto musí jím učiněnou volbu určité metody či určitých metod ocenění řádně odůvodnit (srov. v aktuální judikatuře usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4568/2016, a rozhodnutí v něm citovaná). Znalec je povinen svoji činnost vykonávat řádně (§ 8 zákona o znalcích a tlumočnících), tj. (mimo jiné) v souladu s (aktuálními a obecně uznávanými) pravidly svého oboru. Řečené však neznamená, že při řádném postupu při ocenění podniku dojde každý znalec ke stejnému výsledku. Nelze přehlížet, že v řadě oborů, oceňování podniků nevyjímaje, lze v souladu s pravidly daného oboru dospět k rozdílným výsledkům, v závislosti na tom, k jakému z konkurujících (obhajitelných) názorů na řešení té které dílčí otázky se konkrétní znalec přikloní. Je-li znalcem zvolené řešení v souladu s aktuálními a obecně uznávanými pravidly daného oboru, pak znalec postupoval při řešení dané (dílčí) otázky řádně, a to bez ohledu na to, zda (taktéž v souladu s aktuálními a obecně uznávanými pravidly daného oboru) lze úspěšně obhájit i řešení jiné (vedoucí k odlišnému výsledku). Postupoval-li znalec při vyhotovení znaleckého posudku, jímž hlavní akcionář doložil přiměřenost vypořádání v penězích podle § 220p odst. 1 obch. zák., v souladu s aktuálními a obecně uznávanými pravidly oboru oceňování podniků, neporušil svoji povinnost vykonávat znaleckou činnost řádně, a to bez ohledu na to, zda podle názoru jiného znalce byla hodnota podniku společnosti k rozhodnému dni odlišná (např. proto, že k jejímu určení měla být využita jiná metoda ocenění). V případě sporu tíží důkazní břemeno o tom, že postupoval řádně, znalce (§ 220l odst. 1 věta druhá obch. zák.). V projednávané věci se soudy nižších stupňů spokojily s tím, že jimi ustanovený znalecký ústav měl na metodu ocenění dílčího aktiva společnosti PPF odlišný názor, v důsledku čehož dospěl k odlišné (vyšší) hodnotě podniku společnosti PPF. Nezabývaly-li se však tím, zda z pohledu aktuálních a obecně uznávaných pravidel oboru oceňování podniků lze obhájit i přístup zvolený (ve sporném znaleckém posudku) dovolatelem (jenž k tomu označoval i důkazy, jimiž se soudy nijak nezabývaly), nelze zatím uzavřít, zda dovolatel porušil své povinnosti při zpracování znaleckého posudku pro účely postupu podle § 220p obch. zák. Právní posouzení učiněné odvolacím soudem je proto neúplné, a tudíž i nesprávné. Nejvyšší soud proto, aniž se pro nadbytečnost zabýval vytýkanou vadou řízení v podobě tzv. opomenutých důkazů, rozsudek odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. v napadeném rozsahu zrušil. Protože důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na rozsudek soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud (v odpovídajícím rozsahu) i jej a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.). V projednávané věci jde o řízení podle § 9 odst. 3 písm. w) o. s. ř. Tato řízení jsou přitom výslovně vypočtena v ustanovení § 200e o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (jež se s ohledem na datum zahájení řízení použije v projednávané věci – srov. článek II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a jde tudíž o tzv. řízení nesporná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3814/2016). V těchto řízeních se rozhoduje usnesením (§ 200e odst. 3 in fine o. s. ř.). Skutečnost, že soud nižšího stupně rozhodl o věci samé rozsudkem (ačkoliv měl rozhodnout usnesením), nezbavuje soud vyššího stupně povinnosti rozhodnout o opravném prostředku proti takovému rozhodnutí (o odvolání nebo o dovolání) usnesením. To, že soud rozhodl jinou – kvalitativně vyšší, leč v rozporu s procesním předpisem zvolenou – formou rozhodnutí, je vadou řízení, která nemohla mít vliv na správnost rozhodnutí (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99). Proto Nejvyšší soud i v této věci rozhodl o dovolání usnesením (§ 243b ve spojení s § 223 o. s. ř.).

https://www.epravo.cz/top/clanky/nabyti-vlastnickeho-prava-k-predmetu-dila-97783.html

Nabytí vlastnického práva k předmětu díla | epravo.cz ID: 97783upozornění pro uživatele Okamžik nabytí vlastnického práva ke zhotovovanému dílu je významný zejména z hlediska určení, kdo nese nebezpečí nahodilé škody na věci, která je předmětem díla. Nebezpečí škody na věci totiž obecně nese vlastník věci, pokud ze zákona nebo ze smlouvy nevyplývá něco jiného. Úprava smlouvy o dílo obsažená v novém občanském zákoníku[1] (dále jen „NOZ“) se do značné míry inspirovala úpravou doposud obsaženou v obchodním zákoníku[2] (dále jen „ObchZ“). Úprava dle NOZ však oproti úpravě dle ObchZ obsahuje určité odlišnosti, mimo jiné přináší také nová pravidla pro stanovení okamžiku nabytí vlastnického práva k věci, která je předmětem díla. Nabytí vlastnického práva k předmětu díla podle ObchZ Otázka nabytí vlastnického práva ke zhotovovanému dílu a přechodu nebezpečí na věci byla upravena v § 542 ObchZ. Podle tohoto ustanovení nesl nebezpečí škody na zhotovované věci objednatel a byl jejím vlastníkem, jestliže zhotovitel zhotovoval věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil. V ostatních případech (tj. vždy, když zhotovitel zhotovoval věc jinde než u objednatele či na jím určeném pozemku) nesl nebezpečí škody na zhotovované věci zhotovitel a byl také jejím vlastníkem. Nabytí vlastnického práva k předmětu díla podle NOZ NOZ jako základní kritérium pro určení okamžiku nabytí vlastnického práva k předmětu díla používá rozlišení, zda je předmětem díla věc určená jednotlivě nebo věc určená podle druhu, avšak s tím, že také zohledňuje, u koho je předmět díla zhotovován. Podle § 2599 odst. 1 NOZ, „Je-li předmětem díla věc určená jednotlivě, nabývá k ní vlastnické právo objednatel. To neplatí v případě, že zhotovitel zpracoval věc objednatele na jiném místě než u objednatele či na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, nebo že je hodnota díla stejná nebo vyšší než hodnota objednatelovy zpracované věci; tehdy nabývá vlastnické právo k předmětu díla zhotovitel.“ Ustanovení § 2599 odst. 2 NOZ pak stanoví, že „Je-li předmětem díla věc určená podle druhu, nabývá k ní vlastnické právo zhotovitel. To neplatí v případě, že zhotovitel zhotovil věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil; tehdy nabývá vlastnické právo objednatel.“ Komentář k NOZ[3] v této souvislosti shrnuje, že objednatel je obecně vlastníkem každé zhotovované věci (ať už jednotlivě či druhově určené), kterou zhotovitel zpracovává u objednatele, na jeho pozemku či na pozemku jím opatřeném, s výjimkou případu individuálně určené věci, pro niž platí, že hodnota díla je stejná nebo vyšší než hodnota objednatelovy zpracovávané věci; v takovém případě je vlastníkem věci zhotovitel, i když je zhotovována u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který zhotovitel opatřil. Vedle toho se dle autorů komentáře zhotovitel stává vlastníkem každé zhotovované věci (ať už určené jednotlivě nebo druhově), jestliže ji zhotovil na jiném místě než u objednatele, jinde než na jeho pozemku či na pozemku, který objednatel opatřil. Tento závěr však dle mého názoru není zcela přesný a nabytí vlastnického práva k předmětu díla nelze takto zjednodušit. Lze souhlasit s tím, že objednatel bude vlastníkem zhotovovaných věcí určených jak individuálně, tak druhově, pokud budou tyto zhotovovány na jeho pozemku či na pozemku jím opatřeném, samozřejmě s výjimkou případu, kdy bude zhotovitel do individuálně určeného díla zpracovávat věc objednatele, přičemž hodnota díla bude stejná nebo vyšší než hodnota zpracovávané věci. Nelze však již souhlasit s tím, že zhotovitel bude vlastníkem všech zhotovovaných věcí určených jednotlivě i druhově, jestliže zhotovitel tyto zhotovil na jiném místě než u objednatele, jinde než na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil. Věta druhá § 2599 odst. 1 NOZ totiž přiznává zhotoviteli vlastnické právo k věci individuálně určené pouze v případě, že zhotovitel zpracovává věc objednatele. Z toho a contrario vyplývá, že vlastníkem individuálně určené věci, při jejímž zhotovení není zapracována věc objednatele, bude objednatel, byť by dílo bylo zhotovováno u zhotovitele, na jeho pozemku či na jiném místě, které neurčil objednatel. Za této situace tak nová právní úprava vytváří stav, kdy je zhotovitel, který zhotovuje individuálně určené dílo ze svého materiálu, znevýhodněn oproti situaci, kdy by toto dílo vytvářel zapracováním objednatelem dodané věci. Bez jakéhokoliv logického zdůvodnění tak zde vzniká dle mého názoru paradoxní situace, kdy zhotovitel, který bude zhotovovat např. nábytek na zakázku na svém pozemku ze svého materiálu, nebude vlastníkem předmětu díla (nýbrž jím bude objednatel), zatímco v případě zhotovení stejného nábytku rovněž na pozemku zhotovitele, ovšem z materiálu dodaného objednatelem, bude vlastníkem zhotovitel. Zdá se pravděpodobné, že se nejedná o záměr zákonodárce, nýbrž o chybu legislativního textu. Bez ohledu na uvedený závěr se vlastníkem předmětu díla, ke kterému měl až do jeho předání vlastnické právo zhotovitel, stane objednatel v okamžiku jeho převzetí. K tomuto okamžiku pak na objednatele přejde také nebezpečí škody na věci, nestalo-li se tak již dříve (například na základě smlouvy).[4] Vlastnické právo ke zhotovované stavbě Otázkou je, jaká pravidla se použijí na určení vlastnického práva ke zhotovované stavbě. Podle komentáře k NOZ[5] se pro stanovení okamžiku nabytí vlastnického práva ke zhotovované stavbě uplatní stejná pravidla, která jsou stanovena v § 2599 NOZ.[6] Podle autorů tohoto komentáře by pak s poukazem na § 2599 NOZ pro stavby jako individuálně určené věci platilo, že je-li věc zhotovována na pozemku objednatele nebo na pozemku, který opatřil objednatel, bude vlastníkem věci od počátku objednatel, není-li hodnota předmětu díla stejná nebo vyšší než hodnota objednatelovy zpracovávané věci. Je-li však věc zhotovována jinde, např. na pozemku zhotovitele nebo jiného developera, byl by vlastníkem věci zhotovitel a nesl tak i nebezpečí škody na zhotovované věci. Uvedené závěry však zřejmě opomíjí zásadu superficies solo cedit (povrch ustupuje půdě), kterou NOZ zavedl a podle které platí, že stavby zřízené na pozemku jsou jeho součástí.[7] Ustanovení § 1084 odst. 1 NOZ pak v této souvislosti stanoví, že stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku. Vlastník pozemku je v takovém případě povinen nahradit osobě, která zřídila na cizím pozemku stavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady. Při respektování této zásady bude tedy vlastníkem zhotovované stavby vždy vlastník pozemku (neboť NOZ již nadále nepřipouští rozdílný vlastnický režim k pozemku a stavbě na něm zřízené), a to bez ohledu na to, zda byla stavba zhotovitelem zhotovena na pozemku určeném objednatelem nebo na pozemku jiném, či bez ohledu na to, zda hodnota zhotovovaného díla (stavby) je vyšší než hodnota zpracovávané věci objednatele. Co se týče nebezpečí škody na zhotovované věci, která je stavbou, obsahuje NOZ zvláštní úpravu. § 2624 NOZ v této souvislosti stanoví, že zhotovuje-li se objednateli stavba na objednávku, nese zhotovitel nebezpečí škody nebo zničení stavby až do jejího předání, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Toto ustanovení je však dispozitivní a strany si mohou otázku přechodu nebezpečí škody na stavbě upravit odchylně. Otázka nabytí vlastnického práva k předmětu díla není v nové právní úpravě zcela jednoznačná. Ustanovení § 2599 NOZ bez zřejmého důvodu vytváří odchylný vlastnický režim k individuálně určenému dílu, které zhotovitel zhotovuje na jiném místě než u objednatele z materiálu dodaného objednatelem, oproti situaci, kdy zhotovitel toto dílo zhotovuje z materiálu vlastního. Toto ustanovení je však dispozitivní a strany si mohou otázku nabytí vlastnického práva ke zhotovované věci upravit odchylně, přičemž s ohledem na ne příliš šťastnou úpravu lze tento postup jen doporučit. Co se týče nabytí vlastnického práva ke stavbě, je potřeba si uvědomit, že zhotovovaná stavba se stane vždy součástí pozemku (případně práva stavby), na němž je zhotovena, a vlastnické právo k ní tudíž nabude také vlastník tohoto pozemku (resp. práva stavby). Této skutečnosti by pak měly strany smlouvy o dílo přizpůsobit také okamžik přechodu nebezpečí škody na zhotovované stavbě. Mgr. Pavel Janků, [3] Srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1067. [4] § 2608 NOZ. [5] Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1122 a 1069. [6] Viz § 2623 NOZ: „Není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu.“ [7] § 506 odst. 1 NOZ. Mgr. Pavel Janků ( ŘANDA HAVEL LEGAL )

http://kraken.slv.cz/7Tdo557/2009

7 Tdo 557/2009 Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 8. července 2009 v Brně v neveřejném zasedání o dovolání obviněného J. H. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. 2 To 120/2008, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 53 T 2/2008, t a k t o : Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2008, sp. zn. 53 T 2/2008, byl obviněný J. H. uznán vinným trestným činem vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák. a byl odsouzen podle § 219 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 13,5 roku. Podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. byl pro jeho výkon zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněných nárocích poškozených na náhradu škody. Obviněný spáchal trestný čin tím, že pravděpodobně dne 19. 4. 2006 po 16:00 hod. na přesně nezjištěném místě v úmyslu způsobit smrt Ing. M. K., a tím se vůči němu zbavit alespoň z převážné části svých finančních závazků, které dle písemné evidence poškozeného činily nejméně 3.219.000,- Kč a současně získat Ing. M. K. užívané osobní motorové vozidlo tov. zn. VW Passat Variant 1.9 TDi modré barvy, výstřelem ze střelné zbraně ráže 7,65 mm zasáhl poškozeného do týlní krajiny a způsobil mu střelné poranění mozku s následnou smrtí; tělo Ing. M. K. ukryl v garáži na ulici T. v B., kde bylo nalezeno dne 2. 10. 2007. Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný odvolání, které Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. 2 To 120/2008, podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce řádně a včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že soudy obou stupňů nesprávně posoudily skutkový stav věci, což mělo za následek nesprávné právní posouzení skutku. V úvodu plně odkázal na svou obhajobu v průběhu řízení a namítl, že soudy jednání popsané ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně nesprávně kvalifikovaly jako trestný čin. Skutkový stav tedy podle něj není trestným činem, neboť nevykazuje znaky jednání jako složky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu a rozsudek konstruuje jeho trestní odpovědnost jako odpovědnost za následek a nikoli jako odpovědnost za jednání a příčinnou souvislost mezi jednáním a následkem. Obviněný shledal jednoznačný nesoulad mezi skutkovým stavem zjištěným procesně zákonným způsobem a z něj vyvozenými právními závěry. Tyto jsou podle obviněného v extrémním rozporu, neboť z provedeného dokazování nelze bez porušení principu presumpce neviny dovodit ani to, že by byl obviněný pachatelem trestného činu vraždy, natož jeho úmysl se tohoto činu dopustit. Rozhodnutími soudů tak podle názoru obviněného bylo porušeno právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dalších souvisejících ustanovení. Nebyla údajně prokázána jeho vina (viz výrok v rozsudku: obžalovaný je vinen, že pravděpodobně ), čímž byl podle obviněného porušen princip presumpce neviny a z něj plynoucí zásada in dubio pro reo. Uvedl, že soudy neprovedly jediný byť nepřímý důkaz, který by nasvědčoval tomu, že mezi jeho jednáním a smrtí poškozeného by byla příčinná souvislost. Soudům se údajně nepodařilo nade vší pochybnost prokázat ani motiv, ani okolnosti trestného činu vraždy. Dodnes zůstalo neobjasněno, kdy k trestnému činu došlo, na jakém místě, kolik osob se na skutku podílelo. Nezodpovězeno podle obviněného zůstalo, jak se tělo poškozeného dostalo do garáže na ulici T., kde bylo později nalezeno. Obviněný namítal, že se skříní, v níž bylo tělo poškozeného, který vážil okolo 80 kg, by musely manipulovat nejméně dvě osoby. S touto skutečností se soudy podle obviněného nevypořádaly. Stejně neexistují důkazy, které by objasnily dobu smrti, popř. dopravení těla do uvedené garáže. Pokud jde o sledování policistou, který ho viděl odhazovat tašku, obviněný poukázal, pomine-li nedůvěryhodnost tohoto svědka a závěry Evropského soudu pro lidská práva (podle kterého rozhodnutí o vině pachatelů nemůže být v převážné míře založeno na výslechu utajeného svědka), tak mezi jeho jednáním (v podobě odhození tašky s rukavicemi) a smrtí poškozeného není příčinná souvislost jako jeden ze základních znaků naplnění skutkové podstaty trestného činu, za nějž byl obviněný odsouzen. Na rukavicích navíc nejsou ani povýstřelové zplodiny, jak se snažila tvrdit obžaloba. Pokud jde o domnělý motiv, což měly být peníze, bylo podle obviněného prokázáno, že stavbu rodinného domu částečně realizoval z vlastních prostředků a další etapu měl zajištěnou hypotečním úvěrem u H. ve výši 4,5 mil. Kč. Ostatní dluhy obviněného vůči poškozenému a jejich skutečná výše údajně nebyly prokázány. Vrchní soud dovodil vinu obviněného ze čtyř okruhů okolností, které však podle obviněného nebyly nade vší pochybnost prokázány a navíc je přesvědčen, že ho nespojují bezprostředně se smrtí poškozeného. V usnesení soud poukazuje na to, že by bylo možno představit si jiný, než soudem prvního stupně uzavřený skutkový děj, který by spočíval v tom, že jiná osoba, než obviněný by byla seznámena s okolnostmi přátelství a vzájemných vztahů obviněného a poškozeného, která by těchto znalostí využila ke spáchání trestného činu vraždy. Podle názoru vrchního soudu však taková osoba k dispozici není . Podle obviněného z toho vyplývá, že to byl právě on, kdo byl k dispozici , tak se s tím soudy spokojily. S touto obhajobou se soudy údajně nevypořádaly. Obviněný zopakoval, že skutek nenaplňuje znaky trestného činu. Ve světle provedených důkazů údajně nenaplňuje jeho jednání znaky trestného činu jak z formální stránky, tak z pohledu materiální stránky. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a přikázal příslušnému soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, a to v jiném složení senátu nebo aby Nejvyšší soud ve věci sám rozhodl tak, že ho zprostí obžaloby. Současně navrhl, aby byl přerušen výkon uloženého trestu. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že k jeho argumentaci je potřeba především zmínit, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě pouze těch vad, jež naplňují jednotlivé taxativně stanovené dovolací důvody. Proto se dovoláním nelze úspěšně domáhat opravy skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani přezkoumávání správnosti jimi provedeného dokazování. Zásah do skutkových zjištění je možné připustit v určitém rozsahu i v rámci řízení o dovolání, avšak pouze tehdy, existuje-li extrémní nesoulad mezi učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právními závěry soudu na straně druhé. To však v předmětné věci podle něj konstatovat nelze, neboť skutečnosti, rozhodné pro trestní odpovědnost obviněného, mají logické zakotvení v provedených důkazech, s jejichž obsahem korespondují, přičemž proces hodnocení je nutné považovat za souladný s ustanovením § 2 odst. 6 tr. ř. a za odpovídající zásadám obecné logiky. Pokud jde o argumentaci obviněného předloženou v dovolání, v jejímž rámci zpochybňuje hodnocení důkazů a v podstatě tvrdí, že se posuzovaného jednání nedopustil (přestože současně má i zato, že skutkový stav byl zjištěn procesně zákonným způsobem), je nutné konstatovat, že tato se zcela míjí s uplatněným dovolacím důvodem ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. i s dovolacími důvody ostatními. Ve vztahu k hmotně právní kvalifikaci státní zástupce uvedl, že byla soudy vyslovena správně. Podle shora popsaných skutkových zjištění totiž obviněný (zjednodušeně řečeno) ze ziskuchtivých důvodů, týkajících se řešení jeho finančních závazků vůči poškozenému, ho usmrtil výstřelem ze střelné zbraně. Je tak zřejmé, že obviněný naplnil všechny znaky skutkové podstaty trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák. Naznačeného jednání se přitom obviněný podle závěrů soudů dopustil mimo důvodné pochybnosti ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. Jestliže obviněný poukazuje na určité spekulace odvolacího soudu o dalších variantách skutkového děje, nesprávně je interpretuje, neboť tento soud je uváděl pro ilustraci, pouze ve formě hypotézy v podstatě s tím, že právě takové v úvahu připadající hypotézy nemohou důvodnou pochybnost založit. Pokud je ve skutkové větě výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně zařazeno slovo pravděpodobně , směřuje jen k vymezení dne spáchání skutku (který skutečně nemusí být zcela přesný), nikoli však k samotnému meritu věty, tedy že právě tímto způsobem jednal obviněný. K dovolací argumentaci obviněného státní zástupce dále doplnil, že závěry soudů obou stupňů ho nečiní odpovědným za následek (to by popis skutkového děje musel být formulován v tom smyslu, že obviněný spáchal daný trestný čin, neboť byl nalezen usmrcený poškozený), protože za vinu je mu kladeno, že z určitých důvodů výstřelem ze střelné zbraně zasáhl poškozeného a způsobil mu zranění a následnou smrt. Naznačená formulace potom zcela zjevně klade obviněnému za vinu určité jednání a s ním příčinně související následek. Státní zástupce podotkl, že obviněnému je možné toliko přisvědčit, že některé okolnosti posuzované trestné činnosti nebyly zcela přesně zjištěny (byť například obviněným výslovně zmiňovaný motiv objasněn byl), což ovšem není nutně na překážku. Podstatné v této souvislosti je, zda okolnosti zjištěné poskytují dostatečný podklad pro závěr o naplnění všech znaků skutkové podstaty trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák. obviněným, přičemž právě takový závěr učinit lze. Proto shledal námitky obviněného jako zjevně neopodstatněné a navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky jeho dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Současně souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání. Z obsahu výše citovaného dovolání je zřejmé, že toto, až na jedinou obecnou námitku, uvedeným požadavkům neodpovídá a námitky obviněného nejsou způsobilé založit přezkumnou povinnost dovolacího soudu, neboť jsou zaměřeny nikoli proti právnímu posouzení skutku nebo jinému hmotně právnímu posouzení ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale směřují výhradně proti úplnosti dokazování, hodnocení důkazů provedeného soudy a následně proti správnosti skutkového stavu uvedeného ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně. Obviněný sice v dovolání uvedl obecně hmotně právní námitku, že jednání popsané ve výrokové části rozhodnutí soudu prvního stupně soudy nesprávně kvalifikovaly jako trestný čin a že skutek nenaplňuje znaky trestného činu, a to ani po stránce formální ani materiální. Konkrétními námitkami však evidentně brojí výlučně jenom proti závěrům soudů plynoucím z provedeného dokazování (když proces dokazování ovšem i sám shledává zákonným), má za to, že soudy provedené důkazy nesprávně hodnotily, že z důkazů závěry o jeho vině neplynou a považuje tak svou vinu za neprokázanou. Obviněný námitkami, že z provedeného dokazování nelze bez porušení principu presumpce neviny dovodit, že byl pachatelem uvedeného trestného činu, že jeho vina nebyla nade vší pochybnost prokázána, že byla v jeho případě rovněž porušena zásada in dubio pro reo, jakož i námitkami, že nebyl nade vší pochybnost prokázán ani motiv jeho jednání, či námitkami ohledně nedůvěryhodnosti výpovědi utajovaného svědka, nenapadá právní posouzení skutku uvedeného ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, ale domáhá se jeho změny tím, že důkazy budou hodnoceny jinak. Obviněný se však právě na základě jiného hodnocení důkazů domáhá jiných, pro něj příznivějších skutkových zjištění a ve vztahu k nim pak také namítá údajný nesoulad mezi provedenými důkazy a jejich hodnocením. Pokud jde o údajné porušení zásady in dubio pro reo, nelze tuto považovat za relevantně uplatněnou výhradu. Tato námitka směřuje výlučně do skutkových zjištění a hodnocení provedených důkazů. Je tomu tak proto, že pravidlo in dubio pro reo vyplývá ze zásady presumpce neviny zakotvené v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a § 2 odst. 2 tr. ř. a má tedy vztah pouze ke zjištění skutkového stavu věci na základě provedeného dokazování, a to bez důvodných pochybností (§ 2 odst. 5 tr. ř.), kdy platí v pochybnostech ve prospěch obviněného . Je tudíž zjevné, že toto pravidlo se týká právě jen otázek skutkových, nikoliv otázky právního posouzení skutku či otázky jiného hmotně právního posouzení. Obviněný tak neuplatnil jedinou námitku, která by směřovala proti právnímu posouzení skutku ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a byla by způsobilá založit přezkumnou povinnost Nejvyššího soudu. Určitý průlom do výše uvedených zásad připustil Ústavní soud v některých svých rozhodnutích, např. v rozhodnutí ve věci sp. zn. I. ÚS 4/04, v němž se poukazuje na to, že rozhodnutí obecného soudu by bylo nutné považovat za vydané v rozporu s ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces v případech, kdy by byly právní závěry obecného soudu v extrémním nesouladu s učiněnými skutkovými zjištěními (včetně úplné absence skutkových zjištění). Tedy zejména nastane-li situace, kdy zjištění soudů nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, zjištění soudů jsou pravým opakem toho, co bylo obsahem dokazování apod. Existenci takovéhoto extrémního nesouladu namítá i obviněný s tím, že z provedeného dokazování nelze bez porušení principu presumpce neviny dovodit ani to, že by byl pachatelem trestného činu vraždy, natož jeho úmysl dopustit se tohoto trestného činu. Tím jen potvrzuje výhradně skutkový charakter dovolání, a také zcela účelovou povahu obecné hmotně právní námitky o nenaplnění formální ani materiální stránky trestného činu. V posuzované věci však o takový rozpor zjevně nejde. Extrémní nesoulad obviněný spatřuje v tom, že žádným z provedených důkazů nebyla prokázána jeho vina. Z odůvodnění soudů obou stupňů však vyplývá, že se těmito námitkami obviněného, které byly součástí celé jeho obhajoby a obviněný je také uplatnil ve svém odvolání, zabývaly a své závěry o vině obviněného přesvědčivě odůvodnily. Je zřejmé, že v průběhu trestního řízení byla provedena řada důkazů, aby byl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Podle právní věty výroku o vině rozhodnutí soudu prvního stupně spáchal obviněný trestný čin tím, že jiného úmyslně usmrtil a tento čin spáchal v úmyslu získat majetkový prospěch. Jeho jednání pak spočívalo v tom, že ze ziskuchtivých důvodů (ve snaze získat majetkový prospěch zbavit se z převážné části svých finančních závazků vůči poškozenému, jakož i získat poškozeným užívané osobní motorové vozidlo) tohoto výstřelem do oblasti týla usmrtil. Tímto jednáním, v jehož příčinné souvislosti byla smrt poškozeného, obviněný naplnil všechny znaky skutkové podstaty trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák. Namítá-li proto obviněný obecně, že jednání popsané ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně nenaplňuje formální ani materiální stránku trestného činu, je tato jeho námitka zjevně neopodstatněná. Vzhledem k značné obecnosti této námitky považuje i Nejvyšší soud pouze toto obecné konstatování za zcela postačující, když je zcela zřejmé, že podstata dovolání spočívá v otázce namítaného extrémního nesouladu. K závěru, že to byl obviněný, kdo se dopustil výše popsaného a zjištěného jednání, soudy dospěly na základě podrobného a pečlivého dokazování, přičemž dospěly k závěru, o němž nejsou důvodné pochybnosti ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. O vině obviněného hovoří zejména skutečnost, že to byl on, kdo od F. J. v lednu 2006 pronajal garáž (ve které bylo po roce a půl nalezeno tělo usmrceného poškozeného) na ulici T. a převzal od něj svazek klíčů k této garáži. V této garáži, resp. v automobilu ukrytém v této garáži byla zajištěna pachová stopa náležející obviněnému. Sledováním bylo dále zjištěno, že se obviněný v okolí této garáže po zmizení poškozeného pohyboval. V blízkosti této garáže obviněný také dne 3. 5. 2006 odhodil do popelnice igelitovou tašku obsahující kožené rukavice podrobené kriminalistické genetické expertíze, přičemž na rukavicích byla zajištěna DNA obviněného. Dále podle znaleckého posudku z oboru kriminalistika, specializace zbraně palné, sečné, bodné a militárie, byly na rukavicích zajištěny ojedinělé částice charakteristické (nikoli jednoznačně indikující) povýstřelové zplodiny a velké množství částic olova (č. l. 2399 a násl. tr. spisu). Z výpovědí jednotlivých svědků rovněž vyplývá chování obviněného v době krátce po zmizení poškozeného (19. 4. 2006), zejména v souvislosti s užíváním předmětného vozidla VW Passat, kdy je zřejmé, že se obviněný již 20. 4. 2006 na schůzce U K. dozvěděl o pohřešování poškozeného a jeho automobilu, přesto od 21. 4. 2006 tento vůz užíval, aniž by komukoli tuto skutečnost oznámil a automobil vydal policii až dne 29. 4. 2006. Provedeným dokazováním (záznamy poškozeného v počítači, záznamy v diářích poškozeného, písemnosti předložené manželkou poškozeného) bylo dále zjištěno, že obviněný měl vůči poškozenému značné finanční závazky (nutno dodat, že nejen k poškozenému). V souvislosti s dalšími důkazy (výpovědi svědků, znalecký posudek z odvětví psychiatrie a klinické psychologie) byl pak prokázán i motiv obviněného k uvedenému jednání, a to zbavit se alespoň z převážné části svých dluhů a současně získat i uvedené motorové vozidlo užívané poškozeným. I když obviněný kategoricky popírá výši svého dluhu vůči poškozenému v částce 3.219.000,- Kč, jak byla zjištěna soudem ze záznamů obviněného, a sám tvrdí jeho výši pouze v částce 350.000,- Kč, nelze přehlédnout, že finanční otázka byla pro něj rozhodující. Se svým domem na ul. K. měl finančně náročný podnikatelský záměr (viz str. 6 rozsudku soudu prvního stupně) a hrozba ztráty jeho movitého majetku je znalkyní (specializace klinická psychologie) hodnocena jako nejpravděpodobnější motivační varianta. Obviněný přitom sám uvedl, že poškozený již v minulosti jinou osobu v souvislosti s půjčkami připravil o chalupu . Z výpovědi přítelkyně poškozeného D. Š. (č. l. 2204 tr. spisu), přitom jednoznačně vyplývá, že v období roku 2006 již byl poškozený podrážděný a nervózní, a vykládal jí o prodeji domu na ul. K. v souvislosti s dlužnou částkou, kterou poskytl na stavbu tohoto domu. Tento dům se měl prodávat za poměrně vysokou částku, snad nad desítky milionů. Z uvedeného je zřejmé, že v souvislosti s jeho finančními závazky vůči poškozenému, obviněnému akutně hrozila ztráta jeho nemovitého majetku, který měl pro něj mimořádnou důležitost. Při posuzování otázky zda obviněný byl pachatelem vraždy poškozeného pak nelze přehlédnout ani jeho zcela nestandardní chování poté, co poškozený náhle dne 19. 4. 2006 zmizel. Ač se jednalo o osobu s kterou měl obviněný jak sám uvedl mírně přátelský vztah , setkávali se i jejich rodiny a jejich vztahy byly dobré, již následujícího dne, tj. 20. 4. 2006 při schůzce s manželkou poškozeného J. K., a svědky K. Č. a P. N., kteří se snažili zjistit, kde by poškozený mohl být, proč se ztratil a kde je jeho auto, se podle výpovědí těchto svědků obviněný především zajímal o to, aby z počítače poškozeného byla vymazána určitá data a sám se nabízel, že to udělá. V době kdy tedy ještě obecně nebylo vůbec zřejmé, zda se poškozený zase nevrátí, se již obviněný chová jako osoba jíž je známo, že tomu tak již nebude a je jí osud poškozeného znám. Z toho vyplývá logický závěr, že obviněný již v této době věděl, že se obviněný již nevrátí a ani se nenajde, nemůže se tak s ním dostat do případného konfliktu pro vymazání dat z počítače a naopak, pokud by se mu to podařilo, zbavil by se tak svých dluhů vůči němu. Svědkyně J. K. k tomu uvedla, že jí obviněný přímo slovně nutil vymazat z manželova počítače data, která tam o něm měl, týkalo se to těch dluhů, a ještě ten večer chtěl jet k ním a data vymazat sám (č. l. 1749 1750 tr. spisu). Tamtéž rovněž uvedla, že při následné schůzce z iniciativy obviněného ji tento tvrdil, že poškozenému dluží jen 350.000,- Kč a předložil jí smlouvy, podle kterých by údaje jejího manžela z trezoru a počítače nebyly pravdivé a dluh je menší. O vině J. H. svědčí nejen jeho zcela neadekvátní chování bezprostředně po zmizení poškozeného, ale také užívání auta poškozeného v průběhu následujících dní, až do 29. 4. 2006, kdy jej odevzdal na Policii ČR. Toto vozidlo Volkswagen Passat bylo totiž již od 6. 2. 2006 formálně registrováno na společnost H. i. B., s. r. o., kde obviněný působil jako jednatel i společník. Přesto, že již 20. 4. 2006 se obviněný měl na schůzce U K. dozvědět o zmizení poškozeného, a že ho hledají i s autem a podle své výpovědi měl toto auto poškozeného najít následující den 21. 4. 2006 zaparkované před svým bydlištěm na ul. L., běžně toto auto užíval a vydal ho policii až za týden dne 29. 4. 2006, kdy se tohoto dne tímto vozidlem dopravil na další schůzku s manželkou poškozeného a svědkem J. P. v cukrárně na ul. M. Až na této druhé schůzce jim řekl, že má vozidlo poškozeného, a když mu svědek J. P. řekl, že po vozidle je vyhlášeno celostátní pátrání, téhož dne jej obviněný odevzdal policii. Do té doby se nikomu nezmínil, že užívá toto vozidlo. V průběhu řízení byly zjištěny skutečnosti svědčící o tom, že jak obviněný, tak i poškozený, se s dalšími osobami podíleli na obchodování s automobily z nelegálních zdrojů. Stejného původu bylo jak vozidlo nalezené v garáži na ul. T., ve kterém byla zjištěna pachová stopa obviněného, a které bylo odcizeno v roce 2005 v Německu, tak zřejmě i vozidlo užívané poškozeným a následně obviněným. Ač vozidlo užívané poškozeným bylo formálně různě přeregistrováváno, jak vyplývá z výpovědi svědka P. Š., majitelem tohoto vozidla se cítil být poškozený M. K., který mu sdělil, že na něj dal peníze P. K. Podle svědkyně V. M. přitom poškozený chtěl toto vozidlo již asi měsíc prodat, a právě v den jeho zmizení od ní odcházel s tím, že půjde do banky uložit peníze, a že mu tam také mají nějaké peníze dojít. Domnívá se, že mu mělo dojít do banky 270.000,- Kč právě za jím užívané vozidlo Passat (č. l. 2237 tr. spisu). Z výpovědi svědkyně D. Š. je přitom zřejmé, že obviněný měl o auto užívané poškozeným zájem, ale poškozený mu toto nechtěl dát k dispozici dřív, než mu obviněný převede peníze na účet, že obviněný na toto auto hodně spěchal, ale poškozený mu řekl, že pokud nebudou peníze na účtu, tak žádné auto nebude (č. l. 2205 tr. spisu). Obviněný přitom ve své první výpovědi dne 19. 10. 2007 tvrdil, že již v den převodu vozidla na H. i., s. r. o., uhradil poškozenému za prodej tohoto vozidla kupní cenu v hotovosti (též u hlavního líčení č. l. 2177 tr. spisu), a protože vozidlo patřilo H. i., s. r. o., po zmizení poškozeného neviděl jediný důvod, proč by měl auto předat manželce poškozeného (č. l. 2181 tamtéž). Uvedené skutečnosti svědčí o tom, že obviněný měl zájem o toto vozidlo užívané poškozeným, mohl ho však získat až po zaplacení předmětné částky a mělo se tak stát právě v den zmizení poškozeného. Uvedené skutečnosti ve spojení s podrobnými závěry uvedenými v odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, jakož i důvody a podstatnými nepřímými důkazy o vině obviněného sumarizovanými odvolacím soudem na str. 17 usnesení, dospěl také Nejvyšší soud k přesvědčení o tom, že obviněný trestný čin vraždy spáchal. Byť se v tomto směru nepodařilo zajistit přímý důkaz o vině J. H. a tělo zavražděného bylo nalezeno až po 1 ½ roce od jeho zmizení, tvoří i podle Nejvyššího soudu nepřímé důkazy spolehlivý podklad pro závěr o vině, ve svém souhrnu se vzájemně doplňují, navazují na sebe a ve vztahu k vraždě poškozeného vylučují jiný závěr než, že se jí dopustil právě obviněný. Nejvyšší soud se neztotožnil ani s námitkami obviněného ohledně další alternativy průběhu skutkového děje, který údajně naznačil ve svém rozhodnutí soud druhého stupně. Těmito námitkami obviněný v podstatě brojí proti způsobu odůvodnění rozhodnutí soudu druhého stupně. Takové námitky jsou ve smyslu § 265a odst. 4 tr. ř. nepřípustné. Navíc, jak správně uvedl státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství byla předmětná část odůvodnění obviněným nesprávně interpretována. Odvolací soud v této části vyjádřil, že úvahy o jiném pachateli uvedeného trestného činu jsou čistě hypotetické a nemohou založit důvodnou pochybnost o vině obviněného. Slovo pravděpodobně nacházející se ve skutkové větě výroku o vině rozhodnutí soudu prvního stupně se vztahuje (jak již uvedl státní zástupce ve svém vyjádření) pouze k vymezení dne vraždy, a rozhodně nevyjadřuje pochybnost soudu o tom, že se obviněný uvedeného jednání dopustil. Nejvyšší soud shledal, že z obsahu rozhodnutí soudů obou stupňů je zřejmé, které skutečnosti vzaly za dostatečně prokázané a jejich závěry vyplývají z provedeného dokazování. Důkazy provedené soudy, hodnocené v souhrnu i jednotlivě, vedly ke zjištění skutkového stavu o němž nebyly důvodné pochybnosti, v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí soudů. Nejvyšší soud tedy dodává, že soudům obou stupňů nelze nic vytýkat, pokud jde o rozsah provedeného dokazování a následné vyhodnocení provedených důkazů. Nelze souhlasit s námitkou obviněného, že soudy své závěry o jeho vině postavily převážně na výpovědi utajeného svědka. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného J. H. podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné, a to pouze z důvodu jediné hmotně právní námitky o nenaplnění znaků trestného činu. Pro úplnost je třeba dodat, že Nejvyšší soud nerozhodoval o přerušení výkonu trestu, neboť předseda senátu soudu prvního stupně ve smyslu ustanovení § 265h odst. 3 tr. ř. návrh na přerušení výkonu trestu nepodal. K postupu podle § 265o odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud neshledal důvody.

https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=51356&Section=1&IdPara=1&ParaC=2

Vyhláška ze dne 24.5.2001, kterou se zrušuje vyhláška Ministerstva kultury č. 52/2000 Sb., kterou se určuje regionální příslušnost příjemců regionálního povinného výtisku periodického tisku 8.6.2001 | Sbírka: 182/2001 Sb. | Částka: 69/2001 Aktivní derogace: 52/2000 Sb. ze dne 24. května 2001, Ministerstvo kultury stanoví podle § 8 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb. a zákona č. 272/1996 Sb.: Vyhláška č. 52/2000 Sb., kterou se určuje regionální příslušnost příjemců regionálního povinného výtisku periodického tisku, se zrušuje.

http://kraken.slv.cz/32Cdo2438/2014

32 Cdo 2438/2014 Datum rozhodnutí: 02.12.2014 Nej vyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. , se sídlem v Břeclavi, Čechova 1300/23, PSČ 690 11, identifikační číslo osoby 49455168, zastoupené JUDr. Jiřím Dobišarem, advokátem se sídlem v Břeclavi, Smetanovo nábřeží 956/6, proti žalované TLAK SMOLÍK s.r.o. , se sídlem v Praze 3, Žižkov, Husinecká 903/10, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 25510509, zastoupené JUDr. Radkou Buzrlovou, advokátkou se sídlem v Břeclavi, Za Kasárnami 3432/36a, o zaplacení 230 232 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cm 126/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. října 2013, č. j. 8 Cmo 120/2013-322, takto: II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 11 422 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce JUDr. Jiřího Dobišara. Žalovaná podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku v rozsahu, v němž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. října 2012, č. j. 4 Cm 126/2010-275, v části vyhovujícího výroku ve věci samé, v níž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 208 961,08 Kč, změnil ho v částech, v nichž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 89 429,56 Kč od 13. ledna 2010 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 119 531,52 Kč od 15. června 2009 ve výši 0,5 % denně tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni z částek 89 429,56 Kč a 119 531,52 Kč úrok z prodlení dle specifikace ve výroku rozhodnutí, a rozhodl o nákladech mezi účastnicemi za řízení před soudy obou stupňů. Vzhledem k datu vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále jen o. s. ř. ). Dovolání trpí vadou, neboť dovolatelka v dovolání oproti požadavkům vymezeným pro obsah dovolání v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení § 237 o. s. ř.). Požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Pouhý odkaz na § 237 o. s. ř., jak učinil dovolatelka, není postačující, a to již proto, že v tomto zákonném ustanovení jsou uvedeny celkem čtyři rozdílné předpoklady přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, jež je veřejnosti k dispozici in www.nsoud.cz), přičemž musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Uvedený nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.), dovolatelce uplynula dne 17. února 2014 (srov. ustanovení § 57 odst. 2 větu první a druhou o. s. ř.). Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.

http://docplayer.cz/108160159-Odbor-dopravy-oddeleni-dopravy-a-komunikaci.html

1 MĚSTSKÝ ÚŘAD CHRUDIM tel.: , fax: Resselovo náměstí 77, Chrudim Odbor dopravy, oddělení dopravy a komunikací Adresa pracoviště: Pardubická 67, Chrudim IDDS : 3y8b2pi, IČO: Spis. zn.: CR /2018 Č. j.: CR /2018 ODP/Ši Váš dopis ze dne Vaše značka: Spis. a skart. znak a lhůta: V/20 Počet listů: 3 Počet příloh: 2 Vyřizuje: Šikl Milan Tel.: V Chrudimi dne: Veřejná vyhláška Oznámení o návrhu opatření obecné povahy Městský úřad Chrudim, Odbor dopravy, oddělení dopravy a komunikací jako příslušný správní úřad dle ustanovení 124 odst. 6 a 77 odst. 1 písm. c) zákona číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o provozu na PK ), na základě návrhu (žádosti) příspěvkové organizace Správa a údržba silnic Pardubického kraje (IČO ), se sídlem Doubravice 98, Pardubice (dále i žadatel ), ze dne , vlastního zjištění, písemného vyjádření Policie České republiky, Krajského ředitelství police Pardubického kraje, Územního odboru Chrudim, Dopravního inspektorátu (dále i policie ), ze dne pod č.j. KRPE /ČJ k úpravě provozu na pozemních komunikacích dle ustanovení 77 odst. 1 písm. c) zákona o provozu na PK a po projednání tohoto návrhu opatření obecné povahy dle ustanovení 172 odst. 1 zákona číslo 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon 500/2004 Sb. ), s policií jako dotčeným orgánem státní správy v řízení při stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, o z n a m u j e v souladu s ustanovením 172 a 173 zákona č. 500/2004 Sb. návrh opatření obecné povahy spočívající ve stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci silnici III/ v ulici Na Ručičce v obci Proseč, a to v úseku mostu ev. č (viz příloha č.1). Předmětem návrhu stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích - úprava provozu na pozemních komunikacích provedená dopravními značkami, světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály a dopravními zařízeními (dále i DZ ) dle vyhlášky číslo 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je 2 - úprava stávajícího DZ Zákaz vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez (č. B 13) s údajem 6 t spočívající ve změně údaje na 1,5 t, - odstranění stávajícího DZ a) Zákaz vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost připadající na nápravu přesahuje vyznačenou mez (č. B 14) b) Směrovací deska se šikmými pruhy se sklonem vlevo (č. Z 4a) a Směrovací deska se šikmými pruhy se sklonem vpravo (č. Z 4b) [dřívější označení Směrovací deska levá (č. Z 4d) a Směrovací deska pravá (č. Z 4e)], - umístění nového DZ Zákaz vjezdu vozidel, jejichž šířka přesahuje vyznačenou mez (č. B 15) s údajem 2,0 m a dopravního zařízení Betonová svodidla - viz příloha č.2 (DZ v příloze je pouze schéma). Realizace výše uvedené místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, resp. umístění výše uvedených DZ zahrnuje mimo jiného i zajištění níže uvedeného: 1) Umístění a provedení stanoveného DZ bude v souladu s ustanovením zákona č. 361/2000 Sb., vyhlášky č. 294/2015 Sb., TP 65 - Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích (s účinností od ), TP 100 Zásady pro orientační dopravní značení na pozemních komunikacích (s účinností od ), TP 133 Zásady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích (s účinností od ), ČSN EN až ČSN EN a dle ČSN EN 1436, ve znění pozdějších změn a doplňků. Na pozemních komunikacích nebo jejich součástech (chodníky) určených pro pěší provoz i v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb. 2) K vymezení nově dané volné šířky (2,0 m) na mostě bude užito DZ Betonová svodidla, a to schváleného typu i provedení (TP 114, TP 139 a Technické podmínky výrobce). 3) Před umístěním (instalací) svislých dopravních značek musí být v případě potřeby vytýčeny inženýrské sítě. Instalací dopravních značek nesmí dojít k narušení nadzemních a podzemních inženýrských sítí. 4) DZ bude umístěno na silničním pozemku předmětné pozemní komunikace. Při umístění mimo silniční pozemek je nutno zajistit (vlastníkem/správcem pozemní komunikace) souhlas vlastníka dotčeného pozemku. V případě místní komunikace v zastavěném území obce a průjezdního úseku silnice lze v nezbytně nutných případech postupovat dle ustanovení 35 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 13/1997 Sb. ). 5) Předmětná místní úprava provozu na pozemních komunikacích bude realizována na náklady žadatele. 6) Nově stanovené a umístěné DZ se stane dle příslušných ustanovení zákona č. 13/1997 Sb. součástí nebo příslušenstvím dotčené silnice, která je ve vlastnictví veřejnoprávní korporace Pardubický kraj. Vlastník, příp. správce předmětné silnice bude povinen udržovat a obnovovat stanovené DZ na vlastní náklady. 7) Vydané Opatření obecné povahy - stanovení místní úpravy provozu na jehož základě bude výše uvedená místní úprava provozu na pozemních komunikacích provedena nebude nahrazovat stavební povolení, stanovisko, posouzení, příp. vyjádření vyžadovaná jinými zvláštními předpisy. 8) Městský úřad Chrudim, Odbor dopravy, oddělení dopravy a komunikací bude mít vyhrazené právo vydané Opatření obecné povahy - stanovení místní úpravy provozu, resp. místní úpravu provozu na předmětných pozemních komunikacích provedenou uvedenými DZ změnit nebo doplnit, pokud to bude vyžadovat naléhavá situace nebo veřejný zájem. č.j. CR /2018 ODP/Ši 2/ 3 Předmětná místní úprava provozu na pozemních komunikacích bude stanovena na dobu neurčitou (do doby provedení rekonstrukce mostního objektu). Odůvodnění: Městský úřad Chrudim, Odbor dopravy, oddělení dopravy a komunikací jako příslušný správní úřad obdržel dne návrh (žádost) příspěvkové organizace Správa a údržba silnic Pardubického kraje (IČO ), se sídlem Doubravice 98, Pardubice, na stanovení místní úpravy provozu na silnici III/ v úseku mostu ev.č v ulici Na Ručičce v obci Proseč, a to na základě závěrů provedené Hlavní mostní prohlídky daného mostu ze dne a následného zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích do doby provedení jeho rekonstrukce. Podaný návrh (žádost) byl doplněn i o písemné vyjádření policie k předmětné místní úpravě provozu na pozemních komunikacích ze dne pod č.j. KRPE /ČJ Správní úřad na základě podaného návrhu provedl shlédnutí místa samého a zjistil, že jsou nutné větší úpravy DZ (místní úpravy provozu), než které jsou navrhovány (požadovány). Stávající DZ umístěné u tohoto mostu na základě stanovení místní úpravy provozu Opatřením obecné povahy vydaným naším správním úřadem dne pod č.j. CR /2016 ODP/Ši, je nutno upravit nejen v rozsahu stávajícího DZ č. B 13, ale odstranit i stávající DZ č. B 14 a č. Z 4a a č. Z 4b. Dále je nutno DZ č. B 14 nahradit DZ č. 15 a DZ č. Z 4 svodidly. DZ č. P 7 a č. P 8 upravující přednost v jízdě je s ohledem na malou vzdálenost mostu od křižovatky se silnicí III/354 5 nutno zachovat, aby vozidla přijíždějící po silnici III/354 5 nezůstala stát v křižovatce. S ohledem na tento stav správní úřad zhotovil situační plánek s DZ, ve kterém zohlednil návrh DZ z výše uvedené mostní prohlídky (žádosti), stávající uspořádání silnic (blízkost křižovatky se silnicí III/354 5) a celkovou dopravní situaci v daném úseku. Na základě podaného návrhu (žádosti), shlédnutí místa samého a po zhotovení situačního plánku s DZ k označení změny zatížitelnosti mostu zpracoval správní úřad předmětný návrh opatření obecné povahy, který byl v souladu s ustanovením 172 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. projednán dne s policií jako dotčeným orgánem státní zprávy. Předložený výsledek mostní prohlídky, vydané Opatření obecné povahy ze dne a písemné vyjádření policie tvoří podklady tohoto řízení. Městský úřad Chrudim, Odbor dopravy, oddělení dopravy a komunikací v souladu s ustanovením 172 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. v y z ý v á dotčené osoby, aby k tomuto návrhu opatření obecné povahy podávaly připomínky nebo námitky, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jeho zveřejnění na úřední desce správního orgánu, který návrh doručuje (Městský úřad Chrudim). Podle 172 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. může k návrhu opatření obecné povahy kdokoliv, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit u Městského úřadu Chrudim, Odboru dopravy, oddělení dopravy písemné připomínky. Podle 172 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. mohou vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy č.j. CR /2018 ODP/Ši 3/ 4 mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, podat u Městského úřadu Chrudim, Odboru dopravy, oddělení dopravy proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky. Zmeškání úkonu nelze prominout. Připomínky se podávají v písemné podobě a musí splňovat rámcové náležitosti podání podle ustanovení 37 zákona č. 500/2004 Sb. O námitkách rozhoduje správní orgán, který opatření obecné povahy vydává. Nechá-li se některá osoba zastupovat, předloží jeho zástupce plnou moc. otisk úředního razítka Milan Šikl v.r. oprávněná úřední osoba Příloha: 1x Situace místa (příloha č.1) 1x Situační plánek s DZ (příloha č.2) Tento návrh opatření obecné povahy musí být vyvěšen po dobu nejméně 30-ti dnů na úřední desce orgánu, který písemnost doručuje a zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se návrh považuje za doručený. Tento návrh opatření obecné povahy bude rovněž vyvěšen po dobu nejméně 30-ti dnů na úřední desce Městského úřadu Proseč, o které tímto úřad žádáme. Následně prosíme o zaslání návrhu opatření zpět, a to s vyznačením dne vyvěšení a dne sejmutí tohoto návrhu z úřední desky. Vyvěšeno dne:... Sejmuto dne: Podpis a razítko orgánu, který potvrzuje vyvěšení oznámení na úřední desce a jeho následné sejmutí č.j. CR /2018 ODP/Ši 4/ 5 Obdrží: - dotčené osoby v souladu s ustanovením 172 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. veřejnou vyhláškou, a to v souladu s 25 téhož zákona vyvěšením návrhu opatření (písemnosti) na úřední desce správního úřadu a současně jeho zveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup - Správa a údržba silnic Pardubického kraje, IDDS: ffhk8fq - Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, Územní odbor Chrudim, Dopravní inspektorát, IDDS: ndihp32 - Město Proseč, IDDS: mgdb3h7 - Městský úřad Proseč (vyvěšení na úřední desku), IDDS: mgdb3h7 - Městský úřad Chrudim, Odbor kanceláře tajemníka, Pardubická 67, Chrudim, který se tímto žádá o vyvěšení návrhu opatření na úřední desce úřadu po dobu nejméně 30-ti dnů a o jeho následné zaslání zpět, a to s vyznačením dne vyvěšení a dne sejmutí tohoto návrhu z úřední desky č.j. CR /2018 ODP/Ši 5/

http://www.nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/archivAktualit?open&Start=221&Count=10

Nejvyšší soud zveřejnil rozhodnutí v restitučním sporu o obraz Madony z Veveří Senát Nejvyššího soudu v čele s předsedou senátu JUDr. Janem Eliášem, Ph.D., rozhodl o zrušení rozsudku Městského soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť odvolací soud dostatečně zřetelně nepředestřel své úvahy týkající se účelového sepjetí žalobkyní požadované movité věci (obraz „Madona z Veveří“) s jejím nemovitým majetkem, takže Nejvyšší soud nemohl náležitě přezkoumat shodu úvah odvolacího soudu s jím podaným výkladem relevantní právní úpravy. Nejvyšší soud navštívila místopředsedkyně Nejvyššího kasačního soudu Bulharské republiky Nejvyšší soud navštívila dne 5. 12. 2016 místopředsedkyně Nejvyššího kasačního soudu Bulharské republiky Dariya Prodanova, kterou doprovázeli také další soudci této vrcholné bulharské justiční instituce. Nejvyšší kasační soud Bulharské republiky je obdobou Nejvyššího soudu, jeho činnost je přitom rozložena do třech kolegií. Kromě kolegia trestního je to dále kolegium občanskoprávní a třetím kolegiem je samostatné kolegium obchodní. Právě obchodnímu kolegiu zároveň Dariya Prodanova předsedá. Limity transparentní justice Nejvyšší soud Slovenské republiky uspořádal ve dnech 30. 11. – 2. 12. 2016 v rámci předsednictví Slovenské republiky v Radě EU mezinárodní konferenci na téma Limity transparentní justice, která se konala za účasti předsedů nejvyšších soudů členských států Evropské unie, soudců, tiskových mluvčích vrcholných soudů a zástupců médií v bratislavském hotelu Radisson Blue Carlton. Konference se zabývala legislativním rámcem komunikace soudů s médii, otázkou veřejnosti soudních řízení a ochrany soukromí, rostoucím vlivem nových médií a sociálních sítí a vhodnosti prezentace soudů na sociálních sítích, kontrolou justice ze strany veřejnosti a také externí a interní komunikací soudů. Nejvyšší soud zveřejnil anonymizované rozhodnutí sp. zn. 11 Tdo 1131/2016 Senát č. 11 trestního kolegia Nejvyššího soudu vydal na neveřejném jednání dne 18. 10. 2016 usnesení, kterým vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce a částečně zrušil osvobozující rozsudky Obvodního soudu Praha 2 a Městského soudu Praha, vydané ve prospěch provozovatelky tzv. growshopů. Obvodnímu soudu pro Prahu 2 zároveň přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a zavázal jej k respektování právního názoru Nejvyššího soudu. Nově je anonymizovaná verze předmětného rozhodnutí veřejně dostupná také na webu Nejvyššího soudu. Tisková zpráva – Peněžité tresty Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud společně usilují o to, aby soudy v České republice více využívaly možnosti udělování alternativních trestů, konkrétně peněžitých trestů. K této problematice se proto ve středu 23. listopadu konala společná tisková konference. Statistiky hovoří o tom, že peněžité tresty tvoří v České republice jen zhruba 4% všech udělovaných trestů (údaj za rok 2015). Většina z nich je přitom udělena ve spojitosti s trestnou činností v dopravě. Peněžité tresty jsou však účinným postihem rovněž u pachatelů majetkové a hospodářské trestné činnosti. Institut návrhu na zrušení rozhodčího nálezu nemůže sloužit jako opravný prostředek proti rozhodčímu nálezu Nejvyšší soud zveřejnil rozhodnutí ve věci návrhu na zrušení rozhodčího nálezu, projednávaného pod sp. zn. 23 Cdo 4584/2015. V odůvodnění svého usnesení znovu judikoval, že institut návrhu na zrušení rozhodčího nálezu nemůže sloužit jako opravný prostředek proti rozhodčímu nálezu. Soud v řízení o zrušení rozhodčího nálezu pouze zkoumá, zda v konkrétním rozhodčím řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem případu byla straně rozhodčího řízení poskytnuta dostatečná možnost k uplatnění jejich procesních práv a zda se procesním postupem rozhodčího soudu jedna strana nedostala do nerovného postavení vůči druhé straně. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k problematice rozhodování o výživném pro nezletilé děti Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu schválilo stanovisko k zjišťování možností, schopností a majetkových poměrů povinného v řízení o výživném pro nezletilé děti. Tematicky se stanovisko zabývá vyživovací povinností prarodičů a dalších předků vůči dítěti, náležitostmi odůvodnění rozhodnutí o schválení dohody rodičů o výživném, vyživovací povinnosti osob, které mají příjem z jiné než závislé činnosti, či otázkou, zda lze po 1. 1. 2014 spolu s dlužným výživným přiznat oprávněnému i zákonné úroky z prodlení. Prohlášení předsedy Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D. k účasti na oslavách 28. října na Pražském hradě Pozvání do Vladislavského sálu Pražského hradu u příležitosti oslav Dne vzniku samostatného československého státu je pro mne příležitostí, abych si i já s patřičnou úctou a hrdostí připomněl zásluhy všech, kdo se v roce 1918 zasloužili o vznik naší první republiky. Ani na chvíli jsem se proto nezaobíral otázkou, že bych snad měl svoji účast z jakýchkoli důvodů odřeknout. Jde o nejvýznamnější státní svátek naší země, při jehož oslavě bychom měli všichni společně zapomenout na vlastní zájmy, politické půtky či jiné rozepře a zamyslet se nad hrdinstvím a odkazem našich předků. Svou účastí 28. října na Pražském hradě chci tedy důstojně oslavit vzpomínku na počátky budování naší demokracie a obnovení svrchovanosti českého národa. Nejvyšší soud bude v příštím roce organizovat mezinárodní konferenci „Závaznost soudních rozhodnutí“ „Jednou z priorit Nejvyššího soudu v rámci předsednictví České republiky ve Výboru ministrů Rady Evropy je upozornit na účinky rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie a na vztah ústavního soudu a obecných soudů v procesu nalézání práva“, říká předseda Pavel Šámal. „Stejně tak jako v České republice, tak i v dalších zemích střední a východní Evropy, je mezi orgány ochrany ústavnosti a obecnými soudy určité pnutí a cílem plánované konference je tento stav zlepšit“, dodává předseda Nejvyššího soudu. Konference, jež se koná v Brně od 19. do 21. 6. 2017 za účasti předsedů ústavních a nejvyšších soudů 47 členských států Rady Evropy, bude nejdůležitější justiční událostí příštího roku. Předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. se ve dnech 20. – 22. října 2016 zúčastnil kolokvia a valného shromáždění Sítě předsedů Nejvyšších soudů členských států Evropské unie. Hlavním cílem Sítě předsedů Nejvyšších soudů členských států Evropské unie je užší vzájemná spolupráce nejvyšších soudů a výměna názorů a zkušeností ze soudní praxe. Síť se zabývá legislativními návrhy předkládanými evropskými institucemi, zejména ve věcech trestněprávních a občanskoprávních, diskutuje o otázkách správy soudnictví v jednotlivých zemích, vztazích justice a dalších mocí ve státě, hrozbách pro soudcovskou nezávislost a institucionálně zajišťuje spolupráci analytických útvarů nejvyšších soudů. << Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 Další >>

https://www.bebedeparis.cz/cms/nakupni-podminky

Nákupní podmínky | bebedeparis czech, s. r. o. > Nákupní podmínky obchodní společnosti bebedeparis czech, s.r.o. se sídlem Pavlovova 586/8, 736 01 Havířov-Město identifikační číslo: 07686510 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 76811 1.1 Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) obchodní společnosti bebedeparis czech, s.r.o., se sídlem Pavlovova 586/8, 736 01 Havířov-Město, identifikační číslo: 07686510, zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ostravě, oddíl C, vložka 76811 (dále jen „prodávající“) upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístěné na internetové adrese www.bebedeparis.cz (dále jen „webová stránka“), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“). 3.3 Webové rozhraní obchodu obsahuje také informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží. Informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží uvedené ve webovém rozhraní obchodu platí pouze v případech, kdy je zboží doručováno v rámci území České republiky a ostatních zemí Evropy. Ohledně dodávek do jiných destinací bude sjednána individuální cena za dopravu a kupující bude o této ceně předem informován. - 3.4.1 objednávaném zboží (objednávané zboží „vloží“ kupující do elektronického nákupního košíku webového rozhraní obchodu), - 3.4.2 způsobu úhrady kupní ceny zboží, údaje o požadovaném způsobu doručení objednávaného zboží 3.5 Před zasláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko „Koupit“. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávající neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení kupujícímu potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v uživatelském účtu či v objednávce (dále jen „elektronická adresa kupujícího“). - bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č. ú. 2301540421/2010, vedený u společnosti Fio banka, a.s. (dále jen „účet prodávajícího“); - bezhotovostně platební kartou přes platební bránu GoPay; 4.3 Prodávající požaduje od kupujícího uhrazení celé kupní ceny ještě před odesláním zboží. 5.1 Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení § 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo osobou obdarovanou. 5.2 Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 4.1. či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do třiceti(30) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využit vzorový formulář poskytovaný prodávajícím, jenž tvoří přílohu obchodních podmínek. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího [email protected]. 5.3 V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 4.2. obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být prodávajícímu vráceno do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od smlouvy prodávajícímu. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou. 5.4 V případě odstoupení od smlouvy dle čl. 4.2. obchodních podmínek vrátí prodávající peněžní prostředky přijaté od kupujícího do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, a to stejným způsobem, jakým je prodávající od kupujícího přijal. Prodávající je taktéž oprávněn vrátit plnění poskytnuté kupujícím již při vrácení zboží kupujícím či jiným způsobem, pokud s tím kupující bude souhlasit a nevzniknou tím kupujícímu další náklady. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky kupujícímu dříve, než mu kupující zboží vrátí nebo prokáže, že zboží prodávajícímu odeslal. 6.1 V případě, že je z důvodů na straně kupujícího nutno zboží doručovat opakovaně nebo jiným způsobem, než bylo uvedeno v objednávce, je kupující povinen uhradit náklady spojené s opakovaným doručováním zboží, resp. náklady spojené s jiným způsobem doručení. 6.2 Při převzetí zboží od přepravce je kupující nebo obdarovaný povinen zkontrolovat neporušenost obalů zboží a v případě jakýchkoliv závad toto neprodleně oznámit přepravci i společnost bebedeparis czech, s.r.o. telefonicky na číslo 602 211 478 nebo na email: [email protected]. V případě shledání porušení obalu svědčícího o neoprávněném vniknutí do zásilky nemusí kupující zásilku od přepravce převzít. 6.3 Další práva a povinnosti stran při přepravě zboží mohou upravit zvláštní dodací podmínky prodávajícího, jsou-li prodávajícím vydány. - 7.2.1 má zboží vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, má takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, 7.3 Práva z vadného plnění uplatňuje kupující u prodávajícího na adrese jeho provozovny, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží. Za okamžik uplatnění reklamace se považuje okamžik, kdy prodávající obdržel od kupujícího reklamované zboží. 8.2 Prodávající není ve vztahu ke kupujícímu vázán žádnými kodexy chování ve smyslu ustanovení §1826 odst. 1 písm. e) občanského zákoníku. 8.3 Mimosoudní vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy [email protected]. Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. Zákazník má v mimosoudním řešení právo obrátit se na třetí stranu a tou třetí stranou je Česká obchodní inspekce. 8.5 Kupující tímto přebírá na sebe nebezpečí změny okolností ve smyslu §1765 odst. 2 občanského zákoníku. 9.2 Kupující souhlasí se zpracováním těchto svých osobních údajů: jméno a příjmení, adresa bydliště, identifikační číslo, daňové identifikační číslo, adresa elektronické pošty, telefonní číslo (dále společně vše jen jako„ osobní údaje“). 12.2 Je-li některé ustanovení obchodních podmínek neplatné nebo neúčinné, nebo se takovým stane, namísto neplatných ustanovení nastoupí ustanovení, jehož smysl se neplatnému ustanovení co nejvíce přibližuje. Neplatností nebo neúčinností jednoho ustanovení není dotčená platnost ostatních ustanovení. 12.5 Kontaktní údaje prodávajícího:adresa pro doručování bebedeparis czech, s.r.o., Dělnická 884/41,735 64 Havířov-Prostřední Suchá, adresa elektronické pošty: [email protected], telefon 602 211 478. V Havířově dne 6. května 2019

http://kraken.slv.cz/2Afs140/2006

2Afs140/2006 è. j. 2 Afs 140/2006-56 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Vojtìcha ©imíèka a soudcù JUDr. Karla ©imky a JUDr. Milu¹e Do¹kové v právní vìci ¾alobce: R. D., zastoupeného Milanem Greplem, daòovým poradcem, sídlem v Mratínì, Mírovice, Tøeboradická 49, proti ¾alovanému: Finanènímu øeditelství v Brnì, se sídlem nám. Svobody 4, Brno, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alovaného proti rozhodnutí Krajského soudu v Brnì ze dne 2. 11. 2005, è. j. 31 Ca 71/2005-29, Rozsudek Krajského soudu v Brnì ze dne 2. 11. 2005, è. j. 31 Ca 71/2005-29 s e z r u ¹ u j e a vìc s e v r a c í tomuto soudu k dal¹ímu øízení. O d ù v o d n ì n í: I. Vèas podanou kasaèní stí¾ností brojil ¾alovaný (dále stì¾ovatel ) proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brnì, kterým bylo zru¹eno správní rozhodnutí ¾alovaného ze dne 22. 4. 2003, è. j. FØ 110/6575/02-0107, jako¾ i jemu pøedcházejícího rozhodnutí Finanèního úøadu v Telèi ze dne 4. 6. 2002, è. j. 11895/02/317970/9312 (dodateèný platební výmìr è. 1020000038). Nezákonnost rozhodnutí spoèívající v nepøezkoumatelnosti shledal krajský soud ve skuteènosti, ¾e toto rozhodnutí není opøeno o konkrétní ustanovení hmotnì právního pøedpisu, podle nìho¾ bylo rozhodnuto o daòových povinnostech ¾alobce. Rozhodnutím ¾alovaného bylo podle § 50 odst. 6 zákona è. 337/1992 Sb., o správì daní a poplatkù, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen daòový øád ), zamítnuto odvolání ¾alobce proti vý¹e uvedenému rozhodnutí Finanèního úøadu v Telèi na základ danì, daò a ztrátu z pøíjmu fyzických osob za zdaòovací období roku 1998, kterým správce danì vymìøil ¾alobci daò ve vý¹i 58 912 Kè a daòovou ztrátu ve vý¹i 0.00 Kè. Podle názoru stì¾ovatele krajský soud v kasaèní stí¾ností napadeném rozsudku nepostupoval v souladu s právním názorem Nejvy¹¹ího správního soudu vyjádøeným v rozsudku è. j. 2 Afs 43/2005-90, by» v odùvodnìní pøedmìtného rozsudku uvedl, ¾e jeho závìry zcela korespondují s právním názorem vysloveným Nejvy¹¹ím správním soudem v citovaném rozsudku. V této skuteènosti stì¾ovatel spatøuje dùvod kasaèní stí¾nosti podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s.-jinou vadu øízení pøede soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve vìci samé. Krajský soud úèelovì vytrhl èást odùvodnìní rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu a o z kontextu vytr¾ený text opøel svùj závìr, ¾e postupoval tak, jak mu ukládá ustanovení § 110 odst. 3 s. ø. s. Navíc závìr, ¾e je nutno po¾adovat z dùvodu srozumitelnosti a pøezkoumatelnosti rozhodnutí, aby ve výroku rozhodnutí bylo uvedeno konkrétní ustanovení právního pøedpisu, podle nìho¾ bylo o povinnostech daòového subjektu rozhodnuto, pøedmìtný rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu neobsahuje. Podle stì¾ovatele krajský soud nevyjádøil, v èem spatøuje nepøezkoumatelnost rozhodnutí odvolacího orgánu (soudem uvedené dùvody se týkají prvostupòového správního rozhodnutí), v èem¾ lze rovnì¾ spatøovat dùvod kasaèní stí¾nosti podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s.-nepøezkoumatelnost spoèívající v nedostatku dùvodù rozhodnutí. Stì¾ovatel dále namítá nesrozumitelnost rozsudku krajského soudu, nebo» soud konstatoval, ¾e po¾adavek na uvedení ustanovení hmotnì právního pøedpisu je zvýrazòován skuteèností, ¾e hmotnì právní pøedpisy procházejí pravidelnými zmìnami a nejinak je tomu i v pøípadì pøedpisu procesního, i kdy¾ pøedmìtný dodateèný platební výmìr obsahoval uvedení konkrétního v procesnì právní daòové úpravy. Stì¾ovatel také pova¾uje za nesrozumitelné tvrzení soudu, ¾e výrok rozhodnutí správce danì musí být po obsahové stránce jasný, srozumitelný, pøesný a urèitý, aby mohl být závazný a vykonatelný. Podle stì¾ovatele je rozhodnutí vykonatelné, jestli¾e obsahuje pøesnou individualizaci oprávnìného a povinného, vymezení práv a povinností k plnìní, rozsah a obsah plnìní a pøesnì stanovenou lhùtu k plnìní, co¾ pøedmìtné rozhodnutí splòuje. Dùvod pro podání kasaèní stí¾nosti podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s. spatøuje stì¾ovatel v následujících skuteènostech. Podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ø. s. je dùvodem pro zru¹ení rozhodnutí pro vady øízení nepøezkoumatelnost spoèívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku dùvodù rozhodnutí. Dodateèný platební výmìr Finanèního úøadu v Telèi ze dne 4. 6. 2002, è. j. 11895/02/317970/9312 podle stì¾ovatele obecné po¾adavky na srozumitelnost rozhodnutí splòuje, nebo» je zøejmé, v jaké vý¹i byla dodateènì vymìøena daò, o jakou daò se jednalo, za jaké zdaòovací období a komu byla tato daò vymìøena. Souèasnì je v dodateèném platebním výmìru uvedeno èíslo jednací zprávy o daòové kontrole. Ke stejnému závìru, toti¾ ¾e je pøedmìtným platebním výmìrem obsahujícím ve výroku uvedení pouze hmotnì právního pøedpisu, zcela konkrétnì, jednoznaènì a srozumitelnì daòová povinnost stanovena, dospìl i Nejvy¹¹í správní soud ve svém rozsudku ze dne 11. 5. 2005, è. j. 1 Afs 29/2005-82, resp. v rozsudku ze dne 11. 5. 2005, è. j. 1 Afs 134/2004-95, na které krajský soud ve svém rozsudku odkazuje. Z hlediska legislativnì technické úpravy jednotlivých daní nelze po správci danì po¾adovat, aby v pøípadì hmotnì právních pøedpisù upravujících jednotlivé danì ve výroku rozhodnutí uvádìl konkrétní ustanovení právního pøedpisu, podle kterého rozhodoval. Musel by toti¾ podle stì¾ovatele uvádìt témìø v¹echna ustanovení zákona upravujícího pøíslu¹nou daò, proto¾e pøi vymìøení danì jsou posuzovány v¹echny prvky dané právní konstrukce. Pokud krajský soud dovodil, ¾e s ohledem na po¾adavek pøesnosti, jasnosti, srozumitelnosti a urèitosti rozhodnutí je nezbytné, aby výrok rozhodnutí prvostupòového správce danì obsahoval konkrétní ustanovení hmotnì právního pøedpisu, podle nìho¾ bylo o povinnostech daòového subjektu rozhodnuto, nelze tento po¾adavek splnit, nebo» není rozhodováno pouze podle jednoho ustanovení hmotnì právní úpravy. Uvedení konkrétních ustanovení hmotnì právního pøedpisu ve výroku rozhodnutí by podle názoru stì¾ovatele bylo na újmu srozumitelnosti rozhodnutí (viz rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu è. j. 2 Afs 43/2005-90). Stì¾ovatel pro podporu svého tvrzení dále odkazuje na konstantní judikaturu Nejvy¹¹ího správního soudu. Krajský soud ve své argumentaci uvedl, ¾e uvedený platební výmìr správce danì je svou povahou individuálním správním aktem, který má v daòovém øízení povahu meritorního rozhodnutí a je výsledkem rozhodovací èinnosti správce danì. Vydáním platebního výmìru správce danì realizuje své pravomoci, vyjadøuje projev vùle jako vykonavatele veøejné správy v konkrétní vìci, smìøuje proti daòovému subjektu jako adresátu veøejnoprávního aktu a sleduje zákonem stanovený úèel, který je v pøípadì daòového øízení vyjádøen v ustanovení § 2 odst. 2 daòového øádu. Tento zákon vymezuje obsahové a formální nále¾itosti autoritativního rozhodnutí v ustanoveni § 32, které v odstavci 2 pod písmeny a) a¾ g) stanoví základní nále¾itosti, je¾ musí rozhodnutí správce danì obsahovat. Rozhodnutí správce danì jako jakékoliv jiné správní rozhodnutí musí splòovat po¾adavky zákonem stanovené, pøièem¾ výrok samotného rozhodnutí, jím¾ je zasahováno do práv a povinností úèastníkù daòového øízen,í musí jednoznaènì formulovat rozhodnutí správce danì ve vìci samé. Výrok rozhodnutí správce danì ukládající povinnosti daòovému subjektu musí být po obsahové stránce jasný, srozumitelný, pøesný a urèitý, aby mohl být závazný a vykonatelný. Pøesto¾e daòový øád v ustanovení § 32 i výslovnì nestanoví, aby bylo obligatornì ve výroku rozhodnutí pøesnì uvádìno konkrétní ustanovení právního pøedpisu, které správce danì v øízení aplikoval, je nutno právì z dùvodu srozumitelnosti a pøezkoumatelnosti rozhodnutí správcù danì po¾adovat, aby ve výroku jejich rozhodnutí bylo uvedeno konkrétní ustanovení právního pøedpisu, podle nìho¾ bylo o povinnostech daòového subjektu rozhodnuto. Pojem právní pøedpisy , který daòový øád v ustanovení § 32 pou¾ívá, nelze interpretovat tak, ¾e postaèí jen oznaèení obecnì závazného právního pøedpisu, na jeho¾ základì je povinnost ukládána, ale smyslem tohoto kogentního ustanovení je, aby z rozhodnutí zcela jasnì vyplývalo, ke kterému konkrétnímu ustanovení zákona se ukládaná povinnost vá¾e, co¾ v¾dy vy¾aduje nejen uvedení v øízení aplikované normy, ale té¾ jejího konkrétního ustanovení. Po¾adavek na pøesné uvedení konkrétního ustanovení právního pøedpisu proto vy¾aduje nejen uvedení konkrétního paragrafu pøíslu¹ného zákona, ale pøípadnì odstavce a písmene pøíslu¹né právní normy, podle ní¾ správce danì hmotnì právnì meritornì rozhodl, a to ve spojení s odkazem na pøíslu¹né ustanovení právní normy, podle ní¾ rozhodoval procesnì. Oprávnìný po¾adavek na uvedení ustanovení hmotnì právního pøedpisu aplikovaného v daòovém øízení je zvýrazòován skuteèností, ¾e prvostupòové správní rozhodnutí nemusí obsahovat odùvodnìní, proto ji¾ samotný výrok rozhodnutí musí být vyèerpávající, aby byl pøesvìdèivý a zejména pøezkoumatelný, navíc v situaci, kdy hmotnì právní pøedpisy ukládající daòovým subjektùm daòové povinnosti procházejí pravidelnými zmìnami a dílèími novelami a nejinak je tomu i v pøípadì pøedpisu procesního. S ohledem na shora uvedené skuteènosti a souvislosti lze uèinit závìr o nepøezkoumatelnosti a tudí¾ nezákonnosti samotného prvostupòového správního rozhodnutí, které není opøeno o konkrétní ustanoveni hmotnì právního pøedpisu, podle nìho¾ bylo rozhodnuto o daòových povinnostech ¾alobce. Krajský soud v Brnì je v dané vìci vázán právním názorem Nejvy¹¹ího správního soudu, který vyslovil v projednávané vìci závìr, dle kterého absence uvedení konkrétního ustanovení hmotnì právního pøedpisu aplikovaného na daný pøípad není nedostatkem základní nále¾itostí daòového rozhodnutí s dùsledky nicotnosti aktu, nicménì absence konkrétního hmotnì právního ustanovení je pova¾ována za vadu rozhodnutí. Pøi respektování tohoto právního názoru má Krajský soud v Brnì zato, ¾e údaj o aplikaci konkrétního ustanovení hmotnì právního pøedpisu mìl být v projednávané vìci souèástí výroku prvostupòového správního rozhodnutí, byt se nejedná o jeho obligatorní nále¾itost, jak konstatoval Nejvy¹¹í správní soud. Z dùvodu právní jistoty a srozumitelnosti rozhodnutí pro jeho adresáta má soud za to, ¾e v tomto pøípadì lze oprávnìnì trvat na uvedení konkrétního ustanovení hmotnì právního pøedpisu, který byl na danou vìc aplikován, a to ji¾ ve výroku platebního výmìru, nebo» pouze takový výrok lze pova¾ovat za konkrétní, jednoznaèný a srozumitelný. Jakkoli tedy Krajský soud v Brnì s absencí údaje o konkrétním ustanovení hmotnì právního pøedpisu ve výroku prvostupòového rozhodnutí správce danì nemù¾e v dané vìci spojovat v intencích právního názoru Nejvy¹¹ího správního soudu nicotnost prvostupòového rozhodnutí, nezbývá mu ne¾ konstatovat, ¾e prvostupòové správní rozhodnutí je sice aktem existujícím a platným, av¹ak nezákonným pro jeho nepøezkoumatelnost. Rozhodl-li krajský soud na základì tohoto závìru, nezbývá ne¾ konstatovat, ¾e poru¹il svou povinnost respektovat právní názor Nejvy¹¹ího správního soudu. Tato povinnost je stanovena v § 110 odst. 3 s. ø. s., kde se praví, ¾e zru¹í-li Nejvy¹¹í správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu vìc k dal¹ímu øízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvy¹¹ím správním soudem ve zru¹ovacím rozhodnutí, a krajský soud byl na ni upozornìn rovnì¾ v rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 2. 6. 2005, è. j. 2 Afs 43/2005-90. Jak vyplývá ze správního spisu, výrok dodateèného platebního výmìru Finanèního úøadu v Telèi ze dne 4. 6. 2002, è. j. 11895/02/317970/9312, è. 1020000038 v pasá¾i, v ní¾ jsou uvedeny pou¾ité právní pøedpisy, zní: ( ) Podle zákona è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákona o daních z pøíjmù ) a § 46 odst. 7 zákona è. 337/1992 Sb., o správì daní a poplatkù ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákona o správì daní a poplatkù ), Vám shora uvedený správce danì dodateènì: ( ) Rozhodl-li krajský soud v neprospìch stì¾ovatele a svùj závìr odùvodnil tím, ¾e prvostupòové správní rozhodnutí shledává nezákonným pro nepøezkoumatelnost, jednal ve zcela jasném rozporu s povinností, je¾ je mu stanovena §110 odst. 3 s. ø. s, nebo» Nejvy¹¹í správní soud v rozhodnutí, kterým byl krajský soud vázán, výslovnì konstatoval, ¾e v posuzovaném pøípadì prvostupòové správní rozhodnutí vyhovuje v¹em nále¾itostem, které daòový øád po¾aduje. Za této situace Nejvy¹¹í správní soud zcela pøisvìdèuje námitce stì¾ovatele, ¾e krajský soud v kasaèní stí¾ností napadeném rozsudku nepostupoval v souladu s právním názorem Nejvy¹¹ího správního soudu vyjádøeném v rozsudku è. j. 2 Afs 43/2005-90, by» v odùvodnìní pøedmìtného rozsudku uvedl, ¾e jeho závìry zcela korespondují s právním názorem vysloveným Nejvy¹¹ím správním soudem v uvedeném rozsudku. Nejvy¹¹í správní soud proto dospìl k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost je dùvodná a napadený rozsudek Krajského soudu v Brnì ze dne 2. 11. 2005, è. j. 31 Ca 71/2005-29, je nezákonný a proto jej zru¹il. Krajský soud v Brnì je v dal¹ím øízení vázán právním názorem vysloveným Nejvy¹¹ím správním soudem v tomto rozsudku (§ 110 odst. 3 s. ø. s.). Zároveò je i nadále vázán právním názorem obsa¾eným v pøedchozím rozsudku ze dne 2. 6. 2005, è. j. 2 Afs 43/2005-90, co¾ konkrétnì znamená, ¾e ve svém novém rozhodnutí ji¾ krajský soud akceptuje, ¾e dodateèný platební výmìr obsahoval v¹echny formální nále¾itosti, které zákon po¾aduje, a nebyl tedy nicotný ani nezákonný; a nebude nadále setrvávat na svém názoru, ¾e tomu tak není, a to obcházením právního názoru zdej¹ího soudu, tedy cestou, je¾ je seznatelná z rozsudku nyní ru¹eného.

http://www.usoud.cz/de/aktualne/text-nalezu-ustavniho-soudu-ii-us-48510/

Text nálezu Ústavního soudu II. ÚS 485/10 - Ústavní soud ÚvodAktuálněText nálezu Ústavního soudu II. ÚS 485/10 Text nálezu Ústavního soudu II. ÚS 485/10 18.05.2010 Ústavní soud rozhodl dne 13. dubna 2010 v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelek 1) L. S.a 2) nezletilé M. S., v pěstounské péči, zastoupených Mgr. Davidem Strupkem, advokátem, se sídlem Jungmannova 31, 110 00 Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2009 sp. zn. 30 Cdo 4096/2009 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2009 sp. zn. 24 Co 138/2009, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Praze jako účastníků řízení, se souhlasem účastníků řízení bez ústního jednání, t a k t o : I. Nerespektováním principů obsažených v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 8 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod byla usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2009 sp. zn. 30 Cdo 4096/2009 a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2009 sp. zn. 24 Co 138/2009 porušena základní práva stěžovatelek garantovaná čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.II. Tato rozhodnutí se proto ruší. O d ů v o d n ě n í : I.1. Ústavní stížností zaslanou Ústavnímu soudu dne 17. 2. 2010, tedy podanou ve lhůtě 60 dnů od doručení napadeného rozhodnutí [ust. §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“)], se stěžovatelky domáhaly zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Praze s tvrzením, že jimi byla porušena jejich základní práva garantovaná čl. 6 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).2. K ústavní stížnosti byl rovněž připojen návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, jemuž Ústavní soud usnesením ze dne 2. března 2010 č. j. II. ÚS 485/10-12, podle ust. § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, vyhověl a odložil vykonatelnost v záhlaví citovaných rozhodnutí do doby rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.3. Stěžovatelky v ústavní stížnosti namítané porušení práva na spravedlivý proces spatřovaly v tom, že stěžovatelka 2), jako nezletilá, byla v řízení zastoupena kolizním opatrovníkem, který byl zároveň navrhovatelem opatření, jež zásadním způsobem zasahuje do rodinného života stěžovatelek. Dle názoru stěžovatelek tak došlo ke kolizi zájmů, když navrhovatel a kolizní opatrovník v jedné osobě činí jménem druhé stěžovatelky procesní úkony tak, aby odrážely jeho stanovisko uvedené v návrhu. Zákon sice předpokládá, že orgán sociálně-právní ochrany dětí jedná v zájmu nezletilých účastníků řízení, nicméně správnost procesního stanoviska tohoto orgánu není před vydáním soudního rozhodnutí nesporná, přičemž ani v nesporných řízeních nejsou účastníci zbaveni práv vyplývajících ze zásad kontradiktornosti procesu. Tím, že navrhovatel tak zásadního rozhodnutí [pozn. osvojení (dále též „adopce“) dítěte bez souhlasu rodiče] je zároveň procesním zástupcem dítěte, je ještě před soudním rozhodnutím předjímáno, že rozhodnutí v zájmu dítěte je. Dítě pak v řízení formálně-procesně vystupuje jako osoba, která se k návrhu připojuje, odlišný procesní postoj dítěte je účinně vyloučen. V této souvislosti odkázaly stěžovatelky na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) ve věci Havelka a další proti České republice ze dne 21. 6. 2007, kde ESLP uvedl, že je politovánihodné, že nezletilé děti byly zastoupeny navrhujícím orgánem sociálně-právní ochrany dětí v řízení o nařízení ústavní výchovy. Stěžovatelky jsou toho názoru, že platí-li tento princip v případě ústavní výchovy, což je výchovné opatření dočasného charakteru, pak a fortiori musí platit i v případě, kdy je navrhováno opatření, jež rodinu roztrhne nezvratným způsobem. Stěžovatelky dále uvedly, že k obdobnému závěru, tedy že orgán sociálně-právní ochrany dětí jako navrhovatel ústavní výchovy nezletilých nemůže být současně jejich kolizním opatrovníkem, dospěl paradoxně sám senát 24 Co Krajského soudu v Praze ve svém usnesení ze dne 15. 8. 2008 sp. zn. 24 Co 332/2008.4. K zásahu do práva na rodinný život mělo dle názoru stěžovatelek dojít pozitivistickým a formalistickým přístupem krajského soudu k dikci ust. § 68 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOR“), který nejen že vylučuje individuální posouzení okolností případu, ale je v rozporu s moderními trendy v oblasti právní úpravy práva na rodinný život a jeho ústavně konformním výkladem. Jelikož se jedná o nejzávažnější formu zásahu do práva na rodinný život, která je definitivní a nezvratná, je třeba mnohem přísněji posoudit splnění všech náležitostí předepsaných zákonem a ústavním pořádkem, tedy zjistit skutečný nezájem rodičů o nezletilé s ohledem na konkrétní okolnosti tak, aby přetržení rodinného svazku bylo oprávněným zásahem dle čl. 8 odst. 2 Úmluvy, přičemž samotné formální naplnění skutkových znaků dle ust. § 68 odst. 1 písm. a) ZOR nemůže stačit. V této souvislosti odkázaly stěžovatelky na nález Ústavního soudu ze dne 28. 1. 2004 sp. zn. I. ÚS 669/02 (N 11/32 SbNU 97, všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na nalus.usoud.cz), ve kterém Ústavní soud uvedl, že podmínky stanovené v ust. § 68 odst. 1 písm. a) ZOR musí být splněny beze zbytku a nesmí existovat nejmenší pochybnost o tom, že v konkrétním případě splněny nejsou; musí se přihlížet i k mezím možností rodičů, k jejich sociálním poměrům, schopnosti jejich sociální orientace, stupni jejich inteligence a vzdělání. V daném případě však obecné soudy nijak nehodnotily tvrzení první stěžovatelky, že k posuzovanému intervalu pasivity přispěla neúnosná sociální situace, která stěžovatelce neumožňovala po určitou dobu cestovat na návštěvy. Obecné soudy dále zcela nepřiléhavě v odůvodnění napadených rozhodnutí přeceňovaly význam telefonátů u dítěte ve věku 1,5 až 2 let, když jejich smysluplnost je poněkud pochybná.5. Další pochybení obecných soudů při hodnocení, zda je třeba souhlasu rodiče dítěte k jeho osvojení, spočívá dle stěžovatelek v nesplnění pozitivních povinností veřejné moci tak, jak je vymezil ESLP ve svém rozsudku ze dne 8. 7. 1987 ve věci W. vs. Spojené království. V tomto rozhodnutí uvedl ESLP, že při rozhodování, zda je třeba souhlasu rodiče k adopci dítěte, je nutná maximální ochrana proti libovůli. Příslušné úvahy autorit veřejné moci musí zahrnovat úvahy o stanovisku a zájmech pokrevních rodičů a tyto autority se s nimi musí náležitě vypořádat. Může se tak stát jednak na základě neustálého monitorování, jednak na základě pravidelného kontaktu a pravidelné komunikace mezi pracovníky příslušné autority a rodiči. V daném případě shledal ESLP porušení čl. 8 Úmluvy, když pokrevní rodiče nebyli upozorněni a varováni ohledně následků jejich jednání, a to včetně adopce (upozorněni byli pouze na možnost umístění dítěte do dlouhodobé pěstounské péče). Dle názoru stěžovatelek měl orgán sociálně-právní ochrany dětí upozornit první stěžovatelku na možné následky jejího „nezájmu“ a aktivně s ní projednávat a monitorovat jeho důvody. Podání návrhu pak mělo předcházet důrazné varování o možném osvojení bez souhlasu rodiče. Trvalé a nezvratné roztržení svazku mezi biologickým rodičem a dítětem nelze dle názoru stěžovatelek opřít o zásadu, že neznalost práva neomlouvá, ev. o zásadu vigilantibus iura, a to i s ohledem na to, že právo na rodinný život zde svědčí i dítěti, které by nemělo trpět újmu na právech jen pro eventuální nedbalost či neznalost rodiče. Stěžovatelky uzavřely, že s ohledem na výše uvedené a skutečnost, že rodiče z problematického sociálního prostředí či s nízkým vzděláním často neví, jak značnému riziku se svou šestiměsíční pasivitou vystavují, je řádné poučení a varování nezbytné.6. Proto, s ohledem na výše uvedené, stěžovatelky navrhly, aby Ústavní soud v záhlaví citovaná rozhodnutí Krajského soudu v Praze a Nejvyššího soudu svým nálezem zrušil. Stěžovatelky k tomu uvedly, že ústavní stížnost formálně směřuje i proti rozhodnutí dovolacího soudu, ačkoli se jedná o rozhodnutí správné, neboť dle očekávání bylo dovolání stěžovatelek jako nepřípustné odmítnuto. Stěžovatelky však na základě poučení v rozsudku krajského soudu z opatrnosti podaly ve věci dovolání, byť o jeho přípustnosti měly od počátku zásadní pochybnosti (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 8. 2009 sp. zn. II. ÚS 1902/09). Pokud by však došlo ke kasaci rozhodnutí pouze odvolacího soudu, ocitlo by se usnesení dovolacího soudu v procesním vakuu.7. Ústavní soud vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k ústavní stížnosti. Nejvyšší soud prostřednictvím příslušného předsedy senátu 30 Cdo JUDr. Karla Podolky plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a uvedl, že jeho správnost stěžovatelky ostatně nezpochybňují, přičemž nepřednesl účastnický návrh na rozhodnutí Ústavního soudu. Krajský soud v Praze prostřednictvím příslušné předsedkyně senátu 24 Co JUDr. Šárky Kamenické v důvodech, pro které bylo určeno, že k osvojení nezletilé stěžovatelky 2) není třeba souhlasu matky - stěžovatelky 1), plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. K tvrzenému zásahu do práva na spravedlivý proces (viz bod 3) uvedl krajský soud, že s ohledem na ust. § 68 odst. 3 ZOR je stěžovatelkami citovaná judikatura nepřípadná, neboť v řízení podle ust. § 180a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), je orgán sociálně-právní ochrany dětí jako navrhovatel ze zákona též opatrovníkem dítěte. Krajský soud podobně jako Nejvyšší soud neučinil účastnický návrh na rozhodnutí Ústavního soudu.8. Ústavní soud dále vyzval vedlejšího účastníka (Městský úřad v Dobříši, jako orgán sociálně-právní ochrany dětí, který byl v řízení opatrovníkem nezletilé) k vyjádření se ve stanovené lhůtě k ústavní stížnosti s poučením, že neobdrží-li Ústavní soud v určené lhůtě předmětné vyjádření, bude mít za to, že se postavení vedlejšího účastníka vzdal (ust. § 28 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Vedlejší účastník se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, tedy se svého účastenství na řízení vzdal.9. Podle ust. § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Účastníci souhlas poskytli a od ústního jednání bylo upuštěno. II. 10. Ústavní soud se nejprve zabýval formálními náležitostmi podané ústavní stížnosti a v té souvislosti především aktivní legitimací, resp. způsobilostí k procesním úkonům nezletilé. Z ustálené rozhodovací činnosti Ústavního soudu plyne, že v situacích, kdy je vedlejším účastníkem řízení nezletilá osoba a Ústavní soud ústavní stížnost neodmítá, je takovéto osobě pravidelně ustanovován procesní opatrovník (viz např. nález sp. zn. III. ÚS 1206/09 ze dne 23. 2. 2010). Vychází se přitom v souladu s ust. § 63 zákona o Ústavním soudu z ust. § 20 ve spojení s ust. § 29 odst. 1 o. s. ř. a ve spojení s ust. § 83 odst. 1 ZOR. Z této praxe však s ohledem na odlišné postavení nezletilé nelze vyjít (byť se vzhledem k níže uvedenému jedná de facto o řízení o omezení rodičovské zodpovědnosti). Inspirativní není ani případ řešený nálezem ze dne 24. 9. 1998 sp. zn. II. ÚS 125/98 (N 105/12 SbNU 87), v němž vystupovaly nezletilé osoby jako jediní stěžovatelé ve věci úpravy jejich styku s otcem. Tehdy byla nezletilým na jedné straně přiznána procesní způsobilost v řízení před Ústavním soudem s ohledem na jejich věk (11 a 12 let) a rozumovou úroveň zjištěnou obecnými soudy, ale současně jim byl ustanoven pro toto řízení jako opatrovník orgán péče o dítě.11. Je nutno vyjít z toho, že stěžovatelem může být jakákoliv fyzická osoba, které svědčí tvrzené ústavně zaručené základní právo nebo svoboda, a to bez ohledu na její způsobilost k právním úkonům či věk. Ústavní stížnost přitom směřuje proti rozhodnutí v řízení dle ust. § 180a o. s. ř., které bylo zahájeno na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jež má být v takových situacích ze zákona opatrovníkem dítěte (viz ust. § 68 odst. 3 ZOR). Vedle nezletilé podala ústavní stížnost i její matka, která zmocnila advokáta i k zastupování nezletilé. Aniž by Ústavní soud v posuzovaném případě cítil potřebu uvažovat nad jiným možným opatrovníkem nezletilé pro řízení před Ústavním soudem, když opatrovník nezletilé dostal řádný prostor k vyjádření (bod 8), a zejména protože v daném případě nehrozí kolize mezi procesními zájmy stěžovatelek navzájem (pozn. otec nezletilé není v rodném listě uveden) a vzhledem k charakteru řízení před Ústavním soudem (viz ust. § 48 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), přiklonil se k názoru teorie. Podle ní pokud stěžovatel nemá plnou způsobilost k právním úkonům pro nedostatek věku, může za něj podat ústavní stížnost jeho zákonný zástupce, který též udělí plnou moc advokátovi (viz Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I.: Zákon o Ústavním soudu s komentářem. Praha: Aspi, 2007. str. 404, bod 9). Ústavní soud tedy uzavírá, že stěžovatelka 2) se souhlasem stěžovatelky 1), své zákonné zástupkyně, zmocnila advokáta k podání ústavní stížnosti, a proto formálním náležitostem ústavní stížnosti bylo v daném případě učiněno zadost (obdobně nález sp. zn. II. ÚS 1945/08 ze dne 2. 4. 2009). III.12. Ústavní soud si k posouzení námitek a tvrzení stěžovatelek rovněž vyžádal spis Okresního soudu v Příbrami sp. zn. 5 P 36/2008, z něhož zjistil následující, pro řízení o ústavní stížnosti rozhodující skutečnosti.13. Ze zprávy Městského úřadu v Kralupech nad Vltavou, odboru sociální péče (č. l. 5) ze dne 22. 1. 2007 zjistil Ústavní soud, že na základě oznámení vyšetřující lékařky nezletilé byla v dubnu 2006 navštívena domácnost stěžovatelek, kdy matka byla sociální pracovnicí upozorněna na nutnost zlepšení stavu domácnosti, přičemž nezletilá se jevila v pořádku, nezbytné věci pro ni byly zajištěny. Z téže zprávy vyplývá, že v rámci opakovaných návštěv bylo zjištěno značné vylepšení domácnosti i přístupu matky v péči o nezletilou (květen 2006). V lednu 2007 se uskutečnila další návštěva v domácnosti stěžovatelek, kdy bylo za asistence městské policie zjištěno, že přítel matky (pozn. tvrzený otec nezletilé) je agresivní, často vůči ní používá fyzického násilí a ta má strach, že jej užije i proti nezletilé. Matka následně souhlasila s nabídnutým dobrovolným pobytem nezletilé v zařízení vyžadující okamžitou pomoc, kam byla nezletilá ještě téhož dne převezena (blíže viz zpráva ze dne 9. 1. 2007 na č. l. 36). V závěru zprávy je uvedeno, že matka má o dítě zájem, chce si upravit své životní poměry tak, aby mohla nezletilou převzít zpět do své péče. Městský úřad však dospěl k závěru, že matka není osobou schopnou zajistit řádnou péči o nezletilou. Usnesením ze dne 1. 3. 2007 č. j. 42 P 22/2007-24 zahájil na základě výše uvedené zprávy Okresní soud v Mělníku řízení o nařízení ústavní výchovy nezletilé. Ze zprávy Městského úřadu Slaný, odboru sociálních věcí a zdravotnictví (č. l. 33), ze dne 14. 5. 2007, zjistil Ústavní soud, že matka navštívila tento odbor v březnu 2007, kdy oznámila, že by chtěla dceru do své péče. Matce bylo vysvětleno, že její nové bytové podmínky nejsou vhodné (pozn. dům na adrese Želenice 31) pro malé dítě. Ze zprávy dále vyplývá, že by se matka snad měla z uvedené adresy odstěhovat „někam na Moravu.“ Na jednání dne 24. 5. 2007 uvedla matka, že s návrhem na nařízení ústavní výchovy nezletilé nesouhlasí, již si upravila své rodinné poměry a chce nezletilou zpět do své péče; žije opět s otcem nezletilé a spolu ji každé dva týdny navštěvují. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 24. 5. 2007 č. j. 42 P 22/2007-40 byla nezletilá svěřena do péče Fondu ohrožených dětí – Klokánek Hostivice (dále též „FOD“ či „Klokánek“).14. Ze zprávy FOD (č. l. 48) ze dne 22. 1. 2008 zjistil Ústavní soud, že matka nezletilou „občas“ navštívila, naposledy dne 11. 8. 2007, kdy od tohoto data žádným způsobem neprojevuje zájem o nezletilou a „běží tak dle ust. § 68 odst. 1 písm. a) ZOR tzv. kvalifikovaný nezájem.“ FOD dále uvedl, že po uplynutí této lhůty, tj. 11. 2. 2008 hodlá požádat příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí o podání návrhu o určení „půlročního opravdového nezájmu matky o dítě“ k příslušnému soudu tak, aby v součinnosti s Krajským úřadem Středočeského kraje mohla být nezletilá předána do náhradní rodinné péče formou adopce. Ze zprávy FOD (č. l. 52) ze dne 8. 7. 2008 zjistil Ústavní soud, že v rozhodném období byl zaznamenán pouze jeden telefonní hovor (dne 17. 1. 2008), přičemž matka nezletilou nekontaktovala ani o Vánocích a narozeninách. Z tohoto důvodu podal FOD dne 12. 2. 2008 k Městskému úřadu v Kralupech nad Vltavou žádost o podání návrhu k soudu o určení nezájmu a tím i právního uvolnění dítěte k adopci (č. l. 54). Zároveň s tímto sdělením požádal FOD Okresní soud v Mělníku „o pomoc při řešení osudu dítěte,“ kdy jeho uvolněním, tedy vynesením rozsudku o určení půlročního nezájmu, bude dána možnost předání dítěte k adopci. Dne 27. 3. 2008 podal Městský úřad v Dobříši, sociální odbor k Okresnímu soudu v Příbrami návrh na vydání rozhodnutí o nezájmu matky o dítě (č. l. 53) dle ust. § 68 odst. 1 písm. a) ZOR. V tomto návrhu je uvedeno, že obsahem výše uvedeného telefonátu ze dne 17. 1. 2008 byl dotaz matky na stav dítěte a sdělení, že nemůže dojíždět na návštěvy, protože nemá auto. Ze zprávy FOD (č. l. 90) ze dne 8. 1. 2009 zjistil Ústavní soud, že další návštěvy nezletilé matkou v Klokánku se uskutečnily dne 15. 5. 2008 a 17. 5. 2008, dále pak návštěvy matky spolu s přítelem (pozn. osoba odlišná od otce dítěte) se uskutečnily ve dnech 16. 8. 2008, 12. 10. 2008, 26. 10. 2008, 9. 11. 2008, 15. 11. 2008, 18. 12. 2008 a 22. 12. 2008. V této zprávě je dále uvedeno, že matka s FOD nespolupracuje, nezletilé nevolá a nepíše. Ze zprávy Městského úřadu v Dobříši, sociálního odboru (č. l. 92), ze dne 2. 2. 2009, zjistil Ústavní soud, že matka žije se svým druhem a jejich nezletilou další dcerou a chtějí nezletilou do své péče, když tu od května 2008 pravidelně navštěvují. Úřad však na svém návrhu trvá, neboť ke dni jeho podání matka o dítě nejevila žádný zájem. Ze zprávy FOD (č. l. 94) ze dne 2. 2. 2009 plyne, že FOD provedl šetření v místě bydliště matky a dospěl k závěru, že se nejedná o prostředí vhodné k trvalému žití nezletilé, přičemž matka s přítelem hledají bydlení nové.15. Na jednání dne 4. 2. 2009 uvedla matka, že nezletilou v předmětné době nemohla navštěvovat, neměla peníze a byla bezdomovec. Na výživu nezletilé nepřispěla ničím, neboť jí o tom „nikdo nic neřekl.“ Opatrovník nezletilé uvedl, že předpokladem je umístění nezletilé do pěstounské péče, kde by matka byla účastnicí a podílela se na výživě nezletilé. Opatrovnice byla soudem dotázána, zda trvá na podaném návrhu, když o osvojení se neuvažuje, načež opatrovnice uvedla, že na podaném návrhu trvá. Rozsudkem ze dne 4. 2. 2009 č. j. 5 P 36/2009-99 rozhodl Okresní soud v Příbrami o určení „že matka L. S., nar. .... neprojevila o nezletilou M. S., nar. .... opravdový zájem v době od 12. 8. 2007 do 1. 4. 2008.“ K důvodům svého rozhodnutí uvedl okresní soud, že zprávou FOD bylo prokázáno, že matka navštívila nezletilou naposledy dne 11. 8. 2007 a do podání návrhu, tedy do dne 1. 4. 2008 žádný zájem o nezletilou neprojevila, navštívila ji až dne 15. 5. 2008. O nezletilou tedy od 12. 8. 2007 do dubna 2008 neprojevila soustavný telefonický, písemný zájem, nezajímala se vůbec o zdravotní stav, chování, vývoj. Neplnila dobrovolně svou zákonnou vyživovací povinnost, ačkoli tuto plnit mohla, mohla pracovat, nebo být evidována na úřadu práce, spolupracovat s ním a pobírat dávky státní sociální podpory. Matka dále neinformovala příslušné úřady o místě svého pobytu, nynější místo pobytu je naprosto nevyhovující k výchově nezletilé. Tedy, v době od 9. 1. 2007 do dubna 2008 si žádným způsobem neupravila své rodinné, sociální a bytové poměry, nespolupracovala se sociálními odbory tak, aby se její situace zlepšila a mohla péči o nezletilou převzít. Závěrem soud uvedl, že podmínky dle ust. § 68 ZOR posuzoval ke dni podání návrhu.16. O podaném odvolání matky nezletilé rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 4. 2009 č. j. 24 Co 138/2009-113 tak, že změnil výrok I. rozsudku okresního soudu, neboť ten neodpovídal zákonné úpravě dle ust. § 68 odst. 1 písm. a) ZOR ve spojení s ust. § 181 o. s. ř. a určil, že není třeba souhlasu matky k osvojení nezletilé. Krajský soud nad rámec argumentace obsažené v rozsudku okresního soudu uvedl, že jeden telefonát (dne 17. 1. 2008) nelze považovat za soustavný a opravdový zájem matky o nezletilou. Matka v řízení ani netvrdila žádné objektivní okolnosti, které by jí v rozhodném období bránily soustavně se o nezletilou zajímat: „[o]statně matka sama při jednání před odvolacím soudem k výzvě, aby případně uvedla tvrzení a k nim důkazy o tom, že v době od 12. 8. 2007 do 1. 4. 2008 projevila o nezletilou Moniku zájem, v čem spočíval a jak se projevoval, neboť podle obsahu spisu je zřejmé, že tento neprojevovala, výslovně uvedla, že v této době neměla kde bydlet a jak za nezletilou jezdit, takže se o ni ani nezajímala“ (str. 4 rozsudku). Odvolací soud dále uvedl, že matka sice založila rodinu s L. V. (pracujícím přes 11 let jako dělník u jedné firmy s příjmem přes 13 000 Kč) a pečuje o svoji druhorozenou dceru Denisu (matka pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 500 Kč), ovšem bydlí v domě, k němuž jí nesvědčí vlastnické ani nájemní právo (pozn. vlastníkem domu je strýc L. V.), tedy po rozhodnou dobu a v podstatě až do současnosti matka neuspořádala své sociální, zejm. pak bytové poměry (pozn. popis nynějších bytových poměrů viz str. 3 rozsudku) do té míry, aby se mohla osobně ujmout péče o nezletilou. V poučení k rozsudku pak odvolací soud uvedl, že je proti němu přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu, a to do dvou měsíců od jeho doručení.17. Ve vyjádření k dovolání matky (č. l. 124) ze dne 23. 7. 2009 uvedl Městský úřad Dobříš, sociální odbor, že vzhledem k zájmu matky o nezletilou přehodnotil svůj postoj s tím, že náhradní rodinná péče u nezletilé formou osvojení není realizovatelná a s matkou byla domluvena náhradní rodinná péče formou péče pěstounské, na které se matka bude aktivně podílet. Dovolání stěžovatelky bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2009 č. j. 30 Cdo 4096/2009-135 jako nepřípustné odmítnuto, neboť v dané věci nejde o případ omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, ani o případ nezrušitelného osvojení [ust. § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. IV. 18. Poté, co Ústavní soud konstatoval, že ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 a contrario zákona o Ústavním soudu), je podána včas a splňuje ostatní náležitosti vyžadované zákonem [§ 30 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu], přistoupil k jejímu meritornímu projednání, přičemž dospěl k závěru, že je důvodná. 19. Úkolem Ústavního soudu je jen ochrana ústavnosti, a nikoliv kontrola „běžné“ zákonnosti [čl. 83 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“)]. Ústavní soud není povolán k přezkumu správnosti aplikace „jednoduchého“ práva. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů veřejné moci porušena stěžovatelova základní práva či svobody chráněné ústavním pořádkem České republiky, protože základní práva a svobody vymezují nejen rámec normativního obsahu aplikovaných právních norem, nýbrž také rámec jejich ústavně konformní interpretace a aplikace.20. Čl. 2 odst. 3 Ústavy, resp. čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) stanovuje, že státní moc je možno uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon, přirozeně při respektu k principu proporcionality plynoucímu z požadavku právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy). Pokud se tomu tak neděje, představuje jednání či akt státní moci svévoli. Jak Ústavní soud opakovaně zdůraznil, nikoliv každé porušení norem jednoduchého práva při jejich aplikaci či interpretaci způsobuje zároveň i porušení základního práva jednotlivce. Avšak porušení některé z norem jednoduchého práva v důsledku libovůle (vykonávané např. nerespektováním kogentní normy) anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, může být způsobilé zasáhnout do základního práva a svobody jednotlivce [srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 346/01 ze dne 14. 3. 2002 (N 30/25 SbNU 237)]. Ústavní soud zasáhne vždy, zjistí-li v postupu obecných soudů prvek libovůle. V nálezu I. ÚS 534/03 např. uvedl: „[o] takové porušení stěžovatelových základních práv a svobod jde také tehdy, přehlédne-li obecný soud ústavněprávní význam zákazu libovůle, východiska, z jehož pohledu je třeba přistupovat k výkladu všech procesních principů a pravidel daných jednoduchým právem. Ústavní soud přezkoumává rozhodnutí obecných soudů i za situace, pokud zjistí, že interpretace předpisů obecnými soudy je natolik extrémní, že vybočuje z mezí ústavnosti. Tak je tomu i v případě, interpretují-li obecné soudy určité zákonné ustanovení natolik extenzivně, že tím založí povinnost jednotlivci jednat nad rozsah zákona, čímž dochází k porušení čl. 4 odst. 1 Listiny. Bylo již Ústavním soudem judikováno (např. nález sp. zn. I. ÚS 546/03), že ustanovení čl. 4 odst. 1 Listiny má dvě dimenze, přičemž ta první zpřesňuje dopad ustanovení čl. 2 odst. 2 Listiny na individuální osoby, a ta druhá představuje strukturální princip demokratického právního státu, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Stejně tak stanovování povinností soudem je limitováno zákonem při současném zachování základních práv a svobod.“ O libovůli jde, dle názoru Ústavního soudu i v případě, kdy obecné soudy nedostojí povinnosti svá rozhodnutí v příslušném ohledu řádně, tj. adekvátně, racionálně a logicky odůvodnit [např. nález sp. zn. I. ÚS 534/03 ze dne 13. 9. 2004 (N 126/34 SbNU 285),]; dále v případě, že rozhodnutí vykazuje extrémní nesoulad mezi právními závěry a provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými závěry; a dále pak v případě, je-li výklad a použití „jednoduchého“ práva v extrémním rozporu s principy spravedlnosti [např. v důsledku přepjatého formalizmu – viz např. nález sp. zn. III. ÚS 94/97 ze dne 26. 6. 1997 (N 85/8 SbNU 287)].21. Ústavní soud opakovaně ve své rozhodovací praxi zdůraznil, že z hlediska zjištění obsahu právní úpravy nelze spoléhat jen na jazykový výklad aplikovaného ustanovení, nýbrž relevantní je především účel a smysl aplikované právní normy, popř. další uznávané způsoby výkladu. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.) uvedl, že „[s]oud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci." K otázce napětí mezi doslovným a teleologickým výkladem se Ústavní soud vyslovil v řadě dalších nálezů, příp. stanovisek [viz stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st-1/96 ze dne 21. 5. 1996 (ST 1/9 SbNU 471), nález sp. zn. Pl. ÚS 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.)]. Výchozí tezi v této souvislosti zformuloval přitom v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/97. Konstatoval, že neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace, vycházející pouze z jazykového výkladu; jazykový výklad představuje toliko prvotní přiblížení se k aplikované právní normě, je východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). Tento interpretační a aplikační přístup zdůraznil Ústavní soud kupř. i v nálezu sp. zn. III. ÚS 258/03 ze dne 6. 5. 2004 (N 66/33 SbNU 155), jakož i nálezu sp. zn. III. ÚS 288/04 ze dne 16. 9. 2004 (N 132/34 SbNU 331), v němž rovněž poukázal na relevanci teleologické metody směřující k nalezení významu a působení zákona. V návaznosti na tyto teze lze říci, že v obecném základu úvah o přijetí závěru o obsahu právní normy (právního předpisu) takto vyzdvihl důležitost teleologické výkladové metody, jako interpretační přístup, který nelze pominout z ústavněprávního hlediska, a který je způsobilý v kontextu racionální argumentace představovat významný korektiv při zjišťování obsahu právní normy (viz nález sp. zn. II. ÚS 3201/08 ze dne 6. 2. 2009).22. Nad rámec rationis decidendi poukázal Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 1206/09 ze dne 23. 2. 2010 na skutečnost, že je ve věcech dle ust. § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. nucen provádět v nezbytných případech korekci právních názorů, která by však jinak příslušela Nejvyššímu soudu. Současný systém dovolacího řízení nezná jiný prostředek korekce soudního rozhodnutí, jakož i prostředek sjednocování judikatury v předmětných otázkách, než je ústavní stížnost, což je nepochybně stav nežádoucí a neodpovídající principům výkonu spravedlnosti v právním státě. V nálezu sp. zn. IV. ÚS 128/05 ze dne 10. 5. 2005 (N 100/37 SbNU 355) konstatoval Ústavní soud, že dovolací soud si musí být při výkladu a aplikaci podmínek připuštění dovolání vědom toho, že účastník řízení jím vždy sleduje ochranu svých subjektivních práv, a tak je třeba hledat vztah přiměřené rovnováhy mezi omezením práva na přístup k soudu a účelem daného typu dovolacího řízení (který současně reprezentuje veřejný zájem. Podmínky připuštění dovolání podle § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. je potom třeba vykládat tak, aby byla naplněna jak Ústavou stanovená povinnost soudů poskytovat jednotlivci ochranu jeho základních práv (čl. 4 Ústavy), tak i účel daného typu dovolacího řízení (viz bod 21). 23. Při výkladu ustanovení čl. 10 odst. 2 Listiny a ustanovení čl. 8 Úmluvy, tedy ochrany rodinného života, resp. respektu k rodinnému životu, Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 838/07 ze dne 10. 10. 2007 (N 157/47 SbNU 53) zdůraznil, že základem rodinných vazeb je tradičně biologické pouto pokrevního příbuzenství mezi členy rodiny, jakkoliv tradiční pojetí rodiny prošlo v uplynulé době vývojem [srov. nález sp. zn. II. ÚS 568/06 ze dne 20. 2. 2007 (N 33/44 SbNU 399)]. Základním prvkem rodinného života je nadále soužití rodičů a dětí (rozsudek ESLP ve věci Kutzner vs. Německo ze dne 26. 2. 2002), neboť právě v jeho rámci se má uskutečňovat péče a výchova ze strany rodičů, na niž mají děti právo podle čl. 32 odst. 4 Listiny. V důsledku oprávnění zákonodárce stanovit v souladu s čl. 32 odst. 6 Listiny podrobnosti nemůže dojít k omezení tohoto základního práva. Podle čl. 32 odst. 4 Listiny mohou být práva rodičů omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. K materiální souladnosti zásahu do základních práv a svobod se zákonem přitom podle čl. 8 odst. 2 Úmluvy dochází, sleduje-li tento zásah některý nebo některé z legitimních cílů a je-li pro jejich dosažení nezbytný, tedy zejména přiměřený sledovanému účelu (viz rozhodnutí ESLP ve věci Couillard Maugery vs. Francie ze dne 1. 7. 2004). Přičemž v rozsudku ve věci Klass a ostatní vs. Německo ze dne 6. 9. 1978 uvedl ESLP, že výjimky, které upravuje čl. 8 odst. 2 Úmluvy vyžadují restriktivní interpretaci a jejich nezbytnost v daném případě musí být přesvědčivě prokázána. Z toho plyne, že za neoprávněný zásah není možno považovat jen takový postup soudů při rozhodování o právech a povinnostech k nezletilému dítěti, který je v souladu se zákonem o rodině v jeho formální i materiální rovině [srov. usnesení sp. zn. I. ÚS 471/97 ze dne 15. 4. 1998 (U 32/10 SbNU 459)]. Jinak řečeno, je třeba zkoumat vztah veřejného statku, který představuje účel osvojení, a základního práva na rodinný život, které je sice formálně omezitelné zákonem, avšak pouze za materiálního předpokladu, že jde o opatření v demokratické společnosti nezbytné a nelze-li sledovaného cíle dosáhnout mírnějšími prostředky. I v tomto případě totiž platí, že zákon, resp. jím předvídané omezení základních práv, je třeba interpretovat ústavně konformním způsobem, tedy především tak, aby aplikace takového zákona obstála v testu proporcionality.24. Zásah do práva na rodinný život, včetně zbavení či omezení rodičovské zodpovědnosti, představuje velmi závažný zásah do základních lidských práv, a proto se musí opírat o dostatečně pádné argumenty motivované zájmem dítěte (viz rozhodnutí velkého senátu ESLP ve věci Scozzari a Giunta vs. Itálie ze dne 13. 7. 2000). Za takové lze považovat i materiální nedostatek, avšak pouze ve spojení s dalšími okolnostmi (viz nález sp. zn. II. ÚS 838/07, či rozsudek ESLP ve věci Wallová a Walla vs. Česká republika ze dne 26. 10. 2006). Jinak řečeno, možnost umístit dítě do prostředí vhodnějšího pro jeho výchovu nemůže sama o sobě odůvodňovat jeho násilné odnětí biologickým rodičům; takový zásah do práva rodičů těšit se rodinnému životu se svým dítětem musí být nadto ještě „nezbytný“ s ohledem na další okolnosti [rozsudek ESLP ve věci Havelka a ostatní vs. Česká republika ze dne 21. 6. 2007]. Orgány veřejné moci mají i pozitivní závazky, které jsou těsně spjaty s účinným respektováním rodinného života. Jakmile je tedy prokázána existence rodinného vztahu, musí orgány veřejné moci v zásadě jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet a přijmout vhodná opatření za účelem sloučení rodiče s dítětem (Kutzner proti Německu či nález sp. zn. II. ÚS 838/07), přičemž k těmto pozitivním povinnostem se řadí vedle aktivní pomoci s osobními, sociálními, zdravotními či majetkovými obtížemi i povinnost rodiče informovat a řádně poučit o možných následcích jeho jednání (viz rozsudek ESLP ve věci W. vs. Spojené království). Základní právo na nerušený rodinný život jako subjektivní veřejné právo pak ve shodě s judikaturou ESLP taktéž chrání právo rodiče na přijetí opatření ze strany státních orgánů směřujících k jeho obnovenému soužití s dítětem (viz rozsudek ESLP ve věci Eriksson vs. Švédsko ze dne 22. 6. 1989), a to v co nejkratší době, s ohledem na skutečnost, že prostý běh času může vést k nenapravitelným důsledkům pro vztahy mezi dětmi a rodičem, který s nimi nežije (viz rozsudek ESLP ve věci Ignaccolo-Zenide vs. Rumunsko ze dne 25. 1. 2000).25. S výše uvedeným pak korespondují závěry obsažené v nálezu sp. zn. I. ÚS 669/02: „[v]zhledem ke skutečnosti, že rozhodnutí podle ust. § 68 odst. 3 ZOR je výrazným zásahem do vztahu mezi rodiči a dětmi a do rodičovské zodpovědnosti stěžovatelů, musí být podmínky stanovené v § 68 odst. 1 písm. a) ZOR splněny bezezbytku a nesmí existovat nejmenší pochybnost o tom, že v konkrétním případě naplněny nejsou. Z textu uvedeného ustanovení vyplývá, že obecný soud musí zjišťovat, zda je u rodičů dítěte dán opravdový nezájem o dítě, a musí vždy přihlížet ke snaze rodičů a k mezím jejich možností. Při rozhodování o neexistenci opravdového zájmu rodičů o děti musí soud především posoudit, zda, popř. jaký mají rodiče skutečný vnitřní vztah k dětem. Soud se tedy musí zabývat i hodnocením vnějších projevů rodičů vůči dětem, vůči orgánům ve věci rozhodujícím apod., to vše s přihlédnutím k jejich snaze a možnostem, k jejich sociálním poměrům, schopnosti jejich sociální orientace, stupni jejich inteligence a vzdělání.“ V.26. Úvodem a pro zdůvodnění přípustnosti ústavní stížnosti je dle názoru Ústavního soudu třeba vymezit povahu a účel řízení dle ust. 180a o. s. ř., tedy řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, neboť právě z jejich nepochopení plynou níže uvedená pochybení obecných soudů. 27. Dle dřívější právní úpravy se o tom, zda je třeba souhlasu rodiče k osvojení dítěte rozhodovalo v rámci řízení o osvojení, kdy toto rozhodnutí mělo charakter prejudiciální a záviselo na výsledku dokazování, ovšem tak, aby nebyl zmařen účel osvojení. Tato právní úprava však kolidovala se zásadami spravedlivého procesu, když ve svém důsledku vedla k odpírání náležité ochrany práv zúčastněných osob, zejm. práva rodičů mít možnost vykonávat svá rodičovská práva jako výkon rodičovské zodpovědnosti, ale i práva nezletilého dítěte, aby o ně výkonem rodičovských práv pečovali v prvé řadě jeho pokrevní rodiče a aby vyrůstalo ve vlastní rodině. Novou právní úpravou došlo k osamostatnění řízení o tom, zda je třeba souhlasu rodiče s osvojením dítěte a vytvoření tak právních záruk, „aby základní právo rodiče na výkon jeho rodičovských práv, jako součásti jeho rodičovské zodpovědnosti vůči nezletilému dítěti, přestalo být uznáváno a respektováno až poté, co se v řádném – spravedlivém procesu, tj. především s plnou účastí samotného rodiče, zjistí, že soud pro tento závěr shledal důvody zákonem stanovené a tím společensky a mravně uznávané“ (Hrušáková, M. a kolektiv: Zákon o rodině. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck. 2005, str. 301). K samotné povaze a důsledcích takového řízení pak uvádí literatura, že „[v]zhledem k závažnosti právních důsledků těchto zjištění, neboť osvojení dítěte bez souhlasu jeho rodičů je velmi závažným zásahem do jejich rodičovské zodpovědnosti, stanoví zákon, že ověření toho, zda jsou dány zákonné podmínky k osvojení dítěte bez souhlasu rodičů, bude provedeno formou samostatného, tzv. incidenčního řízení“ (Holub, M., Nová, H., Sladká Hýklová, J.: Zákon o rodině. Komentář. 8. vydání. Praha: Linde Praha. 2007, str. 232). Rodičovskou zodpovědností se přitom v obecné rovině myslí souhrn práv a povinností upravujících péči o dítě, správu jeho majetku a zastupování dítěte v právních vztazích s nezbytným vyjádřením povinnosti chránit zájmy dítěte (viz čl. 32 odst. 4 Listiny). 28. Z výše uvedeného lze tedy učinit závěr, že řízení dle ust. § 180a o. s. ř. ve spojení s ust. § 68 ZOR je vážným zásahem do rodičovských práv a jeho předmětem je omezení rodičovské zodpovědnosti (viz též bod 25), jako předstupeň k jejímu zbavení (osvojení dítěte). K totožnému závěru je třeba dospět i za použití teleologické výkladové metody, když účelem osvojení je nahradit nezletilému dítěti chybějící stabilní rodinné prostředí v případě, že pokrevní rodiče jej nejsou schopni (ve značně restriktivním smyslu, bod 24), resp. ochotni zajistit; mezi osvojencem a osvojitelem vzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi (resp. u pokrevního rodiče dochází osvojením k právnímu zrušení rodičovské zodpovědnosti jako souhrnu jeho rodičovských práv a povinností ve vztahu k nezletilému dítěti; naproti tomu rodičovská zodpovědnost přechází na osvojitele, viz Hrušáková, M., str. 272), přičemž zásadně je k osvojení třeba souhlasu zákonného zástupce osvojovaného dítěte, tedy zpravidla pokrevního rodiče (viz ust. § 67 odst. 1 ZOR). Je tak právem rodiče v rámci výkonu jeho rodičovské zodpovědnosti udělit či neudělit s adopcí souhlas, přičemž tohoto práva může být zbaven jen po splnění zákonem předvídaných podmínek rozhodnutím soudu v řízení dle ust. § 180a o. s. ř. Jinak řečeno, byť je dle systematiky o. s. ř. zařazeno toto řízení samostatně, je nepochybné, že svým předmětem a důsledky je třeba jej považovat za zvláštní druh řízení o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti dle ust. § 176 o. s. ř.29. Vzhledem k výše uvedenému nezbývá Ústavnímu soudu než konstatovat, že Nejvyšší soud pochybil, když, vycházeje z prostého označení řízení dle ust. § 180a o. s. ř. a jeho samostatnosti v rámci systematiky procesního předpisu, nehledě na účel takového řízení (bod 21 a 22), ryze formálně odmítl dovolání stěžovatelky pro nepřípustnost dle ust. § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř., neboť se dle jeho názoru nejednalo o případ omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, ani o případ nezrušitelného osvojení. Tento názor však neobstojí ve světle výše uvedeného (bod 28) a Ústavní soud se proto přiklonil ve vztahu k ústavní stížností napadeného (byť stěžovatelkou považovaného za správné, bod 6) usnesení Nejvyššího soudu, které neodpovídá požadavkům ústavnosti a je ve svém důsledku spojeno s tím, že stěžovatelce bylo znemožněno domáhat se „stanoveným postupem“ svého práva u soudu (denegatio iustitiae), což dle konstantní judikatury Ústavního soudu zakládá porušení základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny, ke kasačnímu zásahu [obdobně nález sp. zn. III. ÚS 405/03 ze dne 23. 2. 2006 (N 45/40 SbNU 373)].30. K samotnému průběhu řízení dle ust. § 180a o. s. ř.uvádí Ústavní soud, že se neztotožňuje se závěry obecných soudů a doktríny o tom, že soud rozhoduje o splnění podmínek dle ust. § 68 odst. 1 písm. a) ZOR ke dni podání návrhu [viz bod 15 in fine, či „soud přitom rozhoduje o splnění těchto podmínek vždy ke dni podání návrhu (výjimka z jinak platné zásady stanovené v § 154 odst. 1 o. s. ř.)...“, in Hrušáková, M., str. 298)]. Výše uvedený závěr vychází z mylné interpretace doby soustavného opravdového nezájmu rodiče o dítě dle ust. § 68 odst. 1 písm. a) ZOR jako jisté kvazi propadné lhůty, kdy uplynutím šesti měsíců bez projevení zájmu o dítě rodič „ztrácí“ část své rodičovské zodpovědnosti v rozsahu práva udělit či neudělit souhlas s adopcí (bod 28), když není třeba zkoumat důvody tohoto nezájmu, jelikož tato doba je dostatečná k vyřešení osobních problémů. Takováto interpretace je však ústavně nekonformní, když vede k neproporcionálnímu omezení práva na rodinný život rodiče a dítěte (bod 23). Zákon o rodině stanovuje, že není třeba souhlasu rodiče s osvojením dítěte, jestliže po dobu nejméně šesti měsíců soustavně neprojevoval opravdový zájem o dítě. Již z jazykového výkladu předmětného ustanovení je patrno, že tato doba byla zákonodárcem stanovena jako minimální („po dobu nejméně šesti měsíců“) a jako takovou je třeba ji aplikovat při zkoumání splnění podmínek dle ust. § 68 ZOR. To ve svém důsledku znamená, že z návrhu opatrovníka dítěte musí být patrno, že tvrzený nezájem o dítě ze strany rodiče trvá alespoň šest měsíců, přičemž tato doba uplynula nejdříve ke dni podání návrhu, jinak soud návrh bez dalšího zamítne. Je-li tato podmínka splněna, soud přistoupí k samotnému zjišťování kvalifikovaného nezájmu o dítě, přičemž musí zkoumat i chování rodiče po podání návrhu do doby vydání rozhodnutí tak, aby byl v co největší míře minimalizován zásah do základních práv účastníků řízení. Tomuto závěru odpovídá i dikce ust. § 180b odst. 1 o. s. ř., které umožňuje rodiči uplatnit tzv. výhradu rebus sic stantibus, a to nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozsudku. Připustil-li by Ústavní soud výklad přijatý obecnými soudy, tedy že v případě řízení dle ust. § 180a o. s. ř. dochází k prolomení zásady, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení, byla by neproporcionálně prodlužována doba pro podání návrhu dle ust. § 180b o. s. ř., která již tak je oproti době dle ust. § 180a o. s. ř. dvojnásobná. Výše uvedenému svědčí i skutečnost, že vzhledem ke komplikovanosti mezilidských vztahů a v úvahu přicházejících krizových situací, není možno paušálně stanovit „lhůtu“ rodiči k zahájení řádného výkonu jeho rodičovských práv, když ta má charakter spíše podpurný, nýbrž je třeba pečlivě a citlivě hodnotit jeho chování a případné důvody neprojevování zájmu, zvažovat různá v úvahu přicházející opatření, přičemž adopce (zbavení rodičovské zodpovědnosti) je prostředkem nejkrajnějším.31. K důvodům rozhodnutí obecných soudů uvádí Ústavní soud, že ty dospěly k závěru, že stěžovatelka neprojevovala o nezletilou soustavný opravdový zájem, když nezletilou nenavštěvovala, netelefonovala jí, nepsala, nezajímala se o její zdravotní stav a vývoj, nikterak nepřispívala na její výživu, a nadto si nikterak neuspořádala své osobní, zejm. bytové a majetkové poměry (blíže bod 15 a 16). Ústavní soud považuje za prokázané, že v obecnými soudy posuzované době (bod 30) se matka pokusila pouze o jeden telefonický kontakt, což však v souladu s názorem odvolacího soudu nelze považovat za kvalifikovaný zájem o dítě dle ust. § 68 ZOR. Ze spisového materiálu (bod 13) je však zcela jasně patrno, že umístění dítěte do Klokánku (30 km vzdáleného od místa bydliště matky) došlo se souhlasem matky z důvodu poskytnutí nutné doby k vyřešení osobních problémů (domácí násilí) a obav o bezpečí nezletilé. V době umístění nezletilé do Klokánku žila matka se svým přítelem (tvrzený otec nezletilé), na něhož byla výživou i ubytováním odkázána, a který se vůči ní dopouštěl fyzického a psychického násilí. Ze spisu je dále patrno, že stěžovatelka zpočátku nezletilou navštěvovala, naposledy dne 11. 8. 2007 (bod 13 a 14), přičemž opakovaně uváděla, že o dítě zájem má a po vyřešení svých osobních problémů jej chce zpět do své péče. V obecnými soudy posuzované době kvalifikovaného nezájmu se matka opakovaně stěhovala, přičemž dle jejího vyjádření značnou část této doby byla zcela bez prostředků a bez ubytování. Od května 2008 pak opětovně začala nezletilou pravidelně navštěvovat a vyvíjet snahu o její navrácení do stěžovatelčiny péče. Ústavnímu soudu nezbývá než konstatovat, že obecné soudy zcela ignorovaly argumentaci stěžovatelky, kterou opakovaně vysvětlovala svou nečinnost ve vztahu k nezletilé; nadto nejen že se obecné soudy s touto argumentací nikterak nevypořádaly, ale dokonce ji považovaly za „doznání“, a tedy důkaz prokazující stěžovatelčin nezájem o dítě (bod 16). Dle názoru Ústavního soudu je argumentace stěžovatelky dostačující pro prokázání objektivních důvodů, pro které nemohla nezletilou v rozhodné době navštěvovat a v dostatečné míře zpochybňuje splnění podmínek předvídaných v ust. § 68 ZOR (bod 25). Ústavní soud nesdílí až alibistické tvrzení odvolacího soudu o tom, že matka nikterak neupravila své osobní poměry, když ta založila novou, řádně fungující rodinu, dle svých možností si opatřila bydlení, přičemž se snaží dle pokynů sociálních pracovníků o zajištění adekvátního bydlení pro výchovu nezletilé (sic!, zůstává s podivem, že pro výchovu čtyřleté nezletilé se jedná o prostředí nevhodné, kdežto pro výchovu kojence jde o prostředí nezávadné) a nezletilou pravidelně navštěvuje.32. Podle názoru Ústavního soudu závěry obecných soudů o nutnosti vyslovení kvalifikovaného nezájmu stěžovatelky vůči nezletilé, a tím jejího právního uvolnění k adopci, nerespektují ústavněprávně vymezené podmínky pro zásah do základního práva stěžovatelek na rodinný život, jak byly uvedeny výše (bod 23), resp. schází jim smysluplné propojení s jakýmkoliv ústavně chráněným účelem, když sice formálně odpovídají dikci zákona o rodině, nicméně nesledují žádný z cílů uvedených v odstavci 2 čl. 8 Úmluvy a takový zásah není pro dosažení těchto cílů „nezbytný v demokratické společnosti.“ Nezbytnost zásahu do základního práva stěžovatelek (rozhodnutí dle ust. § 68 ZOR) je nadto v daném případě prakticky vyloučena již vyjádřením opatrovnice nezletilé, když ta sama uvedla, že v případě stěžovatelky, vzhledem ke změně jejího přístupu, se o předání nezletilé k osvojení neuvažuje (bod 15 a 17). Obecné soudy se tak dopustily libovůle (bod 20), když zkoumaly splnění podmínek dle ust. § 68 ZOR jen ke dni podání návrhu (bod 30), nikterak se nevypořádaly s argumentací stěžovatelky (bod 31) a nezohlednily následné chování stěžovatelky vůči nezletilé, čímž porušily základní právo stěžovatelek na spravedlivý proces, což ve svém důsledku vedlo k zásahu do jejího práva na rodinný život ve smyslu čl. 8 odst. 1 Úmluvy.33. Celým projednávaným případem (včetně řízení dle ust. § 180a o. s. ř., nařízením ústavní výchovy, svěřením do pěstounské péče a zvažovanou adopcí) se táhne základní problém stěžovatelky, kterým je její nemajetnost a z ní vyplývající problémové bydlení. Ústavní soud vyjadřuje politování, že v podmínkách moderního demokratického právního státu 21. století, uznávajícího principy sociální solidarity a dbajícího zvýšené ochrany rodičovství a rodiny, vyplývající nejen ze základních právních norem České republiky, mezinárodních závazků (viz např. Úmluva o právech dítěte, přijatá dne 20. listopadu 1989 v New Yorku, vyhlášená sdělením Federálního ministerstva zahraničních věcí ČSFR č. 104/1991 Sb.), ale především z obecně sdíleného hodnotového rámce společnosti, může být hmotný nedostatek příčinou tak drakonického odloučení rodiče od dítěte, když právě hmotná nouze je, v porovnání z ostatními důvody, ze strany státu problém efektivně řešitelný. Každý člověk, ať nezaviněně či dílem svým přičiněním, se ve svém životě může dostat do situace, kterou není sto sám vyřešit a která mu dočasně zabraňuje řádně pečovat o své dítě. Vedle rodiny a institucí občanské společnosti je to pak především stát, který má v takových případech klíčovou roli (bod 24) a má a musí činit aktivně kroky k znovuobnovení svazku mezi biologickým rodičem a jeho dítětem, nadto v situaci, kdy stěžovatelka od počátku projevovala snahu o řešení své tíživé osobní situace, do které se dostala ne svým zaviněním. Ústavní soud, nepochybujíc o ryzích úmyslech orgánů sociálně právní ochrany dětí a FOD, se však v této souvislosti nemůže ubránit konstatování, že kdyby tyto orgány věnovaly stejnou práci aktivní pomoci matce, jako zarputile podnikaly řadu kroků k omezení jejích rodičovských práv, nemusela dnes být nezletilá v pěstounské péči a k možná již neodčinitelnému zásahu do vztahu mezi matkou a dítětem vůbec nemuselo dojít.34. Byť je to vzhledem k výše uvedenému nadbytečné, zdůrazňuje Ústavní soud, že v souladu s judikaturou ESLP je z pozitivních povinností státu (bod 24) a z nutnosti restriktivní interpretace podmínek omezení práva na rodinný život (bod 23 a 25) třeba dovodit povinnost státu rodiče nejen informovat o možnostech řešení jeho tíživé osobní situace a formách případné pomoci, ale také upozornit jej na následky jeho chování, včetně možnosti omezení či zbavení rodičovské zodpovědnosti (bod 28).35. Závěrem pak Ústavní soud uvádí, že přikročil ke kasaci ústavní stížností napadených rozhodnutí z důvodu výše uvedených, a proto se již blížeji nezabýval námitkou stěžovatelky stran postavení orgánu sociálně-právní ochrany dětí jako navrhovatele a opatrovníka (bod 3). K tomu uvádí Ústavní soud, že se plně ztotožňuje se závěry stěžovatelkou citovaného rozhodnutí ESLP ve věci Havelka a další proti České republice, nicméně ty na nyní projednávanou věc ne zcela doléhají, když v řízení dle ust. § 180a o. s. ř. není sociálně-právní orgán ochrany dětí účastníkem řízení, ale ze zákona má pouze postavení opatrovníka nezletilého dítěte (viz ust. § 68 odst. 3 ZOR). Dále Ústavní soud považuje za vhodné dodat, že zvažoval možnost zrušení toliko rozhodnutí Nejvyššího soudu, a to z důvodů uvedených v bodech 26 až 29, avšak s ohledem na povahu věci, v níž čas hraje důležitou roli, přikročil ke zrušení všech napadených rozhodnutí. 36. Ústavní soud proto ze shora uvedených důvodů ústavní stížnosti vyhověl podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížností napadená rozhodnutí podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil.P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat (§ 54 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 13. dubna 2010 Jiří Nykodým předseda senátu

https://poradna.naseduchody.cz/hodnoceni-studia-v-letech-1986-az-1996/

Poradna > Starobní důchod > Hodnocení studia v letech 1986 až 1996 Předběžně zjišťuju informace o dobách které se mi budou po dosažení důchodového věku započítávat do odpracovaných let. Dle údajů které jsem mohl dohledat na stránkách ČSSZ by se mi doby studia měly započítat do náhradních dob, které se přičtou k dobám odpracovaným, jelikož jsem studoval mezi roky 1986 – 1996. Rád bych si nechal tuto informaci potvrdit, protože od ledna 1996 a následně od ledna 2010 došlo k postupnému vyloučení těchto dob a dnes už se studium střední ani vysoké školy nezapočítává. září 1986 – červen 1990: studium střední školy (4 roky) 1990 – 1996: studium vysoké školy (6,5 roku) Rozumím-li tomu dobře, tak v mém případe se mi doba studia na střední škole započítá v plném rozsahu (přibližně tedy 4 roky, přesně počet dnů na škole od nástupu v září 1986 až do maturity v létě 1990), studium vysoké školy se mi pak započítá jen jako 80% z prvních 6 roků od věku 18 let, tj. přibližně 4,8 roku (6 let * 0,8 = 4,8), celkem tedy se mi do doby důchodového pojištění započítá přibližně 8,8 let ze studia. Mohli byste mi prosím tyto informace potvrdit? Doba prázdnin od ukončení střední školy do nástupu na vysokou školu se započítává nebo nezapočítává do studia střední školy? Základní informace o hodnocení doby studia, naleznete v tomto článku. Studium před 18. rokem věku se vám bude hodnotit plně (na 100 %), studium po 18. roce věku v rozsahu prvních šesti let tohoto studu na 80 %. Ve vašem případě je třeba ještě věnovat pozornost tomu, že studium po 18. roce věku se hodnotí v rozsahu prvních 6 let zvlášť v období před rokem 1996 (jednou šest let) a po roce 1995 (opět nových 6 let). Záleží tedy na tom, kdy vám bylo 18, resp. 24. Prázdniny mezi střední a vysokou školou se hodnotí jako doba studia. Děkuju za vyčerpávající odpověď. Jen bych ještě rád objasnil tu hranici od ledna 1996, myslím že v mém případě by neměla hrát žádný význam, jelikož vysokou školu jsem ukončil před 1.1.2010 (od kdy už se ani těch 6 let po 18. roce věku nezapočítává). Pokud jsem k 20.3.1990 dovršil 18 let, potom doba 1.9.1986 (nástup na střední školu) – 19.3.1990 (den před 18. rokem) se mi bude hodnotit plně (na 100 %), a doba 20.3.1990 – 19.3.1996 (6 let) se bude hodnotit z 80 %, je to tak? Změna právní úpravy od 1. 1. 2010 nehraje ve vaší situaci žádnou roli, protože jste studoval daleko před tímto datem a tato doba se hodnotí stále stejně. Ano, studium před 18. rokem se vám bude hodnotit plně, ale doba studia po 18. roce věku se vám na 80 % bude hodnotit až do konce studia (předpokládám červen nebo červenec 1996), protože před 1. 1. 1996 je možné hodnotit šest let studia a po 31. 12. 1995 je možné hodnotit dalších šest let studia (vy byste si započítal pouze necelé tři měsíce). Opravdu je ten výklad předpisů takovýto? Po zdárném ukončení vysoké školy v červnu 1996 jsem totiž plynule navázal na doktorandské studium, které mi trvalo až do 31.12.1999. Znamemá to tedy, že v mém konkrétním případě se mi 80 % bude hodnotit celé toto období 20.3.1990 – 31.12.1999 Tj. 80% z celých těchto 3574 dnů, tedy z více jak 9 roků a 9 měsíců namísto obvyklých 6 roků, a to díky tomu že se v lednu 1996 změnila pravidla? Tzn. celých 2859 dnů (3574 * 0.80) se mi započte do náhradní doby za studium po 18. roce? Předpokládám že to, že jsem doktorandské studium nedokončil, není pro posouzení této doby směrodatné. Zákon o důchodovém pojištění rozlišuje doby získané za “starého” zákona o sociálním zabezpečení (zákon č. 100/1988 Sb., ve znění účinném k 31. 12. 1995) a doby získané podle současného zákona (zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V § 13 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. je uvedeno: Doby pojištění a náhradní doby pojištění, které se hodnotí nyní (od 1. 1. 1996) jsou ponejvíce uvedeny v § 5 zákona č. 155/1995 Sb. Tam bylo dříve uvedeno i studium po 18. roce věku, ale poté, co bylo z náhradních doby vyškrtnuto (teď trochu zjednodušuji), bylo s některými dalšími dobami přesunuto do § 102 zákona č. 155/1995 Sb.: Zjednodušeně řečeno, k “šesti letům studia” po 31. 12. 1995 se nepřipočítává studium před 1. 1. 1996. Že se jedná o nedokončené studium, není podstatné. Moc děkuju za odpověď a vyhledání paragrafů které tuto záležitost specifikují, moc si toho cením. Jen snad poslední drobné vyjasnění, pro mne poněkud nejednoznačného znění zákona v §102 (4). Snad to bude užitečné i pro ostatní. §13 (2) je zcela srozumitelný: §13 (2) tak pokrývá období max. prvních 6 let studia po dosažení věku 18 let před 1.1.1996, v mém případě: 20.3.1990 (dosažení 18 let) – 31.12.1995 (konec platnosti stávajícího zákona), tedy 2113 dnů (přibližně 5 roků 9 měsíců), ze kterých se mi započte 80 %. Výklad §102 (4) však uvádí: Jestli dobře chápu to rozlišení dob specifikovaných ve starém a novém zákoně jak píšete, potom tedy výklad z §102 (4): ‘a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let‘ není míněno faktickou dobu PRVNÍCH 6 let mého studia po dosažení 18 let jak bych to chápal já (v mém případě 20.3.1990 – 19.3.1996), ale dalších prvních 6 let studia po dosažení 18 let V RÁMCI NOVÉHO OBDOBÍ od 1.1.1996, tak je to myšleno? V mém případě tedy období 1.1.1996 (začátek platnosti nového zákona) – 31.12.1999 (ukončení studia), tedy 1461 dnů (4 roky), ze kterých se mi opět započítá 80 %. Tzn. že započítaná náhradní doba za studium po 18. roce bude v mém případě 80% dnů součtu obou období jak před 1.1.1996, tak i po 1.1.1996, tedy za celou dobu od 20.3.1990 až do 31.12.1999. Rozumím tomu dobře, takhle je to myšleno? Ano, zákon 155/1995 Sb. nabyl účinnosti 1. 1. 1996 a doby pojištění a náhradní doby pojištění v něm uvedené se týkají období od tohoto data. Období před tímto datem se hodnotí podle právní úpravy účinné před tímto datem, tj. podle zákona č. 100/1988 Sb., ve znění účinném k 31. 12. 1995. V období od 20. 3. 1990 do 31. 12. 1999 by se vám hodnotilo 2859,2 dne (3574 x 0,8). Publikováno: 3.7.2020 , autor: K. Mařík - důchodová poradna: Starobní důchod Na přehledu dob nemám započítány prázdniny po střední a vysoké škole Započítává se doba od ukončení vysoké školy do nástupu do zaměstnání pro výpočet důchodu? Jaká je náhradní doba za období 1. 9. 1971 – 24. 9. 1975? Počítá se studium od 15 let nebo až od nástupu na SŠ?

http://kraken.slv.cz/5Tdo166/2013

5 Tdo 166/2013 5 Tdo 166/2013-71 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. března 2013 v řízení o dovoláních, která podali obvinění P. W. , L. F. , a K. O. , proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 8. 2012, sp. zn. 3 To 89/2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 40 T 2/2011, t a k t o : Podle § 23 odst. 3 tr. ř. per analogiam s e s p o j u j í ke společnému projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 165/2013 a 5 Tdo 166/2013. Obě věci budou vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 165/2013. U Krajského soudu v Brně bylo vedeno společné trestní řízení proti obviněným J. K., P. W., L. F., V. L. a K. O. Krajský soud v Brně rozhodl rozsudkem ze dne 9. 3. 2012, sp. zn. 40 T 2/2011 tak, že všechny obviněné uznal vinnými a to zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 pím. a), odst. 3 tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 a § 240 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku. Za to byli všichni obvinění odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody a to J. K. a L. F. v trvání šesti let, P. W. v trvání devíti let,V. L. v trvání pěti let a K. O. v trvání sedmi let. Všem obviněným pak soud uložil další tresty, třem z nich zákaz činnosti podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku a čtyřem trest propadnutí věci. Všichni obvinění a také státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně podali proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně odvolání. Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací nejprve rozhodl o vyloučení věci obviněného J. K. k samostatnému projednání a rozhodnutí podle § 23 odst. 1 tr. ř. (srov. č. l. 1672). Důvodem tohoto postupu byla dlouhodobá nepřítomnost jeho obhájce JUDr. Tomáše Cabalky a řízení proti obviněnému J. K. pak bylo vedeno u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 3 To 123/2012. Ve veřejném zasedání konaném dne 29. 8. 2012 projednal vrchní soud z podnětu odvolání obviněného P. W. zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o trestu ohledně tohoto obviněného a sám rozhodl tak, že mu uložil trest odnětí svobody v trvání devíti roků se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou. Dále vyslovil trest propadnutí věci. Odvolání obviněných L. F., V. L., K. O. a státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně pak Vrchní soud v Olomouci zamítl jako nedůvodná podle § 256 tr. ř. Odvolání obviněného J. K. projednal soud ve veřejném zasedání dne 17. 10. 2012 a rozhodl usnesením o jeho zamítnutí podle § 256 tr. ř. Dne 13. 2. 2013 předložil Krajský soud v Brně Nejvyššímu soudu dovolání obviněných P. W., L. F. a K. O., která podali proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 8. 2012, sp. zn. 3 To 89/2012, a dovolání obviněného J. K., jež směřovalo proti usnesení odvolacího soudu ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 3 To 123/2012. Vzhledem k tomu, že dovolání obviněného J. K. směřuje proti jinému rozhodnutí soudu druhého stupně, než kterým bylo rozhodnuto o odvoláních původně spoluobviněných P. W., L. F. a K. O., je věc u Nejvyššího soudu vedena samostatně pod sp. zn. 5 Tdo 165/2013. Obě citovaná rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, rozsudek, jako soudu odvolacího se však vztahují k téže trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 40 T 2/2011, v němž bylo konáno společné řízení proti všem spoluobviněným. Z toho důvodu a s přihlédnutím k obsahu a vzájemné souvislosti obou rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, jimž předchází rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 3. 2012, sp. zn. 40 T 2/2011, jsou dány podmínky pro konání společného řízení o mimořádných opravných prostředcích všech spoluobviněných. Proto rozhodl Nejvyšší soud podle § 23 odst. 3 tr. ř. per analogiam o spojení obou věcí ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že budou nadále vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 165/2013.

http://docplayer.cz/28230061-Popis-polozek-rozpoctu.html

POPIS POLOŽEK ROZPOČTU - PDF 1 POPIS POLOŽEK ROZPOČTU 01 Doplňkové výdaje - řízení projektu Pro tuto položku platí pravidlo způsobilosti n-1 (tzn. že způsobilé jsou výdaje, které vznikly a byly uhrazeny od 1. lednu roku, který předcházel roku vyhlášení výzvy) Mzdy členů projektového týmu: hrubá mzda, plat nebo odměna z dohod konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) zaměstnanců pracujících na projektu po dobu jeho přípravy a realizace (popř. její alikvotní část odpovídající plánovanému času odpracovanému na projektu) včetně zákonných náhrad/příplatků. Osobní náklady nesmí přesáhnout obvyklou výši v daném oboru, čase a místě. Jednotkami pro výpočet mzdy členů týmu jsou osobohodiny. Výdaje na mzdy členů projektového týmu musí být relevantní ve vztahu k projektovému týmu, tak jak jej žadatel popisuje v elektronické žádosti Benefit Odvody sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele za zaměstnance: zákonné odvody zaměstnavatele za zaměstnance pracující na daném projektu, popř. jejich alikvotní část odpovídající pracovnímu vytížení zaměstnanců na daném projektu. Způsobilými výdaji nejsou ty výdaje, které zaměstnavatel povinně hradit nemusí (např. příspěvky na penzijní připojištění, dary, poukázky na sportovní aktivity, apod.). Tyto výdaje jsou odvozeny od výdajů Mzdy členů projektového týmu Finanční výdaje a poplatky: jsou to pouze takové finanční výdaje a poplatky, které jsou nezbytné pro realizaci projektu, jako například: správní a místní poplatky může jít o notářské poplatky, výpisy z obchodního rejstříku, zápis/výpis do/z katastru nemovitostí, vydání stavebního povolení, odvody za odnětí půdy ze zemědělského a lesního půdního fondu. bankovní poplatky za mezinárodní finanční transakce tyto poplatky mohou vznikat v případě nákupu zboží ze zahraničí, a to zejména v souvislosti s platbami v zahraničních měnách a jejich následným převodem na měnu českou (nejedná se o kurzové rozdíly); výdaje na bankovní záruky nebo záruky poskytnuté jinými finančními institucemi v rozsahu stanoveném právními předpisy ČR nebo právními předpisy EU, pokud bude taková záruka vyžadována ŘO ROP MS Nákup dlouhodobého hmotného majetku: veškerý hmotný majetek určený pouze pro potřeby řízení projektu (pro členy projektového týmu), např. vybavení členů projektového týmu technikou, potřebnou pro řízení projektů (PC, kopírka, atd.). Pořízený hmotný majetek musí odpovídat potřebám projektového týmu 2 01.05 Nákup dlouhodobého nehmotného majetku: veškerý nehmotný majetek určený pouze pro potřeby řízení projektu (pro členy projektového týmu, např. vybavení členů projektového týmu softwarem pro řízení projektu). Pořízený nehmotný majetek musí odpovídat potřebám projektového týmu Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku: odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku určeného pro potřeby řízení projektu po celou dobu trvání jeho realizace, a to za předpokladu že nákup odepisovaného majetku není součástí způsobilých výdajů projektu. U příjemců, kteří neodepisují nejsou odpisy způsobilým výdajem. Podrobnější úprava problematiky odpisů je obsažena v Metodickém pokynu Způsobilé výdaje a v Metodickém pokynu pro vykazování výdajů. 02 Doplňkové výdaje - nákup služeb Audit a odborné znalecké posudky: výdaje na audit pro projekty s celkovými způsobilými výdaji nad 100 mil. Kč (výdaje na audit u ostatních projektů, jejichž celkové způsobilé výdaje nedosahují 100 mil. Kč a u nichž tento audit není vyžadován, jsou nezpůsobilé). Audit musí být proveden certifikovanou auditorskou firmou (při výběru je možno vycházet ze seznamu certifikovaných auditorů vedených Komorou auditorů ČR: Výdaje na odborné znalecké posudky jsou např. výdaje na ocenění majetku Poradenství a služby: výdaje na poradenství, analýzy a další služby, které jsou v přímé souvislosti s realizací projektu (např. řízení projektu, vedení účetnictví projektu, zpracování studií a analýz, atd.). Jedná se o oblasti finanční, ekonomickou, právní, technickou, marketingovou a další. Služby související s přípravou žádosti o dotaci a jejich povinných příloh jsou zařazeny v položce Do této položky spadají také výdaje na pojištění, ale pouze za předpokladu splnění podmínek obsažených v Metodickém pokynu Způsobilé výdaje Překlady a tlumočení: výdaje na služby překladatelů a tlumočníků spojené s realizací projektu (např. překlady materiálů vytvořených v rámci projektu cestovního ruchu do cizích jazyků).. Řídící orgán ROP MS žádnou dokumentaci v cizím jazyce nevyžaduje. Komunikace s žadatelem/příjemcem (vč. všech zpráv) probíhá v českém jazyce Výběrová řízení - zadávací dokumentace, organizace výběrového řízení: výdaje spojené s realizací výběrového řízení dle pravidel ROP MS a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, pokud je organizováno za účelem výběru dodavatelů pro realizaci projektu (jsou to výdaje např. na zpracování zadávací dokumentace, oznámení, výdaje na organizaci jednání komise, zpracování protokolů, apod.) 3 Výdaje musí být relevantní a nezbytné ve vztahu k výběrovým řízením, které žadatel uvádí v elektronické žádosti Benefit. Pravidla pro výběrová řízení pro ROP jsou popsána v Metodickém pokynu pro zadávání veřejných zakázek. 03 Doplňkové výdaje - jiné DPH, kdy není nárok na odpočet na vstupu: způsobilým výdajem je DPH pro neplátce DPH, neboť tyto osoby si nemohou nárokovat odpočet DPH na vstupu. Dále je způsobilým výdajem také DPH u plátců v případě, že nemají nárok na odpočet DPH v plné výši u daného přijatého plnění v souladu se zákonem 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Způsobilá daň je pouze ta, která se vztahuje k plněním, která jsou sama o sobě způsobilá. V případě, že plnění je způsobilé pouze z alikvotní části, pak je DPH vztahující se k tomuto plnění způsobilá ze stejné alikvotní části. Ostatní daně (přímé daně, daň dědická a darovací, silniční daň, daň z nemovitostí, daň z převodu nemovitostí, clo) způsobilé nejsou. 04 Hlavní výdaje - publicita projektu Publicita: zahrnuje výdaje na publicitu projektu, které jsou definovány v kapitole 4 Metodického pokynu Pravidla pro publicitu. - u infrastrukturních projektů a stavebních prací s celkovými způsobilými veřejnými výdaji nad EUR žadatel do této podkapitoly zahrne výdaje na velkoplošný reklamní panel (billboard) a na stálou vysvětlující tabulku (pamětní desku) - u projektů s celkovými způsobilými veřejnými výdaji nad EUR, spočívající v pořízení movitého dlouhodobého hmotného majetku žadatel do této podkapitoly zahrne výdaje na stálou vysvětlující tabulku (pamětní desku) - u projektů pod s celkovými způsobilými veřejnými výdaji pod EUR žadatel do této podkapitoly zahrne výdaje na stálou vysvětlující tabulku (pamětní desku) nebo informační štítek, případně jejich kombinaci Povinná publicita projektu, včetně jejich náležitostí a způsobů doložení, je popsána v Metodickém pokynu Pravidla pro publicitu Ostatní publicita a marketing (do 2 % celkových způsobilých výdajů): výdaje na další (povinné i nepovinné) prvky publicity (informovanosti o spolufinancování z prostředků EU a ROP MS) a výdaje na propagaci (marketing) výstupů projektu. Výdaje na ostatní publicitu projektu jsou definovány v kapitole 4 Metodického pokynu Pravidla pro publicitu takto: - u projektů s celkovými způsobilými veřejnými výdaji nad EUR žadatel do této podkapitoly povinně zahrne výdaje jeden další prostředek z definovaného seznamu technických prostředků pro zajištění publicity projektů, který nejlépe odpovídá informačním potřebám v souvislosti s realizovaným projektem 4 - žadatel může do této podkapitoly zahrnout nepovinně jakékoliv další výdaje na realizování publicity projektu Výdaje na marketing (propagaci) výstupů projektu jsou definovány v kapitole 4 Metodického pokynu Pravidla pro publicitu takto: - žadatel zde zahrnuje výdaje na propagační aktivity realizované v rámci marketingových výstupů projektu, které propagují samotné produkční výstupy (např. i ve smyslu komerční nabídky) daného projektu spolufinancovaného z prostředků EU (příjemce v těchto propagačních aktivitách povinně aplikuje pouze informační banner, veškeré další náležitosti jsou zcela v kompetenci příjemce a mohou tak např. obsahovat informace typu provozní doba, ceník, kontakt na provozovatele apod.). Poznámka ke kurzu: Přepočet EUR na Kč je prováděn dle směnného kurzu EUR/Kč, vyhlášeného Evropskou komisí pro daný měsíc, v němž je předmětná výzva ROP Moravskoslezsko vyhlášena. Při podpisu smlouvy s příjemcem dotace bude následně provedena dodatečná kontrola a přepočet dle aktuálního měsíčního směnného kurzu EUR kurzu, vyhlášeného EK. Vývoj směnného kurzu EUR/Kč, vyhlašovaného v jednotlivých měsících EK, naleznete na 05 Hlavní výdaje - stavební část a nákup technologií Zabezpečení výstavby (inženýrská činnost): odměny za odbornou práci při realizaci smlouvy (např. výdaje na stavební dozor, autorský dozor) Pořízení pozemků (do 10% celkových způsobilých výdajů): způsobilým výdajem je pořizovací cena pozemků dle znaleckého posudku (znalecký posudek nesmí být starší než 6 měsíců před datem registrace projektu a musí být vyhotovený znalcem dle zákona 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů). Podmínkou způsobilosti je rovněž skutečnost, že na nákup nemovitosti nebyla poskytnuta v posledních pěti letech před registrací žádosti dotace z veřejných zdrojů Pořízení staveb (v součtu s položkou do 50 % celkových způsobilých výdajů): při nákupu staveb je způsobilým výdajem pořizovací cena stavby dle znaleckého posudku (znalecký posudek nesmí být starší než 6 měsíců před datem registrace projektu a musí být vyhotovený znalcem dle zákona 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů). Podmínkou způsobilosti je rovněž skutečnost, že na nákup nemovitosti nebyla poskytnuta v posledních pěti letech před registrací žádosti dotace z veřejných zdrojů. V rámci leasingu je možný jak operativní tak i finanční leasing avšak pouze za předpokladu, že předmět leasingu je sám způsobilý k podpoře Dokumentace k projektu: veškeré výdaje související s přípravou žádosti o dotaci a jejich povinných příloh, a to včetně dalších souvisejících dokumentů nutných k přípravě projektu (např. výdaje na projektovou dokumentaci vč. rozpočtu ke stavebnímu a územnímu řízení, dokumentace k EIA, průzkumy a další), vyjma 5 osobních výdajů a vybavení členů projektového týmu. Je stanovena maximální výše 5 % celkových způsobilých výdajů Stavební části stavby: příprava staveniště (demolice stávajících objektů), stavební práce dle projektové dokumentace, odborné služby při realizaci stavby, sanační a demoliční práce, vyvolané investice Technologická zařízení: technologická zařízení, která budou pořizována v rámci stavební části projektu. 06 Hlavní výdaje - dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Nákup nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku: jedná se o pořízení či technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku, který slouží k realizaci cílů, výsledků a výstupů projektu. V položce je třeba uvést pouze nákup a technické zhodnocení majetku, který není zahrnut v části 05 stavební část a nákup technologií, nebo v položkách nákup dlouhodobého hmotného majetku, nákup dlouhodobého nehmotného majetku a jiný majetek. O zařazení do příslušné kategorie majetku rozhoduje účetní jednotka na základě Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Nákup dlouhodobého nehmotného majetku: jedná se o pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, který slouží k realizaci cílů, výsledků a výstupů projektu. O zařazení do příslušné kategorie majetku rozhoduje účetní jednotka na základě Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Nákup drobného dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku: majetek, pořizovaný za účelem dosažení cílů, výsledků a výstupů projektu, u něhož účetní jednotka rozhodne, že bude zařazen do této kategorie (každá účetní jednotka by tento postup měla mít upraven vnitřním předpisem). Majetek s pořizovací hodnotou menší než Kč u hmotného majetku a Kč u nehmotného majetku se musí účtovat v účetnictví příjemce do investic 1, nikoli do nákladů. V rámci vykazování výdajů bude v rozpočtu projektu, platném pro projekty programu ROP MS, uváděn takový výdaj jako investiční (ve sloupci tabulky rozpočtu pro investiční výdaje) a také v soupisce účetních dokladů bude uveden jako investiční. Výjimku z výše uvedeného pravidla pro vykazování výdajů tvoří příjemci, účtující podle vyhlášky 505/2002 Sb., kteří mohou (s ohledem na způsob účtování dle rozpočtové skladby) tento majetek zahrnovat do sloupce neinvestičního výdaje 1 Účetní jednotky, účtující podle prováděcí vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, zahrnují drobný dlouhodobý hmotný (a nehmotný) majetek do bilance (rozvahy). Je-li tedy majetek zahrnut v bilanci (rozvaze), naplňuje definici MP pro způsobilé výdaje a vícenáklady pro zařazení do položky 6 položky rozpočtu (a analogicky jako neinvestiční vykazovat také v rámci soupisky účetních dokladů). I v tomto případě, ale platí podmínka, že příjemce má tento majetek zároveň zahrnut v bilanci (rozvaze) na majetkových účtech s analytickou evidencí Jiný majetek majetek, který je definován v paragrafu 26, odstavci 3 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 07 Hlavní výdaje - jiné DPH, kdy není nárok na odpočet na vstupu: způsobilým výdajem je DPH pro neplátce DPH, neboť tyto osoby si nemohou nárokovat odpočet DPH na vstupu. Dále je způsobilým výdaje také DPH u plátců v případě, že nemají nárok na odpočet DPH v plné výši u daného přijatého plnění v souladu se zákonem 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Způsobilá daň je pouze ta, která se vztahuje k plněním, která jsou sama o sobě způsobilá.v případě, že plnění je způsobilé pouze z alikvotní části, pak je DPH vztahující se k tomuto plnění způsobilá ze stejné alikvotní části. Ostatní daně (přímé daně, daň dědická a darovací, silniční daň, daň z nemovitostí, daň z převodu nemovitostí, clo) způsobilé nejsou Ostatní (specifikujte): případné další výdaje, které nebylo možné zařadit do žádné z předchozích položek rozpočtu a které jsou způsobilé, přičemž u takovýchto výdajů bude vyžadována jejich podrobná specifikace ve studii proveditelnosti s uvedením důvodu, proč nemohly být zařazeny do některé z ostatních položek rozpočtu. U projektů předkládaných v rámci oblasti podpory 2.4 a dílčí oblasti podpory budou do této položky zahrnuty veškeré způsobilé výdaje projektu (vyjma výdajů spadajících do kapitoly rozpočtu 01 Doplňkové výdaje řízení projektu). Tyto výdaje budou v rozpočtu rozčleněny do podpoložek a následně ještě podrobněji popsány ve studii proveditelnosti. Do této položky budou zařazeny také cestovní náhrady u projektů realizovaných v rámci oblastí podpory 2.4, 3.1, 5.2 a dílčí oblasti podpory Křížové financování - mzdy Mzdy: hrubá mzda, plat nebo odměna z dohod konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) zaměstnanců pracujících na aktivitách povolených a realizovaných v rámci křížového financování projektu (popř. její alikvotní část odpovídající plánovanému času odpracovanému na projektu) včetně zákonných náhrad/příplatků. Osobní náklady nesmí přesáhnout obvyklou výši v daném oboru, čase a místě. Výdaje na mzdy se týkají nově zaměstnaných nebo stávajících pracovníků, jejichž pracovní činnost se týká výstupů projektu Odvody sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele za zaměstnance: zákonné odvody zaměstnavatele za zaměstnance vykonávající dané aktivity, popř. jejich alikvotní část odpovídající pracovnímu vytížení zaměstnanců na daném projektu. Způsobilými 7 výdaji nejsou ty výdaje, které zaměstnavatel povinně hradit nemusí (např. příspěvky na penzijní připojištění, dary, poukázky na sportovní aktivity, apod.) Tyto výdaje jsou odvozeny od výdajů Mzdy 09 Křížové financování provoz tyto položky budou využívány pouze v případě umožnění financování provozu výstupů projektu v rámci křížového financování, a to pouze po povolenou dobu Cestovní náhrady: jízdní výdaje (jízdné veřejným dopravním prostředkem, letenky, předplacené jízdenky, taxi, předplacené jízdenky, náhrada za použití soukromého a služebního vozidla), výdaje na auto, ubytování, stravné, nutné vedlejší výdaje (např. parkovné, pojištění na zahraničních pracovních cestách) dle zákona č.262/2006. Cestovní náhrady je možno uplatňovat pouze pro pracovníky zaměstnané na pracovních místech vzniklých v souvislosti s realizací projektu (příp. i pro stávající zaměstnance, kteří se podílí na výstupech projektu vzniklých v investiční fázi). Je možné uplatňovat pouze takové výdaje, které byly vynaloženy podle pravidel hospodárnosti Spotřební zboží a provozní materiál: spotřební zboží a provozní materiál nutný pro provoz výstupů a výsledků projektu, které byly vytvořené v rámci investiční fáze a jsou popsány ve studii proveditelnosti Telefon, fax, poštovné, internet: výdaje na telefon, fax, poštovné a internet spojené s provozem výstupů a výsledků projektu, které byly vytvořené v rámci investiční fáze a jsou popsány ve studii proveditelnosti Voda, paliva, energie, úklid: výdaje na vodu, paliva, energii a úklid spojené s provozem výstupů projektů, které byly vytvořené v rámci investiční fáze a jsou popsány ve studii proveditelnosti (např. projekt zaměřený na vznik nového denního stacionáře) Odpisy: odpisy majetku po povolenou dobu křížového financování za předpokladu, že nákup odepisovaného majetku není součástí způsobilých výdajů projektu (např. odpisy stroje v chráněné dílně, jejíž vybudování a následný provoz byl předmětem projektu avšak příslušný stroj byl již před realizací projektu ve vlastnictví organizace). U příjemců, kteří neodepisují nejsou odpisy způsobilým výdajem. Podrobnější úprava problematiky odpisů je obsažena v Metodickém pokynu Způsobilé výdaje a v Metodickém pokynu pro vykazování výdajů. 10 Křížové financování - služby Publikace/školící materiály/manuály: výdaje na pořízení či tisk publikací, školicích materiálů nebo manuálů pro specifické potřeby daného vzdělávacího kurzu 8 10.02 Vzdělávací služby lektoři: výdaje za lektory poskytující vzdělávání, tj. platba lektorovi, jeho cestovní výdaje, ubytování a stravné Výdaje na konání vzdělávacích kurzů: výdaje za organizaci vzdělávacích kurzů, tj. pronájem místnosti a příp. techniky pro vzdělávací kurzy (pokud již nebyla nakoupena v rámci projektu), občerstvení, parkovné, doprava účastníků na místo a ubytování (pokud není hrazeno v rámci cestovních příkazů jednotlivých zaměstnanců) Publicita v provozní fázi: zahrnuje povinné výdaje na publicitu projektu v průběhu povolené dobu provozu hrazené v rámci křížového financování. Zde se uvádějí výdaje na publicitu provozní fáze (různé propagační předměty, plakáty, brožury, letáky, dále např. různé soutěže, informační akce, inzerce, příp. pamětní desky a informační tabule, atd.) Povinná publicita včetně jejich náležitostí pro ROP MS je popsána v Metodickém pokynu Pravidla pro publicitu. 11 Křížové financování - jiné výdaje DPH, kdy není nárok na odpočet na vstupu: způsobilým výdajem je DPH pro neplátce DPH, neboť tyto osoby si nemohou nárokovat odpočet DPH na vstupu. Dále je způsobilým výdaje také DPH u plátců v případě, že nemají nárok na odpočet DPH v plné výši u daného přijatého plnění v souladu se zákonem 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Způsobilá daň je pouze ta, která se vztahuje k plněním, která jsou sama o sobě způsobilá. V případě, že plnění je způsobilé pouze z alikvotní části, pak je DPH vztahující se k tomuto plnění způsobilá ze stejné alikvotní části. Ostatní daně (přímé daně, daň dědická a darovací, silniční daň, daň z nemovitostí, daň z převodu nemovitostí, clo) způsobilé nejsou. 12 Doplňkové výdaje celkem (do 10% celkových způsobilých výdajů) celkový součet položek rozpočtu 01 až Hlavní výdaje celkem celkový součet položek rozpočtu 04 až Křížové financování celkem (do 20% celkových způsobilých výdajů) celkový součet položek rozpočtu 08 až ZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM celkový součet položek rozpočtu 12, 13 a NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE CELKEM 9 16.01 DPH: nezpůsobilým výdajem je DPH pro plátce DPH, neboť tyto osoby si mohou nárokovat odpočet DPH na vstupu Pozemek (nad 10% CZV): nezpůsobilým výdajem je pořizovací cena pozemku, která přesahuje 10 % CZV Jiné: ostatní nezpůsobilé výdaje, které vzniknou v souvislosti s projektem (např. mzdy členů projektového týmu, kteří nejsou placeni v rámci projektu, části výdajů nad procentuální omezení u některých položek rozpočtu, zateplení (viz výdaj Stavební části stavby a další). Tyto položky budou podrobněji rozepsány ve studii proveditelnosti. Řídící orgán ROP MS stanovuje, že úroky z úvěru (použité pro potřeby zajištění dostatečných zdrojů žadatele na spolufinancování či profinancování období od vzniku výdaje do jeho proplacení z dotace) žadatel nebude uvádět do rozpočtu projektu, ale pouze do tabulky finanční udržitelnosti v rámci aplikace CBA. 17 CELKOVÉ VÝDAJE PROJEKTU celkový součet položek rozpočtu 15 a

http://docplayer.cz/4832922-Organizacni-rad-chemicke-olympiady.html

1 Č.j.: MŠMT / dne dubna 2012 Organizační řád Chemické olympiády Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s 3 odst. 5 vyhlášky č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání, vydává tento organizační řád Chemické olympiády. ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení Čl. 1 Povaha a cíl Chemické olympiády (1) Chemická olympiáda je soutěž vycházející z obsahu vzdělávacího oboru chemie v rámcových vzdělávacích programech. Jejím cílem je vyhledávat, rozvíjet a podporovat talent a nadání žáků základních a středních škol a zároveň nabídnout žákům se zájmem o danou oblast účelné využití části jejich volného času. (2) Chemická olympiáda je jednotná pro celé území České republiky a pořádá se každoročně. (3) Pojetí Chemická olympiáda je v souladu s Mezinárodní chemickou olympiádou a Grand Prix Chimique. Čl. 2 Vyhlašovatel (1) Vyhlašovatelem Chemické olympiády je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2) Organizátorem zodpovědným za uskutečnění soutěže na celostátní úrovni je z pověření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. (3) Na odborném zajištění Chemické olympiády se kromě Vysoké školy chemickotechnologické v Praze podílí i ostatní vysoké školy a fakulty přírodovědného a chemického zaměření a Česká společnost chemická a Česká společnost průmyslové chemie. ČÁST DRUHÁ Čl. 3 Organizace a řízení soutěže (1) Chemická olympiáda je organizována v následujících kategoriích a soutěžních kolech: a) v kategorii A - určené pro žáky 3. a 4. ročníků všech typů středních škol s výjimkou středních odborných škol s chemickým zaměřením, 7. a 8. ročníků osmiletých gymnázií a 5. a 6. ročníků šestiletých gymnázií; probíhá ve školním, krajském a ústředním soutěžním kole, b) v kategorii B - určené pro žáky 2. a 3. ročníků všech typů středních škol, 6. a 7. ročníků osmiletých gymnázií a 4. a 5. ročníků šestiletých gymnázií; probíhá ve školním a krajském soutěžním kole, c) v kategorii C - určené pro žáky 1. a 2. ročníků všech typů středních škol, 5. a 6. ročníků osmiletých gymnázií a 3. a 4. ročníků šestiletých gymnázií; probíhá ve školním a krajském soutěžním kole, d) v kategorii D - určené pro žáky 8. a 9. ročníků základních škol, 3. a 4. ročníků osmiletých gymnázií a 1. a 2. ročníků šestiletých gymnázií; probíhá ve školním, okresním a krajském soutěžním kole, e) v kategorii E - určené pro žáky 3. a 4. ročníků středních odborných škol s chemickým zaměřením; probíhá ve školním, krajském a ústředním soutěžním kole. 2 (2) Tematické zaměření ročníku, termíny konání jednotlivých soutěžních kol a další informace upřesňující organizaci příslušného ročníku Chemické olympiády oznamuje v propozicích, případně v dalších materiálech Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a ústřední komise Chemické olympiády. (3) Termíny konání jednotlivých soutěžních kol Chemické olympiády stanovuje Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a ústřední komise Chemické olympiády v koordinaci s Národním institutem dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dalšími řídícími orgány dalších soutěží (zejména předmětových olympiád) tak, aby pokud možno nebylo narušeno pravidelné vyučování a obecně chod škol. Čl. 4 Účast žáků v soutěži (1) Účast žáků na Chemické olympiádě je dobrovolná 1). (2) Účast žáků ve všech kolech soutěže, na soustředěních a v mezinárodních soutěžích se považuje za činnost, která přímo souvisí se zájmovým vzděláváním. (3) Žák soutěží v kategorii Chemické olympiády, která odpovídá jeho ročníku vzdělávání, popřípadě může soutěžit i v kategoriích určených pro vyšší ročníky. (4) Žáka není možné zařadit přímo do vyššího soutěžního kola Chemické olympiády. (5) Účastí v soutěži žák, resp. jeho zákonný zástupce, souhlasí s podmínkami tohoto organizačního řádu a zavazuje se jimi řídit a dále souhlasí: a) pro potřeby organizačního zajištění soutěže s uvedením jména, příjmení, roku narození, adresy bydliště, kontaktu, názvu a adresy navštěvované školy, b) ve zveřejněných výsledkových listinách s uvedením jména, příjmení, umístění, názvu a adresy navštěvované školy. Čl. 5 Úkoly soutěžících (1) Úkolem soutěžících je samostatně vyřešit zadané teoretické a laboratorní úlohy. (1) Chemická olympiáda je organizována v následujících kategoriích a soutěžních kolech: a) v kategorii A - určené pro žáky 3. a 4. ročníků všech typů středních škol s výjimkou středních odborných škol s chemickým zaměřením, 7. a 8. ročníků osmiletých gymnázií a 5. a 6. ročníků šestiletých gymnázií; probíhá ve školním, krajském a ústředním soutěžním kole, b) v kategorii B - určené pro žáky 2. a 3. ročníků všech typů středních škol, 6. a 7. ročníků osmiletých gymnázií a 4. a 5. ročníků šestiletých gymnázií; probíhá ve školním a krajském soutěžním kole, c) v kategorii C - určené pro žáky 1. a 2. ročníků všech typů středních škol, 5. a 6. ročníků osmiletých gymnázií a 3. a 4. ročníků šestiletých gymnázií; probíhá ve školním a krajském soutěžním kole, d) v kategorii D - určené pro žáky 8. a 9. ročníků základních škol, 3. a 4. ročníků osmiletých gymnázií a 1. a 2. ročníků šestiletých gymnázií; probíhá ve školním, okresním a krajském soutěžním kole, e) v kategorii E - určené pro žáky 3. a 4. ročníků středních odborných škol s chemickým zaměřením; probíhá ve školním, krajském a ústředním soutěžním kole. (2) Tematické zaměření ročníku, termíny konání jednotlivých soutěžních kol a další informace upřesňující organizaci příslušného ročníku Chemické olympiády oznamuje v propozicích, případně v dalších materiálech Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a ústřední komise Chemické olympiády. (3) Termíny konání jednotlivých soutěžních kol Chemické olympiády stanovuje Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a ústřední komise Chemické olympiády v koordinaci s Národním institutem dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a 3 dalšími řídícími orgány dalších soutěží (zejména předmětových olympiád) tak, aby pokud možno nebylo narušeno pravidelné vyučování a obecně chod škol. Čl. 4 Účast žáků v soutěži (1) Účast žáků na Chemické olympiádě je dobrovolná 1). (2) Účast žáků ve všech kolech soutěže, na soustředěních a v mezinárodních soutěžích se považuje za činnost, která přímo souvisí se zájmovým vzděláváním. (3) Žák soutěží v kategorii Chemické olympiády, která odpovídá jeho ročníku vzdělávání, popřípadě může soutěžit i v kategoriích určených pro vyšší ročníky. (4) Žáka není možné zařadit přímo do vyššího soutěžního kola Chemické olympiády. (5) Účastí v soutěži žák, resp. jeho zákonný zástupce, souhlasí s podmínkami tohoto organizačního řádu a zavazuje se jimi řídit a dále souhlasí: a) pro potřeby organizačního zajištění soutěže s uvedením jména, příjmení, roku narození, adresy bydliště, kontaktu, názvu a adresy navštěvované školy, b) ve zveřejněných výsledkových listinách s uvedením jména, příjmení, umístění, názvu a adresy navštěvované školy. Čl. 5 Úkoly soutěžících (1) Úkolem soutěžících je samostatně vyřešit zadané teoretické a laboratorní úlohy. (2) Utajení textů úloh je nezbytnou podmínkou regulérnosti soutěže. Se zněním úloh se soutěžící seznamují bezprostředně před vlastním řešením. Řešení úloh (dále jen protokoly ) je hodnoceno anonymně. (3) Pokud má soutěžící výhrady k regulérnosti průběhu soutěže, má právo se odvolat v případě školního kola k učiteli chemie pověřenému zabezpečením soutěže, v případě vyšších soutěžních kol k příslušné komisi Chemické olympiády, popřípadě ke komisi o stupeň vyšší. Čl. 6 Organizace a propagace soutěže na škole, školní kolo Chemické olympiády (1) Zodpovědným za uskutečnění soutěže na škole je ředitel, který pověřuje učitele chemie zabezpečením soutěže. (2) Úkolem učitele chemie pověřeného zabezpečením soutěže je propagovat Chemickou olympiádu mezi žáky, evidovat přihlášky žáků do soutěže, připravit, řídit a vyhodnotit školní kolo, předávat žákům texty soutěžních úloh a dodržovat pokyny příslušných komisí Chemické olympiády, umožňovat soutěžícím práci v laboratořích, pomáhat soutěžícím odbornými radami, doporučovat vhodnou literaturu a případně jim zabezpečit další konzultace, a to i s učiteli škol vyšších stupňů nebo s odborníky z výzkumných ústavů a praxe. (3) Spolu s učitelem chemie pověřeného zabezpečením soutěže se na přípravě, řízení a vyhodnocení školního kola mohou podílet další učitelé chemie v rámci činnosti předmětové komise chemie (dále jen předmětová komise ). (4) Školního kola se účastní žáci, kteří se do stanoveného termínu přihlásí u učitele chemie, který celkový počet přihlášených žáků oznámí pověřenému učiteli, pokud jím není sám. (5) Školní kolo probíhá ve všech kategoriích v termínech stanovených Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a ústřední komise Chemické olympiády zpravidla ve třech částech (studijní část, laboratorní část a kontrolní test). (6) Pověřený učitel spolu s předmětovou komisí chemie, je-li ustavena: a) zajistí organizaci a regulérnost průběhu soutěžního kola podle zadání Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a ústřední komise Chemické olympiády, b) vyhodnotí protokoly podle autorských řešení, 4 c) seznámí soutěžící s autorským řešením úloh a provede rozbor chyb, d) stanoví pořadí soutěžících podle počtu získaných bodů, e) vyhlásí výsledky soutěže. (7) Po skončení školního kola zašle ředitel školy nebo pověřený učitel: a) organizátorovi vyššího kola příslušné kategorie Chemické olympiády výsledkovou listinu všech účastníků s počty dosažených bodů, úplnou adresou školy a stručné hodnocení školního kola, b) tajemníkovi příslušné komise Chemické olympiády vyššího stupně stručné hodnocení školního kola včetně počtu soutěžících. (8) Protokoly soutěžících se na škole uschovávají po dobu jednoho roku. Komise Chemické olympiády všech stupňů jsou oprávněny vyžádat si je k nahlédnutí. Čl. 7 Okresní kolo a okresní komise Chemické olympiády (1) Zodpovědným za uskutečnění okresního kola Chemické olympiády je příslušný kraj. (2) Pro řízení Chemické olympiády v okresech zřizuje kraj, nebo jím pověřený krajský úřad okresní komise Chemické olympiády, které jsou složeny z předsedy, tajemníka a dalších členů. (3) Okresní komise Chemické olympiády tvoří vybraní učitelé základních a středních, případně vysokých škol, popřípadě zástupci chemických vědeckých společností či jiných institucí. (4) Členy okresní komise Chemické olympiády jmenuje kraj, nebo jím pověřený krajský úřad na základě návrhu odstupující okresní komise. Délku funkčního období stanovuje příslušný kraj. Po uplynutí funkčního období mohou být dosavadní členové znovu jmenováni. (5) Úkolem okresní komise Chemické olympiády je: a) propagovat Chemickou olympiádu na školách, koordinovat činnost pověřených učitelů a poskytovat jim podle potřeby odbornou a metodickou pomoc, b) sledovat průběh a zabezpečovat regulérnost Chemické olympiády v okrese. (6) Okresní komise Chemické olympiády je oprávněna v mimořádných případech upravit dle místních podmínek úlohy praktické části okresního kola. (7) Organizátorem okresního kola příslušné kategorie Chemické olympiády je kraj nebo organizace jím pověřená 2). (8) Úkolem organizátora okresního kola kategorie D ve spolupráci s okresní komisí Chemické olympiády je připravit, řídit a vyhodnotit okresní kolo. Za tím účelem mj.: a) vybere na základě jednotného hodnocení nejúspěšnější soutěžící ze školního kola a písemně je pozve nejméně deset dnů před konáním okresního kola, b) určí hodnotící komisi a zajistí regulérnost průběhu soutěžního kola, c) po skončení okresního kola zašle: - organizátorovi krajského kola kategorie D, případně tajemníkovi krajské komise Chemické olympiády výsledkovou listinu všech účastníků s počty dosažených bodů, úplnými adresami škol a bydlišť a stručné hodnocení okresního kola, - tajemníkovi krajské komise Chemické olympiády stručné hodnocení okresního kola a počet soutěžících ve školním kole, případně náměty a doporučení ke zvýšení organizační a obsahové úrovně soutěže, - kraji do jím stanoveného termínu obsahové vyhodnocení a finanční vypořádání akce v souladu s pravidly hospodaření s finančními prostředky poskytnutými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na zabezpečení soutěží na příslušný kalendářní rok. (9) Úkolem hodnotící komise je: 5 a) vyhodnotit protokoly soutěžících podle autorských řešení, b) seznámit soutěžící s autorským řešením úloh a provést rozbor chyb, c) stanovit pořadí soutěžících podle počtu získaných bodů a vyhlásit výsledky soutěže. (10) Každý protokol hodnotí nejméně dva členové poroty. O případných nejasnostech v hodnocení rozhodne předseda hodnotící komise. (11) Soutěžící, kteří se umístili na 1. až 3. místě, obdrží diplom s vyznačením umístění a věcný dar v ceně určené zvláštním právním předpisem 3). Soutěžící, kteří dosáhli alespoň 50 % možných bodů, obdrží diplom za úspěšné řešení. Ostatní účastníci obdrží diplom za účast. (12) Organizátor okresního kola archivuje všechny materiály, které se týkají soutěže, včetně účetních dokladů 4), po dobu 5 let. Výjimku tvoří protokoly, které organizátor okresního kola uschovává po dobu jednoho roku. Příslušné komise Chemické olympiády vyšších stupňů jsou oprávněny vyžádat si je k nahlédnutí. Čl. 8 Krajské kolo a krajská komise Chemické olympiády (1) Zodpovědným za uskutečnění krajského kola Chemické olympiády je kraj. (2) Pro řízení Chemické olympiády v kraji zřizuje kraj, nebo jím pověřený krajský úřad krajskou komisi Chemické olympiády, která je složena z předsedy, tajemníka a dalších členů. (3) Krajskou komisi Chemické olympiády tvoří vybraní učitelé základních, středních a vysokých škol, případně zástupci chemických vědeckých společností či jiných institucí. (4) Členy krajské komise Chemické olympiády jmenuje kraj, nebo jím pověřený krajský úřad na základě společného návrhu odstupující krajské komise a Ústřední komise Chemické olympiády. Délku funkčního období stanovuje příslušný kraj. Po uplynutí funkčního období mohou být dosavadní členové znovu jmenováni. (5) Personální změny v krajské komisi v průběhu funkčního období projedná Ústřední komise Chemické olympiády s krajem nebo jím pověřených krajským úřadem. (6) Úkolem krajské komise Chemické olympiády je: a) propagovat Chemickou olympiádu na školách, koordinovat činnost pověřených učitelů a poskytovat jim podle potřeby odbornou a metodickou pomoc, b) sledovat průběh a zajistit regulérnost Chemické olympiády v kraji, c) koordinovat činnost okresních komisí Chemické olympiády. (7) Krajská komise Chemické olympiády je oprávněna v mimořádných případech upravit dle místních podmínek praktické úlohy krajského kola, vyjma úkolů těch kategorií, které mají pokračování v ústředním kole soutěže. (8) Organizátorem krajského kola příslušné kategorie Chemické olympiády je kraj nebo organizace jím pověřená. 2) (9) Úkolem organizátora krajského kola příslušné kategorie Chemické olympiády ve spolupráci s krajskou komisí Chemické olympiády je připravit, řídit a vyhodnotit krajské kolo. Za tím účelem mj.: a) vybere na základě jednotného hodnocení nejúspěšnější soutěžící ze školního kola kategorií A, B, C a E a okresního kola kategorie D a písemně je pozve nejméně deset dnů před konáním krajského kola příslušné kategorie, b) určí hodnotící komisi a zajistí regulérnost průběhu soutěžního kola, c) po skončení krajského kola: - zveřejní výsledky krajského kola pomocí elektronického systému na webových stránkách soutěže, 6 - zašle tajemníkovi Ústřední komise Chemické olympiády výsledkovou listinu všech účastníků s počty dosažených bodů, úplnými adresami škol a bydlišť, v případě krajských kol kategorií A, B, C a E též s ovými adresami a stručné hodnocení krajského kola, - zašle tajemníkovi krajské komise Chemické olympiády výsledkovou listinu všech účastníků s počty dosažených bodů, úplnými adresami škol a stručné hodnocení krajského kola, případně náměty a doporučení ke zvýšení organizační a obsahové úrovně soutěže, - zašle kraji do jím stanoveného termínu obsahové vyhodnocení a finanční vypořádání akce v souladu s pravidly hospodaření s finančními prostředky poskytnutými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na zabezpečení soutěží na příslušný kalendářní rok. (10) Úkolem hodnotící komise je: a) vyhodnotit protokoly soutěžících podle autorských řešení, b) seznámit soutěžící s autorským řešením úloh a provést rozbor chyb, c) stanovit pořadí soutěžících podle počtu získaných bodů a vyhlásit výsledky soutěže. (11) Každý protokol hodnotí nejméně dva členové poroty. O případných nejasnostech v hodnocení rozhodne předseda poroty. (12) Soutěžící, kteří se umístili na 1. až 3. místě, obdrží diplom s vyznačením umístění a věcným darem v ceně určené zvláštním právním předpisem 3). Soutěžící, kteří dosáhli alespoň 50 % možných bodů, obdrží diplom za úspěšné řešení. Ostatní účastníci obdrží diplom za účast. (13) Po skončení krajských kol všech kategorií Chemické olympiády zašle tajemník krajské komise Chemické olympiády tajemníkovi ústřední komise Chemické olympiády a kraji počty soutěžících ve školních kolech všech kategorií Chemické olympiády, počty soutěžících v okresním kole kategorie D, případně náměty a doporučení ke zvýšení organizační a obsahové úrovně soutěže (viz čl. 7 odst 8, písm. c a čl. 8 odst 8, písm. c). (14) V případě krajského kola organizovaného na základě dohody společně pro více krajů, organizátor krajského kola ve spolupráci s krajskou komisí Chemické olympiády zpracuje pořadí všech soutěžících s uvedením počtu dosažených bodů samostatně pro každý kraj. (15) Organizátor krajského kola archivuje všechny materiály, které se týkají soutěže, včetně účetních dokladů 4), po dobu 5 let. Výjimku tvoří protokoly soutěžících, které organizátor krajského kola uschovává po dobu jednoho roku. V případě kategorie A a E je Ústřední komise Chemické olympiády oprávněna vyžádat si je k nahlédnutí. Čl. 9 Vysoká škola chemicko-technologické v Praze a ústřední komise Chemické olympiády (1) Úkolem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze je: a) organizačně připravit a řídit ústřední kolo soutěže ve spolupráci s vybranou organizací (viz čl. 10 odst. 1), b) zajistit distribuci propozic (viz čl. 3 odst. 2) krajům, c) v příslušných termínech zajistit zveřejnění úloh školních, okresních a krajských kol a jejich autorského řešení pro všechny kategorie dle čl. 3 odst. 1 na webových stránkách a jejich distribuci krajům v elektronické podobě, případně z pověření krajů organizátorům těchto akcí, d) zajistit distribuci metodických materiálů a doplňující literatury na pomoc učitelům a žákům, 7 e) organizačně zabezpečit přípravná výběrová soustředění pro nejúspěšnější soutěžící z ústředního kola kategorie A a E před Mezinárodní chemickou olympiádou a Grand Prix Chimique. f) zaslat hodnotící zprávu uplynulého ročníku soutěže (viz odst. 10, písm. c) ministerstvu, a to do 15. listopadu příslušného roku, g) archivovat všechny materiály, které se týkají Chemické olympiády, včetně účetních dokladů 4), po dobu 5 let. Výjimku tvoří protokoly soutěžících v ústředním kole, které Vysoká škola chemicko-technologická v Praze archivuje po dobu jednoho roku. (2) Řídícím orgánem Chemické olympiády je ústřední komise Chemické olympiády. (3) Ústřední komise Chemické olympiády si pro průběžné řízení činnosti a projednávání běžných záležitostí ustavuje předsednictvo a pro přípravu úloh Chemické olympiády autorské kolektivy. Členy autorských kolektivů mohou být i zkušení učitelé a odborníci ze základních, středních a vysokých škol, případně dalších institucí, kteří nejsou členy ústřední komise Chemické olympiády. (4) Předsednictvo tvoří předseda, místopředsedové a tajemník - pracovník Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a vybraní učitelé základních, středních a vysokých škol, případně zástupci chemických vědeckých společností či jiných institucí. (5) Ústřední komisi Chemické olympiády tvoří předsednictvo a předsedové, případně tajemníci krajských komisí. (6) Členy ústřední komise Chemické olympiády jmenuje ministerstvo na základě návrhu odstupující ústřední komise Chemické olympiády. Funkční období je tříleté. Po uplynutí funkčního období mohou být dosavadní členové znovu jmenováni. (7) Ze závažných důvodů lze ukončit členství v ústřední komisi Chemické olympiády před vypršením funkčního období. Případné odvolání je možné se souhlasem nadpoloviční většiny členů ústřední komise Chemické olympiády. (8) Ústřední komise Chemické olympiády zasedá nejméně jedenkrát ročně, předsednictvo a autorské kolektivy se scházejí podle potřeby. (9) Úkolem ústřední komise Chemické olympiády je: a) zabezpečit odbornou náplň soutěže, připravit, řídit a vyhodnotit ústřední kolo soutěže po odborné stránce, b) zajistit přípravu úloh, jejich autorská řešení pro všechny kategorie a soutěžní kola Chemické olympiády (viz čl. 3, odst. 1), případně přípravu metodických materiálů a doplňující literatury na pomoc učitelům a žákům, c) odborně zabezpečit přípravná výběrová soustředění pro nejúspěšnější soutěžící z ústředního kola kategorie A a E před Mezinárodní chemickou olympiádou a Grand Prix Chimique. (10) Úkolem Vysoké školy chemicko-technologická v Praze a ústřední komise Chemické olympiády je: a) na začátku školního roku zpracovat propozice (viz čl. 3 odst. 2) a případně další podklady pro příslušný ročník Chemické olympiády, b) zpracovat podklady pro přehled soutěží a přehlídek, vyhlašovaných ministerstvem pro následující školní rok, a to do 31. března příslušného roku 5). c) na závěr celého ročníku Chemické olympiády s využitím podkladů uvedených v čl. 8 odst. 12 vyhodnotit jeho průběh a zpracovat hodnotící zprávu, obsahující mj. i celkové údaje o počtech soutěžících v jednotlivých kategoriích a soutěžních kolech Chemické olympiády, d) spolupracovat s Řídícím výborem Mezinárodní chemické olympiády, zajistit překlady přípravných úloh, případně přípravu metodických materiálů a doplňující literatury na pomoc učitelům a žákům 8 e) koordinovat činnost krajských komisí Chemické olympiády, dle možností propagovat Chemickou olympiádu na školách, v hromadných sdělovacích prostředcích, zejména na internetu a v odborném a pedagogickém tisku, f) úzce spolupracovat s vysokými školami chemického, popřípadě přírodovědného zaměření a s odbornými skupinami chemických společností, zejména při přípravě výběrových soustředění. Čl. 10 Ústřední kolo (1) Organizátorem ústředního kola je Vysoká škola chemicko-technologická v Praze ve spolupráci s vybranou organizací (zpravidla s vysokou školou). (2) Pro účast v ústředním kole vybere Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a ústřední komise Chemické olympiády na základě jednotného hodnocení nejúspěšnější soutěžící z krajského kola kategorií A a E. Vysoká škola chemicko-technologické v Praze je písemně pozve nejméně deset dnů před konáním ústředního kola. (3) Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a ústřední komise Chemické olympiády zajistí regulérnost průběhu soutěžního kola a určí pro ústřední kolo kategorií A a E Chemické olympiády hodnotící komisi, která: a) vyhodnotí protokoly podle autorských řešení, b) seznámí soutěžící s autorským řešením úloh a provede rozbor chyb, c) stanoví pořadí soutěžících podle počtu získaných bodů a vyhlásí výsledky soutěže. (4) Každý protokol hodnotí nejméně dva členové poroty. O případných nejasnostech v hodnocení rozhodne předseda poroty. (5) Soutěžící, kteří se umístili na 1. až 3. místě, obdrží diplom s vyznačením umístění a věcným darem v ceně určené zvláštním právním předpisem 3). Soutěžící, kteří dosáhli alespoň 60 % možných bodů, obdrží diplom s vyznačením umístění a certifikát úspěšného řešitele. Ostatní soutěžící obdrží diplom za účast. Hranice 60 % může být rozhodnutím ústřední komise Chemické olympiády změněna. Čl. 11 Účast v mezinárodních chemických soutěžích (1) Účast soutěžních týmů v Mezinárodní chemické olympiádě a Grand Prix Chimique se řídí organizačními řády těchto mezinárodních soutěží. (2) V Mezinárodní chemické olympiádě reprezentuje Českou republiku tým, který většinou tvoří čtyři soutěžící kategorie A a pedagogický doprovod. (3) V Grand Prix Chimique reprezentuje Českou republiku většinou čtyřčlenný tým, který většinou tvoří tři soutěžící kategorie E a pedagogický doprovod. (4) Složení soutěžních týmů České republiky pro Mezinárodní chemickou olympiádu a Grand Prix Chimique předkládá ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy Vysoká škola chemicko-technologická v Praze na návrh ústřední komise Chemické olympiády. (5) Soutěžící jsou navrhováni do týmů pro Mezinárodní chemickou olympiádu a Grand Prix Chimique na základě výsledků ústředního kola kategorií A a E a přípravných výběrových soustředění pro nejlepší soutěžící z tohoto ústředního kola. (6) Pedagogický doprovod na mezinárodní soutěže navrhuje Vysoká škola chemickotechnologická v Praze a schvaluje ministerstvo. Odborné a jazykové znalosti pedagogického doprovodu musí odpovídat požadavkům uvedeným v organizačních řádech mezinárodních chemických soutěží. Jejich povinností je zabezpečit vzornou reprezentaci České republiky, dbát na bezpečnost soutěžících a vykonávat pedagogický 9 dohled po dobu jejich pobytu na mezinárodní soutěži spolu s orgány, které k tomu vedení soutěže určilo. Jsou oprávněni zastupovat Českou republiku na jednáních mezinárodní jury a na akcích přímo s mezinárodní soutěží souvisejících. Čl. 12 Soustředění účastníků Chemické olympiády (1) Pro nejúspěšnější soutěžící z ústředního kola kategorie A pořádá každoročně Vysoká škola chemicko-technologická v Praze ve spolupráci s ústřední komisí Chemické olympiády dvě přípravná výběrová soustředění před Mezinárodní chemickou olympiádou. První soustředění je teoretické, druhé praktické. Konají se v termínech určených Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a ústřední komisí Chemické olympiády. Počet účastníků soustředění je alespoň dvojnásobek počtu členů soutěžního týmu České republiky, vysílaného na Mezinárodní chemickou olympiádu. (2) Pro nejúspěšnější soutěžící z ústředního kola kategorie E pořádá Vysoká škola chemickotechnologická v Praze ve spolupráci s ústřední komisí Chemické olympiády přípravné výběrové soustředění před Grand Prix Chimique. Počet účastníků soustředění je alespoň dvojnásobek počtu členů soutěžního týmu České republiky, vysílaného na Grand Prix Chimique. (3) Pro nejúspěšnější soutěžící z krajských kol kategorií A, B, C a E z celé České republiky pořádá každoročně Vysoká škola chemicko-technologická v Praze ve spolupráci s ústřední komisí Chemické olympiády Letní odborné soustředění Chemické olympiády. Soustředění je začleněno do systému soutěže tak, že uzavírá příslušný ročník Chemické olympiády a je přípravou soutěžících na ročník následující. Trvá zpravidla dva týdny a koná se v době hlavních prázdnin. (4) Pro úspěšné soutěžící ze školních, okresních a krajských kol Chemické olympiády mohou okresní a krajské komise Chemické olympiády pořádat odborné přednášky, semináře a odborná soustředění Chemické olympiády. ČÁST TŘETÍ Čl. 13 Bezpečnost a hygiena práce při soutěži (1) Dohled nad žáky po dobu dopravy na okresní, krajská a ústřední kola Chemické olympiády a z těchto akcí zajišťuje vysílající škola, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže přejímá dohled nad žáky organizátor, který určí počátek a konec tohoto dohled 6). (2) Laboratorní úlohy Chemické olympiády mohou probíhat pouze v řádně vybavených laboratořích škol a jiných institucí, které plně odpovídají bezpečnostním a hygienickým předpisům. (3) Před započetím práce v laboratoři musí být soutěžící seznámeni s laboratorním řádem a s pravidly bezpečnosti a hygieny práce v laboratoři. Soutěžící jsou povinni dodržovat pravidla bezpečnosti a hygieny práce v laboratoři a při práci se řídit pokyny odborného dohledu. (4) Kromě dodržování bezpečnostních, protiúrazových a hygienických předpisů je nutno dbát zásady, že obsah laboratorních úloh musí být úměrný mentální vyspělosti soutěžících a pracovním podmínkám. 5) Organizátor příslušného soutěžního kola Chemické olympiády zajistí pro účastníky v návaznosti na konkrétní podmínky majetkové pojištění proti krádeži. ČÁST ČTVRTÁ 10 Čl. 14 Zvláštní ustanovení Soutěže se mohou zúčastnit i žáci, jejichž vzdělávání se uskutečňuje na základních školách zřizovaných Ministerstvem zahraničních věcí při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, a to v rámci územní oblasti, která je nejbližší místu studia nebo bydliště žáka. Žákům je v případě jejich účasti v okresních, krajských, příp. ústředních kolech hrazeno jízdné pouze na území České republiky. Chemické olympiády se mohou zúčastnit žáci základních a středních škol jiných zemí, pokud nevyžadují při zadávání a řešení jiný než český jazyk. ČÁST PÁTÁ Čl. 15 Závěrečná ustanovení (1) Ruší se organizační řád Chemické olympiády č.j / (2) Tento organizační řád nabývá účinnosti dnem Jan Kocourek v. r. náměstek ministra 1) 2 odst. 2 vyhlášky č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání (finanční limit se týká jen věcných darů hrazených ze státního rozpočtu). 2) 4 odst. 1 vyhlášky č. 55/2005 Sb. 3) 6 odst. 2 vyhlášky č. 55/2005 Sb. 4) 31 odst. 2 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb. 5) 3 odst. 6 vyhlášky č. 55/2005 Sb. 6) 7 odst. 1 vyhlášky č. 55/2005 Sb.

http://kraken.slv.cz/IV.US3211/09

IV. ÚS 3211/09 IV.ÚS 3211/09 ze dne 15. 3. 2010 Ústavní soud rozhodl dne 15. března 2010 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele M. S., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 37 Co 481/2009 ze dne 3. 12. 2009 a usnesení Městského soudu v Brně č. j. 83 Nc 183/2003-14 ze dne 10. 11. 2009, takto: Ústavnímu soudu byl dne 11. 12. 2009 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), doplněný přípisem ze dne 12. 12. 2009, jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů. Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňoval veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak nebylo, neboť stěžovatel nerespektoval § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jenž ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Na existenci této vady byl stěžovatel upozorněn v přípise ze dne 21. 12. 2009, jímž mu současně byla stanovena lhůta pro její odstranění v délce 30 dnů, počínající dnem doručení výzvy. Stěžovatel na předmětnou výzvu reagoval prostřednictvím přípisů ze dne 2. 2. 2010 a 8. 2. 2010, v nichž poukazoval na skutečnost, že Česká advokátní komora doposud neprojednala jeho žádost o určení právního zástupce. Ústavní soud ovšem v této souvislosti ze sdělení České advokátní komory ze dne 3. 2. 2010, resp. ze dne 10. 3. 2010, zjistil, že stěžovateli byla dne 2. 2. 2010 určena k poskytnutí právní služby, spočívající v zastupování v řízení před Ústavním soudem, advokátka Mgr. J. P. Jelikož výzva k odstranění vad podání ze dne 21. 12. 2009 byla stěžovateli doručena dne 5. 1. 2010, přičemž stěžovatel ani do data vydání tohoto rozhodnutí vytýkanou vadu neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

http://docplayer.cz/1163383-Sbirka-zakonu-rocnik-2010-ceska-republika-castka-78-rozeslana-dne-23-cervence-2010-cena-kc-17-o-b-s-a-h.html

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 78 Rozeslána dne 23. července 2010 Cena Kč 17, O B S A H : - PDF Download "SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 78 Rozeslána dne 23. července 2010 Cena Kč 17, O B S A H :" 1 Ročník 2010 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 78 Rozeslána dne 23. července 2010 Cena Kč 17, O B S A H : 227. Nařízení vlády o odchylné úpravě pracovního poměru zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí 228. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 333/2009 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou sociálních bytů formou dotace právnickým a fyzickým osobám 229. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb Nález Ústavního soudu ze dne 8. června 2010 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města České Velenice č. 2/ /2005 o některých omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku 2 Strana 2986 Sbírka zákonů č. 227 / 2010 Částka NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 28. června 2010 o odchylné úpravě pracovního poměru zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí Vláda nařizuje podle 346 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb.: 1 Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 ) a upravuje u zaměstnance s pravidelným pracovištěm v zahraničí (dále jen zaměstnanec v zahraničí ) a) sjednání délky pracovního poměru na dobu určitou na dobu vyslání na práci v zahraničí, b) prodlužování pracovního poměru na dobu určitou na dobu vyslání k výkonu práce v zahraničí a c) odchylné rozvržení pracovní doby v zahraničí ve vztahu ke dnům pracovního klidu. 2 Trvání pracovního poměru na dobu určitou 2 ) s přijímanou fyzickou osobou, jejíž pravidelné pracoviště má být v zahraničí, je možné sjednat na dobu vyslání k výkonu práce v zahraničí, nejdéle však na 5 let; tuto dobu je možné smluvně prodlužovat, nejdéle však celkem o 5 let. 3 Zaměstnanci v zahraničí může zaměstnavatel nařídit výkon prací i na den, který je podle zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu 3 ) v České republice svátkem; v tomto případě se poskytne za 1 den, který je podle tohoto zákona v České republice svátkem, 1 den pracovního klidu v den, který je v příslušném státu svátkem. 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr práce a sociálních věcí: JUDr. Šimerka v. r. Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: PhDr. Kohout v. r. 1 ) Směrnice Rady 99/70/ES ze dne 28. června 1999 o Rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS. 2 ) 39 odst. 1 zákoníku práce. 3 ) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. 3 Částka 78 Sbírka zákonů č. 228 / 2010 Strana NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. července 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 333/2009 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou sociálních bytů formou dotace právnickým a fyzickým osobám Vláda nařizuje podle 9 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 61/ /2005 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 333/2009 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou sociálních bytů formou dotace právnickým a fyzickým osobám, se mění takto: 1. V 1 se doplňuje věta Vytvoření podmínek pro vznik sociálního bydlení je v souladu s veřejným zájmem České republiky.. 2. V 2 písm. c) se slova bez dalších stavebních úprav může sloužit pro bydlení osob s omezenou schopností pohybu a orientace a splňuje zásady pro technické řešení uvedené v příloze k tomuto nařízení nahrazují slovy splňuje požadavky na bezbariérové bydlení podle jiného právního předpisu upravujícího technické požadavky na bezbariérové užívání staveb zní: 5 Podmínky uzavírání nájemních smluv k sociálním bytům (1) Příjemce dotace uzavře nájemní smlouvu k sociálnímu bytu s osobou, která prokáže, že její průměrný měsíční příjem v období 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl 0,8násobek průměrné měsíční mzdy. (2) Pokud s osobou uvedenou v odstavci 1 bude užívat sociální byt další osoba nebo osoby tvořící domácnost, prokáže osoba, s níž má být uzavřena nájemní smlouva, že průměrný čistý měsíční příjem domácnosti v období 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl a) průměrnou měsíční mzdu, jedná-li se o domácnost se 2 členy, b) 1,2násobek průměrné měsíční mzdy, jedná-li se o domácnost se 3 členy, c) 1,5násobek průměrné měsíční mzdy, jedná-li se o domácnost se 4 členy, d) 1,8násobek průměrné měsíční mzdy, jedná-li se o domácnost s 5 a více členy. (3) Bude-li nájemní smlouva k sociálnímu bytu uzavřena v období od 1. července do 31. prosince, bude čistý měsíční příjem osoby uvedené v odstavci 1 nebo čistý měsíční příjem její domácnosti porovnáván s průměrnou měsíční mzdou za bezprostředně předcházející kalendářní rok; bude-li nájemní smlouva k sociálnímu bytu uzavřena v období od 1. ledna do 30. června, bude čistý měsíční příjem porovnáván s průměrnou měsíční mzdou za předminulý kalendářní rok.. 4. Poznámky pod čarou č. 6 až 8 se zrušují. 5. V 6 odst. 5 písm. b) se na konci bodu 3 doplňuje slovo nebo. 6. V 6 odst. 5 písm. b) bodě 4 se čárka nahrazuje tečkou a slovo nebo se zrušuje. 7. V 6 odst. 5 písm. b) se bod 5 zrušuje. 8. V 6 odstavec 7 zní: (7) Měsíční nájemné z bytu, na který byla poskytnuta dotace, nesmí být vyšší než součin pořizovací ceny bytu snížené o poskytnutou dotaci a koeficientu 0, Takto stanovené nájemné může být každoročně k 1. červenci, nejdříve však po 12 měsících, zvýšeno o míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za 12 měsíců posledního kalendářního roku proti průměru 12 měsíců předposledního kalendářního roku a zveřejněnou Českým statistickým úřadem.. 4 Strana 2988 Sbírka zákonů č. 228 / 2010 Částka V 8 odstavec 8 zní: (8) Příjemce dotace může při výstavbě sociálního bytu využít i finanční prostředky ze Státního fondu životního prostředí poskytované na základě směrnice Ministerstva životního prostředí v rámci programu Zelená úsporám. V případě poskytnutí těchto prostředků však nelze uplatnit nárok na zvýšení dotace podle odstavců 5 a 6. Je-li v rámci programu Zelená úsporám poskytnuta dotace na využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody, nezapočítávají se investiční náklady na provádění opatření s tím souvisejících do celkových investičních nákladů, které jsou rozhodné pro výpočet celkové výše dotace podle odstavce V 9 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: b) pravomocné stavební povolení nebo veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, kterou lze stavební povolení nahradit, certifikát autorizovaného inspektora, souhlas s provedením ohlášené stavby, prohlášení žadatele, že v zákonné lhůtě nebylo stavebním úřadem vydáno rozhodnutí o zákazu provedení ohlášené stavby, nebo prohlášení žadatele, že stavební úpravy nevyžadují stavební povolení ani ohlášení,. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena c) až g). 11. V 9 odst. 3 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f). 12. V 9 odst. 3 se na konci textu písmene e) doplňují slova a ani mu úpadek nehrozí. 13. V 9 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až l), která znějí: g) písemné stanovisko obce, na jejímž území má být výstavba prováděna, k potřebnosti výstavby sociálních bytů; je-li žadatelem obec, stanovisko se nevyžaduje, h) smlouvu o provedení výstavby uzavřenou se zhotovitelem stavby, pokud výstavbu neprovádí sám žadatel, i) v případě, že se jedná o výstavbu více než 12 sociálních bytů, doklad, že zhotovitel stavby má zavedený systém řízení jakosti podle platných českých norem, j) souhrnnou technickou zprávu s údajem o počtu sociálních bytů a půdorysy jednotlivých podlaží s označením všech sociálních bytů, k) příslib banky k poskytnutí bankovního úvěru, za nějž se považuje rovněž příslib podmíněný poskytnutím dotace podle tohoto nařízení, nebo smlouva o bankovním úvěru, má-li být zdrojem finančního krytí také bankovní úvěr, nebo prohlášení, že žadatel má dostatek vlastních finančních prostředků na krytí výstavby, l) v případě žádosti o dotaci podle 8 odst. 5 nebo 6 doklad o energetické náročnosti budov podle jiného právního předpisu 5 ) a prohlášení o tom, že při výstavbě sociálního bytu nevyužil ani nevyužije finanční prostředky z programu uvedeného v 8 odst V 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta Smlouva o poskytnutí dotace musí splňovat požadavky, které jsou stanoveny předpisem Evropské unie o státní podpoře služeb obecného hospodářského zájmu 13 ) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o podpoře malého rozsahu 14 ).. Poznámky pod čarou č. 13 a 14 znějí: 13 ) Rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (oznámeno pod číslem K (2005) 2673) (2005/842/ES). 14 ) Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis.. 15 ) V 10 se odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 12 zrušují. 16. Příloha se zrušuje. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádosti o poskytnutí dotace, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle nařízení vlády č. 333/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Pokud však žadatel o dotaci, který podal žádost přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, o níž dosud nebylo rozhodnuto, splní podmínky stanovené nařízením vlády č. 333/2009 Sb., ve znění tohoto nařízení, do 2 měsíců ode dne nabytí jeho 5 Částka 78 Sbírka zákonů č. 228 / 2010 Strana 2989 účinnosti, dokončí se řízení o žádosti a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle nařízení vlády č. 333/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr pro místní rozvoj: Ing. Vondruška v. r. 6 Strana 2990 Sbírka zákonů č. 229 / 2010 Částka VYHLÁŠKA ze dne 13. července 2010, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb., (dále jen zákon ) k provedení 6 odst. 2, 3 a 9, 8 odst. 2 a 5, 9 odst. 1 a 2, 16 odst. 1, 19 a 21 zákona: Čl. I Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/ /2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu 10 se slovo vyrábějících, a slova (K 19 zákona) zrušují. 2. V 10 odst. 1 se slovo výrobu, zrušuje. 3. V 10 odst. 1 písm. b) se slovo výroba, zrušuje se zrušuje. 5. V nadpisu 14 se slova (K 9a odst. 2 zákona) zrušují. 6. Na konci textu 14 se doplňují slova a náležitosti osvědčení o metrologické kontrole lahví používaných jako odměrné obaly pro hotově balené zboží. 7. Příloha č. 5 se zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna Ministr: Ing. Tošovský v. r. 7 Částka 78 Sbírka zákonů č. 230 / 2010 Strana 8 Strana 2992 Sbírka zákonů 2010 Částka ISSN Vydává a tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Bartůňkova 4, pošt. schr. 10, Praha 415, telefon: , fax: Redakce: Ministerstvo vnitra, nám. Hrdinů 1634/3, pošt. schr. 155/SB, Praha 4, telefon: , fax: Administrace: písemné objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, Břeclav, fax: , Objednávky ve Slovenské republice přijímá a titul distribuuje Magnet-Press Slovakia, s. r. o., Teslova 12, Bratislava, tel.: , fax: Roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku včetně rejstříku z předcházejícího roku a je od předplatitelů vybíráno formou záloh ve výši oznámené ve Sbírce zákonů. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodání kompletního ročníku na základě počtu skutečně vydaných částek (první záloha na rok 2010 činí 6 000, Kč) Vychází podle potřeby Distribuce: MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, Břeclav, celoroční předplatné , , objednávky jednotlivých částek (dobírky) , objednávky-knihkupci , faxové objednávky , zelená linka Internetová prodejna: Drobný prodej Benešov: Oldřich HAAGER, Masarykovo nám. 231; Brno: Ing. Jiří Hrazdil, Vranovská 16, SEVT, a. s., Česká 14; České Budějovice: SEVT, a. s., Česká 3, tel.: ; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31; Chomutov: DDD Knihkupectví Antikvariát, Ruská 85; Kadaň: Knihařství Přibíková, J. Švermy 14; Kladno: el VaN, Ke Stadionu 1953, tel.: ; Klatovy: Krameriovo knihkupectví, nám. Míru 169; Liberec: Podještědské knihkupectví, Moskevská 28; Litoměřice: Jaroslav Tvrdík, Štursova 10, tel.: , fax: ; Most: Knihkupectví U Knihomila, Ing. Romana Kopková, Moskevská 1999; Olomouc: ANAG, spol. s r. o., Denisova č. 2, Zdeněk Chumchal Knihkupectví Tycho, Ostružnická 3; Ostrava: LIBREX, Nádražní 14, Profesio, Hollarova 14, SEVT, a. s., Denisova 1; Otrokovice: Ing. Kučeřík, Jungmannova 1165; Pardubice: LEJHANEC, s. r. o., třída Míru 65; Plzeň: Typos, tiskařské závody s. r. o., Úslavská 2, EDICUM, Bačická 15, Technické normy, Na Roudné 5, Vydavatelství a naklad. Aleš Čeněk, nám. Českých bratří 8; Praha 1: NEOLUXOR, Na Poříčí 25, LINDE Praha, a. s., Opletalova 35, NEOLUXOR s. r. o., Václavské nám. 41; Praha 4: SEVT, a. s., Jihlavská 405; Praha 6: PPP Staňková Isabela, Puškinovo nám. 17, PERIODIKA, Komornická 6; Praha 8: Specializovaná prodejna Sbírky zákonů, Sokolovská 35, tel.: ; Praha 9: Abonentní tiskový servis-ing. Urban, Jablonecká 362, po pá 7 12 hod., tel.: , DOVOZ TISKU SUWECO CZ, Klečákova 347; Praha 10: BMSS START, s. r. o., Vinohradská 190, MONITOR CZ, s. r. o., Třebohostická 5, tel.: ; Přerov: Odborné knihkupectví, Bartošova 9, Jana Honková-YAHO-i-centrum, Komenského 38; Sokolov: KAMA, Kalousek Milan, K. H. Borovského 22, tel./fax: ; Tábor: Milada Šimonová EMU, Zavadilská 786; Teplice: Knihkupectví L& N, Kapelní 4; Ústí nad Labem: PNS Grosso s. r. o., Havířská 327, tel.: , fax: , Kartoon, s. r. o., Solvayova 1597/3, Vazby a doplňování Sbírek zákonů včetně dopravy zdarma, tel.+fax: , Zábřeh: Mgr. Ivana Patková, Žižkova 45; Žatec: Simona Novotná, Brázda-prodejna u pivovaru, Žižkovo nám. 76, Jindřich Procházka, Bezděkov 89 Vazby Sbírek, tel.: Distribuční podmínky předplatného: jednotlivé částky jsou expedovány neprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dnů a pravidelné dodávky jsou zahajovány od nejbližší částky po ověření úhrady předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od zaevidování předplatného do jeho úhrady jsou doposílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtisků jsou prováděny do 15 dnů. Reklamace: informace na tel. čísle V písemném styku vždy uvádějte IČO (právnická osoba), rodné číslo (fyzická osoba). Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpný závod Jižní Morava Ředitelství v Brně č. j. P/2-4463/95 ze dne

http://www.zsvrchlabi.cz/zpravy-skoly/informace-k-prijimacimu-rizeni-na-ss/

Informace k přijímacímu řízení na SŠ | ZŠ Vrchlabí, nám. Míru 283 Ukázky testů jednotných přijímacích zkoušek Odkazy vedou na stránku CERMAT (http://www.cermat.cz/prijimaci-rizeni-sl-2015-1404035005.html), kde jsou i další podrobné informace k přijímacímu řízení Český jazyk a literatura – 5. ročník Matematika – 5. ročník Český jazyk a literatura – 9. ročník Matematika – 9. ročník Seznam škol zapojených do jednotných přijímacích zkoušek Odkazy vedou na stránku CERMAT (http://www.cermat.cz/seznam-prihlasenych-skol-pilotni-overovani-2015-1404035035.html) Školy z Královéhradeckého kraje Školy z celé ČR Pozn.: školy z Libereckého kraje nejsou zapojeny do jednotných přijímacích zkoušek Otázky a odpovědi k vyplnění přihlášek Převzato ze stránek MŠMT (http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/prijimani-na-stredni-skoly-a-konzervatore) (1) Na kolik středních škol se mohu v rámci prvního kola přijímacího řízení přihlásit? Stále platí možnost podat přihlášky v rámci prvního kola na dvě střední školy (dva obory vzdělání). (2) Kde dostanu přihlášku k přijetí do střední školy? Formulář přihlášky mi může poskytnout střední škola, popř. základní škola. V elektronické podobě si mohu přihlášku zdarma stáhnout na webu MŠMT: http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/vyhlaseni-pilotniho-overovani-organizace-prijimaciho-rizeni a http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/prijimani-na-stredni-skoly-a-konzervatore. Tyto formuláře s uvedením dvou škol, na které se žák hlásí, nahrazují předešlé formuláře umožňující podat jednu přihlášku na jednu školu. Předešlé formuláře nelze použít z důvodu potřeby zasílání výsledků jednotných testů oběma školám, pokud se účastní pokusného ověřování nového způsobu přijímacího řízení. (3) Jak vyplnit přihlášku v tomto školním roce? Pro školní rok 2014/15 se vyplňuje přihláška v rozsahu uvedeném na nově stanoveném tiskopisu přihlášky, pro denní formu vzdělávání (růžový podtisk) a pro obory vzdělání s talentovou zkouškou (modrý podtisk). Přihlášku je možné vyplnit elektronicky. Nově se na tiskopisech přihlášky pro denní formu vzdělávání a pro obory vzdělání s talentovou zkouškou uvádějí dvě školy (a dva obory vzdělání), pokud se na ně uchazeč hlásí. Když se hlásí jen na jednu školu (obor vzdělání), druhou školu (obor vzdělání) nevyplňuje. V případě, že se uchazeč hlásí do dvou oborů vzdělání na jedné škole, uvede na prvním místě v přihlášce školu a název jednoho oboru vzdělání, na druhém místě tutéž školu a druhý obor vzdělání. (4) Jak vyplním kolonku „Termín přijímací zkoušky“ na přihlášce? V uvedené kolonce se uvádí termíny „školní“ přijímací zkoušky, která je stanovena ředitelem školy (pokud ji škola z rozhodnutí ředitele školy koná podle § 60 odst. 2 školského zákona a § 3 odst. 1 vyhlášky č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách), jak je uvedeno i v poznámce 3b na přihlášce. Tato kolonka není určena k vyplnění termínu stanoveného pro konání jednotných testů ve vyhlášení pilotního ověřování (je pevně dán). (5) Je uvedení pořadí škol v přihlášce závazné? (6) Kdy je nezbytný lékařský posudek v přihlášce ke střednímu vzdělávání? Do tiskopisu přihlášky pro daný obor vzdělání se lékařský posudek doplňuje (jako dosud) jen v případě, kdy se uchazeč hlásí na obor vzdělání, u kterého jsou podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání stanoveny nařízením vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. (Zpravidla se např. nepožaduje pro obor Gymnázium, s výjimkou oboru Gymnázium se sportovní přípravou.) (7) Musí být přiložen lékařský posudek na samostatném tiskopisu, nebo stačí jeho zapsání v přihlášce? Zpravidla stačí vyplnění jen v přihlášce. Pokud je posudkový závěr obsáhlejší, lze jej uvést v příloze přihlášky. Pokud se uchazeč hlásí v rámci jedné přihlášky k přijetí ve dvou různých oborech vzdělání (např. Obchodní akademie a Zdravotnický asistent), může lékařský posudek (posudkový závěr) obsahovat takové hodnocení zdravotní způsobilosti uchazeče, které zohlední jeho předpoklady pro každý z obou oborů vzdělání. K přihlášce pro dotčený obor vzdělání lze i v dalších kolech přijímacího řízení přiložit ověřenou kopii posudku, který vyjadřuje způsobilost vzdělávat se (nemusí být vystaven znovu). (8) Dokdy a komu je třeba odevzdat přihlášku k přijetí do střední školy? Vyplněná přihláška se odevzdává v listinné podobě. Přihlášku lze okopírovat (v případě elektronického vyplnění dvakrát vytisknout). Obě vyhotovení uchazeč a zákonný zástupce podepíší a škola na obou vyhotoveních potvrdí výpis známek z vysvědčení (pokud nejsou přiloženy ověřené kopie vysvědčení). Po (případném) doplnění lékařského posudku zašle uchazeč přihlášky na obě zvolené střední školy, na každou z nich po jednom vyhotovení. Přihláška musí být odevzdána (nebo doručena) zákonným zástupcem nebo uchazečem (podle § 60 odst. 5 školského zákona) do 15. března 2015 (podle § 60b odst. 1 školského zákona) středním školám, kam se uchazeč hlásí. (9) Jak je to s vyplňováním škol v přihlášce podávané v dalších kolech přijímacího řízení? Tiskopis platí i pro další kola přijímacího řízení (pro něž není stanoven počet přihlášek, který může uchazeč uplatnit). V tiskopise se vyplňuje jen jedna škola, na niž se přihláška podává. II. Postup při přijímání v oborech vzdělání, kde se konají jednotné testy (10) Koho se týká přijímací řízení do středních škol s jednotnými testy? Jednotné testy v rámci prvního kola přijímacího řízení budou konat uchazeči do středních škol, které se přihlásily k pilotnímu ověřování v oborech vzdělání v denní formě vzdělávání: - obor vzdělání Gymnázium, - obory kategorie „M“ (tzv. maturitní obory SOŠ), s výjimkou oborů skupiny 82 Umění a užité umění, - obory kategorie „L0“ (maturitní obory, kde je součástí vzdělávání odborný výcvik), s výjimkou oborů skupiny 82 Umění a užité umění. Jednotné testy se tedy netýkají oborů vzdělání s talentovou zkouškou, nástavbového studia, zkráceného studia a forem večerního, dálkového, distančního a kombinovaného vzdělávání ve všech oborech vzdělání ukončených maturitní zkouškou. Možnost přihlásit se do pilotního ověřování mají střední školy bez ohledu na zřizovatele. (11) Kde zjistím, zda škola, do které se hlásím, je zapojena do pilotního ověřování přijímacího řízení s jednotnými testy? Seznam středních škol, kde se budou konat jednotné testy, je k dispozici na jednotlivých krajských úřadech, neboť pilotní ověřování se koná ve středních školách, které se k němu prostřednictvím krajského úřadu přihlásí do 15. října 2014. Centrální databázi středních škol (všech zřizovatelů), v nichž se konají jednotné testy, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV) v listopadu 2014 na http://www.cermat.cz/. Ředitel střední školy, která se přihlásila do pilotního ověřování, uvádí tuto skutečnost při vyhlášení kritérií pro uchazeče přijímané v prvním kole přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání pro daný školní rok; tato kritéria zveřejní obvyklým způsobem do 31. ledna 2015. (12) Bude ze seznamu škol přihlášených do pilotního ověřování zřejmé, ve kterých oborech vzdělání se jednotný test koná? Seznam škol přihlášených do pilotního ověřování bude obsahovat přehled oborů vzdělání, ve kterých se bude jednotný test konat. Tím bude také zřejmé, zda škola využije jednotné testy ve všech oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou, které vyučuje, nebo jen v některých. Škola nemusí do pilotního ověřování přihlásit všechny „své“ obory vzdělání s maturitní zkouškou, které vyučuje. (13) Kdy a kde se konají jednotné testy? Jednotné testy koná v řádném termínu uchazeč ve škole, kterou uvedl v přihlášce jako první. V případě, že škola v prvním pořadí není do pilotního ověřování přihlášena, koná uchazeč jednotné testy ve stejném termínu ve škole uvedené v druhém pořadí. Jednotné testy se uskuteční v jednom řádném termínu testů, a to odlišně pro uchazeče o čtyřleté vzdělávání a pro uchazeče o šestileté a osmileté vzdělávání, a v jednom náhradním termínu testů společném pro všechny obory vzdělání – viz tabulka: Tyto termíny testů uvedené ve vyhlášení pilotního ověřování nelze zaměňovat s termíny přijímacích zkoušek konaných podle § 60 odst. 2 školského zákona a § 3 odst. 1 vyhlášky č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, nebo s náhradním termínem přijímací zkoušky podle § 60 odst. 11 školského zákona. (14) Je možné, že se uchazeč o přijetí do konkrétní, jím zvolené školy bude muset dostavit na přijímací zkoušku ve dvou různých dnech? Ano. Taková situace může v tomto školním roce nastat v případě, že vedle výsledku jednotného testu bude v kritériích přijímacího řízení vyhlašovaných školou (do konce ledna) hodnocen i výsledek „školní“ přijímací zkoušky (např. test studijních předpokladů), kterou ředitel školy může stanovit podle § 60 odst. 2 a odst. 13 písm. c) školského zákona. (15) Co bude obsahem jednotných testů? Zkouška se skládá ze dvou testů, a to pro obsah vzdělávání z Českého jazyka a literatury a z Matematiky a její aplikace (dále jen „ČJL“ a „M“), v rozsahu stanoveném v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (podle § 60 odst. 2 školského zákona). Testy mají prověřit podstatné dovednosti a vědomosti uchazečů pro úspěšné vzdělávání v oborech středního vzdělání ukončených maturitní zkouškou. (16) Budou mít uchazeči se speciálními vzdělávacími potřebami nějaké zvýhodnění? Ředitelé škol mohou rozhodnout na základě doporučení školského poradenského zařízení zejména o prodloužení předepsané lhůty pro zpracování jednotných testů. (17) Je výsledek jednotných testů jediným kritériem, na jehož základě budu přijat? Ne, jednotný test nemůže být jediným kritériem, na jehož základě stanoví ředitel školy pořadí uchazečů pro přijetí. Součástí kritérií přijímacího řízení musí být i nadále hodnocení uchazečů podle hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání. Navíc může být v souladu s § 60 odst. 13 školského zákona podle požadavků určených ředitelem střední školy součástí přijímacího řízení také „školní“ přijímací zkouška nebo jiné ověření vědomostí, dovedností nebo schopností uchazečů. Jednotné testy z ČJL a M doplňují kritéria přijímání ve školách, které se pilotního ověřování účastní. (18) Co když např. ze zdravotních důvodů nebudu moci konat jednotný test v řádném termínu testů? Náhradní termín testů pro první kolo přijímacího s využitím jednotných testů CZVV je stanoven na 14. května 2015. (19) Budou mít uchazeči předem možnost se na jednotné testy připravit? V testech bude prověřována znalost obsahu vzdělávání z ČJL a M v rozsahu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Všem žákům 5., 7. i 9. tříd budou k datu 31. 1. 2015 k dispozici ilustrační testy z obou předmětů, takže si budou moci v předstihu prověřit, jak jsou na ně připraveni. (20) Jak se bude hodnocení z jednotných testů podílet na mém celkovém hodnocení? V rámci pilotního ověřování je ponechána pravomoc řediteli školy, aby stanovil v rámci vyhlašovaných kritérií přijímacího řízení (do 31. ledna) podíl hodnocení jednotného testu na celkovém hodnocení uchazeče. Ředitelům středních škol se ponechává možnost stanovit v rámci vyhlašovaných kritérií podle § 60 odst. 3 školského zákona nejen podíl hodnocení jednotného testu na celkovém hodnocení uchazeče, ale může určit i hranici úspěšnosti každého z jednotných testů (ČJL a M) pro přijímací řízení. S ohledem na to, že jde o test, jehož účelem je uchazeče rozřadit podle úspěšnosti v samotném testu (a stanovit s přihlédnutím k dalším kritériím celkové pořadí), může být hranice úspěšnosti v testech stanovena s přihlédnutím k doporučené hranici úspěšnosti jednotného testu stanovené CZVV po vykonání testů. Ředitel může jako kritérium zvolit spíše vážený podíl pořadí uchazeče v testu než určit přímo mezní hranici úspěšnosti. To neodporuje současnému znění § 60 školského zákona, pokud tuto okolnost ředitel uvede ve vyhlašovaných kritériích. (21) Kde a kdy budu konat jednotný test, pokud se škola, kterou jsem v přihlášce uvedl na prvním místě, pilotního ověřování neúčastní? V tomto případě uchazeč koná jednotný test ve škole, kterou uvedl ve své přihlášce na druhém místě, v řádném termínu testů, tj. 15. dubna 2015 v případě čtyřletých oborů vzdělání, nebo 16. dubna 2015 v případě šesti- a osmiletých gymnázií. (22) Dokdy musím odevzdat zápisový lístek? Uchazeči počíná běžet lhůta pro odevzdání zápisového lístku škole, která přijala uchazeče v prvním kole přijímacího řízení, dnem 22. dubna, popř. později dnem vyhlášení výsledků ředitelem školy (zveřejněním seznamu přijatých uchazečů). Konec lhůty (+ 10 pracovních dní) pro odevzdání zápisového lístku vychází tedy – v případě vyhlášení výsledků 22. dubna – na 7. května 2015, popř. na dny následující, v závislosti na vyhlášení výsledků. Také v případě konání jednotného testu v náhradním termínu testů 14. května 2015 bude uchazeč uplatňovat zápisový lístek ve lhůtě 10 pracovních dnů od vyhlášení výsledků. Výše uvedené lhůty pro odevzdání zápisového lístku umožňují uchazeči, aby se v případě přijetí na různé obory vzdělání mohl bez časové tísně rozhodnout pro konečnou volbu, a potvrdil tak případně přijetí i v oborech vzdělání, kde se nekoná přijímací zkouška. (23) Bude výsledek jednotných testů součástí hodnocení i v dalších kolech přijímacího řízení? (24) Mohu se proti výsledku jednotného testu odvolat? Odvolání proti výsledku přijímacího řízení zůstává zachováno ve stejné podobě jako dosud. To znamená, že se uchazeč může odvolat proti rozhodnutí o nepřijetí/přijetí jako celku; v odvolání je třeba uvést důvody, proč uchazeč nesouhlasí s rozhodnutím. Uchazeč podává odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí k příslušnému krajskému úřadu prostřednictvím školy, která rozhodnutí vystavila. III. Postup při přijímání v oborech vzdělání, kde se nekonají jednotné testy a v dalších kolech přijímacího řízení Přijímací řízení s jednotnými testy se ve školním roce 2014/15 netýká jednak středních škol (a oborů vzdělání), které nejsou do pilotního ověřování přihlášeny, jednak oborů vzdělání s talentovou zkouškou (skupina oborů vzdělání 82 Umění a užité umění a obor Gymnázium se sportovní přípravou), oborů vzdělání nástavbového studia a zkráceného studia (§ 62, § 63, § 83 až 85 školského zákona) a přijímání do jiné než denní formy vzdělávání (§ 25 odst. 2 písm. b) až e) školského zákona). (25) Bude existovat nová přihláška k přijímacímu řízení do oborů vzdělání s talentovou zkouškou? Ano. V přihlášce pro přijetí do oboru vzdělání s talentovou zkouškou (modrý podtisk) se uvádí nově obě školy obdobně jako u oborů bez talentové zkoušky v prvním kole přijímacího řízení. U oborů s talentovou zkouškou zůstává zachováno právo podat přihlášku až na 2 školy (do konce listopadu 2014) a možnost podat dále až 2 přihlášky na ostatní obory vzdělání. (26) Budou se uvádět dvě školy v přihlášce podávané na jinou než denní formu vzdělávání? (27) Budou se uvádět dvě školy v přihlášce podávané pro nástavbové studium? (28) Dokdy se odevzdává zápisový lístek ve škole, která se do pilotního ověřování nepřihlásí? U škol (oborů vzdělání), které se pilotního ověřování neúčastní (a v dalších kolech přijímacího řízení), zůstává zachován termín pro odevzdání zápisového lístku do 10 pracovních dnů od vydání rozhodnutí podle § 60a odst. 6 školského zákona (nejdříve dne 22. dubna 2015). Tato doba pro odevzdání zápisového lístku umožňuje uchazeči v případě přijetí se rozhodnout, ve které škole se bude vzdělávat.

http://docplayer.cz/762022-Obchodni-podminky-1-uvodni-ustanoveni.html

1 OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti Iswari Superfood, s.r.o. se sídlem: Jeronýmova 420/23, Písek identifikační číslo: zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky ) obchodní společnosti Iswari Superfood, s.r.o., se sídlem Jeronýmova 420/23, Písek, identifikační číslo: , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka (dále jen prodávající ) upravují v souladu s ustanovením 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen kupní smlouva ) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen kupující ) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístněné na internetové adrese (dále jen webová stránka ), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen webové rozhraní obchodu ) Obchodní podmínky se nevztahují na případy, kdy osoba, která má v úmyslu nakoupit zboží od prodávajícího, je právnickou osobou či osobou, jež jedná při objednávání zboží v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci svého samostatného výkonu povolání Ustanovení odchylná od obchodních podmínek je možné sjednat v kupní smlouvě. Odchylná ujednání v kupní smlouvě mají přednost před ustanoveními obchodních podmínek Ustanovení obchodních podmínek jsou nedílnou součástí kupní smlouvy. Kupní smlouva a obchodní podmínky jsou vyhotoveny v českém jazyce. Kupní smlouvu lze uzavřít v českém jazyce Znění obchodních podmínek může prodávající měnit či doplňovat. Tímto ustanovením nejsou dotčena práva a povinnosti vzniklá po dobu účinnosti předchozího znění obchodních podmínek. 2. UŽIVATELSKÝ ÚČET 2.1. Na základě registrace kupujícího provedené na webové stránce může kupující přistupovat do svého uživatelského rozhraní. Ze svého uživatelského rozhraní může kupující provádět objednávání zboží (dále jen uživatelský účet ). Kupující může provádět objednávání zboží též bez registrace přímo z webového rozhraní obchodu. 1 / 9 2 2.2. Při registraci na webové stránce a při objednávání zboží je kupující povinen uvádět správně a pravdivě všechny údaje. Údaje uvedené v uživatelském účtu je kupující při jakékoliv jejich změně povinen aktualizovat. Údaje uvedené kupujícím v uživatelském účtu a při objednávání zboží jsou prodávajícím považovány za správné Přístup k uživatelskému účtu je zabezpečen uživatelským jménem a heslem. Kupující je povinen zachovávat mlčenlivost ohledně informací nezbytných k přístupu do jeho uživatelského účtu Kupující není oprávněn umožnit využívání uživatelského účtu třetím osobám Prodávající může zrušit uživatelský účet, a to zejména v případě, kdy kupující svůj uživatelský účet déle než 2 roky nevyužívá, či v případě, kdy kupující poruší své povinnosti z kupní smlouvy (včetně obchodních podmínek) Kupující bere na vědomí, že uživatelský účet nemusí být dostupný nepřetržitě, a to zejména s ohledem na nutnou údržbu hardwarového a softwarového vybavení prodávajícího, popř. nutnou údržbu hardwarového a softwarového vybavení třetích osob. 3. UZAVŘENÍ KUPNÍ SMLOUVY 3.1. Veškerá prezentace zboží umístěná ve webovém rozhraní obchodu je informativního charakteru a prodávající není povinen uzavřít kupní smlouvu ohledně tohoto zboží. Ustanovení 1732 odst. 2 občanského zákoníku se nepoužije Webové rozhraní obchodu obsahuje informace o zboží, a to včetně uvedení cen jednotlivého zboží. Ceny zboží jsou uvedeny včetně daně z přidané hodnoty a všech souvisejících poplatků. Ceny zboží zůstávají v platnosti po dobu, kdy jsou zobrazovány ve webovém rozhraní obchodu. Tímto ustanovením není omezena možnost prodávajícího uzavřít kupní smlouvu za individuálně sjednaných podmínek Webové rozhraní obchodu obsahuje také informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží. Informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží uvedené ve webovém rozhraní obchodu platí pouze v případech, kdy je zboží doručováno v rámci území České republiky Pro objednání zboží vyplní kupující objednávkový formulář ve webovém rozhraní obchodu. Objednávkový formulář obsahuje zejména informace o: objednávaném zboží (objednávané zboží vloží kupující do elektronického nákupního košíku webového rozhraní obchodu), způsobu úhrady kupní ceny zboží, údaje o požadovaném způsobu doručení objednávaného zboží a informace o nákladech spojených s dodáním zboží (dále společně jen jako objednávka ). 2 / 9 3 3.5. Před zasláním objednávky prodávajícímu je kupujícímu umožněno zkontrolovat a měnit údaje, které do objednávky kupující vložil, a to i s ohledem na možnost kupujícího zjišťovat a opravovat chyby vzniklé při zadávání dat do objednávky. Objednávku odešle kupující prodávajícímu kliknutím na tlačítko Objednat. Údaje uvedené v objednávce jsou prodávajícím považovány za správné. Prodávající neprodleně po obdržení objednávky toto obdržení kupujícímu potvrdí elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího uvedenou v uživatelském rozhraní či v objednávce (dále jen elektronická adresa kupujícího ) Prodávající je vždy oprávněn v závislosti na charakteru objednávky (množství zboží, výše kupní ceny, předpokládané náklady na dopravu) požádat kupujícího o dodatečné potvrzení objednávky (například písemně či telefonicky) Smluvní vztah mezi prodávajícím a kupujícím vzniká doručením přijetí objednávky (akceptací), jež je prodávajícím zasláno kupujícímu elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího Kupující souhlasí s použitím komunikačních prostředků na dálku při uzavírání kupní smlouvy. Náklady vzniklé kupujícímu při použití komunikačních prostředků na dálku v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy (náklady na internetové připojení, náklady na telefonní hovory) si hradí kupující sám, přičemž tyto náklady se neliší od základní sazby. 4. CENA ZBOŽÍ A PLATEBNÍ PODMÍNKY 4.1. Cenu zboží a případné náklady spojené s dodáním zboží dle kupní smlouvy může kupující uhradit prodávajícímu následujícími způsoby: v hotovosti v provozovně prodávajícího na adrese Tiskařská 599/12, Praha 10; na dobírku v hotovosti v místě určeném kupujícím v objednávce; na dobírku platební kartou v místě určeném kupujícím v objednávce; bezhotovostně prostřednictvím platebního systému PayU; 4.2. Společně s kupní cenou je kupující povinen zaplatit prodávajícímu také náklady spojené s balením a dodáním zboží ve smluvené výši. Není-li uvedeno výslovně jinak, rozumí se dále kupní cenou i náklady spojené s dodáním zboží Prodávající nepožaduje od kupujícího zálohu či jinou obdobnou platbu. Tímto není dotčeno ustanovení čl. 4.5 obchodních podmínek ohledně povinnosti uhradit kupní cenu zboží předem V případě platby v hotovosti či v případě platby na dobírku je kupní cena splatná při převzetí zboží. V případě bezhotovostní platby je kupní cena splatná do 3 dnů od uzavření kupní smlouvy. 3 / 9 4 4.5. Prodávající je oprávněn, zejména v případě, že ze strany kupujícího nedojde k dodatečnému potvrzení objednávky (čl. 3.6), požadovat uhrazení celé kupní ceny ještě před odesláním zboží kupujícímu. Ustanovení 2119 odst. 1 občanského zákoníku se nepoužije Případné slevy z ceny zboží poskytnuté prodávajícím kupujícímu nelze vzájemně kombinovat Je-li to v obchodním styku obvyklé nebo je-li tak stanoveno obecně závaznými právními předpisy, vystaví prodávající ohledně plateb prováděných na základě kupní smlouvy kupujícímu daňový doklad fakturu. Prodávající je plátcem daně z přidané hodnoty. Daňový doklad fakturu poskytne prodávající kupujícímu po uhrazení ceny zboží a zašle jej v papírové formě na adresu kupujícího společně se zbožím. 5. ODSTOUPENÍ OD KUPNÍ SMLOUVY 5.1. Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu, od kupní smlouvy o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím, od kupní smlouvy o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit a od kupní smlouvy o dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, pokud porušil jejich původní obal Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 5.1 či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využit vzorový formulář poskytovaný prodávajícím, jenž tvoří přílohu obchodních podmínek. Odstoupení od kupní smlouvy musí kupující zaslat na adresu: Iswari Superfood, s.r.o., V Olšinách 75, Praha 10 či na adresu elektronické pošty prodávajícího 5.3. V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. 5.2 obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být prodávajícímu vráceno do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od smlouvy prodávajícímu. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou V případě odstoupení od smlouvy dle čl. 5.2 obchodních podmínek vrátí prodávající peněžní prostředky přijaté od kupujícího do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy kupujícím na bankovní účet určený kupujícím, případně jiným způsobem, na kterém se dohodnou prodávající a kupující. Prodávající je taktéž oprávněn vrátit plnění poskytnuté kupujícím již při vrácení zboží kupujícím či jiným způsobem, pokud s tím kupující bude souhlasit a nevzniknou tím kupujícímu další náklady. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky kupujícímu dříve, než mu kupující 4 / 9 5 zboží vrátí nebo prokáže, že zboží podnikateli odeslal Nárok na úhradu škody vzniklé na zboží je prodávající oprávněn jednostranně započíst proti nároku kupujícího na vrácení kupní ceny Do doby převzetí zboží kupujícím je prodávající oprávněn kdykoliv od kupní smlouvy odstoupit. V takovém případě vrátí prodávající kupujícímu kupní cenu bez zbytečného odkladu, a to bezhotovostně na účet určený kupujícím Je-li společně se zbožím poskytnut kupujícímu dárek, je darovací smlouva mezi prodávajícím a kupujícím uzavřena s rozvazovací podmínkou, že dojde-li k odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, pozbývá darovací smlouva ohledně takového dárku účinnosti a kupující je povinen spolu se zbožím prodávajícímu vrátit i poskytnutý dárek. 6. PŘEPRAVA A DODÁNÍ ZBOŽÍ 6.1. V případě, že je způsob dopravy smluven na základě zvláštního požadavku kupujícího, nese kupující riziko a případné dodatečné náklady spojené s tímto způsobem dopravy Je-li prodávající podle kupní smlouvy povinen dodat zboží na místo určené kupujícím v objednávce, je kupující povinen převzít zboží při dodání V případě, že je z důvodů na straně kupujícího nutno zboží doručovat opakovaně nebo jiným způsobem, než bylo uvedeno v objednávce, je kupující povinen uhradit náklady spojené s opakovaným doručováním zboží, resp. náklady spojené s jiným způsobem doručení Při převzetí zboží od přepravce je kupující povinen zkontrolovat neporušenost obalů zboží a v případě jakýchkoliv závad toto neprodleně oznámit přepravci. V případě shledání porušení obalu svědčícího o neoprávněném vniknutí do zásilky nemusí kupující zásilku od přepravce převzít Další práva a povinnosti stran při přepravě zboží mohou upravit zvláštní dodací podmínky prodávajícího, jsou-li prodávajícím vydány. 7. PRÁVA Z VADNÉHO PLNĚNÍ 7.1. Práva a povinnosti smluvních stran ohledně práv z vadného plnění se řídí příslušnými obecně závaznými předpisy (zejména ustanoveními 1914 až 1925, 2099 až 2117 a 2161 až 2174 občanského zákoníku) Prodávající odpovídá kupujícímu, že zboží při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující zboží převzal: má zboží vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, má takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, 5 / 9 6 se zboží hodí k účelu, který pro jeho použití prodávající uvádí nebo ke kterému se zboží tohoto druhu obvykle používá, zboží odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, je zboží v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a zboží vyhovuje požadavkům právních předpisů Ustanovení uvedená v čl. 7.2 obchodních podmínek se nepoužijí u zboží prodávaného za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, na opotřebení zboží způsobené jeho obvyklým užíváním, u použitého zboží na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou zboží mělo při převzetí kupujícím, nebo vyplývá-li to z povahy zboží Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že zboží bylo vadné již při převzetí Práva z vadného plnění uplatňuje kupující u prodávajícího na adrese jeho provozovny, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží, případně i v sídle nebo místě podnikání. Za okamžik uplatnění reklamace se považuje okamžik, kdy prodávající obdržel od kupujícího reklamované zboží Další práva a povinnosti stran související s odpovědností prodávajícího za vady může upravit reklamační řád prodávajícího. 8. DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN 8.1. Kupující nabývá vlastnictví ke zboží zaplacením celé kupní ceny zboží Prodávající není ve vztahu ke kupujícímu vázán žádnými kodexy chování ve smyslu ustanovení 1826 odst. 1 písm. e) občanského zákoníku Mimosoudní vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího Prodávající je oprávněn k prodeji zboží na základě živnostenského oprávnění. Živnostenskou kontrolu provádí v rámci své působnosti příslušný živnostenský úřad. Dozor nad oblastí ochrany osobních údajů vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů. Česká obchodní inspekce vykonává ve vymezeném rozsahu mimo jiné dozor nad dodržováním zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Kupující tímto přebírá na sebe nebezpečí změny okolností ve smyslu 1765 odst. 2 občanského zákoníku. 6 / 9 7 9. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ 9.1. Ochrana osobních údajů kupujícího, který je fyzickou osobou, je poskytována zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů Kupující souhlasí se zpracováním těchto svých osobních údajů: jméno a příjmení, adresa bydliště, fakturační adresa, identifikační číslo, daňové identifikační číslo, adresa elektronické pošty, telefonní číslo (dále společně vše jen jako osobní údaje ) Kupující souhlasí se zpracováním osobních údajů prodávajícím, a to pro účely realizace práv a povinností z kupní smlouvy a pro účely vedení uživatelského účtu. Nezvolí-li kupující jinou možnost, souhlasí se zpracováním osobních údajů prodávajícím také pro účely zasílání informací a obchodních sdělení kupujícímu. Souhlas se zpracováním osobních údajů v celém rozsahu dle tohoto článku není podmínkou, která by sama o sobě znemožňovala uzavření kupní smlouvy Kupující bere na vědomí, že je povinen své osobní údaje (při registraci, ve svém uživatelském účtu, při objednávce provedené z webového rozhraní obchodu) uvádět správně a pravdivě a že je povinen bez zbytečného odkladu informovat prodávajícího o změně ve svých osobních údajích Zpracováním osobních údajů kupujícího může prodávající pověřit třetí osobu, jakožto zpracovatele. Kromě osob dopravujících zboží nebudou osobní údaje prodávajícím bez předchozího souhlasu kupujícího předávány třetím osobám Osobní údaje budou zpracovávány po dobu neurčitou. Osobní údaje budou zpracovávány v elektronické podobě automatizovaným způsobem nebo v tištěné podobě neautomatizovaným způsobem Kupující potvrzuje, že poskytnuté osobní údaje jsou přesné a že byl poučen o tom, že se jedná o dobrovolné poskytnutí osobních údajů V případě, že by se kupující domníval, že prodávající nebo zpracovatel (čl. 9.5) provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života kupujícího nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může: požádat prodávajícího nebo zpracovatele o vysvětlení, požadovat, aby prodávající nebo zpracovatel odstranil takto vzniklý stav Požádá-li kupující o informaci o zpracování svých osobních údajů, je mu prodávající povinen tuto informaci předat. Prodávající má právo za poskytnutí informace podle předchozí věty požadovat přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace. 7 / 9 8 10. ZASÍLÁNÍ OBCHODNÍCH SDĚLENÍ A UKLÁDÁNÍ COOKIES Kupující souhlasí se zasíláním informací souvisejících se zbožím, službami nebo podnikem prodávajícího na elektronickou adresu kupujícího a dále souhlasí se zasíláním obchodních sdělení prodávajícím na elektronickou adresu kupujícího Kupující souhlasí s ukládáním tzv. cookies na jeho počítač. V případě, že je nákup na webové stránce možné provést a závazky prodávajícího z kupní smlouvy plnit, aniž by docházelo k ukládání tzv. cookies na počítač kupujícího, může kupující souhlas podle předchozí věty kdykoliv odvolat. 11. DORUČOVÁNÍ Kupujícímu může být doručováno na adresu elektronické pošty uvedenou v jeho uživatelském účtu či uvedenou kupujícím v objednávce. 12. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Pokud vztah založený kupní smlouvou obsahuje mezinárodní (zahraniční) prvek, pak strany sjednávají, že vztah se řídí českým právem. Tímto nejsou dotčena práva spotřebitele vyplývající z obecně závazných právních předpisů Je-li některé ustanovení obchodních podmínek neplatné nebo neúčinné, nebo se takovým stane, namísto neplatných ustanovení nastoupí ustanovení, jehož smysl se neplatnému ustanovení co nejvíce přibližuje. Neplatností nebo neúčinností jednoho ustanovení není dotknutá platnost ostatních ustanovení. Změny a doplňky kupní smlouvy či obchodních podmínek vyžadují písemnou formu Kupní smlouva včetně obchodních podmínek je archivována prodávajícím v elektronické podobě a není přístupná Přílohu obchodních podmínek tvoří vzorový formulář pro odstoupení od kupní smlouvy Kontaktní údaje prodávajícího, adresa pro doručování: Iswari Superfood, s.r.o., V Olšinách 75, Praha 10, adresa elektronické pošty telefon V Praze dne / 9 9 Formulář pro odstoupení od kupní smlouvy V souladu s ustanovením 1829 odst. 1 občanského zákoníku tímto odstupuji od kupní smlouvy se společností Iswari Superfood, s.r.o. učiněné na základě mé objednávky č. ze dne. Žádám o navrácení finanční částky uhrazené v souladu se smlouvou na bankovní účet č. Jsem si vědom, že zboží musí být vráceno prodávajímu do jeho provozovny na adrese Tiskařská 599/12, Praha 10 do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od smlouvy a že finanční částka za nákup zboží bude vrácena po vrácení zboží na uvedenou adresu provozovny. V dne.. Jméno a příjmení:. ová adresa: Mobilní telefon: 9 / 9

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-387

387/2013 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační spořicí státní dluho... 387/2013verze 1 Sdělení č. 387/2013 Sb.Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2020 II, CPI % jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2020 II, CPI % Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Proti-inflačního spořicího státního dluhopisu České republiky, 2013-2020 II, CPI % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Proti-inflační spořicí státní dluhopis České republiky, 2013-2020 II, CPI % Zkrácený název: SSD-I ČR, CPI %, 20 II Pořadové číslo emise: 87. Emisní kurz k datu emise: 100 % jmenovité hodnoty ISIN: CZ0001004204 6. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů je 500000000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 150000000000 Kč (slovy: sto padesát miliard korun českých). 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisů je ukončeno k datu 29. 11. 2013 nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů distributorovi nebo ministerstvu důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek, a prokázat své oprávnění jednat jménem těchto osob nebo za tyto osoby. Převoditelnost dluhopisů se po datu 12. 11. 2020 vylučuje. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pohyblivou úrokovou sazbou. Úroková sazba za šest měsíců (p. s., per semestre) pro výnosové období, které končí datem 12. 6., se stanoví jako součet procentní změny bazického indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc duben příslušného roku proti bazickému indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc říjen roku předchozího, a to v rozsahu šesti desetinných míst, a marže ve výši 0,25 % p. s.; takto stanovená úroková sazba se zaokrouhluje na pět desetinných míst. Úroková sazba za šest měsíců (p. s., per semestre) pro výnosové období, které končí datem 12. 12., se stanoví jako součet procentní změny bazického indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc říjen příslušného roku proti bazickému indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc duben téhož roku, a to v rozsahu šesti desetinných míst, a marže ve výši 0,25 % p. s.; takto stanovená úroková sazba se zaokrouhluje na pět desetinných míst. Minimální úroková sazba v každém výnosovém období se stanoví ve výši 0,25 % p. s., (per semestre). Úroková sazba pro příslušné výnosové období a její výpočet se uveřejní na internetových stránkách ministerstva vždy nejpozději k datu 20. 5. a k datu 20. 11. příslušného roku. Výnosy určené na základě této úrokové sazby jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek, a to vždy k datu 12. 6. a k datu 12. 12., počínaje datem 12. 6. 2014 vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“) dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 23 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 23 a 25 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 22 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně dle zákona o daních z příjmů určené rezidentům České republiky a rezidentům smluvních států je třeba prokázat plátci daně bydliště/sídlo pro daňové účely v České republice nebo ve smluvním státě například platným průkazem totožnosti, čestným prohlášením či zápisem v příslušném veřejném rejstříku. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů. Pokud dojde k doložení výše uvedených dokumentů po datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek. 18. Výnosové období se stanoví jako šestiměsíční, a to vždy od 12. 12. příslušného roku do 12. 6. roku následujícího a od 12. 6. do 12. 12. příslušného roku. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 12. 12. 2013 do 12. 6. 2014. Druhé výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 12. 6. 2014 do 12. 12. 2014. 19. Bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) k příslušnému základnímu (referenčnímu) období je uveřejňován měsíčně na internetových stránkách Českého statistického úřadu dle kalendáře termínů uveřejnění, přičemž příslušná základní (referenční) období použitá pro jeho výpočet v příslušném měsíci stanovuje Český statistický úřad. Ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek se použijí úhrnné bazické indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem v České republice. Nebude-li bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc duben a za měsíc říjen příslušného roku Českým statistickým úřadem uveřejněn vůbec nebo bude-li uveřejněn v příslušném roce až po datu 20. 5. nebo až po datu 20. 11., použije se ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek poslední známý bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) uveřejněný Českým statistickým úřadem a příslušný bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) z měsíce, který předchází příslušnému měsíci o šest měsíců, případně je tomuto předcházejícímu měsíci nejblíže. 20. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datům 13. 5. a 12. 11. počínaje rokem 2014. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise do 12. 6. 2014 obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 13. 5. 2014. 22. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. k) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně vlastníka dluhopisů zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta o dobré víře na straně vlastníka dluhopisů, zejména v souvislosti s účelem úpisu dluhopisů či původem zdrojů finančních prostředků, budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 23 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos dluhopisu. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat prostřednictvím distributora pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí plateb. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data ukončení příslušného výnosového období se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 24. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 12. 2020, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 nebo 23 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Emitent dle § 17 zákona o dluhopisech rozhodl, že právo na splacení dluhopisů má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisy k datu 12. 11. 2020. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2020. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí plateb. 25. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní banka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů a bydliště/sídlo pro daňové účely ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, a o skutečném vlastníkovi nebude mít ministerstvo k dispozici potřebné informace, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou rezidenty smluvních států. 26. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. O reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů požádá vlastník dluhopisů emitenta podáním žádosti o reinvestici dluhopisů prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Posledním dnem pro podání žádosti o reinvestici dluhopisů je 11. 11. 2020. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně dle zákona o daních z příjmů určené rezidentům České republiky a rezidentům smluvních států je třeba prokázat plátci daně bydliště/sídlo pro daňové účely v České republice nebo ve smluvním státě například platným průkazem totožnosti, čestným prohlášením či zápisem v příslušném veřejném rejstříku. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů. Pokud dojde k doložení výše uvedených dokumentů po datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek. 28. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA–. 29. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky. 30. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 31. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Jakákoli oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se uveřejňují v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. 34. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká.

https://firmy.euro.cz/subjekt-cerne-divadlo-jiriho-srnce-s-r-o-26140331

Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. IČO: 26140331, Praha, výpis z rejstříku (29.05.2020) | Euro.cz Firma Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. IČO 26140331 Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. (26140331) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese U lékárny 597, Praha 156 00. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 20. 12. 1999 a je stále aktivní. Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. nemá žádnou provozovnu a jednu živnost. Jako zdroj dat o Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. na Justice.cz Detailní informace o Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. na rzp.cz Výpis dat pro Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. C 73781 26140331 Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. Aktuální kontaktní údaje Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. Kapitál Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. Sídlo Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. U lékárny 597 , Praha 156 00 20.12.1999 Předmět podnikání Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona 26.8.2014 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v rozsahu živnosti volné 20.12.1999 - 26.8.2014 zprostředkovatelská činnost v oblasti kultury 20.12.1999 - 26.8.2014 vedení firmy Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. Statutární orgán Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. Každý zjednatelů je oprávněn jednat za společnosti samostatně. 26.8.2014 Každý z jednatelů je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. 8.2.2005 - 26.8.2014 Za společnost je oprávněn jednat každý z jednatelů. Je-li však k jednání třeba písemného úkonu,je třeba,aby k obchodní firmě společnosti připojili své podpisy vždy dva jednatelé. 14.7.2001 - 8.2.2005 Za společnost je oprávněn jednat každý z jednatelů. Je-li však k jednání třeba písemného úkonu,je třeba,aby k napsanému nebo vytištěnému obchodnímu jménu společnosti připojili své podpisy vždy dva jednatelé. 11.9.2000 - 14.7.2001 Jménem společnosti je oprávněn jednat každý z jednatelů samostatně. Podepisování jménem společnosti se děje tak, že k vytištěnému nebo vypsanému obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis jednatel. 20.12.1999 - 11.9.2000 Jiří Srnec 31.12.2015 Lomená 292 , Dolní Břežany 252 41 Dana Srncová 31.12.2015 JUDr. Josef Mejsteřík 20.12.1999 - 20.12.1999 Ke Kapličce 392 , Loučeň 289 37 Marek Feit 20.12.1999 - 14.7.2001 Vápencová 309/3 , Praha 147 00 JUDr. Josef Mejstřík 20.12.1999 - 8.7.2003 Pavel Hortek 11.9.2000 - 31.12.2004 Medkova 438/39 , Praha 149 00 Dana Srncová 8.7.2003 - 28.8.2014 Písnická 756 , 142 00 Praha 4 Česká republika Jiří Srnec 20.12.1999 - 31.12.2015 Dana Srncová 28.8.2014 - 31.12.2015 Sbírka Listin Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. C 73781/SL 31 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 20.4.2015 11.8.2015 19.8.2015 1 C 73781/SL 30 ostatní rozhodnutí jed.společníka Městský soud v Praze 20.5.2014 2.7.2015 20.7.2015 1 C 73781/SL 29 účetní závěrka [2014] VZZ Městský soud v Praze 31.12.2014 2.7.2015 16.7.2015 3 C 73781/SL 28 účetní závěrka [2014] příloha Městský soud v Praze 31.12.2014 2.7.2015 16.7.2015 4 C 73781/SL 27 účetní závěrka [2014] rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2014 2.7.2015 16.7.2015 1 C 73781/SL 26 ostatní rozhod. jed. spol. Městský soud v Praze 20.5.2014 27.6.2015 9.7.2015 5 C 73781/SL 25 účetní závěrka [2013] příloha Městský soud v Praze 31.12.2013 31.7.2014 17.9.2014 3 C 73781/SL 24 účetní závěrka [2013] rozvaha, VZZ Městský soud v Praze 31.12.2013 31.7.2014 17.9.2014 4 C 73781/SL 23 ostatní rozh. jed. společníka Městský soud v Praze 20.5.2014 31.7.2014 17.9.2014 1 C 73781/SL 22 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 320/2014 Městský soud v Praze 21.8.2014 21.8.2014 16.9.2014 11 C 73781/SL 21 účetní závěrka [2012] příloha Městský soud v Praze 31.12.2012 11.2.2014 13.2.2014 2 C 73781/SL 20 účetní závěrka [2012] Městský soud v Praze 31.12.2012 11.2.2014 13.2.2014 2 C 73781/SL 19 účetní závěrka 2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 11.10.2012 22.10.2012 4 C 73781/SL 18 účetní závěrka r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 19.9.2011 19.9.2011 4 C 73781/SL 17 účetní závěrka -VZaZ r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 29.9.2010 1.10.2010 1 C 73781/SL 16 účetní závěrka -rozvaha r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 29.9.2010 1.10.2010 1 C 73781/SL 15 účetní závěrka r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 5.10.2009 5.10.2009 7 C 73781/SL 14 účetní závěrka r.2007 Městský soud v Praze 31.12.2007 5.10.2009 5.10.2009 7 C 73781/SL 13 účetní závěrka - dodatek k příloze ÚZ r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 18.10.2007 19.10.2007 1 C 73781/SL 12 účetní závěrka - příloha r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 18.10.2007 19.10.2007 5 C 73781/SL 11 účetní závěrka - výkaz zisků r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 18.10.2007 19.10.2007 2 C 73781/SL 10 účetní závěrka - rozvaha r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 18.10.2007 19.10.2007 1 C 73781/SL 9 účetní závěrka 2004 Městský soud v Praze 31.12.2004 13.9.2005 15.9.2005 7 C 73781/SL 8 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 467/2004 Městský soud v Praze 20.12.2004 9.2.2005 18.2.2005 0 C 73781/SL 7 účetní závěrka r.2002 Městský soud v Praze 31.12.2002 9.2.2005 18.2.2005 0 C 73781/SL 6 účetní závěrka r.1999,2000,2001 Městský soud v Praze 31.12.2001 9.2.2005 18.2.2005 0 C 73781/SL 5 účetní závěrka r.2003 Městský soud v Praze 31.12.2003 3.12.2004 13.12.2004 7 C 73781/SL 4 ostatní -rozhodnutí Městský soud v Praze 28.5.2003 24.7.2003 0 C 73781/SL 3 notářský zápis Městský soud v Praze 15.5.2001 10.10.2001 0 C 73781/SL 2 notářský zápis -zakl.list. Městský soud v Praze 4.9.2000 5.10.2000 0 U lékárny 597, Praha 156 00 Živnosti a provozovny Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej vyjma zboží uvedeného v příl. 1-3 zák č.455/91 Sb.,o živnostenském podnikání a zboží tímto zákonem vyloučeného Živnost č. 2 Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej vyjma zboží uvedeného v příl. 1-3 zák č.455/91 Sb.,o živnostenském podnikání a zboží tímto zákonem vyloučeného Živnost č. 3 Zprostředkovatelská činnost v oblasti kultury Černé divadlo Jiřího Srnce, s.r.o. - 26140331 - Praha Společenství vlastníků b.j. domu č.p. 169 v Černé za Bory - 26001772 - Pardubice SVJ v domě č.p. 516 a 517 v Černé Hoře, ul. Na Loučkách, PSČ 67921, společenství - 29354650 - Černá Hora Černé moře s.r.o. - 25580876 - Kobylnice Společenství vlastníků b.j. domu č.p. 166 v Černé za Bory - 25955284 - Pardubice Společenství vlastníků b.j. domu č.p. 162 a 163 v Černé za Bory - 25954547 - Černá za Bory 163 Společenství vlastníků b.j. domu č.p. 170 a 171 v Černé za Bory - 25956787 - Pardubice Společenství vlastníků b.j. domu č.p. 164 a 165 v Černé za Bory - 25955365 - Pardubice Společenství vlastníků b.j. domu č.p. 158 a 159 v Černé za Bory - 25951891 - Pardubice SK Černé plíce, z.s. - 04064241 - Rychvald

https://www.bozpinfo.cz/josra/nekolik-poznamek-k-pracovnim-urazum-nelegalnich-migrantu

Několik poznámek k pracovním úrazům nelegálních migrantů | BOZPinfo.cz Několik poznámek k pracovním úrazům nelegálních migrantů SEVERAL REMARKS ON occupational accidents OF ILLEGAL MIGRANTS Martin Štefko1 1Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení PF UK; Kocián Šolc Balaštík advokátní kancelář, s. r. o. České pracovní právo garantuje právo na náhradu újmy každému zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz v souvislosti s výkonem práce. Neexistuje sice úrazové pojištění, právo na náhrad újmy je však tradičně řešeno v zákoníku práce. I v případě českých občanů se však může jednat o komplikovanou situaci, která poměrně lehce vyústí ve složitý dlouholetý spor. V případě neohlášených cizinců se problémy násobí. Zaměstnavateli se nabízí poměrně lákavá, byť morálně odpudivá představa neřešit pracovní úraz z důvodu, že zraněný či dokonce usmrcený cizinec je na území České republiky nelegálně. Klíčová slova: pracovní úrazy, cizinci, nelegální migranti, mezinárodní úmluvy, sociální zabezpečení Czech labour law guarantees remedy to injured employees, who suffers because of occupational accidents. Although there is no occupational insurance as a public social security, the Czech Labour Code provides an appropriate scheme after a Soviet model. The scheme does not exclude informal foreigners. However, the scheme makes it possible to multiply legal risks ordinary employees are exposed in similar cases. In addition to usual legal risks, informal foreigners can be easily threatened by the employer, who reminds them of their illegal status. This approach is morally repugnant and shall be faced by adequate legislation adjustments. Keywords: occupational accidents, foreigners, illegal migrants, international conventions, social security V roce 2008 a 2009 nejvíce úrazů utrpěli po občanech Slovenska Ukrajinci.[1] Nikoliv malý počet úrazů byl zaznamenán též u Rusů, Moldavanů a Bělorusů. Poměrně vysoký počet úrazů byl u cizinců evidován i v roce 2014.[2] Počet vyplácených náhrad za ztrátu na výdělku vyplácených bývalým zaměstnancům není odborné veřejnosti dostupný a ani nemusí být, neboť Česká republika není vázána Úmluvou MOP č. 118, z níž by tato povinnost vyplývala. Přesto, pokud učiníme úvahu, že zaměstnanci dotčení pracovním úrazem či nemocí z povolání by museli mít aspoň v některých případech rovněž nárok na invalidní důchod z českého veřejnoprávního systému,[3] pak lze prokázat, že do zemí východní Evropy je vypláceno pouze mizivé množství těchto dávek.[4] Dalším možným přístupem pro kvantifikaci počtu úrazů neohlášených migrantů je celkový počet zdravotních úkonů provedených na cizincích.[5] Jedním z důvodů je skutečnost, že z mnohostranných úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) chránících práva migrantů je Česká republika vázána pouze Úmluvou MOP č. 19 o rovnocenném nakládání s cizími a domácími zaměstnanci ve věci odškodnění pracovních úrazů (předmětnou úmluvu ovšem ve skutečnosti ratifikovalo již Československo). Neratifikovány tak zůstaly Úmluvy MOP č. 48,[6] 97,[7] 118,[8] 143,[9] 157[10] a především též Úmluva o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin.[11] 1. Úmluvy MOP Z mnohostranných úmluv MOP chránících práva migrantů lze zmínit především Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrantů a jejich rodinných příslušníků[12] z 18. prosince 1990, Úmluvu MOP č. 19 Rovnost zacházení (odškodnění úrazů)[13] a doporučení č. 25, Úmluvu MOP č. 48,[14] 118[15] a 157,[16] doporučení 167, Úmluvu MOP č. 97,[17] doporučení (revidované) 86 a Úmluvu MOP č. 143[18]. Tyto úmluvy jsou povětšinou rovněž založeny na principu rovnosti a zakotvují rovnost zacházení pro migrující pracovníky ve srovnání s vlastními státními občany. Společným rysem všech těchto smluv je snaha zajistit migrantům rovnost zacházení s občany hostitelského státu, stanovování další (dodatečných) podmínek podmiňujících nárok na dávku či službu je totiž nejčastější způsob obrany před migranty. Nárok na dávku ze sociálního pojištění tak například není podmiňován bydlištěm v hostitelském státě.[19] Omezení jsou však činěna v souvislosti s nabytými právy čl. 6 odst. 1 písm. b) bod i) Úmluvy MOP č. 97. Dalším cílem byla vždy snaha preventivně zabránit zchudnutí cizinců z důvodu odjezdu z a návratu zpět do domovského státu. Významné zlepšení postavení migrantů přinesla zejména Úmluva MOP č. 143. Čl. 27 Mezinárodní úmluvy o ochraně práv všech migrantů a jejich rodinných příslušníků rozšiřuje poprvé působnost zásady rovného zacházení též na nelegální (neregistrované či neformální) migranty, v jejich případě se však jedná o aplikaci pouze některých ustanovení, v důsledku čehož požívají slabší ochrany svých práv.[20] Vedle rovnosti je ve výše zmíněných multilaterálních smlouvách identifikovatelná též snaha dosáhnout pro cizince nejvyššího možného pokrytí prostřednictvím sociálního systému hostitelského státu a upravit zachování nabytých či nabývaných práv. Rovnost zacházení je vedle na migranty specializovaných úmluv upravená též v Úmluvě č. 102 o minimální normě sociálního zabezpečení.[21] Část VI. týkající se dávek při pracovních úrazech a nemocech z povolání nebyla nikdy Českou republikou ratifikována. 2. Neohlášení migranti v českém systému sociálního zabezpečení V českém právu sociálního zabezpečení lze zaznamenat dvojí přístup k neohlášeným či nelegálním cizincům. V nemocenském a veřejném zdravotním pojištění jsou tito cizinci ze zákona vyloučeni z těchto systémů a nemohou nárokovat žádné dávky. Poslední změnypřinesl zákon č. 1/2012 Sb. V případě nemocenského pojištění vyjmutí upravuje ust. § 9 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění, u veřejného zdravotního pojištění se jedná o ust. 2 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění.[22] Teoreticky v důchodovém pojištění a u zákonného pojištění zaměstnavatele za újmu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem žádné výslovné ustanovení neohlášené cizince nevylučuje. U důchodového pojištění se však jedná pouze o teoretickou konstrukci vzhledem k úzkému propojení důchodového a nemocenského pojištění. U zákonného pojištění zaměstnavatele pak hrají roli mezinárodní závazky České republiky. 3. Úmluva č. 19 Úmluva MOP o rovnocenném nakládání s cizími i domácími zaměstnanci ve věci odškodnění pracovních úrazů byla ratifikována již ČSR, a to dne 31. ledna 1928.[23] Ve své době se jednalo o velmi pokrokovou úpravu, neboť soudobé úrazové pojišťovací předpisy s výplatou náhrad do zahraničí nepočítaly; byla možná kapitalizace, ta ovšem obvykle nebyla pro beneficienta výhodná.[24] Na nedostatečnost národního práva bylo možné reagovat bilaterálními smlouvami, jejichž předobrazem se stala od roku 1925 právě Úmluva MOP č. 19. Základní principem Úmluvy č. 19 se stala povinnost (i České republiky) zajistit státním příslušníkům cizího státu, který tuto úmluvu rovněž ratifikuje, a jeho rodinným příslušníkům stejné zacházení jako vlastním státním příslušníkům, pokud jde o odškodnění utrpěného pracovního úrazu. Podmínkou ovšem je, že se jedná o úraz, který se stal na území České republiky. Čl. 2 Úmluvy č. 19 vylučuje vázat rovnocennost na podmínku bydliště na území České republiky, což potvrzuje kontrolní praxe dozorové komise. Z ní jednoznačně vyplývá, že výplatu odškodnění nelze vázat na podmínku bydliště v hostitelském státě.[25] Úmluva č. 19 byla ratifikována 121 státy.[26] Mezinárodní rámec ochrany dotváří Úmluva MOP č. 12 o odškodňování pracovních úrazů v zemědělství[27] a Úmluva MOP č. 17 o odškodňování pracovních úrazů.[28] Dle úmluvy č. 12 se každý členský stát MOP, který ratifikuje tuto úmluvu, zavazuje, že rozšíří na všechny námezdní pracovníky v zemědělství výhody zákonů a předpisů o poskytování odškodnění osobám, které utrpěly úraz při výkonu práce nebo v souvislosti se zaměstnáním. Druhá úmluva ukládá zajistit, že osoby, které utrpěly pracovní úraz, nebo osoby na nich závislé, budou odškodněny za podmínek, rovnajících se přinejmenším těm, které stanoví tato úmluva. 4. Hmotné zabezpečení pro případ nemoci z povolání či pracovního úrazu Zabezpečení zaměstnance pro případ nemoci z povolání či pracovního úrazu není v České republice stále řešeno prostřednictvím úrazového pojištění, ale pracovněprávní úpravou povinnosti zaměstnavatele k náhradě újmy.[29] Jedná se o institut objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za výsledek – za poškození zdraví (újmu), které zaměstnanec utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel odpovídá i v případě, že újmu způsobila jiná osoba a též v případě, že škodu nezavinil. Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a případně též věcnou škodu. Zemře-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout: náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením, přiměřených nákladů spojených s pohřbem, nákladů na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých a eventuálně též náhradu věcné škody. Předmětná právní úprava byla po sovětském vzoru zavedena prakticky od počátku 60. let minulého století a nezměnila se ani s přijetím nového zákoníku práce. V současné době přitom již neodpovídá zásadním změnám ve společnosti a národním hospodářství, k nimž došlo od té doby.[30] S účinností od 1. 1. 1993 bylo sice zavedeno zákonné pojištění zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, toto (tehdy deklarované) dočasné opatření však problém pouze zmírnilo, nikoliv vyřešilo. Nedostatky platné úpravy se bohužel ještě více zvýrazňují u občanů třetích států. Ač se na první pohled jedná o úpravu neutrální, neboť nároky poškozeného zaměstnance nejsou závislé od jeho státní příslušnosti či bydlištěm na českém území, v praxi tento systém odrazuje občany třetích států od uplatňování jejich nároků na náhradu škody. To je nespravedlivé zejména proto, že právě občané třetích států obvykle konají práce zdravotně závadné či přímo rizikové. 5. Praktické problémy Základním problémem je přímé zapojení zaměstnavatele do procesu oznamování, resp. uplatňování nároku na náhradu škody. Cizinec je totiž povinen o náhradu škody žádat u/prostřednictvím zaměstnavatele. Je pochopitelné, že zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu (ust. § 105 odst. 1 zákoníku práce), zaměstnavatel však současně má být dle české úpravy též tím, kdo by měl poškozenému zaměstnanci být nápomocen při uplatňování náhrady škody vůči jemu samému. Zaměstnanec, ale často ani zaměstnavatel přitom nerozlišují mezi tím, komu je nutno škodní událost nahlásit a tím, kdo potenciální nárok na náhradu škody uhradí (zaměstnavatelé s výjimkou státu jsou pro tyto účely ze zákona pojištěni). Navíc opožděné oznámení pracovního úrazu příslušným institucím[31] či zjištění porušení bezpečnostních předpisů[32] mají nutně za následek sankci pro zaměstnavatele. Proto se nelze divit, že zaměstnavatelé obvykle nejsou příliš vstřícní a žádosti poškozených občanů třetích států nepodporují. Vedle obavy ze ztráty zaměstnání pro domáhání se svých práv je zde ovšem další klíčová limitace potenciální náhrady škody, která je zapracována do základů platné právní úpravy. Jedná se o sjednanou omezenou délku pracovněprávního vztahu, která je právě u této kategorie zaměstnanců pravidlem. Dle ust. § 386 odst. 1 věta první zákoníku práce platí: „Zaměstnanci, který utrpí (…) v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán.“ Předmětná úprava reguluje sice pouze jeden z nároků poškozeného zaměstnance, obvykle se ovšem jedná o ten finančně nejnáročnější. Cílem této úpravy je omezit tento nárok u zaměstnanců, kteří vykonávají výdělečnou činnost jen občas, nebo kteří nemají výdělečnou činnost hlavním (základním) zdrojem svých příjmů, a proto uzavřeli pracovní poměr na dobu určitou jen příležitostně a po uplynutí sjednané doby by nadále nepracovali v pracovním poměru, i kdyby k pracovnímu úrazu nedošlo. Z tohoto důvodu je nutno zde zařadit též zaměstnance konající práci na základě dohody o provedení práce, byť tento typ pracovněprávního vztahu ZP explicitně nezmiňuje. Jinak by došlo k absurdní situaci, kdy zaměstnanci pracující z kvantitativního hlediska potenciálně nejkratší množství pracovních hodin by požívali vyšší jistoty, než zaměstnanci pracující na základě pracovního poměru na dobu určitou či pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti. Ke skončení pracovního poměru či jiného pracovněprávního vztahu sjednaného na dobu určitou dojde bez ohledu na situaci, v níž se zaměstnanec nachází. Nárok občana třetího státu na náhradu za ztrátu na výdělku je v takovém případě podmíněn prokázáním, že nebýt tohoto pracovního úrazu či nemoci z povolání, pak by byl dále zaměstnán. To je ovšem k sekundární povaze zaměstnání, tj. nutnosti provádět test pracovního trhu před prodloužením či novým udělením povolení k zaměstnání, obzvláště obtížné. Stávající judikatura Nejvyššího soudu nabízí i v tomto směru určitý prostor. Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku vznikne též v případě, kdy další zaměstnávání občana třetího státu lze podle okolností jen předpokládat.[33] Důvodný předpoklad lze nabýt pouze s přihlédnutím k okolnostem, které tu byly v době úrazu a které vypovídají o tom, zda zaměstnanec uzavřel pracovněprávní vztah na dobu určitou jen příležitostně (a po uplynutí sjednané doby trvání pracovního poměru by stejně nadále nepracoval), nebo zda hlavním (základním) zdrojem jeho příjmů byla výdělečná činnost a zaměstnanec do té doby pravidelně pracoval (a lze tedy podle okolností předpokládat, že po skončení pracovního poměru by byl znovu zaměstnán). „Když se pracovníkovi podaří tuto skutečnost prokázat, lze přiznat náhradu za ztrátu na výdělku do výše průměrného výdělku, který dosahoval natrvalo u organizace, u níž utrpěl pracovní úraz.“[34] Další omezení jsou pak již společné s dalšími poškozenými, občany České republiky. Zaměstnanec obvykle není schopen prokázat existenci příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a vznikem škody. To je dáno obvykle důvodem skončení pracovního poměru, kterým bude (neskončí-li uplynutím sjednané doby) jiný výpovědní důvod, než zákaz dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz či onemocnění nemocí z povolání dle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává. Zaměstnanec v těchto případech včas nenapadne neplatnost rozvázání pracovního poměru u soudu, což má za následek následnou nemožnost přezkumu právního úkonu končícího pracovněprávní vztah.[35] Podaří-li se neplatnost včas napadnout, pak soud při zkoumání příčin ztráty na výdělku zaměstnance obligatorně vychází z posudku lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, i když převedení zaměstnance na jinou práci nebo rozvázání pracovního poměru bylo odůvodněno jinými skutečnostmi (skutečnostmi, které nemají původ v nemoci z povolání).[36] Výrazným limitem je obtížnost prokázání výše ušlého výdělku. V souladu s platnou judikaturou nelze při stanovení průměrného výdělku před vznikem škody vycházet z příjmů, které poškozený pobíral od bývalého zaměstnavatele, pokud jde o nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti až poté, kdy pracovní poměr poškozeného zaměstnance u zaměstnavatele, který mu za škodu odpovídá, skončil z jiných důvodů než pro následky pracovního úrazu. Nejvyšší soud rozhodl, že v příčinné souvislosti s pracovním úrazem je v takovém případě taková ztráta na výdělku, která vychází z průměrného výdělku, jehož by poškozený zaměstnanec prokazatelně dosáhl u jiného zaměstnavatele za práci, kterou by pro něj vykonal, kdyby k pracovnímu úrazu nedošlo.[37] Poškozený zaměstnanec je pak v podstatě nucen prokázat, kolik by dostal za práci konanou pro jiného zaměstnavatele zaplaceno, kdyby nebyl postižen pracovním úrazem či nemocí z povolání. Výrazně jednodušší je situace, pokud poškozený zaměstnanec se stane uchazečem o zaměstnání. V takovém případě se ze zákona za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Pobíral-li ovšem zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru. Česká republika dodržuje povinnosti vyplývající z Úmluvy MOP o rovnocenném nakládání s cizími i domácími zaměstnanci ve věci odškodnění pracovních úrazů. Praktické poznatky však jednoznačně ukazují, že to u neohlášených migrantů jaksi nestačí. Pokud zákonodárce již umožnil nelegálním migrantům sjednávat platně pracovněprávní vztahy, neměl by tolerovat, aby se potenciální riziko (např. pokles příjmů pro pracovní úraz, nemoc z povolání či invalidita) s tím spojené znásobovalo vyloučením těchto zaměstnanců z veřejnoprávních systémů sociálního pojištění. Nezbytná je vzhledem k povaze nelegální práce[38] především účast v zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (budoucím úrazovém pojištění). Vzorem pro příslušnou úpravu v zákonech práva sociálního zabezpečení by mohla být např. úprava obsažená v ust. § 110 odst. 1 SGB VII. Dle předmětného ustanovení je zaměstnavatel povinen mimo jiné uhradit náklady vzniklé nositeli úrazového pojištění v souvislosti s pojistnou událostí (tj. např. pracovním úrazem při výkonu nelegální práce) i v případě, že nelegální zaměstnance nepřihlásil k pojištění, resp. za ně neodvedl stanovené pojistné. Neodvedení pojistného se presumuje v případě, že zaměstnanec nebyl u příslušného nositele pojištění zaregistrován.[39] ŠTEFKO, Martin. Několik poznámek k pracovním úrazům nelegálních migrantů. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2019, roč. 12, speciální č. Nové trendy v BOZP 2019. Dostupný z: https://www.bozpinfo.cz/josra/nekolik-poznamek-k-pracovnim-urazum-nelegalnich-migrantu. ISSN 1803-3687. [1] Brabcová, Iva; Záleská, Veronika; Horská, Jana. Bezpečnost práce a pracovní úrazy cizinců v České republice in Prevence úrazů, Ostrav a násilí 2011, č. 7, str. 50. [2] Srov. Pracovní úrazovost v ČR v roce 2013 a výsledky činnosti Státního úřadu inspekce práce za 1. pololetí roku 2014 (Bezpečnost a hygiena práce). Aktualita je dostupná na stránce: https://www.mpsv.cz/cs/18727 (Cit.: 28.4.2018. [3] Nárok na invalidní důchod není v tomto případě podmíněn splněním minimální doby pojištění, je však podmíněn legálností pobytu. Viz ust. § 25 a 38 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, v platném znění. K legálnosti pobytu ust. § 9 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. v platném znění. [4] Dle otevřených dat ČSSZ to bylo v roce 2017 cca. 58 důchodů na Ukrajinu. Srov. https://data.cssz.cz/web/otevrena-data/graf-staty-s-nejvetsim-poctem-duchodu-s-vyplatou-do-zahranici-v-roce (Cit.: 27.4.2018). Tato úvaha je podpořena mimo jiné přímou žádostí dohledového orgánu CEACR, který právě v obavě z nemožnosti vyplácet důchody do zahraničí žádal v roce 1998 po České republice vysvětlení. Srov. závěr z 87. jednání v roce 1999, dostupný zde http://www.ilo.org/dyn/normlex/en/f?p=1000:13100:0::NO:13100:P13100_COMMENT_ID,P11110_COUNTRY_ID,P11110_COUNTRY_NAME,P11110_COMMENT_YEAR:2177253,102723,Czech%20Republic,1998 (Cit.: 27.4.2018). [5] Srov. ÚZIS ČR: Aktuální informace č. 3/2018, Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2017. [6] Ratifikovaly 3 členské státy EU, konkrétně Maďarsko, Slovinsko a Španělsko. [7] Ratifikovalo 6 členských států EU (Nizozemí, Německo, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko a Velká Británie. [8] Ratifikovalo 8 členských států EU (Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie a Nizozemí). [9] Ratifikovaly 4 členské státy EU (Itálie, Portugalsko, Slovinsko a Švédsko). [10] Ratifikovaly 2 členské státy EU (Španělsko a Švédsko). [11] Neratifikoval žádný členský stát EU. [12] International Convention on the Protection of the Rights of All Migrant Workers and Members of Their Families – Migrant Workers Convention. [13] Publikována pod č. 34/1928 Sb. z. a n. [14] Maintenance of Migrants' Pension Rights, 1935. Úmluva nebyla ratifikována Českou republikou. [15] Equality of Treatment (Social Security Convention), 1962. Úmluva nebyla ratifikována Českou republikou. [16] Maintenance of Social Security Rights Convention, 1982. Úmluva nebyla ratifikována Českou republikou. [17] Migration for Employment Convention (Revised), 1949. Úmluva nebyla ratifikována Českou republikou. [18] Migrant Workers (Supplementary Provisions) Convention, 1975. Úmluva nebyla ratifikována Českou republikou. [19] Srov. čl. 4 odst. 1 Úmluvy MOP 118. Dále též čl. 6 Úmluvy MOP č. 97 či důslednější čl. 10 Úmluvy MOP č. 143. [20] Nejedná se však o přímo použitelné ustanovení. Srov. Dupper, O.: Migrant Workers and the Right to Social Security, str. 29. [21] Úmluva byla publikována pod č. 461/1991 Sb. [22] Srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 2/15. [23] Sdělní č. 34/1928 Sb. z. a n. [24] Srov. ust. § 42 zákona č. 1/1888 ř.z., o pojišťování dělníků pro případ úrazu. [25] Žádost komise CEACR přijatá v roce 2016, publikovaná na 106. zasedání uskutečněném v roce 2017. [26] Seznam zemí, které úmluvu ratifikovaly je zde https://www.ilo.org/dyn/normlex/en/f?p=1000:11300:0::NO:11300:P11300_INSTRUMENT_ID:312164 (cit.: 11. 9. 2019). [27]Vyhlášená sdělením FMZV č. 437/1990 Sb. [28] Vyhlášená sdělením FMZV č. 437/1990 Sb. [29] Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění, účinnosti ve většině svých ustanovení nenabyl (srov. ust. § 99 cit. zákona) a dle rozhodnutí vlády se tomu ani v budoucnu tak nestane. Tak např. vyjádření ministra zdravotnictví http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/040schuz/s040304.htm (cit.: 6. 11. 2017). K akcím na půdě Parlamentu ČR např. http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Snemovna-schvalila-zruseni-zakona-o-urazovem-pojisteni-247181 (Cit.: 7.11.2017) a zde http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/klaus-souhlasil-s-odlozenim-zakona-o-urazovem-pojisteni-zamestnancu/ (cit.: 21. 10. 2017). [30] Srov. Bělina/Drápal a kol.: Zákoník práce, velký komentář, I. vyd., C.H.Beck, Praha 2012, str. 1377 (Novotný). [31] Srov. ust. § 4 nařízení vlády č. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. [32] Tak např. právo pojišťovny na regres vůči zaměstnavateli dle ust. § 10 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Další sankcí je přirážka k pojistnému ze strany příslušné zdravotní pojišťovny (ust. § 45 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění do 31. 12. 2014) či okresní správy sociálního zabezpečení, resp. PSSZ nebo MSSZ Brno (dle ust. § 21 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění do 31. 12. 2014). v neposlední řadě se jedná o sankci za správní delikty na bezpečnosti práce (ust. § 30 zákona o inspekci práce), bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví (ust. § 32 zákona o inspekci práce) či na úseku vyhrazených technických zařízení (ust. § 33 zákona o inspekci práce). [33] Srov. rozsudek NS ze dne 6. 6. 2006 sp. zn. 21 Cdo 2023/2005. [34] Zhodnocení NS ČSR ze dne 27. 1. 1975, sp. zn. Cpj 37/74 (R 11/1976, str. 51–52). [35] Tak např. Stanovisko NS ČSR ze dne 12. 3. 1987, sp. zn. Cpj 291/86 (R 20/1987/II). Jedná se přitom o lhůtu hmotněprávní a prekluzivní. Žalobce dohodu o rozvázání pracovního poměru v této lhůtě u soudu nenapadl. Proto se žalovaný dovolává Stanoviska NS ČSR ze dne 12. 3. 1987, sp. zn. Cpj 291/86 (R 20/1987/III), které jednoznačně konstatovalo: „Jestliže žaloba o neplatnost rozvázání pracovního poměru dohodou nebyla podána ve lhůtě stanovené § 64 ZPr 1965, skončil pracovní poměr dohodou účastníků o jeho rozvázání. Platnost rozvázání pracovního poměru dohodou nemůže být soudem později posuzována.“ [36] Rozsudek NS ze dne 20. 3. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1199/2002 (SJ 60/2003). [37] Tak rozsudek NS ze dne 10. 12. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1185/2002 (R 64/2003). [38] Nelegální migranti vykonávají na území České republiky především nekvalifikovanou práci, pro jejíž výkon není potřeba žádná či pouze minimální kvalifikace. Typicky se jednalo o mytí nádobí, úklid, pomocná pracovní síla, dělník v potravinářském průmyslu, stavebnictví, svářeč, betonář, obráběč kovů. Nelegální zaměstnance využívali zaměstnavatelé ve stavebnictví, lesnictví, zahradnictví, zemědělství, obchodu a službách (hlavně tzv. osobní služby), pohostinství, textilním průmyslu, potravinářském průmysl, strojírenství, dolech a hutích. Srov. KROUPA, A. a kol.: Nelegální zaměstnávání a podnikání cizinců na českém trhu práce. Publikace dostupná na: http://www.vupsv.cz/neleg.pdf (cit: 15. 6. 2010); a HORÁKOVÁ, M. (2005a). Cizinci na trhu práce v České republice v letech 1994-2005. Praha: VÚPSV 2005. [39] Je nutno ovšem přiznat, že též tato úprava působí v praxi celou řadu problémů. Tak především preventivní význam této úpravy je výrazně omezen skutečností, že zaměstnavatel je povinen odvádět pojistné na úrazové pojištění zpětně. Předmětné ustanovení je dále omezeno jen na zaměstnavatele, kteří umožní výkon nelegální práce s cílem poskytovat služby či výrobky třetím osobám, nikoliv na zaměstnavatele, kteří využívají práce nelegálních migrantů pro své osobní potřeby. Srov. Giese Der Regress des Unfallversicherungsträger bei Schwarzarbeit nach 110 Abs. 1 a SGB VII, str. 839 a 840. doc. JUDr. Martin Štefko

http://www.abstrakt.cz/vseobecne-obchodni-podminky-abstrakt/

Všeobecné obchodní podmínky ABSTRAKT s.r.o. | Abstrakt.cz Všeobecné obchodní podmínky ABSTRAKT s.r.o. (dále jen „VOP“) účinné od 1. 3. 2016 a stanovené v souladu se zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Tyto všeobecné obchodní podmínky jsou nedílnou součástí všech obchodních vztahů uzavíraných mezi: 1) společností ABSTRAKT s.r.o., se sídlem 326 00 Plzeň, Liliová 3 provozovna: 332 02 Starý Plzenec, Nerudova 934 IČ: 252 11 773, DIČ: CZ 252 11 773, obchodní společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni, pod sp. zn. C 8955 tel.: +420 377 033 933, e-mail:[email protected] web: www.abstrakt.cz, www.reklamnistojanky.cz (dále jen „Dodavatel“) (dále jen „Objednatel“)(„Dodavatel“ a „Objednatel“ společně také jen jako „Smluvní strany“ nebo „Smluvní strana“) II. VYMEZENÍ OBCHODNÍHO VZTAHU1) Obchodním vztahem se dle těchto podmínek rozumí vztah mezi Dodavatelem a Objednatelem, který je založen na základě konkrétní objednávky na dodání reklamních, propagačních a marketingových služeb či zboží Objednatelem (dále jen „Reklamní služba“). Objednatel svým podpisem objednávky nebo i samotným podáním objednávky vyjadřuje a stvrzuje, že se obchodní závazkový vztah mezi Dodavatelem a Objednatelem bude řídit těmito obchodními podmínkami. Akceptací objednávky dle čl. IV. VOP dochází mezi Smluvními stranami k uzavření smlouvy o poskytování reklamních služeb či smlouvy o prodeji reklamního zboží (dále jen „Smlouva“). 2) VOP jsou vždy součástí Smlouvy ujednané mezi Dodavatelem a Objednatelem. 3) Odchylná smluvní ujednání sjednaná mezi Dodavatelem a Objednatelem mají přednost před ustanoveními VOP.III. OBJEDNÁVKY1) Objednávka Reklamní služby Objednatelem může být uskutečněna v listinné podobě nebo elektronickou poštou. U objednávek do částky 100.000,--Kč za každou jednotlivou objednávku je možno učinit objednávku osobně či telefonicky. 2) Reklamní služba může být objednána dle standardních vzorníků/katalogů/ceníků Dodavatele anebo dle nestandardních požadavků Objednatele. 3) Objednávka musí obsahovat alespoň následující údaje:a) název Reklamní služby, přesné určení (pokud je objednáváno dle vzorníků/katalogů Dodavatele nebo jeho nabídky), b) přesná specifikace Reklamní služby (pokud není objednáváno dle vzorníků/katalogů Dodavatele nebo jeho nabídky), c) požadované množství či rozsah, popř. rozměry, materiál Reklamní služby, barevné provedení apod., d) termín a místo dodání Reklamní služby, e) způsob vyzvednutí Reklamní služby anebo způsob dopravy,f) označení Objednatele spolu s jeho adresou; IČ a DIČ v případě, že se jedná o podnikající fyzickou nebo právnickou osobu,h) telefonické a emailového spojení,g) jméno osoby oprávněné jménem Objednatele právně a fakticky jednat. 4) Pokud je objednávána Reklamní služba dle nestandardních požadavků Objednatele (tj. nikoliv ze vzorníků/katalogů/ceníků Dodavatele), popř. v odlišné kvalitě či provedení Reklamní služby (dále jen „Nestandardní požadavky“), je Objednatel povinen v objednávce uvést přesný materiál, rozměry, množství Reklamní služby a dodat spolu s objednávkou podklady, které jsou nutné pro řádné a včasné provedení Reklamní služby.IV. PŘIJETÍ OBJEDNÁVKY (AKCPETACE)1) Dodavatel potvrdí Objednateli objednávku Reklamní služby, která byla objednána dle vzorníků/katalogů/ceníků Dodavatele nebo jeho nabídky. Bezvýhradným přijetím a odsouhlasením objednávky Dodavatelem dojde k ujednání Smlouvy. 2) Pokud Dodavatel zjistí, že objednávka Objednatele obsahuje Nestandardní požadavky, zašle Dodavatel Objednateli cenový návrh za Reklamní službu. Jestliže Objednatel nemá vlastní grafický návrh a požaduje jej po Dodavateli, pak Dodavatel zašle Objednateli cenu za provedení grafického návrhu či celkovou cenu za provedení Reklamní služby. Objednatel je povinen schválit návrh na zhotovení Reklamní služby, a to včetně ceny, Dodavateli ve lhůtě stanovené Dodavatelem. Schválením a potvrzením cenového návrhu Objednatelem dle tohoto odstavce dojde k ujednání Smlouvy. 3) K ujednání Smlouvy dojde také samotným dodáním Reklamní služby, resp. započetím prací na Reklamní službě ze strany Dodavatele. 4) Dle rozsahu a náročnosti konkrétní objednávky si Dodavatel vyhrazuje právo určit, zda postačí prostá objednávka a její odsouhlasení, anebo zda je na smluvní vztah potřeba uzavřít zvláštní písemnou kupní smlouvu, popř. smlouvu o dílo. 5) Tyto VOP výslovně vylučují tzv. modifikované přijetí návrhu Smlouvy dle ust. § 1740 odst. 3 obč. zák. a platí tedy, že pokud bude v odpovědi Objednatele na zaslanou akceptaci Dodavatele uvedena odchylka, dodatek či výhrada, je uzavření Smlouvy nutný následný souhlas Dodavatele. 6) S ohledem na skutečnost, že dokládání uzavření Smlouvy emailem, telefonicky či ústně může být problematické, stanoví tyto VOP z důvodu právní jistoty, že pokud nebude dohledatelná akceptace objednávky a bude tedy chybět důkaz o ujednání Smlouvy, avšak bude prokazatelné, že Dodavatel začal plnit pro Objednatele Reklamní službu dle jeho objednávky a Objednatel bez zbytečného odkladu poté, co se o plnění ze strany Dodavatele dozvěděl či musel dozvědět, písemně nesdělil Dodavateli, že na takovém plnění nemá zájem, má se za to, že Smlouva byla ujednána konkludentně v souladu s ust. § 1744 obč. zák., a to v posledním znění objednávky učiněné Dodavateli Objednatelem.V. ZRUŠENÍ A ZMĚNA OBJEDNÁVKY 1) Objednatel je oprávněn zrušit nebo změnit již učiněnou objednávku pouze před zahájením výroby Reklamní služby, a to neprodleně poté, co se o důvodu pro zrušení či změnu objednávky dozví. Za zahájení výroby se považuje okamžik, ve terém Dodavatel objedná materiál pro objednávku, pokud se materiál neobjednává, pak okamžikem zahájení prací na objednávce. Po zahájení výroby či po zahájení poskytování Reklamní služby je Objednatel povinen Reklamní službu odebrat a uhradit její cenu v plné výši. 2) Jakékoli dodatečné požadavky Objednatele či jeho požadavky lišící se od specifikace a rozsahu Reklamní služby akceptované Dodavatelem budou považovány za vícepráce. Pro případ, že cena víceprací bude vyšší než 10% ceny objednané Reklamní služby, je k takovým vícepracím nutný souhlas Objednatele. Bude-li v rámci Smlouvy ujednán rozpočet, pak kalkulace víceprací týkající se položek obsažených v rozpočtu bude provedena v cenách dle předmětného rozpočtu, jinak v cenách obvyklých poskytovaných Dodavatelem. Dodavatel s ohledem na shora uvedené nezaručuje úplnost rozpočtu a Smluvní strany tak výslovně vylučují použití ust. § 2620 a násl. občanského zákoník.VI. KOREKTURY OBJEDNÁVKY A PODKLADY PRO SPECIFIKACI OBJEDNÁVKY1) V případě potřeby na straně Dodavatele bude objednávka Reklamní služby dle Nestandardních požadavků Objednatele zaslána Objednateli zpět k odsouhlasení a provedení korektur jeho návrhu. 2) Dodavatel se zavazuje poskytnout Reklamní službu v souladu s odsouhlaseným návrhem Objednatele a Objednatel svým odsouhlasením přebírá plnou odpovědnost za bezchybnou grafickou podobu, za jazykovou a gramatickou správnost a úplnost. Pokud bude Reklamní služba poskytnuta s vadami, které Objednatel odsouhlasil v návrhu, objednatel odpovídá za takto vzniklé vady na Reklamní službě a je povinen zboží uhradit. Případná nová výroba téže Reklamní služby je považováno za další novou objednávku. 3) Objednatel je odpovědný za správnost a úplnost dat, údajů a informací poskytnutých Dodavateli, a odpovídá za jakékoli vady, které z tohoto důvodu vzniknou. V takovém případě záruka Dodavatele zaniká v souladu s ustanoveními reklamačního řádu dodavatele.VII. TERMÍN DODÁNÍ REKLAMNÍ SLUŽBY 1) Dodavatel je povinen dodat Reklamní službu v termínu, který si Dodavatel a Objednatel sjednají v potvrzené objednávce, popř. samostatné smlouvě. Termín dodání běží od okamžiku, ve kterém zároveň dojde k:a) akceptaci objednávky Dodavatelem a b) zaslání kompletních a správných podkladů Objednatelem Dodavateli. Není-li některá z těchto podmínek splněna, prodlužuje se termín dodání o čas prodlení se splněním podmínky dle odst. 1) písm. a) a/nebo b). Dodavatel si vyhrazuje právo prodloužit termín dodání také o čas prodlení Objednatele s úhradou ceny Reklamní služby nebo její části nebo o úhradu ceny Reklamní služby podle faktury, kterou vystavil Objednateli v souvislosti s jinou poskytovanou Reklamní službou a která je po splatnosti. 2) Pokud Smluvní strany termín dodání Reklamní služby nesjednaly, pak platí, že Reklamní služba bude poskytnuta v přiměřené lhůtě dle realizačních možností Dodavatele s přihlédnutím k řádné a včasné součinnosti Objednatele. 3) Dodavatel si vyhrazuje právo prodloužit dodací lhůtu v případě výskytu případu vyšší moci o dobu trvání vyšší moci. Dodavatel je povinen o tomto Objednatele neprodleně informovat ve smyslu čl. XVII VOP. VIII. PŘEDÁNÍ REKLAMNÍ SLUŽBY, DOPRAVA1) Nebude-li ve Smlouvě výslovně uvedeno jinak, pak výstupy Reklamní služby ze strany Dodavatele budou vždy poskytovány v hmotné podobě. Z důvodu právní jistoty Smluvní strany výslovně sjednávají, že výstupem plnění Reklamní služby ze strany Dodavatele zásadně nejsou tzv. zdrojová data. 2) Po dokončení Reklamní služby bude Objednatel vyzván Dodavatelem, aby si v termínu převzal Reklamní službu, anebo Dodavatel provede dodání způsobem dojednaným ve Smlouvě. 3) Splnění objednávky a předání a převzetí Reklamní služby bude potvrzeno oboustranným podpisem předávacího dokladu (předávací protokol, dodací list), popř. podpisem doručenky Objednatelem, a to zejména u objednávek nad 100.000,--Kč u jednotlivé objednávky. 4) Není-li ve smlouvě dohodnuto jinak, platí, že Objednatel je povinen převzít Reklamní službu v místě určeném pro příjem a výdej zakázek na adrese provozovny Dodavatele: 332 02 Starý Plzenec, Nerudova 934. 5) Je-li Reklamní služba zasílána na dobírku, je Objednatel povinen před převzetím Reklamní služby doplatit dopravné, bylo-li sjednáno a celou kupní cenu včetně DPH, případně její část, pokud byla složena záloha na kupní cenu. 6) Vyžaduje-li Objednatel zaslání zboží prostřednictvím dopravce, je tento dopravce odpovědný za včasné a bezeškodné přepravení zboží a Dodavatel nenese za tento způsob přepravy žádnou odpovědnost. Dodavatel může na žádost Objednatele zajistit i vlastní dopravu.IX. CENY REKLAMNÍCH SLUŽEB1) Ceny Reklamních služeb poskytovaných Dodavatelem se řídí aktuálním ceníkem Dodavatele platným v době přijetí objednávky Dodavatelem. Tyto ceny jsou uvedeny bez DPH, není-li uvedeno jinak. 2) V případě Reklamních služeb, u kterých je v ceníku uvedeno cenové rozmezí, bude výsledná cena určena dodavatelem v tomto rozmezí. 3) Pokud jde o případ, kdy má být objednána Reklamní služba dle Nestandardních požadavků Objednatele, zašle Dodavatel Objednateli cenu Reklamní služby k odsouhlasení. Objednatel je povinen schválit návrh ceny anebo zaslat protinávrh ceny zpět Dodavateli ve lhůtě stanovené Dodavatelem. Konečným schválením ceny Dodavatelem se cena považuje za smluvenou. 4) Cena dohodnutá ve Smlouvě je pevná a konečná s výjimkou případu uvedeného v odst. 6 tohoto článku. Cena za balné, dopravné a příp. skladné bude účtována nad rámec smluvené ceny Reklamní služby. 5) Dodavatel si vyhrazuje právo změnit ceny Reklamních služeb v cenících bez předchozího upozornění Objednatele. 6) Dojde-li v době od přijetí Objednávky do okamžiku objednání materiálu pro tuto objednávku ke změně cen vstupních materiálů, Dodavatel si vyhrazuje právo změnit výslednou cenu objednávky s ohledem na změnu cen vstupních materiálů. Tato změna výsledné ceny objednávky nesmí být vyšší než 10%. Pokud by změna výsledné ceny objednávky přesáhla toto procentuální vymezení, je Dodavatel povinen vyžádat si souhlas Objednatele s takovou změnou výsledné ceny. Pokud Objednatel s takovým navýšením nesouhlasí, jsou Objednatel i Dodavatel oprávněni od Smlouvy odstoupit.X. PLATEBNÍ PODMÍNKY 1) Je volbou Dodavatele, zda bude požadovat po Objednateli úhradu ceny Reklamní služby hotově či zda vystaví fakturu. Pro případ, že Objednatel hradí Reklamní službu hotově, je povinen ji uhradit ihned při převzetí Reklamní služby. V případě, že Objednatel hradí Reklamní službu fakturou, postupuje se dále uvedeným způsobem. Do patnácti dnů od poskytnutí Reklamní služby bude Objednateli předložena faktura, ve které bude Objednateli vyúčtována konečná cena za Reklamní službu. Pokud poskytování Reklamní služby trvá delší časové období, Dodavatel vystavuje faktury dle samostatné smlouvy s Objednatelem. Objednatel je povinen tuto fakturu uhradit ve lhůtě splatnosti uvedené na faktuře, a to v hotovosti anebo bezhotovostním převodem na bankovní účet Dodavatele uvedený na faktuře. Obvyklá doba splatnosti faktury je 14 dnů. 2) Faktura je zároveň považována za záruční list, popř. za dodací list (předávací protokol), pokud tyto nejsou k Reklamní službě přiloženy. 3) Cena za Reklamní službu je považována za uhrazenou okamžikem připsání platby na účet Dodavatele nebo okamžikem převzetí platby v hotovosti Dodavatelem (případně jeho pověřeným pracovníkem) anebo okamžikem zaplacení dobírky Objednatelem dopravci či přepravci. 4) U objednávek nad 200.000,- Kč bez DPH je Dodavatelem požadována záloha před zahájením poskytování Reklamní služby, a to ve výši 50 % výsledné ceny objednávky. U objednávek v rozmezí od 100.000,- Kč do 200.000,- Kč bude požadována úhrada 100% výsledné ceny objednávky před zahájením poskytování Reklamní služby. Úhrada zálohy v hotovosti ve výši 100% výsledné ceny objednávky bude také požadována před zahájením poskytování Reklamní služby v případě, že Objednatel je v prodlení s úhradou jakékoli předchozí faktury Dodavateli. 5) Dodavatel si vyhrazuje právo určit objednávky nad rámec výše vymezených, při jejichž uskutečňování bude požadovat zálohu předem. Za takové případy se považují např. první tři objednávky téhož Objednatele. 6) Do doby, než záloha dle tohoto článku VOP bude uhrazena Dodavateli, není Dodavatel povinen s poskytováním Reklamní služby začít.XI. PŘECHOD VLASTNICKÉHO PRÁVA A NEBEZPEČÍ VZNIKU ŠKODY1) Vlastnické právo k Reklamní službě přechází na Objednatele okamžikem předání a převzetí Reklamní služby Objednatelem a po zaplacení celé ceny Reklamní služby včetně DPH, podle toho, která skutečnost nastane později. 2) Nebezpečí vzniku škody na Reklamní službě přechází na Objednatele okamžikem předání Reklamní služby. Pokud je Reklamní služba dodávána Objednateli prostřednictvím dopravce, přechází nebezpečí vzniku škody na věci okamžikem předání Reklamní služby Dodavatelem prvnímu dopravci. V případě, že se Dodavatel ujednal s Objednatelem, že ten si Reklamní službu vyzvedne v místě dohodnutém, nebezpečí vzniku škody Reklamní službě přechází z Dodavatele na Objednatele okamžikem, ve kterém Dodavatel umožní Objednateli nakládat s Reklamní službou v dohodnutém místě.XII. KVALITA A UŽÍVÁNÍ REKLAMNÍ SLUŽBY 1) Dodavatel se zavazuje dodat Objednateli Reklamní službu v kvalitě, množství a provedení na trhu a v místě a čase obvyklém. 2) Objednatel prohlašuje, že se seznámil s popisem vlastností a kvality Reklamní služby uvedených ve vzornících Dodavatele a že s tímto popisem souhlasí a považuje takový popis za dostatečný. 3) Pokud objednatel požaduje odlišnou kvalitu či Nestandardní provedení Reklamní služby, je povinen provést specifikaci v objednávce. V takovém případě, je dána odpovědnost objednatele v souladu s čl. VI. 3) VOP. 4) V případě, že je způsob užívání Reklamní služby stanoven v návodu na užívání, je Objednatel povinen se s tímto návodem před započetím užívání Reklamní služby seznámit a dodržovat jej. 5) Po celou dobu užívání zakoupené Reklamní služby je nutné věnovat dostatečnou pozornost základním pravidlům užívání Reklamní služby. Zvlášť nutné je zvážit všechny faktory nepříznivě ovlivňující plnou funkčnost a životnost Reklamní služby, jako např. nadměrnou intenzitu užívání Reklamní služby nebo užívání Reklamní služby k nevhodnému účelu. Vliv prostředí a okolnosti užívání, které mohou snižovat životnost Reklamní služby a Dodavatel za ně nemůže nést odpovědnost, nemohou být důvodem pro pozdější reklamaci. Také vada, která vznikla neodbornou manipulací nebo neodborným uvedením do provozu, nemůže být důvodem k reklamaci dle reklamačního řádu Dodavatele. 6) Další nutnou podmínkou pro zachování dobrého stavu Reklamní služby a její funkčnosti je její pravidelná údržba. Je třeba si uvědomit, že nesprávná nebo nedostatečná údržba Reklamní služby podstatně zkracuje nebo ničí její plnou funkčnost a životnost. Životnost Reklamní služby je ovlivněna způsobem jejího užívání a údržby. Při údržbě Reklamní služby je třeba dodržovat vhodné postupy. Při intenzivním či nevhodném užívání nebo nedostatečné či nesprávné údržbě nemusí životnost Reklamní služby dosáhnout záruční doby a může dojít k poškození či zničení Reklamní služby běžným opotřebením.XIII. REKLAMACE 1) Reklamační řízení probíhá dle reklamačního řádu společnosti ABSTRAKT s.r.o., který je uveřejněn v provozovně společnosti a na internetových stránkách společnosti: www.abstrakt.cz, www.reklamnistojanky.cz XIV. AUTORSKÁ PRÁVA 1) Součástí Reklamní služby může být též využití autorských děl, uměleckých výkonů a jiných předmětů ochrany dle autorského zákona, vytvořených pro účely Reklamní služby (dále také jen „Předměty práva duševního vlastnictví“). 2) Poskytnutí licence či podlicence k Předmětům práva duševního vlastnictví vytvořených při provádění Reklamní služby a jejich zpřístupnění třetím osobám, bude mezi Dodavatelem a Objednatelem vždy řešeno v samostatné smlouvě, a to vždy pro konkrétní Reklamní službu. Bude-li Objednatel užívat jakékoliv Předměty práva duševního vlastnictví vytvořené pro účely Reklamní služby či tyto zpřístupňovat třetím osobám, je povinen tak činit výlučně v souladu s podmínkami samostatné licenční či podlicenční smlouvy a v případě, že tyto podmínky jakkoli poruší, nese bez omezení veškerou odpovědnost včetně nákladů na případné sankce či náhrady škody z takového porušení plynoucí. 3) Budou-li při poskytování Reklamní služby užity jakékoli předměty práva duševního vlastnictví (autorská díla, ochranné známky a podobně), které dodá Dodavateli Objednatel, je za získání oprávnění k jejich užití odpovědný Objednatel. Objednatel je také povinen Dodavateli neprodleně předložit licenční smlouvu či obdobný dokument prokazující oprávnění dané předměty práva duševního vlastnictví pro poskytování Reklamní služby využít. Trvá-li Objednatel na užití Předmětu práva duševního vlastnictví v rozporu či nad rámec takového oprávnění nebo nedodá-li Objednatel Dodavateli dokument prokazující předmětné oprávnění, nese případné sankce za porušení práv vyplývajících z dodaného Předmětu duševního vlastnictví a související náhradu škody Objednatel sám v plné výši. 4) Koupí Reklamní služby nevznikají Objednateli žádná práva na používání registrovaných značek, obchodních názvů, log společnosti či patentů Dodavatele nebo dalších subdodavatelů, není-li v konkrétním případě upraveno smlouvou odlišně. 5) Autorská práva k firemním značkám, logům apod., jež jsou vytvářeny Dodavatelem pro Objednatele na základě samostatné smlouvy, přechází z Dodavatele na Objednatele po úplném zaplacení Reklamní služby a převzetí Reklamní služby, podle toho, která skutečnost nastane později. 6) Objednatel tímto uděluje Dodavateli souhlas s tím, že Dodavatel je oprávněn pořídit fotodokumentaci, videozáznam, či vzorek Reklamní služby a tento použít pro své propagační a referenční účely. Je-li to s ohledem na způsob využití vhodné, připojí Dodavatel k takto využitým materiálům i obchodní jméno Objednatele, případně období realizace a popis objednávky. 7) Dodavatel si vyhrazuje právo použít svoje logo na Reklamní službě, a to tam, kde jej lze použít bez toho, aby toto užití bylo na újmu použitelnosti Reklamní služby Objednatelem.XV. POVINNOSTI DODAVATELE 1) Dodavatel je povinen postupovat při poskytování Reklamní služby s náležitou odbornou péčí, v souladu s požadavky Objednatele a v souladu s jeho zájmy. 2) Dodavatel je povinen poskytnout Reklamní službu ve smluveném termínu dodání. 3) Dodavatel je povinen zachovat mlčenlivost o veškerých skutečnostech, které tvoří obchodní tajemství Objednatele, se kterými se během smluvního vztahu seznámil, s výjimkou sdělení za účelem plnění Reklamní služby, např. informace potřebné pro zaměstnance, subdodavatele, apod. Tato povinnost trvá i po skončení smluvního vztahu. 4) Dodavatel není povinen archivovat jakékoli podklady a data vztahující se k objednávce (s výjimkou dat, jejichž archivaci mu ukládá zákon). 5) Dodavatel je oprávněn při plnění Smlouvy a VOP použít subdodavatele.XVI. POVINNOSTI OBJEDNATELE 1) Objednatel je povinen poskytnout Dodavateli všechny dostupné informace a podklady potřebné k řádnému splnění objednávky Dodavatelem. 2) Objednatel je povinen poskytnout Dodavateli veškerou potřebnou součinnost při realizaci objednávky. 3) Informace dle odstavce 1) a součinnost dle odstavce 2) je Objednatel povinen poskytnout bez zbytečného odkladu. Pro případ, že Objednatel nesplní takovéto povinnosti včas a řádně, Dodavatel si vyhrazuje právo na posunutí termínu předání Reklamní služby o čas odpovídající prodlení Objednatele. Pokud i přes výzvu Dodavatele neposkytne Objednatel potřebnou součinnost v dodatečné lhůtě stanovené Dodavatelem, je Dodavatel oprávněn odstoupit od smlouvy od samého počátku a požadovat po Objednateli úhradu vzniklých nákladů. 4) Objednatel je povinen převzít Reklamní službu ve sjednaném termínu a sjednaným způsobem a zaplatit za ni cenu uvedenou ve faktuře, a to v době splatnosti faktury a v plné výši. Pokud si Objednatel Reklamní službu ve sjednaném termínu sjednaným způsobem nevyzvedne, je povinen zaplatit Dodavateli náklady související s uskladněním této Reklamní služby ve skladu Dodavatele či ve skladu třetí osoby. 5) Objednatel je povinen zachovat mlčenlivost o veškerých skutečnostech, které tvoří obchodní tajemství Dodavatele, se kterými se seznámil. Tato povinnost trvá i po skončení smluvního vztahu. 6) Objednatel, který není spotřebitelem, přijímá dále uvedený závazek: po celou dobu trvání Smlouvy a dále pak po dobu jednoho roku ode dne ukončení jejího trvání nesmí Objednatel vstupovat do přímých smluvních vztahů se subdodavateli Dodavatele, pokud o takových subdodavatelích Objednatel věděl nebo z povahy věci musel vědět, jejichž předmětem bude jakékoliv plnění ze strany subdodavatele Dodavatele přímo Objednateli. Z důvodu právní jistoty platí, že v případě, bude-li ze strany Objednatele po uvedené období poskytnuto subdodavatelům Dodavatele jakékoliv plnění, bude tato skutečnost sama o sobě bez dalšího automaticky znamenat porušení závazku Objednatele z tohoto ustanovení VOP. V případě porušení smluvní povinnosti dle tohoto odstavce je Objednatel povinen zaplatit Dodavateli smluvní pokutu ve výši uvedené ve Smlouvě, jinak smluvní pokutu v částce 100.000,--Kč za každý jednotlivý případ porušení předmětné povinnosti. Tím není dotčen nárok na náhradu škody. 7) Objednatel bere na vědomí, že Dodavatel je plátcem daně z přidané hodnoty.XVII. VYŠŠÍ MOC 1) Nemůže-li Dodavatel nebo Objednatel plnit své povinnosti plynoucí mu z Reklamní služby ve sjednané době z důvodů nepředvídatelných okolností, které jsou mimo jejich kontrolu a jejichž následkům se nelze vyhnout ani je překonat s vynaložením veškerého úsilí a předvídatelnosti, je dotčená strana oprávněna plnit v přiměřeně prodloužené lhůtě. Za okolnost vyšší moci se nepovažuje platební neschopnost Objednatele. 2) V případě shora uvedeném dotčená strana neprodleně oznámí druhé straně překážky plynoucí z Reklamní služby spolu s odhadem, jak dlouho tyto okolnosti budou pravděpodobně trvat. Neoznámí-li dotčená strana existenci okolností vyšší moci, nemá právo na prodloužení doby plnění. 3) Pokud události vyšší moci znemožňují splnění povinnosti jedné strany po dobu delší než 3 měsíce, je druhá strana oprávněna od smlouvy odstoupit. 4) Za události vyšší moci se považují především události jako války, zemětřesení, generální stávky, povodeň, porucha tiskového stroje či jiného výrobního zařízení Dodavatele.XVIII. SMLUVNÍ POKUTY 1) Pokud je Objednatel v prodlení s převzetím Reklamní služby déle než 14 dnů, je Dodavatel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 100,- Kč za každý den prodlení s převzetím Reklamní služby. 2) Pokud je Objednatel v prodlení s převzetím Reklamní služby déle než 90 dnů, je Dodavatel po předchozí výzvě k převzetí Reklamní služby Objednatelem oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat od Objednatele úhradu smluvní pokuty ve výši ceny Reklamní služby a dále je Dodavatel oprávněn s Reklamní službou naložit dle vlastního uvážení. Toto však nezbavuje Objednatele povinnosti zaplatit cenu za Reklamní službu, smluvní pokutu, úrok z prodlení či náhradu škody, jakož i další náklady s uskladněním a likvidací Reklamní službou související. 3) Pokud je Objednatel v prodlení se zaplacením Reklamní služby, je Dodavatel oprávněn po Objednateli požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a má právo zadržovat či neposkytovat Reklamní službu do doby zaplacení celé ceny. V případě odstoupení od Smlouvy dle čl. XIX odst. 2) písm. b) VOP je Dodavatel oprávněn požadovat od Objednatele smluvní pokutu ve výši 100% ceny Reklamní služby. 4) Jakékoliv ustanovení o smluvních pokutách se nedotýká nároků Dodavatele na náhradu škody a zákonné úroků z prodlení, které zůstávají nedotčeny. XIX. ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY 1) Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy, pouze v případě hrubého porušení smlouvy ze strany Dodavatele. Za takováto porušení smlouvy se považuje výhradně:a) navýšení ceny objednávky o více než 10 %, ke kterému došlo důsledkem zvýšení cen vstupních materiálů, k jehož odsouhlasení ze strany Objednatele nedošlo (v tomto případě je Objednatel povinen uhradit Dodavateli jím skutečně vynaložené náklady na Reklamní službu), b) prodlení s dodáním či neprovedením Reklamní služby ve smluveném termínu o více než 45 dní, popř. v termínu prodlouženém o dobu působení vyšší moci dle čl. XVII. VOP, c) případy uvedené v reklamačním řádu Dodavatele, d) případy působení vyšší moci bránící Dodavateli splnění povinnosti po dobu delší než 3 měsíce, Objednatel jako spotřebitel je dále oprávněn odstoupit od Smlouvy, a to v souladu se zákonnými ustanoveními občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele, zejména ve smyslu ust. § 1829 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 2) Dodavatel je oprávněn zcela nebo z části odstoupit od smlouvy zejména v následujících případech:a) Objednatel je v prodlení se zaplacením požadované zálohy či celé platby předem o více než 15 dnů od smluveného termínu, b) Objednatel je v prodlení se zaplacením kupní ceny ve stanovené výši o více než 45 dnů po smluveném termínu, c) Objednatel je v prodlení s převzetím Reklamní služby o více než 90 dnů od smluveného termínu či uplynutí lhůty pro převzetí smluvené, d) Objednatel neposkytuje součinnost a informace, a to ani v dodatečné lhůtě poskytnuté Dodavatelem dle čl. XVI. VOP, e) Objednatel porušil závazek zachovat mlčenlivost o veškerých skutečnostech tvořící obchodní tajemství Dodavatele, f) na majetek Objednatele byl prohlášen konkurz, g) je nepochybné, že Objednatel nebude schopen plnit své závazky. 3) Smluvní strany mohou ukončit Smlouvu dohodou, která musí obsahovat i vypořádání vzájemných pohledávek a závazků. 4) Odstoupení musí být učiněno písemně a jeho účinnost nastává dnem doručení druhé Smluvní straně, jinak desátým dnem po jeho odeslání. 5) Objednatel bere na vědomí, že vzorové poučení o právu na odstoupení od smlouvy pro spotřebitele včetně vzorového formuláře pro odstoupení ve smyslu nařízení vlády č. 363/2013 Sb. je součástí těchto VOP a je k nalezení na webu Dodavatele v samostatném dokumentu. Ve smyslu ust. § 1830 obč. zák. je Dodavatel povinen emailem nebo poštou potvrdit Objednateli přijetí odstoupení od smlouvy. XX. POSTOUPENÍ A ZAPOČTENÍ U PODNIKAJÍCÍCH OBJEDNATELŮ 1) Dodavatel je oprávněn započíst jakoukoli svoji pohledávku vůči Objednateli z objednávky, Smlouvy, nebo jejich části proti jakékoli pohledávce Objednatele vůči Dodavateli, a to bez předchozího souhlasu Objednatele. 2) Objednatel je oprávněn započíst svoji pohledávku vůči Dodavateli z objednávky, Smlouvy nebo jejich části proti pohledávce Dodavatele vůči Objednateli výlučně po předchozím písemném souhlasu Dodavatele. 3) Dodavatel je oprávněn přenechat, převést či postoupit na třetí osobu jakoukoli svoji povinnost nebo právo vyplývající z příslušné objednávky, smlouvy, nebo jejich části, a to bez předchozího souhlasu Objednatele. 4) Objednatel je oprávněn přenechat, převést či postoupit na třetí osobu jakoukoli svoji povinnost nebo právo vyplývající z příslušné objednávky, smlouvy, nebo jejich části výlučně po předchozím písemném souhlasu Dodavatele.XXI. OTVÍRACÍ DOBA 1) INTERNETOVÝ OBCHOD: 24 hodin/denně 2) PROVOZOVNA: Po – Pá 8.00 – 16.30 XXII. ROZHODNÉ PRÁVO 1) Právní vztahy mezi Dodavatelem a Objednatelem jako podnikatelem se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 2) Právní vztahy mezi Dodavatelem a Objednatelem jako spotřebitelem se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.XXIII. OBCHODNÍ BALÍK 1) Reklamní služba bude doručována prostřednictvím obchodní společnosti GEIS Parcel CZ s.r.o., IČ. 630 77 051, nebo GEIS CZ s.r.o., IČ: 445 67 359, obě se sídlem 337 01 Ejpovice, Zemská 211/I ( http://www.geis-group.cz/cz ).XXIV. SALVÁTORSKÁ KLAUZULE 1) Pokud se jakékoli ustanovení této Smlouvy stane neplatným nebo bude považováno za neúčinné nebo nevymahatelné, ať už z jakéhokoli důvodu, všechna ostatní usta­novení této Smlouvy budou považována a zůstanou platná a vymahatelná v nejširším možném rozsahu. Neplatné, neúčinné nebo nevymahatelné ustanovení bude nahrazeno dohodou Smluvních stran takovým ustanovením, které bude svou formou i obsahem v nejvyšší možné míře splňovat účel a smysl neplatného, neúčin­ného nebo nevymahatelného ustanovení.XXV. DALŠÍ USTANOVENÍ 1) Objednatel poskytuje Dodavateli souhlas, aby v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, zpracovával, dále poskytoval třetím osobám a archivoval jím poskytnuté osobní údaje obsažené v objednávce nebo Smlouvě či Objednatelem jinak sdělené, a to za účelem plnění závazků vyplývajících ze Smlouvy, resp. Reklamní služby a výkonu dalších činností vztahujících se k Objednateli a/nebo k předmětu Smlouvy. 2) Ustanovení občanského zákoníku o změně okolností (ust. § 1764 a násl.) a neúměrném krácení (ust. § 1793 a násl.) se na práva a povinnosti vyplývajících ze Smlouvy a těchto VOP nepoužijí. Žádný ze závazků podle VOP a Smlouvy, není-lito výslovně sjednáno jinak, není fixním závazkem (ust. § 1980). 3) Smluvní strany na sebe přebírají v souladu s občanským zákoníkem nebezpečí změny okolností (ust. § 1765 odst. 2) a vylučují tak výslovně uplatnění ust. § 1765 odst. 1 a ust. § 1766 občanského zákoníku na své smluvní vztahy založené Smlouvou nebo těmito VOP. 4) Objednatel prohlašuje, že mu ještě před uzavřením Smlouvy či před akceptací objednávky byly Dodavatelem sděleny písemně údaje uvedené v ust. § 1811 odst. 2 občanského zákoníku a ust. § 1820 odst. 1 občanského zákoníku. 5) Objednatel bere na vědomí a svoji objednávku činí s vědomím, že následně ujednaná Smlouva, podle které bude plněno, není smlouvu o poskytování služeb ve smyslu ust. § 1823 občanského zákoníku, a to zejména z toho důvodu, že na Objednatele přechází vlastnické právo k Reklamní službě v souladu s těmito VOP. 6) Pro případ, že Objednatel je spotřebitelem, poučuje jej Dodavatel tímto v souladu s ust. §14 zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdjěších předpisů a ust. § 1 zák. č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, v tom smyslu, že subjektem k řešení spotřebitelských sporů mezi Smluvními stranami je Česká obchodní inspekce, se sídlem 120 00 Praha 2, Štěpánská 567/15, IČ: 00020869, webová stránka: www.coi.cz. Spotřebitel se dále může obrátit na platformu pro řešení sporů online, která je zřízena Evropskou komisí na webových stránkách http://ec.europa.eu/consumers/odr/. Tento postup však není mediací podle zák. č. 202/2012 Sb., o mediaci, ve znění pozdějších předpisů, ani rozhodčím řízením podle zák. č. 216/1996 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů a jeho využitím není dotčeno oprávnění Smluvních stran obrátit se se svým nárokem na příslušný soud. 7) Po dobu trvání jednání o mimosoudním sporu dle odst. 7 tohoto článku VOP neběží ani nezačnou běžet promlčecí a prekluzivní lhůty podle občanského zákoníku.XXVI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 2) Ze strany Dodavatele může dojít ke změně či doplnění znění VOP. Tím však nejsou dotčena práva a povinnosti vzniklé Smluvním stranám během účinnosti předchozího znění VOP. 3) Práva a povinnosti Smluvních stran se řídí ustanoveními Smlouvy, těmito VOP a příslušnými ustanoveními zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, (zák. č. 634/1992 Sb. se použije v případě, že je Objednatel spotřebitelem), přičemž přednost mají ustanovení Smlouvy a VOP, pokud nejsou v rozporu s kogentními ustanoveními občanského zákoníku, resp. zákona o ochraně spotřebitele. V Plzni dne 1. 3. 2016 Tomáš Aubrecht,jednatel společnosti

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=cellar:639a8b44-f0cc-4743-aef2-7d2857ee8d9c

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně (Text s významem pro EHP) SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/122/ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně Od přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/47/ES ze dne 26. října 1994 o ochraně nabyvatelů ve vztahu k některým aspektům smluv o nabytí práva k dočasnému užívání nemovitostí (3) došlo k vývoji v odvětví dočasného užívání ubytovacích zařízení (timeshare) a na trhu se objevily nové podobné produkty související s rekreací. Tyto nové rekreační produkty a některé transakce spojené s dočasným užíváním ubytovacího zařízení, jako například smlouvy o dalším prodeji a smlouvy o výměně, nespadají do oblasti působnosti směrnice 94/47/ES. Zkušenosti s uplatňováním směrnice 94/47/ES navíc ukázaly, že je třeba aktualizovat nebo vyjasnit některá její ustanovení, aby se předešlo vývoji produktů, jejichž záměrem je tuto směrnici obcházet. Mezery ve stávajících předpisech vedou k významnému narušení hospodářské soutěže a způsobují spotřebitelům závažné problémy, což je na překážku bezproblémového fungování vnitřního trhu. Směrnice 94/47/ES by proto měla být nahrazena novou, aktualizovanou směrnicí. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch hraje v ekonomikách členských států stále důležitější roli, další růst a produktivitu odvětví dočasného užívání ubytovacího zařízení (timeshare) a dlouhodobých rekreačních produktů je třeba podpořit přijetím určitých společných pravidel. V zájmu větší právní jistoty a umožnění spotřebitelům a podnikům využívat výhod vnitřního trhu je třeba více sblížit příslušné právní předpisy členských států. Některé aspekty uvádění na trh, prodeje a dalšího prodeje dočasného užívání ubytovacího zařízení a dlouhodobých rekreačních produktů, jakož i výměny práv vyplývajících ze smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení by proto měly být plně harmonizovány. Členské státy by neměly mít možnost ve svých vnitrostátních právních předpisech ponechat nebo do nich zavádět ustanovení, která se liší od ustanovení této směrnice. Pokud takováto harmonizovaná ustanovení neexistují, měly by mít členské státy nadále možnost ponechat v platnosti či přijmout vnitrostátní právní předpisy v souladu s právem Společenství. Například by měly mít členské státy možnost ponechat v platnosti či přijmout ustanovení o účincích uplatnění práva na odstoupení od smlouvy v právních vztazích mimo oblast působnosti této směrnice, nebo ustanovení, podle nichž ve vztahu mezi spotřebitelem a prodejcem dočasného užívání ubytovacího zařízení nebo dlouhodobého rekreačního produktu nemůže být přijat žádný závazek ani nemůže být mezi nimi uskutečněna žádná platba, pokud spotřebitel nepodepsal úvěrovou smlouvu za účelem financování koupě uvedených služeb. Touto směrnicí by nemělo být dotčeno uplatňování ustanovení této směrnice členskými státy v oblastech, které nespadají do oblasti její působnosti, je-li to v souladu s právem Společenství. Členské státy by tak mohly ponechat v platnosti nebo přijmout vnitrostátní právní předpisy, které odpovídají ustanovením této směrnice nebo některým z jejích ustanovení týkajícím se vztahů, které nespadají do oblasti působnosti této směrnice. Jednotlivé smlouvy, na něž se tato směrnice vztahuje, by měly být jasně definovány způsobem, který zamezí obcházení ustanovení této směrnice. Pro účely této směrnice by smlouvy o dočasném užívání ubytovacího zařízení neměly zahrnovat vícenásobné rezervace ubytování, včetně hotelových pokojů, pokud z vícenásobných rezervací nevyplývají jiná práva a povinnosti než ta, která vyplývají z jednotlivých rezervací. Rovněž by smlouvy o dočasném užívání ubytovacího zařízení neměly zahrnovat běžné nájemní smlouvy, neboť nájemní smlouvy se vztahují k jedinému nepřetržitému období užívání, nikoli k několika obdobím. Pro účely této směrnice by smlouvy o dlouhodobých rekreačních produktech neměly zahrnovat běžné věrnostní programy, v jejichž rámci jsou poskytovány slevy na budoucí pobyty v hotelech náležejících k hotelovému řetězci, neboť členství v programu není získáno za úplatu nebo částka zaplacená spotřebitelem nemá v prvé řadě sloužit k získání slev nebo jiných výhod v oblasti ubytování. Touto směrnicí by neměla být dotčena ustanovení směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy (4). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (5) zakazuje klamavé, agresivní a další nekalé obchodní praktiky vůči spotřebitelům. Vzhledem k povaze produktů a obchodních praktik spojených s dočasným užíváním ubytovacího zařízení, dlouhodobými rekreačními produkty, dalším prodejem a výměnou je vhodné přijmout podrobnější a konkrétnější ustanovení, pokud jde o požadavky na informace a prodejní akce. Spotřebitelům by měl být jasně oznámen obchodní účel pozvánek na prodejní akce. Ustanovení týkající se předsmluvních informací a smlouvy by měla být vyjasněna a aktualizována. Aby se spotřebitelé mohli před uzavřením smlouvy seznámit s těmito informacemi, měly by jim být poskytnuty pomocí snadno dostupných prostředků. Spotřebitelé by měli mít právo, které by jim nemělo být obchodníky odepřeno, aby jim byly poskytnuty předsmluvní informace a smlouva v jazyce, který dobře znají a který si zvolili. Za účelem usnadnění plnění smlouvy a její vymahatelnosti by členským státům dále mělo být umožněno stanovit, že by spotřebitelům měla být poskytnuta další jazyková znění příslušné smlouvy. Aby si mohli spotřebitelé plně uvědomit, jaká práva a povinnosti pro ně ze smlouvy vyplývají, měla by jim být poskytnuta lhůta, během níž mohou bez udání důvodu od smlouvy odstoupit, aniž by jim na základě toho vznikly jakékoli náklady. V současné době se délka této lhůty v jednotlivých členských státech liší, přičemž zkušenosti ukazují, že délka stanovená směrnicí 94/47/ES není dostatečná. Proto je třeba tuto lhůtu prodloužit, aby se dosáhlo vysoké úrovně ochrany spotřebitele a větší srozumitelnosti pro spotřebitele i obchodníky. Měla by být harmonizována délka lhůty, související podmínky a účinky uplatnění práva na odstoupení od smlouvy. Spotřebitel by měl mít k dispozici účinné prostředky nápravy pro případ, že obchodník nedodrží ustanovení týkající se předsmluvních informací nebo smlouvy, zejména ta, v nichž se stanoví, že smlouva by měla obsahovat všechny požadované informace a že spotřebitel by měl v okamžiku uzavření smlouvy obdržet její kopii. Kromě možnosti využití právních prostředků nápravy podle vnitrostátního práva by spotřebitel, v případě, že mu obchodníkem nebyly poskytnuty informace, měl mít možnost využít prodloužené lhůty pro odstoupení od smlouvy. Uplatnění práva na odstoupení od smlouvy by mělo být v průběhu této prodloužené lhůty i nadále bezplatné bez ohledu na to, jakých služeb již spotřebitel mohl využít. Uplynutí lhůty pro odstoupení od smlouvy nebrání spotřebiteli v tom, aby se domáhal nápravy v souladu s vnitrostátním právem, pokud jde o nesplnění požadavků na poskytování informací. Pro výpočet lhůt stanovených v této směrnici by mělo být použito nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (6). V zájmu lepší ochrany spotřebitele je třeba vyjasnit ustanovení o zákazu platby záloh obchodníkovi nebo jakékoli třetí osobě před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy. V případě smluv o dalším prodeji by se měl zákaz zálohových plateb uplatňovat do doby, než se daný prodej uskuteční nebo než je smlouva o dalším prodeji ukončena, členským státům by však mělo být i nadále umožněno regulovat podmínky pro konečné platby zprostředkovatelům v případě, že byla smlouva o dalším prodeji ukončena. V případě smluv o dlouhodobých rekreačních produktech by cena, jež má být zaplacena v rámci splátkového kalendáře s rovnoměrnými platbami, mohla zohlednit možnost po prvním roce upravit následnou výši plateb, aby se zajistilo, že zůstane zachována skutečná hodnota těchto splátek, například zohledněním inflace. Dojde-li k odstoupení od smlouvy, kde je cena plně nebo částečně hrazena úvěrem, který spotřebiteli poskytuje obchodník nebo třetí osoba na základě ujednání mezi touto třetí osobou a obchodníkem, měla by být úvěrová smlouva ukončena bez vzniku jakýchkoliv nákladů pro spotřebitele. Totéž by mělo platit v případě smluv o dalších souvisejících službách poskytovaných obchodníkem nebo třetí osobou na základě ujednání mezi touto třetí osobou a obchodníkem. Spotřebitel by neměl být zbaven ochrany poskytované touto směrnicí v případě, že právem rozhodným pro dotyčnou smlouvu je právo členského státu. Právo rozhodné pro smlouvu by mělo být určeno v souladu s pravidly Společenství v oblasti mezinárodního práva soukromého, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (7). Podle tohoto nařízení lze právo třetí země použít zejména tehdy, zaměří-li se obchodníci na spotřebitele v průběhu jejich dovolené v jiné zemi, než ve které mají své bydliště. Vzhledem k tomu, že takovéto obchodní praktiky jsou v oblasti, na niž se použije tato směrnice, běžné a že smlouvy se týkají značných peněžních částek, měla by být stanovena dodatečná záruka s cílem zabezpečit, že spotřebitel nebude v určitých specifických situacích zbaven ochrany poskytované touto směrnicí, zejména pokud může být daná smlouva předmětem soudního přezkumu v některém z členských států. Toto pojetí odráží zvláštní potřeby v oblasti ochrany spotřebitele vyplývající z obvyklé složitosti, dlouhodobé povahy a finančního významu smluv, na něž se vztahuje tato směrnice. V souladu s nařízením Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (8) by se mělo stanovit, které soudy jsou příslušné v řízeních, jejichž předmětem jsou záležitosti spadající do oblasti působnosti této směrnice. S cílem zajistit, aby byla ochrana poskytovaná spotřebitelům touto směrnicí plně účinná, zejména pokud jde o dodržování požadavků na poskytování informací před uzavřením smlouvy a ve smlouvě samotné, je třeba, aby členské státy stanovily účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení ustanovení této směrnice. Je nutné zajistit, aby osoby nebo organizace mající podle vnitrostátního práva oprávněný zájem na dané záležitosti měly k dispozici právní prostředky pro zahájení řízení pro porušení ustanovení této směrnice. V členských státech je třeba zavést vhodné a účinné právní prostředky nápravy pro řešení sporů mezi spotřebiteli a obchodníky. Členské státy by za tímto účelem měly podporovat zřizování veřejných nebo soukromých subjektů pro mimosoudní řešení sporů. Členské státy by měly zajistit, aby byli spotřebitelé náležitě informováni o vnitrostátních právních předpisech provádějících tuto směrnici, a měly by vyzvat obchodníky a držitele kodexu, aby poskytovali spotřebitelům informace o svých kodexech chování v dané oblasti. Za účelem dosažení vysoké míry ochrany spotřebitele by mohly být o těchto kodexech chování informovány spotřebitelské organizace, které by se mohly rovněž zapojit do vypracování těchto kodexů. Jelikož cílů této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro odstranění překážek vnitřního trhu a dosažení vysoké společné úrovně ochrany spotřebitele. Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Listinou základních práv Evropské unie. 1. Účelem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu a dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitele sbližováním právních a správních předpisů členských států, pokud jde o některé aspekty uvádění na trh, prodeje a dalšího prodeje dočasného užívání ubytovacího zařízení a dlouhodobých rekreačních produktů, jakož i smluv o výměně. 2. Tato směrnice se použije na vztahy mezi obchodníkem a spotřebitelem. Touto směrnicí nejsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy, které stanoví obecné smluvní prostředky nápravy; se týkají registrace nemovitého nebo movitého majetku a převodu nemovitého majetku; se týkají podmínek usazování, režimů vydávání povolení nebo požadavků na vydávání licencí a se týkají určení právní povahy práv, která jsou předmětem smluv, na něž se vztahuje tato směrnice. „smlouvou o dočasném užívání ubytovacího zařízení“ smlouva uzavřená na období delší než jeden rok, na základě které spotřebitel za úplatu získává právo užívat jedno nebo více ubytovacích zařízení s noclehem na více než jeden časový úsek; „smlouvou o dlouhodobém rekreačním produktu“ smlouva uzavřená na období delší než jeden rok, na základě které spotřebitel za úplatu získává především právo na slevu nebo jiné výhody spojené s ubytováním, a to společně s dopravou či jinými službami nebo bez nich; „smlouvou o dalším prodeji“ smlouva, na základě které obchodník pomáhá za úplatu spotřebiteli prodat nebo koupit právo dočasného užívání ubytovacího zařízení nebo dlouhodobý rekreační produkt; „smlouvou o výměně“ smlouva, na základě které se spotřebitel za úplatu stává členem výměnného systému, který spotřebiteli umožňuje přístup k ubytovacím zařízením s noclehem nebo k jiným službám výměnou za udělení dočasného přístupu ostatním osobám k výhodám spojeným s právy vyplývajícími z jeho smlouvy o dočasném užívání ubytovacího zařízení; „obchodníkem“ fyzická nebo právnická osoba, jež jedná za účelem, který spadá do oblasti její obchodní, podnikatelské, řemeslné nebo profesní činnosti, a kdokoli, kdo jedná jménem obchodníka nebo v jeho zastoupení; „spotřebitelem“ fyzická osoba, jež jedná za účelem, který nespadá do oblasti její obchodní, podnikatelské, řemeslné nebo profesní činnosti; „vedlejší smlouvou“ smlouva, na základě které spotřebitel získává služby, jež jsou spojené se smlouvou o dočasném užívání ubytovacího zařízení nebo smlouvou o dlouhodobém rekreačním produktu a jsou poskytovány obchodníkem nebo třetí osobou na základě ujednání mezi touto třetí osobou a obchodníkem; „trvalým nosičem“ jakýkoliv nástroj, který spotřebiteli nebo obchodníkovi umožňuje ukládat informace určené jemu osobně, a to způsobem vhodným pro jejich budoucí použití, po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu; „kodexem chování“ dohoda nebo soubor pravidel, který není uložen právním nebo správním předpisem členského státu a který vymezuje chování obchodníků, kteří se zaváží k jeho dodržování, v souvislosti s jednou nebo více konkrétními obchodními praktikami nebo odvětvími podnikání; „držitelem kodexu“ subjekt, včetně obchodníka nebo skupiny obchodníků, který odpovídá za vypracování a revizi kodexu chování nebo za dohled nad jeho dodržováním těmi, kdo se jím zavázali řídit. 2. Při výpočtu doby trvání smlouvy o dočasném užívání ubytovacího zařízení a dlouhodobém rekreačním produktu vymezeném v odst. 1 písm. a) a b) se zohlední všechna ustanovení obsažená v dané smlouvě, která umožňují konkludentní obnovení či prodloužení smlouvy. 1. Členské státy zajistí, aby každá reklama uváděla možnost získat informace uvedené v čl. 4 odst. 1, jakož i místo, kde lze tyto informace získat. 2. Má-li být smlouva o dočasném užívání ubytovacího zařízení, o dlouhodobém rekreačním produktu, o dalším prodeji nebo o výměně nabídnuta spotřebiteli osobně v rámci propagační nebo prodejní akce, obchodník na pozvánce zřetelně uvede obchodní účel a povahu dané akce. 3. Informace uvedené v čl. 4 odst. 1 musí být spotřebiteli k dispozici po celou dobu trvání dané akce. 4. Dočasné užívání ubytovacího zařízení ani dlouhodobý rekreační produkt nesmí být uváděn na trh ani prodáván jako investice. 1. V dostatečném předstihu před tím, než je spotřebitel vázán jakoukoliv smlouvou nebo nabídkou, mu obchodník poskytne jasným a srozumitelným způsobem přesné a dostatečné informace: v případě smlouvy o dočasném užívání ubytovacího zařízení prostřednictvím standardního formuláře pro informace uvedeného v příloze I a informace uvedené v části 3 tohoto formuláře; v případě smlouvy o dlouhodobém rekreačním produktu prostřednictvím standardního formuláře pro informace uvedeného v příloze II a informace uvedené v části 3 tohoto formuláře; v případě smlouvy o dalším prodeji prostřednictvím standardního formuláře pro informace uvedeného v příloze III a informace uvedené v části 3 tohoto formuláře; v případě smlouvy o výměně prostřednictvím standardního formuláře pro informace uvedeného v příloze IV a informace uvedené v části 3 tohoto formuláře. 2. Informace uvedené v odstavci 1 poskytne obchodník bezplatně na papíře nebo na jiném trvalém nosiči tak, aby k nim měl spotřebitel snadný přístup. 3. Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 byly vyhotoveny v jazyce či v jednom z jazyků členského státu, v němž má spotřebitel bydliště, nebo jehož je státním příslušníkem, podle volby spotřebitele, a za předpokladu, že daný jazyk je úředníkem jazykem Společenství. Smlouva o dočasném užívání ubytovacího zařízení, o dlouhodobém rekreačním produktu, o dalším prodeji nebo o výměně 1. Členské státy zajistí, aby smlouva byla sepsána na papíře nebo na jiném trvalém nosiči a aby byla vyhotovena v jazyce či v jednom z jazyků členského státu, v němž má spotřebitel bydliště nebo jehož je státním příslušníkem, podle volby spotřebitele a za předpokladu, že daný jazyk je úředním jazykem Společenství. Členský stát, v němž má spotřebitel bydliště, však může dále požadovat, aby smlouva byla spotřebiteli ve všech případech poskytnuta v jazyce či v jednom z jazyků daného členského státu, pokud se jedná o úřední jazyk Společenství; obchodník v případě smlouvy o dočasném užívání ubytovacího zařízení týkající se určité nemovitosti poskytl spotřebiteli úředně ověřený překlad smlouvy v jazyce či v jednom z jazyků členského státu, v němž se daná nemovitost nachází, pokud se jedná o úřední jazyk Společenství. Členský stát, na jehož území obchodník vykonává svou prodejní činnost, může požadovat, aby byla smlouva spotřebiteli v každém případě poskytnuta v jazyce či v jednom z jazyků tohoto členského státu, pokud se jedná o úřední jazyk Společenství. 2. Informace uvedené v čl. 4 odst. 1 tvoří nedílnou součást smlouvy a nelze je změnit, pokud se smluvní strany výslovně nedohodnou jinak nebo pokud změny nevyplynou z neobvyklých a nepředvídatelných okolností, které nemůže obchodník ovlivnit a jejichž důsledkům by nebylo možné ani přes veškeré vynaložené úsilí zabránit. Tyto změny se oznámí spotřebiteli na papíře nebo na jiném trvalém nosiči tak, aby k nim měl spotřebitel snadný přístup, a to před uzavřením smlouvy. Tyto změny musí být ve smlouvě výslovně uvedeny. 3. Kromě informací uvedených v čl. 4 odst. 1 smlouva obsahuje totožnost, bydliště nebo sídlo a podpisy každé ze smluvních stran a 4. Před uzavřením smlouvy obchodník výslovně upozorní spotřebitele na jeho právo na odstoupení, na délku lhůty k odstoupení uvedenou v článku 6 a na zákaz platby záloh v průběhu lhůty k odstoupení uvedený v článku 9. Příslušné smluvní doložky podepisuje spotřebitel zvlášť. Smlouva obsahuje zvláštní standardní formulář pro odstoupení od smlouvy uvedený v příloze V, který má usnadnit uplatnění práva na odstoupení od smlouvy v souladu s článkem 6. 5. Spotřebitel obdrží kopii či kopie smlouvy v okamžiku jejího uzavření. 1. Kromě právních prostředků nápravy, které má spotřebitel podle vnitrostátního práva k dispozici pro případ porušení ustanovení této směrnice, členské státy zajistí, aby měl spotřebitel také lhůtu čtrnácti kalendářních dnů pro odstoupení od smlouvy o dočasném užívání ubytovacího zařízení, o dlouhodobém rekreačním produktu, o dalším prodeji nebo o výměně bez uvedení důvodů. 2. Lhůta pro odstoupení od smlouvy začíná běžet ode dne uzavření smlouvy nebo smlouvy o smlouvě budoucí nebo ode dne, kdy spotřebitel obdrží smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí, nastane-li tento den později než den uvedený v písmenu a). 3. Lhůta pro odstoupení od smlouvy uplyne po jednom roce a čtrnácti kalendářních dnech ode dne uvedeného v odstavci 2 tohoto článku, pokud nebyl spotřebiteli předán standardní formulář pro odstoupení od smlouvy vyplněný obchodníkem, jak to vyžaduje čl. 5 odst. 4, na papíře nebo na jiném trvalém nosiči; po třech měsících a čtrnácti kalendářních dnech ode dne uvedeného v odstavci 2 tohoto článku, pokud nebyly spotřebiteli informace uvedené v čl. 4 odst. 1 včetně příslušného standardního formuláře pro informace uvedeného v příloze I až IV poskytnuty na papíře nebo na jiném trvalém nosiči. Členské státy kromě toho stanoví vhodné sankce v souladu s článkem 15, a to zejména pro případ, kdy obchodník po uplynutí lhůty pro odstoupení od smlouvy nesplní požadavky na poskytování informací podle této směrnice. 4. Pokud byl spotřebiteli předán standardní formulář pro odstoupení od smlouvy vyplněný obchodníkem, jak to vyžaduje čl. 5 odst. 4, na papíře nebo na jiném trvalém nosiči do jednoho roku ode dne uvedeného v odstavci 2 tohoto článku, začíná lhůta pro odstoupení od smlouvy běžet dnem, kdy spotřebitel obdrží tento formulář. Obdobně, pokud informace uvedené v čl. 4 odst. 1 včetně příslušného standardního formuláře pro informace uvedeného v příloze I až IV byly spotřebiteli poskytnuty na papíře nebo na jiném trvalém nosiči do tří měsíců ode dne uvedeného v odstavci 2 tohoto článku, začíná lhůta pro odstoupení od smlouvy běžet dnem, kdy spotřebitel tyto informace obdrží. 5. V případě, že je spotřebiteli současně nabídnuta smlouva o výměně spolu se smlouvou o dočasném užívání ubytovacího zařízení, vztahuje se na obě smlouvy pouze jediná lhůta pro odstoupení od smlouvy v souladu s odstavcem 1. Lhůta pro odstoupení od smlouvy pro obě smlouvy se vypočítá podle ustanovení odstavce 2, která se vztahují na smlouvu o dočasném užívání ubytovacího zařízení. Podmínky uplatnění práva na odstoupení od smlouvy Pokud spotřebitel zamýšlí uplatnit své právo na odstoupení od smlouvy, oznámí obchodníku své rozhodnutí odstoupit od smlouvy na papíře nebo na jiném trvalém nosiči, a to před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy. Spotřebitel může použít standardní formulář pro odstoupení od smlouvy uvedený v příloze V, který mu poskytne obchodník v souladu s čl. 5 odst. 4. Lhůta se považuje za dodrženou, pokud je oznámení odesláno před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy. 1. Uplatněním práva na odstoupení od smlouvy ze strany spotřebitele zaniká povinnost smluvních stran plnit smlouvu. 2. Pokud spotřebitel uplatní své právo na odstoupení od smlouvy, nenese žádné náklady ani není odpovědný za úhradu jakékoliv hodnoty odpovídající službě, která mohla být do okamžiku odstoupení od smlouvy poskytnuta. 1. Členské státy zajistí, aby byly v případě smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení, o dlouhodobých rekreačních produktech a o výměně zakázány veškeré platby záloh, poskytování záruk, vázání peněžních prostředků na účtech, výslovné uznání dluhu nebo jakékoli další úhrady spotřebitele ve prospěch obchodníka nebo třetí osoby před uplynutím lhůty, během níž může spotřebitel uplatnit své právo na odstoupení od smlouvy v souladu s článkem 6. 2. Členské státy zajistí, aby byly zakázány veškeré platby záloh, poskytování záruk, vázání peněžních prostředků na účtech, výslovné uznání dluhu nebo jakékoli další úhrady spotřebitele ve prospěch obchodníka nebo třetí osoby v případě dalšího prodeje před jeho uskutečněním nebo před ukončením smlouvy o dalším prodeji jiným způsobem. Zvláštní ustanovení týkající se smluv o dlouhodobých rekreačních produktech 1. V případě smluv o dlouhodobých rekreačních produktech se platba uskuteční v souladu se splátkovým kalendářem s rovnoměrnými platbami. Jakákoliv platba ceny uvedené ve smlouvě uskutečněná jinak, než v souladu se splátkovým kalendářem s rovnoměrnými platbami, je zakázána. Platby, včetně jakéhokoliv členského poplatku, se rozdělí do ročních splátek, přičemž výše všech splátek je stejná. Obchodník zašle písemnou žádost o provedení platby, na papíře nebo na jiném trvalém nosiči, nejpozději čtrnáct kalendářních dnů před každým dnem splatnosti. 2. Počínaje zaplacením druhé splátky může spotřebitel ukončit smlouvu, aniž by to pro něj představovalo jakékoliv sankce, a to prostřednictvím oznámení, které obchodníkovi zašle do čtrnácti kalendářních dnů od obdržení žádosti o platbu jednotlivé splátky. Tímto právem nejsou dotčena práva na ukončení smlouvy podle stávajících vnitrostátních právních předpisů. Ukončení vedlejších smluv 1. Členské státy zajistí, aby v případě, že spotřebitel uplatní své právo na odstoupení od smlouvy o dočasném užívání ubytovacího zařízení nebo smlouvy o dlouhodobém rekreačním produktu, byly veškeré vedlejší smlouvy o výměně nebo jiné vedlejší smlouvy automaticky ukončeny, aniž by s tím byly spojeny jakékoliv náklady pro spotřebitele. 2. Aniž je dotčen článek 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (10), je-li cena plně nebo částečně hrazena úvěrem, který poskytuje spotřebiteli obchodník nebo třetí osoba na základě ujednání mezi touto třetí osobou a obchodníkem, musí být úvěrová smlouva v případě, že spotřebitel uplatní své právo na odstoupení od smlouvy o dočasném užívání ubytovacího zařízení, o dlouhodobém rekreačním produktu, o dalším prodeji nebo o výměně ukončena, aniž by s tím byly spojeny jakékoliv náklady pro spotřebitele. 3. Členské státy stanoví podrobná pravidla pro ukončení těchto smluv. Kogentní povaha směrnice a použití v mezinárodních případech 1. Členské státy zajistí, aby se v případě, kdy je pro smlouvu rozhodným právem právo členského státu, spotřebitelé nemohli vzdát svých práv, která pro ně vyplývají z této směrnice. 2. Je-li rozhodným právem právo třetí země, spotřebitel nesmí být zbaven ochrany poskytnuté touto směrnicí provedenou v členském státě místa soudu, pokud se kterákoliv z dotčených nemovitostí nachází na území některého členského státu nebo pokud v případě smlouvy nepřímo spojené s nemovitostí obchodník vykonává svou obchodní či profesní činnost v některém členském státě nebo jakkoli směřuje své činnosti do některého členského státu a jedná se o smlouvu spadající do rámce těchto činností. Soudní a správní prostředky nápravy 1. Členské státy zajistí, aby v zájmu spotřebitelů existovaly přiměřené a účinné právní prostředky nápravy pro zajištění dodržování této směrnice obchodníky. 2. Prostředky uvedené v odstavci 1 zahrnují ustanovení, na jejichž základě je jeden nebo více níže uvedených subjektů určených podle vnitrostátního práva oprávněn obrátit se v souladu s vnitrostátním právem na soud nebo příslušné správní orgány s cílem zajistit uplatňování vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici: veřejné subjekty a orgány nebo jejich zástupci; spotřebitelské organizace, které mají oprávněný zájem na ochraně spotřebitele; profesní organizace, které mají oprávněný zájem obrátit se na soud nebo příslušné správní orgány v daném případě. Informování spotřebitele a mimosoudní prostředky nápravy 1. Členské státy přijmou vhodná opatření k informování spotřebitele o vnitrostátních právních předpisech provádějících tuto směrnici a v případě potřeby vyzvou obchodníky a držitele kodexů, aby spotřebitele informovali o svých kodexech chování. Komise podpoří, aby byly na úrovni Společenství zejména ze strany profesních subjektů, organizací a sdružení vypracovány kodexy chování, jejichž cílem je usnadnit provádění této směrnice v souladu s právem Společenství. Obchodníky a jejich profesní organizace rovněž vyzve k tomu, aby o veškerých takových kodexech chování informovali spotřebitele, a to případně i pomocí zvláštního označování. 2. Členské státy podpoří zavedení nebo rozvoj vhodných a účinných postupů pro mimosoudní řešení stížností a pro mimosoudní prostředky nápravy za účelem urovnání spotřebitelských sporů, na něž se vztahuje tato směrnice, a případně vyzvou obchodníky a jejich profesní organizace, aby o existenci těchto postupů informovali spotřebitele. 1. Členské státy stanoví vhodné sankce za nedodržení ustanovení vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě této směrnice ze strany obchodníka. 2. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 1. Členské státy do 23. února 2011 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Budou tyto předpisy používat od 23. února 2011. Komise provede přezkum této směrnice a podá o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 23. února 2014. V případě potřeby předloží návrhy na přizpůsobení směrnice vývoji v dané oblasti. Komise si může vyžádat informace od členských států a vnitrostátních regulačních orgánů. Směrnice 94/47/ES se zrušuje. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze VI. (1) Úř. věst. C 44, 16.2.2008, s. 27. (2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 22. října 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. prosince 2008. (3) Úř. věst. L 280, 29.10.1994, s. 83. (4) Úř. věst. L 158, 23.6.1990, s. 59. (5) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22. (7) Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6. (8) Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1. (10) Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66. STANDARDNÍ FORMULÁŘ PRO INFORMACE PRO SMLOUVY O DOČASNÉM UŽÍVÁNÍ UBYTOVACÍHO ZAŘÍZENÍ: STANDARDNÍ FORMULÁŘ PRO INFORMACE PRO SMLOUVY O DLOUHODOBÝCH REKREAČNÍCH PRODUKTECH: STANDARDNÍ FORMULÁŘ PRO INFORMACE PRO SMLOUVY O DALŠÍM PRODEJI: STANDARDNÍ FORMULÁŘ PRO INFORMACE PRO SMLOUVY O VÝMĚNĚ ZVLÁŠTNÍ STANDARDNÍ FORMULÁŘ PRO USNADNĚNÍ UPLATNĚNÍ PRÁVA NA ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY SROVNÁVACÍ TABULKA MEZI TOUTO SMĚRNICÍ A SMĚRNICÍ 94/47/ES Směrnice 94/47/ES Čl. 1 odst. 1 a odst. 2 první pododstavec Čl. 2 odst. 1 písm. b) (nové) Čl. 2 odst. 1 písm. c) (nové) Čl. 2 odst. 1 písm. d) (nové) Čl. 2 třetí odrážka Čl. 2 čtvrtá odrážka Čl. 2 odst. 1 písm. g) (nové) Čl. 2 odst. 1 písm. h) (nové) Čl. 2 odst. 1 písm. i) (nové) Čl. 2 odst. 1 písm. j) (nové) Čl. 2 odst. 2 (nový) Čl. 3 odst. 2 (nový) Čl. 3 odst. 3 (nový) Čl. 3 odst. 4 (nový) Čl. 5 odst. 1 první pododstavec a odst. 2 první pododstavec Čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 1 Čl. 4 odst. 2 (nový) Čl. 5 odst. 4 (nový) Čl. 5 odst. 5 (nový) Čl. 5 odst. 1 úvodní věta Čl. 5 odst. 1 první odrážka Čl. 5 odst. 1 druhá odrážka Čl. 5 odst. 1 třetí odrážka Čl. 6 odst. 5 (nový) Čl. 8 odst. 1 (nový) Čl. 9 odst. 2 (nový) Čl. 10 odst. 1 (nový) Čl. 10 odst. 2 (nový) Čl. 11 odst. 1 (nový) Čl. 14 odst. 1 (nový) Čl. 14 odst. 2 (nový) Článek 18 (nový) Čl. 5 odst. 3 písm. a) a Příloha I, část 1 první rámeček Příloha I, část 1 třetí rámeček a část 3 bod 1 první odrážka Příloha I, část 1 druhý rámeček a část 3 bod 2 první odrážka Příloha, písm. d) bod 1 Příloha I, část 3 bod 3 první odrážka Příloha, písm. d) bod 2 Příloha I, část 1 čtvrtý rámeček a část 3 bod 3 druhá odrážka Příloha, písm. d) bod 3 Příloha I část 3 bod 3 třetí odrážka Příloha, písm. d) bod 4 Příloha I část 3 bod 3 první odrážka Příloha, písm. d) bod 5 Příloha I část 3 bod 3 čtvrtá odrážka Příloha I, část 1 šestý rámeček a část 3 bod 2 druhá odrážka Příloha I, část 1 šestý rámeček a část 3 bod 2 třetí odrážka Příloha I, část 3 bod 6 první odrážka Příloha I, část 1 čtvrtý rámeček Příloha I, část 1, pátý a šestý rámeček a část 3 bod 4 první odrážka Příloha I, část 2 třetí odrážka Příloha I, část 2 sedmý rámeček a část 3 bod 6 druhá odrážka Příloha, písm. l) Příloha I, část 2, první a třetí odrážka, část 3 bod 5 první odrážka a příloha V (nová) Příloha, písm. m) Příloha I, část 1 osmý rámeček (nová) Příloha I, část 2 druhá odrážka (nová) Příloha I, část 2 čtvrtá odrážka (nová) Příloha I, část 3 bod 1 druhá odrážka (nová) Příloha I, část 3 bod 4 druhá odrážka (nová) Příloha I, část 3 bod 5 druhá odrážka (nová) Příloha I, část 3 bod 6 třetí odrážka (nová) Příloha I, část 3 bod 6 čtvrtá odrážka (nová) Přílohy II až V (nové)

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/466CA5CADE26EA4FC12583A000221E4C?openDocument

20 Cdo 3677/2018 Spisová značka: 20 Cdo 3677/2018 ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.3677.2018.1 20 Cdo 3677/2018-372 Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Heineken Česká republika, a. s., se sídlem v Krušovicích, U Pivovaru č. 1, identifikační číslo osoby 45148066, zastoupené Mgr. Petrou Beaver, advokátkou se sídlem v Praze 4, Pod Vilami č. 747/10, proti povinné A. P., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Karlem Seidlem, Ph.D., advokátem se sídlem v Karlových Varech, Jiráskova č. 1343/2, pro 562 606,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 25 EXE 2854/2013, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. května 2018, č. j. 12 Co 89/2018-357, takto: Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. května 2018, č. j. 12 Co 89/2018-357, a usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 28. února 2018, č. j. 25 EXE 2854/2013-331, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Karlových Varech k dalšímu řízení. Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 28. února 2018, č. j. 25 EXE 2854/2013-331, zamítl návrh povinné na zastavení exekuce vedené na základě pověření Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27. 11. 2013, č. j. 25 EXE 2854/2013-17. Uvedl, že povinná svůj návrh na zastavení exekuce opírá o námitku započtení do výše vymáhané částky, resp. nad její rámec, neboť oprávněné uhradila blíže nespecifikované faktury, aniž došlo k zohlednění těchto plateb, přičemž se tak oprávněná na úkor povinné bezdůvodně obohatila. Ze souboru faktur včetně dodacích listů (č. l. 129–306 spisu) vyplývá, že povinná předmětnými platbami řádně hradila oprávněné vystavené faktury za dodávky zboží v rámci jejich dlouhodobé spolupráce fungující na základě smlouvy o dodávce nápojů ze dne 8. 1. 2013. Nelze tedy uvažovat, že by se oprávněná na úkor povinné bezdůvodně obohatila, neboť důvod plateb dokladovaných povinnou byl oprávněnou řádně doložen. Soud nepřisvědčil ani námitce povinné o tom, že oprávněnou předložené faktury neprokazují správné částky, neboť nezohledňují hodnotu vrácených obalů. Dle jeho názoru je tato námitka zcela irelevantní a mohla a měla být případně uplatněna v rámci nalézacího řízení, kde ji povinná nevznesla. Z tohoto důvodu byl také zamítnut návrh povinné na doplnění dokazování, kterým mělo být oprávněné uloženo, aby soudu předložila listiny vztahující se k poskytnutým a vráceným obalům v době rozhodné. I v případě, že by pohledávka povinné na vydání bezdůvodného obohacení byla pohledávkou řádně prokázanou, šlo by o pohledávku promlčenou. K odvolání povinné Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 30. 5. 2018, č. j. 12 Co 89/2018-357, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud se v otázce zamítnutí návrhu na provedení dokazování, kterým mělo být oprávněné uloženo, aby soudu předložila listiny vztahující se k poskytnutým a vráceným obalům v době rozhodné, ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně. Začala-li povinná (až v podání ze dne 25. 10. 2017) namítat, že na fakturách nebyly uvedeny vrácené obaly, a proto nebyla fakturována správná částka, opomíjí, že tato námitka přesahuje předmět řízení o zastavení exekuce. Součástí započtení, pro něž se řízení o zastavení exekuce vede, nebyla pohledávka povinné vůči oprávněné vzniklá z důvodu vrácených a zpět nezaplacených obalů. Taková pohledávka by navíc musela být podpořena tvrzením o tom, kolik vratných obalů bylo povinnou převzato, za jakou částku a kolik jich zase zpět vrátila, aniž by ze strany oprávněné dostala za tyto obaly zaplaceno. O odlišnou pohledávku se jedná nejenom ze skutkového, ale i z právního hlediska, neboť by nešlo o pohledávku z bezdůvodného obohacení, ale o pohledávku vzniklou na základě smluvního vztahu. Odvolací soud uzavřel, že je zřejmé, že žádná pohledávka z důvodu nároku na zaplacení určité částky za vrácené obaly nebyla povinnou uplatněna k započtení proti pohledávkám vymáhaným. Naopak existence pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení byla vyvrácena provedeným dokazováním, a je proto nadbytečně zabývat se i otázkou promlčení. Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním. Uvedla, že ve věci již jednou rozhodoval dovolací soud (usnesením ze dne 10. 1. 2017, č. j. 20 Cdo 5510/2016-113), přičemž soudy obou stupňů se tímto rozhodnutím důsledně neřídily. Nepřipustil-li odvolací soud dokazování, kterým povinná navrhovala, aby oprávněná soudu předložila listiny vztahující se k poskytnutým a vráceným obalům v době rozhodné, je dokazování neúplné a napadené rozhodnutí nebylo vydáno na základě úplně a nepochybně zjištěného skutkového stavu. Odvolací soud se tak odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1479/2017, ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 26 Cdo 3815/2011, a ze dne 31. 12. 2007, sp. zn. 33 Odo 1684/2005). Odvolací soud se navíc ani nevypořádal s námitkou promlčení, v důsledku čehož nedošlo z jeho strany k řádnému vypořádání všech odvolacích námitek. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, jakož i čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou při splnění podmínek uvedených v ustanoveních § 241 odst. 1, 4 a § 241a odst. 2 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání je přípustné, neboť se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Odvolacímu soudu je namístě dát za pravdu, že byla-li námitka započtení částky v celkové výši 868 914 Kč ze strany povinné odůvodněna tím, že zřejmě neexistuje obecný právní důvod pro toto plnění a oprávněná v průběhu řízení tento obecný právní důvod uvedla a doložila (zde se jednalo o plnění za dodávku zboží – nápojů na základě rámcové smlouvy o dodávce nápojů ze dne 8. 1. 2003), není při mlčení povinné důvod pochybovat o tom, že předmětná částka byla plněna z právního důvodu a že proto námitka započtení vznesená povinnou není důvodná. Jestliže však povinná za takového stavu uvedla, že námitka započtení má být přesto posouzena jako částečně důvodná proto, že část z jí poskytnutého plnění podle fakturace oprávněné byla plněna bez právního důvodu proto, že jí neměly být vyúčtovány obaly od dodaného zboží, které oprávněné vrátila, je třeba se tímto tvrzením povinné věcně zabývat. Základní tvrzení povinné uvedené v námitce započtení totiž pokrývá i situaci, kterou povinná nyní a dodatečně vymezuje. Jde totiž o to, že částka, kterou měla povinná oprávněné na základě fakturace zaplatit, byla plněním, které oprávněné nemělo příslušet (oprávněná si neměla ponechat částku, která odpovídá hodnotě údajně vrácených vratných obalů), tedy plněním údajně bez právního důvodu. Dodatečně vznesená argumentace povinné tedy není tvrzením povinné nad rámec původní námitky započtení a není případné uzavřít, že by povinná měla uplatnit námitku započtení znovu s tím, že k bezdůvodnému obohacení na straně povinné ohledně téhož plnění mělo dojít proto, že oprávněná nezohlednila a dosud povinné nedobropisovala částku odpovídající vráceným obalům. Za výše uvedené situace měla být povinná poučena podle ustanovení § 118a odst. 1–3 o. s. ř. o tom, že tvrdí-li, že převzala od oprávněné obaly od zboží, musí upřesnit, kolik těchto obalů bylo, jakého byly druhu a jaká částka připadá na jeden obal, který povinná oprávněné vrátila. Povinná rovněž musí tato svá tvrzení prokázat a soud jí musí poskytnout prostor k unesení břemene tvrzení a prokazování. Výše uvedené rozdělení důkazního břemene tvrzení a prokazování vyplývá ze zásady tzv. substancování, tedy z toho, že až v průběhu řízení s ohledem na dodatečné přednesy a obrany účastníků vyplynula další údajná okolnost, která může být podstatná pro rozhodnutí ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2003, sp. zn. 29 Odo 215/2003, a ze dne 30. 8. 2004, sp. zn. 28 Cdo 705/2014). Jestliže povinná oprávněnost námitky započtení předmětné částky poté, co oprávněná prokázala, že existoval obecný právní důvod pro plnění na základě fakturace (rámcová smlouva o dodávce nápojů ze dne 8. 1. 2013), upřesnila s tím, že část předmětné částky přesto plnila bez právního důvodu proto, že jí byly vyúčtovány i obaly, které oprávněné vrátila, jedná se o dodatečně tvrzenou okolnost, která může mít vliv na posouzení oprávněnosti námitky započtení, a to její části ve výši hodnoty údajně vrácených obalů. Je však na povinné, aby své tvrzení upřesnila tak, aby vznikla jasná představa, jak vysoká částka neměla být podle povinné následkem navrácení obalů vyúčtována. Jestliže tak povinná přes poučení soudu podle § 118a odst. 1–3 o. s. ř. neučiní, nenaplní ustanovení § 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř., z něhož její břemeno tvrzení a prokazování z její strany dodatečně uvedené okolnosti vyplývá, což může vést k jejímu úplnému procesnímu neúspěchu. Až tehdy, když se soud vypořádá s případným upřesněním skutkových tvrzení povinné ohledně námitky započtení výše uvedeným způsobem, naplní beze zbytku obecný pokyn dovolacího soudu, kterým mu v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2017, sp. zn. 20 Cdo 5510/2017, bylo uloženo, aby břemeno tvrzení a prokazování mezi účastníky rozvrhl podle toho, že je na povinné, aby prokázala, že částku, která má být započtena na pohledávku z exekučního titulu, skutečně povinné zaplatila, zatímco oprávněnou tíží břemeno prokázání, že tuto částku nemusí vracet a nemá být ani započtena, protože je tu právní skutečnost, která ji opravňovala k jejímu přijetí. K tomuto pokynu se dodává, že soud v průběhu řízení musí přihlédnout i k tvrzením účastníků o dalších možných a relevantních skutečnostech, při jejichž prokázání by mohla být námitka započtení ze strany povinné alespoň z části důvodná, a to s ohledem na ustanovení § 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. Soud se tedy popřípadě vypořádá i s námitkou promlčení vznesenou oprávněnou týkající se údajně opožděně vznesené námitky započtení ze strany povinné. Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné; protože nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení podle ustanovení § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil. Důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, a proto Nejvyšší soud ČR zrušil rovněž toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně (Okresnímu soudu v Karlových Varech) k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

http://docplayer.cz/1355764-Vzdelavani-zamestnancu-v-oblasti-ochrany-zdravi-a-bezpecnosti-prace-uvod-hlavnim-cilem-a-ucelem-predlozeneho-textu-je-seznamit-posluchace.html

VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ V OBLASTI OCHRANY ZDRAVÍ A BEZPEČNOSTI PRÁCE Úvod Hlavním cílem a účelem předloženého textu je seznámit posluchače - PDF Download "VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ V OBLASTI OCHRANY ZDRAVÍ A BEZPEČNOSTI PRÁCE Úvod Hlavním cílem a účelem předloženého textu je seznámit posluchače" 1 VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ V OBLASTI OCHRANY ZDRAVÍ A BEZPEČNOSTI PRÁCE Úvod Hlavním cílem a účelem předloženého textu je seznámit posluchače vzdělávacího kurzu se základními dokumenty z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP). V roce 2006 bylo přijato několik nových právních norem, které zásadním způsobem ovlivňují oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či jsou s touto problematikou úzce provázány. Bohužel mezi nimi zatím chybí Zákon o zdravotní péči, který byl stažen z projednávání v Poslanecké sněmovně. Jedná se o tyto právní normy: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (účinnost od ) Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce (účinnost od ) Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost od ) Zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost od ) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) (účinnost od ) Sešit č. 1 Práva odborových organizací a práva a povinnosti zaměstnanců, zaměstnavatelů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci analogicky souvisí se sešitem č. 2 Pracovní úraz, nemoc z povolání a jiné poškození zdraví z práce, evidence a hlášení pracovních úrazů, odškodňování pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce a sešitem č. 3 Činnost závodního výboru v oblasti BOZP v praxi. Všechny tři sešity jsou základním textem pro studium. Musíme mít na paměti, že v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stále přetrvává řada zjednodušených a mnohdy mylných přístupů a představ, které ve svém důsledku vedou k nízké úrovni bezpečnosti práce v podniku nebo na pracovišti. Proto také zdraví a životy zaměstnanců jsou tou nejvyšší devizou, kterou je nutné ochraňovat. Tento cíl není samozřejmě pouze úkolem odborů, ale také úkolem všech zaměstnavatelů, a na co nesmíme zapomínat i samotných zaměstnanců. Pohled do statistik jednoznačně ukazuje, že naprostá většina smrtelných úrazů je způsobena nedodržením bezpečnosti práce především ze strany zaměstnanců. Proto věnujte studiu mimořádnou pozornost. I vy můžete svými nově získanými vědomostmi zabránit pracovním úrazům, nemocem z povolání a také přispět ke zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí. To je také náš společný cíl. Pokyny pro práci s tímto studijním materiálem Tento kurz je základním materiálem pro studium v systému e-learningu ČMKOS. Je koncipován tak, že obsahuje základní informace potřebné pro získání přehledu v dané oblasti a pro správné zodpovězení všech otázek. Ve studijních materiálech je uvedena řada příkladů a drobných úkolů pro samostatnou práci, které vám usnadní pochopení dané problematiky. V některých případech zde najdete odkazy na další doplňující materiály dostupné prostřednictvím internetu. Kurz je rozdělen na tři tematické části. Každá část je zakončena elektronickým testem. Po vyplnění testu se Vám zobrazí výsledek. Pokud jste dosáhli 75% bodů, zvládáte studovanou problematiku. Pokračujte svým tempem ve studiu. Pokud jste dosáhli 50-75% bodů, je nutné složit test ještě jednou. To můžete učinit nejdříve za 24 hodin po neúspěšném pokusu. Před tím si zopakujte si studovanou látku. Pokud jste dosáhli méně než 50% bodů, je nutné složit test ještě jednou. Doporučujeme pečlivě prostudovat danou látku a teprve poté vyplnit test. Budete-li mít v průběhu studia i testování jakékoliv problémy, obraťte se na svého tutora. Rád Vám poradí a pomůže. PRÁVA ODBOROVÝCH ORGANIZACÍ V OBLASTI BOZP & PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ, ZAMĚSTNAVATELŮ V OBLASTI BOZP Práva oborových organizací v oblasti BOZP Cíl učiva Hlavním úkolem odborů je prosazovat zájmy svých členů zaměstnanců - v oblasti pracovněprávních vztahů. Samozřejmě prioritním zájmem jsou dobré mzdy. S růstem hmotné, kulturní a sociální úrovně společnosti se však do popředí dostává také zájem o zdravotně nezávadné pracovní prostředí a minimalizaci zdravotních rizik. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen BOZP) v rozvinuté tržní společnosti je do jisté míry společným zájmem zaměstnanců i zaměstnavatelů, protože oběma zvyšuje sociální jistoty. Potřeba legislativní úpravy kvalit pracovního prostředí vyvstala s rozvojem průmyslové výroby v 19. století (Bismarkovy zákony), ale již v bibli ve Starém zákoně, kniha 5, kapitola 22, verš 8 Mojžíš praví: Když vystavíš nový dům, uděláš na střeše zábradlí. Vymezení práv odborové organizace pro činnost směřující k zdravotně nezávadnému pracovnímu prostředí je součástí zákoníku práce, rozsah pravomocí umožňuje odborové organizaci prosazovat zlepšování úrovně pracovních podmínek. Seznam právních předpisů uvedených v textu 1) Zákon č. 262/200 Sb., - zákoník práce: a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními, upravuje rovněž právní vztahy kolektivní povahy. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními. c) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství [1] ) 2) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví požadavky na bezpečný provoz a používání strojů 3) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců ve znění pozdějších předpisů 4) Nařízení vlády č. 101/2005 Sb.; O podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí [1] Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění Směrnice Rady 99/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS 2 Směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství, ve znění směrnice 97/74/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství Čl. 13 směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb Směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků Směrnice Rady 91/383/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) 1. Kontrola odborových orgánů nad stavem BOZP 1.1. Právo vykonávat kontrolu nad stavem BOZP Zákoník práce (dále jen ZP) v 322 odstavci 1) stanoví, že odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem BOZP u zaměstnavatelů, zejména: a) zajistit možnost prověření toho, jak zaměstnavatel plní své povinnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zda soustavně vytváří podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci, b) zajistit možnost pravidelně prověřovat pracoviště a zařízení zaměstnavatelů pro zaměstnance a kontrolovat hospodaření zaměstnavatelů s osobními ochrannými pracovními prostředky, c) zajistit možnost prověření toho, zda zaměstnavatel řádně vyšetřuje pracovní úrazy, d) zajistit možnost účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je objasňovat, e) umožnit účast na jednání o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (ZP 108 odst. 1) Zaměstnanci mají právo se účastnit na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kontrola plnění povinností zaměstnavatelem v péči o BOZP a vytváření podmínek bezpečné a zdravotně nezávadné práce Povinnosti zaměstnavatele k BOZP jsou zejména uloženy zákoníkem práce 14) 101) 102) 103) 104) 105) 107 [1] ) 108). Tato ustanovení jsou konkretizovány nařízeními vlády, vyhláškami, směrnicemi ministerstva zdravotnictví ČR a technickými normami. Podrobně s nimi budete seznámeni v dalších studijních sešitech. Kontrola řádného vyšetřování pracovních úrazů Cílem vyšetření pracovního úrazu je zejména zjištění příčin a dalších okolností vzniku úrazu a přijetí opatření k zabránění jeho opakování. Povinnosti zaměstnavatele a postup jsou dány 105) ZP a nařízením vlády, na tento paragraf navazující. [1] Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) 1.2 Oprávnění odborové organizace Odborové organizace jsou oprávněny ( 322 odst. 2) a) požadovat závazným pokynem na zaměstnavateli odstranění závad v provozu na strojích a zařízeních, při pracovních postupech a v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců zakázat další práci, b) zakázat práci přesčas a práci v noci, která by ohrožovala bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. 322 odst. 3) ZP O opatřeních provedených podle odstavce 2 jsou odborové organizace povinny neprodleně vyrozumět příslušný orgán kontroly podle zvláštních právních předpisů [1] ). Požádá-li o to zaměstnavatel orgán inspekce práce, je tento orgán povinen přezkoumat opatření odborové organizace; až do jeho rozhodnutí platí opatření odborové organizace. V 322 odst. 4) ZP je stanoveno, že náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci hradí stát. Závazný pokyn k odstranění závad v BOZP nebo zákaz další práce Závazný pokyn nebo zákaz další práce je rozhodnutí odborové organizace, který ukládá zaměstnavateli řešení situace, kdy je porušením bezpečnostních předpisů nebo jinou skutečností ohroženo zdraví nebo život zaměstnanců. Při menším rozsahu rizika se zpravidla volí závazný pokyn k odstranění závad, při bezprostředním ohrožení pak zákaz další práce. K vydání závazného pokynu nebo zákazu práce není předepsán formulář. Měl by však obsahovat: obchodní jméno zaměstnavatele (firma) a jeho adresu místo závady (zámečnická dílna v Kotlářově ul.), zařízení, stroj (stojanová bruska č. 2541, strop chodby a podobně), popis závady, pokud víme i porušený předpis (například: chybí ochranný (NV 378/2001 Sb., odst.4) stropy prohnuty a popraskány, hrozí zřícení), požadavek k odstranění rizika (například: zakazuji další práci na stroji do odstranění závady, nebo: do tří dnů podepřít poškozené trámy, do XX zajistit statický posudek), kdy byl závazný pokyn nebo zákaz práce vydán - datum, případně hodina, kdo závazný pokyn nebo zákaz práce vydal - jméno, funkce, adresa, podpis. 3 Závažnost rozhodnutí a obsah si vynucují vydání písemnou formou, i když to žádný předpis nestanoví. Závazný pokyn nebo zákaz práce se vyhotoví nejméně ve čtyřech samostatně podepsaných stejnopisech (jeden pro odborovou organizaci, jeden pro zaměstnavatele, jeden pro Státní úřad inspekce práce /dále SÚIP/ případně orgán hygieny). Předání zaměstnavateli by mělo být průkazné (doklad o předání). Je zapotřebí si uvědomit, že závazný pokyn nebo zákaz další práce je důležité rozhodnutí, jenž na jedné straně sníží nebo odstraní rizika, může však mít závažné ekonomické důsledky jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Proto je třeba postupovat uvážlivě. Někdy stačí využít závazný pokyn jako nátlakový prostředek a pod hrozbou jeho vydání dosáhnout odstranění závad dohodou. Cílem není ukázat sílu, ale odstranit rizika. Zákaz práce přesčas nebo v noci, pokud by ohrožovala BOZP Platí zde zcela stejné podmínky a postup jako v předchozím odstavci. Je třeba řádně specifikovat, čím je ohrožena BOZP. Účast na jednáních o otázkách BOZP Zákoník práce v 108) umožňuje účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace. Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnancům: a) účast při jednáních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo jim poskytnout informace o takovém jednání, b) vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která není možno odstranit, c) projednat 1. podstatná opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, 2. vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací do kategorií podle zvláštního právního předpisu [2] ), 3. organizaci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, 4. určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik podle zvláštního právního předpisu [3] ). Zaměstnavatel je povinen umožnit odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů [4] ), přednést své připomínky. Toto právo v praxi využívají nejčastěji funkcionáři závodního výboru odborové organizace. K jeho naplnění je třeba zaměstnavateli oznámit, ke kterým jednáním chtějí být představitelé ZV přizváni. Například předseda ZV a ZIBP budou zváni k částem porad vedení podniku, které se týkají BOZP, dále budou zváni k projednání závěrů kontrol SÚIP a orgánů hygieny. Je vhodné toto ujednání blíže specifikovat v kolektivní smlouvě. Povinnost oznámit vydání závazného pokynu a zákazu práce O vydání závazného pokynu k odstranění závad, zákazu další práce, zákazu noční nebo přesčasové práce, které by ohrožovaly zdraví nebo život je odborová organizace povinna neprodleně vyrozumět příslušný orgán státního odborného dozoru. Tuto povinnost ukládá 322 odst. 3) zákoníku práce. V praxi to znamená, že ihned po předání závazného pokynu zaměstnavateli odešleme jeden stejnopis příslušnému SÚIP nebo příslušnému orgánu hygieny (jde-li o závadu hygienického charakteru). Odvolání se proti vydání závazného pokynu a zákazu práce Zaměstnavatel může požádat SÚIP o přezkoumání opatření odborové organizace (odvolá se k SÚIP nebo orgánu hygieny proti vydání závazného pokynu). Až do rozhodnutí SÚIP nebo orgánu hygieny, který je opatření povinen přezkoumat, platí rozhodnutí odborové organizace. Tato ustanovení jsou součástí 322 odst. 3) ZP. [1] Například zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [2] ) 39 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů [3] ) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) [4] ) Například zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 1.3. Úhrada nákladů vzniklých výkonem kontroly nad BOZP 322 odstavec 4) ZP říká, že náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci hradí stát. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále MPSV), které je pro úhradu vzniklých nákladů pro odborová sdružení představitelem státu, limituje ročně určitou částku, kterou po dohodě rozdělí jednotlivým odborovým subjektům. Tím MPSV ČR omezuje rozsah kontrolní činnosti BOZP. Pro většinu odborových sdružení jsou tyto prostředky nepostačující pro činnost jejich orgánů. Protože si však uvědomují význam zdravotně nezávadného pracovního prostředí, práci svazových inspektorů bezpečnosti práce a další akce BOZP jimi pořádané částečně hradí z odborových prostředků. Do činnosti základních odborových organizací se státní prostředky promítají prostřednictvím kontrolní a metodické činnosti svazových inspektorů bezpečnosti práce a vzdělávacích a jiných aktivit v oblasti BOZP organizovaných odborovými svazy a sdruženími. 2. Další práva odborových organizací Zákoník práce dává odborovým organizacím řadu dalších práv, které lze tak při prosazování optimálního pracovního prostředí uplatnit. Je však třeba si uvědomit, že práva obsažená jinde než v 322 ZP nemůžeme prosazovat vydáním závazného pokynu Účast odborových organizací v pracovněprávních vztazích Odborové organizace mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem - 15 odst. 1, 2 [1] ) zákoníku práce. Odborové organizace se tímto stávají partnerem zaměstnavatele a představitelem zaměstnanců při řešení důležitých pracovněprávních záležitostí. Kdo jedná za odborovou organizaci je zpravidla upřesněno stanovami odborového sdružení (svazu), skoro vždy jde o závodní výbor (ZV) nebo závodního důvěrníka (ZD). Ustanovení 15 odst. 1, 2 [2] ) ZP jsou zejména směřována k tomu, aby odborová organizace (ZV, ZD) měla dostatek informací. Projednání s odborovou organizací 4 Zaměstnavatel projedná s odborovou organizací zejména: systém školení a vzdělávání zaměstnanců, opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a osob se změněnou pracovní schopností včetně záležitostí péče o zaměstnance, opatření k zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, další opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců. Projednání znamená takové předání informací, kdy je druhé straně umožněno vznést dotazy a připomínky a reagovat na ně. V praxi se nejlépe osvědčilo, aby zaměstnavatel přednesl opatření na ZV (u obsáhlejšího dokumentu jej napřed umožnil prostudovat) a pak vyslechl stanoviska a náměty a odpověděl na dotazy. Povinnost informovat Zaměstnavatel je povinen informovat odborovou organizaci zejména: - o základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách - o dalších skutečnostech týkajících se BOZP, jak mu ukládá 101 ZP. Zajištění školení Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci zajistit školení umožňující jí řádný výkon její funkce ( 108, odst. 6) Zpřístupnění právních a ostatních předpisů Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci zpřístupnit právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a doklady o: a) vyhledávání a vyhodnocení rizik, o opatřeních k odstranění rizik a k omezení jejich působení na zaměstnance a k vhodné organizaci bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců při práci, b) evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí z povolání, c) výkonu kontroly a opatřeních orgánů, kterým přísluší výkon odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci podle zvláštních právních předpisů. Přednesení připomínek Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů [3] ), přednést své připomínky. [1] 6 odst. 2 písm d) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů [2] 6 odst. 2 písm d) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů [3] Například zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 2.2. Úprava mzdových a ostatních pracovněprávních nároků V kolektivních smlouvách lze upravovat mzdové a ostatní pracovněprávní nároky v rámci daném pracovněprávními předpisy - 23 odst 1. ZP Při prvém pohledu vzniká dojem, že v oblasti BOZP jsou povinnosti zaměstnavatele dány zákonnými předpisy a že zde není co kolektivně vyjednávat. Není tomu tak zcela. Například samozřejmě nebudeme sjednávat se zaměstnavatelem, že každoročně zorganizuje prověrky BOZP na všech pracovištích. To ukládá ZP v 108, odst. 5. Do kolektivní smlouvy však zakotvíme povinnost provést prověrky v určité době (např. v květnu), dále upřesníme úlohu odborového orgánu (např. ZV bude předem seznámen s plánem kontrol, ZIBP bude přizván ke kontrole kotelny a truhlárny, ZV bude seznámen s výsledky a harmonogramem k odstranění závad atd.). Stejně tak nebudeme do KS opisovat ustanovení ZP, týkající se odškodňování pracovních úrazů, ale budeme tam například požadovat projednání způsobu a rozsahu náhrad bez zbytečného odkladu a zaslání kopie záznamu o úrazu na ZV do stanoveného termínu. Ten je většinou dohodnut v kolektivní smlouvě. Stejně budeme postupovat i v jiných případech. Využijeme tedy KS k upřesnění a prohloubení zákonných požadavků na BOZP. Dodržování právních předpisů Odborové organizace dbají o dodržování tohoto zákona, zákona o zaměstnanosti, právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ostatních pracovněprávních předpisů 321, odst. 1 ZP. Jde o další vymezení kompetentnosti odborových orgánů ke vstupu do pracovněprávních vztahů. Zamezuje to nebezpečí, že zaměstnavatel odmítne představitele odborů - do toho vám nic není. Výkon kontroly odborové organizace ZP 321 odst. 2) Odborové organizace mají právo vykonávat u zaměstnavatelů kontrolu nad dodržováním právních předpisů uvedených v odstavci 1, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv. Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci umožnit výkon kontroly a za tím účelem jí zajistit a) vstup na svá pracoviště, b) předání potřebných informací a podkladů příslušnými vedoucími zaměstnanci a potřebnou součinnost k výkonu kontroly, c) podání zprávy o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění závad zjištěných kontrolou nebo k provedení návrhů opatření, které podaly odborové organizace vykonávající kontrolu. Týká-li se kontrola osobních údajů zaměstnance, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního zákona [1] ), lze údaje poskytnout jen s předchozím souhlasem zaměstnance 322, odst. 1) ZP. Ustanovení v 321 odst.2) ZP tvoří soubor důležitých práv, bez nichž by byla funkčnost odborové organizace ohrožena. Využívání těchto práv v konkrétních podmínkách je určitým měřítkem úspěšné činnosti odborové organizace. V oblasti BOZP tato práva využíváme zejména tam, kde sice nejsou porušeny bezpečnostní předpisy (to řešíme), ale můžeme pracovní podmínky ještě zlepšit. Další důležitou oblastí, kde využíváme tato práva, je odškodňování pracovních úrazů. [1] Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstanavatelů v oblasti BOZP Cíl učiva Nedílnou součástí činnosti odborových organizací v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) je mimo jiné ochrana a spoluvytváření podmínek pro optimální pracovní prostředí, které nebude ohrožovat zdraví a životy zaměstnanců. Protože 5 bezpečnost a ochrana zdraví při práci je z větší části přesně vymezena právními a ostatními předpisy, musí odborové organizace při své činnosti z těchto předpisů vycházet, kontrolovat jejich plnění a vyžadovat, aby byly dodržovány. Je samozřejmě důležité si ujasnit, kdo za co odpovídá, co musí plnit zaměstnavatel a co zaměstnanci. Na druhé straně bychom neměli zůstat jen ve stínu právních předpisů. Je obecně známo, že vynucená kázeň má omezenou platnost, trvalé je uvědomělé jednání vyplývající z rozumové úvahy o výhodnosti. Proto musíme vycházet z dlouholetých zkušeností vyspělých průmyslových zemí, kde platí, že snižování pracovních rizik a optimalizace pracovního prostředí je jak pro zaměstnance tak pro zaměstnavatele výhodná, vede k oboustrannému zvyšování sociálních jistot. Seznam právních předpisů spojených s výkladem Ústavní pořádek ČR č. 2/1993 Sb. Zákoník práce č. 262/2006 Sb., v úplném znění 3. postavení BOZP v pracovněprávních vztazích 3.1. Ústava ČR Základem pro zakotvení BOZP v legislativě České republiky jsou některá ustanovení Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavního pořádku ČR. Vycházíme přitom zejména z čl. 6. odst. 1) - každý má právo na život, z čl zaměstnanci mají právo na uspokojivé pracovní podmínky a z čl každý má právo na ochranu zdraví Zákoník práce Nejdůležitějším právním předpisem pro BOZP je pak zákoník práce (dále jen ZP). Je to zejména jeho pátá hlava, která je BOZP věnována celá, ale ustanovení k BOZP najdeme i v jiných částech. Je úkolem tohoto sešitu vás s právy a povinnostmi obou zúčastněných stran, zaměstnanců i zaměstnavatelů, seznámit. 4. Práva zaměstnanců v oblasti BOZP 4.1. Práva zaměstnanců Zdánlivě nemají zaměstnanci v ZP deklarováno mnoho práv v oblasti BOZP, jsou to však práva významná. Na nás odborářích záleží, aby naši členové svá práva znali, uměli a nebáli se je využít a samozřejmě měli od nás účinnou pomoc k jejich prosazení. Zajištění BOZP (ZP 101 odst. 1) Zaměstnanci mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Toto právo je deklarováno velmi obecně, obsah je však velmi podrobně a přesně vymezen v jiných ZP, kde je transformován do formy povinností zaměstnavatelů. Prevence rizik (ZP 102, odst. 2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Právem zaměstnance na informace o nevyhnutelných rizicích a opatřeních na ochranu před jejich působením se rozumí nejen seznámení s technologiemi, stroji a zařízeními, správnými pracovními postupy a zákazy postupů nebezpečných, ale i se všemi možnými dalšími ohroženími. Jde zejména o rizika a škodliviny, se kterými se mohou setkat při pracovních činnostech. Nezbytností, na kterou se někdy zapomíná, je seznámení s návodem výrobce k obsluze stroje nebo zařízení (u starších zařízení často chybí), seznámení s možnými alergeny, upozornění na rizika pracovišť mimo dílny, na veřejných prostorách nebo v prostorách jiných zaměstnavatelů. Patří sem také seznámení se správným a vhodným používáním osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen OOPP), mycích, čistících a desinfekčních prostředků, které je často zanedbáváno. Odmítnutí nebezpečné práce (ZP 106 odst. 2) Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a vážným způsobem ohrožuje jeho život a zdraví, popřípadě život a zdraví jiných osob. Takové odmítnutí nelze posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Toto právo je využíváno v praxi velmi málo, zaměstnanci o něm často nevědí nebo se obávají důsledků. Odbory zde mají značný prostor k osvětě jak zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. Je třeba ještě upozornit, že jde o právo, ne povinnost; zaměstnanec nemůže být postižen za to, že práva nevyužil. Právo a povinnost vytvářet zdravé a bezpečné pracovní prostředí (ZP 106 odst.3) Zaměstnanci mají právo a povinnost podílet se na vytváření zdravého a bezpečného pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Úloha odborové organizace (ZP 108 odst. 1) Zaměstnanci mají právo se účastnit řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví. Toto ustanovení představuje významné právo! Zaměstnanci nikdo nemůže vyčítat vyžádání pomoci od odborů, naopak je k tomu zákonem vybízen. 5. Povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP Zákoník práce v 106 upravuje práva a povinnosti zaměstnance Základní práva a oprávnění zaměstnanců (ZP 106 odst.1, 2, 3) Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP (ZP 106 odst. 4) Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z 6 právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Dále je zaměstnanec je povinen: Účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí. Podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy [1] ) [2] ). Dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele. Dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu. Nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky [3] ) na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno. Oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení. S ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů [4] ). Bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin. Podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek [5] ) [6] ). [1] 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů [2] 77 a násl. zákona č. /2006 Sb., o zdravotní péči [3] ) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů [4] ) Například zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [5] Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů [6] Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 5.3. Základní povinnosti vedoucích zaměstnanců (ZP 302) Mezi základními povinnostmi, uloženými ZP vedoucím zaměstnancům, se některé vztahují na BOZP. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni zabezpečovat dodržování právních a jiných předpisů, řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky a co nejlépe organizovat práci. Základní povinnosti vedoucích zaměstnanců v oblasti BOZP úzce souvisí s povinnostmi zaměstnavatele, kterými se budeme zabývat dále. Vyplývá to z 101 ZP) - Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Tyto úkoly jsou rovnocennou a neoddělitelnou součástí jejich pracovních povinností. 6. Povinosti zaměstnavatele v oblasti BOZP 6.1. Základní ustanovení ( 101 ZP) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika"). Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle 101 odst. 1) nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích Prevence rizik ( 102 ZP) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové, mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vede zaměstnavatel dokumentaci. 7 Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vychází zaměstnavatel ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví, d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy, e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky, f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu, g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí, h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany, i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení, j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel přijímá opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí; při poskytování první pomoci spolupracuje se zařízením poskytujícím pracovnělékařskou péči. Zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí ve spolupráci se zařízením poskytujícím pracovnělékařskou péči jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti. Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a dbát o zlepšování pracovních podmínek. Úkoly v prevenci rizik je povinen provádět zaměstnavatel. V případě, že není pro tuto činnost odborně způsobilý, provádí úkoly v této oblasti odborně způsobilý zaměstnanec (ZP 108 [1]) odst.4). [1] Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) 6.3. Povinnosti zaměstnavatele (ZP 103 ) Zaměstnavatel je povinen: Nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis [1] ). Zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem [2] vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze. Sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle ZP 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem. Zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů [3] ) [4] ), zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště. Zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích, obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí. Jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte. Umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci. Nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy [5] ) Zaměstnavatel je povinen těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek. 8 Zaměstnavatel je povinen pro zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními, zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných pracovních míst a dílen, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání. Informace a pokyny je třeba zajistit vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci. [1] 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů [2] 77 a násl. zákona č. /2006 Sb., o zdravotní péči [3] 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů [4] 77 a násl. zákona č. /2006 Sb., o zdravotní péči [5] Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů 6.4. Školení zaměstnanců (ZP 103 odst. 2) Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první zaměstnavatel zajistí při nástupu zaměstnance do práce, a dále a) při změně pracovního zařazení, druhu práce, b) při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů, c) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zaměstnavatel určí obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje (ZP 104) Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem [1] ). V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje. Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. Vláda stanoví nařízením bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů. [1] ) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky 6.6. Pracoviště a pracovní prostředí Pracoviště a pracovní prostředí jsou obsahem 2 Zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci, odpovídaly bezpečnostním požadavkům a hygienickým limitům na pracovní prostředí a pracoviště, zejména aby: Místnosti pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané. Pracoviště byla řádně osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou. Prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení. Nouzové východy a dopravní komunikace k nim byly stále volné. V prostorách výše uvedených byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění. Pracoviště byla vybavena v rozsahu, dohodnutém s příslušným zařízením poskytujícím závodní preventivní péči, prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné služby. Bližší požadavky na pracoviště a pracovní prostředí stanoví prováděcí právní předpis (NV 101/2005 Sb.) Výrobní a pracovní prostředky a zařízení Výrobní a pracovní prostředky a zařízení jsou obsahem 4 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). 9 Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technické zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí musí být: Vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců. Vybaveny nebo upraveny tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni zejména nepohodlné pracovní pozici a nežádoucím účinkům hluku a vibrací. Pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí stanoví prováděcí právní předpis Organizace práce a pracovní postupy Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy jsou obsahem 5 zákona č. /2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Zaměstnavatel je povinen organizovat práci, stanovit a provádět pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci zejména: Nevykonávali činnosti jednotvárně a jednostranně zatěžující organismus; nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami, které jsou výkonem práce; v případech stanovených zvláštním právním předpisem musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena, musí být vedena evidence o době výkonu činnosti a době bezpečnostních přestávek. Nebyli ohroženi padajícími nebo klouzajícími předměty či materiály. Byli chráněni proti pádu či zřícení. Nebyli ohroženi dopravou na pracovištích. Na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak. Nevykonávali ručně manipulaci s břemeny, která vytvářejí možnost poškození zdraví, zejména páteře. Bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit, stanoví prováděcí právní předpis. Použité zkratky 1. SÚIP Státní úřad inspekce práce 2. OIP Oblastní inspektorát práce 3. MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí 4. NV Nařízení vlády PRACOVNÍ ÚRAZ, NEMOC Z POVOLÁNÍ A JINÉ POŠKOZENÍ ZDRAVÍ Z PRÁCE, EVIDENCE A REGISTRACE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ & ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ, NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ A JINÝCH POŠKOZENÍ ZDRAVÍ Z PRÁCE Úvodem Hlavním cílem a účelem předloženého textu je seznámit posluchače vzdělávacího kurzu se základními dokumenty z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP). V roce 2006 bylo přijato několik nových právních norem, které zásadním způsobem ovlivňují oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či jsou s touto problematikou úzce provázány. Jedná se o tyto právní normy: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (účinnost od ) Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce (účinnost od ) Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost od ) Zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost od ) Zákon č. 309/2006, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) (účinnost od ) Sešit č. 2 se tematicky zaměřuje na pracovní úrazy, nemoci z povolání a jiné poškození zdraví z práce, evidenci a registraci pracovních úrazů, odškodňování pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví. Pracovní úrazy a nemoci z povolání postihují nejen daného zaměstnance, ale také mají výrazné psychosociální dopady do jeho okolí. Tuto skutečnost bychom měli mít vždy na paměti. Proto oblast BOZP je účinným nástrojem pro eliminaci pracovních úrazů a vznik nemocí z povolání. Pracovní úraz, nemoc z povolání a jiné poškození zdraví z práce, evidence a registrace pracovnách úrazů 1. Pojem pracovního úrazu, nemoci z povolání Pojmy pracovní úraz, nemoc z povolání a jiné poškození zdraví z práce, představující jednotlivé druhy profesionálního poškození zdraví, lze charakterizovat následovně: Pracovní úraz V našem právním řádu neexistuje jednotné vymezení pojmu pracovního úrazu pro všechny účely. Různá hlediska příslušných právních předpisů jej vymezují odlišně, a to vždy pouze ze svého hlediska a pouze pro své účely. Proto odpověď na otázku vymezení pracovního úrazu vyžaduje upřesnění otázky "pro jaké účely, z hlediska čeho?". V naší praxi se nejčastěji setkáváme s požadavkem vymezení pracovního úrazu z hlediska náhrady škody. V zákoníku práce, ani v souvisejícím prováděcím nařízení vlády nenajdeme definici pojmu úraz. Nemohli bychom proto pouze podle zákoníku práce odlišit pracovní úraz od jiného poškození zdraví, k němuž došlo také při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tímto plněním, a které nelze podřadit pod pojem pracovní úraz. Je proto nutné definovat pracovní úraz podrobněji a přesněji za pomoci judikatury (tj. rozhodnutí soudů, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu, která sice nejsou pro soudy obecně závazná, přesto však značně přispívají k celkové jednotnosti výkladu právních norem). V platném zákoníku práce je uvedeno v 380, odst. 3: Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Z hlediska náhrady škody je tedy podle ZP a odpovídajících soudních judikatur pracovním úrazem jakékoli poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci (pracovníkovi) způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným 10 působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním - přičemž pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci (pracovníku) přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Poškození zdraví Poškozením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické. Jako pracovní úrazy mohou být uznány např. i omrznutí, popálení, úžeh, úpal, kýla, infarkt, akutní otrava chemickou látkou neuvedenou v seznamu nemocí z povolání apod., musí však být vždy prokázána (nikoli pouze připuštěna) příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a příslušným poškozením zdraví (nemusí jít o jedinou příčinu - postačí, když půjde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou). Poškozením zdraví je míněno poškození stávajícího zdraví konkrétního zaměstnance. Nelze tedy vytvářet představu jakéhosi normovaného zaměstnance s normovaným zdravím. Rozhodující je zdravotní stav zaměstnance v době, kdy došlo k zásahu do jeho integrity zdraví, bez ohledu na to, zda došlo ke zjevnému poškození ihned nebo se projevilo až později. Z tohoto hlediska je bezvýznamné, jaké měl zaměstnanec zdraví při vstupní prohlídce nebo při nějaké prohlídce pozdější, zda, jak a čím se jeho zdravotní stav změnil, resp. zhoršil v době před poškozením zdraví úrazem. Lhostejné je, zda zaměstnanec měl nějaké predispozice k tomu, aby mu poškození zdraví způsobil právě ten konkrétní vnější vliv, který by na něho, kdyby takovou predispozici neměl, resp. byl normálně zdráv, nepůsobil. Predispozice nemá na odpovědnost za poškození zdraví vliv. K tomuto vysvětlení uvádíme několik odpovídajících judikatur, příp. výňatků z těchto judikatur (R= rozhodnutí, v čitateli zlomku je uvedeno číslo rozhodnutí, ve jmenovateli pak rok uvedení ve Sbírce těchto rozhodnutí zde upozorňujeme, že judikatury obsahují odvolávky a právní předpisy v době vydání judikatury): R 11/1976 (potvrzuje mj. R 1/1963): V případě infarktu myokardu platí, že i když tu zdánlivě chybí zevní faktor úrazového děje, může jít v tomto případě o úrazový děj, jde-li o náhlé poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy tedy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé, každodenně vykonávané práce nebo je sice konán v hranici obvyklé těžké práce, ale za nepříznivých okolností, anebo se sice pohybuje v hranici obvyklé namáhavé práce, pro kterou však organismus pracovníka není přizpůsoben, anebo na kterou svými schopnostmi nestačí. Bezprostřední příčinou vyvolávající infarkt myokardu je totiž psychické trauma (jednorázové přetížení při plnění zvláště obtížných úkonů) nebo fyzické trauma (neobvyklé, běžnému zařazení neodpovídající jednorázové pracovní vypětí). V souladu s tímto výkladem posuzují soudy tedy stejně námahu z tělesné práce i námahu z duševní práce. K takovému mimořádnému psychickému vypětí musí ovšem dojít při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Nemůže být proto pracovním úrazem náhlá cévní příhoda, která byla vyvolána tím, že nadřízený pracovník nepříznivě hodnotil jiného pracovníka a odvolal jej z funkce, neboť k poruše na zdraví tu nedošlo v důsledku duševního přepětí vyvolaného nadměrným pracovním zatížením, ale z důvodů jiných. R 11/1976: Je samozřejmé, že porušením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické. R 11/1976: Bylo by v rozporu se smyslem zákona chránit pracovníka před škodami z pracovních úrazů, kdyby byla z této ochrany vyloučena poškození na zdraví vykazující všechny znaky pracovního úrazu jen z toho důvodu, že u poškozeného existovala určitá predispozice, která spolupůsobila při vzniku poškozeni na zdraví způsobeného úrazovým dějem (např. výhřez meziobratlové ploténky, na které již několik let byly degenerativní změny tuberkulózního původu, a tím i predispozice k výhřezu ploténky). Lze v této souvislosti poukázat na rozhodnutí pod č. 66/1969, podle jehož závěru nemůže stačit pouhé připuštění možnosti zhoršení zdravotního stavu v důsledku úrazového děje, nýbrž musí být tato příčinná souvislost najisto postavena. Nestačí tedy, jestliže znalec možnost příčinné souvislosti mezi úrazovým dějem a poškozením na zdraví pouze připustí. R 11/1976 (zde potvrzuje text R 27/1962): Základní podmínkou odpovědnosti organizace za úraz je příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a poškozením na zdraví pracovníka. Přitom ovšem nutno zdůraznit, že nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou. R 11/1976: Poněvadž zkoumání příčin, které vedou k určitému porušení zdraví, spadá do oboru lékařské vědy, nutno vycházet ze znaleckých posudků podaných v konkrétní věci, jejichž obsah shodně nasvědčuje tomu, že pracovní výkon v projednávaném případě byl vyvolávajícím činitelem určitého poškození na zdraví. R 45/1984: Jestliže měl soud při rozhodování k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o téže otázce, musí je zhodnotit v tom smyslu, který z nich a z jakých důvodů vezme za podklad svého rozhodnutí a z jakých důvodů nevychází ze závěru druhého znaleckého posudku; pro tuto úvahu je nutné vyslechnout oba znalce. Když by ani takto nebylo možné odstranit rozpory v závěrech znaleckých posudků, je nutné dát tyto závěry prozkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí. R 11/1976: O pracovní úraz půjde i tehdy, jestliže k němu dojde v důsledku náhlé nevolnosti pracovníka, která nebyla vyvolána pracovním prostředím. Krátkodobé, náhlé a násilné působení vnějších vlivů Všimneme-li si blíže těchto charakteristik pojmu pracovního úrazu a některých poškození zdraví, které jsou výsledkem úrazového děje, dojdeme k terminologickým problémům. Lze např. u úžehu, který vznikl u zaměstnance vystaveného slunečním paprskům při několikahodinové práci, hovořit o krátkodobosti, náhlosti a násilností působení zevních vlivů v souvislosti s významy těchto slov v obecném základu spisovného jazyka? Jistěže ne. Můžeme prohlásit, že právní význam právního termínu úraz se od jeho významu obecného (v obecném základu spisovného jazyka) posunul. Požadavek krátkodobosti, náhlosti, a násilnosti sice stále pod vlivem historicky podmíněných představ o pracovním úrazu jako o úrazu, způsobeném mechanickým působením, přežívá jak v běžné řeči, tak i v judikatuře, současně právní význam pojmu pracovní úraz je však širší - zahrnuje i jiné formy poškození zdraví z jiných zdrojů škodlivin. Násilnost např. spočívá v tom, že zevní vliv za daných podmínek způsobil u pracovníka poškození zdraví (tak lze pochopit "násilí" při omrzlinách, úpalu, úžehu, atd.). Nezávislost na vůli zaměstnance 11 Zde jsme u podobného problému jako v předchozím odstavci. Lze např. hovořit u poškození zdraví, ke kterému vedl úrazový děj způsobený nedbalostí (která je tak otázkou vůle), o působení vlivů nezávislém na vůli zaměstnance? I při zmíněné nedbalosti pracovníka jde o pracovní úraz jak z hlediska evidence a registrace, tak i z hlediska odškodnění, kde zůstává dále pouze otázka, zda se zaměstnavatel odpovědnosti za určitých podmínek v určitém rozsahu zprostí. Nezávislost zevních vlivů na vůli pracovníka představuje v současném právním významu pouze vyloučení úmyslných poškození zdraví úrazem, vyvolaným za tímto účelem samotným zaměstnancem. Cesta do zaměstnání a zpět 380 ZP (3) Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. R 32/1963: Cesta pracovníka do práce skončí jeho vstupem do budovy, kde je jeho pracoviště umístěno, a to i v případě, je-li v této budově umístěno několik podniků. Plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním Obsah pojmů označených těmito termíny je uveden v ustanoveních 273, 274 a 380 ZP následovně: 273 ZP /1/ Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. /2/ Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě i činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem. 274 ZP (1) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. (2) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti. 380 (2) Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. K pracovní cestě dodáváme: Při pracovní cestě vlakem začíná tato cesta vstupem na nádraží (do nádražní haly), při pracovní cestě autobusem pak vstupem na autobusové nádraží, při cestě letadlem vstupem do haly aerolinií apod. Při pracovní cestě vlastním autem začíná tato cesta vstupem do auta, avšak určité nutné úkony na vozidle před cestou, např. kontrolu stavu oleje, nahuštění pneumatik apod. v garáži zahrnujeme pod úkony nutné před počátkem cesty i po jejím skončení. Utrpí-li proto zaměstnanec úraz při vstupu do garáže nebo při provádění zmíněných úkonů či zavírání dveří garáže, půjde o úraz pracovní. A ještě k pracovním cestám, které trvají déle než jeden den a kdy zaměstnanec je nucen ubytovat se v místě, které je cílem pracovní cesty. Zde se za nutný úkon před počátkem pracovní cesty považuje jeho cesta od vstupu na nádraží až do doby, kdy vstoupí do hotelu nebo bytu apod., kde má být ubytován.to platí samozřejmě jen v případě, kdy zaměstnanec jede z nádraží přímo do místa svého ubytování. Jestliže zaměstnanec z nádraží jede nejdříve do objektu, kde má plnit pracovní úkoly, bude v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů cesta od vstupu do objektu, ve kterém bude plnit úkoly na pracovní cestě. Jestliže zaměstnanec se z tohoto objektu potom odebere do místa svého ubytování, jde již o cestu ze zaměstnání. K pracovnímu úrazu pro plnění pracovních úkolů dodáváme: Jde např. o úraz vedoucího zaměstnance, který utrpěl ve svém volnu (v prostorách podniku i mimo ně) při napadení podřízeným zaměstnancem, který si násilně vyřizoval svou nespokojenost s jeho příkazem, či návrhem odměn apod. K bližšímu výkladu plnění pracovních úkolů a přímé souvislosti s ním uvádíme také následující judikaturu: R 21/1961: Otázku přímé souvislosti utrpěného úrazu s výkonem zaměstnání je třeba posuzovat z hlediska místního, časového a věcného, tedy zda lze k takové souvislosti dospět vzhledem ke vztahu činnosti, při níž k úrazu došlo, k náplni zaměstnání pracovníka. V tomto smyslu lze považovat za pracovní úraz, který utrpěla pracovnice v budově zaměstnavatele, když se po skončení pracovní doby vrátila z vrátnice do své kanceláře, aby si dala potvrdit dobu odchodu z pracoviště předchozího dne, neboť zjistila, že si opomenula tuto dobu označit na své zaměstnanecké kartě píchacími hodinami. R 5/1962: Přespávání v ubikaci není v přímé souvislosti s výkonem zaměstnání, i když jde o ubytování poskytnuté zaměstnavatelem. R 32/1963: O pracovní úraz nepůjde v případě, že by jej pracovník utrpěl v době, kdy se věnuje na pracovní cestě svým osobním zájmům (např. po skončení pracovního úkolu jde do divadla, věnuje se rekreaci apod.). Při přeložení má cesta konaná do místa přeložení a zpět povahu pracovní cesty a nikoliv cesty do práce. Ovšem úraz, který utrpí zaměstnanec již v místě přeložení při cestách z ubytovny na pracoviště a zpět, není považován za úraz pracovní. R 11/1976: Dojde-li k úrazu pracovníka při plnění pracovních úkolů např. tak, že je napaden jiným pracovníkem nebo osobou, která v organizaci nepracuje, jde o pracovní úraz, neboť je rozhodující, že mu škoda vznikla při plnění pracovních úkolů a nikoli okolnost, kdo je původcem škody. K judikaturám ještě dodáváme, že rozsudkem okresního soudu v Jihlavě 5 C 140/1976 byl úraz při požívání ochranného nápoje, poskytovaného bezplatně v horkých provozech zaměstnavatelem, uznán jako pracovní (nejde o stravování, ale o úkon potřebný k výkonu práce) Nemoc z povolání 12 V současné době jde o nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. V tomto vládním nařízení je upřesněno, že nemocemi z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání ten je přílohou cit. nařízení; nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. Zde poznamenáváme, že akutní otrava (rozumí se průmyslová), která je způsobena chemickou látkou neuvedenou v seznamu nemocí z povolání, je pracovním úrazem. Nemoci z povolání uznávají zdravotnická zařízení pověřená ministerstvem zdravotnictví. Jiné poškození zdraví z práce Jiné poškození zdraví z práce je poškození zdraví, které vzniklo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a není ani pracovním úrazem ani nemocí z povolání (pro účely odškodnění jde zde o obecnou odpovědnost zaměstnavatele za škodu ve smyslu ust. 265 ZP). Příklad: Nebyla zajištěna nezbytná teplota na pracovišti a zaměstnanec opětovným prochladnutím utrpěl v důsledku toho zánět ledvin. Došlo tedy k porušení právních povinností zaměstnavatelem jde o odškodnitelné jiné poškození zdraví z práce. Judikatura: R 12/1972: Jestliže se pracovník domáhá vůči organizaci náhrady škody na zdraví vzniklé tím, že organizace porušovala předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž nejde ani o pracovní úraz ani o nemoc z povolání, je třeba takovýto nárok posoudit podle ustanovení 187 ZP. Kontrolní otázky 1. Definujte pracovní úraz pro účely náhrady škody. 2. Definujte cestu do zaměstnání a zpět. 3. Co se rozumí plněním pracovních úkolů? 4. Které činnosti jsou v přímé souvislosti s plněním pracovníků úkolů? 5. Kterým právním předpisem je stanoven seznam nemocí z povolání? 6. Co je myšleno jiným poškozením zdraví z práce? 2. Vyšetření příčin, vyhotovení záznamů, evidence Základní povinností zaměstnavatele k vyšetření příčin, vyhotovení záznamů, evidence a ohlašování pracovních úrazů jsou uloženy 105 zákoníku práce. Způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, stanoví nařízení vlády č. 494/2001 Sb Vyšetření příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu Základní povinnosti zaměstnavatele k vyšetření příčin, vyhotovení záznamů, evidence a ohlašování pracovních úrazů jsou uloženy v 105 zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu. Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo: a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, nebo b) k úmrtí zaměstnance. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá zaměstnavatel postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům. Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující tři kalendářní dny. Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů Tato ustanovení doplňuje nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Záznam do knihy úrazů Zaměstnavatel (vedoucí zaměstnanec) bez zbytečného odkladu vyšetří příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu a provede záznam do knihy úrazů (o všech pracovních úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující tři kalendářní dny). Záznam o úrazu O pracovním úrazu, jehož následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance, nejpozději do 5-ti pracovních dnů od ohlášení PÚ sepíše záznam o úrazu podle vzoru, který je přílohou nařízení vlády č. 494/2001 Sb. Pro účely hlášení úrazu je úraz smrtelný, zemře-li poškozený na jeho následky nejpozději do 1 roku. Ohlášení pracovní úrazu Zaměstnavatel ohlásí PÚ bez zbytečného odkladu: a) státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru Policie ČR, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s PÚ byl spáchán trestný čin (napadení, obecné ohrožení, atd.), b) odborové organizaci (např. ZV) nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP, c) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal, d) pojišťovně, u které je zaměstnavatel povinně pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu, e) vyžaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dní, oblastnímu inspektorátu bezpečnosti práce nebo obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení jeho dozoru. Ohlášení smrtelného pracovního úrazu Zaměstnavatel ohlásí smrtelný PÚ bez zbytečného odkladu: 13 a) územně příslušnému útvaru Policie ČR, b) příslušnému odborovému orgánu (např. ZV) nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP, c) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal, d) oblastnímu inspektorátu bezpečnosti práce nebo obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení jeho dozoru, e) příslušné zdravotní pojišťovně, f) pojišťovně, u které je zaměstnavatel povinně pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu Zaslání záznamu o pracovním úrazu Jedno vyhotovení záznamu o pracovním úrazu předá zaměstnavatel postiženému zaměstnanci, v případě smrtelného PÚ pozůstalým. Zaměstnavatel zašle záznamy o pracovních úrazech za uplynulý měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce: a) oblastnímu inspektorátu bezpečnosti práce nebo obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení jeho dozoru, b) příslušné zdravotní pojišťovně. V případě smrtelného PÚ zaměstnavatel zašle záznam o pracovním úrazu nejpozději do 5-ti pracovních dnů od jeho ohlášení: a) územně příslušnému útvaru Policie ČR, b) oblastnímu inspektorátu bezpečnosti práce nebo obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení jeho dozoru, c) příslušné zdravotní pojišťovně. Upozorňujeme, že kontrolami je stále zjišťována řada nedostatků v sepsaných záznamech o úrazu, a že, bohužel, jsou tyto chybné záznamy podepsány i odborovým funkcionářem. Z popisu úrazového děje (rubrika 7 záznamu) lze odvodit porušení v oblasti BOZP (rubrika 9) a z tohoto porušení je nutné vyvodit odpovídající opatření (rubrika 10). Není tedy možné uvést např. v rubrice 9, že zaměstnanec nepoužil předepsanou ochranu zraku, a v rubrice 10 požadovat vybavení zaměstnance ochrannými brýlemi. Dále upozorňujeme, že záznam v knize úrazu nemůže být zjednodušeným, nekvalitním záznamem, zejména z hlediska zjištěných příčin. Bude-li později nutné sepsat kvalitní záznam o úrazu, může být velmi obtížné až nemožné zpětně zjistit skutečné, nezkreslené příčiny. Nesmíme také zapomenout, že záznam o úrazu je pro zaměstnance důležitým důkazním materiálem i z hlediska náhrady škody, kde má zaměstnanec důkazní povinnost vzniku pracovního úrazu jemu jde k tíži důkazní tíseň. Není-li sepsán předmětný záznam, bude muset pracněji dokazovat vznik pracovního úrazu jinými důkazními prostředky, např. svědeckými výpověďmi. Na této skutečnosti nic nemění judikatura, která k významu záznamu o úrazu z hlediska náhrady škody uvádí: R 24/1965: Nárok na odškodnění pracovního úrazu není závislý na tom, zda pracovník úraz ohlásí či nikoliv, ani na tom, zda je nebo není sepsán záznam o úrazu. I výpověď svědka, který nebyl bezprostředním svědkem úrazu, může přispět ke zjištění skutečného stavu věci. Budou-li tedy jiné, kvalitní důkazy, může být uznán úraz jako pracovní i bez existence záznamu o úrazu. Nebudou-li, pak zaměstnanec, nemaje ani záznam o úrazu, nemá žádný důkaz a případný spor o náhradu škody prohrává. 3. Účast odborových orgánů při vyšetření Mají-li odborové organizace (pověření inspektoři) kontrolovat, zda zaměstnavatelé řádně vyšetřují pracovní úrazy, účastnit se zjišťování příčin PÚ popřípadě je sami zjišťovat, musí sami znát právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP na pracovišti, kde došlo k úrazu. Jinak se octnou v nezáviděníhodné situaci pasivního účastníka. Odborové organizace kontrolují tedy dodržování všech ustanovení 105 zákoníku práce a nařízení vlády č. 494/2001 Sb., zejména zda došlo k pracovnímu úrazu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, či zda k němu došlo při jiné činnosti v prostorách zaměstnavatele, o jaký druh úrazu podle závažnosti jde a zda bylo vyšetření příčin, zapsání do knihy úrazů nebo sepsání záznamu řádně provedeno a ve stanovených termínech, zda byl včas ohlášen příslušným orgánům atd. Při vyšetřování příčin pak zjišťují, zda byly práce a pracoviště včetně dozoru v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP (které byly porušeny zaměstnavatelem, postiženým, jinou osobou a z jakých příčin), zda byl postižený s nimi seznámen a zda jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, zda měl postižený požadovanou kvalifikaci, oprávnění, zdravotní způsobilost, příslušné OOPP, zda nebyl pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, jak mu byla poskytnuta první pomoc atd. Kontrolní otázky 1. Uveďte, které úkony předpisuje 105 zákoníku práce zaměstnavateli při výskytu PÚ. 2. Popište, jaký význam má pro zaměstnance záznam o jeho pracovním úrazu (záznam o úrazu). 3. Kdo a komu v podniku musí hlásit pracovní úraz? 4. Komu musí hlásit zaměstnavatel pracovní úraz po přijetí zprávy o něm? 5. Komu dalšímu musí hlásit zaměstnavatel smrtelný, těžký nebo hromadný pracovní úraz po přijetí zprávy o něm? 6. Co se rozumí evidencí pracovních úrazů? Odškodňování pracovních úrazů, nemocí z povolání Seznam právních předpisů uvedených v textu 1. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce: a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními, b) upravuje rovněž právní vztahy kolektivní povahy. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními, c) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství [1] ) 2. Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu 3. Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů 4. Vyhl. MZd č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění 14 5. Nařízení vlády ČR č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 6. Nařízení vlády ČR č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 7. Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání 8. Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 9. Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 10. Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 11. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 12. Nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 13. Nařízení vlády č. 320/1998 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 14. Nařízení vlády č. 283/1999 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 15. Nařízení vlády č. 18/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 16. Nařízení vlády č. 464/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 17. Nařízení vlády č. 60/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 18. Nařízení vlády č. 482/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 19. Nařízení vlády č. 67/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 20. Nařízení vlády č. 534/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 21. Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů 22. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 23. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 24. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů 25. Vyhl. MF č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů 26. Zákon č. 183/1994 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995, ve znění pozdějších předpisů 27. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, 28. Zákon č. 220/1995 Sb., kterým se mění zákon č. 74/1994 Sb. 29. Nařízení vlády ČR č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání 30. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů 31. Vyhl. MZ č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění pozdějších předpisů. [1] Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění Směrnice Rady 99/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS Směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství, ve znění směrnice 97/74/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství Čl. 13 směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb Směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků 15 Směrnice Rady 91/383/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) 4. Odškodňování pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce 4.1. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocích z povolání uvádí ustanovení 366 zákoníku práce (dále jen ZP): /1/ Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození na zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovní úraz), odpovídá za škodu tím vzniklou zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru. /2/ Za škodu způsobenou zaměstnanci nemocí z povolání odpovídá zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec pracoval naposledy před jejím zjištěním v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. /3/ Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše tří let před jejím zařazením do seznamu. /4/ Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti nezprostí podle 367. Z těchto ustanovení vyplývá, že zde za škodu odpovídá zaměstnavatel, bez ohledu na to, zda na škodě nese vinu či nikoli. Jde o tzv. odpovědnost za výsledek (odpovědnost objektivní nebo absolutní). Důkazní povinnost vzniku pracovního úrazu i nemoci z povolání a vzniku škody má však zde zaměstnanec. Podmínky pro úplné zproštění odpovědnosti (úplnou liberaci) nebo částečné zproštění odpovědnosti (částečnou liberaci) uvádí ZP v ust. 367 odst. 1 a 2: /1/ Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li: a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody. /2/ Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že: a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody, b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Zde je důkazní břemeno plně na zaměstnavateli a při nedostatku důkazů zůstává odpovědnost na něm. Dále 367 ZP uvádí: /3/ Zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnosti zčásti určí zaměstnavatel část škody, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) uhradí však zaměstnavatel alespoň jednu třetinu škody. /4/ Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. K některým pojmům podmínek pro zproštění odpovědnosti uvádíme: Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou ve smyslu ustanovení 349 odst. 1) ZP předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, předpisy o bezpečnosti technických zařízení a normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky, týkající se ochrany života a zdraví. Podle 349 odst. 2) ZP pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci jeho nadřízenými. Zdůrazňujeme, že předpisy i pokyny musí být konkrétní. Obecný pokyn "dej pozor" není konkrétním pokynem. Konkrétními pokyny jsou však bezpečnostní značky nebo tabulky, obsahující zákazy a příkazy, např. "Zákaz kouření". Předpisy či pokyny musí být jasné a zřetelné, aby zaměstnanec nemusel nad nimi příliš uvažovat. Porušením se pak jeví takové jednání, které je ve zjevném rozporu s danými předpisy či pokyny. Požadavek řádného seznámení ukazuje, že nestačí jen předpis přednést, dát přečíst, podepsat či jinak potvrdit, že se zaměstnanec s předpisem nebo pokynem řádně seznámil. Seznámení tu neznamená jen poskytnutí informací, ale také kontrolu, jak si zaměstnanec informace osvojil (testem, zkouškou, v praxi aj.). Jestliže se toto nestalo, nemůže dojít ke zproštění ani úplnému, ani částečnému. Judikatura: R 69/1968: Předpokladem částečného zproštění odpovědnosti organizace ve smyslu 191 odst. 2 písm. a) ZP je zaviněné porušení předpisů nebo pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci postiženým; proto je povinností soudu, aby také zkoumal, zda postižený pracovník vnímal náležitě pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a zda mu zejména se zřetelem ke své duševní vyspělosti porozuměl. R 42/1969: Předpis o vhodné pracovní pomůcce, který přenechává pracovníkovi, aby subjektivně posoudil vhodnost použité pracovní pomůcky, není konkrétním bezpečnostním předpisem, který by pracovníkovi ukládal, jak si má počínat, nebo mu zakazoval určitý 16 způsob práce. Když tedy pracovník použil určitou pracovní pomůcku, kterou považoval za vhodnou, neporušil svým zaviněním předpis k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. R 11/1976: Otázkou, zda je bezpečnostním předpisem ve smyslu ustanovení 272 (nyní 273) ZP i vyhláška č. 80/1966 Sb., o pravidlech silničního provozu (nyní vyhláška č. 361/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích pravidla silničního provozu, ve znění pozdějších úprav a doplňků) se zabýval Nejvyšší soud ČSR v rozsudku sp. zn. 5 Cz 14/73 a dospěl k závěru, že vyhláška je bezpečnostním předpisem, neboť svým obsahem směřuje k tomu, aby byla zajištěna bezpečná doprava na komunikacích. I tu ovšem musí jít o porušení předpisu upravujícího konkrétní povinnost pro řidiče nebo chodce. R 11/1976: Soudy se správně nespokojují jen s tvrzením o provedeném školení a kontrole, ale provádějí v tomto směru dokazování v celé šíři a úplnosti. Jako svědci bývají vyslýchány osoby, které školení prováděly, i spolupracovníci poškozeného pracovníka, a o tom, zda se v praxi školení a seznámení s předpisy skutečně konalo a jak byla kontrola prováděna. R 11/1976: Předpoklad řádného seznámení s bezpečnostními předpisy jako podmínky úplného nebo částečného zproštění se odpovědnosti organizace souvisí s další podmínkou, že totiž musí jít o zavinění porušení těchto bezpečnostních předpisů nebo pokynů. O zaviněné porušení může jít tehdy, jestliže pracovník vědomě tyto předpisy nebo pokyny porušuje. V tomto směru je třeba poukázat na R 69/1968. R 11/1978: Došlo-li k pracovnímu úrazu pracovníka při práci se strojem, který pro své nedostatky po stránce bezpečnosti práce neměl být vůbec v provozu, došlo na straně organizace k porušení základních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. V takovém případě by bylo v rozporu s výchovným posláním ustanovení 191 odst. 2 písm. a) ZP, mohla-li by se organizace, byť i jen částečně, zprostit své odpovědnosti za pracovní úraz. Opilost Pojem opilost představuje takový stupeň alkoholického opojení, který znamená významnější snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti. Posouzení je především věcí znaleckého posudku. Ke zproštění nedojde, jestliže nebylo dáno požadované významné snížení duševních funkcí a pohotovosti, nebo jestliže opilost nebyla vůbec příčinou úrazu např. pracovník ve stavu přičitatelné opilosti prochází dílnou, kudy se normálně prochází, a to za řádným plněním svých pracovních úkolů; přitom nahodile odlétnuvší kovová tříska mu poraní oko. Upozorňujeme, že pojem opilost se nekryje s pojmem opilství v trestním zákoně. Judikatura: R 43/1969: Opilostí postiženého pracovníka, která je důvodem úplného nebo částečného zproštění odpovědnosti organizace za škodu způsobenou pracovním úrazem, je již takový stupeň alkoholického opojení, který znamená významnější snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti. R 11/1976: Stav opilosti podle citovaného ustanovení ZP nemusí být dán již pouhým požitím alkoholického nápoje, nýbrž k požití alkoholického nápoje musí tu dojít k takové míře, že způsobí snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti pracovníka. Úplné nebo částečné zproštění odpovědnosti organizace mimo jiné předpokládá, že utrpěný úraz je v příčinné souvislosti s opilostí pracovníka. O této příčinné souvislosti je třeba často provést i důkaz znalcem lékařem, který může nejlépe posoudit vliv požitého alkoholu na snížení duševních schopností pracovníka. Svědecká pozorování ohledně chování pracovníka nemusí být vždy spolehlivým měřítkem. Je ovšem povinností soudu opatřit náležité skutkové podklady pro znalce. Lehkomyslné jednání Zde pro výklad postačí obsáhlejší judikatura: R 35/1970: Lehkomyslné jednání ve smyslu 367 odst. 2 písm. b) ZP je takové jednání, kdy si vzhledem ke konkrétní časové i místní situaci na pracovišti počíná pracovník způsobem, při němž vědomě podstupuje riziko hrozícího poškození na zdraví a jenž je v rozporu s obvyklým způsobem chování (tj. pracovník postupuje odlišně od ostatních pracovníků). R 11/1976: V praxi soudů se citované zákonné ustanovení správně vykládá tak, že organizace se z tohoto důvodu může zprostit částečně odpovědnosti, prokáže-li, že jednání pracovníka lze charakterizovat jako nebezpečné riskování nebo hazardérství. Při úvaze, zda jednání pracovníka lze takto označit, je třeba přihlížet ke kvalifikaci pracovníka, nabytým zkušenostem, délce doby zaměstnání apod. Jinak ze posoudit stejné jednání u mladého, nezkušeného a krátkou dobu zaměstnaného pracovníka a jinak u zkušeného staršího pracovníka. Pracovník si musí být vědom, že si svým jednáním může přivodit úraz. Vyžaduje se tedy kvalifikovaná lehkomyslnost (pracovník věděl anebo vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem musel vědět, že si svým jednáním může přivodit úraz). Přitom další podmínkou je (i když by jednání pracovníka bylo možno kvalifikovat jako riskantní nebo hazardní), aby šlo o způsob činnosti, který je v rozporu s obvyklým způsobem chování pracovníků. Jestliže si tedy takovým způsobem počínají i jiní pracovníci a organizace to trpí, není dána skutková podstata ustanovení 191 odst. 2 písm. c) ZP. Ustanovení 191 odst. 2 písm. c) ZP upravuje případy, kdy k porušení bezpečnostního předpisu nedojde, a jestliže organizace takové jednání pracovníků trpí, pak je nutno výchovný moment spatřovat právě v tom, že se organizace nemůže zprostit odpovědnosti ani částečně. Lehkomyslné jednání pracovníka bylo správně shledáno ve věci sp. zn. 10 C 384/71 Obvodního soudu pro Prahu 1, a to v tom, že pracovník zaškolený instalatér řezal lemovací lano na elektrické pile místo toho, aby se je rozřezal nožem nebo rozsekl sekerou. Ve věci sp. zn. 7 C 250/72 Okresního soudu ve Vsetíně nebyla správně shledána lehkomyslnost pracovníka hlídače v tom, že přiložil do kamen větší množství uhlí; pokud tato okolnost byla příčinou pracovníkovy smrti, bylo třeba ji posoudit jako běžnou neopatrnost ( 191 odst. 5 ZP). Správně bylo rozhodnuto také ve věci sp. zn. 4 C 1973/70 Okresního soudu v Liberci. Žalobce pracoval jako učeň a před nástupem do učebního poměru i během jeho trvání byl lékařem několikrát poučen, že nesmí vzhledem ke své oční chorobě konat těžké práce, jinak že mu hrozí oslepnutí. Kritického dne bylo žalobci uloženo, aby se dvěma dalšími pracovníky (řidičem a závozníkem) skládal a uskladňoval kamna. Při této namáhavé práci došlo u žalobce k odchlípnutí sítnice. Svůj závěr, že nešlo o lehkomyslnost (kvalifikovanou nedbalostí), zdůvodnil soud tím, že žalobce jen pomáhal svým spolupracovníkům při sunutí kamen, pomáhal tlačit 17 vozík na kolejnicích, ve skladě pomáhal při překládání kamen na rudlík a konečně při jejich umisťování přímo ve skladu. Žalobce sice věděl, že nesmí konat fyzicky těžkou práci, nutno však zvážit, že kamna neskládal sám, nýbrž jenom při těchto pracích pomáhal. Nemusel si proto být vědom (právě s ohledem na to, že při skládání pracovali tři pracovníci), že si může přivodit pracovní úraz, když v určitém okamžiku v důsledku nerovnoměrně vynakládané námahy pracovník musel vyvinout značné úsilí. Přitom bylo nutno zejména zvážit, že šlo o učně, tedy pracovníka nezkušeného. Kdy nemůže zaměstnavatel aplikovat žádné zprošťovací důvody? Zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-li zaměstnanec pracovní úraz při odvracení škody hrozící tomuto zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav sám úmyslně nevyvolal ( 368 ZP). Důkazní břemeno je zde na postiženém zaměstnanci - jemu jde o to, aby ke zproštění nedošlo. Postačí objektivní zhodnocení, že šlo o činnost "odvracení" (i když výsledek byl např. neúspěšný). Toto ustanovení nedovoluje, aby se zaměstnavatel v předmětném případě zprostil odpovědnosti, i kdyby jinak byly dány důvody ke zproštění (zaměstnanec při odvracení škody nebo nebezpečí např. porušil bezpečnostní předpisy nebo jednal lehkomyslně či v opilosti). Pokud jde o nebezpečí života nebo zdraví, nejde o jakoukoli hrozbu; musí jít o ohrožení přímé, bezprostřední. Nerozhoduje při tom, zda jde o nebezpečí života nebo zdraví samého zaměstnance či jeho spoluzaměstnanců nebo osob jiných (tedy i osob, které nejsou v pracovním poměru k zaměstnavateli, u kterého k uvedené události došlo). V případě, že zaměstnavatel tvrdí, že zaměstnanec stav hrozící škody či nebezpečí života a zdraví sám úmyslně vyvolal, je důkazní břemeno o tomto skutku zaměstnance na zaměstnavateli. Judikatura: R 10/1980: Utrpěl-li pracovník pracovní úraz při odvracení škody hrozící organizaci, nemůže se organizace zprostit odpovědnosti ( 192 ZP) ani částečně, pokud pracovník tento stav úmyslně nevyvolal. Přitom nelze vycházet jen z rozsahu hrozící škody (např. z hodnoty zachraňované věci). Odpovědnost za škodu podle pracovněprávních předpisů v některých zvláštních případech 391, 392, 393 ZP 1) Žáci střední školy, středního odborného učiliště, odborného učiliště, vyšší odborné školy nebo učiliště nebo studenti vysoké školy odpovídají škole nebo právnické nebo fyzické osobě za škodu, kterou jí způsobili při teoretickém nebo praktickém vyučování anebo v přímé souvislosti s ním. Pokud ke škodě došlo při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní, odpovídá za škodu školské zařízení. Věta druhá odst. 2) platí i zde. (Pozn. - tato věta zní: Za škodu, která vznikla žákům základních škol, základních uměleckých škol, zvláštních škol a pomocných škol při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá škola; při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní odpovídá školské zařízení. Nevystupuje-li škola nebo školské zařízení v právních vztazích svým jménem a nemá-li odpovědnost vyplývající z těchto vztahů, odpovídá žákům zřizovatel školy, popřípadě školského zařízení. 3) Příslušná škola odpovídá žákům středních škol ( gymnázií, středních odborných škol, středních odborných učilišť), vyšších odborných škol, konzervatoří a jazykových škol s právem státní závěrečné zkoušky za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při teoretickém a praktickém vyučování ve škole nebo v přímé souvislosti s ním. Došlo-li ke škodě při praktickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá za škodu právnická nebo fyzická osoba, u níž se vyučování uskutečňovalo. Došlo-li ke škodě při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní, odpovídá za škodu příslušné školské zařízení. Nevystupuje-li škola nebo školské zařízení v právních vztazích svým jménem a nemá-li odpovědnost vyplývající z těchto vztahů, odpovídá za škodu zřizovatel školy nebo školského zařízení. 4) Příslušná vysoká škola odpovídá studentům vysokých škol za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při teoretickém a praktickém vyučování ve škole nebo v přímé souvislosti s ním. Došlo-li ke škodě při praktickém nebo teoretickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá za škodu právnická nebo fyzická osoba, u níž se vyučování uskutečňovalo. 5) Příslušné školské zařízení odpovídá fyzickým osobám s uloženou ústavní výchovou nebo nařízenou ochrannou výchovou a fyzickým osobám v preventivně výchovné péči za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při uskutečňování této činnosti nebo v přímé souvislosti s ní. Judikatura: R 67/1971: Úraz školáka, k němuž došlo v přestávce mezi dvěma vyučovacími hodinami; je třeba rovněž posoudit podle ustanovení zákoníku práce o odpovědnosti organizace za škodu při pracovních úrazech. R 111/1967: Jde-li o děti školního věku, pak je třeba příkazy, zákazy, a jiné pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nejen vydávat a jejich dodržování kontrolovat, ale také případně učinit opatření, které by porušování zákazu účinně zabránilo (např. zamezilo opuštění budovy). Při posuzování porušení bezpečnostního předpisu zaviněním školáka je třeba posoudit rozumové, rozpoznávací a volní určovací schopnosti školáka, a to se zřetelem na chování nezletilce, které bylo příčinou nastalého výsledku. Obsah náhrady škody postiženému. Je uveden v ustanovení 369 odst. 1 ZP následovně: 1. Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, věcnou škodu; ustanovení 265 odst. 3 platí i zde. Poznamenáváme, že dle ustanovení 265 odst. 3) ZP zaměstnavatel neodpovídá zaměstnanci za škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu. Důležitou povinnost zaměstnavatele, kterou by měli znát odboráři, uvádí zde ustanovení 369 odst. 2) ZP: 2. Způsob a rozsah náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s příslušným odborovým orgánem a se zaměstnancem. 18 Upřesňující ustanovení k obsahu náhrady škody postiženému představují zejména ) ZP. Upozorňujeme ve stručnosti, že ustanovení zmíněných paragrafů hovoří o tom, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou samostatné nároky, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnance činí rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody způsobené pracovním a plnou výší nemocenského, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity se poskytne zaměstnanci v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku, a o dalších skutečnostech nezbytných pro detailnější pochopení obsahu náhrady škody postiženému. Významným vzhledem k možným změnám poměru poškozeného a hlediskem k vývoji mzdové situace je 390 ZP: 1. Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popř. povinností. 2. Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním. V souvislosti s vývojem mezd byla provedena valorizace náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním : - zákonem č. 297/1991 Sb., - nařízení vlády ČR č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním - nařízení vlády ČR č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním - zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání... - nařízení vlády č. 320/1998 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 283/1999 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 18/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.. - nařízení vlády č. 464/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 60/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 482/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 67/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 534/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Kompetenci příslušných orgánů státní správy v otázce výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění uvádí 372, odst. 2) ZP: Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech. Otázku odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění upravuje vyhláška č. 440/2001 Sb., kterou se stanoví náhrada bolesti a ztížení společenského uplatnění tak, že výše odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění se určuje částkou 120,- Kč za jeden bod. Počet bodů určuje ošetřující lékař zpravidla tehdy, když se zdravotní stav poškozeného stabilizoval. Pro úplnost dodáváme, že náklady na lékařský nález bodové hodnocení PÚ v souvislosti hradí úrazové pojišťovny. Obsah náhrady škody pozůstalým Je uveden v 375 odst. 1 ZP následovně: Jestliže zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout: a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením b) náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem c) náhradu nákladů na výživu pozůstalých d) jednorázové odškodnění pozůstalých e) náhradu věcné škody; ustanovení 265 odst. 3 platí i zde 19 Upřesňující ustanovení k obsahu náhrady škody pozůstalým jsou uvedena v ZP, kde se dočteme o tom, že náklady spojené s léčením a náklady spojené s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil, že náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelývýživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat - a že tato náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, že náhrada věcné škody přísluší dědicům zaměstnance, atd. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši Kč; rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši Kč. Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, zvýšit jednorázové odškodnění pozůstalých. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Toto pojištění uvádí 365 ZP následovně: Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců, tj. do se řídí odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání ustanoveními této hlavy, 272 až 274, 393 odst. 2 tohoto zákona, 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., a vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., vyhlášky č. 98/1996 Sb., vyhlášky č. 74/2000 Sb. a vyhlášky č. 487/2001 Sb. Kontrolní otázky 1. Kdy se zaměstnavatel zcela zprostí odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu? 2. Kdy se zaměstnavatel zčásti zprostí odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu? 3. Co to jsou právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP? 4. Kdy jedná zaměstnanec lehkomyslně? 5. Kdy nelze použít žádné zprošťovací důvody? 4.2. Odškodňování jiných poškození zdraví z práce U odškodňování těchto poškození má zaměstnavatel obecnou odpovědnost ve smyslu ustanovení 265 odst. 1) a 2) ZP: 1. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. 2. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci též za škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem. Je zde tedy nezbytná podmínka porušení právních povinností nebo úmyslného jednání proti pravidlům slušnosti a občanského soužití ze strany zaměstnavatele. Toto prokázat spočívá na poškozeném zaměstnanci. Platí zde dále možnost případného omezení odpovědnosti zaměstnavatele ZP: Prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, jeho odpovědnost se poměrně omezí Účast odborových orgánů při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání Nezbytnou podmínkou aktivní kvalifikované účasti odborových orgánů (pověřených inspektorů) při předmětném odškodňování, zejména při projednávání způsobu a rozsahu náhrady škody ve smyslu ustanovení 369 odst. 2) ZP je dobrá znalost uvedených textů o odškodňování a souvisejících ustanovení příslušných právních předpisů. Obsah cit. projednávání logicky navazuje na zjištění příčin, příčinných souvislostí a všech dalších okolností vzniku pracovního úrazu a následné sepsání záznamu o úrazu, příp. i vyhotovení zápisu o výsledku zjištění příčin u závažných úrazů. Zde by měl odborový orgán (pověřený inspektor) nejprve zkontrolovat správnost příslušných dokumentů (připomínáme, že u vlastního vyšetřování měl být přítomen). Na základě ověřených porušení právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, porušení pravidel či pokynů k zajištění BOZP, lehkomyslného jednání či opilosti apod. u zaměstnance a na základě příslušných porušení zaměstnavatelem by pak měl s využitím prezentovaných znalostí odškodňování posoudit především rozsah náhrady škody předloženou zaměstnavatelem (míru zproštění odpovědnosti zaměstnavatele). Měl by také požadovat, aby zaměstnavatel odškodňoval z vlastní iniciativy aby zaměstnanec nemusel o odškodnění žádat. Rovněž by měl požadovat, aby zaměstnavatel sdělil písemně své rozhodnutí (po projednání způsobu a rozsahu náhrady škody s odborovým orgánem) postiženému nebo jeho pozůstalým do třiceti dnů ode dne úrazového děje nebo oznámení nemoci z povolání. Tento požadavek by měl být také zakotven v kolektivních smlouvách s tím, že pouze v odůvodněných případech lze po dohodě s odborovým orgánem tuto lhůtu prodloužit. Použité zkratky 1. SÚIP Státní úřad inspekce práce 2. OIP Oblastní inspektorát práce 3. MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí 4. NV Nařízení vlády Kontrolní otázky 1. Uveďte obsah náhrady škody postiženému. 2. Uveďte obsah náhrady škody pozůstalým. 3. Která instituce provádí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání? 4. Která nezbytná podmínka odškodňování jiných poškození zdraví z práce podmiňuje toto odškodňování a kdo ji musí prokázat? ČINNOST ZÁVODNÍHO VÝBORU V OBLASTI BOZP V PRAXI Úvodem Hlavním cílem a účelem předloženého textu je seznámit posluchače vzdělávacího kursu se základními dokumenty z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP). V roce 2006 bylo přijato několik nových právních norem, které zásadním způsobem ovlivňují oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či jsou s touto problematikou úzce provázány. Jedná se o tyto právní normy: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (účinnost od ) Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce (účinnost od ) 20 Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost od ) Zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost od ) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) (účinnost od ) Sešit č. 3 se tematicky zaměřuje na činnost závodního výboru v oblasti BOZP. Odbory, potažmo odborové organizace a jejich specialisté pro oblast BOZP jsou velmi důležitým článkem v systému BOZP. Především z hlediska výkonu kontrolní činnosti a vyhledávání rizik. V tomto kontextu je nutné vyzdvihnout důležitost prevence, která sama o sobě je účinným nástrojem při snižování počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání. 1. Kontrola orgánů ZO nad stavem bezpečnosti Předem je třeba si uvědomit, že kontrolní činnost nad dodržováním pracovněprávních předpisů v oblasti BOZP je nejen náročná na odborné vědomosti, ale také může obtěžovat jak zaměstnance na pracovištích, tak vedoucí zaměstnance. Na druhé straně je kontrola a následné důsledné požadování odstranění zjištěných nedostatků velmi účinným nástrojem ke zlepšování pracovního prostředí. To vše nás vede k tomu, abychom ke kontrole přistupovali odborně připraveni, kontrola byla cílena k řešení určeného problému, provedení bylo profesionální včetně vystupování kontrolujících odborových funkcionářů, zaměstnancům kontrolovaného pracoviště byl vysvětlen účel a cíle kontroly a výsledky kontroly byly důsledně využity. Samozřejmou nezbytností je zveřejnění výsledků kontroly včetně opatření prosazovaných závodním výborem. Je důležité si uvědomit, že účelem odborové kontroly není komplexní odstranění nedostatků nebo kolaudace pracoviště, ale snížení nejzávažnějších rizik nebo řešení jednoho nebo dvou problémů, na které jsme se zaměřili nebo byli upozorněni. Možnosti odborového funkcionáře jsou časově i profesně velmi omezeny, tomu musí odpovídat i rozsah kontrolní činnosti. Oprávnění provádět kontrolu BOZP mají podle 322 ZP odborové organizace, v praxi je to na ZO závodní výbor, závodní inspektor bezpečnosti práce, závodní důvěrník. Příprava ke kontrole Před kontrolou je zcela nezbytné se dobře připravit. V prvé řadě si ujasníme cíl a obsahový rozsah. Kontrolujeme-li předem určené pracoviště, vytipujeme si několik strojů nebo zařízení, na každém pak jeden až tři bezpečnostní ukazatele. Doporučujeme kontrolovat asi deset, ne však více než patnáct ukazatelů. Výběr ukazatelů provádíme zároveň se studiem příslušného bezpečnostního předpisu, podnikové bezpečnostní směrnice pro obsluhu příslušného stroje nebo návod k obsluze stroje od výrobce. Hygienické požadavky najdeme zpravidla v nařízení vlády o hygienických požadavcích na vybavení pracovišť č. 178/2001 Sb. Přitom si děláme heslovité poznámky, například: schodiště volné strany musí být opatřeny zábradlím schodiště musí mít alespoň po jedné straně záchytné madlo první a poslední stupeň musí být rozeznatelný od okolní podlahy Ohlášení kontroly Provedení kontroly si zpravidla dojednáme s příslušným vedoucím zaměstnancem určeného pracoviště, a to podle zvyklostí v podniku přímo nebo prostřednictvím vedení podniku. Někde je zvykem přizvat referenta BOZP. Jen zcela výjimečně přistupujeme ke kontrole bez předchozího vědomí zaměstnavatele, zpravidla když chceme zamezit zkreslení skutečností (zametení). Cílem kontroly je následné zlepšení pracovního prostředí! Provádění kontroly Kontrolu provádíme podle připraveného scénáře, jsme však vnímaví i k dalším zjevným závadám mimo program. Zejména pořádek na pracovišti by nás mě vždy zajímat. Důležité je slušné vystupování, pozdrav, někdy podání ruky, stručné vysvětlení naší činnosti. Nesmíme však zdržovat. K vlastnímu provedení kontroly vždy přizveme příslušného vedoucího zaměstnance. Pokud jde vedoucí zaměstnanec s námi, zjištěné nedostatky mu oznamujeme, vždy si je však poznamenáváme s přesným určením stroje (zařízení) a místa. Vhodné je si poznamenat i evidenční číslo stroje. Zjištěné závady nikomu nevytýkáme, nenařizujeme způsob jejich odstranění a nediskutujeme o jejich závažnosti. Jen při vydání závazného pokynu ve smyslu 322 ZP odst. 2. a) a b) oznámíme náš požadavek: Zakazuji další práci na okružní pile ev. č pro odstranění ochranného krytu nebo požaduji do XX opatření schodiště do kotelny záchytným madlem. Konstatujeme, že náš závazný pokyn bude součástí zápisu o kontrole. Nejsme oprávnění cokoliv zaměstnancům a vedoucím zaměstnancům nařizovat nebo zakazovat, náš partner je zaměstnavatel! Výsledek kontroly Skutečnosti zjištěné při kontrole zpracujeme do zápisu, ze kterého by měly být patrné nejen zjištěné nedostatky na přesně určených zařízeních a strojích, ale také kdo kontrolu provedl, kdo se ji dále zúčastnil a kdy se uskutečnila. Je dobré vždy citovat bezpečnostní nebo hygienický předpis, který byl porušen. Například: V zámečnické dílně areálu U Průhonu se na podlaze povalují odřezky materiálu a polotovary, hrozí nebezpečí klopýtnutí. V závěru zápisu by měl být náš požadavek případně návrh na řešení. Zápis o kontrole BOZP předáváme zaměstnavateli (vedení podniku), kopie se po projednání v závodním výboru založí do spisů. Kontrolní otázky 1. Jaký užitek přinese vaší ZO a členům provádění odborové kontroly nad stavem BOZP? 2. Co bychom měli udělat před vlastní kontrolou BOZP? 3. Jak pracujeme se zjištěnými skutečnostmi? 2. Vyšetřování příčin pracovních úrazů Účinný boj proti pracovní úrazovosti vyžaduje, aby zaměstnavatelé bezodkladně zjišťovali a odstraňovali příčiny pracovních úrazů, tak jak jim to ukládá zákoník práce v 105 a související nařízení vlády. Tento paragraf také ukládá zaměstnavateli, aby k vyšetřování pracovních úrazů přizval příslušný odborový orgán (inspektora BOZP nebo jiného dohodnutého funkcionáře ZO). Zákoník práce v 322 dává odborovým orgánům právo účasti při zjišťování příčin pracovních úrazů. Umožňují jim tím kontrolovat, jak zaměstnavatel svou povinnost plní, zajišťovat objektivnost šetření a věcnou správnost zápisu. Svou účastí tedy KOLEKTIVNÍ SMLOUVA NA ROK 2015 KOLEKTIVNÍ SMLOUVA NA ROK 2015 LASSELSBERGER, s.r.o., IČ 25238078, 320 00 Plzeň-Jižní Předměstí, Adelova 2549/1, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni, spis. zn. C/22719, zastoupená:

https://rejstriky.finance.cz/firma-arket-cb-s-r-o-28090781

ARKET CB s.r.o. České Budějovice IČO 28090781 kontakty (06.12.2019) | Finance.cz ARKET CB s.r.o. České Budějovice IČO: 28090781 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu ARKET CB s.r.o., která sídlí v obci České Budějovice a bylo jí přiděleno IČO 28090781. Firma s názvem ARKET CB s.r.o. se sídlem v obci České Budějovice byla založena v roce 2008. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a Truhlářství, podlahářství . Základní údaje o ARKET CB s.r.o. IČO: 28090781 Krajský soud v Českých Budějovicích 17.10.2008 C 16699 28090781 ARKET CB s.r.o. Společnost s ručením omezeným 17.10.2008 Aktuální kontaktní údaje ARKET CB s.r.o. Kontakty na ARKET CB s.r.o. IČO: 28090781 Ledenická 649/4 , České Budějovice 370 06 17.10.2008 Ledenická 649/4, České Budějovice 370 06 Obory činností ARKET CB s.r.o. IČO: 28090781 výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 17.10.2008 truhlářství, podlahářství 17.10.2008 Vedení firmy ARKET CB s.r.o. IČO: 28090781 Společnost má dva jednatele, kteří jsou oprávněni jednat jménem společnosti každý samostatně. Za společnost se podepisují tak, že k vytištěné, razítkem vyznačené nebo jinak napsané obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis. 17.10.2008 Daniel Hucl 17.6.2017 Polní 575/9, České Budějovice 370 01 JUDr. Zdeněk Říman 7.12.2018 Mánesova 423/60, České Budějovice 370 01 JUDr. Zdeněk Říman 17.10.2008 - 8.10.2016 U Tří lvů 300/16, České Budějovice 370 01 Daniel Hucl 17.10.2008 - 17.6.2017 JUDr. Zdeněk Říman 8.10.2016 - 7.12.2018 Daniel Hucl JUDr. Zdeněk Říman Vlastníci firmy ARKET CB s.r.o. IČO: 28090781 zakladni 200 000 Kč - 17.10.2008 Sbírka Listin ARKET CB s.r.o. IČO: 28090781 C 16699/SL 21 účetní závěrka [2012] VZZ Krajský soud v Českých Budějovicích 10.10.2014 16.10.2014 2 C 16699/SL 20 účetní závěrka [2012] ROZVAHA Krajský soud v Českých Budějovicích 10.10.2014 16.10.2014 2 C 16699/SL 19 účetní závěrka [2012] PŘÍLOHA Krajský soud v Českých Budějovicích 10.10.2014 16.10.2014 5 C 16699/SL 18 účetní závěrka -r.2011 - vzz Krajský soud v Českých Budějovicích 13.1.2013 14.1.2013 2 C 16699/SL 17 účetní závěrka -r.2011 - ro Krajský soud v Českých Budějovicích 13.1.2013 14.1.2013 2 C 16699/SL 16 účetní závěrka -r.2011 - příl. Krajský soud v Českých Budějovicích 13.1.2013 14.1.2013 5 C 16699/SL 15 účetní závěrka -r.2010 - příloha Krajský soud v Českých Budějovicích 30.10.2012 30.10.2012 5 C 16699/SL 14 účetní závěrka -r.2010 - vzz Krajský soud v Českých Budějovicích 30.10.2012 30.10.2012 2 C 16699/SL 13 účetní závěrka -r.2010 - ro Krajský soud v Českých Budějovicích 30.10.2012 30.10.2012 2 C 16699/SL 12 účetní závěrka r. 2009 - příloha Krajský soud v Českých Budějovicích 16.1.2012 5 C 16699/SL 11 účetní závěrka r. 2009 - VZZ Krajský soud v Českých Budějovicích 16.1.2012 2 C 16699/SL 10 účetní závěrka r. 2009 - rozvaha Krajský soud v Českých Budějovicích 16.1.2012 2 C 16699/SL 9 notářský zápis 420/2009 Krajský soud v Českých Budějovicích 10.12.2009 5.1.2010 5 C 16699/SL 8 notářský zápis 419/2009 Krajský soud v Českých Budějovicích 10.12.2009 5.1.2010 6 C 16699/SL 7 notářský zápis 418/2009 Krajský soud v Českých Budějovicích 10.12.2009 5.1.2010 4 C 16699/SL 6 ostatní - exekuční příkaz č. 5 Krajský soud v Českých Budějovicích 9.3.2009 1 C 16699/SL 5 ostatní - usnes. 21Nc 10398 Krajský soud v Českých Budějovicích 9.3.2009 1 C 16699/SL 4 podpisové vzory Krajský soud v Českých Budějovicích 18.1.2008 2.1.2009 2 C 16699/SL 3 notářský zápis 367/2008 Krajský soud v Českých Budějovicích 12.11.2008 2.1.2009 9 C 16699/SL 2 notářský zápis 366/2008 Krajský soud v Českých Budějovicích 12.11.2008 2.1.2009 3 C 16699/SL 1 notářský zápis 14/2008 Krajský soud v Českých Budějovicích 12.11.2008 2.1.2009 10 Hodnocení ARKET CB s.r.o. Výpis dat pro firmu ARKET CB s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy ARKET CB s.r.o., 28090781 na obchodním rejstříku výpis firmy ARKET CB s.r.o., 28090781 na živnostenském rejstříku ARKET, spol. s r.o. - 47051159 - Příbram , Družstevní 283 ARKET CB s.r.o. - 28090781 - České Budějovice , Ledenická 649/4

http://kraken.slv.cz/1As44/2008

1As44/2008 1 As 44/2008-116 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Lenky Kaniové a soudcù JUDr. Marie ®i¹kové a JUDr. Radana Malíka v právní vìci ¾alobce: Obèané brnìnské aglomerace proti dálnièním prùtahùm svým mìstem, obèanské sdru¾ení, se sídlem Rozdrojovice 321, Rozdrojovice, zastoupen JUDr. Milo¹em Tuháèkem, advokátem se sídlem Pøevrátilská 330, Tábor, proti ¾alovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 15, Praha 1, zastoupenému JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem Nám. 14. øíjna 3, Praha 5, o ¾alobì proti rozhodnutí ministra financí ze dne 18. 9. 2006, è. j. 10/87 666/2006-RK, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti rozsudku Mìstského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2007, è. j. 8 Ca 347/2006-57, Rozsudek Mìstského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2007, è. j. 8 Ca 347/2006-57, se z r u ¹ u j e a vìc s e v r a c í tomuto soudu k dal¹ímu øízení. I. Shora oznaèeným rozhodnutím ministr financí zamítl rozklad ¾alobce proti prvostupòovému rozhodnutí Ministerstva financí (dále jen ¾alovaný ) o odmítnutí ¾ádosti o poskytnutí informací ze dne 17. 8. 2006, è. j. 10/82 241/2006/2979IK-201. ®alobce dne 8. 8. 2006 podal ¾alovanému elektronicky ¾ádost o poskytnutí informací podle zákona è. 106/1999 Sb., o svobodném pøístupu k informacím, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen informaèní zákon ). Po¾adoval poskytnutí ve¹keré korespondence (pøijaté i odeslané, písemné, elektronické i faxové) mezi ¾alovaným ministerstvem a Ministerstvem dopravy, Evropskou investièní bankou (dále jen EIB), Øeditelstvím silnic a dálnic (dále jen ØSD) a Èeskomoravskou záruèní a rozvojovou bankou (dále jen ÈZRB) ve vìci návrhu zákona o pøijetí úvìru od EIB na výstavbu dálnice D1, a to za období od 1. 2. 2006 do plné odpovìdi na ¾ádost. ®alovaný ¾ádost o informace prvostupòovým rozhodnutím odmítl s poukazem na § 2 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) informaèního zákona. Uvedl, ¾e po¾adovaná informace vzniká v rámci materiálu, který byl dosud pouze v pracovní verzi, byl neustále mìnìn a upravován, a v dané dobì nebyly splnìny pøedpoklady pro jeho pøedlo¾ení na jednání vlády k rozhodnutí. Povinnost poskytovat informace se netýká dotazù na budoucí rozhodnutí a vytváøení nových informací. Uvedené dùvody pro odmítnutí ¾ádosti potvrdil ministr financí v rozhodnutí o rozkladu ¾alobce a doplnil, ¾e ve¹kerá korespondence a dokumenty týkající se pøedmìtné vìci jsou spojeny s pøípravou nových informací a budoucího rozhodnutí (jsou podkladovou dokumentací , na jejím¾ základì se materiál zpracovává) a proto není povinností ¾alovaného tyto informace poskytnout. Koneèné rozhodnutí [ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b) informaèního zákona] bude pøijato a¾ ve fázi projednávání materiálu Návrh zákona o pøijetí úvìru od Evropské investièní banky na financování výstavby dálnice D1, mezinárodních a dopravnì významných silnièních tahù a na opravy silnic první tøídy a dálnic na schùzi vlády. Ministr odmítl názor ¾alobce, ¾e výjimka zakotvená v ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) informaèního zákona se vztahuje pouze na rozhodování podle specifických zákonù . II. Proti rozhodnutí ministra financí ¾alobce brojil ¾alobou podle § 65 s. ø. s. Domáhal se, aby mìstský soud rozhodnutí minstra financí zru¹il, ¾alovanému vìc vrátil a naøídil mu dle § 16 odst. 4 vìty druhé informaèního zákona, aby po¾adované informace poskytl. Mìstský soud v záhlaví oznaèeným rozsudkem ¾alobu zamítl. V odùvodnìní rozsudku mìstský soud opakovanì uvedl, jakých informací se ¾alobce svou ¾ádostí domáhal a která ustanovení informaèního zákona ¾alovaný v dané vìci aplikoval. Konstatoval, ¾e ¾ádost ¾alobce byla natolik nekonkrétní, ¾e ¾alovaný nemohl spolehlivì zvá¾it, zda po¾adovaná informace nemù¾e být eventuelnì alespoò èásteènì poskytnuta. S odkazem na rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 31. 7. 2006, è. j. A 2/2003-73, pak mìstský soud posoudil dùvody pro odepøení informací, které ¾alovaný uvedl ve svém rozhodnutí, jako opodstatnìné. III. Rozsudek mìstského soudu napadl ¾alobce (dále té¾ stì¾ovatel ) vèas podanou kasaèní stí¾ností. Domáhal se jeho zru¹ení a vrácení vìci zpìt mìstskému soudu k dal¹ímu øízení. Jako dùvody kasaèní stí¾nosti stì¾ovatel oznaèil jednak nesprávné posouzení právní otázky soudem v pøedcházejícím øízení [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s.] a dále nepøezkoumatelnost spoèívající v nedostatku dùvodù rozhodnutí [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s.]. Nesprávné posouzení právní otázky spatøoval stì¾ovatel v tom, ¾e pro omezení poskytnutí informací podle § 11 odst. 1 písm. a) informaèního zákona nebyly vùbec splnìny podmínky. Po¾adované informace je dle názoru stì¾ovatele tøeba pova¾ovat za oficiální výstup správního orgánu, kterým se povinný subjekt obrátil na dal¹í veøejné instituce èi soukromé subjekty s rùznými dotazy a návrhy, nikoli za nové informace ve smyslu citovaného ustanovení informaèního zákona. Dále stì¾ovatel zpochybòuje, ¾e pøedmìtné ustanovení lze aplikovat v pøípadì, kdy údajné rozhodnutí má vydat jiný povinný subjekt, ne¾ ten, který je o poskytnutí informace ¾ádán. Pod pojmem rozhodnutí pak nelze rozumìt jakékoli rozhodnutí (napø. politické-usnesení vlády), ale pøedev¹ím správní rozhodnutí; extenzívní výklad uvedeného pojmu není podlo¾en ¾ádným rozumným dùvodem a pøíèí se èl. 17 odst. 4 a èl. 4 odst. 4 Listiny základních práva a svobod (dále také jen Listina ). Stì¾ovatel dále nesouhlasil s názorem mìstského soudu, ¾e jeho ¾ádost o poskytnutí informací byla nekonkrétní. ®ádost musela být ¾alovanému srozumitelná, proto¾e po jejím podání nepostupoval podle § 14 odst. 5 písm. a), b), c) informaèního zákona. Pokud i pøes uvedené argumenty mìstský soud dospìl k závìru, ¾e podmínky pro omezení práva na pøístup k informacím splnìny byly, mìl se podle stì¾ovatele zabývat i posouzením, zda aplikací tohoto omezení byla ¹etøena podstata a smysl práva na informace ve smyslu èl. 4 odst. 4 Listiny. Omezení poskytnutí informací podle § 11 odst. 1 informaèního zákona je pouze fakultativní, nikoli obligatorní. Pøitom je tøeba vycházet z principu otevøenosti veøejné správy. V této souvislosti stì¾ovatel citoval i z instrukce Ministerstva spravedlnosti k postupu podle informaèního zákona. Podle stì¾ovatele pak mìstský soud odùvodnil napadený rozsudek shodnými argumenty, které pou¾il ¾alovaný ve svém vyjádøení a zkoumal primárnì dùvody pro odepøení informací, ani¾ by se zabýval argumentací stì¾ovatele. S ní se mìstský soud nevypoøádal a odùvodnìní jeho rozsudku vykazuje záva¾né vady, které mají vliv na zákonnost výroku samého. IV. ®alovaný se ve svém vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti zcela ztoto¾nil s rozsudkem mìstského soudu a navrhl, aby Nejvy¹¹í správní soud kasaèní stí¾nost jako nedùvodnou zamítl. Stì¾ovatel toti¾ neuvedl ¾ádné nové skuteènosti, které by svìdèily tomu, ¾e názor ¾alovaného a mìstského soudu byl nesprávný. Podle ¾alovaného § 11 odst. 1 informaèního zákona nezakládá automaticky povinnost po¾adované informace poskytnout. K postupu podle citovaného ustanovení proto ¾alovaný pøistoupil a¾ po posouzení obsahu po¾adovaných dokumentù a veden snahou vyjít ¾alobci vstøíc. Stì¾ovatelem po¾adované informace v¹ak nebyly oficiálním výstupem ¾alovaného, proto¾e pøedmìtná korespondence byla vytváøena jako podklady v rámci pøípravy rozhodnutí vlády, nikoli jako samostatné výstupy. ®alovaný dále poukázal na to, ¾e pøipravovaný materiál bude schvalovat i on sám jako povinný subjekt, a to formou podpisu tohoto materiálu. Pojem rozhodnutí je pak tøeba chápat v ¹ir¹ím významu jako jakékoli koneèné øe¹ení otázky, k ní¾ se podkladové informace vztahují. Výstupem procesu rozhodování o pøedmìtném materiálu je pak rozhodnutí vlády ve formì usnesení vlády. Pokud jde o konkrétnost ¾ádosti stì¾ovatele, ¾alovaný uvedl, ¾e na jeho rozhodnutí by nic nezmìnilo vy¾ádání si dal¹í konkretizace po¾adovaných informací. Nebyl proto dùvod, aby postupoval podle § 14 odst. 5 písm. a), b), c) informaèního zákona, jak namítl stì¾ovatel. Ohlednì otázky, zda byla ¹etøena podstata a smysl práva na pøístup k informacím, ¾alovaný konstatoval, ¾e v okam¾iku, kdy by byla pøíprava materiálu ukonèena pøijetím usnesení vlády, do¹lo by k odpadnutí dùvodù pro odepøení informací a ¾alovaný by postupoval v souladu se zákonem. Odkaz stì¾ovatele na instrukci ministerstva spravedlnosti ¾alovaný odmítl, nebo» tato se na jeho pùsobnost nevztahuje. Právo na pøístup k informacím zakotvené v èl. 17 Listiny nelze vnímat jako zcela neomezené, podmínky pro jeho realizaci stanoví informaèní zákon. Podstatné tedy podle ¾alovaného je, ¾e poskytnutí po¾adovaných informací mohlo být omezeno (informaèní zákon takový postup pøedpokládal) a jestli¾e se jednalo o nové informace ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b) informaèního zákona, pak tyto informace nebylo mo¾né poskytnout. V. Pøi pøezkumu kasaèní stí¾ností napadeného rozhodnutí krajského soudu je Nejvy¹¹í správní soud vázán rozsahem kasaèní stí¾nosti a v ní uplatnìnými dùvody (§ 109 odst. 2 a 3 s. ø. s.). Zároveò v¹ak zkoumá, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim¾ by musel pøihlédnout z úøední povinnosti (§ 109 odst. 3 s. ø. s.). Nejvy¹¹í správní soud shledal kasaèní stí¾nost dùvodnou. Napadený rozsudek mìstského soudu je nepøezkoumatelný; nepøezkoumatelnost spoèívá v prvé øadì v tom, ¾e postup mìstského soudu byl zatí¾en takovou vadou øízení, která mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí o vìci samé. Dále, odùvodnìní rozsudku mìstského soudu nelze pova¾ovat za dostateèné. K nepøezkoumatelnosti je zdej¹í soud povinen pøihlédnout z úøední povinnosti (§ 109 odst. 3 s. ø. s.). Nepøezkoumatelnost rozsudku mìstského soudu nicménì namítal i sám stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti. V./a Za takovou vadu postupu mìstského soudu, která mohla mít ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s. vliv na zákonnost rozhodnutí ve vìci samé, je tøeba pova¾ovat skuteènost, ¾e mìstský soud rozhodoval na základì nedostateèného spisového materiálu poskytnutého ¾alovaným. Jak ji¾ zdej¹í soud uvedl v rozsudku ze dne 31. 7. 2006, è. j. A 2/2003-73, z nìho¾ ostatnì mìstský soud v napadeném rozsudku vycházel (a který byl zjevnì znám i ¾alovanému, nebo» shodou okolností byl ¾alovaný správním orgánem i v uvedené vìci), pro posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí je mo¾nost soudu seznámit se s dokumenty, na nich¾ je rozhodnutí zalo¾eno, naprosto zásadní. V citovaném rozhodnutí ¾alovaný správní orgán odepøel poskytnutí informací nikoli z procesních dùvodù, ale na základì v informaèním zákonì zakotveného hmotnìprávního omezení práva na pøístup k informacím. ®alovaný tedy pøi vydávání svého rozhodnutí musel nutnì vycházet (a dle svého tvrzení i vycházel) z obsahu po¾adovaných dokumentù-korespondence s dal¹ími subjekty. Mìstský soud pak bez mo¾nosti seznámit se s tìmito podklady nemohl vìrohodnì posoudit naplnìní dùvodù omezení a rozhodnutí ¾alovaného pøezkoumat. Mìstský soud si v øízení o ¾alobì v souladu s ustanovením § 74 s. ø. s. vy¾ádal vyjádøení ¾alovaného a pøedlo¾ení úplného spisového materiálu v originále spolu se spisy správního orgánu prvého stupnì vèetnì dokladù prokazujících doruèení rozhodnutí úèastníkùm øízení , zároveò mìstský soud ¾alovaného po¾ádal, aby výslovnì a zøetelnì oznaèil ty èásti spisu, je¾ jsou vylouèeny z nahlí¾ení (è. l. 27). Na to ¾alovaný mìstskému soudu pøedlo¾il správní spis obsahující výtisk elektronické ¾ádosti stì¾ovatele o poskytnutí informací, vý¹e oznaèené prvostupòové rozhodnutí ¾alovaného, rozklad stì¾ovatele a rozhodnutí ¾alovaného, a dále referátník obsahující struèný popis výstupu z jednání rozkladové komise ¾alovaného dne 11. 9. 2006. Souèástí správního spisu poskytnutého ¾alovaným tedy nebyly stì¾ovatelem po¾adované informace-korespondence mezi ¾alovaným a dal¹ími vý¹e uvedenými subjekty, ani ¾ádný návrh materiálu pro jednání vlády, který mìl být dle ¾alovaného dùvodem vytváøení po¾adované korespondence. Na tomto místì musí Nejvy¹¹í správní soud pøièinit poznámku, ¾e ani z rozhodnutí ¾alovaného (nebo ministra financí), ani z následných vyjádøení ¾alovaného v prùbìhu soudního øízení nevyplývá, ¾e by ¾alovaný nebyl schopen na základì specifikace v ¾ádosti o informace urèit, jaké konkrétní informace stì¾ovatel po¾adoval; argument nedostateèné konkrétnosti ¾ádosti o informace vnesl do øízení a¾ mìstský soud. ®alovaný nicménì sám ve vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti popøel, ¾e pro nìj byla ¾ádost neurèitá, nebo» uvedl, ¾e postup vedoucí k upøesnìní ¾ádosti [podle § 14 odst. 5 písm. b) informaèního zákona] nebyl na místì a nemohl by vést k jinému rozhodnutí. Otázka dostateèné urèitosti ¾ádosti o informace tedy nebyla mezi stranami sporná; ¾alovanému v identifikaci stì¾ovatelem po¾adovaných dokumentù a v jejich pøedlo¾ení mìstskému soudu nic nebránilo. Pokud sám ¾alovaný na základì vý¹e citované výzvy uvedené podklady nepøedlo¾il, bylo na mìstském soudu, aby ¾alovaného k pøedlo¾ení pøedmìtných dokumentù vyzval, a to s upøesnìním, které podklady mají být dodateènì dolo¾eny. Ostatnì povinnost soudu k takovému postupu lze odvodit z ji¾ zmínìného rozsudku è. j. A 2/2003-73, v nìm¾ zdej¹í soud pomìrnì detailnì popsal svùj postup pøi komunikaci s ¾alovaným správním orgánem ohlednì získávání nále¾itých podkladù pro pøezkum jeho rozhodnutí o odepøení informací, pøièem¾ vylo¾il, ¾e v pøípadì absence takových podkladù nelze rozhodnutí správního orgánu pøezkoumávat. Mìstský soud nicménì popsaný obsah spisu pova¾oval za dostaèující a dal¹í podklady pro své rozhodování o vìci od ¾alovaného nevy¾adoval. V takovém pøípadì v¹ak není zøejmé, z èeho vlastnì pøi pøezkumu rozhodnutí správního orgánu, tedy pøi posuzování charakteru po¾adovaných informací, vycházel. Uvedený postup mìstského soudu tak má za následek nepøezkoumatelnost rozsudku mìstského soudu spoèívající v takové vadì øízení, která mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve vìci samé (obdobnì srov. i rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 12. 3. 2008, è. j. 1 As 21/2007-272). V./b S právì popsanou vadou øízení pøed mìstským soudem pak patrnì souvisí i nedostateènost odùvodnìní rozsudku mìstského soudu, na ni¾ poukázal v kasaèní stí¾nosti i stì¾ovatel. S námitkami, které stì¾ovatel vznesl v ¾alobì, se mìstský soud z èásti vypoøádal pouze úseèným zopakováním závìrù ¾alovaného. Z dal¹í èásti se mìstský soud se ¾alobními námitkami nevypoøádal vùbec. Jedním z principù pøedstavujících souèást práva na øádný proces, jako¾ i pojmu právního státu (èl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, èl. 1 Ústavy Èeské republiky), a vyluèujícím libovùli pøi rozhodování, je i povinnost soudù své rozsudky odùvodnit. Z odùvodnìní musí vyplývat vztah mezi skutkovými zji¹tìními a úvahami pøi hodnocení dùkazù na stranì jedné a právními závìry na stranì druhé. Viz napø. nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1996, sp. zn. III. ÚS 84/94, zveøejnìný pod. è. 34 ve svazku è. 3 Sbírky nálezù a usnesení Ústavního soudu, nález Ústavního soudu ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 94/97, zveøejnìný pod è. 85 ve svazku è. 8 Sbírky nálezù a usnesení Ústavního soudu. Nelze také pøehlí¾et skuteènost, ¾e takový postup soudu, který odporuje zde vylo¾enému principu práva na spravedlivý proces, ve svém dùsledku vede k umìlému prodlu¾ování soudního øízení, èím¾ mù¾e dojít k popøení smyslu poskytování soudní ochrany práv subjektù, které se na soud obrátí. Uvedený postup soudu pak zatì¾uje úèastníky øízení i tím, ¾e dochází k neúmìrnému zvy¹ování nákladù na jeho vedení. Stì¾ovatel v ¾alobì v prvé øadì namítal, ¾e ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) informaèního zákona nebylo vùbec mo¾no na pøedmìtnou situaci vztáhnout. Povinný subjekt (¾alovaný) toti¾ nepøipravoval podklady pro své rozhodnutí, ale potenciálnì pro èinnost dal¹ího povinného subjektu (vlády ÈR), pøièem¾ rozhodnutím se míní pøedev¹ím správní rozhodnutí, nikoli jakékoli rozhodnutí (politické, my¹lenkové, hodnotové). Aplikace pøedmìtného ustanovení pak mìla být vylouèena i proto, ¾e korespondenci ¾alovaného s dal¹ími subjekty je tøeba pova¾ovat za jeho oficiální výstup, nikoli za právní názory zamìstnancù, nebo vnitøní èi nové informace. Dal¹í zásadní ¾alobní námitkou stì¾ovatele bylo, ¾e i kdyby pøedmìtné ustanovení informaèního zákona bylo na daný pøípad aplikovatelné, ¾alovaný nijak nezdùvodnil, proè v tomto pøípadì na jeho základì omezil právo ¾alobce na pøístup k informacím. Pøipomnìl, ¾e informaèní zákon nezakládá ¾alovanému povinnost, ale pouze mo¾nost na základì pøedmìtného ustanovení poskytnutí informace odepøít. Mìstský soud se v odùvodnìní rozsudku vyjádøil pouze k pojmu rozhodnutí . Uvedl, ¾e tento pojem se nevztahuje jen na správní èi jinak formálnì vydávaná rozhodnutí, ale i na politická rozhodnutí vèetnì rozhodnutí vlády. Svùj závìr pak podlo¾il konstatováním, ¾e takový výklad je jednoznaènì zøejmý z dikce pøedmìtného ustanovení informaèního zákona a restriktivní výklad tohoto ustanovení by vedl k omezení práva na svobodný pøístup k informacím. Mìstský soud tak v podstatì pouze reprodukoval závìry ¾alovaného, bez toho aby stì¾ovatele seznámil s dùvody, které jej vedly k tomu, ¾e se s tìmito závìry ztoto¾nil, a bez toho, aby vylo¾il, proè pova¾oval stì¾ovatelovy ¾alobní námitky za liché. Závìry ¾alovaného byly stì¾ovateli známy ji¾ z prvostupòového rozhodnutí a z rozhodnutí o rozkladu; jestli¾e toto rozhodnutí napadl ¾alobou, v ní¾ v souladu s § 71 odst. 1 písm. d) s. ø. s. nále¾itì formuloval ¾alobní body, pak se nedomáhal zopakování závìrù ¾alovaného, ale øádného pøezkumu jeho rozhodnutí. K tomu musí Nejvy¹¹í správní soud dále uvést, ¾e ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) informaèního zákona rozhodnì nelze pova¾ovat za natolik jednoznaènì formulované, ¾e by jeho pouhé slovní vyjádøení vystihovalo smysl a úèel v nìm upraveného omezení práva na pøístup k informacím a hranice jeho aplikace. Samotný pojem rozhodnutí je jinými právními pøedpisy, je¾ se vztahují k èinnosti orgánù veøejné správy, pou¾íván právì v tom smyslu, ¾e jde o výsledek formálnì upraveného postupu-správního øízení. Z této skuteènosti zøejmì vycházel ve své ¾alobní námitce i stì¾ovatel. Mìstský soud v¹ak význam pojmu rozhodnutí v pøedmìtném ustanovení informaèního zákona bez dal¹ího zdùvodnìní vztáhl na v¹echny úkony, mající povahu rozhodnutí-tedy i politická rozhodnutí, vèetnì rozhodnutí vlády Èeské republiky . Strohé konstatování mìstského soudu, ¾e restriktivní výklad pojmu rozhodnutí by ve svém dùsledku vedl k omezení práva na pøístup k informacím, toti¾ nelze pova¾ovat za takové odùvodnìní jeho závìru, které by vyhovìlo shora vylo¾enému principu práva na spravedlivý proces. Mìstský soud nijak nevysvìtlil, jak by mohlo k omezení práva na pøístup k informacím dojít; jeho konstatovaní samo o sobì je pak z hlediska elementární logiky konstrukce úpravy práva na pøístup k informacím zcela nesprávné. Restriktivní výklad výjimky z jinak obecné zásady, ¾e ve¹keré informace jsou pøístupné (èl. 17 odst. 1 a 5 Listiny), nemù¾e vést k omezení práva na pøístup k informacím, ale právì naopak vede k aplikaci výjimky na ¹ir¹í okruh pøípadù a tedy ke zkrácení práva na pøístup k informacím i tam, kde je to nepøípustné. Pro dal¹í øízení pøed mìstským soudem je pak tøeba zdùraznit, ¾e výklad ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) informaèního zákona jako¾to omezení práva na pøístup k informacím, nemù¾e odporovat èl. 4 odst. 4 a èl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, na nì¾ ostatnì stì¾ovatel zcela správnì odkazoval u¾ ve své ¾alobì. V této souvislosti musí Nejvy¹¹í správní soud odmítnout názor ¾alovaného, podle nìho¾ omezení práva na pøístup k informacím jsou vymezena toliko ustanoveními informaèního zákona, která pøedstavují provedení se èl. 17 Listiny na zákonné úrovni. ®alovaný tak v podstatì tvrdí, ¾e k èl. 4 odst. 4 a èl. 17 odst. 4 Listiny není tøeba pøihlí¾et, pokud je dán dùvod odepøení po¾adované informace uvedený v informaèním zákonì. Uvedená ustanovení Listiny v¹ak z pozice pøedpisu vy¹¹í právní síly stanoví kategoricky po¾adavek na takový výklad a aplikace zákonných ustanovení omezujících právo na pøístup k informacím, který co nejvíce ¹etøí jeho smyslu a podstaty a respektuje Listinnou pøipu¹tìné dùvody pro omezení práva na pøístup k informacím; tìmi jsou právì jen opatøení v demokratické spoleènosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpeènost státu, veøejnou bezpeènost, ochranu veøejného zdraví a mravnost. Mìstský soud se dále nezabýval stì¾ovatelem vznesenou námitkou, ¾e po¾adovaná korespondence mezi ¾alovaným a jinými subjekty pøedstavovala oficiální výstupy ¾alovaného, tedy takové informace, které nelze podøadit pod pojem nové informace, které vznikly pøi pøípravì rozhodnutí , resp. opìt pouze konstatoval, ¾e po¾adovaná korespondence je novou informací vzniklou pøi pøípravì rozhodnutí, co¾ je jednoznaènì zøejmé . Zcela pak pominul stì¾ovatelovu ¾alobní námitku, ¾e § 11 odst. 1 písm. b) informaèního zákona nemù¾e být aplikován v pøípadì, kdy jde o pøípravu rozhodnutí jiného povinného subjektu, ne¾ toho, který je o informaci po¾ádán. Koneènì pokud mìstský soud dospìl k závìru, ¾e § 11 odst. 1 písm. b) informaèního zákona je na daný pøípad aplikovatelný, pak bylo dále na místì vypoøádat se s argumentací stì¾ovatele, podle ní¾ ¾alovaný nijak nezdùvodnil, proè v daném pøípadì pøedmìtné ustanovení aplikoval, pøesto¾e informaèní zákon nezakládá ¾alovanému povinnost, ale pouze mo¾nost na základì pøedmìtného ustanovení poskytnutí informace odepøít. Nejvy¹¹í správní soud musí v této souvislosti dát v obecné rovinì stì¾ovateli za pravdu, ¾e oproti pøípadùm, kdy je dána povinnost po¾adovanou informaci odepøít a kdy je tedy na místì zkoumat pouze naplnìní podmínek pøíslu¹ného ustanovení zákona (napø. zda se jedná o obchodní tajemství èi nikoli), musí povinný subjekt v pøípadech fakultativního odepøení zdùvodnit, proè takový postup zvolil a musí tak uèinit právì s ohledem na ji¾ vý¹e citovaná ustanovení Listiny základních práv a svobod, proto¾e právì ona stanoví meze uvá¾ení povinného subjektu pøi aplikaci pøedmìtného ustanovení informaèního zákona. VI. Z uvedených dùvodù Nejvy¹¹í správní soud rozsudek mìstského soudu podle § 110 odst. 1 s. ø. s. ve spojení s § 109 odst. 3 s. ø. s. zru¹il a vìc mu vrátit k dal¹ímu øízení. Mìstský soud je zde vyjádøeným právním názorem vázán (§ 110 odst. 3 s. ø. s.). V dal¹ím øízení by si mìstský soud mìl pøedev¹ím opatøit nále¾ité podklady pro své rozhodování a v dal¹ím rozhodnutí se vypoøádat se v¹emi v ¾alobì øádnì uplatnìnými body, jak je ji¾ shora popsáno.

https://rejstriky.finance.cz/firma-upminster-a-s-27088634

UPMINSTER a.s. Praha IČO 27088634 kontakty (29.03.2020) | Finance.cz UPMINSTER a.s. Praha IČO: 27088634 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu UPMINSTER a.s., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 27088634. Firma s názvem UPMINSTER a.s. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 2003. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 9 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Provádění staveb, jejich změn a odstraňování , Správa a údržba nemovitostí a další. Základní údaje o UPMINSTER a.s. IČO: 27088634 B 8904 Aktuální kontaktní údaje UPMINSTER a.s. Kontakty na UPMINSTER a.s. IČO: 27088634 Červeňanského 2824/15 , Praha 155 00 19.9.2017 U svobodárny 1110/12 , Praha 190 00 1.1.2008 - 19.9.2017 Pobřežní 370/4 , Praha 186 00 11.10.2006 - 1.1.2008 U Habrovky 247/11 , Praha 140 00 17.9.2003 - 11.10.2006 Červeňanského 2824/15, Praha 155 00 U svobodárny 1110/12, Praha 190 00 Obory činností UPMINSTER a.s. IČO: 27088634 zprostředkování obchodu a služeb 2.11.2006 - 19.9.2017 činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců 2.11.2006 - 19.9.2017 reklamní činnost a marketing 2.11.2006 - 19.9.2017 poskytování technických služeb 2.11.2006 - 19.9.2017 provádění staveb, jejich změn a odstraňování 7.6.2004 inžernýrská činnost v investiční výstavbě 7.6.2004 - 19.9.2017 činnost technických poradců v oblasti stavebnictví a architektury 7.6.2004 - 19.9.2017 realitní činnost 7.6.2004 - 19.9.2017 správa a údržba nemovitostí 7.6.2004 - 19.9.2017 nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) 7.6.2004 - 19.9.2017 specializovaný maloobchod 7.6.2004 - 19.9.2017 velkoobchod 7.6.2004 - 19.9.2017 ubytovací služby 7.6.2004 - 19.9.2017 technické činnosti v dopravě 7.6.2004 - 19.9.2017 Vedení firmy UPMINSTER a.s. IČO: 27088634 Společnost zastupuje člen představenstva. 19.9.2017 Jménem společnosti jedná představenstvo, a to tak, že navenek za něj jedná jménem společnosti každý z členů představenstva samostatně. 7.6.2004 - 19.9.2017 Jménem společnosti jedná představenstvo, a to tak, že navenek za něj jedná jménem společnosti jediný člen představenstva. Podepisování za společnost se děje tak, že jediný člen představenstva připojí svůj podpis k nadepsané nebo vytištěné obchodní firmě s polečnosti. 17.9.2003 - 7.6.2004 Jiří Krčmář 19.9.2017 Pavla Smetanová 17.9.2003 - 7.6.2004 od 17.9.2003 do 15.1.2004 Ing. Kateřina Ebrová 7.6.2004 - 4.5.2007 od 15.1.2004 do 27.4.2007 140, Svojšice 281 07 Karel Šerák 7.6.2004 - 4.5.2007 Ludmila Šestáková 7.6.2004 - 17.1.2008 od 15.1.2004 do 10.1.2008 Alena Krčmářová 17.1.2008 - 17.1.2008 1047 , 294 31 Jizerní Vtelno Česká republika Miroslav Fajfrlík 4.5.2007 - 2.4.2010 od 27.4.2007 do 10.3.2009 Petr Vocel 4.5.2007 - 8.7.2010 od 27.4.2007 do 13.4.2010 Jiří Krčmář 8.7.2010 - 19.1.2014 Jaroslav Winkler 8.7.2010 - 14.11.2015 V chaloupkách 31, Kojetice 250 72 Alena Krčmářová 17.1.2008 - 19.9.2017 od 10.1.2008 do 16.6.2017 104, Jizerní Vtelno 294 31 Jiří Krčmář 19.1.2014 - 19.9.2017 od 3.5.2010 do 16.6.2017 od 3.5.2010 do 16.8.2017 Jaroslav Winkler 14.11.2015 - 19.9.2017 Ivan Smrčka 19.9.2017 Pavrovského 2502/12, Praha 155 00 Ing. Zuzana Beladičová 17.9.2003 - 7.6.2004 Peter Herich 17.9.2003 - 7.6.2004 Albert Matějka 17.9.2003 - 7.6.2004 Hana Jančarová 7.6.2004 - 4.5.2007 Ing. Josef Ebr 7.6.2004 - 4.5.2007 od 15.1.2004 do 27.4.2004 Gabriela Černá 7.6.2004 - 4.5.2007 Jiří Krčmář 4.5.2007 - 8.7.2010 od 27.4.2007 do 3.5.2010 Roman Wimmer 8.7.2010 - 1.8.2015 Josef Starý 4.5.2007 - 2.12.2015 Josef Starý 2.12.2015 - 4.8.2016 od 27.4.2007 do 19.7.2016 Bohumil Prchal 4.5.2007 - 19.9.2017 od 27.4.2007 do 16.6.2017 Roman Wimmer 1.8.2015 - 19.9.2017 Vlastníci firmy UPMINSTER a.s. IČO: 27088634 zakladni 2 000 000 Kč 100% 17.9.2003 Kmenové akcie na jméno 200 000 Kč 10 19.9.2017 Kmenové akcie na majitele 200 000 Kč 10 17.9.2003 - 19.9.2017 Sbírka Listin UPMINSTER a.s. IČO: 27088634 B 8904/SL 32 účetní závěrka [2014] Městský soud v Praze 31.12.2014 30.3.2015 8.4.2015 6 B 8904/SL 31 účetní závěrka [2014] příloha Městský soud v Praze 31.12.2014 30.3.2015 8.4.2015 3 B 8904/SL 30 účetní závěrka [2010] Městský soud v Praze 31.12.2010 26.8.2014 15.9.2014 4 B 8904/SL 29 účetní závěrka [2010] příloha Městský soud v Praze 31.12.2010 26.8.2014 15.9.2014 3 B 8904/SL 28 účetní závěrka [2012] rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2012 2.4.2014 17.4.2014 1 B 8904/SL 27 účetní závěrka [2012] příloha Městský soud v Praze 31.12.2012 2.4.2014 17.4.2014 3 B 8904/SL 26 účetní závěrka [2013] VZZ Městský soud v Praze 31.12.2013 2.4.2014 17.4.2014 3 B 8904/SL 25 účetní závěrka [2013] příloha Městský soud v Praze 31.12.2013 2.4.2014 17.4.2014 3 B 8904/SL 24 účetní závěrka [2012] VZZ Městský soud v Praze 31.12.2012 2.4.2014 17.4.2014 1 B 8904/SL 23 účetní závěrka [2011] rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2011 2.4.2014 17.4.2014 1 B 8904/SL 22 účetní závěrka [2011] VZZ Městský soud v Praze 31.12.2011 2.4.2014 17.4.2014 1 B 8904/SL 21 účetní závěrka [2011] příloha Městský soud v Praze 31.12.2011 2.4.2014 17.4.2014 3 B 8904/SL 13 podpisové vzory Městský soud v Praze 10.1.2008 24.1.2008 1 B 8904/SL 3 účetní závěrka, výroční zpráva r.2003+audit Městský soud v Praze 31.12.2003 23.7.2004 20.8.2004 0 B 8904/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis, stanovy společnosti -návrh-NZ473/2003 Městský soud v Praze 29.7.2003 19.9.2003 0 Hodnocení UPMINSTER a.s. Výpis dat pro firmu UPMINSTER a.s. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy UPMINSTER a.s., 27088634 na obchodním rejstříku výpis firmy UPMINSTER a.s., 27088634 na živnostenském rejstříku UPMINSTER a.s. - 27088634 - Praha , Červeňanského 2824/15

http://kraken.slv.cz/7Tdo401/2007

7 Tdo 401/2007 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 11. dubna 2007 o dovolání obviněného M. Č., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 12 To 335/2006, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 3 T 95/2006, t a k t o : Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 1. 8. 2006, sp. zn. 3 T 95/2006, byl obviněný M. Č. uznán vinným trestnými činy zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák., pojistného podvodu podle § 250a odst. 2, 3 tr. zák. a poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 písm. a) tr. zák. Za tyto trestné činy a za sbíhající se trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák., jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. 24 T 235/2002, byl odsouzen podle § 250a odst. 3 tr. zák. k § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnného trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. 24 T 235/2002, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok o trestu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo obviněnému uloženo, aby poškozené Č. p., a. s., nahradil způsobenou škodu ve výši 432.535,- Kč, spolu s 9% úrokem z prodlení od 2. 6. 2006 do 1. 8. 2006 a od 2. 8. 2006 do zaplacení ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 7 a repo sazby vyhlášené ve Věstníku České národní banky ve výši platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Proti tomuto rozsudku podal obviněný M. Č. odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 12 To 335/2006, odvolání obviněného zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné. Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 12 To 335/2006, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Odvolacímu soudu vytkl, že rozhodl o zamítnutí odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, neboť nehodnotil napadený rozsudek podle § 254 odst. 1 tr. ř., když nepřihlédl k vadám, které sice nebyly v odvolání vytýkány, ale které měly vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno dovolání. Podle obviněného jsou totiž procesně vadné výslechy svědků K. Š. a S. O., které byly provedeny cestou právní pomoci u Župního soudu v Z., protože z protokolů o jejich výsleších údajně nevyplývá, že byli ve smyslu § 100 tr. ř. a § 101 tr. ř. výslovně poučeni o právu odepřít výpověď, ani to, že by do protokolu prohlásili, že nevyužívají svého práva odepřít výpověď. Z tohoto důvodu měly být podle něj výslechy těchto svědků buď opakovány prostřednictvím právní pomoci anebo měl soud svědky sám vyslechnout. Zároveň namítl, že podle těchto výpovědí má existovat čestné prohlášení zemřelého B. B., ve kterém je uvedena jeho plná odpovědnost za manipulaci s předmětným vozidlem a soudům vytkl, že si tento podle něj zásadní důkaz neopatřily. Dále se ohradil proti tomu, že neměl možnost prostudovat spis a učinit návrhy na dokazování v přiměřené době v souladu s ustanovením § 166 tr. ř., protože mu upozornění na tuto možnost nebylo doručeno. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 12 To 335/2006, a rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 1. 8. 2006, sp. zn. 3 T 95/2006, a aby přikázal soudu prvního stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že obviněný M. Č. zpochybňuje procesní použitelnost svědeckých výpovědí provedených cestou právní pomoci a vytýká porušení nikoli hmotně právního, ale procesních ustanovení s tím, že soudy neprovedly úplné dokazování, když neopatřily čestné prohlášení zemřelého B. B. V této souvislosti podotkla, že toto čestné prohlášení by nemohlo na posouzení jednání obviněného nic změnit. Podle nejvyšší státní zástupkyně tak námitky obviněného jsou pouze skutkového a procesního charakteru, když ani jediná námitka se netýká nesouladu skutkových zjištění popsaných v tzv. skutkové větě a zákonných znaků uvedených trestných činů, popř. nesprávného hmotně právního posouzení, kterou lze uplatnit v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle nejvyšší státní zástupkyně důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., tak jak byl uplatněn, nepřichází vůbec v úvahu, protože odvolací soud odvolání nezamítl z formálních důvodů podle § 253 odst. 1 tr. ř. ani neodmítl podle § 253 odst. 3 tr. ř., ale rozhodl o zamítnutí odvolání pro jeho nedůvodnost podle § 256 tr. ř. po meritorním přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně. Z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., a souhlasila s projednáním dovolání v neveřejném zasedání. Dovolání z důvodu podle § 265b odst. l písm. l) tr. ř. lze podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však ve skutečnosti nenamítl nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadl soudy učiněná skutková zjištění a procesní postup soudů při provádění důkazů. Námitkou skutkového charakteru je tvrzení obviněného ohledně údajného čestného prohlášení zemřelého B. B. o jeho údajné odpovědnosti za manipulaci s předmětným vozidlem . Nejvyšší soud k tomu podotýká, že byť by i takové prohlášení skutečně existovalo, nemělo by na posouzení jednání obviněného žádný vliv, neboť trestné jednání obviněného předcházelo tomu, než měl B. B. automobil k dispozici. Výtky obviněného týkající se nedostatečného poučení jak svědků K. Š. a S. O. o právu odepřít výpověď podle § 100 tr. ř., tak obviněného o možnosti prostudovat spis a učinit návrhy na dokazování v přiměřené době, jsou námitkami procesní povahy nespadajícími pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud dále shledal, že výhrady obviněného uvedené pod důvodem dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. neodpovídají tomuto deklarovanému dovolacímu důvodu. Obviněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spatřuje v tom, že odvolací soud rozhodl o zamítnutí odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, protože nehodnotil napadený rozsudek podle § 254 odst. 1 tr. ř., když nepřihlédl k vadám, které sice nebyly v odvolání vytýkány, ale které měly vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno dovolání. Z výše uvedeného vyplývá, že obviněný uplatnil tento důvod dovolání v první alternativě. Avšak námitky proti kvalitě přezkumné činnosti soudu s odkazem na ustanovení § 254 odst. 1 tr. ř. neodpovídají tomuto důvodu dovolání, protože dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v první alternativě s poukazem, že nebyly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí, je relevantní pouze tehdy, když došlo buď k zamítnutí odvolání z formálních důvodů podle § 253 odst. 1 tr. ř., nebo k odmítnutí odvolání pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle § 253 odst. 3 tr. ř. V posuzovaném případě však odvolací soud odvolání nezamítl z formálních důvodů podle § 253 odst. 1 tr. ř. ani neodmítl podle § 253 odst. 3 tr. ř., ale rozhodl o zamítnutí odvolání pro jeho nedůvodnost podle § 256 tr. ř. po meritorním přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně. Je tedy zřejmé, že obviněný zaměřil své dovolací námitky pouze proti kvalitě přezkumné činnosti odvolacího soudu, a proto takové námitky nenaplňují důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v § 265b tr. ř. V této souvislosti je třeba uvést, že dovolací soud rozhoduje o podaném dovolání, jehož konkrétní námitky vymezují rozsah přezkumné činnosti Nejvyššího soudu a určují tak obsah jeho možného rozhodnutí (srov. § 265i odst. 3 tr. ř.). Z tohoto důvodu Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

http://hrda.cz/aktualne

AKTUÁLNĚ | JUDr. Lucie Hrdá - advokátní kancelář JUDr. Lucie Hrdá - advokátní kancelář Vaši specialisté na trestní a rodinné právo Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku a Ústavní soud !!!POZOR, OD 1/4/2018 NÁS NAJDETE NA NOVÉ ADRESE VINOHRADSKÁ 343/6, 120 00 PRAHA 2, TŘETÍ PATRO!!! V březnu 2018 Ústavní soud rozhodoval ve věci práva dítěte být slyšeno, pokud je rozhodováno v jeho věcech. Soud konstatuje, že právo vyjádřit svůj názor, by mělo být však pouze právem a nikoliv povinností. Dítě musí být o možnosti vyjádřit svůj názor poučeno a pokud je pro něj realizace tohoto práva nepřiměřeně zatěžující, dítě pak může slyšení jako takové či zodpovězení jen konkrétních otázek odmítnout. Dne 1. 3. 2018 se posilou naší kanceláře stala právní asistentka Zuzana Hrdinková. V únoru 2018 rozhodoval Ústavní soud ve věci náležitého odůvodnění rozhodnutí o ponechání obviněného ve vazbě. Dle ÚS má posouzení zákonnosti vazby pro dotčenou osobu význam bez ohledu na to, zda vazba stále trvá či nikoli. Porušení ústavně zaručených práv a svobod dotčené osoby není zhojeno jejím propuštěním z vazby nebo převedením do výkonu trestu. Ústavní soud v lednu 2018 rozhodl nálezem, dle nějž by soudy měly zjišťovat názor nezletilých i řízení o předběžném opatření, kterým se prozatimně upravuje jejich styk s rodiči. Dne 6. 2. 2018 bude L. Hrdá přednášet na celodenním školení pro advokáty v Brně (ČAK) o obětech domácího násilí a zastupování obětí tr. činů. Přihlášky zde https://www.cak.cz/scripts/modules/diary/action.php?id=1730. Od 1. 1. 2018 přechází naše advokátní kancelář na novou právní formu a s novým jménem: AK Hrdá, s.r.o. V prosinci 2017 kolegyně Mgr. Cízlová úspěšně složila advokátní zkoušky a od ledna 2018 bude v naší kanceláři působit jako advokát. Gratulujeme! V prosinci 2017 byl zveřejněn nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2084/16, dle kterého může i poškozený žádat o navrácení lhůty podle § 61 odst. 1 trestního řádu. Ustanovení § 61 odst. 1 trestního řádu lze interpretovat ústavně-konformním způsobem ve prospěch poškozeného. Ústavní soud vyjádřil závazný právní názor, podle kterého pokud poškozený či jeho zmocněnec z důležitých důvodů zmeškal lhůtu k podání opravného prostředku, jímž uplatňuje právo, které nelze uplatnit jinak, než v trestním řízení, má právo na navrácení lhůty podle § 61 odst. 1 trestního řádu obdobně jako v případě žádosti obviněného a jeho obhájce. Od 1. 12. 2017 se posilou naší kanceláře stala asistentka Anna Klinderová. V listopadu 2017 se Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 1921/17 vyjádřil k otázce, v čí péči má být dítě v období Vánočních svátků. Ústavní soud v tomto nálezu zdůraznil, že i otec by měl mít možnost se svým dítětem strávit Štědrý den. Představa, že období od 26. 12 do 28. 12. pokrývá období Vánoc, je iluzorní. Má-li být styk nerezidentního rodiče upraven přiměřeně, je nutné, aby měl možnost být s dítětem i na Štědrý den (tedy v ten pro dítě i jeho rodiče "nejsvátečnější" den v roce) – obdobně jako matka dítěte. Dne 25. 10. 2017 bude JUDr. Hrdá přednášet na celodenním školení České advokátní komory pro advokáty a advokátní koncipienty v Praze a 6. 2. 2018 v Brně na téma Domácí násilí a zastupování obětí trestné činnosti http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=17403&tmplid=15. V červnu 2017 se Ústavní soud v odůvodnění svého nálezu sp. zn. ÚS 3709/16 podrobně zabýval institutem rekognice a formuloval opatření, která by mohla vedle zákonem stanovených požadavků výrazně přispět ke zvýšení důkazní síly prováděné rekognice, když konkretizoval několik konkrétních podmínek, které musí proces rekognice splňovat. V květnu 2017 ÚS rozhodl o náhradě škody způsobené poškozením vozidla po dopravní nehodě. Za skutečnou škodu na vozidle je nyní nutno považovat i rozdíl mezi tržní cenou vozidla před havárií a jeho tržní cenou po opravě. Zrušil tak dosavadní praxi, dle které se vedle nákladů na provedení opravy poškozeného vozidla nebylo možné domáhat náhrady škody odpovídající rozdílu mezi jeho tržní hodnotou před poškozením a po opravě. Tato praxe však nerespektovala principy práva na náhradu škody a zejména se zcela míjela s ekonomickou realitou. Dne 28. 3. 2017 JUDr. Hrdá odpovídala na dotazy diváků TV Nova v online chatu na téma výživného. V březnu 2017 bylo zveřejněno rozhodnutí Ústavního soudu, které stanovilo postupy pro přiznání nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy oběti trestného činu, která nebyla při zahájení trestního řízení fyzicky přítomna v jednací síni z důvodu ochrany před pachatelem. V únoru 2017 rozhodl Ústavní soud ve věci zákazu extenzivního výkladu pravidel vazebního řízení. Zejména uvedl, že oOdůvodnění rozhodnutí obecných soudů o vzetí do vazby či ponechání v ní není možno zakládat na jiných vazebních důvodech, než jsou ty, které jsou uvedeny ve výroku vazebního rozhodnutí. V listopadu 2016 rozhodoval Ústavní soud o nedodržení zásady zákazu reformationis in peius v trestním řízení. Dle ÚS nelze paušálně stanovit, že snížení výměry trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem „vyvažuje“ zpřísnění trestu zákazu činnosti. Je na soudu, aby v případě poměřování přísnosti jednotlivých druhů trestů v každém konkrétním případě zvážil všechny relevantní okolnosti a v tomto směru dospěl k racionálnímu závěru o nutnosti veřejnou žalobou nenavrhované změny trestů uložených soudem nižšího stupně. Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu schválilo v říjnu 2016 stanovisko k zjišťování možností, schopností a majetkových poměrů povinného v řízení o výživném pro nezletilé děti. Stanovisko se zabývá vyživovací povinností prarodičů a dalších předků vůči dítěti, náležitostmi odůvodnění rozhodnutí o schválení dohody rodičů o výživném, vyživovací povinnosti osob, které mají příjem z jiné než závislé činnosti, či otázkou, zda lze po 1. 1. 2.014 spolu s dlužným výživným přiznat oprávněnému i zákonné úroky z prodlení. Na posledně uvedenou otázku odpovídá záporně s odkazem na specifickou povahu výživného, které, vedle majetkové stránky, vykazuje i bezprostřední vázanost na vztahy osobní. Podrobně se stanovisko zabývá i otázkou tzv. potenciálního příjmu, z hlediska podmínek jeho užití na zjištěný skutkový stav, vztahu k trestnímu řízení, podmínek trhu práce, dohod o rozvázání pracovního poměru, jakož i potenciálního příjmu rodiče žijícího v zahraničí. Dne 26/9/2016 JUDr. Hrdá přednášela v Kroměříži státním zástupcům a soudcům o problematice domácího násilí a zákona o obětech trestné činnosti z pohledu advokáta jako lektorka na semináři Justiční akademie ČR. V září 2016 Ústavní soud opakovaně upozornil na nesprávný výklad své judikatury obecnými soudy a státními zastupitelstvími, že by snad hrozba trestu nad osm let odnětí svobody sama o sobě byla dostatečným důvodem pro vzetí obviněného do útěkové vazby. Tím spíše pak není dostatečným důvodem pro jeho dlouhodobé držení ve vazbě. Ústavní soud přitom soustavně judikuje, že delší trvání vazby musí být ospravedlněno dalšími závažnými konkrétními důvody, které vylučují nahrazení vazby jiným opatřením podle trestního řádu. Soudy rozhodující o vazbě se také musí vždy pečlivě zabývat konkrétními relevantními skutečnostmi namítanými obviněným, které důvodnou obavu z útěku eliminují. V září 2016 Ústavní soud judikoval, že smyslem předběžného opatření je ochrana účastníka, který o jeho vydání žádá, přičemž však musí být respektována též práva toho, vůči komu předběžné opatření směřuje. Cílem zásady rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod je totiž dosažení spravedlivé rovnováhy mezi stranami sporu. Proto také platí, že má-li být předběžným opatřením uložena povinnost, musí mít účastníci řízení možnost ve srovnatelném rozsahu uplatnit před soudem svá tvrzení i námitky ve vztahu k takovému návrhu, které se promítnou do úvahy soudu ohledně posouzení jeho důvodnosti. Je tedy povinností soudu vyžádat si před nařízením předběžného opatření vyjádření účastníka, vůči němuž směřovalo. V srpnu 2016 Ústavní soud judikoval, že kritéria pro rozhodování o svěření dítěte do péče se analogicky uplatní i v případě rozhodování o styku. V tomto ohledu obecně platí, že řízení před soudy má být konáno, a přijatá opatření mají být činěna vždy v nejlepším zájmu dítěte. Pokud obecné soudy rozhodují o úpravě styku, nutno vycházet z toho, že právem obou rodičů je v zásadě stejnou měrou o dítě pečovat a podílet se na jeho výchově, s čímž koresponduje i právo samotného dítěte na péči obou rodičů, a tudíž je-li rozhodnutím soudu svěřeno do péče jednoho z rodičů, pak by tomuto dítěti mělo být umožněno stýkat se s druhým rodičem v takové míře, aby byl postulát rovné rodičovské péče co nejvíce naplněn. Ústavní soud v červnu 2016 zrušil § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství, který výslovně zapovídal osvojení dítěte osobou v registrovaném partnerství. Obecný soud předložil Ústavnímu soudu zmíněný paragraf k posouzení, neboť jej považoval za diskriminační. Ústavní soud zdůraznil, že je nutné při posouzení přihlédnout ke změně způsobu soužití osob, na druhou stranu připustil jako ústavně konformní zvýhodnění manželského svazku. Podstatu problému nalezl ve skutečnosti, že dle aktuální právní úpravy je možné, aby dítě osvojila i jiná osoba, nežli manželé. Mohlo by pak docházet k absurdní situaci, kdy by osoba žijící v registrovaném partnerství dítě osvojit nemohla, zatímco jiná osoba žijící s partnerem stejného pohlaví neformálně by dítě osvojit mohla. Ústavní soud se v dubnu 2016 vyjádřil k problematice náhrady újmy na zdraví na namrzlých chodnících, kterou dlouhodobě provádí rozpory v judikatuře obecných soudů. Podle části dosavadní judikatury Nejvyššího soudu se odpovědnost za závady ve schůdnosti týká jen nepředvídatelných závad, s čímž se Ústavní soud neztotožnil. Sám zkonstatoval, že obecný soud má hlavně posuzovat, zda se chodec choval tak, aby svému úrazu předešel - volba nejbezpečnější cesty, tempo chůze, vhodná obuv aj., ale také zda vlastník komunikace zajistil její bezpečnost pro chodce. Ústavní soud znovu zdůraznil ve svém rozhodnutí z března 2016 skutečnost, že oba rodiče mají právo o nezletilé dítě pečovat v zásadě stejnou měrou. Konkrétně zkritizoval omezení styku z důvodu zahájení školní docházky a potencionálního nárůstu mimoškolních aktivit s tím spojených. Dále také zdůrazňuje, že je důležité, aby se oba rodiče podíleli na různých aktivitách dítěte, jako například příprava do školy, nikoli se pouze vídali ve volných dnech, tím se totiž zúročí různorodost výchovných a pedagogických schopností obou rodičů. Ústavní soud v březnu 2016 judikoval, že při uvalení vazby je nutno vycházet ze stavu daného v době rozhodování soudu, nikoli ze spekulací o naplnění těchto podmínek v budoucnu. Například tzv. útěková vazby z důvodu hrozby vysokého trestu musí být podložena reálnou hrozbou vysokého trestu za trestný čin, pro nějž je obviněný aktuálně trestně stíhán, nikoli jeho potencionální možnost překvalifikování. Navíc ani skutečnost existence vysokého trestu nemusí vždy znamenat naplnění důvodu vazby, jelikož je třeba brát v potaz námitky obviněného poukazující na existenci konkrétních skutečností eliminujících důvodnou obavu. Nejvyšší soud judikoval, že posttraumatická stresová porucha zůsobená oběti trestným činem, a která závažným způsobem zasahuje do života oběti, je těžkou újmou na zdraví. Ke konci roku 2015 Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele v otázce hranice výše výživného pro rodiče s nadstandardními příjmy. Dle názoru Ústavního soudu musí obecné soudy krom zákonných kritérií přihlížet k obecným racionálním a mravním hlediskům. Ústavní soud potvrdil jako adekvátní nadstandardní výživné, ale s nutností určitých hranic. Rodič by navíc měl mít zaručeno právo učit své dítě hospodařit s penězi, toto právo mu stát nemůže upřít. Ústavní soud také dospěl v září k závěru, že bylo-li rozhodnuto soudem v členském státu EU o bezodkladném navrácení dítěte, založeném na neoprávněnosti přemístění dítěte ze členského státu Haagské úmluvy do ČR, představují taková zjištění překážku pro meritorní přezkum této otázky českými soudy. České obecné soudy musí konat v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Rady o příslušnosti a uznávání výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. V září 2015 Ústavní soud judikoval, že ve sporech o náhradu škody na zdraví je klíčovým důkazem o příčinné souvislosti znalecký posudek. Aby bylo rozhodnutí spravedlivé a přesvědčivé, musí mít znalec k dispozici veškeré dostupné a provedené důkazy, zejména pak ty, které jsou bezprostředně způsobilé ovlivnit jeho závěry. Pokud se tak nestane, jedná se o podstatnou vadu řízení, která má za následek porušení práva na spravedlivý proces. Ústavní soud v nedávné době judikoval, že pokud se správní orgány v přestupkovém řízení dopustily procesních pochybení v intenzitě, která „mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí ve věci samé“ a proto bylo odvolací správní rozhodnutí zrušeno krajským soudem, nicméně pro uplynutí zákonné prekluzivní lhůty pro projednání přestupku již nemohlo být pokračováno v dalším řízení, nelze tuto okolnost klást k tíži stěžovatele v tom směru, že mu nenáleží nárok na náhradu škody spočívající ve vynaložených nákladech na právní zastoupení v průběhu přestupkového řízení. V květnu 2015 ÚS judikoval, že rozhodnutí o předběžném opatření má pouze dočasný charakter, a proto ho není možné považovat za „kvazidefinitivní“ rozhodnutí a jeho mechanické prodlužování, obzvláště ve věci odebrání dítěte rodičům, je porušením práva na spravedlivý proces. V dubnu 2015 ÚS judikoval, že není možné, aby odvolací soud hodnotil pravdivost a věrohodnost důkazů provedených před prvoinstančním soudem, které sám nezopakoval. Odvolací soud při vrácení věci není oprávněn sám vytvářet závěry o skutkovém stavu věci a tím nahrazovat hlavní líčení. Krom toho ÚS zdůraznil, že je nutné postupovat vůči obviněným osobám nestranně, bez ohledu na informace obsažené v opisu rejstříku trestů. V březnu 2015 ÚS judikoval, že není možné rozhodnutím trestního soudu za použití §80 odst. 1 trestního řádu založit vlastnické právo poškozené společnosti k nemovitostem ve vlastnictví manželky odsouzeného, která sama nebyla odsouzena k ničemu, ačkoliv nemovitost byla zrekonstruována právě z peněz získaných trestnou činností manžela. V lednu 2015 byl zveřejněn další z řady judikátů ÚS, které se zabývají střídavou výchovou. Dle tohoto rozhodnutí je třeba nařizovat střídavou výchovu i tam, kde spolu rodiče nezletilých nejsou schopni komunikovat. Dne 22. ledna 2015 povede JUDr. Hrdá seminář pro advokáty a koncipienty na půdě České advokátní komory na téma Domácí násilí a zastupování obětí trestných činů. Všichni zájemci jsou zváni, přihlášky zde http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=13616. Koncipientům se přednáška započítává jako dva absolvované půldenní semináře. Od 1. 1. 2015 sídlí naše advokátní kancelář na nové adrese, v pasáži Světozor, budova LIGNA a.s., Vodičkova 791/41, 112 09 Praha 1 - Nové Město. V listopadu 2014 ÚS také judikoval, že povaha sociální sítě Facebook není jednoznačně soukromá či veřejná a orgány činné v trestním řízení musí při zajišťování dat z této sítě postupovat v souladu s trestním řádem. ÚS judikoval, že součástí práva na plné odškodnění za pochybení při poskytování lékařské péče je i náhrada nákladů spojených s péčí o nesoběstačnou poškozenou osobu v přiměřené výši. V říjnu 2014 Ústavní soud judikoval, že na tzv. „studium pro studium“ se zákonná vyživovací povinnost rodičů nevztahuje. V červenci 2014 se JUDr. Hrdá stala členkou nově založené Unie obhájců ČR. Ústavní soud se nálezem ÚS 2482/13 vyslovil k problematice střídavé výchovy; toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno dalšími dvěma obdobnými rozhodnutími. Ústavní soud rozhodnutím I. ÚS 2219/2012 judikoval, že dobrověrné nabytí vlastnického práva představuje samostatný originární způsob nabytí vlastnického práva - ve smyslu úpravy starého občanského zákoníku. Nejvyšší soud vydal metodiku k rozhodování obecných soudů o náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku). Tato metodika slouží ke sjednocení rozhodování všech soudů v ČR a dává poškozeným naději na podstatně vyšší finnanční odškodňování než v minulosti. JUDr. Hrdá se stala ombudsmankou pro problematiku trestního a rodinného práva a domácí násilí v projektu deníku Blesk. Zdvořile si dovolujeme požádat zástupce médií, aby se v kauze dopravní nehody ze dne 29.1.2014 na Masarykově nábřeží v Praze obraceli přímo na JUDr. Hrdou, která je zmocněna poškozenými ve věci s médii komunikovat. 1. ledna 2014 vstoupil v účinnost nový občanský zákoník (NOZ), který podstatným způsobem zasahuje do života každého z obyvatel ČR. Naše kancelář je dobře připravena na změny a je připravena poskytnout všem klientům právní služby v návaznosti na výrazné právní novinky, zejména pak opět v oblasti práva rodinného a náhrady škody, na něž se specializujeme. Od 1. 8. 2013 jsou účinná důležitá ustanovení zákona o obětech trestných činů. Oběti se mohou nyní snáze domoci svých práv v rámci trestního řízení, odškodnění u Ministerstva spravedlnosti a jejich práva doznala větší ochrany. Zákon o obětech podstatným způsobem novelizoval zejména trestní řád (předběžná opatření, prodloužení lhůty, po kterou trvá zajištění majetku na nároky poškozeného, povinnost soudu poučit poškozeného o právu přihlásit svůj nárok na náhradu škody, atp.). U vydavatelství Portál vyšla kniha Sexualita osob s postižením a znevýhodněním, na níž se JUDr. Lucie Hrdá autorsky podílela. Od ledna 2013 se zvýšila sazba DPH, které podléhají služby advokáta, a to z 20% na 21%. 1. 9. 2012 vstoupila v účinnost novela trestního řádu, kterou byla do trestního řízení zavedena možnost uzavření dohody o vině a trestu mezi státním zástupcem a obviněným. Byly také rozšířeny podmínky pro rozhodnutí o tzv. odklonech v trestním řízení. Zdvořile si dovolujeme požádat zástupce médií, aby se v kauze pplk. Ing. Karla Daňhela obraceli přímo na JUDr. Hrdou, která je zmocněna ve věci s médii komunikovat. V červnu 2012 Nejvyšší soud ČR rozhodl o tom, že při vypořádání společného jmění manželů je třeba při úvaze o stanovení výše podílů zohlednit i skutečnost, že se účastník v době trvání manželství dopouštěl vůči členům rodiny násilného jednání (domácího násilí). V květnu 2012 se JUDr. Lucie Hrdá stala externím spolupracovíkem Advokátní kanceláře Bělina & Partners s.r.o. v oblasti trestního práva. Schválený návrh nového kodexu občanského práva obsahuje významné změny práva dědického a práva rodinného - doporučujeme seznámit se s novinkami ještě před jejich vstupem v účinnost. Trestní kolegium Nejvyššího soudu ČR vydalo důležité stanovisko, dle kterého člověk, který i v rozrušení či afektu usmrtí pachatele, jenž jej okradl nebo se pokusil okrást, bude stíhán pro vraždu a nikoliv pro zabití. Od dubna 2011 se JUDr. Lucie Hrdá stala spolupracovníkem Advokátní kanceláře Kříž a Bělina s.r.o., jako trestněprávní specialista. JUDr. Lucie Hrdá bude dne 16. 12. 2010 přednášet advokátům a advokátním koncipientům na téma Domácí násilí na půdě České advokátní komory. Přihlášky na http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=6116. Ústavní soud dne 14. 7. 2010 zrušil ke dni 31. 12. 2011 šestiměsíční lhůtu pro popření otcovství dle ust. § 57 zákona o rodině. ÚS dospěl k názoru, že tato lhůta neobstojí z hlediska ústavně zaručených základních práv otce. Ústavní soud v červnu 2010 zrušil ustanovení trestního řádu, které dávalo státním zástupcům v přípravném řízení pravomoc nařizovat prohlídky nebytových prostor v rámci přípravného trestního řízení. Ústavní soud tak postavil prohlídku nebytových prostor na roveň prohlídek domovních. Ústavní soud vyslovil zásadu, že obviněný bude vždy po vydání zprošťujícího rozsudku neprodleně propuštěn na svobodu a že stížnost státního zástupce proti propuštění obviněného z vazby na svobodu po vydání zprošťujícího rozsudku nemá odkladný účinek. Nesouhlas jednoho z rodičů nemůže být bez dalšího vysvětlení překážkou pro střídavou péči o dítě. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu III.ÚS 1206/09, podle něhož musejí obecné soudy vždy zjistit důvody nesouhlasu a rozhodnout, zda jsou opodstatněné. Nejvyšší soud ČR v březnu vydá stanovisko k tomu, jaký obsah má mít rozhodovací doložka ve smlouvě, a v případě, že tyto náležitosti mít nebude, soudy nebudou muset tuto rozhodčí doložku akceptovat,a tedy budou moci ve věci rozhodovat ony, nikoliv rozhodci. Nejvyšší soud tak rozhodl ve prospěch zejména malých dlužníků, kteří si půjčují na úroky, jejichž výše hraničí s lichvou. K 1.1.2010 vstupuje v účinnost nový trestní zákoník, který podstatným způsobem mění nahlížení na pojem trestného činu a zavádí mnoho novinek, které se významným způsobem odrazí v trestním procesu. Po odborné stránce je na tuto změnu kancelář připravena - JUDr. Lucie Hrdá v této oblasti pořádá školení pro kolegy z řad advokacie. K 1.1.2010 dochází ke změnám v sazbách DPH - snížená sazba daně bude místo 9% navýšena na 10% a základní sazba daně se zvýší z 19% na 20%. Copyright © 2003-2018 JUDr. Lucie Hrdá - advokátní kancelář.

https://www.epravo.cz/top/clanky/odpovednost-manazeru-za-opozdene-podani-insolvencniho-navrhu-po-1-lednu-2012-78975.html

ID: 78975upozornění pro uživatele Odpovědnost manažerů za opožděné podání insolvenčního návrhu po 1. lednu 2012 Český insolvenční proces vykazuje nízkou výtěžnost pro věřitele. Většina firem, které se nacházejí v úpadku, podává opožděné insolvenční návrhy.[1] Insolvenční řízení je zahájeno až v době, kdy existuje extrémní nepoměr mezi závazky a majetkem firmy. Stalo se pravidlem, že společnost, která má potíže, prohospodaří svůj majetek a teprve poté podá insolvenční návrh. Prázdná firemní skořápka nepřinese věřitelům uspokojení pohledávek. Management firmy mnohdy vědomě vstupuje do nových obchodních závazků a přijímá plnění, o kterém ví, že je nezaplatí. Vytlouká klín klínem. Platí splatné závazky na úkor růstu nesplatných závazků. Zastírá vnější projevy úpadku firmy, zatímco její skutečný úpadek skrytě roste. Po zahájení insolvenčního řízení lze jen konstatovat, že na operačním stole již neleží pacient, ale mrtvola. Vytváří se druhotná platební neschopnost a roztáčí se smrtící dluhová spirála. Do 31. prosince 2011 musel management firem podat insolvenční návrh pouze v případě zjevného úpadku. Od 1. ledna 2012 přichází změna, která zavádí povinnost manažerů podat insolvenční návrh i v případě skrytého úpadku. Jde o povinnost podat návrh i tehdy, když souhrn všech závazků firmy (splatných i nesplatných) převýší hodnotu jejího majetku. Porušení povinnosti podat včas insolvenční návrh je spojeno s tvrdou osobní odpovědností manažerů. Jde o civilní odpovědnost za škodu i trestní odpovědnost. Optimista by řekl, že to změní insolvenční řízení z pitevny na operační sál. Zjevný a skrytý úpadek Insolvenční zákon zná dvě formy úpadku. První je označována jako platební neschopnost a týká se všech dlužníků. Druhá dopadá pouze na právnické osoby (zejména obchodní společnosti) a fyzické osoby – podnikatele[2] a je označována jako předlužení. Předlužení se netýká spotřebitelů, ale jen firem, které jsou povinny vést účetnictví nebo daňovou evidenci. Účetnictví a daňová evidence také představují základní zdroj informací o firemním úpadku. Změna, účinná ode dne 1. ledna 2012, nedopadá na obsah pojmu platební neschopnosti (obecného úpadku) ani pojmu předlužení (firemního úpadku). Platební neschopností se i nadále rozumí situace, kdy má dlužník více věřitelů a není schopen plnit své peněžité závazky po dobu delší než třicet dnů po lhůtě splatnosti.[3] O předlužení jde nadále tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.[4] Dnem 1. ledna 2012 však dochází k zásadní změně v tom, že v případě firemního úpadku (předlužení) vzniká manažerům povinnost podat insolvenční návrh, kterou měli do té doby jen v případě obecného úpadku. Obecný úpadek (platební neschopnost) věřitelé vidí. Poznají, že jim dlužník neplatí splatné závazky.[5] Mají reálnou možnost řešit situaci podáním vlastního, věřitelského insolvenčního návrhu. Obecný úpadek lze z tohoto pohledu označit za zjevný úpadek. Management firmy věřitele má stejnou možnost a tedy stejnou odpovědnost za řešení tohoto stavu jako management firmy dlužníka. Firemní úpadek (předlužení) oproti tomu věřitelé nevidí. Věřitel zpravidla nezná celkovou ekonomickou a majetkovou kondici firmy dlužníka. Může jen odhadovat, zda mu dlužník uhradí pohledávku, splatnou v budoucnu. Firemní úpadek lze proto označit za skrytý úpadek. Management věřitele nemá stejnou možnost a nemůže tedy mít stejnou odpovědnost za řešení tohoto stavu jako management dlužníka. V případě skrytého úpadku dopadá plná odpovědnost za jeho řešení na manažery firmy dlužníka. Pokud ukrývají kostlivce ve skříni, musí sami ze svých prostředků nahradit věřiteli škodu, kterou mu tím způsobí a mohou nést také trestní odpovědnost. Vnitřní a vnější odpovědnost Firmy mají stejnou povinnost jako nepodnikatelské subjekty (spotřebitelé) podat insolvenční návrh v případě zjevného úpadku. Dnem 1. ledna 2012 jim k tomu vzniká nová povinnost podat návrh i v případě skrytého úpadku. Manažeři jsou povinni podat insolvenční návrh i tehdy, bude-li firma schopna platit své splatné závazky, avšak její souhrnné (i nesplatné) závazky budou převyšovat hodnotu jejího majetku. Podají-li insolvenční návrh opožděně, v době kdy zde zbude jen prázdná firemní skořápka zbavená majetku, odpovídají za to osobně. Členové statutárních orgánů právnických osob (jednatelé, členové představenstva) a fyzické osoby – podnikatelé[6] nesou za splnění povinnosti podat insolvenční návrh neomezenou vnější odpovědnost přímo vůči věřitelům. V případě kolektivních statutárních orgánů stíhá povinnost podat návrh každého jednotlivého člena orgánu.[7] Ostatní manažeři (například finanční ředitelé)[8] nesou odpovědnost uvnitř firmy, v rozsahu své pravomoci. Odpovědné osoby nemohou formálně přenést svou odpovědnost na jiné osoby. Soudy například dovodily, že pokud jednatel právnické osoby neposkytuje potřebnou součinnost třetí osobě, se kterou uzavřel smlouvu o vedení účetnictví, nezbavuje jej to osobní odpovědnosti, když bez jeho součinnosti účetní nemohl splnit zákonnou povinnost.[9] Trestní odpovědnost se může týkat všech uvedených osob, a to případně ve formě spolupachatelství anebo účastenství.[10] Protikrizová novela Povinnost manažerů podat insolvenční návrh v případě skrytého úpadku není zcela nová. Zákon ji znal již dříve. Takzvaná „protikrizová“ novela insolvenčního zákona[11] však účinnost tohoto opatření dočasně pozastavila do 31. prosince 2011. Protikrizová novela byla zdůvodněna probíhající ekonomickou krizí. Očekávalo se od ní, že „zjemní“ přísně nastavené podmínky pro povinnost dlužníka podat na sebe insolvenční návrh. V důvodové zprávě se lze dočíst, že jejím cílem bylo, „aby do insolvenčních procesů zbytečně nevstupovaly subjekty, jejichž majetková situace technicky odpovídá definici předlužení v insolvenčním zákoně, které však provozem svého podniku generují dostatečný „cash flow“ (peněžní tok), dovolující jim překonat krizové stavy jinými způsoby.“ Pesimista by k tomu mohl poznamenat, že pokud tyto subjekty generovaly peněžní toky projídáním svého majetku nebo přijímáním dalších úvěrů, šlo jen o zavírání očí před bujením skryté nemoci. Ať již novela přinesla očekávaný pozitivní efekt nebo jen prodloužila agónii neživotaschopných firem, zmírnění podmínek pro podání insolvenčního návrhu bylo dočasné a neplatí od 1. ledna 2012. Aktiva a pasiva - dvě strany jedné mince Zákon stanoví, že manažer je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl, nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o úpadku firmy. V souvislosti se skrytým firemním úpadkem musí jednatelé, členové představenstev, finanční ředitelé a další pracovníci v rozsahu svých pravomocí průběžně sledovat dvě hodnoty, a to aktiva a pasiva firmy. Pasiva představují souhrnný stav všech závazků, včetně těch, které nejsou ještě splatné. Domnívám se, že za určitých podmínek lze po určitou dobu odečíst od všech závazků vlastní kapitál firmy, dohodne-li se na tom management firmy s jejími vlastníky (společníky, akcionáři). Pak stačí po určitou přechodnou dobu sledovat pouze hodnotu cizího kapitálu. V takovém případě zde může být vnitřní dluh (vůči společníkům či akcionářům), nikoli však vnější dluh (vůči externím věřitelům). Vnější dluh zde nebude, pokud se hodnota majetku firmy rovná alespoň objemu vnějších závazků firmy (cizímu kapitálu). Podrobné zdůvodnění této úvahy ale přesahuje možnosti tohoto článku a rozhodně nejde o obecně využitelné řešení. Nelze však pochybovat o povinnosti manažerů podat insolvenční návrh, pokud i hodnota cizího kapitálu (cizích zdrojů) je vyšší než hodnota majetku firmy. To je také důvod, proč platí povinnost podat insolvenční návrh i pro jednatele společnosti s ručením omezeným, který je současně jediným společníkem firmy nebo pro člena představenstva, který je současně jediným akcionářem společnosti.[12] Majitelé firmy mohou rozhodnout o tom, že se vzdají „své části koláče“ (tu představuje vlastní kapitál), nemohou ale rozhodnout o té části aktiv, která náleží věřitelům (což je cizí kapitál). Hodnota pasiv firmy je v každém případě poměrně snadno zjistitelná. Je patrná kupříkladu z rozvahy, která je součástí účetní závěrky firmy. Problém může vzniknout snad jen tehdy, když firma neuznává některý závazek, neeviduje jej v účetnictví a následně se ukáže, že je důvodný. Druhá hodnota, kterou musí management průběžně sledovat a vyhodnocovat, je skutečná tržní cena aktiv firmy (jejího majetku). Ta již není tak snadno zjistitelná. Účetní hodnota aktiv není totožná s jejich skutečnou tržní cenou.[13] Lze ji jen odhadovat.[14] Manažer přesto nemůže rezignovat na svou povinnost sledovat průběžnou reálnou hodnotu firemních aktiv. Některé rozdíly účetní a tržní ceny majetku budou zcela zjevné (nedobytné pohledávky, nemovitosti, vozový park). Jiné se budou zjišťovat obtížněji. V každém případě je vhodné vnímat, že ať již se manažeři vypořádají s oceňováním jakkoli, jimi provedené ocenění nemusí být konečné. Správnost jejich postupu může být prověřena v civilním soudním řízení v případě žaloby na náhradu škody za nepodání insolvenčního návrhu anebo v trestním řízení. Pak bude určující nikoli cena majetku zjištěná manažery, ale cena aktiv zjištěná v soudním řízení. Zkreslené ocenění majetku firmy nezbavuje manažery jejich osobní odpovědnosti.[15] Povinnost manažerů podat insolvenční návrh vzniká v případě firemního úpadku tehdy, má-li firma nejméně dva věřitele a hodnota jejích aktiv je nižší než hodnota pasiv. Při stanovení hodnoty aktiv lze přihlédnout k další správě majetku firmy anebo k dalšímu provozování podniku. To je však pojmově možné jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že firma bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.[16] Pokud je aktuální hodnota aktiv nižší než hodnota pasiv, jde o bod zlomu. Manažer v takovém případě přichází k rozcestí, kde se musí rozhodnout, zda podá insolvenční návrh nebo půjde jinou cestou. Manažer je placen za reálný odhad situace, prováděný s péčí řádného hospodáře, v mezích rozumného podnikatelského rizika. Povinnost podat insolvenční návrh může vyloučit jen reálné očekávání brzkých konkrétních výnosů ze správy majetku firmy (například nájemného za nemovitosti, které je splatné za delší období) nebo výnosů ze ziskového provozu podniku (zejména v případě pravidelného cyklického dosahování výnosů v určitých termínech). Zda byl odhad manažerů reálný či nikoli, se nakonec ukáže. Podle výsledku bude poměřována jejich osobní odpovědnost zejména v případě opožděného dlužnického návrhu nebo podají-li insolvenční návrh věřitelé. Z tohoto pohledu je značně riziková nedomyšlená mimosoudní restrukturalizace, která již od samého počátku (podle restrukturalizačního plánu) nemohla odstranit předlužení firmy anebo nereálné očekávání vstupu strategického partnera. Zákon také stanoví, že povinnost manažerů podat insolvenční návrh je bezvýjimečná, jestliže již jednou proběhl test likvidity firmy v podobě neúspěšného zpeněžení jejích aktiv v exekuci.[17] Civilní odpovědnost Odpovědnost manažerů za opožděné podání anebo nepodání návrhu na prohlášení konkursu dovodila soudní praxe již podle dřívějšího zákona o konkursu a vyrovnání. V této souvislosti lze převyprávět příběh, který doputoval v loňském roce až na Nejvyšší soud České republiky. Soudy posuzovaly situaci, kdy jedna stavební společnost, v době kdy se již nacházela v úpadku, objednala u jiné firmy stavební práce v ceně 100 000 Kč. Když byly práce provedeny, uhradila za ně pouze 40 000 Kč[18] a poté podala návrh na prohlášení konkursu na svůj majetek. Návrh byl zamítnut pro nedostatek majetku. Poškozená firma požadovala náhradu škody po předsedovi představenstva a členovi představenstva stavební společnosti ve výši zbývajících 60 000 Kč. Žalobu zdůvodnila tím, že členové představenstva stavební společnosti porušili povinnost podat bez zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkursu na majetek společnosti s tím, že kdyby tuto povinnost neporušili a podali návrh na prohlášení konkursu, nevstoupila by s nimi poškozená firma do závazkového vztahu a její majetek by se nezmenšil v důsledku neúplného zaplacení ceny za provedené práce. Soud prvního stupně žalobě vyhověl. Odvolací soud rozhodnutí změnil s tím, že žalovaní členové představenstva sice porušili svou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu, poškozené firmě však mohla vzniknout škoda pouze ve výši nákladů, které vynaložila v souvislosti s plněním závazku, tedy jen škoda skutečná, nikoli škoda ve výši sjednané ceny, která zahrnuje i ušlý zisk. Nakonec se věcí zabýval Nejvyšší soud České republiky. Ten dal za pravdu soudu prvního stupně. Uzavřel věc s tím, že žalovaní manažeři skutečně odpovídají za opožděně podaný návrh na prohlášení konkursu a musí osobně zaplatit poškozené firmě 60 000 Kč, tedy rozdíl až do výše skutečně sjednané ceny. [19] Již před přijetím nové právní úpravy tak Nejvyšší soud dovodil, že manažeři odpovídají věřitelům za škodu, kterou způsobí tím, že podají opožděně dlužnický návrh a naznačil též způsob výpočtu výše škody. Základní princip spočívá v tom, že manažer je povinen nahradit škodu ve výši dluhu, který již nelze uhradit z firemních prostředků.[20] Dnes je již pravidlo „neplatí firma, platí manažer“ obsaženo přímo v zákoně.[21] Lze očekávat, že se jím budou soudy řídit. Jak již bylo uvedeno, protikrizová novela insolvenčního zákona dočasně pozastavila povinnost manažerů podat insolvenční návrh v případě skrytého firemního úpadku (předlužení). Chyběla zde dočasně možnost požadovat náhradní plnění po managementu firmy. Pokud však manažer nepodá insolvenční návrh po 1. lednu 2012, odpovídá věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou jim tím způsobí a musí jim zaplatit to, co již není schopna zaplatit firma. Zákon dnes přímo stanoví, že škoda nebo jiná újma, za kterou odpovídá manažer, bude vyčíslena jako rozdíl mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky věřitele a částkou kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky skutečně obdržel.[22] Důkazní břemeno o okolnostech, které by případně takovou odpovědnost vylučovaly, přesunul zákon na manažera.[23] Ten důkazní břemeno neunese, pokud neprokáže nade vší pochybnost, že jednal s péčí řádného hospodáře a v mezích rozumného podnikatelského rizika. Situací, kdy management uzavírá smlouvy v době, kdy je již firma v úpadku, se nedávno zabývaly též trestní soudy. Dovodily trestní odpovědnost jediného jednatele a společníka firmy za to, že od jiné firmy a k její škodě na základě předchozích objednávek odebral řezivo v celkové hodnotě 750 000 Kč a faktury za ně vystavené a splatné nezaplatil, ač musel být přinejmenším srozuměn s tím, že s ohledem na značné předlužení své firmy, které dodavateli zamlčel, nebude schopen za ně zaplatit. Nejvyšší soud České republiky případ kvalifikoval jako úpadkový trestný čin zvýhodňování věřitele, když jednatel firmy platil jen některým věřitelům a jiným ne.[24] Dovodil, že podstata trestného činu zvýhodňování věřitele spočívá v tom, že některým z věřitelů se dostane v rozhodném období od dlužníka na úkor ostatních věřitelů více, než by odpovídalo zásadě poměrného a rovnoměrného uspokojení všech věřitelů.[25] Z toho plyne jednoznačné poselství, že částečné plnění závazků věřitelům nebo plnění jen některým věřitelům není možné jinak než v insolvenčním řízení, podle pravidel, která stanoví insolvenční zákon.[26] Při opožděném podání insolvenčního návrhu v případě skrytého firemního úpadku (předlužení) se mohou manažeři dopustit zejména trestného činu zvýhodnění věřitele. Nový trestní zákoník totiž rozšířil dosah této skutkové podstaty tak, že se vztahuje na jakýkoli úpadkový stav firmy, tedy i na její předlužení. V jednotlivých konkrétních situacích ale přicházejí v úvahu i některé další úpadkové delikty, včetně trestného činu poškození věřitele a způsobení úpadku[27] jakož i trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění.[28] Odpovědnost za řádný návrh Zákon výslovně stanoví, že povinnost podat insolvenční návrh není splněna, bylo-li řízení o insolvenčním návrhu vinou navrhovatele zastaveno nebo byl-li jeho insolvenční návrh odmítnut. Tak končí v praxi zhruba polovina všech insolvenčních návrhů.[29] V případě vadného návrhu jen marně běží čas a narůstá riziko civilní i trestní odpovědnosti manažerů. První fáze insolvenčního řízení, která počíná běžet podáním insolvenčního návrhu a končí rozhodnutím o něm, je postavena na principech sporného řízení. Insolvenční návrh je žalobou svého druhu. Soud nezjišťuje z vlastní iniciativy skutečný stav věci. Zabývá se jen tvrzeními a důkazními návrhy, které jsou obsaženy v insolvenčním návrhu. Rozhoduje na základě stavu, který mu navrhovatel popíše a prokáže, nikoli na základě skutečného stavu. Skutečný stav firmy soud nezná (není vševědoucí). Navrhovatel proto nese odpovědnost za to, že jeho tvrzení v insolvenčním návrhu jsou úplná a že jejich pravdivost osvědčí v potřebném rozsahu navrženými důkazy. To platí, i když dlužník podává návrh sám na sebe a nikdo mu neodporuje.[30] Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, soud odmítne, aniž by dlužníka vyzýval k odstranění vad návrhu.[31] Neplatí zde obecné pravidlo, že soud vyzývá navrhovatele k odstranění vad podání.[32] Aby byla v případě firemního úpadku vyloučena osobní odpovědnost manažera, musí podat nejen včasný, ale i řádný insolvenční návrh. Právní teorie odhadovala v souvislosti s novým insolvenčním zákonem, že „bude podíl dlužnických návrhů u korporačních dlužníků dále vzrůstat, a to mimo jiné i v souvislosti s tím, jak si jejich management začne být vědom rizika potenciálně zdrcující civilní odpovědnosti za škodu způsobenou průtahy v zahájení insolvenčního řízení.“ [33] Protikrizová novela odsunula nová pravidla až na den 1. ledna 2012. Tímto dnem manažeři firem neodvolatelně ztrácejí čas na další přípravu a vstupují z cvičiště na bojiště. Chybný postup pro ně znamená tvrdou osobní odpovědnost. Nové poměry představují výzvu také pro advokáty, kteří se budou nacházet na straně firemních věřitelů, dlužníků anebo jejich manažerů. Přeji všem, aby situaci úspěšně zvládli. [1] Viz statistiky na >> zde. Statistiky Ministerstva spravedlnosti udávají vysoký podíl dlužnických insolvenčních návrhů oproti návrhům věřitelů. Odhlédneme-li od návrhů fyzických osob, spojených s oddlužením, v roce 2010 bylo podáno 60 % (3 629) dlužnických a jen 40 % (2405) věřitelských návrhů. V prvním pololetí roku 2011 bylo podáno 49 % (1573) dlužnických a 51 % (1641) věřitelských návrhů. Hlavní problém nespočívá v tom, že dlužníci na sebe nepodávají insolvenční návrhy ale v tom, že je podávají opožděně. [2] Fyzické osoby – podnikatelé a právnické osoby jsou v tomto článku pro zjednodušení označovány souhrnně jako „firmy“. [3] Viz § 3 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. [4] Viz § 3 odst. 3 insolvenčního zákona. [5] Pro usnadnění hodnocení, zda je firma v úpadku ve formě platební neschopnosti, insolvenční zákon (§ 3 odst. 2) zavedl dokonce několik právních domněnek platební neschopnosti. [6] Vnější odpovědnost přímo vůči věřitelům se týká osob, které jednají za firmu navenek. Obecně upravuje jednání za firmu § 13 obchodního zákoníku (ObchZ). Jednání za akciovou společnost upravuje § 191 ObchZ, jednání za společnost s ručením omezeným § 133 ObchZ, jednání za veřejnou obchodní společnost § 81 ObchZ a jednání za komanditní společnost § 101 ObchZ. Vnější odpovědnost nese také likvidátor právnické osoby. [7] Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 2683/2008 [8] Vnitřní odpovědnost dovnitř firmy mohou nést osoby zmocněné či pověřené k výkonu činnosti, a to v rámci své pravomoci. Půjde o generální ředitele, finanční ředitele, vedoucí odštěpných závodů, prokuristy, vedoucí ekonomických útvarů apod. [9] Nejvyšší soud České republiky to dovodil v rozhodnutí vydaném pod sp.zn. 5 Tdo 166/2009 v souvislosti s naplněním skutkové podstaty trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění dle § 125 trestního zákona (dnes zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění dle § 254 nového trestního zákoníku); dalším trestněprávním aspektům odpovědnosti jednajících osob se věnují rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 5 Tdo 679/2008 a 5 Tdo 95/2008. [10] Viz kupř. rozhodnutí publikované v zelené Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 36/2010 [11] Novela byla provedena zákonem č. 217/2009 Sb., kterým byl změněn nový insolvenční zákon, účinný od 1.1.2008 a některé další související předpisy. [12] Viz rozhodnutí publikované v zelené Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 41/2010. [13] Zkreslují ji účetní odpisy a podobně. [14] Skutečná tržní cena majetku se zjistí až jeho prodejem. Bude zpravidla jiná u běžného prodeje a v krizovém prodeji. Odpovědnost manažera může být založena již tím, že k prodeji aktiv nedojde včas, ale až v tísni, vyvolané úpadkem firmy. [15] Déle nežli insolvenční právo zná institut předlužení občanský soudní řád z řízení o dědictví. Zde lze zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 3183/2007 ze dne 29.4.2009, v němž bylo judikováno, že ani závěr činěný soudem v řízení o dědictví ve smyslu ustanovení § 175o občanského soudního řádu o obecné ceně majetku zůstavitele, výši dluhu a čisté hodnotě dědictví, případně výši předlužení dědictví, není definitivním závěrem o rozsahu a hodnotě zůstavitelova majetku předurčujícím odpovědnost dědiců za zůstavitelovy dluhy (§ 470 občanského zákoníku). Závazné posouzení této hodnoty lze očekávat až v nalézacím soudním řízení. [16] Viz § 3 odst. 3 in fine insolvenčního zákona; další správu majetku nebo další provoz podniku jako faktor, který lze zohlednit v rámci úvahy o předlužení firmy zpravidla vylučuje vstup firmy do likvidace. [17] Viz § 98 odst. 1in fine insolvenčního zákona ve znění účinném od 1.1.2012. Jde o situaci, kdy se při zpeněžování aktiv firmy v exekuci ukáže, že hodnota aktiv je nižší než hodnota závazků. [18] Obě ceny jsou pro zjednodušení upraveny (řádově však odpovídají uváděnému případu). [19] Viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 1481/2009 ze dne 21.7.2010. [20] Také v rozsudku vydaném dne 20.10.2009 pod sp.zn. 29 Cdo 4824/2007 Nejvyšší soud dovodil, že vznikla-li věřiteli pohledávka až v době, během níž byl statutární orgán společnosti či jeho člen v prodlení se splněním povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu, škodou je rozdíl mezi tím, co společnosti jakožto dlužníku zbývá věřiteli splnit, a částkou, již věřitel posléze obdržel v konkursu na úhradu této pohledávky. [21] § 99 odst. 1 insolvenčního zákona [22] § 99 odst. 2 insolvenčního zákona [23] § 99 odst. 3 insolvenčního zákona [24] Trestný čin zvýhodňování věřitele podle § 256a trestního zákona ve znění účinném do 31.12.2009, od 1.1.2010 jde o trestný čin zvýhodnění věřitele podle § 223 trestního zákoníku [25] Rozhodnutí Nejvyššího soudu vydané pod sp.zn. 5 Tdo 658/2010. Co se týče výše způsobené škody, Nejvyšší soud konstatoval, že je třeba v trestním řízení zjistit, kteří věřitelé patří do kategorie zvýhodněných a kteří do kategorie poškozených, musí být zjištěn rozsah uhrazených pohledávek za celé posuzované období a z toho vyplyne, kdo a v jakém rozsahu byl jako věřitel zvýhodněn a kdo poškozen. [26] Výjimku z tohoto pravidla představuje dohoda věřitelů a restrukturalizace jejich pohledávek, která přivodí zánik předlužení a obnoví platební schopnost firmy. [27] Jednotlivými úpadkovými trestnými činy podle nového trestního zákoníku se podrobně zabývají autoři JUDr. František Púry a Doc. JUDr. Josef Kuchta, CSc. v článku Postih úpadkových deliktů podle nového trestního zákoníku s přihlédnutím k úpravě přípustného rizika, Bulletin Advokacie 9/2011, s. 13 a násl. [28] Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 5 Tdo 166/2009 (ve vazbě na novou úpravu) [29] Viz statistiky na adrese:>>> zde . [30] S ohledem na dané téma není rozebírán insolvenční návrh, který podává na dlužníka věřitel. Tam platí nejen, co je uvedeno, ale i to, že soud hodnotí tvrzení a důkazy obou stran řízení a dokazování probíhá v širším rozsahu. V případě, že se dlužník brání insolvenčnímu návrhu věřitele, jde o typický soudní spor, tedy o bitvu s přesnými pravidly, v níž je třeba včas kvalifikovaně útočit nebo se včas kvalifikovaně bránit. Soud nezjišťuje a nesmí zjišťovat z vlastní iniciativy skutečný stav věci. Zabývá se jen tvrzeními a důkazními návrhy stran sporu a je povinen rozhodovat na základě prokázaného, nikoli skutečného stavu věci. Kvalifikovaný postup a volba vhodné strategie ovlivňuje výrazně rozhodnutí soudu. [31] Viz § 128 odst. 1, zejména věta druhá insolvenčního zákona. [32] Dle § 128 odst. 2 ve vazbě na § 128 odst. 1 insolvenčního zákona může soud vyzvat navrhovatele k odstranění vad a určit lhůtu k doplnění návrhu jen pokud se vady netýkají přímo tvrzení a důkazních návrhů ale pouze příloh návrhu. [33] RICHTER, T. Insolvenční právo. 1. vyd. Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008, s. 206 a 207

http://www.eurlex.cz/dokument.aspx?celex=32016R0024

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 24/2016/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií. PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/24 ze dne 8. ledna 2016, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz podzemnice olejné z Brazílie, Capsicum annuum a muškátového oříšku z Indie a muškátového oříšku z Indonésie a mění nařízení (ES) č. 669/2009 a (EU) č. 884/2014 Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 (3) stanoví zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu uvedených v příloze I uvedeného nařízení. Podzemnice olejná z Brazílie a Capsicum annuum a muškátový oříšek z Indie již takovým zesíleným úředním kontrolám podléhají od ledna 2010, pokud jde o přítomnost aflatoxinů. Od července 2012 podléhá zesíleným úředním kontrolám, pokud jde aflatoxiny, rovněž muškátový oříšek z Indonésie. Výsledky úředních kontrol prováděných členskými státy podle nařízení (ES) č. 669/2009 u uvedených komodit svědčí o přetrvávající vysoké četnosti případů nedodržení maximálních limitů aflatoxinů. Tyto výsledky dokazují, že dovoz uvedených potravin a krmiv představuje riziko pro zdraví zvířat a lidí. Ani po několika letech zvýšené četnosti kontrol na hranicích Unie nedošlo ke zlepšení situace. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014 (4) stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny. V zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat v Unii je nutné s ohledem na příslušné potraviny a krmiva z Brazílie, Indie a Indonésie stanovit další záruky. Ke všem zásilkám podzemnice olejné z Brazílie, Capsicum annuum z Indie a muškátového oříšku z Indie a Indonésie by mělo být přiloženo osvědčení o zdravotní nezávadnosti potvrzující, že z produktů byly odebrány vzorky, které byly analyzovány na přítomnost aflatoxinů, a že produkty byly shledány jako vyhovující právním předpisům Unie. Výsledky analytických zkoušek by měly být připojeny k osvědčení. Vedle osvobození zásilek určených pro soukromé osoby k osobní spotřebě a použití je rovněž namístě vyjmout velmi malé zásilky některých krmiv a potravin, a sice zásilky nepřesahující 20 kg používané například pro obchodní výstavy nebo zasílané jako obchodní vzorky. Požadavek, aby k takovým zásilkám bylo přiloženo osvědčení o zdravotní nezávadnosti s připojenými výsledky analytických zkoušek, není úměrný nízké míře rizika těchto zásilek pro veřejné zdraví. Turecké a íránské orgány informovaly Komisi o změně příslušného orgánu, jehož zplnomocněný zástupce je oprávněn podepisovat osvědčení o zdravotní nezávadnosti. Brazilský orgán je rovněž příslušný pro krmiva. Tyto změny by proto měly být odpovídajícím způsobem začleněny. Za účelem snížení neopodstatněné administrativní zátěže je vhodné stanovit, že v případě, kdy zásilku tvoří balení obsahující několik malých balení/jednotek, není nutné, aby identifikační číslo zásilky bylo uvedeno na každém jednotlivém balení v zásilce, ale postačí, když bude na balení, v němž jsou tato malá balení/jednotky obsažena. Vzhledem k zaznamenaným problémům je vhodné výslovně uvést, že položky společného vstupního dokladu související s uspokojivými výsledky kontroly dokladů musí být vyplněny před tím, než je povolen přesun zásilky na určené místo dovozu. Nařízení (ES) č. 669/2009 se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení. v čl. 1 odst. 1 se doplňují nová písmena i), j) a k), která znějí: podzemnice olejná (arašídy) ve skořápce a bez skořápky, arašídové máslo, podzemnice olejná (arašídy) jinak upravená nebo konzervovaná (krmiva a potraviny) pocházející nebo zasílané z Brazílie; Capsicum spp. a muškátový oříšek pocházející nebo zasílané z Indie; muškátový oříšek pocházející nebo zasílaný z Indonésie.“; v čl. 1 odst. 3 se doplňuje nová věta, která zní: „Toto nařízení se nepoužije rovněž na zásilky krmiv a potravin, jejichž hrubá hmotnost nepřesahuje 20 kg.“; Ministerstvo zemědělství, chovu hospodářských zvířat a zásobování potravinami (Ministério da Agricultura, Pecuária e Abastecimento (MAPA)) v případě krmiv a potravin z Brazílie;“; v čl. 5 odst. 2 se písmena d) a e) nahrazují tímto: Ministerstvo zdravotnictví a zdravotnického vzdělávání v případě potravin z Íránu; Generální ředitelství pro potraviny a kontrolu Ministerstva potravin, zemědělství a chovu hospodářských zvířat Turecké republiky v případě potravin z Turecka;“; v čl. 5 odst. 2 se doplňuje nové písmeno i), které zní: Ministerstvo zemědělství v případě potravin z Indonésie.“; v článku 6 se doplňuje nová věta, která zní: „V případě, kdy zásilku tvoří balení obsahující několik malých balení/jednotek, postačuje, že je identifikační číslo zásilky uvedeno na balení, v němž jsou tato malá balení/jednotky obsažena.“; v čl. 9 odst. 4 se první věta nahrazuje tímto: „Příslušný orgán v určeném místě vstupu povolí přesun zásilky do určeného místa dovozu, pokud jsou výsledky kontrol uvedených v odstavci 2 uspokojivé a po vyplnění příslušných položek části II společného vstupního dokladu (II.3, II.5, II.8 a II.9).“; příloha I prováděcího nařízení (EU) č. 884/2014 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení. Zásilky krmiv a potravin uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. i), j) a k), které opustily zemi původu před vstupem tohoto nařízení v platnost, smí být dovezeny do EU, aniž by k nim bylo přiloženo osvědčení o zdravotní nezávadnosti a výsledky odběru vzorků a analýzy. V Bruselu dne 8. ledna 2016. Capsicum annuum, drcené nebo mleté v poslední položce se slova „melounová jádra (Egusi, Citrullus lanatus) a produkty z nich vyrobené“ nahrazují slovy „melounová jádra (Egusi, Citrullus spp.) a produkty z nich vyrobené“; podzemnice olejná (arašídy) ve skořápce podzemnice olejná (arašídy) bez skořápky podzemnice olejná (arašídy) jinak upravená nebo konzervovaná

http://www.sagit.cz/info/sb-anotace-sb19080-516

1. 4. 2019, vybraná ustanovení 27. 3. 2019, 1. 1. 2020, 1. 1. 2021 Daň z přidané hodnoty - viz níže Zákon č. 80/2019 Sb. (dále „novela“) obsahuje celkem 269 bodů změn příslušných ustanovení zákona o DPH (dále též „ZDPH“) a 16 bodů přechodných ustanovení. Změny se promítnou do většiny stávajících ustanovení zákona o DPH. Kromě věcných změn jsou v novele obsaženy i změny, které mají charakter terminologický nebo legislativně technický, resp. jsou provedeny z důvodu nadbytečnosti nebo zdůraznění či zpřesnění stávajícího stavu. V několika málo případech jsou v rámci novely odstraněny i určité nepřesnosti z důvodu sjednání nápravy stávajícího stavu. Novela upravuje i oblasti DPH, do kterých se promítají změny provedené v rámci směrnice Rady (EU) 2017/2455 a směrnice Rady (EU) 2016/2065, v rámci kterých se mění s účinností od 1. 1. 2019 směrnice Rady 206/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále „Směrnice“). Vzhledem k tomu, že změny obsažené v uvedených směrnicích nestihla Česká republika z důvodu prodlevy v legislativním procesu přijmout ve stanoveném termínu, tj. od 1. ledna 2019, jsou osoby povinné k dani oprávněny postupovat podle uvedených směrnic už před 1. dubnem 2019. Novela nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tj. dnem 1. dubna 2019, v případě ZDPH s výjimkou (pozn.: v závorkách jsou uvedena dotčená ustanovení zákona o DPH): ustanovení čl. V bodů 22 (§ 10i), 32 (§ 15 až 15b), 45 (§ 27 odst. 3), 62 (§ 36 odst. 7 a 8) a 262 (§ 101g), která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, tj. dnem 27. března 2019, ustanovení čl. V bodu 237 (§ 101 odst. 4), která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po dni jeho vyhlášení, tj. dnem 1. dubna 2019, ustanovení čl. V bodů 27 [§ 13 odst. 3 písm. c)] a 104 (§ 47 odst. 3), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020, ustanovení čl. V bodů 112 (§ 56a odst. 3) a 238 až 243 (§ 101a), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021. Osoba povinná k dani [§ 2 odst. 1 písm. a) a b) ZDPH] Ve vztahu k osobě povinné k dani se v souladu s příslušnými ustanoveními Směrnice nahrazuje dosavadní formulace „v rámci uskutečňování ekonomických činností“ formulací „která jedná jako taková“. Slovní spojení „která jedná jako taková“ je obsaženo mj. i v § 9 odst. 3 ZDPH, který vymezuje místo plnění při poskytnutí služby. Důvodem změny je zamezení výkladovým problémům při uplatňování DPH v případech, kdy osoba povinná k dani jedná v postavení osoby nepovinné k dani (např. při použití pro osobní spotřebu). Definice úplaty [§ 4 odst. 1 písm. a) ZDPH] Do stávající definice pojmu úplata se v návaznosti na judikaturu Soudního dvora EU doplňuje slovo „přímé“ s cílem zdůraznit nezbytnost existence jednoznačné a přímé vazby mezi plněním a obdrženým protiplněním (úplatou). V rámci novely dochází rovněž k přesunu pojmu dotace k ceně z § 4 odst. 1 písm. k) ZDPH do definice pojmu úplata s tím, že stávající vymezení pojmu dotace k ceně zůstává zachováno beze změny. Nájem [§ 4 odst. 1 písm. g) ZDPH] V rámci novely se kategorie „nájem“ pro účely DPH rozšiřuje o věcná břemena k nemovité věci, pokud jsou naplněny znaky nájmu ve smyslu judikatury Soudního dvora EU. U věcných břemen k nemovité věci se od 1. dubna 2019 aplikuje shodný daňový režim jako u nájmu, tj. režim osvobození od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56a ZDPH s možností volby uplatnění daně při splnění zákonem stanovených podmínek. Uskutečněné plnění [§ 4 odst. 1 písm. n) ZDPH] Novela zavádí nový pojem „uskutečněné plnění“, který zahrnuje dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečněná osobou povinnou k dani za úplatu, bez ohledu na místo plnění. Uskutečněnými plněními jsou pro účely DPH jak plnění uskutečněná s místem plnění v tuzemsku, pro která zákon o DPH používá vyjádření „zdanitelná plnění“ nebo „plnění osvobozená od daně“, tak plnění s místem plnění mimo tuzemsko. Obrat [§ 4a ZDPH] Obecně platí, že do výpočtu obratu se nezahrnuje prodej dlouhodobého majetku. V rámci novely je upřesněno, že pokud prodej dlouhodobého majetku představuje obvyklou ekonomickou činnost osoby povinné k dani, úplata z tohoto uskutečněného plnění se do obratu zahrnuje. Osoba nepovinná k dani [§ 5 odst. 2 ZDPH] Novela vymezuje kategorii osob, které se pro účely DPH nepovažují za osoby povinné k dani. Do této kategorie zákona patří člen skupiny a dále zaměstnanec, nebo jiná osoba při uskutečňování ekonomických činností vyplývajících z pracovněprávního vztahu (§ 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), služebního poměru (např. zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, a zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů) nebo z jiného obdobného vztahu (např. uvolněný člen zastupitelstva). Z důvodové zprávy k novele vyplývá, že u osob v zaměstnaneckém, služebním nebo obdobném poměru je rozhodujícím kritériem pro posouzení statusu osoby nepovinné k dani existence příslušného vztahu a skutečnost, že tyto osoby neuskutečňují ekonomickou činnost samostatně. Ekonomická činnost [§ 5 odst. 3 ZDPH] Novela vymezuje ekonomickou činnost ve vazbě na pravidelné získávání příjmu ve shodě s čl. 9 odst. 1 Směrnice, tj. bez ohledu na skutečnost, zda je v rámci této činnosti dosahováno zisku. Registrace ze zákona v důsledku přeměny [§ 6b ZDPH] Obdobný režim, který zajišťuje kontinuitu aplikace DPH u majetku, pokud dojde ke změně vlastníka, a který se podle dosavadní právní úpravy aplikoval pouze v rámci přeměny obchodních korporací, se bude podle novelizovaného § 6b odst. 2 uplatňovat nově i u ostatních právnických osob, které nejsou obchodními korporacemi (např. spolky, nadace, nadační fondy, ústavy). Místo plnění u digitálních služeb [§ 10i ZDPH] Do zvláštního pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb vysílání a elektronicky poskytovaných služeb (dále jen „digitální služby“) pro osoby nepovinné k dani (§ 10i odst. 3 až 5) se provádí změny v důsledku přijetí směrnice Rady (EU) 2017/2455. Tyto změny představují pro osoby povinné k dani poskytující tyto služby zjednodušení v podobě snížení administrativy, a to v důsledku změny místa plnění u přeshraničních digitálních služeb poskytovaných osobám nepovinným k dani usazeným v EU. Novela zavádí roční limit 10 000 EUR (256 530 Kč). Při poskytnutí služeb, u kterých nedojde k překročení stanoveného limitu, se místo plnění stanoví podle sídla poskytovatele plnění. Místo plnění při pořízení zboží [§ 11 odst. 2 a 3 ZDPH] Novela zpřesňuje znění § 11 odst. 2 (větu první), aby z ní jednoznačně vyplývala povinnost prokázat, že pořízení zboží bylo nejen předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, ale že pořizovatel v tomto členském státě, který je jiný, než ten který vydal daňové identifikační číslo, skutečně splnil povinnost přiznat daň, nebo v případě osvobození splnil povinnost přiznat plnění. Doposud bylo postačující, že předmětné zboží bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. V § 11 odst. 3 se dále zpřesňuje, že pro oprávnění snížit základ daně v tuzemsku je nutné, aby z tohoto pořízení byla v tuzemsku daň skutečně přiznána nebo bylo přiznáno plnění. Leasing [§ 13 odst. 3 písm. c) ZDPH] Přenechání zboží k užití, pokud je ujednáno a ke dni uzavření smlouvy bude zřejmé, že vlastnické právo k užívanému zboží bude za obvyklých okolností převedeno na uživatele, se pro účely zákona o DPH považuje za dodání zboží. Obdobná úprava je provedena v § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH v souvislosti s vymezením dlouhodobého majetku, který je přenechán k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno a ke dni uzavření smlouvy bude zřejmé, že vlastnické právo k užívanému zboží bude za obvyklých okolnosti převedeno na uživatele. Předání zboží do užívání ve smyslu § 13 odst. 3 písm. c) na základě tzv. leasingové smlouvy se s účinností od 1. 1. 2020 považuje za dodání zboží v případě uzavření smlouvy s právem odkupu předmětu leasingu. Doposud se na tyto typy smluv pohlíželo jako na operativní nájem. Podle § 21 odst. 1 písm. c) a § 21 odst. 2 (nemovitá věc) ZDPH se takto dodané zboží považuje za uskutečněné dnem jeho přenechání k užívání a dodavateli zboží vzniká povinnost přiznat daň na výstupu z celé sjednané částky, popř. povinnost přiznat uskutečnění plnění, v případě dodání zboží, které splňuje podmínky pro osvobození od daně (např. dodání nemovité věcí). Z přechodných ustanovení novely (bod 2) vyplývá, že pokud je uzavřena smlouva a současně zboží předáno před účinností novely (tj. před 1. dubnem 2019), postupuje se podle právní úpravy platné do data účinností novely, tj. s rozlišením smluv s právem, resp. s povinností odkupu předmětu leasingu. Nová pravidla pro zacházení s poukazy [§ 15 až 15b ZDPH] V souladu se směrnicí Rady (EU) 2016/1065 se do zákona o DPH promítají změny, pokud jde o zacházení s poukazy. V § 15 odst. 1 se vymezuje poukaz s cílem odlišit tento nástroj (instrument) od platebních prostředků. Nová pravidla pro zacházení s poukazy se nevztahují na tzv. slevové kupóny, které opravňují jejich držitele k získání slevy z ceny nákupu, avšak neposkytují právo takové zboží nebo takovou službu obdržet, a nejsou tudíž pro účely daně z přidané hodnoty poukazem. V nově vloženém § 15a jsou stanovena základní pravidla pro uplatňování daně z přidané hodnoty v případě jednoúčelového poukazu a v § 15b v případě víceúčelového poukazu. GFŘ připravuje informaci k uplatňování DPH u poukazů. Pořízení nového dopravního prostředku neplátcem [§ 19 odst. 6 ZDPH] Prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání, souvisejících daňových dokladů a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku v souvislosti s pořízením nového dopravního prostředku identifikovanou osobou, a to na 25 dnů po skončení zdaňovací období, tj. ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Vymezení dne uskutečnění plnění [§ 21 odst. 4 písm. c) a § 21 odst. 8 ZDPH] V případě služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nájmem (např. služby ostrahy, úklidové, recepční a jiné podobné služby) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné okamžikem, kdy pronajímatel fakticky zjistí skutečnou výši částky, která je následně za poskytnuté služby požadovaná [§ 21 odst. 4 písm. c)]. U služeb poskytovaných dlouhodobě je pro uplatnění fikce pro uskutečnění zdanitelného plnění nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém bylo poskytování předmětného plnění započato, v § 21 odst. 8 doplněna další výjimka, na kterou se aplikace tohoto ustanovení nevztahuje, a to pro kalendářní rok, v němž došlo k přijetí úplaty, ze které plátci vznikla povinnost přiznat daň. Pravidla pro vystavování daňových dokladů [§ 27 odst. 3 ZDPH] Do pravidel pro vystavování daňových dokladů v rámci režimu jednoho správního místa (MOSS) se promítají změny Směrnice v důsledku přijetí směrnice Rady (EU) 2017/2455 s účinností od 1. 1. 2019. Poskytovatelé tzv. digitálních služeb v EU osobám nepovinným k dani, pokud pro odvod DPH v členských státech využívají zvláštní režim jednoho správního místa, budou při vystavování daňových dokladů respektovat pravidla členského státu, ve kterém jsou v režimu jednoho správního místa registrování. Povinnost doručit daňový doklad [§ 28 odst. 8 ZDPH] Novela rozšiřuje povinnosti nepeněžité povahy ve vztahu k daňovým dokladům. Podle novelizovaného § 28 odst. 8 je plátce povinen daňový doklad nejen vystavit, ale i vynaložit úsilí k tomu, aby se daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění, tj. aby byl příjemci plnění doručen, a to ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu. Souhrnný daňový doklad [§ 31b odst. 1 ZDPH] Novelizovaná úprava obsažená v § 31b odst. 1, na rozdíl od současně platné právní úpravy, umožnuje vystavit souhrnný daňový doklad i v případě jednoho zdanitelného plnění, pokud jedna nebo více úplat (záloh) za toto zdanitelné plnění byla přijata před uskutečněním tohoto plnění ve stejném kalendářním měsíci, ve kterém se plnění pro jednu osobu uskutečnilo. I nadále se však možnost vystavit souhrnný daňový doklad nevztahuje na situace, kdy plátce v jednom kalendářním měsíci přijme dvě nebo více úplat a k uskutečnění zdanitelného plnění dojde až v pozdějším měsíci. Vymezení základu daně [§ 36 ZDPH] Novela umožňuje nezahrnovat do základu daně částku vzniklou zaokrouhlením celkové konečné úplaty na celou korunu, pokud byla platba při uskutečnění zdanitelného plnění provedena v hotovosti. Na bezhotovostní úhrady se uvedená změna nevztahuje (§ 36 odst. 5). Základ daně se při výměnném obchodu (směna – nepeněžní forma plnění) určí podle hodnoty vlastního uskutečněného plnění. Tato hodnota se stanoví jako obvyklá cena bez daně za takto dodané zboží nebo poskytnutí služby. V případě úplaty provedené virtuální měnou se jedná o úhradu alternativním platebním prostředkem, který není státem uznanou měnou a u kterého neexistují oficiální směnné kurzy ani reprezentativní měnové trhy v souladu s právními předpisy Evropské unie (§ 36 odst. 6). Základem daně při dodání zboží nebo poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu je částka, kterou za tento poukaz uhradil konečný spotřebitel, popř. hodnota nepeněžitého plnění poskytnutého tímto spotřebitelem (§ 36 odst. 7 a 8). Nově se do § 36 odst. 14 zavádí definice obvyklé ceny pro účely daně z přidané hodnoty. Uvedený pojem se vymezuje zejména pro účely stanovení základu daně. Podle dosavadního znění ustanovení § 36a odst. 3 písm. d) ZDPH jsou osobami, na které se vztahuje úprava obsažená v § 36a odst. 1 ZDPH, mimo jiné i společníci téže společnosti, pokud jsou plátci. Vzhledem k tomu, že ve společnosti mohou být společníky i osoby, které plátci nejsou, vypouští se u společníků podmínka plátcovství tak, aby byl uplatněn stejný režim pro všechny společníky téže společnosti. Výpočet daně [§ 37 ZDPH] Výpočet DPH u dodání zboží a poskytnutí služby tzv. „metodou výpočtu zdola“ se po novele nemění. Pro účely výpočtu daně z částky včetně daně a za použití tzv. „metody výpočtu shora“ je zaveden přesnější způsob výpočtu umožňující dosažení stejné výše daně u výpočtu daně oběma způsoby, které zákon o DPH umožňuje. Při výpočtu daně u dodání zboží a poskytnutí služby má plátce možnost po dobu 6 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti novely (tj. od 1. dubna 2019) postupovat podle dosavadního znění ustanovení § 37 (bod 3 přechodných ustanovení). Pro srovnání provedeme výpočet daně z částky 121 000 Kč včetně DPH způsobem platným do 31. 3. 2019, kdy vypočtená daň z částky 121 000 Kč za použití koeficientu 0,1736 činí 21 005,60 Kč (121 000 x 0,1736 = 21 005,60 Kč). Výše daně vypočtená z částky včetně daně podle novelizovaného § 37 činí 21 000 Kč (121 000 – (121 000:1,21) = 21 000), tzn., že je dosaženo stejného výsledku jako v případě výpočtu DPH metodou zdola z částky bez daně (100 000 x 0,21 = 21 000). Přepočet cizí měny [§ 37a ZDPH] Ustanovení § 37a odst. 1 a 2 jsou upraveny tak, aby bylo zřejmé, jaký kurz se pro účely základu daně podle § 37a použije. V případě, že je základ daně vypočtený podle § 37a odst. 1 kladný, uplatní se kurz pro propočet cizí měny na českou měnu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. V případě záporného rozdílu se použije kurz, který byl uplatněn při přiznání DPH z úplaty přijaté ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Oprava základu daně [§ 42 ZDPH] Nově je vymezeno, že oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně. Den uskutečnění zdanitelného plnění je v rámci novely dále speciálně upraven u reorganizace, a sice při schválení reorganizačního plánu, zrušení rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu nebo přeměně reorganizace v konkurz. Opravu základu daně v případě reorganizace plátce provede podle § 42 odst. 1 písm. f). Novela stanoví přerušení lhůty pro opravu základu daně po dobu soudního nebo rozhodčího řízení. Řízení zakládající stavění běhu lhůty pro opravu základu daně podle § 42 odst. 8 v novelizovaném znění staví i běh lhůty, která započala přede dnem nabytí účinnosti novely (1. dubna 2019); řízení, která započala přede dnem nabytí účinnosti novely, staví běh této lhůty až ode dne nabytí účinnosti novely (bod 5 přechodných ustanovení). Oprava výše daně [§ 43 ZDPH] V rámci novely zůstává zachována povinnost vystavit opravný daňový doklad v případě, že plátce nebo identifikovaná osoba měli povinnost vystavit daňový doklad s tím, že navíc je stanovena povinnost vystavit opravný daňový doklad i v případě, že plátce nebo identifikovaná osoba vystavili daňový doklad, i když neměli povinnost vystavit daňový doklad, a přitom je osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, plátci nebo identifikované osobě dostatečně známa. Opravný daňový doklad [§ 45 odst. 1 písm. k) ZDPH] Do výčtu dalších povinných náležitostí opravného daňového dokladu se doplňuje den, kdy se oprava základu daně považuje jako samostatné zdanitelné plnění za uskutečněné. Oprava základu daně u pohledávky za dlužníky v insolvenci [§ 46 až 46g ZDPH] Nově vložená ustanovení § 46 až 46g nahrazují stávající § 44 ZDPH (oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení). Dosavadní tuzemská právní úprava připouští opravy základu daně (resp. výše daně) při nezaplacení zdanitelného plnění pouze u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení řešeném konkursem. V rámci novely je schválena nová úprava rozšiřující možnosti opravy základu daně i v dalších případech nezaplacení zdanitelného plnění. V souladu se Směrnicí plátci poskytujícímu zdanitelné plnění k datu jeho uskutečnění i nadále vznikne povinnost přiznat daň, současně však jsou definovány situace (resp. oproti stávajícímu § 44 je rozšířen jejich okruh), kdy je poskytnuté plnění považováno s vysokou pravděpodobností za definitivně nezaplacené a stanoven okamžik, kdy z tohoto důvodu dojde ke snížení základu daně. Aby se zamezilo nežádoucímu dopadu rozšíření nové úpravy na ostatní přihlášené věřitele v již zahájených insolvenčních řízeních, jsou nastavena přechodná ustanovení tak, aby se postup podle nové úpravy uplatnil pouze v případě, že k zahájení řízení, jejichž průběh nebo výsledek je podmínkou pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, dojde od účinnosti novely (tj. od 1. dubna 2019). Sazby daně [§ 47 odst. 3 ZDPH] S účinností od 1. 1. 2020 se u tepla a chladu uplatní druhá snížená sazba daně, tj. sazba ve výši 10 %. Definice obytného prostoru [§ 48 odst. 4 ZDPH] Do definice pojmu „obytný prostor“ se doplňuje pojem „byt“, a to jako základní a běžný prostor, který definici obytného prostoru odpovídá. Obdobně jako u rodinného domu a bytového domu se i u obytného prostoru zohledňuje určení pro trvalé bydlení. Počátek běhu lhůty u staveb nevyžadující kolaudační souhlas nebo rozhodnutí [§ 56 odst. 3 ZDPH] Jako počátek běhu lhůty pro stavby nevyžadující kolaudační souhlas nebo rozhodnutí se stanoví den, kdy bylo započato první užívání stavby. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně [§ 51 ZDPH] Do výčtu plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně je zahrnuto rozhlasové a televizní vysílání prováděné provozovateli vysílání ze zákona. Novela se vrací ke znění § 51 před 1. 7. 2017. Od daně je toto plnění osvobozeno podle § 53. Do výčtu výjimek vymezených v § 56a odst. 3 písm. b) ZDPH, na které se osvobození od daně nevztahuje, se doplňují ubytovací služby odpovídající číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 55. V rámci novely je pouze upřesněno, že ubytovací služby nejsou nájmem, u něhož by bylo možné aplikovat osvobození od daně. Omezuje se možnost volby uplatnit daň u nájmu nemovité věci (§ 56a odst. 3 ZDPH) namísto osvobození od daně bez nároku na odpočet daně v případech, kdy předmětem nájmu pro jiného plátce jsou stavby, části staveb, jednotky, právo stavby a pozemek, jejichž součástí jsou plně nebo převážně prostory, které jsou určeny pro trvalé bydlení. Účinnost této změny je od 1. 1. 2021. Podmínky pro osvobození u přepravy zboží [§ 69 odst. 2 ZDPH] Ze znění novelizovaného § 69 vyplývá, že není podstatné, zda hodnota služeb vázaných na dovoz skutečně byla, bude nebo má být zahrnuta do základu daně dovozcem, ale to, zda tato služba vstupuje do základu daně podle zákona. Poskytovatel služby ve vazbě na uplatnění osvobození od daně nemusí spoléhat, zda dovozce službu skutečně do základu daně zahrne. Osvobození podle § 69 odst. 2 písm. b) se vztahuje na služby přímo vázané na dovoz zboží, které je dočasně uskladněno nebo propuštěno do celního režimu podle § 12 odst. 2 písm. b) ZDPH. Na tyto služby se nevztahuje osvobození podle § 69 odst. 2 písm. a). Do data účinnosti novely (1. dubna 2019) postupovali plátci podle „Informace o uplatňování zákona o DPH u služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží“ uveřejněné na internetových stránkách Finanční správy ČR. Oprava odpočtu daně [§ 74 ZDPH] Do pravidel pro opravu odpočtu daně se promítají formulační úpravy navazující na změny v ustanoveních, která se týkají opravy základu daně a daňových dokladů, a doplňují se některá opatření v souvislosti s novými pravidly pro uplatňování daně z přidané hodnoty u poukazů. Podle novelizovaného § 74 odst. 1 se postupuje v případě, že oprava základu daně má za následek snížení původně uplatněného odpočtu daně. V textu tohoto odstavce se promítají legislativně technické změny provedené v § 42 ZDPH a navazující na skutečnost, že nově bude upravena jen oprava základu daně, nikoliv již samotná oprava výše daně, která bude odvislá od provedené opravy základu daně. V nově doplněném odstavci 3 do § 74 je stanovena povinnost provést opravu odpočtu daně uplatněného z titulu přijatého jednoúčelového poukazu, který plátce nevyčerpá ani nepřevede. Do pravidla, které ukládá plátci povinnost provést opravu odpočtu daně uplatněného z titulu poskytnuté zálohy (úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění) na zdanitelné plnění, které se neuskutečnilo, přičemž tato úplata nebyla vrácena ani použita na úhradu jiného plnění, se doplňuje lhůta. Délka lhůty pro povinnost provést opravu odpočtu daně v tomto případě činí 3 roky a na rozdíl od obecné lhůty počíná tato lhůta běžet až od konce zdaňovacího období, ve kterém plátce mohl nárok na původní odpočet daně z poskytnuté zálohy uplatnit nejdříve, tj. odvíjí se od okamžiku vymezeného v § 73 odst. 2 ZDPH. Uplynutím této doby povinnost provést opravu uplatněného nároku na odpočet daně zaniká. V návaznosti na nová pravidla pro uplatňování daně na jednoúčelové poukazy se doplňuje povinnost provést opravu odpočtu daně uplatněného z převedeného jednoúčelového poukazu, který plátce sám nevyčerpá ani následně nepřevede. Z věcného hlediska jde o obdobu povinnosti provést opravu odpočtu daně uplatněného z poskytnuté zálohy na neuskutečněné zdanitelné plnění, která je již obsažena v § 74 odst. 2. Rovněž na povinnost opravy nároku na odpočet daně v případě nevyčerpaného jednoúčelového poukazu se vztahuje lhůta 3 let, která počíná běžet od konce zdaňovacího období, ve kterém plátce mohl nárok na původní odpočet daně uplatnit nejdříve, a uplynutím této doby povinnost provést opravu odpočtu daně zaniká. Plátce je povinen podle § 74 odst. 4 opravit odpočet daně za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti, které podle § 74 odst. 1 až 3 zakládají povinnost opravu provést. Podle novelizovaného § 74 odst. 6 je plátce oprávněn opravit původně uplatněný odpočet daně v důsledku opravy základu daně, která má za následek zvýšení odpočtu daně. Plátce je oprávněn nárok na zvýšení odpočtu daně uplatnit, pokud skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně nastaly v zákonné lhůtě pro tuto opravu. Opravu odpočtu daně může plátce provést nedříve za zdaňovací období, ve kterém mu byl doručen příslušný opravný daňový doklad. Délka lhůty pro možnost provést opravu odpočtu daně činí 3 roky a lhůta počíná běžet od konce zdaňovacího období, ve kterém se podle § 42 odst. 3 ZDPH oprava základu daně považuje za uskutečněné samostatné zdanitelné plnění. Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky [§ 74a ZDPH] V návaznosti na nově vložené § 46 až 46g ZDPH (oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky) je do zákona o DPH zařazen nový § 74a, který upravuje opravu odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky. Poměrný odpočet daně [§ 75 ZDPH] V rámci novely došlo k vypuštění veškerých změn, které byly provedeny s účinností od 1. 7. 2017 zákonem č. 170/2017 Sb. se zaměřením na provozovatele rozhlasového a televizního vysílání. Pojem rozhlasové a televizní vysílání zahrnuje i rozhlasové a televizní vysílání poskytované v reálném čase prostřednictvím sítě Internet. V § 75 odstavci 1 ZDPH, ve kterém se stanoví základní zásada pro výpočet nároku na odpočet daně v poměrné výši, se zohledňují formulační úpravy, jejichž záměrem je zpřesnit a sjednotit terminologii používanou v zákoně o DPH. Navazují na zpřesnění některých pojmů, například „ekonomická činnost“ nebo „úplata“, a na zavedení nového pojmu „uskutečněná plnění“ [§ 4 odst. 1 písm. n) ZDPH]. Z celkového nároku na odpočet daně se vylučuje podíl použití přijatého zdanitelného plnění připadající na činnosti financované různými příspěvky, dotacemi či poplatky, u nichž získaný příjem za uskutečňování těchto činností nesplňuje vymezení „úplaty“. Pod tyto příspěvky spadají například dotace a příspěvky na provoz či na výzkum, bez přímé vazby na konkrétní uskutečněné plnění na výstupu, nebo bez souvislosti s plátcem uskutečňovanými plněními. Z nároku na odpočet daně se i nadále vyjímá podíl použití pro soukromé účely (osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců). Poměrně významnou věcnou změnu představuje omezení rozsahu výjimky, podle které má plátce možnost u obchodního majetku, který používá zčásti také pro jiné účely, uplatnit si plný nárok na odpočet daně a použití pro tyto jiné účely průběžně zdaňovat. Pravidla pro výpočet koeficientu [§ 76 odst. 4 písm. a) ZDPH] Do pravidel pro výpočet koeficientu nároku na odpočet daně v krácené výši se promítá zásada, podle které pokud má prodej dlouhodobého majetku povahu běžné činnosti, kterou daná osoba povinná k dani provádí v rámci výkonu svého podnikání a pravidelně, musí být obrat dosahovaný z těchto prodejů zohledněn do výpočtu koeficientu pro účely nároku na odpočet daně. Pravidla pro stanovení zálohového koeficientu [§ 76 odst. 6 ZDPH] Do pravidel pro stanovení zálohového koeficientu se doplňuje pravidlo pro situaci, kdy po skončení kalendářního roku není vyměřená daň za některé ze zdaňovacích období tohoto roku a v důsledku toho nejsou známy potřebné údaje pro vypořádání odpočtu daně za všechna zdaňovací období tohoto roku, a není tak vyměřena daň ani za poslední zdaňovací období tohoto roku. Korekce odpočtu u opravy na nemovité věci [§ 78da ZDPH] V rámci novely se v § 78da doplňuje specifické řešení pro korekci původně uplatněného nároku na odpočet daně u opravy na nemovité věci za určitých okolností. Úprava odpočtu daně se vztahuje na významnou opravu nemovité věci, pokud daná nemovitá věc je v určité lhůtě po dokončení této opravy následně dodána. Významnou opravou se pro účely DPH rozumí oprava podle účetních předpisů, pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně přesáhla částku 200 000 Kč. V případě, že byla významná oprava podle § 78da započata přede dnem nabytí účinnosti novely (1. dubna 2019) a dokončena po dni nabytí účinnosti novely, může plátce postupovat podle § 78da ZDPH ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti novely (bod 6 přechodných ustanovení). Nárok na odpočet daně při registraci [§ 79 ZDPH] Novelizovaný § 79 umožní osobě povinné k dani uplatnit nárok na odpočet daně u dlouhodobého majetku pořizovaného v období 5 let přede dnem, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem. První podmínkou pro využití tohoto ustanovení je, že přijatá zdanitelná plnění (dílčí plnění) jsou součástí pořizované investice (dlouhodobého majetku) do doby, než byl tento dlouhodobý majetek uveden do užívání. Další podmínkou je, že v období 12 po sobě jdoucích měsíců před tím, než se osoba povinná k dani stala plátcem, byl uveden tento dlouhodobý majetek do užívání (musí být provozuschopné a musí splňovat bezpečnostní, ekologické, hygienické, požární a příp. jiné předpisy). Snížení odpočtu daně při zrušení registrace [§ 79a odst. 3 ZDPH] Novela stanoví povinnost snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně alespoň ve výši 2 100 Kč, pokud byl majetek pořízen v období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace a kalendářní měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace, a to o poměrnou část výše uplatněného odpočtu za období, po které daný majetek nebyl v obchodním majetku plátce. Plátci tak bude zachován odpočet daně za období, v němž byl majetek v jeho obchodním majetku a mohl jej tak používat k uskutečňování ekonomických činností. Předmětná úprava se týká drobného majetku „v používání“ (tedy vydaného do spotřeby), nakoupeného v období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace a kalendářní měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace. Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce [§ 92a ZDPH] Do ustanovení § 92a se promítá doposud uplatňovaná správní praxe, kdy se u plnění, která budou příjemcem použita pro činnosti jako je například výkon veřejné správy, režim přenesení daňové povinnosti nepoužije. Použití režimu přenesení daňové povinnosti závisí na tom, zda příjemce plnění jedná či nejedná (nevystupuje) jako osoba povinná k dani ke dni přijetí úplaty, pokud k němu došlo dříve, než bylo uskutečněno plnění nebo ke dni uskutečnění plnění, pokud nebyla dříve přijata úplata. Pokud příjemce plnění je plátcem a zároveň nejedná v okamžiku zaplacení zálohy či přijetí zdanitelného plnění jako osoba povinná k dani, musí tuto skutečnost oznámit poskytovateli plnění, a to buď tím, že mu neposkytne svoje daňové identifikační číslo, nebo mu tuto skutečnost oznámí jiným vhodným způsobem. Pokud příjemce plnění nejedná v daném okamžiku jako osoba povinná k dani, režim přenesení se již dále nepoužije. Doplňuje se úprava umožňující použití právní fikce režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce, pokud má příjemce plnění důvodně za to, že zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti. Právní fikci však nebude možné v praxi využít, pokud se zdanitelné plnění zjevně odchyluje od plnění, která do režimu přenesení daňové povinnosti spadají, tzn. v situaci, kdy nejsou pochybnosti o tom, že se režim přenesení daňové povinnosti nepoužije. Elektronická forma podání [§ 101a ZDPH] Stávající znění zákona o DPH neupravuje ve vztahu k identifikovaným osobám, na rozdíl od plátců, povinnost podávat stanovená podání elektronickou formou. Zatímco souhrnné hlášení lze dle stávajícího § 101a odst. 2 písm. a) podat pouze elektronicky, ostatní podání může identifikovaná osoba podat jak elektronicky, tak i v papírové podobě (v papírově podobě tehdy, pokud identifikovaná osoba nemá zpřístupněnu datovou schránku nebo nemá zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem). Povinnost činit podání elektronickou formou ve stejném rozsahu, jak je stanovena pro plátce, se novelou rozšiřuje i na identifikované osoby, avšak s účinností od 1. 1. 2021. Pokuta za nesplnění povinností spojených s kontrolním hlášením [§ 101h odst. 3 ZDPH] V případech, kdy plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daně z přidané hodnoty způsobem, který nelze postihnout uložením pokuty podle § 101h odst. 1 a 2, nelze takové jednání podle dosavadní právní úpravy postihnout ani pokutou podle § 101h odst. 3, protože není splněna základní podmínka pro její uložení (tj. předchozí uložení pokuty podle ustanovení § 101h odst. 1 nebo 2). Novelizovaný § 101h odst. 3 otevírá správci daně prostor pro uložení pokuty až do výše 500 000 Kč, pokud plátce nesplněním povinností spojených s kontrolním hlášením závažně ztěžují nebo maří správu daně. Časový nesoulad zdaňovacího období [§ 104 ZDPH] Ustanovení § 104, které upravuje nesprávné uvedení daně za jiné zdaňovací období, se upřesňuje tak, aby došlo ke zpřehlednění a vyjasnění stávajícího textu ustanovení vzhledem k tomu, že současná úprava činí v praxi problémy. Ze sousloví „v tomto zdaňovacím období“ není zcela zřejmé, k jakému období se váže, zda ke zdaňovacímu období, do kterého plátce chybně skutečnosti uvedl, nebo ke zdaňovacímu období, kam tyto skutečnosti patří. Osoby povinné přiznat a zaplatit daň [§ 108 ZDPH] Mění se struktura a uspořádání ustanovení § 108 (obdobně jako je ve Směrnici) tak, aby bylo jednoznačně zřejmé, že povinnost přiznat daň má osoba, která dané plnění uskutečnila, je-li plátcem, s výjimkou případů, kdy daň odvádí jiná osoba (viz článek 193 Směrnice). Dalším cílem je zpřehlednit a vyjasnit hierarchii jednotlivých pravidel, kdy povinnost přiznat daň má jiná osoba než poskytovatel zdanitelného plnění. Touto úpravou k žádné věcné změně nedochází. Další anotace zákona č. 80/2019 Sb. najdete v těchto tématech edice ÚZ: Insolvence, Exekuční řád, Veřejné dražby, Daně z příjmů, evidence tržeb, Hazardní hry, daň z hazardních her, Spotřební daně, líh, energetické daně, Celní předpisy, Daňový řád, finanční správa, daňové poradenství, finanční správa, platby v hotovosti

https://www.obecdolnivestonice.cz/urad/ostatni/povinne-informace/

Povinné informace - Ostatní - Úřad - Obec Dolní Věstonice cz - Úřad - Ostatní - Povinné informace Obec Dolní Věstonice vznikla jako územní samosprávná jednotka v souladu s § 1 a § 2 zákona č. 367/1990 Sb. o obcích a dle § 4 tohoto zákona vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, tedy je právnickou osobou ve smyslu § 18 odst. 2 písm. c/ zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, a to právnickou osobou s plnou právní subjektivitou. Posláním subjektu Obec Dolní Věstonice je zajištění veřejné správy na svém území, případně výkon státní správy v územním obvodu, za podmínek stanovených zákony (zejména hlava sedmá Ústavy ČR a § 35-66 zák. č. 128/2000 Sb v platném znění o obcích). Obec Dolní Věstonice má volené Zastupitelstvo obce, starostu a místostarostu. Zastupitelstvo obce zřídilo výbory finanční a kontrolní. ID DS: 27wbep3 Pondělí: 8.00 - 12.00, 12.30 - 17.00 Středa: 8.00 - 12.00, 12.30 - 17.00 Číslo účtu: 6821651/0100 Banka: Komerční banka Břeclav Identifikační číslo organizace (IČ): 00283134 Daňové identifikační číslo (DIČ): CZ00283134 14. 1. Přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž Obec Dolní Věstonice jedná: Obec Dolní Věstonice je oprávněno žádat v souvislosti s poskytováním informací úhradu ve výši nákladů spojených s vyhledáváním informací, pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací, může rovněž podmínit vydání informací zaplacením úhrady nebo zálohy. Jméno: Mikulovsko, dobrovolný svazek obcí - Jozef Pavlík Ulice/č.p.: Hlavní 113 PSČ, město(obec): 69181, Březí Telefon: 606803463

https://www.sagit.cz/info/sb20238

ZÁKON ze dne 29. dubna 2020, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Předpis č. 238/2020 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2020, částka 88, ze dne 12. 5. 2020 Legislativní proces: sněmovní tisk 582 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (time-share), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a výměně. „a) 500 000 Kč za přestupek podle odstavce 14,“. V § 44a zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 227/ /2013 Sb. a zákona č. 258/2016 Sb., se odstavce 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 9h a 9i zrušují.

https://mu.kutnahora.cz/mu/27-brezna-2019

27. března 2019, Kutná Hora - městský informační portál Home » Městský úřad » Samospráva » Rada » Usnesení RM » 2019 » 27. března 2019 Rada města Kutné Hory přijala na svém zasedání dne 27.března 2019 Usnesení č. 246/19 ke jmenování členů komisí RM - paní Kamilu Drtilovou členkou školské komise - pana Jiřího Janatu členem komise pro cestovní ruch a komise pro strategické plánování a rozvoj města Zodpovídá : E. Hnátková Termín : 31.03.19 Usnesení č. 247/19 ke jmenování ředitelky PO Průvodcovská služba paní Ing. Andreu Kapounkovou do funkce ředitelky příspěvkové organizace Průvodcovská služba Kutná Hora, IČ: 07225806, se sídlem Havlíčkovo náměstí 552/1, 284 01 Kutná Hora s účinností od 27. 3. 2019. Zodpovídá : Mgr. Bc. S. Doušová Termín : 27.03.19 Usnesení č. 248/19 k podpoře utkání KNBL a mládežnického basketbalu v Kutné Hoře a) s poskytnutím jednorázového příspěvku na pořádání zápasu KNBL mezi Basketbal Nymburk a BK Olomoucko v termínu 27. 3. 2019 ve výši 8 000,- Kč z finanční rezervy sportu pro Basketbalový klub Kutná Hora z.s. dle důvodové zprávy a RO KAN č. 5 Zodpovídá : Ing. M. Bulánková Termín : 27.03.19 Usnesení č. 249/19 k soutěži v aerobiku České gymnastické federace Mistry s Mistry a) s poskytnutím jednorázového příspěvku na pořádání celorepublikové soutěže v aerobiku České gymnastické federace Mistry s Mistry 13. -14. 4. 2019 ve výši 10 000,- Kč z finanční rezervy sportu pro Fit Art Aerobic& Dance Kutná Hora dle důvodové zprávy a RO KAN č. 4 Zodpovídá : Ing. M. Bulánková Termín : 31.03.19 Usnesení č. 250/19 k zápisu komise pro bezpečnost zápis z Komise pro bezpečnost ze dne 12. 3. 2019 Usnesení č. 251/19 k dotaci na SFŽP na Varovný inf. systém obyvatelstva podání žádosti o dotaci na SFŽP na Varovný informační systém obyvatelstva (rozhlas). Usnesení č. 252/19 k rozpočtovému opatření EKO č. 7 - 8 a) předložený návrh na rozpočtové opatření EKO č. 7 - přesun rozpočtových prostředků ve výši 41 126,40 Kč z rozpočtové rezervy na pokrytí odvodu Ministerstvu životního prostředí za projekt "Rybník Vidlák - studie ohroženého území zvláštní povodí" b) předložený návrh na rozpočtové opatření EKO č. 8 - přesun rozpočtových prostředků ve výši 300 000 Kč z rozpočtové rezervy na pokrytí nákladů adventního období roku 2019 Usnesení č. 253/19 k využití sportoviště - Zimní stadion K. Hora (p. Vekrbauer) uzavření smlouvy o využití sportoviště - areálu Zimního stadionu Kutná Hora mezi Městem Kutná Hora jako poskytovatelem a p. Martinem Vekrbauerem, Kutná Hora jako uživatelem za účelem konání závěrečné sportovní akce pozvaných účastníků amatérské hokejové ligy 2018/2019 dne 30.3.2019 za částku ve výši 1 600,- Kč. Zodpovídá : Ing. B. Maternová Termín : 30.03.19 Usnesení č. 254/19 k podání žaloby na vyklizení ubytovací jednotky podání žaloby na vyklizení ubytovací jednotky proti panu Pavlu Semanovi, Kutná Hora, v případě, že nedojde ze strany pana Pavla Semana k vyklizení a předání ubytovací jednotky do 20. 4. 2019. Usnesení č. 255/19 ke zrušení usnesení usnesení č. 619/18 ze dne 5.9.2018 Usnesení č. 256/19 k propachtování pozemku v k. ú. Kutná Hora,(pí Pekárková) zveřejnění záměru propachtovat část pozemku p. č. 672/1 v k.ú. Kutná Hora o výměře cca 233 m2. Zodpovídá : Ing. B. Maternová Termín : 24.04.19 Usnesení č. 257/19 ke Smlouvě o provozování parku U Tří pávů uzavření dodatku ke Smlouvě o provozování nemovitostí ze dne 6.4.2011 týkající se objektu, který je součástí pozemku p.č. 1291/2 a parku U Tří pávů vše v k.ú. Kutná Hora, uzavřené mezi Městem Kutná Hora jako vlastníkem a spol. Kutnohorsko.cz, o.p.s., IČO: 26564921, se sídlem V Zátiší 437, Kutná Hora jako provozovatelem týkající se možnosti krátkodobého poskytnutí prostor na akce nekomerčního charakteru a uzavření parku pro veřejnost na dobu 6 hodin, a to max. třikrát v průběhu kalendářního roku s tím, že provozovatel je oprávněn za poskytnutí prostor účtovat částku ve výši 500,- Kč/hod., která se stane majetkem provozovatele. Usnesení č. 258/19 k nájemní smlouvě - Havlíčkovo nám. 552, KH (p. Boris Buňka) uzavření dodatku k Nájemní smlouvě ze dne 19.8.2005 o nájmu nebytových prostor v budově č.p. 552, Havlíčkovo náměstí, Kutná Hora uzavřené mezi Městem Kutná Hora jako pronajímatelem a panem Borisem Buňkou, IČO 48671444, se sídlem Pod Barborou 31, Kutná Hora jako nájemcem, týkající se stanovení nájemného za rok 2019 na 72.815,- Kč, a poté v následujících letech na 97.087,- Kč za jeden rok trvání nájmu z důvodu revitalizace Vlašského dvora. Usnesení č. 259/19 k PŘ na VZMR "Výměna osobního výtahu U Havírny 921, K. Hora" a) v souladu s ustanovením § 27 a dle § 31 zákona č.134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále: "zákon") zahájení poptávkového řízení vedeného mimo zadávací řízení dle ustanovení § 3 zákona na veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce s názvem: "Výměna osobního výtahu v DPS U Havírny 921, Kutná Hora". 3. Pavel Procházka Jana Řeřábková b) s předloženým návrhem na zaslání písemné výzvy k předložení nabídky a prokázání splnění kvalifikace vybraných firem uvedených. Zodpovídá : Ing. B. Maternová Termín : 30.05.19 Usnesení č. 260/19 k PŘ na výměnu oken a dveří, ubytovna Vítězná 443, K. Hora poptávkové řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce s názvem: "Výměna oken a dveří, ubytovna Vítězná 443, Kutná Hora", z důvodu odstoupení vítěze poptávkového řízení firmy: Setertix Group s.r.o., IČO 28831438, se sídlem Za Pasáží 1609, 530 02 Pardubice, od uzavření smlouvy o dílo. Zodpovídá : Ing. B. Maternová Termín : 15.04.19 Usnesení č. 261/19 k dodatkům - sportovní areál Olympia - SKP Olympia KH a) uzavření dodatku ke Smlouvě o nájmu nemovitých věcí ze dne 13.8.2014 atletického oválu včetně multifunkčních sektorů, které jsou součástí pozemku p.č. 3957/39 v k.ú. Kutná Hora uzavřené mezi Městem Kutná Hora, jako pronajímatelem a Sportovním klubem policie Olympia Kutná Hora z.s., IČO 14803429, se sídlem Střelecká 617, Kutná Hora, jako nájemcem týkající se oprávnění nájemce přenechat do krátkodobého užívání (do 48 hodin) předmět výpůjčky třetí osobě b) uzavření dodatku ke Smlouvě o výpůjčce nemovitých věcí ze dne 13.8.2014 travnatého hřiště, které je součástí pozemku p.č. 3957/39 v k.ú. Kutná Hora uzavřené mezi Městem Kutná Hora, jako půjčitelem a Sportovním klubem policie Olympia Kutná Hora z.s., IČO 14803429, se sídlem Střelecká 617, Kutná Hora, jako vypůjčitelem týkající se oprávnění nájemce přenechat do krátkodobého užívání (do 48 hodin) předmět výpůjčky třetí osobě Usnesení č. 262/19 ke směně pozemků (Město KH x p. Dusbaba, pí Dusbabová, pí Zimová) schválit směnu části pozemků p. č. 673/85 o výměře 3 m2, p. č. 674 o výměře 4 m2, p. č. 3902/2 o výměře 26 m2, p. č. 3785 o výměře 2 m2, vše v k. ú. Kutná Hora ve vlastnictví Města Kutná Hora za části pozemku p. č. 673/90 o celkové výměře 36 m2 v k. ú. Kutná Hora bez doplatku s tím, že obě smluvní strany uhradí polovinu vzniklých nákladů se směnou spojených. Usnesení č. 263/19 ke směně pozemků (Město KH x pí Pekárková, pí Pospíšilová) schválit směnu části pozemků p. č. 673/85 o výměře 9 m2 a p. č. 674 o výměře 1 m2, oba v k. ú. Kutná Hora ve vlastnictví Města Kutná Hora za část pozemku p. č. 673/3 o výměře 9 m2 v k. ú. Kutná Hora bez doplatku s tím, že obě smluvní strany uhradí polovinu vzniklých nákladů se směnou spojených. Usnesení č. 264/19 k věcnému břemeni - ČEZ Distribuce, a.s. - k.ú. Malín zřízení věcného břemene - služebnosti spočívajícího v právu zřídit stavbu zařízení distribuční elektrizační soustavy (IV-12-6024185 Malín, K Malínskému Mostu, č.p 484/1, lok. 30RD - úprava TS, knn) na pozemcích p. č. 531/1 a p. č. 533/1 oba v k. ú. Malín v majetku Města Kutná Hora, včetně práva vstupu za účelem kontroly, oprav a údržby stavby, ve prospěch společnosti ČEZ Distribuce, a.s., IČ 24729035, se sídlem Teplická 874/8, Děčín. Věcné břemeno bude zřízeno na dobu neurčitou za jednorázovou úplatu ve výši 200,- Kč/bm a dále 1.000,- Kč/ks za umístění skříní, vše bez DPH. Usnesení č. 265/19 k PŘ - plynovod a vytápění - Národního odboje č.p. 56 a) v souladu s ustanovením § 27 a dle § 31 zákona č.134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále: "zákon") zahájení poptávkového řízení vedeného mimo zadávací řízení dle ustanovení § 3 zákona na veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce s názvem: "Vnitřní plynovod a vytápění pro 6 bytů v objektu Národního odboje č.p. 56, Kutná Hora". Usnesení č. 266/19 k rozpočtovému opatření OPPŠK č. 4 předložený návrh na rozpočtové opatření OPPŠK č. 4 - přesun částky 24 630,- Kč včetně DPH za zhotovení bronzových nápisových desek před sousoší u Jezuitské koleje v Kutné Hoře z položky neinvestiční 5171 na položku investiční 6121. ekonomickému odboru informovat na nejbližším řádném zasedání Zastupitelstvo města Kutná Hora o schváleném rozpočtovém opatření OPPŠK č. 4 Zodpovídá : Ing. M. Bulánková Termín : 07.05.19 Usnesení č. 267/19 k rozpočtovému opatření OPPŠK č. 5 schválit rozpočtové opatření OPPŠK č. 5 - zapojení zůstatku Fondu regenerace města Kutné Hory z roku 2018 ve výši 588 282,- Kč Usnesení č. 268/19 ke grantům - sport - příspěvky a uzavření VPS rozdělení finančních prostředků na základě podané žádosti do příspěvkového programu v kategorii "malé" granty (do 5.000,- Kč) v oblasti sportu, přijaté v termínu do 8.3.2019 - realizace projektu v II. čtvrtletí 2019. s uzavřením veřejnoprávních smluv dle bodu I.) Zodpovídá : Mgr. O. Seifert Termín : 26.04.19 Usnesení č. 269/19 ke grantům - vzdělávání a volný čas - příspěvky a uzavření VPS rozdělení finančních prostředků na základě podaných žádostí do příspěvkového programu v kategorii "malé" granty (do 5.000,- Kč) v oblasti vzdělávání a volný čas přijatých v řádném termínu do 8. 3. 2019, realizace projektů v II. čtvrtletí roku 2019 Zodpovídá : Mgr. O. Seifert Termín : 27.04.19 Usnesení č. 270/19 k žádosti o finanční podporu - GASK s finanční podporou projektu "V zahradách imaginace - Návštěva Jiřího Trnky - Trnkova zahrada 2 - workshop a přednášky + projekce, jehož pořadatelem je GASK - Galerie Středočeského kraje, ve výši 20 000,- Kč. Zodpovídá : Mgr. O. Seifert, Bulánková Termín : 15.05.19 Usnesení č. 271/19 ke grantům - kultura - příspěvky a uzavření VPS Rada města I. b e r e n a v ě d o m rozdělení finančních prostředků na základě podaných žádostí do dotačního programu v kategorii "malé" granty (do 5.000,- Kč) v oblasti kultura, přijaté v řádném termínu do 8. 3. 2019 - realizace projektu v II. čtvrtletí 2019. Zodpovídá : Mgr. O. Seifert Termín : 15.04.19 Usnesení č. 272/19 k žádosti o finanční podporu - Dana Čurejová a) finanční podporou akce Superstar pro děti zdravé a děti s mentálním postižením konané dne 17. 5. 2019 v Kutné Hoře ve výši 10 000,- Kč. b) předloženou veřejnoprávní smlouvu na poskytnutí neinvestiční dotace pro akci Superstar pro děti zdravé a děti s mentálním postižením konanou dne 17. 5. 2019 v Kutné Hoře. Usnesení č. 273/19 k zápisu komise pro strategické plánování a rozvoj města zápis z komise pro strategické plánování a rozvoj města ze dne 11. 3. 2019 Usnesení č. 274/19 k dodateku sml. o dílo "REKONSTRUKCE BÝVALÉ ZŠ J.A. KOMENSKÉHO" navýšení ceny za zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby "Rekonstrukce objektu bývalé základní školy J.A.Komenského v Kutné Hoře", o částku ve výši 70.000,- Kč bez DPH Odboru investic uzavřít dodatek smlouvy o dílo se společností REINVEST spol. s.r.o., sídlo K Novému Dvoru 897/66, 142 00 Praha 4, IČ: 65410840. Usnesení č. 275/19 k PŘ na VZ - PD "Podpora cyklodopravy v K. Hoře" výsledek posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komisí veřejné zakázky malého rozsahu na službu s názvem: PD DPS a AD "Podpora cyklodopravy v Kutné Hoře - cyklostezka Vrchlice" dle Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 6.3.2019. Jako nejvhodnější byla pro zadavatele vyhodnocena nabídka dodavatele: Ing. Jiří Kulič, Zelené Předměstí, Palackého třída 2549, PSČ 530 02 PARDUBICE Odboru investic připravit podklady k uzavření smlouvy na výše uvedenou veřejnou zakázku s dodavatelem: Ing. Jiří Kulič, Zelené Předměstí, Palackého třída 2549, PSČ 530 02 za nabídkovou cenu: 85.000,-Kč zpracování projektové dokumentace DPS, 10.000,-Kč/měs. za provádění autorského dozoru budoucí stavby dle podmínek nabídky. Usnesení č. 276/19 k rozpočtovému opatření OI č. 02 - dotace NKP Vlašský dvůr s předloženým návrhem rozpočtového opatření OI č. 02, kterým se navyšují příjmy i výdaje na základě přijaté dotace na položce "Revitalizace NKP Vlašský dvůr v Kutné Hoře ve výši 9.543.726,89 Kč. Zodpovídá : Ing. M. Bulánková Termín : 15.04.19 Usnesení č. 277/19 k zápisu z jednání DR MVE PLUS s.r.o. zápisy z jednání Dozorčí rady ze dne 28. 2. 2019 obchodní společnosti MVE PLUS s.r.o., Hejdof 1666, Čáslav. Usnesení č. 278/19 k PŘ na VZMR "Elektrifikace Palackého nám. pro kulturní akce" a) v souladu s ustanovením § 27 a dle § 31 zákona č.134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále: "zákon") zahájení poptávkového řízení vedeného mimo zadávací řízení dle ustanovení § 3 zákona na veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce s názvem: "Kutná Hora, Elektrifikace Palackého náměstí pro kulturní akce". 1. Mgr. Bc. Silvia Doušová Ing. Josef Viktora 2. Ing. Andrea Bodišová Bc. Milan Šesták 3. Božena Marhanová Kateřina Hladíková Usnesení č. 279/19 ke sml. o výkonu funkce jednatele společnosti KH Tebis s.r.o. s uzavřením smlouvy o výkonu funkce jednatele společnosti mezi společností KH Tebis, s.r.o., se sídlem Puškinská 641, Kutná Hora a Ing. Tomášem Pilcem, Kutná Hora Zodpovídá : Ing. T. Pilc, jednatel Termín : 31.03.19 Usnesení č. 280/19 k zápisu z jednání DR MLaR Kutná Hora spol. s r.o. a) s nákupem osobního auta Dacia Dokker pro provozního ředitele b) s udělením odměny jednateli společnosti za IV. Q. 2018 v plné výši c) s udělením odměny jednateli společnosti ve výši 15% ze zisku pro třetí osoby zápis z 87. zasedání Dozorčí rady společnosti Městské lesy a rybníky Kutná Hora spol. s r.o. konaného dne 18. března 2019 ve všech ostatních bodech. Zodpovídá : Ing. Peroutka, jednatel Termín : 30.06.19 Usnesení č. 281/19 k zápisu z jednání DR KH Tebis, s r.o. a) jednatele společnosti přepracováním zakladatelské listiny společnosti v souladu s platnou legislativou b) dozorčí radu vytvořením hodnotících kritérií pro odměňování jednatele společnosti zápis č. 2/19 ze zasedání Dozorčí rady společnosti KH Tebis, spol. s r.o., konaného dne 27. 2. 2019, ve všech ostatních bodech Usnesení č. 282/19 k harmonogramu realizace opatření k Analýze rizik na Kaňku aktualizovaný harmonogram realizace opatření navazujících na "Analýzu rizik znečištění pocházejícího z těžebních odpadů v lokalitě Kaňk". Usnesení č. 283/19 ke grantům - soc. oblast - přispěvky a uzavření VPS rozdělení finančních prostředků na základě podaných žádostí do příspěvkového programu v kategorii "malé" granty (do 5.000,- Kč) přijatých v termínu do 8.3.2019 v sociální oblasti - realizace projektu v II. čtvrtletí 2019: příjemce: Hasalová Jana, projekt: "Všechny barvy lásky" komponovaný pořad pro seniory ke Dni matek, částka ve výši 5.000,- Kč Veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace na rok 2019 v příspěvkovém programu v kategorii "malé granty" (II. čtvrtletí 2019) mezi Městem Kutná Hora jako poskytovatelem a Janou Hasalovou jako příjemcem (projekt: "Všechny barvy lásky" komponovaný pořad pro seniory ke Dni matek ) ve výši 5.000,- Kč Usnesení č. 284/19 k zápisu komise cestovního ruchu zápis z jednání komise cestovního ruchu ze dne 28. 2. 2019 Usnesení č. 285/19 k monitoringu návštěvnosti dle signalizačních mobilních dat s uzavřením smlouvy na nákup monitoringu návštěvnosti Kutné Hory za rok 2018 pomocí analýzy signalizačních dat ze sítě mobilního operátora, k využití pro oblast cestovního ruchu, marketingu a kultury. Zodpovídá : Ing. E. Tivodarová Termín : 31.08.19 Usnesení č. 286/19 k žádosti o finanční podporu - JOSEF JIROUSEK s finanční podporou publikace Vodní mlýny, kříže, boží muka a pomníky v Kutné Hoře a okolí autora Josefa Jirouska ve výši 10.000,- Kč. Usnesení č. 287/19 k žádosti o příspěvek pro BabyBox z.s. s poskytnutím finančního příspěvku na výměnu babyboxu pro Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov. Usnesení č. 288/19 k nominaci na ocenění Český permon 2019 s nominací Hornického spolku Barbora, z.s. Kutná Hora na ocenění cenou Český permon 2019 za unikátní nález středověkého větracího stroje. Zodpovídá : E. Hnátková Termín : 28.03.19

http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/6-tdo-781-2008/

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 6 Tdo 781/2008 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 6 Tdo 781/2008 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. června 2008 o dovolání, které podal obviněný C. P., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 1. 2008, sp. zn. 6 To 98/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 T 12/2007, takto: Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2007, sp. zn. 41 T 12/2007, byl obviněný C. P. (dále jen „obviněný“) uznán vinným [v bodech I) až IV)] pokračujícím trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., [v bodech I) a II)] trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 1 alinea 2 tr. zák. za použití § 143 tr. zák. dílem dokonaným, dílem [v bodě II)] ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., [v bodech III) a IV)] trestným činem neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. a [v bodě V)] trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 alinea 2 tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 140 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 57 odst. 1, odst. 2 tr. zák. mu byl dále uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu deseti roků. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze. Rozsudkem ze dne 28. 1. 2008, sp. zn. 6 To 98/2007, napadený rozsudek podle § 258 odst. 2 tr. ř. částečně zrušil, a to ve výrocích o vině pod body I) až IV) a ve výrocích o trestech z důvodů uvedených v § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. a za podmínek § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným [v bodech I) až IV)] pokračujícím trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., [v bodech I) a II)] dílem dokonaným a v [bodě II)] dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 tr. zák. za užití § 143 tr. zák. a [v bodech III) a IV)] trestným činem neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. Za tyto trestné činy a za trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 alinea 2 tr. zák., kterým byl obviněný uznán vinným napadeným rozsudkem [v bodě V)], jej odsoudil podle § 140 odst. 2 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti a půl roků, pro jehož výkon jej podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 57 odst. 1, odst. 2 tr. zák. mu uložil též trest vyhoštění z území České republiky na deset let. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku uvedl, že dovolání je zaměřeno do právní kvalifikace jeho jednání pod body I) a II) napadeného rozsudku s tím, že skutek neměl být posouzen jako trestný čin padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 tr. zák. za užití § 143 tr. zák. Poznamenal, že Vrchní soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že (obviněný) před užitím platebních karet předně pozměnil odcizenou platební kartu VISA č., znějící na jméno J. I. M. vymazáním podpisu původního držitele a nahradil ho vlastním podpisem a dále že se (obviněný) pokusil pozměnit odcizenou platební kartu MasterCard č., znějící na jméno T. –K. L. vymazáním podpisu původního držitele a nahradit ho vlastním podpisem, k čemuž však nedošlo, a tím spáchal trestný čin padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 tr. zák. za užití § 143 tr. zák. Následně zdůraznil, že použité platební karty byly pravé, nešlo o žádné padělky, a že se o padělání jakékoli platební karty ani nepokusil. V této souvislosti vyjádřil přesvědčení, že pokud pravé platební karty neoprávněně držel, mělo být toto jeho jednání právně posouzeno jako trestný čin neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. K závěru soudu, podle něhož došlo k pozměnění platebních karet v tom smyslu, že byly zjištěny zásahy do podpisových panelů karet s tím, že u platební karty VISA byl původní podpisový vzor držitele karty odstraněn a nahrazen současným podpisovým vzorem a u platební karty MasterCard byl podpisový panel poškozen, obviněný zdůraznil, že jeho osobě žádné zásahy do platebních karet prokázány nebyly. Poznamenal, že v tomto směru soud k důkazu používá odborné závěry znaleckého posudku kriminalistika – zkoumání pravosti platidel a cenin ze dne 13. 9. 2007, podle kterých byly zásahy do předmětných platebních karet zjištěny. Vzápětí ovšem uvedl, že z tohoto znaleckého posudku nelze zjistit, kdo konkrétně uvedené zásahy provedl, a že žádný grafologický posudek zpracován nebyl. K tomu ještě dodal, že u platební karty MasterCard dokonce zpracovatel posudku pplk. A. K. dospěl pouze k pravděpodobnostním závěrům, podle nichž byl podpisový panel poškozen úmyslně, a že o skutečnosti, že podpisový proužek bývá poškozen, hovořil i svědek J. N., pracovník směnárny A. Ch., který konkrétně vypověděl, že na předložené platební kartě VISA mu bylo divné, že byl poškozen podpisový proužek, což se však občas stává, a proto, pokud by banka povolila transakci, provedl by ji. Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) „podle § 265 trestního řádu zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 1. 2008, č. j. 6 To 98/2007, a sám rozhodl podle § 265m trestního řádu ve věci rozsudkem tak, že v bodech I. II. rozsudku nahradí právní kvalifikaci trestného činu padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 trestního zákona za užití § 143 trestního zákona dílem dokonaný a dílem nedokonaný, právní kvalifikací neoprávněného držení platební karty podle § 249b trestního zákona, zároveň nechť je uložen v příslušné trestní sazbě podstatně mírnější trest.“ Dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 1. 2008, sp. zn. 6 To 98/2007, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, přičemž směřuje proti rozhodnutí, kterým byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest. V posuzované věci však uplatněné dovolací námitky směřují primárně právě do oblasti skutkových zjištění. Obviněný totiž soudům vytýká v prvé řadě neúplné dokazování, nesprávné hodnocení důkazů (mj. znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání pravosti platidel a cenin a svědecké výpovědi J. N.) a vadná skutková zjištění (skutkový závěr, podle kterého poté, co odcizil platební kartu VISA č., vydanou bankou A. a N. Z. B. G. L., adresa D. S., s. M., V., A. na jméno J. I. M., tuto kartu pozměnil vymazáním podpisu skutečného držitele a nahradil jej vlastním podpisem, a dále poté, co odcizil platební kartu MASTERCARD č., vydanou bankou C. S., adresa N., H. S. na jméno T. K. L., se tuto kartu pokusil pozměnit vymazáním podpisu skutečného držitele a nahradit jej vlastním podpisem). Současně prosazuje vlastní hodnotící úvahy ve vztahu k provedeným důkazům (vyjadřuje přesvědčení, že nebylo prokázáno, že zásah do platebních karet provedl on, resp. že by se o takový zásah pokusil, že soud v tomto směru uzavřel jeho vinu na podkladě závěrů znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání pravosti platidel a cenin, podle nichž sice byly zjištěny zásahy do platebních karet, nicméně z nich nevyplývá, kdo konkrétně uvedené zásahy provedl, v této souvislosti namítá, že u platební karty MASTERCARD dospěl znalec pouze k pravděpodobnostním závěrům o úmyslném poškození podpisového panelu, a poukazuje též na výpověď svědka J. N. v tom smyslu, že podpisový proužek platebních karet bývá někdy poškozen) a vlastní (pro něho příznivou) verzi skutkového stavu věci - zdůrazňuje, že použité platební karty byly pravé s tím, že je nepozměnil, resp. že se o to ani nepokusil. Toliko z uvedených skutkových (procesních) argumentů (až sekundárně) vyvozuje závěr o nesprávném právním posouzení skutku popsaného pod body I) a II) výroku o vině v rozsudku soudu druhého stupně, pokud byl kvalifikován jako dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. trestný čin padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 tr. zák. za užití § 143 tr. zák., a prohlašuje, že tento měl být kvalifikován jako trestný čin neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. Nenamítá tak rozpor mezi skutkovými závěry vykonanými soudy po zhodnocení důkazů a užitou právní kvalifikací ani jiné nesprávné hmotně právní posouzení soudy zjištěných skutkových okolností. Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší soud konstatuje, že mezi právními závěry odvolacího soudu a skutkovými zjištěními vyjádřenými pod body I) a II) výroku jeho rozhodnutí není nesoulad. Přitom pouze v případě, kdy jsou právní závěry soudu v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývají, nutno takovéto rozhodnutí považovat za stojící v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i s čl. 90 Ústavy (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2005, sp. zn. III. ÚS 578/04).

http://kraken.slv.cz/3VSPH344/2013

3 VSPH 344/2013-A-15 KSPL 56 INS 624/2013 3 VSPH 344/2013-A-15 Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužnice Dany anonymizovano , anonymizovano , bytem Šabina 17, 356 01 Sokolov, IČO 74870904, zahájeném na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 624/2013-A-9 ze dne 15. února 2013, Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 624/2013-A-9 ze dne 15. února 2013 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 56 INS 624/2013-A-9 ze dne 15.2.2013 vyzval dlužnici Danu anonymizovano (dále jen dlužnice), aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000,-Kč. V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že mu byl dne 10.1.2013 doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení a téhož dne bylo zahájeno insolvenční řízení. V návrhu dlužnice uvedla, že je v úpadku, jelikož má více věřitelů, peněžité závazky po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna plnit. Usnesením ze dne 22.1.2013 soud vyzval dlužnici mimo jiné k doložení příjmů dostačujících k uhrazení alespoň 30 % jejích pohledávek. Dlužnice doložila příjem ve výši 8.900,-Kč hrubého. S ohledem na výši závazků dlužnice uvedených v návrhu vyplývá, že dlužnice není ze svého příjmu schopna uspokojit alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů, když i společně s příjmy jejího manžela je schopna uhradit pouze 19 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Samotný příjem dlužnice nepostačuje ani k úhradě měsíční odměny a nákladů insolvenčního správce v případě splátkového kalendáře. Dále soud citoval § 395 odst. 1 písm. b), § 396 a § 108 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) s tím, že vzhledem k údajům o majetku dlužnice (i když v insolvenčním řízení je možné zjistit další majetek) a jejího příjmu (který není dostatečný pro schválení oddlužení) je nutné požadovat zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Přitom přihlédl k tomu, že podmínky pro povolení oddlužení může dlužnice dodatečně prokázat (doložit majetkové a výdělečné poměry umožňující oddlužení formou plnění splátkového kalendáře, v němž budou z měsíčních splátek zapraveny i odměna a hotové výdaje insolvenčního správce). Proto soud stanovil zálohu na náklady řízení pouze ve výši 15.000,-Kč. K tomu soud dodal, že insolvenční řízení (jak vyslovil Vrchní soud v Praze např. v usnesení č.j. KSPA 56 INS 1418/2009, 1 VSPH 355/2009-A-29 ze dne 10.7.2009) může mít smysl jedině za předpokladu existence majetku, z něhož by mohly být-v závislosti na způsobu řešení úpadku dlužníka-alespoň částečně uspokojeny pohledávky věřitelů. Nejde-li o případ dle § 144 IZ, pak, bude-li zjištěno, že dlužník nemá majetek užitelný pro účely insolvenčního řízení, nedává zákon žádného podkladu pro další pokračování v řízení. Není-li v takovém případě dlužník schopen zaplatit ani zálohu na náklady insolvenčního řízení, je tím zřetelněji podpořen závěr, že další pokračování insolvenčního řízení by bylo zneužitím postupů podle insolvenčního zákona; za takové situace soud řízení zastaví. Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala. Uvedla, že insolvenční návrh podala spolu se svým manželem a že proto soud vycházel ze součtu jejich závazků. Takto shledal, že podle doložených příjmů jsou schopni společně uhradit jen 19 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Dlužnice poukázala na smlouvu o důchodu připojenou k odvolání, kterou se jí Martin anonymizovano zavázal poskytovat pro insolvenční řízení měsíčně částku ve výši, která bude potřebná k dosažení příjmů nutných ke splnění podmínky alespoň 30% uspokojení peněžitých závazků (a tedy i k povolení řešení úpadku dlužnice oddlužením). Proto požadovala, aby odvolací soud rozhodl o jiné výši zálohy s tím, že požadovanou částku 15.000,-Kč není schopna zaplatit. Pro posouzení, zda je namístě zaplacení zálohy po navrhovateli požadovat a v jaké výši, je tudíž nutné vzít v úvahu skutkové a právní okolnosti dané věci, jež jsou podstatné především pro úsudek o tom, jaký způsob řešení dlužníkova úpadku či hrozícího úpadku lze očekávat, jaké náklady, k jejichž krytí záloha slouží, si tento způsob pravděpodobně vyžádá, a zda či do jaké míry lze předpokládat uspokojení těchto nákladů z majetkové podstaty, popř. zda je třeba zajistit úhradu prvotních nákladů insolvenčního řízení. Je přitom zřejmé, že výše nákladů insolvenčního řízení se odvíjí nejen od samotné povahy konkrétního způsobu řešení dlužníkova úpadku (konkursu, reorganizace nebo zvolené formy oddlužení), ale i v rámci téhož způsobu řešení úpadku je navíc ještě ovlivněna specifickými poměry dané věci. To platí i pro hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce, které vždy patří mezi náklady insolvenčního řízení a jejichž výše je pro jednotlivé způsoby řešení úpadku upravena ve vyhlášce č. 313/2007 Sb. odlišně. Tato odlišnost se týká i obou forem oddlužení, a tedy již z toho důvodu je při předpokládaném řešení úpadku oddlužením podstatné také to, jakou formou-zpeněžením majetkové podstaty či splátkovým kalendářem-bude nejspíše provedeno. K těmto souvislostem viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSUL 70 INS 6396/2009, 1 VSPH 697/2009-A ze dne 27.4.2010 nebo (k očekávanému oddlužení ve formě splátkového kalendáře) usnesení sp.zn. KSLB 76 INS 6489/2012, 3 VSPH 615/2012-A ze dne 10.12.2012. Těmto požadavkům však soud prvního stupně v napadeném usnesení zjevně nedostál. Nejenže jeho výrok formuloval jako výzvu k zaplacení zálohy, ačkoli rozhodnutím dle § 108 IZ se navrhovateli ukládá platební povinnost, ale v odůvodnění tohoto rozhodnutí především řádně nevysvětlil, z jakých důvodů shledal, že podmínky pro uložení povinnosti k zaplacení zálohy vymezené v § 108 odst. 1 IZ jsou dány, a že je jí zapotřebí právě ve stanovené výši. Soud dovodil, že úpadek dlužnice nebude možno řešit navrženým oddlužením ve formě splátkového kalendáře (protože příjem dlužnice, ani společně s příjmy manžela, nepostačuje ke splnění podmínky dle § 395 odst. 1 písm. b/ IZ-minimálního 30% uspokojení nezajištěných pohledávek při zapravení přednostních nároků insolvenčního správce). S ohledem na to soud patrně vycházel z předpokladu (v rozhodnutí nevysloveného), že návrh na povolení oddlužení bude zamítnut a úpadek dlužnice tudíž bude ve smyslu § 396 IZ řešen konkursem. Nijak se však nevyslovil ani k předpokládaným nákladům insolvenčního řízení-očekávaného konkursu, jejichž úhradu má právě záloha dle § 108 IZ pro případ nedostatečnosti majetkové podstaty zajistit, ani k tomu, zda či v jakém rozsahu lze uspokojení těchto nákladů z majetku náležejícího do podstaty očekávat. V tom směru soud zmínil jen příjem dlužnice (který je tak nízký, že zjevně neumožňuje jeho postih ve prospěch majetkové podstaty dle § 207 odst. 2 IZ), aniž by uvedl jakékoli údaje o rozsahu, skladbě či výhledu zpeněžitelnosti majetku dlužnice. Místo toho se omezil pouze na obecné konstatování, že vhledem k údajům o majetku a příjmu dlužnice nutno požadovat zálohu na náklady insolvenčního řízení ve stanovené výši. Současně je ale zřejmé, že soud ani svůj-pro věc podstatný-závěr o nepřípustnosti oddlužení dlužnice dle § 395 odst. 1 písm. b) IZ (implikující předpoklad řešení jejího úpadku konkursem) řádně neodůvodnil. Předně soud pro takový úsudek považoval nesprávně za rozhodné jen to, zda dlužnice splňuje podmínku oddlužení vymezenou v § 395 odst. 1 písm. b) IZ pro případ jeho provedení splátkovým kalendářem (§ 398 odst. 3 IZ). Nijak se nezabýval otázkou, zda její ekonomická nabídka není dostatečná pro oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dle § 398 odst. 2 IZ (o majetku do podstaty náležejícím neuvedl ničeho). Splnění podmínky minimálního 30% uspokojení nezajištěných věřitelů pro případ oddlužení ve formě splátkového kalendáře pak soud zkoumal z hlediska společné ekonomické nabídky dlužnice a jejího manžela (jejich příjmů), aniž by ovšem v tom ohledu nabídl jakákoli rozhodná zjištění. Neuvedl, jaké jsou příjmy manžela dlužnice ani jaké nezajištěné závazky by z jejich společné nabídky měly být v rámci oddlužení uspokojovány a zda je k tomu vůbec důvodu, tj. zda tyto závazky (které z nich) náležejí do společného jmění těchto manželů (dále jen SJM). Ponechav stranou úvahy o druhé možné formě oddlužení a o tom, zda a v jakém rozsahu trvá SJM dlužnice a jejího manžela, pak soud nezkoumal ani rozsah jejich majetku náležející do tohoto jejich společného jmění (§ 143a občanského zákoníku), který by mohl být užit pro oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Při svém postupu ve věci ovšem soud prvního stupně nijak nezohlednil ani skutečnost, že manžel dlužnice Dušan anonymizovano současně s ní podal u téhož soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, o němž je vedeno řízení pod sp. zn. KSPL 56 INS 626/2013. Za takové situace měl soud ve smyslu výše uvedeného nejprve zkoumat, zda tito manželé mají majetek a závazky, jež spadají do jejich SJM, a je-li tomu tak, měl jejich samostatně podané návrhy spojit ke společnému (jedinému) řízení, v němž by teprve mohl jejich návrhy (společně) projednat a také posoudit podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení a její výše (s ohledem na předpokládaný způsob řešení úpadku dlužníků). Případné zjištění o tom, že společná nabídka dlužníků není dostatečná ani pro oddlužení plněním splátkového kalendáře, by pak bylo namístě reflektovat postupem, kterým by soud dal dlužníkům příležitost, aby své příjmy v potřebném rozsahu navýšili za pomoci třetí osoby, a to buď jejím přistoupením k závazkům dlužníků (jde o spoludlužnictví předvídané v § 392 odst. 3 věta první IZ), nebo tak, že se tato osoba zaváže poskytovat dlužníkům (či některému z nich) po dobu trvání oddlužení splátkovým kalendářem určité konkrétní pravidelné finanční plnění v potřebném rozsahu (např. smlouvou o důchodu nebo smlouvou darovací uzavřenou některým z dlužníků či oběma se třetí osobou, opatřenou jejich úředně ověřenými podpisy). Takových poučení a možnosti navýšit stávající nedostatečné příjmy se samozřejmě má dostat dlužníku vždy, tedy i když nejde o společné řízení dlužníků-manželů. Dříve je třeba považovat závěr o nedostatečné nabídce dlužníka (dlužníků) pro oddlužení za předčasný. Soud prvního stupně však insolvenční řízení dlužnice s insolvenčním řízením jejího manžela ke společnému projednání nespojil, aniž by v napadeném usnesení jakkoli vysvětlil, proč tak neučinil. Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. zrušil a věc dle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

http://slideplayer.cz/slide/11487757/

Restriktivní opatření a „šetrná sebeobrana“ Táňa Vlčková. - ppt stáhnout Restriktivní opatření a „šetrná sebeobrana“ Táňa Vlčková. Prezentace na téma: "Restriktivní opatření a „šetrná sebeobrana“ Táňa Vlčková."— Transkript prezentace: 2 Restriktivní opatření a „šetrná sebeobrana“ Táňa Vlčková 3 Problematika omezování pohybu uživatele sociálních služeb začala být řešena v srpnu 2003 v souvislosti se zprávou CPT (evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání) o stavu lidských práv v ČR. Tato zpráva mimo jiné poukazovala na zneužívání klecových lůžek s mříží či sítí v zařízeních sociální péče v ČR a upozorňovala na absenci kontroly vycházející z neexistence nastavených pravidel. 4 Koncepce MPSV v problematice práce s uživatelem s rizikem v chování vychází ze dvou základních hledisek. Prvním je ochrana práv a důstojnosti uživatelů sociálních služeb a druhým je podpora poskytovatelům v postupném odstraňování omezovacích prostředků ze zařízení sociální péče. 5  Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob.  Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob. 6 Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni Vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby. 7 Omezení osobní svobody upravují Listina základních práv a svobod (vyhlášená pod č. 2/1993 Sb.) Úmluva o lidských právech a biomedicíně (sdělení MZV č. 96/2001 Sb.m.s.) Zákon č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu Zákon č. 140/1991 Sb., trestní zákon Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 8 Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání 9 Ze zákona 108/2006 Sb. §89 Opatření omezující pohyb osob zkráceno Opatřením omezujícím pohyb osob se rozumí taková opatření, která zamezí uživateli sociální služby svobodně a bez omezení se pohybovat v prostoru takovým způsobem, že se omezí svobodný projev jeho vůle. Restrikce X Přiměřená ochrana uživatele 10 § 107 Správní delikty (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel sociálních služeb dopustí správního deliktu tím, že b) nevede záznamy podle § 88 písm. f), e ) použije opatření omezující pohyb osob v rozporu s § 89 odst. 1 až 4, f) nepodá informaci o použití opatření omezujících pohyb osob podle § 89 odst. 6, nebo g) nevede evidenci nebo neumožní nahlížení do evidence podle § 89 odst. 7. (4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) a c), b) 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), d), f) a g), 250 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. e). 11 Zdravotní stavy vylučující poskytování pobytových sociálních služeb Vyhláška č. 505/2006 Sb., § 36 c) Chování osoby by z důvodu duševní poruchy závažným způsobem narušovalo kolektivní soužití; to neplatí, jde-li o poskytnutí pobytové sociální služby v domově se zvláštním režimem 12 V souladu se zákonem lze tedy činit opatření dočasně omezující osobní svobodu uživatele (např. upoutání k lůžku) pouze ve čtyřech případech 1. Uživatel k takovému zákroku dal svobodný souhlas (na základě informaci o povaze tohoto opatření), 2. lze předpokládat, že by uživatel s takovým opatřením souhlasil a neprojevuje nesouhlas, 3. uživatel jeví známky duševní choroby či intoxikace (nemusí trpět duševní chorobou či být intoxikován, pouze jeví známky takového stavu) a zároveň ohrožuje sebe a své okolí, 4. z důvodu zdravotního stavu uživatele od něj nelze vyžádat souhlas a jde o neodkladný výkon, který je nutný k záchraně života či zdraví. 13 Zákrok, který by omezoval svobodu uživatele a byl by v rozporu s výše uvedenými ustanoveními, by byl považován za trestný čin podle § 231 trestního zákona. Výjimkou jsou stavy tzv. krajní nouze, kdy se činem odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem ( např. lidský život či zdraví) nebo nebezpečí nelze za daných okolností odvrátit jiným, dovoleným způsobem. Způsobený následek nesmí být stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil. 14 Standardy kvality sociálních služeb 2. Ochrana práv osob a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro předcházení situacím, v nichž by v souvislosti s poskytováním sociální služby mohlo dojít k porušení základních lidských práv a svobod osob, a pro postup, pokud k porušení těchto práv osob dojde; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; 15 Doporučení a výklad MPSV ČR Po výskytu situace, při které dojde k užití opatření omezujícího pohyb uživatele, musí být dána jak personálu, tak uživatelům služby zvláštní příležitost, aby si v klidném a bezpečném prostředí promluvili o tom, co se stalo. Cílem a smyslem rozhovoru je zjistit, co se stalo a jaké jsou účinky na účastníky. Jejich smyslem není rozdělení viny nebo potrestání osob. Zařízení musí mít písemně zpracována pravidla používání restrikcí. S těmito pravidly musí být klient seznámen před příchodem do zařízení. Uživatel by měl tyto postupy chápat a souhlasit s nimi. 16 Doporučený postup pro používání opatření omezující pohyb osob / MPSV V souvislosti s užitím prostředků, které mohou uživatelům sociálních služeb omezit volný pohyb, je vždy nutné vyhodnotit, zda je daný nástroj užíván jako prostředek omezující pohyb osob, či zda je nástrojem ochrany uživatele. Pokud je opatření užíváno jako ochrana či je potřebnou pomůckou pro podporu uživatele a zároveň v některých případech může bránit pohybu, mělo by být užito pouze v případě, že je to nezbytné. Vždy je pak nutné zohlednit konkrétní okolnosti a potřeby uživatele. 17 Veřejný ochránce práv - Ombudsman www.ochrance.cz Omezování osobní svobody Medicínské právo a jeho dopad do medicínské praxe Str. 6,7,8,9,11,12,13,14,15,20,21 18 Poskytovatel sociální služby písemně vymezuje situace, kdy při užití ochranných prostředků může dojít k porušení svobody pohybu uživatele včetně pravidel pro řešení těchto situací. Podle těchto pravidel poskytovatel postupuje. Poskytovatel písemně zpracovává vnitřní pravidla pro postup při užití prostředků ochrany a podle nich postupuje. 19 V případě, že uživatel služby není z důvodu nepříznivého zdravotního stavu schopen vyjádřit informovaný souhlas s použitím ochranných opatření, posuzuje toto opatření odborný tým. Členové týmu jsou zejména - ošetřující lékař, sociální pracovník, pracovník určený pro individuální plánování s uživatelem, pracovník v sociálních službách a zákonný zástupce uživatele. 20 Příčiny rizikového chování nejsou vždy zřejmé. S některými rizikovými faktory a symptomy je však spojena větší pravděpodobnost výskytu. Při jejich průběžném vyhodnocování lze rizikovému chování často předejít. Při poskytování sociálních služeb je nutné, aby si pracovníci byli těchto faktorů a preventivních strategií vědomi. Vyhodnocování rizikových situací by mělo být součástí dokumentace uživatele. 21 Co je rizikové chování Agitovanost: stav, kdy dominuje špatně organizovaná a neúčelná psychomotorická aktivita vycházející z fyzické nebo duševní nepohody. Verbální agrese: agitovanost přeroste ve vyhrožování a urážky, nebo situace, kdy se tyto vyskytnou bez předchozí agitovanosti, výhrůžky. Agrese a násilí Ničení majetku Pokusy o sebepoškozování nebo sebevraždu Chování bez sexuálních zábran Plivání 22 Příznaky úzkosti a hněvu Popocházení Nepřátelství Vzdychání Úzkost nebo hněv Negace Stáhnutí se Křik a nadávání Vyhýbání se doteku, očnímu kontaktu 23 V rizikové situaci lze provést potřebné opatření pomocí fyzických úchopů - pravidla šetrné sebeobrany) - ve kterých je personál proškolen, za přítomnosti odpovídajícího množství pracovníků. V rámci jednoho zařízení je zajištěna možnost přivolání posily. Trvá-li situace ohrožení, připouští se umístění uživatele do místnosti zřízené k bezpečnému pobytu, kde je zajištěn řádný dohled personálu. Místnost zřízená k bezpečnému pobytu musí svojí dispozicí a vybavením zajistit důstojnost zde umístěné osoby. 24 Situace omezení smí trvat jen po dobu nezbytně nutnou - dokud trvá ohrožení chováním uživatele. Nikdy nesmí být jejím smyslem trestání či vyvolání pocitu viny uživatele, stejně jako nedostatek pracovníků. 25 Fyzická intervence Definice „ Jakákoliv metoda reagování na problémové chování, která zahrnuje využití určitého stupně přímé fyzické síly k omezení pohybu či mobility. Předpokládá se, že osoba, vůči které je síla uplatňována, klade odpor.“ Právní aspekt Jakákoli intervence může být důvodem k obvinění: z napadení napadení a ublížení na zdraví nebo omezování osobní svobody 26 Formy fyzické intervence – zásahu Například zabránění člověku v chůzi za použití ruky, držení Intervence kladná - zabránění vstupu do vozovky Intervence záporná - úmyslně postavená překážka, židle atd. Zabránění člověku, který se rozhodl opustit určitý prostor Intervence kladná - skok z okna Intervence záporná – zabránění chůze z denní místnosti do ložnice 27 Restriktivní opatření v praxi Fyzické (úchopy, držení rukama) – nejsou zneužitelné k prevenci ani k trestu, ani k úlevě v práci personálu, ale musí být profesionální a šetrné. Mechanické - zejména kurty, řemeny, svěrací kazajky, klecová lůžka, izolační místnosti, zamčené dveře a všechny další mechanické zábrany volného pohybu člověka. Chemické - například neuroleptika, hypnotika. 28 Nelegální pomůcka používaná jako omezující opatření 31 Poskytovatel sociální služby pracující s uživateli s rizikovým chováním by měl mít vypracován systém vzdělávání pracovníků v problematice zvládání rizikového chování. Pracovníci přímé péče by měli absolvovat výcvik v postupech prevence, snížení eskalace a pravidlech šetrné sebeobrany při práci s uživatelem sociální služby s rizikovým chováním. 32 Povinnosti poskytovatele sociální služby vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby, včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů osob, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby – Individuální plány podpory a péče 33 Opatření omezující pohyb osob lze použít pouze tehdy, pokud byla neúspěšně použita jiná opatření pro zabránění takového jednání osoby, které ohrožuje její zdraví a život nebo zdraví a život jiných fyzických osob. Poskytovatel sociálních služeb je proto povinen podle konkrétní situace nejdříve využít možnosti slovního zklidnění situace a jiné způsoby pro zklidnění situace, například odvrácení pozornosti, rozptýlení, aktivní naslouchání. Osoba musí být vhodným způsobem informována, že může být vůči ní použito opatření omezující její pohyb. 34 Uživateli sociální služby, který je vystaven situaci použití opatření omezujícího pohyb osob, je nutné poskytnout zvýšenou odbornou péči, revidovat způsob poskytované péče a hledat možnosti a způsoby zkvalitnění péče v souladu s jeho potřebami. 35 Zápis o provedení restriktivního opatření obsahuje jméno, příjmení a datum narození osoby datum, čas počátku a místo použití opatření důvod použití opatření omezujícího pohyb osob jméno a příjmení osoby, která opatření omezujícího pohyb osob použila vyjádření lékaře datum a čas ukončení použití opatření omezujícího pohyb osob popis bezprostředně předcházející situace 36 Zápis o provedení restriktivního opatření obsahuje popis případných poranění osob, ke kterým došlo při použití opatření omezujícího pohyb osob a umožnit nahlížení do této evidence zákonnému zástupci osoby nebo osobě jí blízké nebo fyzické osobě, které byla nezletilá osoba svěřena rozhodnutím příslušného orgánu do péče, zřizovateli zařízení, lékaři a Veřejnému ochránci práv. 37 Restriktivní opatření „šetrná sebeobrana“ ZÁSADY KONTAKTU 38 Snažíme se navázat verbální kontakt Během kontaktu s agitovaným nemocným dodržovat následující pravidla: Nikdy nebýt sám s nemocným v uzavřené místnosti (pokud je to možné) Sedět vždy blíže ke dveřím s možností úniku Odstranit z dosahu nebezpečné předměty jako popelníky, těžítka… Dodržovat bezpečnou vzdálenost – delší než délka natažené paže 39 VERBÁLNÍ KONTAKT Slovní sdělení by mělo být maximálně jednoduché, srozumitelné a jednoznačné Hovoříme nižším, tichým, klidným hlasem Vysvětlujeme, co a proč děláme, nabízíme možné změny a alternativní řešení Nenutíme nemocného k zásadním rozhodnutím Nevyvracíme přímo poruchy myšlení a vnímání Poskytneme dostatečný prostor k vyjádření představ, myšlenek a pocitů nemocného 40 NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Kontrolujeme vlastní neverbální signály Vyvarujeme se prudkých gest a pohybů Vyhýbáme se naléhavosti a konfrontačnímu přístupu Citlivým způsobem demonstrujeme fyzickou převahu – pokud je na blízku dostatečné množství osob 41 MECHANICKÉ OMEZENÍ Použití omezovacích restriktivních prostředků nebo aplikace předepsaného léku proti vůli nemocného jen pokud ohrožuje zjevně a aktuálně sebe nebo své okolí Při fyzickém zásahu platí mimo jiné pravidlo jedna osoba – jedna končetina a jedna osoba navíc. 43 Poskytovatel sociálních služeb je povinen v případě použití opatření omezujících pohyb osob zvolit vždy nejmírnější opatření. Zasáhnout lze nejdříve pomocí fyzických úchopů, poté umístěním osoby do místnosti zřízené k bezpečnému pobytu, popřípadě na základě ordinace lékaře lze použít léky. 44 Jediným důvodem pro umístění uživatele v místnosti zřízené k bezpečnému pobytu je zvládnutí uživatelovo chování, kterým ohrožuje svoje zdraví a život nebo zdraví a život jiných osob. Místnost zřízenou k bezpečnému pobytu lze tedy použít v rizikové situaci pouze tehdy, pokud byla neúspěšně použita jiná opatření k zabránění rizikového chování a zklidnění nedošlo ani po užití fyzických úchopů. 46  Pobyt v místnosti zřízené k bezpečnému pobytu osob musí být přerušen ihned, pokud již nehrozí ohrožení zdraví a života uživatele nebo jiné osoby. Ukazatelem je verbální i neverbální klid uživatele.  Uživatel v místnosti zřízené k bezpečnému pobytu musí být pod dohledem určeného pracovníka.  Tento pracovník nejméně každých 15 minut provádí zápis, co uživatel během pobytu v místnosti zřízené k bezpečnému pobytu dělá. 47 Fyzický zásah, úchopy Fyzický zásah je omezen na co nejkratší nutnou dobu s cílem dosáhnout maximální bezpečnost pro všechny zúčastněné. Žádný fyzický zásah není proveden se záměrem způsobit bolest! Fyzické úchopy provádí pouze odborně vyškolený personál. 49 Užití fyzických úchopů může pomoci zabránit zranění personálu a uživatelů. Jakmile je to možné, je uživateli sociální služby přiměřeným a srozumitelným způsobem vysvětlen důvod použití opatření omezujících pohyb osob. V případě potřeby je toto vysvětlení později znovu zopakováno. 51 Pokud je u zásahu více osob, vybereme vyjednavače: osobu, které uživatel služby důvěřuje. Kvalitní zajištění zásahu vyžaduje potřebný počet pracovníků (zpravidla 2 – 5). Bez potřebného počtu pracovníků nemůže být zásah kvalitně a bezpečně proveden v souladu s metodikou. Dostatečný počet pracovníků (vnější pomoc) zajistíme přivoláním (řešení krizových situací). Je nezbytné vzít v úvahu fyzický a zdravotní stav uživatele. 53 V průběhu zásahu se nesnažíme za každou cenu zamezit pohybu uživatele, bez důvodu neznehybňujeme. Pohybujeme se s agresivním uživatelem. Při zásahu si stále uvědomujeme, zda chráníme citlivá a pro zranění riziková místa těla uživatele(hrudník, prsa – nesmíme zabránit volnému dýchání, smysly – oči, uši, pusa, nos, vnitřní strana ruky – možnost vzniku podlitin, ledviny –bolestivé, vnitřní strana kolena, prostor pod kotníky – možnost protlačení). Při zásahu také zpravidla nezakrýváme uživateli oči a uši, neboť hrozí riziko, že propadne panice a jeho stav agrese se ještě zhorší. 54 Je velmi vhodné, aby u zásahu byla přítomna osoba stejného pohlaví jako je agresivní uživatel služby. Zvýší se tím pocit bezpečí a důstojnosti uživatele služby. Doba fyzického zásahu by neměla přesáhnout 7 - 8 minut. Při zásahu využíváme vlastní kinetické energie, kinetické energie agresivního uživatele a momentu překvapení. Rychlost a přesnost provedení zásahu zvyšuje efektivitu, důstojnost a bezpečí uživatele sociální služby. 56 Bezpečný kontakt a přístup Příchod k uživateli volíme pokud je to možné z boku, pracovníci zády k sobě - jednak se přibližujeme natočeni svým bokem a jednak přicházíme ze strany uživatele. Bočním postavením (nastavujeme bok + hýždě) si chráníme citlivé části těla před kopnutím. Zároveň přicházíme s otevřenými dlaněmi, aby uživatel viděl, že nepřicházíme ozbrojeni. Svým způsobem otevřené dlaně “demonstrujeme”. První kontakt s uživatelem směřujeme k jeho lokti - loket kryjeme dlaní bližší ruky. Svou dlaní obejmeme jamku lokte uživatele, palec leží těsně nad loketním kloubem. 58 Práce s uživatelem, který sedí Kryjeme dlaní loket. Posadíme se co nejtěsněji na připravené židle. Mírně rozkročenýma nohama zvýšíme stabilitu svého těla. Vnitřní ruku položíme na hřbet ruky a přitlačíme dlaň uživatele na jeho koleno. Pokud je agresivní uživatel služby již zklidněný, můžeme jeho loket pustit. 60 Pokud nikoliv, pokračujeme ve stabilizaci neklidného uživatele: fáze 1 – vlastním předloktím fixujeme předloktí ruky uživatele, vnější ruku uvolníme. Uživatelův pohyb dále omezujeme tak, že k němu přitiskneme vlastní rameno, bok, koleno a vnější strany nártu. Volnou rukou můžeme v případě potřeby omezit pohyb hlavy. Pokud je uživatel služby neklidný a dosud použité prostředky nestačí a hrozí vytržení ruky: 62 fáze 2 - znovu uchopíme vnější rukou loket a vnitřní ruku podsuneme pod loket uživatele a položíme na zápěstí. Nestačí-li to, pak použijeme fázi 3 - ruku uživatele zasuneme směrem dozadu (do své podpažní jamky) a zafixujeme uchopením pěsti uživatele svou vnější rukou (dlaň obepíná pěst uživatele a brání pohybu vpřed). Pokud uživatel vyrazí rukou dopředu, opět svou vnější rukou blokujeme loket (fáze 2 ) Pohyb určuje uživatel, my ho jen činíme bezpečným. 63 U hyperkinetických uživatelů sociální služby (Downův syndrom) existuje riziko vykloubení ramene – nelze ho zcela vyloučit, je však dobré mu alespoň částečně předcházet (fixace vlastními rameny zezadu) Pokud je uživatel neklidný a kope: ruce ve fázi 3, bráníme rizikům pohybu dolních končetin tím, že venkovní ruku přiložíme na své vnitřní koleno, čímž dlaní vytvoříme zábranu v pohybu (v místě kolen uživatele). Zvedáním a klesáním vlastní nohy opisujeme pohyb uživatelových nohou. Když jde uživatelova noha nahoru, zvedáme svou nohu s dlaní 64 Pokud se uživatel předklání a zaklání: kopírujeme jeho pohyby a vnější rukou zajišťujeme hlavu v bezpečí před zraněním úderem (vždy v horní třetině hlavy, nad uchem). Ramenem bráníme uživateli v zaklonění dozadu, kde by se mohl případně zranit Fixace hlavy třetí osobou: přicházíme z boku, své koleno vsuneme mezi koleno uživatele a pracovníka, bližší ruku přiložíme za hlavu uživatele, druhou na čelo. Hlavu uživatele případně zapřeme o svou paži – kryjeme všechny čtyři „rohy“ hlavy 65 Jak se neklidný nebo agresivní uživatel postupně zklidňuje, volíme opačný postup – bezpečným způsobem opouštíme postavení (vrátíme dlaň na kolena, uvolníme dlaň, přidržujeme jen loket, vstáváme za stálého držení lokte, odcházíme opět bokem od uživatele sociální služby. Komunikací a pozorováním sledujeme, zda uživatel je zklidněný. Důležité: nechceme a nesnažíme se bez důvodu dostat agresivního uživatele do předklonu. 66 Práce s uživatelem, který stojí nebo jde K uživateli služby přicházíme za bezpečných podmínek, které byly popsány výše, ruce fixujeme ihned do fáze 2 Ve stoji zaujmeme rozkročený postoj, který zvyšuje naši stabilitu. Nohy fixují pohyb nohou uživatele do stran. V případě potřeby přejdeme do fáze 3. Pokud chce neklidný uživatel chodit: umožňujeme mu tento pohyb. Kopírujeme tedy vlastními pohyby pohyb neklidného uživatele služby. 67 Pokud hrozí riziko, že uživatel sobě nebo nám ublíží hlavou, a nejsme schopni sami volnou rukou fixovat hlavu uživatele, přistupuje třetí osoba a postupuje stejně jako v sedě, s výjimkou vsunutí kolene, jen zaujímá stabilní postoj. Hlavu fixujeme vždy zepředu (Při fixaci zezadu hrozí riziko poranění páteře, rovněž se snižuje pocit bezpečí uživatele služby, neboť dozadu nevidí.) Jakmile se uživatel uklidní, opouštíme polohy v opačném pořadí, jak byly zaujímány, a odcházíme bokem a stranou od klienta. Komunikujeme s uživatelem a pozorováním ověřujeme, že je zklidněný. 68 Práce s uživatelem, který leží na břiše Obecně - Jsou-li u zásahu tři pracovníci, „vyjednavač“ se stará o hlavu. Třetí pracovník u hlavy je vhodný i v případě, že ji není třeba fixovat – zajišťuje komunikaci, kontroluje dýchání apod. V poloze na břiše je velké nebezpečí dušení – ideální je, opírá-li se uživatel o lokty. U lidí z Downovým syndromem je v poloze na břiše s hlavou zakloněnou dozadu značné riziko zapadnutí jazyka, především pokud uživatel služby křičí. 69 Dovednosti zásahu – ruce neklidného uživatele služby Přistupujeme k uživateli z boku, od hlavy. Vnitřní rukou blokujeme loket uživatele proti úderu. Klekneme si vedle uživatele a přejdeme do fáze 2 a zároveň si leháme těsně vedle těla uživatele. V případě potřeby přecházíme do fáze 3. Fáze lze, tak jako v sedě a ve stoje, střídat dle potřeby. Naše ramena fixují tělo, jedna noha končetiny, druhá noha zaujímá stabilní polohu. Pokud se ruka uživatele vysmekne do stran, přesunujeme obě své ruce pod loket uživatele („motýlek“) a tlačíme si uživatelovu paži na hrudník, loket do naší podpaždní jamky 70 Dovednosti zásahu - držení hlavy Přistupujeme k čelem, klekneme si k jeho hlavě, jednou rukou podložíme čelo uživatele, druhou rukou držíme uživatelův týl. Hlavu uživatele zapřeme do svých kolen. Naše ruce fixují hlavu uživatele proti zranění – rozhodně uživateli nijak „nepomáháme“ v pohybech hlavy – značné riziko poranění. Vytočí-li uživatel hlavu do strany, spočívá jedna naše ruka pod hlavou na zemi, ze stran jistíme koleny, shora předloktím - „klec“. Necháváme jen minimální rozsah pohybu. 71 Dovednosti zásahu - fixování nohou Přicházíme k uživateli ze strany, překročíme pracovníka, který nám dělá místo a předkloněni směrem k hlavě uživatele poklekneme k jeho nohám. Bližší ruka jde přes lýtka a pod holeně, nalehneme na lýtka uživatele, váha spočívá na našem lokti. Usedneme s nohama směrem k hlavě uživatele, zakloníme se dozadu směrem nad jeho paty. V případě potřeby pomáhá nohy fixovat další pracovník, který nám tlačí na ramena a tím nás stabilizuje. Odchod probíhá zrcadlově. Důležitá je rychlost a přesnost provedení. 72 Práce s uživatelem, který leží na zádech Přistupujeme k uživateli služby z boku a zaklekneme k jeho trupu. Ruku neklidného uživatele držíme mezi koleny nad hrudníkem uživatele, shora jistíme svýma rukama kolem zápěstí (palce nahoře. Jinak principielně stejně jako v poloze na břiše 73 Fixování nohou je obvykle nezbytné, nohy jsou v poloze na zádech velmi nebezpečné, nejlepší se zdá být postup, kdy pracovník jistící nohy přichází zároveň s těmi, kteří jistí ruce – synchronizace a nácvik nezbytné! Nikdy se neobracíme tváří k nohám. Samotná fixace je podobná jako v poloze na břiše, jen bližší ruka objímá nohy pod stehny. Velmi vhodný je další pracovník, který zezadu fixuje rukama kotníky. Při odchodu neustále blokujeme kolena. 74 Náhrada pracovníka v týmu zezadu vestoje Vnější rukou uchopíme loket uživatele, naše vnitřní ruka se podsouvá mezi ruku uživatele a pracovníka, kterého nahrazujeme. Tento pracovník mírně ustoupí (učiní úkrok vzad). Potom posuneme ruku na zápěstí uživatele, které uchopíme. Pracovník, který pozici opouští, vytahuje ruku, která držela zápěstí. Stále však fixuje pěst uživatele svou dlaní. Nakonec i fixaci pěsti pouští a tuto fixaci přebíráme jako poslední část úkonu. 75 Nebezpečné situace Při zvládání nebezpečných situací je důležitá 1. technika 2. rychlost 3. moment překvapení 4. využití tělesné váhy Neméně důležitá je znalost uživatele, která umožňuje prevenci nebezpečných situací a také míru ohrožení v konkrétním případě – té podřizujeme intenzitu zásahu Po úspěšném uvolnění z nebezpečné situace rychle opustíme nepříznivé postavení, z bezpečné vzdálenosti monitorujeme chování uživatele a volíme další postup 76 Před použitím opatření omezujícího pohyb osob je vhodná konzultace lékaře, kterého poskytovatel sociálních služeb může přivolat. 77  Je nutné zachovávat individuální přístup vycházející z potřeb uživatele. Je nutné zjistit příčiny rizikového chování a následně upravit podmínky, které mohou být spouštěčem nebezpečného chování u uživatele nebo odstranit jinou příčinu, která vede k takovému chování například uspokojením potřeb uživatele.  U uživatelů služby, u kterých existuje zvýšené riziko agresivního jednání, má zařízení zpracován individuální plán prevence a krizový plán jednání v krizových situacích. 78 Poskytovatel sociálních služeb je povinen o použití opatření omezujícího pohyb osob informovat bez zbytečného odkladu zákonného zástupce osoby, které jsou poskytovány sociální služby. 79 Restriktivní opatření – alternativy: Postranice postele Zamykání Klecová lůžka Kurty Nadměrné podávání léků Vhodný výběr lůžka Čidla pohybu Vhodně ošetřený prostor Jednolůžkové pokoje Znalost odborných a terapeutických metod Postavení týmu Výběr cílové skupiny 80 Legální pomůcka - postranice 81 Legální postranice 83 Restriktivní opatření - souhrn Při poskytování sociálních služeb nelze používat opatření omezující pohyb osob, s výjimkou případů přímého ohrožení jejich zdraví a života nebo zdraví a života jiných fyzických osob, a to za dále stanovených podmínek pouze po dobu nezbytně nutnou, která postačuje k odstranění přímého ohrožení jejich zdraví a života a života jiných fyzických osob. 84  Fyzické zásahy jsou tedy jedním z krajních opatření. Snižování napětí uživatelů je třeba dosahovat především prevencí, přístupem, komunikací, úpravou prostředí, prevencí rizik, individuálním plánováním.  Vždy je nezbytné vzít v úvahu fyzický a zdravotní stav uživatele služby.  Užití musí být přiměřené velikosti, věku a pohlaví uživatele služby.  Při užití je vždy nutné podporovat důstojnost uživatele. 85  Při práci s uživatelem s rizikem v chování je vždy nutné zachovávat individuální přístup  Po splnění všech výše uvedených podmínek lze přistoupit k zásahu opatřením omezujícím pohyb, jestliže riziko nepřistoupení k zásahu převyšuje riziko užití omezovacího opatření.  Užití fyzických úchopů může pomoci zabránit zranění personálu a uživatelů.  Jak jen to okolnosti dovolují, měly by být důvody pro „omezení“ uživateli vysvětleny. Vysvětlení by mělo být později zopakováno. 86 Osobní bezpečnost - zodpovězte si otázky: Znám dostatečně uživatele služby ? Jak budu reagovat na agresivní chování některého z nich? Kdo mi může poskytnout okamžitou podporu? Jak vyhlásím poplach? Znám z tohoto místa únikovou cestu? Informoval jsem zaměstnance přímé péče ve službě o tom, kde se budu pohybovat, a o svém přibližném časovém rozvrhu? Znám důležité „maličkosti“? oděv a vzhled držení těla a stanoviště bezpečný odstup 87 Vím co dělat, když se setkáme s agresivním člověkem? Zajistit jeho bezpečnost Zajisti vlastní bezpečí Zajistit bezpečí druhých lidí vyskytujících se v okolí agresivního člověka 88 Postup, jak jednat s výrazně agresivním člověkem - souhrn Sledujte verbální a neverbální projevy agresivního člověka Nenarušujte osobní prostor agresora Dbejte o to, aby měl vždy možnost volného odchodu (nestavte se mezi něj a dveře) Nedotýkejte se jej pokud by to mohl vnímat jako projev agrese Neokřikujte ho – dovolte mu mluvit, volat, křičet, nadávat Nestavte se mu do cesty, když něco rozbíjí (mohl by vás zranit, dbejte na vlastní bezpečí) Zhluboka dýchejte a snažte se uvolnit vlastní napětí (Zachovejte vnitřní klid) 89 Váš klid má moc uklidnit rozlíceného člověka – je to nejsilnější zbraň - agrese způsobuje agresi Navrhněte agresorovi alternativní řešení momentální situace Nesnažte se v š e vyře š it sami, zvažte, kdo by vám je š tě mohl pomoci Nezapomeňte na dal ší lidi, kteř í se nach á zej í v bl í zkosti rizikov é situace i jim (jejich bezpeč í a obav á m) je nutn é věnovat pozornost 90 Možné příčiny problémového chování VnitřníVnějšíMezilidské Duševní zdravíHlukProblémy s komunikací DietaTeplotaNedostatek pozornosti Vedlejší účinky lékůRestriktivní prostředí Nedostatečné oceňování BolestOsvětlení, barvy Frustrace (zklamání) Zneužívání návykových látek Nerespektování soukromí Strach Onemocnění Absence osobního prostoru Kultura, víra Poznávací schopnostiZneužívání Nedostatek či nadbytek stimulů 91 Práce s klientem s rizikem v chování, MPSV Standardy kvality sociálních služeb, MPSV Průvodce poskytovatele, MPSV Jitka M. Zgola: Úspěšná péče o člověka s demencí Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách Internet Pravidla šetrné sebeobrany, Štěpán Horák 92 Táňa Vlčková 2010 Stáhnout ppt "Restriktivní opatření a „šetrná sebeobrana“ Táňa Vlčková."

https://rejstriky.finance.cz/firma-worm-reality-s-r-o-v-likvidaci-28586140

WORM REALITY s.r.o. "v likvidaci" Ostrava IČO 28586140 kontakty (22.10.2019) | Finance.cz WORM REALITY s.r.o. "v likvidaci" Ostrava IČO: 28586140 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu WORM REALITY s.r.o. "v likvidaci", která sídlí v obci Ostrava a bylo jí přiděleno IČO 28586140. Firma s názvem WORM REALITY s.r.o. "v likvidaci" se sídlem v obci Ostrava byla založena v roce 2009. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 1 osob. Společnost podniká(podnikala) v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona . Základní údaje o WORM REALITY s.r.o. "v likvidaci" IČO: 28586140 Krajský soud v Ostravě 30.4.2009 Právní důvod zrušení společnosti: Usnesením Krajského soudu v Ostravě j.č. 28Cm 46/2012-8 ze dne 14.05.2012, které nabylo právní moci dne 03.07.2012, byla společnost zrušena s likvidací. 24.7.2012 Usnesením Okresního soudu v Ostravě, ze dne 20.05.2011 č.j. 51 EXE 11923/2011-7, které nabylo právní moci dne 30.08.2011, nařídil soud exekuci na majetek povinného podle platebního rozkazu Okresního soudu v Břeclavi č.j. 7 C 171/2010, ze dne 17.08. 2010. Provedením exekuce je pověřena Mgr. Marcela Petrošová, soudní exekutor Exekutorského úřadu Břeclav, se sídlem v Břeclavi, U Tržiště 9. Exekutor vydal dne 11.07.2011 exekuční příkaz sp.zn. 160 EX 343/11-25 k uspokojení pohledávky oprávněného : ZFP akademie, a.s. , se sídlem Břeclav, 17.listopadu 12, IČ 263 04 805 ve výši 35.439, - Kč s přísl.postižením obchodního podílu povinného J iřího Žáka, bytem Ostrava-Pustkovec, Marty Krásové 4454 ve společnosti WORM REALITY s.r.o., se sídlem Ostrava, Mariánské Hory, Kravařská 451/9, PSČ 709 00, identifikační číslo: 285 86 140. 14.9.2011 - 14.9.2011 Aktuální kontaktní údaje WORM REALITY s.r.o. "v likvidaci" Kontakty na WORM REALITY s.r.o. "v likvidaci" IČO: 28586140 Kravařská 451/9 , Ostrava 709 00 7.1.2010 28. října 875/275 , Ostrava 709 00 30.4.2009 - 7.1.2010 Obory činností WORM REALITY s.r.o. "v likvidaci" IČO: 28586140 Vedení firmy WORM REALITY s.r.o. "v likvidaci" IČO: 28586140 Způsob jednání: Jednatel jedná za společnost samostatně. 30.4.2009 Jiří Žák 24.7.2012 Vlastníci firmy WORM REALITY s.r.o. "v likvidaci" IČO: 28586140 Sbírka Listin WORM REALITY s.r.o. "v likvidaci" IČO: 28586140 C 33308/SL 5 insolvenční rozhodnutí Usn. KSOS 31 INS 10418/2014 zast.ins.říz. Krajský soud v Ostravě 6.8.2014 16.9.2014 27.10.2014 2 C 33308/SL 4 ostatní KSOS 31 INS 10418/2014 vyhláška Krajský soud v Ostravě 15.4.2014 29.4.2014 20.5.2014 1 C 33308/SL 3 zrušení právnické osoby usn.j.č.28Cm 46/2012+jmen.likv. Krajský soud v Ostravě 14.5.2012 19.7.2012 11.9.2012 2 C 33308/SL 2 podpisové vzory - Jiří Žák - ČP Krajský soud v Ostravě 15.4.2009 30.4.2009 11.5.2009 1 C 33308/SL 1 notářský zápis NZ 13/02009 vč. Zakl. listiny Krajský soud v Ostravě 15.4.2009 30.4.2009 11.5.2009 8 Hodnocení WORM REALITY s.r.o. "v likvidaci" Výpis dat pro firmu WORM REALITY s.r.o. "v likvidaci" obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy WORM REALITY s.r.o. "v likvidaci", 28586140 na obchodním rejstříku výpis firmy WORM REALITY s.r.o. "v likvidaci", 28586140 na živnostenském rejstříku

https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/pravni-predpisy-sbirka-28-tyden-2008-4917.html

 Právní předpisy ve Sbírce zákonů ČR - 28. týden 2008 | BusinessInfo.cz > Právní předpisy ve Sbírce zákonů ČR - 28. týden 2008 Právní předpisy ve Sbírce zákonů ČR - 28. týden 2008 18. 7. 2008 | Zdroj: ePravo.cz 28. týden – 7. až 13. července 2008 Částka 81, rozeslána dne 11. července 2008 Vyhláška ze dne 4. července 2008 o vzorech tiskopisů a obsahu jejich příloh k podání žádostí podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu Účinnost od: 11. července 2008 Sdělení Ministerstva vnitra ze dne 3. července 2008 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Částka 80, rozeslána dne 8. července 2008 Zákon ze dne 5. června 2008 o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Zákon ze dne 5. června 2008, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Částka 79, rozeslána dne 8. července 2008 Nález Ústavního soudu ze dne 20. května 2008 ve věci návrhu na zrušení některých částí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, některých ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., některých ustanovení zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., a některých ustanovení zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. Účinnost od: 8. července 2008 Předseda vlády vyhlašuje úplné znění zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 217/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 539/2004 Sb., zákonem č. 559/2004 Sb., zákonem č. 136/2006 Sb., zákonem č. 106/2007 Sb., zákonem č. 379/2007 Sb. a zákonem č. 140/2008 Sb. (Zákon o cestovních dokladech) Dne 12. července 2008 nabývají účinnosti: Vyhláška ze dne 11. června 2008 o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů Dne 11. července 2008 nabývají účinnosti: Dne 8. července 2008 nabývají účinnosti: Nález Ústavního soudu ze dne 20. května 2008 ve věci návrhu na zrušení některých částí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, některých ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., některých ustanovení zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 261/ /2007 Sb., a některých ustanovení zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. Předseda vlády vyhlašuje úplné znění zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 217/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 539/2004 Sb., zákonem č. 559/2004 Sb., zákonem č. 136/2006 Sb., zákonem č. 106/2007 Sb., zákonem č. 379/2007 Sb. a zákonem č. 140/2008 Sb. (Zákon o cestovních dokladech) Dne 11. července 2008 se ruší: 268/2004 Sb. Vyhláška ze dne 7. dubna 2004 o náležitostech a přílohách žádostí podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

http://docplayer.cz/8642609-Mestsky-urad-straz-pod-ralskem-odbor-vystavby-revolucni-164-471-27-straz-pod-ralskem.html

Městský úřad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Revoluční 164, Stráž pod Ralskem - PDF Městský úřad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Revoluční 164, Stráž pod Ralskem Download "Městský úřad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Revoluční 164, 471 27 Stráž pod Ralskem" 1 Městský úřad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Revoluční 164, Stráž pod Ralskem Č.j: MUSPRl Sp.zn.: 246/ Počet listů dokumentu/příloh: 4/1 Vyřizuje: Jaroslava Šebková Stráž pod Ralskem, dne: Rozhodnutí nabylo právní moci dne:. Stavebník: Ing. Luboš Kos (nar ), Dlážděná 1418, Liberec 30 Ivana Kosová (nar ), Dlážděná 1418,46311 Liberec 30 ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ Městský úřad Stráž pod Ralskem, odbor výstavby, jako stavební úřad příslušný dle 13 odst. I písmo g) zákona Č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), rozhodl ve věci žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby: rodinného domu včetně zastřešeného stání pro osobní auto + sklad zahradního nábytku, dřevěného altánu, studny + vodovodní přípojky, odkanalizování, likvidace dešťových vod, přípojky el. energie, zpevněných ploch, terénních úprava oplocení na pozemcích: stavební parcely parcelní číslo 84/1, pozemkové parcely parcelrú číslo 318/2 (vodní plocha - zamokřená plocha) a 972/1 (vodrú plocha - koryto vodního toku přirozené nebo upravené) v obci Hamr na Jezeře - část Břevniště, kat. území Břevniště pod Ralskem, pozemkové parcely parcelní číslo 197 (ostatní plocha - jiná plocha) v obci Osečná - část Chrastná, v kat. území Chrastná, kterou podali ing. Luboš Kos (nar ), Dlážděná 1418, Liberec 30 a Ivana Kosová (nar ), Dlážděná 1418, Liberec 30 takto: Podle 79 stavebního zákona a 9 vyhlášky Č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územrúho řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření vydává územní rozhodnutí o umístění stavby pro stavbu: rodinného domu včetně zastřešeného stání pro osobní auto + sklad zahradního nábytku, dřevěného altánu, studny + vodovodní přípojky, odkanalizování, likvidace dešťových vod, přípojky el. energie, zpevněných ploch, terénních úprava oplocení na pozemcích: stavební parcely parcelní číslo 84/1, pozemkové parcely parcelní číslo 318/2 (vodní plocha - zamokřená plocha) a 972/1 (vodní plocha - koryto vodního toku přirozené nebo upravené) v obci Hamr na Jezeře - část Břevniště, kat. území Břevniště pod Ralskem, pozemkové parcely parcelní číslo 197 (ostatní plocha - jiná plocha) v obci Osečná - část Chrastná, v kat. území Chrastná. Popis stavby: rodinný dům - bude umístěný na pozemcích st.p.č. 84/1 a p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, přízemní s obytným podkrovím částečně podsklepený, půdorysné rozměry 10,50 x 7,50 m, výška stavby od upraveného terénu do hřebene střechy 8,03 m, v místě podsklepení bude výška stavby 10,48 m, obvodové zdivo bude sestavené z dřevěných řezaných roubených trámů a bude zatepleno vnitřní kontaktní tepelnou 2 izolací s obkladem z hoblovaných fošen, zastřešení bude provedeno sedlovou střechou se sklonem 44,5, komín ze systému Schiedel, vytápění je navrženo přímotopným elektro kotlem a kachlovými kamny. Rodinný dům bude umístěn od hranice sousedního pozemku p.p.č. 307/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem 9,15 m a od hranice sousedního pozemku p.p.č. 303/1 v k.ú. Břevniště pod Ralskem bude vzdálen 10,22 m. zastřešené stání pro osobní auto + sklad zahradního nábytku - půdorysné rozměry 8,14 x 5,64 m, výška 4,56 m. Nosnou konstrukci budou tvořit dřevěné sloupky ukončené dřev. vaznicovým věncem, krov bude dřevěný, zastřešení sedlovou střechou se sklonem 25. Stavba bude umístěna na pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná, od sousedního pozemku st.p.č. 48 v k.ú. Chrastná bude umístěna 3,00 m. dřevěný altán - na pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, kulatý půdorys - průměr 3,00 m, výška 2,50 m, zastavěná plocha 7,10 m 2. Altán bude umístěn 2,00 m od sousedního pozemku p.p.č. 307/2 a 3,95 m od pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná. studna + vodovodní přípojka - zdrojem pitné vody bude vrtaná studna na pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, potrubí povede ze studny do RD po pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem v délce 6,70 m, vrtaná studna se předpokládá o hloubce cca 30,00 m. Studna bude umístěna 5,70 m od sousedního pozemku p.p.č. 303/1 v k.ú. Břevniště pod Ralskem. Ve studni bude osazeno ponomé čerpadlo, které bude zajišťovat čerpání vody ze studny do systému. Tlaková nádoba a ovládání čerpadla bude umístěno uvnitř stavby RD. odkanalizování - na pozemcích st.p.č. 84/1 a p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, splaškové vody budou svedeny z rodinného domu přes revizní šachtu do septiku (jednonádržový, tříkomorový celoplastový biologický), dále do půdního pískového filtru o účinné ploše cca 4,40 m 2 (filtr je tvořen plastovou nádrží o rozměrech 3,16 x 1,66 x 1,30 m, která bude osazena na betonovou základovou desku) a potrubím svedeny do stávající vodoteče Hamerské strouhy p.p.č. 972/1 v k.ú. Břevniště pod Ralskem. Celková délka odkanalizování bude 43,30 m, délka potrubí od RD do septiku bude 10,90 m, ze septiku do půdního filtru bude 5,70 m, z půdního filtru do revizní šachty bude 1,90 m, z revizní šachty do vodoteče bude 19,30 m. likvidace dešťových vod - na pozemcích st.p.č. 84/1 a p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, dešťové vody budou částečně zachycovány do sudů na zalévání a z části svedeny do zasakovací jímky na pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem. Zasakovací jímka bude umístěna 7,67 m od hranice sousedního pozemku p.p.č. 320/1 v k.ú. Břevniště pod Ralskem. přípojka el. energie - napojení na el. energii bude ze sloupu na pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná zemním kabelem do pilíře v délce 15 m, z pilíře na pozemku p.p.č. 197 (při hranici s pozemkem p.p.č. 277) v k.ú. Chrastná povede zemní kabel v délce 75 m po pozemcích p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná, st.p.č. 84/1, p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem do rodinného domu. Minimální vzdálenost el. přípojky od pozemku st.p.č. 48 v k.ú. Chrastná bude 2,50 m. zpevněné plochy - na pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, zpevněné plochy jsou navrženy na jihozápadní straně rodinného domu, budou navazovat na rodinný dům a pokračovat až k hranici sousedního pozemku p.p.č. 307/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, tvar zpevněné plochy bude nepravidelného tvaru o max. rozměrech 14,10 x 9,60 m. terénní úpravy - na pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná, jedná se odkop terénu na ploše 200 m 2 a dorovnání terénu na ploše 200 m 2. oplocení - bude provedeno na pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem a na pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná. Oplocení kopíruje katastrální hranice pozemků stavebníka. Bude umístěno na pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná při komunikaci p.p.č. 277 v k.ú. Chrastná a navazuje na stávající oplocení RD na st.p.č. 48 v k.ú. Chrastná. Dále oplocení pokračuje na pozemku p.p.č. 318/2 při hranici s pozemkem 307/2, 303/1 a 320/1 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, na severní straně po 50ti m od hranice pozemků p.p.č. 307/2, 320/1 a 318/2 se oplocení odkloní východně k Hamerské strouze. Celková délka oplocení bude 190 m. Pro umístění a projektovou přípravu stavby se stanoví tyto podmínky: 1. Stavba rodinného domu bude umístěna na pozemku st.p.č. 84/1 a p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, zastřešené stání pro osobní auto + sklad zahradního nábytku bude na pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná, dřevěný altán bude na pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, studna + vodovodní přípojka bude na pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, odkanalizování bude na pozemcích st.p.č. 84/1, p.p.č. 318/2 a 972/1 v k,.ú. Břevniště pod Ralskem, likvidace dešťových vod bude na pozemcích st.p.č. 84/1 a p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, přípojka el. energie bude na pozemcích p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná, st.p.č. 84/1 a p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, zpevněné plochy na pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, terénní 2 3 úpravy na pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná, oplocení na pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. [Břevniště pod Ralskem a p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná tak, jak je uvedeno v situaci v měř. 1 : 300, která je součástí dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby. 2. Při realizaci stavby oplocení a el. přípojky dojde ke střetu se sítí elektronických komunikací společnosti Telefónica O 2 Czech Republic, a.s. a s vedením v majetku ČEZ Distribuce, a.s. Děčín, tuto skutečnost je nutno zohlednit v projektové dokumentaci ke stavebnímu řízení, jedná se o pozemek p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná. 3. O stavební povolení a povolení k nakládání s vodami na vodní dílo požádá investor MěÚ Česká Lípa, OŽP (studna). O povolení domovní ČOV včetně povolení k vypouštění do vod povrchových požádá investor MěÚ Česká Lípa, OŽP. Žádosti budou mít náležitosti dle vyhlášky č. 432/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 4. Stavba bude umístěna do vzdálenosti 50 m od okraje pozemku určeného k plnění funkcí lesa p.p.č. 313 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, z tohoto důvodu musí stavebník dodržovat veškerá ustanovení lesního zákona, zejména: Při realizaci záměru je třeba dbát základních povinností k ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa uvedených v 13 lesního zákona. Na lesních pozemcích nebudou zakládány skládky materiálu nebo odpadu (stavební odpad ani yýkopová zemina). Nedojde ke kácení, ořezu větví a poškození lesního porostu ani kořenového systému lesních porostů a k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa. Záměr bude realizován s umístěním objektu podle předloženého zákresu. 5. V projektové dokumentaci dle přílohy č. 1 vyhl. 499/2006 Sb. musí být zohledněna doprava stavebního materiálu v průběhu stavby a povinnost neprodleného odstranění případných škod na komunikaci a mostku p.p.č. 190/1 a 277 v k.ú. Chrastná a tím zachování průjezdnosti pro další uživatele cesty. Rozhodnutí o námitkách účastníků řízení: Námitky nebyly vzneseny. Účastníci řízení podle 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád"): Ing. Luboš Kos (nar ), Dlážděná 1418, Liberec 30 Odůvodnění Městský úřad Stráž pod Ralskem, odbor výstavby obdržel dne žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby: "rodinný dům" včetně zastřešeného stání pro osobní auto + sklad zahradního nábytku, dřevěného altánu, studny + vodovodní přípojky, odkanalizování, likvidace dešťových vod, přípojka el. energie, zpevněných ploch, terénních úprava oplocení na pozemcích: stavební parcely parcelní číslo 84/1, pozemkové parcely parcelní číslo 318/2 (vodní plocha - zamokřená plocha) a 972/1 (vodní plocha - koryto vodního toku přirozené nebo upravené) v obci Hamr na Jezeře - část Břevniště, kat. území Břevniště pod Ralskem, pozemkové parcely parcelní číslo 197 (ostatní plocha - jiná plocha) v obci Osečná - část Chrastná, v kat. území Chrastná, kterou podali ing. Luboš Kos (nar ), Dlážděná 1418, Liberec 30 a Ivana Kosová (nar ), Dlážděná 1418, Liberec 30. Popis stavby: rodinný dům - bude umístěný na pozemcích st.p.č. 84/1 a p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, půdorysné rozměry 10,50 x 7,50 m, výška stavby od upraveného terénu do hřebene střechy 8,03 m, v místě podsklepení bude výška stavby 10,48 m. Rodinný dům bude umístěn od hranice sousedního pozemku p.p.č. 307/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem 9,15 m a od hranice sousedního pozemku p.p.č. 303/1 v k.ú. Břevniště pod Ralskem bude vzdálen 10,22 m. zastřešené stání pro osobní auto + sklad zahradního nábytku - půdorysné rozměry 8,14 x 5,64 m, výška 4,56 m. Stavba bude umístěna na pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná, od sousedního pozemku st.p.č. 48 v k.ú. Chrastná bude umístěna 3,00 m. 3 4 dřevěný altán - na pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, kulatý půdorys - průměr 3,00 m, výška 2,50 m, zastavěná plocha 7,10 m 2. Altán bude umístěn 2,00 m od sousedního pozemku p.p.č. 307/2 a 3,95 m od sousedního pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná. studna + vodovodní přípojka - zdrojem pitné vody bude vrtaná studna na pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, potrubí povede ze studny do RD po pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem v délce 6,70 m, vrtaná studna se předpokládá o hloubce cca 30,00 m. Studna bude umístěna 5,70 m od sousedního pozemku p.p.č. 303/1 v k.ú. Břevniště pod Ralskem. odkanalizování - na pozemcích st.p.č. 84/1 a p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, splaškové vody budou svedeny z rodinného domu přes revizní šachtu do septiku, dále do půdního pískového filtru o účinné ploše cca 4,40 m 2 a potrubím svedeny do stávající vodoteče Hamerské strouhy p.p.č. 972/1 v k.ú. Břevniště pod Ralskem. Celková délka odkanalizování bude 43,30 m, délka potrubí od RD do septiku bude 10,90 m, ze septiku do půdního filtru bude 5,70 m, z půdního filtru do revizní šachty bude 1,90 m, z revizní šachty do vodoteče bude 19,30 m. likvidace dešťových vod - na pozemcích st.p.č. 84/1 a p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, dešťové vody budou částečně zachycovány do sudů na zalévání a z části svedeny do zasakovací jímky na pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem. přípojka el. energie - napojení bude provedeno ze sloupu na pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná v délce 15 m do pilíře, z pilíře na pozemku p.p.č. 197 (při hranici s pozemkem p.p.č. 277) v k.ú. Chrastná po pozemcích p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná, st.p.č. 84/1, p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem povede zemní kabel do RD v délce 75 m. Minimální vzdálenost el. přípojky od pozemku st.p.č. 48 v k.ú. Chrastná bude 2,50m. zpevněné plochy - na pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, zpevněné plochy jsou navrženy na jihozápadní straně rodinného domu, budou navazovat na rodinný dům a pokračovat až k hranici sousedního pozemku p.p.č. 307/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem. terénní úpravy - na pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná, jedná se odkop terénu na ploše 200 m 2 a dorovnání terénu na ploše 200 m 2. Terén je svažitý k východní straně a proto bude nutné tento terén upravit, aby bylo možné provést stavbu zastřešeného stání a skladu, odkopaný terén bude použit na dorovnání části pozemku - svahu. oplocení - bude provedeno na pozemku p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem a na pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná, oplocení převážně kopíruje hranice stavebníka. Oplocení je navrženo v délce 190 m. Žádost byla doložena následujícími doklady: 4x dokumentace pro územní řízení výpis z katastru nemovitostí kopie katastrální mapy ČEZ Distribuce, a.s., Děčín - stanovisko k žádosti o připojení zařízení ze dne posudek - radonový index pozemku souhlas s umístěním stavby obce Hamr na Jezeře ze dne Obecní úřad Hamr na Jezeře - stanovisko ze dne bez námitek vyjádření Městského úřadu v Mimoni, odbor zemědělství a životního prostředí ze dne , č.j. MUMI3534/2010 závazné stanovisko Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne , zn. KULK / souhlas s realizací stavby v prostoru chráněného ložiskového území Stráž pod Ralskem stanovisko Obvodního báňského úřadu v Liberci ze dne , zn. 819/2010/03 - bez podmínek vyjádření DlAMO, s.p., O.z. TÚU, Stráž pod Ralskem ze dne , zn. TÚU/200/356/2010 závazné stanovisko Vojenského lesního úřadu Praha ze dne , č.j. 2-53/2008/DP informace ze dne stanovisko Vojenských lesů a statků, S.p., divize Mimoň ze dne , zn souhlas se stavbou Lesy České republiky, S.p., lesní správa Ještěd, Liberec ze dne , č.j. 1025/1 0/246/84/312.4 společné stanovisko Povodí Ohře, S.p. Chomutov a závodu Terezín ze dne vyjádření o existenci sítě elektronických komunikací společnosti Telefónica O 2 Czech Republic, a.s. ze dne stanovisko OŽP MěÚ Česká Lípa ze dne , zn. MUCL/59297/2010 závazné stanovisko - zásah do významného krajinného prvku - Městského odboru životního prostředí ze dne , zn. MUCL/87178/20 1 úřadu Česká Lípa, 4 5 závazné stanovisko Městského úřadu Česká Lípa, odboru životního prostředí dle 14 odst. 2 lesního zákona ze dne , MUCL/ V průběhu územního řízení stavební úřad obdržel stanovisko OŽP MěÚ Česká Lípa ze dne , zn. MUCL/115295/ bez připomínek, pouze upozornění ohledně podání žádosti o stavební povolení a povolení k nakládání s vodami na vodní dílo, které musí mít náležitosti dle vyhl. č. 432/2001 Sb. Městský úřad Stráž pod Ralskem, odbor výstavby opatřením ze dne oznámil podle 87 odst. 1 stavebního zákona zahájení územního řízení o umístění stavby a nařídil veřejné ústní jednání spojené s místním šetřením na den: (pátek) konané v místě: Městský úřad Stráž pod Ralskem, odbor výstavby. Námitky účastníků řízení a závazná stanoviska dotčených orgánů mohly být uplatněny nejpozději při ústním jednání. Ústního jednání se nezúčastnila veřejnost. Informace o tom, že žadatel podal žádost o vydání územního rozhodnutí byla vyvěšena na veřejně přístupném místě na pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná. Při vymezování okruhu účastníků řízení dospěl Městský úřad Stráž pod Ralskem, odbor výstavby k závěru, že právní postavení účastníka řízení v souladu s ust. 85 stavebního zákona v daném případě přísluší (vedle žadatele a obce, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn) pouze vlastníkům pozemků (a stavbám na nich), na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, a dále osobám, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům (a stavbám na nich): a vlastníkům anebo správcům stávajících toků vedení technické a dopravní infrastruktury, dotčených předmětnou stavbou. Vlastnictví ani jiná práva k dalším (vzdálenějším) nemovitostem nemohou být tímto rozhodnutím přímo dotčena. Účastníci řízení - podle 85 odst. 1 písmo a) stavebního zákona: Ing. Luboš Kos, Dlážděná 1418, Liberec 30 - žadatel Ivana Kosová, Dlážděná 1418, Liberec 30 - žadatel Účastníci řízení - podle 85 odst. 1 písmo b) stavebního zákona: Obec Hamr na Jezeře, Děvínská 1, Hamr na Jezeře, Hamr u České Lípy - obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn Město Osečná, Svatovítské náměstí 105, Osečná - obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn Účastník řízení - podle 85 odst. 2 písmo a) stavebního zákona: Povodí Ohře s.p., Pražská 319, Terezín - vlastník vodního toku na p.p.č. 972/1 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, kde bude umístěno napojení přečištěných splaškových vod Účastníci řízení - podle 85 odst. 2 písmo b) stavebního zákona: ČEZ Distribuce, a.s. - Hlavní středisko Děčín, Teplická 874/8, Děčín 2 - stavba bude napojena na zařízení společnosti, které je umístěno na dotčeném pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná Lesy České republiky s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové - vlastník sousední účelové komunikace na p.p.č. 277 a 190/4 v k.ú. Chrastná, která bude sloužit jako komunikace příjezdová ke stavbě RD Obec Hamr na Jezeře, Děvínská 1, Hamr na Jezeře, Hamr u České Lípy - vlastník sousedního pozemku p.p.č. 307/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, v bezprostřední blízkosti bude umístěno oplocení Telefónica 02 Czech Republic, a.s., DLSS Liberec, P.O. Box 56, Praha 3 - při realizaci stavby dojde k dotčení sítě elektronických komunikací společnosti na pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná, stavbou oplocení a el. přípojky Vojenské lesy a statky ČR s.p., Mimoň, Mimoň - má právo hospodaření s majetkem státu sousedním pozemkem p.p.č. 320/1 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, v bezprostřední blízkosti pozemku je navrženo oplocení Výše uvedená stavba bude umístěna na pozemcích st.p.č. 84/1, p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem a p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná, které jsou ve vlastnictví žadatelů. Přečištěné odpadní vody budou svedeny a zaústěny do Hamerské strouhy na p.p.č. 972/1 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, se kterým má právo hospodaření Povodí Ohře, s.p., Chomutov. Souhlas Povodí Ohře, s.p. s vypouštěním předčištěných vod byl vydán ve stanovisku ze dne Podmínky stanoviska nebyly zahrnuty do podmínek tohoto územního rozhodnutí, neboť se týkají provádění stavby a následného užívání (vzorkování v době zkušebního provozu z volného paprsku odtékající vody, zpracování Provozního řádu, zkouška vodotěsnosti 5 6 odkanalizování, likvidace kalů ze septiku, ohlášení počátku a ukončení prací, uvedení okolního břehu do náležitého stavu, přizvání ke zkušebnímu provozu). Obec Hamr na Jezeře ve stanovisku ze dne souhlasí s umístěním plánované stavby. Vojenské lesy a statky ČR, s.p., divize Mimoň nemá námitek k vydání územního rozhodnutí pro navrženou stavbu. Vojenský lesní úřad, Praha vydal dne závazné stanovisko, ve kterém uděluje souhlas podle ustanovení 14 odst. 2 lesního zákona k vydání územního rozhodnutí bez podmínek. Žadatelé doložili informaci Vojenského lesního úřadu, Praha ze dne o tom, že závazné stanovisko ze dne je i nadále platné. Lesy České republiky, s.p. mají právo hospodařit k p.p.č. 190/4 a 277 v k.ú. Chrastná. Lesní správa Ještěd jako místně a věcně příslušná organizační jednotka vyjadřuje souhlas ze dne se stavbou rodinného domu a zároveň upozorňuje na povinnost neprodleného odstranění případných škod na komunikaci a tím zachování průjezdnosti pro další uživatele cesty. Toto upozornění stavební úřad zahrnul kdo podmínek tohoto rozhodnutí pod č. 5. Zároveň doporučujeme smluvně ošetřit přístup a příjezd k navrženému rodinnému domu po komunikaci p.p.č. 190/4 a 277 v k.ú. Chrastná. Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství vydal závazné stanovisko dne , ve které souhlasí s realizací navržené stavby v prostoru chráněného ložiskového území Stráž pod Ralskem. Souhlas byl vydán na základě kladného vyjádření Obvodního báňského úřadu ze dne a vyjádření DIAMO, s.p., o.z. TÚU Stráž pod Ralskem ze dne , kde se uvádí: Stavbaje navržena na pozemcích st.p.č. 84/1 a p.p.č. 318/2 v k.ú. Břevniště pod Ralskem, v chráněném ložiskovém území Stráž pod Ralskem, stanoveném rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v Liberci č.j. 3477/89 z , mimo poddolované území, mimo pásma hygienické ochrany provozů DIAMO, s.p., o.z. TÚU, Stráž pod Ralskem. Dle vyjádření státního podniku se v místě stavby nenacházejí inženýrské sítě, nezlikvidované vrty ani jiná zařízení ve správě DIAMO, státní podnik. Stavba nebude bránit v provádění likvidačních prací na ložisku. DIAMO, státní podnik souhlasí s vydáním souhlasného stanoviska. Městský úřad Česká Lípa, odbor životního prostředí vydal dne , pod č.j. MUCL/59297/2010 stanovisko, ve kterém vodoprávní úřad upozorňuje na skutečnost, že o stavební povolení a povolení k nakládání s vodami na vodní dílo požádá investor MěÚ Mimoň. Dle novely zákona č. 254/2001 Sb. Je příslušný k k vydání stavebního povolení a povolení k nakládání s vodami MěÚ Česká Lípa, odbor životního prostředí, což je uvedeno ve stanovisku OŽP MěÚ Česká Lípa ze dne , které obdržel stavební úřad. Skutečnost, že žadatelé musí požádat o stavební povolení a povolení k nakládání s vodami MěÚ Česká Lípa je zahrnuta v podmínkách tohoto rozhodnutí pod č. 3. Předčištěné splaškové vody budou svedeny do Hamerské strouhy, což podléhá v daném místě vydání závazného stanoviska podle 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.. Na základě žádosti žadatelů Městský úřad Česká Lípa, odbor životního prostředí vydal dne závazné stanovisko, ve kterém souhlasí se zásahem do VKP Hamerské strouhy v k.ú. Břevniště pod Ralskem bez připomínek za předpokladu dodržení projektové dokumentace zpracované v červnu 2009 společnosti TOPKLlMA spol. s r.o., Liberec. Městský úřad Česká Lípa odbor životního prostředí, jako orgán státní správy lesů, příslušný dle ustanovení 48 odst. 2 písmo c) zákona č. 289/1995., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů, vydal dne závazné stanovisko, ve kterém souhlasí s umístěním stavby do vzdálenosti 50 m od okraje pozemku určeného k plnění funkcí lesa p.p.č. 313 v k.ú. Břevniště pod Ralskem. Povinnost dodržování lesního zákona stavební úřad zahrnul do podmínky č. 4 tohoto rozhodnutí. Žadatelé doložili posudek - radonový index pozemku. Vzhledem k tomu, že je stanoven nízký radonový index pozemku, není třeba přijímat žádná specifická opatření proti pronikání radonu z podloží. Městský úřad Stráž pod Ralskem, odbor výstavby v průběhu územního řízení o umístění stavby posoudil žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby z hledisek uvedených v 90 stavebního zákona, projednal ji s účastníky řízení a s dotčenými orgány a posoudil shromážděná stanoviska. Obec Hamr na Jezeře má schválený územní plán. Územní plán Hamr na Jezeře byl vydán Zastupitelstvem obce Hamr na Jezeře dne pod číslem usnesení 14/2010, opatření obecné povahy č ajeho vydání nabylo účinnosti dne Stavbou dotčené pozemky jsou dle územního plánu v plochách určených jako "plochy bydlení venkovského charakteru", což umožňuje na těchto pozemcích umístit stavbu rodinného domu a další doplňující stavby a tudíž je stavba rodinného domu v souladu se schváleným územním plánem. Stavba rodinného domu bude na pojena na el. energii ze stávajícího zařízení (sloupu) na pozemku p.p.č. 197 v k.ú. Chrastná. Pitná voda bude zajištěna z nově navržené studny na pozemku žadatelů. 6 7 Přístup a příjezd ke stavbě RD je zajištěn z účelové komunikace p.p.č. 920 po komunikaci p.p.č. 190/4 a 277 v k.ú. Chrastná. Obec Hamr na Jezeře - část Břevniště pod Ralskem nemá vybudovanou kanalizaci, proto je navrženo odkanalizování rodinného domu přes septik a pískový filtr do vodoteče Hamerské strouhy. Stavba je částečně umístěna v katastrálním území města Osečná - část Chrastná. Město Osečná má schválený územní plán ze dne , kde jsou dotčené pozemky v plochách určených pro bytovou výstavbu. Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby byla zpracována oprávněnou osobou - ing. Ladislav Pohl, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby, ČKAIT , část: venkovní přípojky - voda, kanalizace vypracoval Pavel Nezbeda Javůrek, vedoucí projektant ing. Petr Kořínek (TOPKLIMA s.r.o. Liberec). Městský úřad Stráž pod Ralskem, odbor výstavby v průběhu územního řízení o umístění stavby neshledal důvody bránící vydání tohoto rozhodnutí, rozhodl proto způsobem uvedeným ve výroku. V průběhu řízení nebyly vzneseny žádné námitky. Toto územní rozhodnutí platí dva roky ode dne kdy nabude právní moci. Územní rozhodnutí pozbývá platnosti, nebyla-ii ve lhůtě platnosti podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno anebo byla-ii podaná žádost zamítnuta po lhůtě platnosti územního rozhodnutí. Územní rozhodnutí pozbývá platnosti též dnem, kdy staveb~í úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se rozhodnutí vztahuje; to neplatí, byla-ii realizace záměru již zahájena. Poučení Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho oznámení; prvním dnem lhůty je den následující po dni oznámení rozhodnutí. Odvolání se podává u zdejšího úřadu a rozhoduje o něm Krajský úřad Libereckého kraje, Liberec. Bele a Bušová vedoucí dboru výstavby Příloha: Po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí obdrží žadatelé, obec Hamr na Jezeře a město Osečná ověřenou dokumentaci lx Tento dokument musí být vyvěšen na úřední desce po dobu 15 dnů, 15. denje posledním dnem oznámení. Datum vyvěšení:..t.!.!!...!..?itl., 7i' /~ LJ/t Datum sejmuti: :. Současně úřad pro vyvěšení a podání zprávy o vyvesení potvrzuje, že tato písemnost byla zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle věty druhé 25 odst. 2 zákona Č. 500/2004 Sb. (správní řád). 7 8 Podpis oprávněné osoby, potvrzující vyvěšení Razítko: Podpis oprávněné osoby, potvrzující sejmutí Razítko: Rozdělovník Doručení jednotlivě: Účastníci řízení - podle 85 odst. 1 písmo a) stavebního zákona: Ing. Luboš Kos, Dlážděná 1418,463 II Liberec 30 Ivana Kosová, Dlážděná 1418, Liberec 30 Účastníci řízení - podle 85 odst. 1 písmo b) stavebního zákona: Obec Hamr na Jezeře, Děvínská 1, Hamr na Jezeře, Hamr u České Lípy Město Osečná, Svatovítské náměstí 105, Osečná Doručení veřejnou vyhláškou: Účastník řízení - podle 85 odst. 2 písmo a) stavebního zákona: Povodí Ohře S.p., Pražská 319, Terezín Účastník řízení - podle 85 odst. 2 písmo b) stavebního zákona: ČEZ Distribuce, a.s. - Hlavní středisko Děčín, Teplická 874/8, Děčín 2 Lesy České republiky s.p., Přemyslova 1106/19, Hradec Králové Obec Hamr na Jezeře, Děvínská 1, Hamr na Jezeře, Hamr li České Lípy Te1efónica 02 Czech Republic, a.s., DLSS Liberec, Praha 3, P.O. Box 56, Praha 3 Vojenské lesy a statky ČR s.p., Mimoň, Mimoň Dotčené orgány (doručení jednotlivě): Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, U Jezu 642/2a, Liberec 2 Městský úřad Česká Lípa, odbor životního prostředí, náměstí T. G. Masaryka 1,47036 Česká Lípa Městský úřad Česká Lípa, úřad územního plánování, náměstí T. G. Masaryka 1,47036 Česká Lípa Městský úřad, odbor zemědělství a životního prostředí, Mírová 120,47124 Mimoň Obecní úřad Hamr na Jezeře, Děvínská 1, Hamr na Jezeře, Hamr u České Lípy Vojenský lesní úřad, Náměstí Svobody 741, Praha - Dejvice Úřady, pro vyvěšení a podání zprávy o datu vyvěšení a sejmutí (doručení jednotlivě): Městský úřad Stráž pod Ralskem, Náměstí 5. května 55, Stráž pod Ra1skem_ Obecní úřad Hamr na Jezeře, Děvínská 1, Hamr na Jezeře, Hamr li České Lípy Městský úřad Osečná, Svatovítské náměstí 105, Osečná Na vědomí: Městský úřad Osečná, stavební úřad, Svatovítské náměstí 105, Osečná Správní poplatek, vyměřený podle zákona Č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, položky 18a) sazebníku ve výši 1000,00 byl zaplacen hotově dne IČ Tel: úřad Stráž pod Ralskem, odbor výstavby Městský úřad Stráž pod Ralskem, odbor výstavby Revoluční Č.j: MUSPR/3068/2010 Sp.zn: 108/10-328.3. Počet listů dokumentu/příloh: 3/1 Vyřizuje: Helena Bušová Rozhodnutí nabylo právní moci dne. 164, 471 Městský úřad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Revoluční č.p. 164,471 27 Stráž pod Ralskem Č.j.: MUSPR/1634/2012 Sp. zn.: 8/12-328.3 Počet listů dokumentu/příloh: 3/1 Stráž pod Ralskem, dne: 2.3.2012 Toto Městský úřad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Revoluční ě.p. 164,47127 Stráž pod Ralskem Městský úřad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Revoluční ě.p. 164,47127 Stráž pod Ralskem Č.j.: MUSPR/7340/2012 Sp. zn.: 338/12-328.3 Počet listů dokumentu/příloh: 3/1 Vyřizuje: Jaroslava Šebková ve Stráži Mestský úrad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Nám. 5. kvetna 55, 471 27 Stráž pod Ralskem 51 Mestský úrad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Nám. 5. kvetna 55, 471 27 Stráž pod Ralskem C.j: MUSPRl917/2009 Sp.zn: 398/08-328.3 Pocet listu dokumentu/príloh: 3/1 Vyrizuje: Dita Vránová Stráž pod Ralskem, Městský úřad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Revoluční 164, 471 27 Stráž pod Ralskem Č.j: MUSPR/2568/201O Sp.zn: 120/1 0-328.3 Počet listů dokumentu/příloh: 3/1 Vyřizuje: Jaroslava Šebková Stráž pod Ralskem, Městský úřad Stráž pod Ralskem, odbor výstavby. 471 27 Stráž pod Ralskem Joi Městský úřad Stráž pod Ralskem, odbor výstavby Náměstí 5. května 55, 471 27 Stráž pod Ralskem Č.j: MUSPR/4729/2009 sp. zn.: 322/09-330 Počet listů dokumentu/příloh: 5/1 Vyřizuje: Jaroslava Šebková Městský úřad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Č.j.: MUSPRl449112013 Sp. zn.: 470/12/1-328.3 Počet listů dokumentu/příloh: 4/1 Vyřizuje: Jaroslava Šebková Městský úřad Stráž pod Ralskem Revoluční odbor výstavby č.p. 164,471 27 Stráž pod Ralskem ve Městský úřad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Nám. 5. května 55,471 27 Stráž pod Ralskem Č.j: MUSPR/4896/2009 Sp.zn: 341/09-328.3 Počet listů dokumentu/příloh: 3/1 Vyřizuje: Jaroslava Šebková Stráž pod M Ě S T S K Ý Ú Ř A D V E V E L K Ý C H H A M R E C H s t a v e b n í ú ř a d Č.j. : sú/293/2009 Velké Hamry dne 10.12.2009 Vyřizuje : Fajfrová ([email protected]) Telefon : 483 369824 Lenka q Městský úřad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Revoluční č.p. 164,471 27 Stráž pod Ralskem Č.j: MUSPRl23 7/2012 Sp.zn.: 409/11-328.3 Počet listů dokumentu/příloh: 4/1 Vyřizuje: Jaroslava Šebková ve Stráži Mestský úrad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Nám. 5. kvetna55,47127 Stráž pod Ralskem C.j: MUSPRl2176/2009 Sp.zn: 112/09-328.3.1 Pocet listu dokumentu/príloh: 3/1 Vyrizuje: Jaroslava Šebková Stráž pod Městský úřad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Revoluční č.p. 164,471 27 Stráž pod Ralskem Č.j: MUSPR/4110/2011 Sp.zn.: 172/11-328.3 Počet listů dokumentu/příloh: 4/1 Vyřizuje: Jaroslava Šebková ve Stráži .jso Městský úřad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Revoluční 164, 471 27 Stráž pod Ralskem Č.j: MUSPR/2403/2010 Sp.zn: 49/10-328.3 Početl listů dokumentu/příloh: 4/1 Vyřizuje: Jaroslava Šebková Stráž pod Ú Z E M N Í R O Z H O D N U T Í B - 7-2 0 1 2 Č.j: MMJ/SÚ/1088/2012-3 JID: 54953/2012/MMJ Vyřizuje: Hana Vidláková E-mail: [email protected] Telefon: 567 167 211 Jihlava, dne: 23.5.2012 V EŘEJNÁ VYHLÁŠKA Ú Z E M N Í R O Z H O D N U T Ú Ř A D M Ě S T Y S E J I N C E S T A V E B N Í Ú Ř A D Čsl. dělostřelců 172 262 23 JINCE telefon: 318 692 151 fax: 318 692 516 e-mail: [email protected] www.jince.eu Spis. zn..: 1369/14/Tů Jince Městský úřad Dvůr Králové nad Labem náměstí T. G. Masaryka 38, 544 17 Dvůr Králové nad Labem ODBOR VÝSTAVBY A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Č.j.: VÚP/40775-2012/5853-2012/vls Dvůr Králové nad Labem, dne 28.11.2012 Městský úřad Česká Lípa Stavební úřad Náměstí T. G. Masaryka č. p. 1, 470 36 Česká Lípa Váš dopis zn.: Ze dne 07.08.2012 Naše zn.: Vyřizuje: MUCL/51955/2012/Či Hana Čiháková Telefon: 487 881 207 Počet Městský úřad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Revoluční č.p.164, 471 27 Stráž pod Ralskem stavba Městský úřad Stráž pod Ralskem odbor výstavby Revoluční č.p.164, 471 27 Stráž pod Ralskem Č.j: MUSPR/8287/2012 Sp.zn.: 380/12-328.3 Počet listů dokumentu/příloh: 5/1 Vyřizuje: Renáta Badalcová ve Městský úřad Hrušovany nad Jevišovkou STAVEBNÍ ODBOR 671 67 Hrušovany nad Jev., náměstí Míru 22 Č.j. 2480/2011/STU3 Hrušovany nad Jevišovkou 28. 3. 2011 Spisová značka: S-0774/2011 Spis.č. UR 23/11 Vyřizuje: Městský úřad Železná Ruda Odbor výstavby stavební úřad Klostermannovo náměstí 295, 340 04 Železná Ruda Tel: 376361211, Fax: 376397425, web: www.zeleznaruda.cz Č. j.: VÚP/1925/15/69 330/3 Vaše zn.: Vyřizuje:

https://houbareni.cz/blog.php?id=64

Houbaření - Zvláště chráněná území versus sběr hub, rostlin a lesních plodů Dnešní elektronická doba s sebou přináší na straně jedné lepší informovanost o spoustě věcí pro většinu jednotlivců, ale na straně druhé také větší šanci na šíření dezinformací, nepravd a polopravd. Tak se třeba můžeme dočíst na Internetu, že některé druhy hub a rostlin jsou chráněné a pohrůžky pokutami za jejich sběr. Takto vás uvítá NP ŠUmava Ne vždy se ovšem tyto informace zakládají na pravdě, často jde buď o cílenou dezinformaci, neznalost a nebo jen špatné pochopení zaslechnutých či nevhodně prezentovaných informací. Na konci tohoto článku jsou přímo výňatky z platných zákonů, týkající se režimu v jednotlivých zvláště chráněných územích. Ale nejdříve se na to zkusme podívat normální, lidskou formou. Zvláště chráněná území jsou u nás rozděleny na několik různých druhů, kde každý druh má svá specifická ustanovení a své specifické podmínky co se v nich smí, nesmí a jak je v nich případně regulován pohyb osob, sběr lesních plodů a sběr dalších rostlin. Podobnými cedulemi jsou značena všechna Asi nejpřísnější stupeň ochrany ožívají Národní Parky (NP), kde v jejich první zóně můžeme pouze využívat vyznačené cesty skrz ně či kolem nich vedoucí a nesmíme vstupovat mimo ně. Sběr lesních plodů je v rámci NP povolen, ovšem sběr rostlin, odchyt živočichů, umělé vysazování nepůvodních druhů a tábořit zde je zákonem zapovězeno. Dokonce je možné i tato ustanovení rozšířit návštěvním řádem NP a jeho ochrannými podmínkami. O trochu lépe jsou na tom Chráněné Krajinné Oblasti (CHKO). Zde je vlastně "jenom" výslovně zakázáno rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů, táboření a rozdělávání ohňů mimo vyhrazená místa a měnit dochované prostředí. Hlavně u tohoto bodu je třeba se pozastavit. V extrémních případech může totiž být i sběr jakýchkoliv lesních plodů, rostlin a živočichů brán právě jako porušení tohoto paragrafu. Za jednu či dvě plodnice hub vám asi hlavu nikdo neutrhne, ale spoléhat se na to nelze a pokud by, kupříkladu, bylo pro zachování podmínek v CHKO problémem sklízení česneku medvědího, vyjde vás jeho hrstka docela draho. Dalším druhem jsou Národní přírodní rezervace (NPR). Zde je také zapovězen pohyb mimo vyznačené cesty, což samo o sobě i do určité míry znemožňuje sběr lesních plodů a sběr rostlin a odchyt živočichů je zde přímo zákonem zapovězen, stejně jako táboření a rozdělávání ohňů mimo vyznačená tábořiště. Posuňme se o kousek dál k Přírodním rezervacím (PR). Zde je to už snazší, sběr hub a lesních plodů (houby jsou brány jako lesní plody) je povolen. Zakázán je však sběr rostlin a odchyt živočichů. Pokud tedy váš oblíbený česnek medvědí, prvosenky, popenec, ... rostou právě v PR, i když nejsou zákonem jinak chráněné, zde požívají zákonné ochrany plynoucí právě ze zmíněného ustanovení. i další zvláště chráněná území mají své značení, liší se jen velikost informačních tabulek a nápis na nich. Kapitolou v podstatě samou pro sebe jsou Národní Přírodní Památky (NPP) a Přírodní Památky. Zde z hlediska sběru lesních plodů zákon neřeší nic, ale je zde drobné nebezpečí, neboť režim v NPP a PP může být upraven v zakládacích dokumentech. Pokud bychom si to tedy měli ještě jednou shrnout - i rostliny zcela bez jakékoliv zákonné ochrany, pokud rostou na území NP, NPR a PR jsou v tomto prostředí chráněné a za jejich sběr hrozí reálné pokuty. Houby a další lesní plody na tom jsou podobně, ale jejich sběr je výslovně povolen v NP a PR s jedním velkým ale. Musíte se k nim nějak dostat a v NP je to, kor v první zóně poněkud problém. U PP a NPP potom preventivně zkusit zjistit v každém jednom individuálním případě, čeho se ochrana týká. Zmíněná ustanovení se vzájemně nevylučují s dalšími, pokud tedy je někde povolen sběr lesních plodů, netýká se to i těch zákonem chráněných, ty se nesmějí sbírat ani zde. Níže jsou ze zákona vytrženy ty podstatné body a citace, ze kterých pro zjednodušení tento článek vychází. Zákon č. 114/1992 Sb. přímo praví: pohled na jednu z částí PP Háje § 15 - Národní parky (NP) h) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů § 25 - Chráněné krajinné oblasti (CHKO) jedna z chráněných krás PP Radouň § 28 - Národní přírodní rezervace (NPR) § 33 - Přírodní rezervace (PR) § 35 - Národní přírodní památka (NPP) § 36 - Přírodní památka (PP) Přečteno 9414x robi - 2016-05-06

https://www.fulsoft.cz/33/205-2015-sb-zakon-kterym-se-meni-zakon-c-262-2006-sb-zakonik-prace-ve-zneni-pozdejsich-predpisu-zrusuje-zakon-c-266-2006-sb-o-urazovem-pojisteni-zamestnancu-a-zrusuji-nebo-meni-uniqueidOhwOuzC33qe_hFd_-jrpTqa9jRzTbvq3_gYPu1zyqHwCD-vMUnwPlw/?wa=www15i3%20psp

205/2015 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony | Fulsoft.cz - Zákony, judikatura a literatura 2019 205/2015 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony č. 205/2015 Sb. 1. V § 1 písm. b) se za slova „kolektivní povahy“ doplňují slova „a podporu vzájemných jednání odborových organizací a organizací zaměstnavatelů“. „(2) Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, spravedlivého odměňování zaměstnance, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek.“. 3. V § 33 odst. 2 se slova „sdružení občanů podle zvláštního právního předpisu109“ nahrazují slovy „spolku, odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů podle zvláštního právního předpisu“. 4. V § 67 odst. 2 se slova „zařízením závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „poskytovatelem pracovnělékařských služeb“ a slova „§ 367 odst. 1“ se nahrazují slovy „§ 270 odst. 1“. „(4) Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.“. 7. V § 103 odst. 1 písm. d) a v § 106 odst. 4 písm. b) se slova „preventivním prohlídkám“ nahrazují slovy „pracovnělékařským prohlídkám“. 8. V § 103 odst. 1 písm. e) se slova „preventivní prohlídce“ nahrazují slovy „pracovnělékařské prohlídce“. 9. Na konci textu § 180 se…

https://www.ceska-justice.cz/2014/09/pokud-bude-grygarek-a-spol-obzalovan-ze-sabotaze-pujde-o-proces-desetileti/

Pokud bude Grygárek a spol. obžalován ze sabotáže, půjde o proces desetiletí - Česká justice Úvod Justice Státní zastupitelství Pokud bude Grygárek a spol. obžalován ze sabotáže, půjde o proces desetiletí Pokud bude Grygárek a spol. obžalován ze sabotáže, půjde o proces desetiletí 9.9.2014 7:15 Fáze prověřování podezření, že se bývalý náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek s organizovanou skupinou osob dopustili trestného činu sabotáže podle informací České justice končí. Oficiálně jsou nepotvrzené, proto zatím není možné říct, s jakým výsledkem. Že jsou Grygárek a spol. podezřelí z trestného činu proti republice, nevyšlo najevo například z operativní analýzy, ale z přípisu VSZ v Olomouci Nejvyššímu soudu a z usnesení VSZ v Olomouci o vyloučení řízení proti Janě Nagyové, Romanu Bočkovi, Janu Pohůnkovi, Ondřeji Páleníkovi a Milanu Kovandovo ve věci vojenského zpravodajství. Jde tedy o dokument, který má právní váhu. V České republice se tak může odehrát mimořádný proces pro trestný čin proti republice zvláštního politického významu. Vlastizrada, rozvracení republiky, teroristický útok, vyzvědačství, záškodnictví, sabotáž, spolupráce s nepřítelem nebo válečná zrada, to jsou trestné činy proti české republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci, jak je obsahuje Hlava IX zvláštní části Trestního zákona. Právě podezřením z trestného činu proti republice, ze kterého je podle usnesení VSZ v Olomouci podezřelý Libor Grygárek spolu s dalšími osobami, bylo odůvodněno společné řízení v případu Nagyová a spol. Trestný čin sabotáže je tím činem, který spojil jména Nagyové a Grygárka s dalšími osobami. Z popisu podezření Libora Grygárka a spol., jak stojí v usnesení o vyloučení věci, vyplývá, že v případě Nagyová a spol. jde o organizovanou skupinu, „do jisté míry řízenou dalšími podezřelými, která usilovala o obsazení významných pozic v bezpečnostních sborech osobami, které mohly jednat ve prospěch organizované skupiny a tím by organizovaná skupina Libora Grygárka dosáhla nefunkčnosti jednoho ze základních principů demokratického státu. Právě zneužití funkce k úmyslnému poškození ústavního zřízení a maření a ztěžování plnění důležitého úkolu orgánu státní správy nebo bezpečnostního sboru, je skutkovou podstatou trestního činu sabotáže. V usnesení VSZ v Olomouci se uvádí: „Z nově zjištěných skutečností vzniklo podezření, že se JUDr. Libor Grygárek s dalšími osobami (Moroz a další osoby) měl dopustit další trestné činnosti, a to trestného činu sabotáže podle § 314 odst. 1, písm a), b), odst. 2, písm a) Trestního zákona…Z hlediska společného řízení bylo odůvodněno podezření, že činnost Libora Grygárka je do jisté míry řízena dalšími podezřelými, kteří usilují o obsazení významných pozic v bezpečnostních sborech a dalších státních institucích, jejichž cílem je především boj s trestnou činností, tj. její odhalování a objasňování, a to na ministerstvu vnitra, ministerstvu spravedlnosti, v soustavě státního zastupitelství, na vedoucích pozicích v Policii ČR, Generální inspekci bezpečnostních sborů, případně i u dalších orgánů moci výkonné, zejména u orgánů činných v trestním řízení, osobami, které následně mohly jednat v jejich prospěch, čímž by došlo k dysfunkci jednoho ze základních principů demokratického státu.“ Podle předmětného paragrafu, jak jej ke Grygárkově činnosti přiřadilo VSZ v Olomouci, mohou potenciální sabotéři Nagyová, Grygárek, Moroz a další čelit trestu až 12 let odnětí svobody, neboť jednali v organizované skupině. Přesně se v §314 uvádí toto: (1) Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky anebo poškodit mezinárodní organizaci zneužije svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce nebo se dopustí jiného jednání k tomu, aby a) mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu mezinárodní organizace, orgánu veřejné moci, ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, hospodářské organizace nebo jiné instituce, nebo b) způsobil v činnosti takového orgánu anebo takové organizace nebo instituce poruchu nebo jinou závažnou škodu, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku. (2) Odnětím svobody na osm až dvanáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny. Tajné spolčování, úmyslné ohrožování státní správy nebo jednání ve prospěch některé ze skupin lidí bylo těžkým politickým zločinem a trestným činem proti republice už po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918. Zákon 50 z roku 1923 například pod §17 Sdružování státu nepřátelské uvádí, že 1.Kdo založí tajnou organisaci, jejímž účelem je podvraceti samostatnost, ústavní jednotnost nebo demokraticko-republikánskou formu státu, trestá se za přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do dvou let. V §25 se Československá republika vypořádává s Ohrožováním veřejné správy orgánem moci veřejné: Orgán moci veřejné, který vykonávaje svůj úřad úmyslným jednáním nebo úmyslným opominutím proti zákonům ústavním nebo proti zákonům a nařízením, vydaným na provedení zákonů ústavních, ohrožuje zájmy veřejné správy, trestá se, není-li čin jeho přísněji trestný, za přestupek pokutou do 10 000 Kč nebo vězením do tří měsíců, a to dohlédacím úřadem správy státní přímo nadřízeným a není-li takového, úřadem, který určí vláda. Politickým trestným činem proti republice bylo podle zákona 50/1923 také krytí členů a potomků panovnické rodiny Habsbursko-lotrinské, §19 doslova uvádí: Člen bývalé panovnické rodiny Habsbursko-lotrinské a potomek takového člena, jež bez svolení vlády vstoupí nebo zdržuje se na území Československé republiky, kdo ho při tom jakýmkoli způsobem podporuje nebo dověda se věrohodným způsobem o jeho zatajovaném pobytu na území Československé republiky, úřadu to neoznámí neodkladně a věrohodným způsobem, trestá se za přečin tuhým vězením od šesti měsíců do jednoho roku. Sabotáž jako zvláštní trestný čin se poprvé objevuje v zákonu 231/1948 o ochraně lidově-demokratické republiky, který v roce 1948 nahradil výše zmíněný zákon 50/1923. Kromě ustanovení §36 zákona 231/48, který se týkal výhradně „maření a ztížení provádění nebo plnění hospodářského plánu“, obsahuje následující §37 text významem takřka totožný s dnešním popisem skutku sabotáže: „Kdo neplní nebo poruší povinnost vyplývající z jeho veřejné funkce, úřadu, služby, povolání nebo zaměstnání v úmyslu ohrozit tím důležitý zájem republiky, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let.“ Zcela nový trestní zákon z roku 1950 pak sabotáž zařadil do Hlavy I. Zvláštní části politicky významných činů proti republice, oddíl první, kde se jako jeden z nejtěžších zločinů ocitla spolu s velezradou, sdružování proti republice, pobuřování proti republice také sabotáž. Až za ní následoval oddíl dvě trestný čin „opuštění republiky“ a podobné věrolomnosti. „Pořadí hlav bylo určeno objektivním významem společenských vztahů určitého druhu z hlediska zájmů dělnické tříd. Na prvním místě byla ochrana republiky,“ uvádí Tomáš Gřivna ve stati o trestním právu hmotném v publikaci Komunistické právo Československa. Součástí Hlavy I zvláštních politicky významných zločinů proti republice zůstala sabotáž až do roku 2009, kdy byla přesunuta do Hlavy IX ovšem s totožným významem. Na dotaz České justice v souvislosti s prověřovanou organizovanou skupinou podezřelého Libora Grygárka a spol.pro trestný čin sabotáže, kolik osob už bylo od r. 1994 obviněno z tohoto trestného činu, eventuálně kolik osob bylo za sabotáž odsouzeno, případně z jiného trestnému činu proti republice – vlastizrada nebo rozvracení republiky podle Hlavy IX Trestního zákona, dřívější Hlavy I. Trestního zákona, již dříve poskytl mluvčí NSZ Petr Malý České justici informaci od experta na statistiky NSZ v Brně. „Ze statistického systému CSLAV a zejména ze statistické ročenky kriminality vyplývá, že pro roky 2008 až 2013 nebylo nic. Zpracování dotazu za období od roku 1994 pro sabotáž, popř. od roku 1994 pro všechny trestné činy podle hlavy IX trestního zákoníku a hlav I trestního zákona by znamenalo značný rozsah práce, a tedy i delší časové období na zpracování,“ vzkázal po mluvčím expert Nejvyššího státního zastupitelství na statistiky trestných činů. Předchozí článekS posílením role státního zastupitelství v insolvenčních řízeních se nepočítá Další článekÚOOZ se věnuje trestné činnosti, jež mu nepřísluší

https://www.businessinfo.cz/navody/katastralni-zakon-a-souvisejici-otazky-ppbi/

Témata Právní průvodce Právo Oblasti podnikání Právo, právní služby Služby Správa majetku, nemovitosti 29. 10. 2018 BusinessInfo.cz Katastrální zákon navrací zásady původní pozemkové evidence. Zásada materiální publicity chrání dobrou víru v pravdivost a úplnost zápisů právních vztahů v katastru nemovitostí. Právní účinky vkladu přiznává již k okamžiku doručení návrhu na zápis katastrálnímu úřadu. Zavádí zvýšenou informovanost účastníků řízení. Zapisuje 15 nových věcných práv k nemovitostem a 19 nových poznámek. Hlavní zásady zákona Zásada materiální publicity Zásada intabulační Zásada formální publicity Postup katastrálního úřadu v řízení o návrhu na vklad Povinnost ohlášení změn Přijetím nového občanského zákoníku – zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2014, zaznamenala česká právní úprava podstatné změny. Kromě samotné rekodifikace soukromého práva bylo třeba sjednotit s občanským zákoníkem i terminologii a právní instituty v souvisejících odvětvích. Změny v právní úpravě se tak dotkly, kromě jiného, i katastrálního práva.. Katastr nemovitostí byl původně zřízen 1. ledna 1993 zákonem ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, kterým byla zrušena dosavadní evidence nemovitostí. Ke stejnému dni nabyl účinnosti i zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. Tímto zákonem byl zřízen Český úřad zeměměřický a katastrální, jehož úkolem je mimo jiné správa samotného katastru. Dále je třeba zmínit zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, kterým byl upraven způsob zápisu věcných práv do tehdejšího katastru nemovitostí. Katastrální právo bylo 1. ledna 2014 změněno především zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „Katastrální zákon“), který toho dne nabyl účinnosti. Katastrální zákon zrušil výše uvedenou právní úpravu a spolu s ním nabyly účinnosti tyto vyhlášky: vyhl. č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů; vyhl. č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů; vyhl. č. 359/2013 Sb., o stanovení vzoru formuláře pro podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu (formulářová vyhláška). V souvislosti s Katastrálním zákonem je třeba nejprve definovat nové pojetí nemovitých věcí, neboť právě jich se zákon týká. Nemovité věci upravuje OZ ve svém ustanovení § 498 odst. 1 takto: „Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samotným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.“ V souladu se shora uvedenou definicí tak mezi nemovité věci patří následující: pozemky (vždy bez dalších podmínek), stavby na pozemku (zde existuje mnoho výjimek) – základní znaky stavby: hmotný výsledek, lidská činnost, samostatný účel, oddělitelnost, kompaktnost materiálu, stavby spojené se zemí pevným základem, jež byly podle předchozích předpisů nemovitými věcmi a nadále patří jiné osobě nežli vlastníkovi pozemku (a to až do doby, dokud budou patřit osobě odlišné od vlastníka pozemku, podzemní stavby se samostatným účelovým určením jakož i věcná práva k nim (např. metro nebo vinný sklep pod cizím pozemkem) – jde o takovou stavbu, která nebrání v užívání pozemku nad stavbou obvyklým způsobem, věci (stavby), které nelze přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, inženýrské sítě (tzv. liniové stavby) – např. vodovody, kanalizace, věci (stavby), které podle jiného právního předpisu nejsou součástí pozemku (např. dálnice, silnice a místní komunikace) jednotka (byt či nebytový prostor, spoluvlastnický podíl na společných částech domu a nově i spoluvlastnický podíl na pozemku), věcná práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (např. právo stavby – viz ustanovení § 1240 a násl. OZ), stavby podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník platný do 31. 12. 2013, které se podle přechodných ustanovení OZ nestaly součástí pozemku. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nově jsou dle občanského zákoníku za nemovitosti považována i věcná práva, tj. věci nehmotné (např. právo stavby). Další, dnes již nepochybně velmi dobře známou, novinkou bylo zavedení zásady superficies solo cedit, neboli zásadě „povrch ustupuje půdě“, která stanoví, že stavby na pozemku trvale zřízené jsou jeho součástí a sdílí jeho osud. Tato zásada je promítnuta do ustanovení § 506 odst. 1 OZ, dle kterého je součástí pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Součástí pozemku je i podzemní stavba, která není nemovitostí. Dočasnost stavby může vyplývat buď z jejího charakteru (např. jedná-li se o montovanou chatu apod.), nebo z titulu, na jehož základě byla zřízena. OZ dále umožňuje výhradu odděleného vlastnictví ke strojům a jiným zařízením sice již s nemovitou věcí pevně spojeným, ale náležejícím jinému vlastníku než je vlastník nemovité věci (viz ustanovení § 508 OZ). Tato snaha o scelení pozemku a stavby přináší mnoho různých variací, u kterých je třeba pozorně studovat související právní vztahy. Scelení či nescelení pozemku se stavbou závisí především na právech, která se vztahují k pozemku a ke stavbě. Pokud ke dni účinnosti OZ byli u stavby i pozemku rozdílní vlastníci, pak nedojde ke scelení pozemku a stavby. Tuto problematiku upravuje OZ blíže v přechodných ustanoveních v § 3054 až § 3061 (např. situace, kdy jsou stavba a pozemek ke dni účinnosti OZ v rukou jednoho vlastníka v jednom vlastnickém režimu – zcelí se, nebo jsou-li stavba a pozemek ke dni účinnosti OZ v rukou různých vlastníků – nezcelí se). V případě, že je stavba součástí pozemku, je v katastru nemovitosti uvedeno – „Součástí je stavba“. U stavby dosud nespojené s pozemkem je přitom uvedeno – „Na pozemku stojí stavba“. Součástí pozemku přitom nemohou být tyto nemovitosti: stavby dočasné (v katastru nemovitostí jsou vždy označeny jako „dočasné stavby“ a náleží k nim samostatný list vlastnictví), inženýrské sítě (např. trafostanice), strojní zařízení (pokud je sjednána výhrada podle ustanovení § 508 NOZ, např. klimatizační jednotky umístěné na střeše, solární panely na střeše apod.; o takové výhradě musí být poznámka v katastru nemovitostí),