cleaned_text
stringlengths
6
2.09k
source
stringclasses
2 values
language
stringclasses
1 value
Ni ọdun 2012, Sadik ṣàjọda ẹgbẹ non-profit Sustainable Nanogbugbu organization.Awon itọkasi..
wikipedia
yo
Foladi titilayo odedínà(eni ti won bi ni ojo kokanlelogun, osu kin-in-ni, odun 1965), je onimo sayensi orile-ede Naijiria ati oluko agba ni ile-eko giga ti ile Florida(University of Florida)..
wikipedia
yo
Ó jẹ́ gboogi Atọ̀pinpin fún "The Isaiah Cancer transètò ConSoṣíọ́lọ́jì(Capt Ogu)." Ó tún jẹ́ ọmọ-ẹ̀gbẹ́ “America Cancer Society's National Thiora disparities Advisory Team.” Èkó rẹ̀..
wikipedia
yo
Folalu, ni 1986, kẹ́kọ̀ọ́ jade gboyè ìmọ̀ Ìṣẹ́gun Oyinbo, èyí “Pharmacy" ni Fásitì ti Obáfẹ́mi Awólọ́wọ̀(OAU), èyí tí ó fìwé jẹ́ “University of ìfẹ́”
wikipedia
yo
Ní ọdún 1990, ẹ̀wẹ̀, ó bẹ̀rẹ̀ siwaju sí i láti lọ fi ìmọ̀ kún ìmọ̀ lórí i ẹ̀kọ́ ìmọ̀ òyìnbó kan náà ní Faṣiti ti ‘Florida èyíun “University of Florida”
wikipedia
yo
Àkọlé iṣẹ́-ìwádìí kíkọ lórí àbájáde ẹ̀kọ́ èyíun ‘Ph.D..
wikipedia
yo
Lẹ́yìn àbájáde ẹ̀kọ́ gíga ‘Ph.D.’ rẹ̀, ó ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bíi olùrànlọ́wọ́ fún olùkọ́ àgbà ní Fásitì ti West Virginia (West Virginia University).Ìgbé ayé rẹ̀..
wikipedia
yo
A bí Folakemi Yakoko ode si inu idile Ezekiel Shotayo Lamiàwotá ati Grace Moroko Ragan sí ìlú Abẹ́òkúta ní Ìpínlẹ̀ Ògùn, Nàìjíríà, èyíún lọ́jọ́ kọkànlélógún Oṣù Oṣù-in-ní, Ọdún 1965..
wikipedia
yo
Ni igba ewe rẹ, o gbe ni Ilu Eko, o si lọ sile eko alakoobere ati ti girama "Apostolic Church Primary School" ati "Methodist Girls High School, Lagos", ni sise-n-tele.ami-eye ati idanimo Folalumi titilayo odedínà ti gba ami-eye oniruuru fun idajosi rẹ si sayensi ati eto-ilera..
wikipedia
yo
Ní ọdún 2009, ọ̀kan lára àmì-ẹ̀yẹ tí ẹgbẹ́ ẹ “American Society of Health systems Pharmacy” àti “Association of Black Health-systems Pharmacists fi dá a lọ́lá ní “Leadership Award for Health disider”
wikipedia
yo
Àwọn Mísí tún ní "irin Women in stem Award 2016" láti ọwọ́ ọ "Insight into diversity", "Living legend Award" láti ọwọ́ ò" Clinical trial Summit" ní ọdún 2017; Ewe, àmì-ẹ̀yẹ "William Award for Innovation in Cancer Care", láti ọwọ́ o" African Organization for Research and Training in Cancer" ní ọdún 2017.Àwọn Ìtọ́kasí..
wikipedia
yo
O jẹ àbémiega perennial ti o ni ibamu si awọn ipo gbígbóná ti awọn ilẹ̀ pẹ̀tẹ́lẹ̀ ilẹ-oru..
wikipedia
yo
Gbaguda farada dáradára pẹ̀lú àwọn ilé tí kò dára ju ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn irúgbìn oúnjẹ mìíràn lọ.tapioca jẹ oúnjẹ pàtàkì fún àwọn mílíọ̀nù ènìyàn ni àwọn orílẹ̀-èdè òtútù ..
wikipedia
yo
O pèsè iye oúnjẹ tááṣì nìkan, àti pé o kéré ní amuaradagba, àwọn vitamin àti àwọn ohun àlùmọ́nì ..
wikipedia
yo
Ní àwọn orílẹ̀-èdè mìíràn, o tí lo bí olùrànlọ́wọ́ tí o nipọn ní ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn oúnjẹ tí a ṣèlọpọ.Ooreorílẹ̀gy àti ọtí tapioca wà lati ọ̀rọ̀ ribiribi'ọ́ka, orúkọ rẹ ni èdè Tupi tí àwọn ọmọ abínibí n sọ nígbàtí àwọn Portuguese kọ́kọ́ dé ẹkùn Ariwa ila òòrùn Brazil ni àyíká 1500..
wikipedia
yo
ọ̀rọ̀ tùpí yìí jẹ́ ìtumọ̀ bí ‘erofo’ tàbí ‘colant’ àti pé ó tọ́ka sí erofo sitashi tí o dàbí aró tí o gbà nínú ìlànà isediwon.Ṣíṣe ohun ọ̀gbìn gbágudá náà ní bóyá pupa tàbí àwọn ẹka aláwọ̀ ewé pẹ̀lú àwọn ọ̀pá lùlí lórí wọn..
wikipedia
yo
Gbòǹgbò ìyàtọ̀ tí aláwọ̀ ewé nilo ìtọjú láti yọ LinaMarin kúrò, rídaracoside Cyanolówùú kan tí ó wáyé nípa ti ara nínú ọ̀gbìn, èyítí bibẹẹkọ lẹ́ yípadà sí cyanide ..
wikipedia
yo
Konzo (ti a tun npe ni mantakassa) jẹ́ àrùn ẹlẹgba tí o ní nkán ṣe pẹ̀lú ọpọlọpọ àwọn ọsẹ tí o fẹ́rẹ̀ jẹ́ ìyasọtọ tí gbágudá kikorò tí kò ní ìlọsíwájú.Ní àríwá àti àríwá ìlà oòrùn Brazil, iṣelọpọ tapioca tí o dá lórí agbègbè tí àṣà jẹ́ iṣelọpọ tí iṣelọpọ iyẹfun manioc láti àwọn gbòngbò gbágudá..
wikipedia
yo
Nínú ìlànà yìí, manioc (lẹ́hìn ìtọ́jú láti yọ májèlé kúrò) tí wa ní ilé s ti kò nira pẹ̀lú owó kékeré tàbí ọlọ tí ó ní agbára diùn..
wikipedia
yo
Masa ti o tutu ni a gbe sinu tube hùn gigun ti a npè ni tipiti ..
wikipedia
yo
Òkè tube tí wá ní ìfipamọ́ nígbà tí ẹ̀ka nlá kan tàbí sọkún tí fi síi sínú lupu ní ìsàlẹ̀ àti lọ láti na gbogbo ìmúṣẹ ní ìnàró, fífún omi olóró sitashi jáde nípasẹ hun àti parí..
wikipedia
yo
Omi yìí ni a gbà, àti àwọn ọkà sitashi (microscopic) tí o wà nínú rẹ̀ ní a gbà láàyè láti yanjú sí ìsàlẹ̀ ti funfun náà..
wikipedia
yo
àwọn òkúta iyebíye jẹ́ àpẹrẹ tí ó wà jùlọ jùlọ; àwọn ìwọ̀n wà láti bíi 1mm sí 8mm ní ìwọ̀n ìlà òpin, pẹ̀lú 2–3mm jẹ́ èyítí ó wọ́pọ̀ jùlọ.A gbọ́dọ̀ fí pa pafí, ọ̀pá, àti peali kún dáadáa kí wọ́n tó dáná lati tún omi, kí wọ́n sì fà omi tó omi tó ìlọ́po méjì..
wikipedia
yo
Tapioca tí a ṣẹ ìlànà jẹ́ funfun nigbagbogbo, ṣùgbọ́n àwọn igi àti àwọn òkúta iyebiye le jẹ́ awọ..
wikipedia
yo
Ní àṣà, awọ tí o wọpọ jùlọ tí a si tapioca ti jẹ́ burawun, ṣùgbọ́n àwọn awọ pastel láìpẹ́ ti wà..
wikipedia
yo
Àwọn òkúta iyebiye Tapioca ni gbogbogbo jẹ opaqué nígbàtí àìṣe ṣùgbọ́n di sihin nígbàtí a bá jinná ninu omi farabalẹ̀.Ori lédè Brasili, Thailand, àti Nàìjíríà jẹ́ àwọn tí ń ṣe gbágudá tó tóbi jù lọ lágbàáyé..
wikipedia
yo
Lọ́wọ́lọ́wọ́, àwọn ìròyìn Thailand fún ọgọ́ta ọgọ̣́rún ti àwọn ọjà òkèèrè àgbáyé.Oúnjẹ iye àwọn òkúta iyebiye tapioca tí ó gbé jẹ 11%(mọ́kànlá ogorun) omi àti 89% (ọgọrin mẹsan ogorun) àwọn carbohydrates, láìsí amuaradagba tàbí ọgbọn ..
wikipedia
yo
ní iye ìtọ́kasí ọgọrun oyan, tapioca tí o gbẹ n pèsè àwọn kálórì igba ó le mẹ́jọ kò sí tàbí nìkan wà àwọn iye tí àwọn ohun àlùmọ́nì ti ijẹunjẹ àti àwọn treaty .Àwọn àkàrà alapin àwọn àkàrà alapin jẹ́ àkàrà pélébé tínrín tí a ṣe láti gbòngbò gbágudá kikorò láìsí wíwú ..
wikipedia
yo
Ó jẹ́ ìpilẹ̀ṣẹ̀ nípasẹ̀ àwọn ará ìlú arawak àti Carib nítorí àwọn gbòngbò wọ̀nyí jẹ́ ohun ọ̀gbìn tí ó wọ́pọ̀ tí àwọn igbó ojo níbití wọ́n ńgbé..
wikipedia
yo
Ni ila-oorun Venezuela, ọpọlọpọ awọn ẹgbẹ abinibi tun ṣe casabe ..
wikipedia
yo
Àwọn agbègbè àbínibí, gẹ́gẹ́ bí Ye-Kuana, Kari-ná, Yanomami, Guagboo tàbí Owàrà tí wá láti àwọn orílẹ̀-èdè Caribe tàbí Arawac, tún ṣe casabe ..
wikipedia
yo
Láti ṣe casabe, gbòngbò sítakí tí gbágudá kikorò ní ao lọ sí èyí tí kò nira, lẹhinna a fún pọ̀ láti yọ wàrà, omi kíkorò tí a npè ní yare jáde..
wikipedia
yo
Èyí n gbé àwọn nkan ọlọ́rọ̀ pẹ̀lú rẹ̀ jáde kúrò nínú tí kò nira..
wikipedia
yo
Ni asa, fífín yii ni a se ni sebucan kan, gigun, àpẹrẹ tube, àpọ̀n titẹ, ti a hun ni àpẹrẹ helical ti iwa lati àwọn ewe ọ̀pẹ ..
wikipedia
yo
sebucan ni a maa n so sori ẹka igi tabi ọpa Aja, ati pe o ni isalẹ pipade pẹlu ami ti a so mo igi tabi keje ti o wa titi, ti a lo lati na sebucan..
wikipedia
yo
Nígbà tí a bá ti sọkún sí ìsàlẹ̀, tí ó na sebucan, ìlànà híhun helical fa ki strainer lati fún pọ àwọn ti kò nira inú..
wikipedia
yo
Èyí tí kò nira náà ti tán ní tínrín, àwọn àkàrà yíká ní ìwọ̀n ní ìwọ̀n ìlà òpin lórí Búdàrẹ sí sísun tàbí tósiti..
wikipedia
yo
Àkàrà tín-ínrín tí kò sì gún régé ti casabe ni a sábà máa ń fọ́ ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀, a sì máa ń jẹ gẹ́gẹ́ bí eérú..
wikipedia
yo
Gẹgẹbi àkàrà, casabe le jẹ nìkàn tàbí pẹlu awọn ounjẹ mìíràn..
wikipedia
yo
Wọn omi omi díẹ̀ díẹ̀ tí tó láti yí casabe tí o gbẹ sínú rírọ́, àkàrà dídán.Àwọn òkúta iyebiye Tapioca, tí a tún mọ sí Bóbá ní ila-oòrùn oril'ede Asia, ní a ṣẹ nípasẹ gbígbé sitashi tútù nípasẹ àṣẹ lábẹ́ títẹ̀..
wikipedia
yo
Òkúta iyebiye Tapioca jẹ́ èròjà tí o wọ́pọ̀ ni àwọn akara ajẹkẹ́yìn oril'ede Asia gegebi lloolu, Kolak, bímọ ṣágo, àti nínú àwọn ohun mimu tí o dùn bí tií ti o ti nkuta, eso láàárín àti tàhò, nibiti wọn ti pèsè iyatọ ni fifa sí dídùn àti ohun mimu mimu..
wikipedia
yo
Àwọn òkúta iyebiye kékeré jẹ́ àyànfẹ́ fún lílò nínú àwọn ọrọ̀ẹni..
wikipedia
yo
Àwọn òkúta iyebíye ńlá ni ó fẹ́ fún lílò nínú àwọn ohun mímu..
wikipedia
yo
Awọn okuta iyebiye wọnyi nigbagbogbo jẹ brown, kii ṣe funfun, nitori gaari ti a ṣafikun ati ti aṣa ni lilo ninu awọn ohun mimu tii dudu tabi alawọ ewe ..
wikipedia
yo
Wọ́n ti wà ni lọ bí orísirísi àwọn àwọ̀ ni fà yìnyín àti ki ó gbóná ohun mímu..
wikipedia
yo
Ní àfikún sí lílò wọn ní àwọn nígbàkígbà àti àwọn ohun mímu, àwọn òkúta iyebiye Tapioca lé ṣeé lo ni àwọn àkàrà òyìnbó.Àwọn òkúta iyebiye ni a mọ sí ṣàbùṣẹ ni agbègbè India ; wọn lo fún àwọn oúnjẹ tí o dùn àti tí o dùn, gẹ́gẹ́ bí ṣàbùdaná kìránch ..
wikipedia
yo
Ní Ilu Brazil, àwọn òkúta iyebiye ti wà ní jìnnà pẹlu ọtí-wáìnì tabi omi mìíràn lati ṣafikun adun ati pé wọn pé ni sagu .Ìlànà ati ini ṣíṣe iyẹfun ege sinu àwọn òkúta iyebiye tapioca nilo igbese agbedemeji ọjà kan tí a npè ní ẹ̀rúnrún tapioca ..
wikipedia
yo
Erunrun tapioca jẹ iyẹfun ẹgẹ ti o gbẹ ti o jẹ gẹ' ni apakan kan ki o dabi awọn flakes tabi awọn Granules ti o ni irisi alaibamu..
wikipedia
yo
Ní ìdàkejì, ṣíṣe àwọn òkúta iyebíye sitashi nlo ìlànà tí o yàtọ̀ tí sísun..
wikipedia
yo
Láti ṣe àwọn òkúta iyebíye, ẹ̀rúnrún tapioca lè gé tàbí yọ jáde sí apẹ̀rẹ̀ àwọn òkúta iyebíye, bóyá kékeré ( ) tàbí ńlá ( )..
wikipedia
yo
Àwọn òkúta iyebíye ti wà ní abẹ́ sí ọ̀nà ìtọ́jú Ìgbéraga-Ooru, èyítí ó lè fa ìgbésí ayé Nelifu sókè sí ọdún 2..
wikipedia
yo
Àwọn òkúta iyebiye Tapioca ní ọpọlọpọ àwọn ohun-ini alailẹgbẹ tí o ṣẹ alabapin sí sójúrigindin àti rilara ẹnu..
wikipedia
yo
Púpọ̀ nínú àwọn ohun-ìní ti ara jẹ́ àbájáde ti àkópọ̀ sitashi rẹ àti pé o ní ipa pàtàkì nípasẹ̀ ṣíṣe..
wikipedia
yo
Àwọn òkúta iyebiye Tapioca jẹ rirọ tí ìwà àti kí o fa , pẹ̀lú irisi rirọ olókìkí àti irisi translusẹnti.Ogun Agbaye II nígbà ogun àgbáyé ii, nítorí àìtó oúnjẹ ni Gúúsù ila oòrùn Asia, ọpọlọpọ àwọn asasala yé lórí tapioca bí orísun kan tí carbohydrates.Ohun ni irọrun tan nipasẹ gígé-igi, yoo dagba daradara ni àwọn ilé tí kò ní oúnjẹ, a sì le ṣe ikore ni gbogbo oṣu meji, botilẹjẹpe o gba osu mẹwa lati dagba si idagbasoke ni kikun.Àwọn ọja ti a le tunlo a le lo gbongbo tapioca lati ṣe iṣelọpọ àwọn baagi ti tun lo ti o dagbasoke láti inú resini tapioca ti ọgbin bi aropo ṣíṣú ti o le yanjú..
wikipedia
yo
Àwọn ọja resini tapioca mìíràn pẹlu àwọn ibọwọ, capes ati aprons.ìfọṣọ tapioca sitashi, tí a lo ni ìgbàgbogbo fún àwọn Sẹ́ẹ̀tì sitashi àti àwọn aṣọ ṣáájú lilọ, le jẹ́ títà ní àwọn igo ti sitashi gọmu adayeba láti tù sínú omi tàdí nínú àwọn agolo sokiri .àwọn ohun-iní kemikali Amylosi kékeré àti àkóónú aloku kékeré, ní idapọ pẹ̀lú ìwúwo molikula gíga tí Amylosi rẹ, jẹ kí tapioca jẹ ohun elo ìbẹ̀rẹ̀ tí o wúlò fún ìyípadà sínú ọ̀pọlọpọ àwọn ọjà pàtàkì..
wikipedia
yo
Àwọn ohun èlò sitashi tapioca ní àwọn ọjà pàtàkì tí di olókìkí púpọ̀ sí..
wikipedia
yo
Àwọn ipa tí àwọn àfikún lórí àwọn ìyípadà ìgbóná àti àwọn ohun-ìní ti ara àti kemikali lè ní ipa lórí dídára àti ìdúróṣinṣin ibi ipamọ́ ti àwọn ọjà ti ó dá lórí tapioca.gílásì orilede ìpínlẹ̀..
wikipedia
yo
Orúkọ àádùn túmọ̀ sí adùn àti pé o tún máa n ṣe iranṣẹ ní ibi igbeyawo ati àwọn ayẹyẹ isọsọ.ÀKÓpò àwọn èròjà mẹ́rin tí ó wọ́pọ̀ tí a lò fún síse àádùn ni iyẹfun àgbàdo, ata ínín, epo ọpẹ àti iyọ̀..
wikipedia
yo
Awon ara okun lati ipinle kogi tun fi ẹ̀wà ti won ti yo sinu iyẹfun àgbàdo won ki won to fi ewe ọ̀gẹ̀dẹ̀ se lati fun ni itọwo otootowo eleyii na Nigerian Odiwi59 itọkasi..
wikipedia
yo
OluwaToyin (Toyin) Agbẹ̀bí jẹ́ Asọsiati purọ́fẹ̀sọ̀ ati alága fún ẹ̀ka-iṣẹ́ fún Kemisitiri ati Baọ́àyànfẹ́sitiri ni Faṣiti hampton ..
wikipedia
yo
O jẹ jiyanati purọ́fẹ̀sọ̀ igba kan ri fun itọju awọn ọmọde ati iṣẹgun igba ọrun ni BayLor College of Medicine..
wikipedia
yo
A., Gud, G., Dhar, K., Loukas, A., Zhan, B., DeuMi, V., ....
wikipedia
yo
X-ray Structure of na-Aspronísi-2, a PAthoGenesis-related-1 protein from the nematòde parasite, ne6m Amerirance, and a vaccine antigen for human Hookworm Infection..
wikipedia
yo
Journal of Molecular Recognition, 34(3), 801-Solcus.(cited 165 Times, according to Google scholar ) aso, o..
wikipedia
yo
novel unComplexed and Complexed structures of plaSMSsin II, an aslórúkọ protease from plasmodium falciparum..
wikipedia
yo
STNLO of Ser205 Mutant plaSMPsin II from plaskàn falciparum at 1.8 A in Complex with the Intálákàtors rs367 and rs370..
wikipedia
yo
úkò Nkakan nkole (ti a bi ni ojo ogun osu kewaa odun 1975 ni Ozu Abam Arochukwu, Ipinle Abia) je okan lara awon oloselu Naijiria ati omo egbe ile igbimo asofin Naijiria..
wikipedia
yo
Nyaa ní Aṣojú Arochukwu/Ohafia ní ilé Ìgbìmọ̀ aṣofin kékeré.Ìpilẹ̀ àti ẹ̀kọ́ rẹ̀ a bí Baúkò Nkakapo nkòle ní ọjọ́ ogún oṣù Kẹwàá ọdún 1975 sínú ìdílé Olóyè Emmanuel Nkakapo Nkoyo àti Madam Nlélé..
wikipedia
yo
Bàbá rẹ̀ jẹ́ olùdarí àgbà ní Báńkì Àpapọ̀ ti Nàìjíríà, nkòle lọ ilé-ìwé Government College ti ìlú Umuahia àti Ovukwu Secondary School, níbi tí ó ti ka ẹ̀kọ́ gíga rẹ̀..
wikipedia
yo
O tẹ ẹkọ rẹ siwaju ni e Yunifasiti ile Naijiria, Nsukka lati gba ami-eye ninu imọ Jiograpi ni ọdun 1999.Awon itọkasi..
wikipedia
yo
Nosa Aonibi, tí a mọ̀ sí Lasisí ẹlẹ́nu, jẹ́ apanilẹ́rìn-ín, òṣèré, àti ohun tí àwọn ọlọ́yíbò mo sí "Compéré” láti Ọ̀rọ̀, ní ìlú Kwara ni ilẹ̀ Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Ọ̀kan nínú àwọn èèyàn tó ní ipa olókìkí jùlọ ní Áfíríkà, ó jẹ́ olókìkí fún àwọn eré apanilẹ́rìn-ín ṣókí rẹ̀ pẹ̀lú súnmọ́ ‘ẹnu jákèjádò’ ní àkókò tó bá ń ṣeré àti lórí Mídíà ẹ̀rọ ayélujára..
wikipedia
yo
Ẹlẹ́nu ti ṣe ìfihàn láìpẹ́ ni aṣaragágá Netflix, the Ghost and the Tout.Ní ọdún 2018, ó jẹ́ yiyan fun ẹbun ayẹyẹ Future Awards Africa fún eré apanilẹ́rìn-ín..
wikipedia
yo
ní oṣù kẹta ọdún 2020, ó jẹ́ orúkọ ọ̀kan nínú Top 25 Under-30 Nigerian Superstars..
wikipedia
yo
Ó sì jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn tó borí apá kejì ti Trendupp Awards.Àwọn ìtọ́ka sí àwọn òṣèré ará Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Ogun wẹg e jẹ́ rògbòdìyàn ìfẹ̀hónúhàn tí ó bẹ́ sílẹ̀ láàárín nílẹ̀ Yorùbá, lápá ìwọ̀-oòrùn orílẹ̀-èdè Nigeria láàárín àwọn ẹ̀yà Hausa-Fúlàní àti apá kan lára àwọn ọmọ ẹgbẹ́ òṣèlú Nigerian National Democratic Party lásìkò ètò ìdìbò olóṣèlú àkọ́kọ́ tí ó fa ìdìtẹ̀-gbàjọba ológun àkọ́kọ́ ní Nigeria lọ́jọ́ kẹẹ̀ẹ́dógún oṣù kìíní ọdún 1966.”11] Nínú gbólóhùn tí wọ́n fi sọ orúkọ ogun náà jẹ́ ọ̀rọ̀ èdè Òyìnbó tí ó túmọ̀ sí kí wọ́n dáná sun àwọn olóṣèlú àti àwọn dúkìá wọn, wọ́n pa ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn òṣèlú nígbà náà nípa dídáná sunwọ̀n pa pẹ̀lú pẹ̀lú epo pẹtiróòlù lẹ́yìn tí wọ́n ti fi àgbà-oko síwọn lọ́rùnlọ́dún 1960, rògbòdìyàn bẹ́ sílẹ̀ nínú òṣèlú Nigeria, èyí ni ó fa wẹgwe e níbi tí àwọn òṣèlú ti ń lo àwọn jàndùkú láti da ètò ìṣèlú àsìkò náà rú.Lọ́dún 1962 ní ogun ggye tí wá gbòde kan nígbà tí Chief Ladoke Akintola àti Olóyè Ọbáfẹ́mi Awólọ́wọ̀ Oyè tí ó di rògbòdìyàn káàkiri ilẹ̀ Yorùbá débi pé àwọn Aṣòfin ìgbà náà bẹ̀rẹ̀ sí ní bá ara wọn wọ̀wọ ojú mi Ìgbìmọ̀ Aṣòfin lápá ìwọ̀ ní Oòrùn Nigeria lásìkò náà.Àwọn ìtọ́kasí náà
wikipedia
yo
Àwò́n ní ẹnikệni tí ó ti yàn láti máa so aṣọ pọ̀ tàbí ṣe àtunṣe aṣọ tí a ti ran tẹ́lẹ̀(bíi apẹẹrẹ, ẹ̀wù, Sokoto àti bẹ́ẹ̀bẹ́ẹ̀lọ) láti mú kí ó ṣe déédé ẹni tí a dáa fún un..
wikipedia
yo
aránsọ gbúdọ̀ jẹ́ ẹni tí ó ti ní ìmọ̀ tẹ́lẹ̀, yálà kí ó ti kóo ṣáájú tàbí kí ó jogún bàá lọ́wọ́ ìyá tàbí baba rẹ̀..
wikipedia
yo
Ìfẹ́ àìlẹ́gbẹ́ jẹ́ ìfẹ́ tí kò ní gbèdéke, tàbí tí kò ní àní-àní..
wikipedia
yo
Ọpọlọpọ eniyan ni ó ni ìtumọ̀ tí wọ́n fún ìfẹ́ àìlẹ́gbẹ́, ṣugbọn ọ̀pọ̀ gbàgbọ́ pé ó jẹ́ ìfẹ́ tí kò ní gbèdéke tí kò sì lè yí pada lábẹ́ òun tí ó bá wù kí ó ṣẹlẹ̀..
wikipedia
yo
Gẹ́gẹ́ bí ìgbàgbọ́ àwọn ẹlẹ́sìn Kristi gbàgbọ́ pé ìfẹ́ àìlẹ́gbẹ́ jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn ìfẹ́ mẹ́rin tí ó wà; ìfẹ́ láàrín àwọn ẹbí, ìfẹ́ láàrín ọ̀rẹ́, ìfẹ́ ìbálòpọ̀, àti ìfẹ́ àìlẹ́gbẹ́.Àwọn ìtọ́kasí..
wikipedia
yo
Ìlú Ùgbò jẹ́ ìlú ní ìjọba ìbílè Ìlàjẹ ní Ìpìnlẹ̀ Oǹdó, gúúsù-Iwọ̀-Oòrùn Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Àwọn apẹja ló pọ̀ jù lára àwọn ará Ìjọba Ùgbò.Ìṣàkóso Ìjọba Ùgbò ní àwọn ìdámẹ́rin mẹ́rìndínlógún ó sì ní olórí nípasẹ̀ àwọn olóyè tí a yàn gẹ́gẹ́ bíi àṣà àti ìṣe wọn..
wikipedia
yo
Ọ̀kan lára àwọn olórí ilé ẹgbẹ́ náà tí wọ́n ń pè ní Olóyè Gbógunro ló ń gbé ewé oyè náà sórí ọba tí wọ́n ṣẹ̀ṣẹ̀ yàn lọ́jọ́ ìjòyè.Geography ilẹ̀ Ùgbò wà ní etí i òkun àti gúúsù-ìwọ̀-oòrùn Nàìjíríà..
wikipedia
yo
Ládùúgbò awon omo Ùgbò ni àwọn enihán, Itshemọ́òn, Ijaws, Apois, Ijebus, and Edos..
wikipedia
yo
Ìlú Ùgbò wà ní etí òkun ti ẹkùn Iwọ̀-oòrùn Gúúsù ti Nàìjíríà ní ìpínlẹ̀ Oǹdó lọ́wọ́lọ́wọ́..
wikipedia
yo
Gbogbo agbègbè náà ni àwọn àmì-ilẹ̀ etí òkun, àwọn ṣiṣan, àwọn odò àti àwọn adágún omi..
wikipedia
yo
Ó wà láàárín agbègbè ìwọ̀-oòrùn ti Niger Delta bẹ̀rẹ̀ láti Bight of Benin ní Ìlà-Oòrùn, àti gbogbo ọ̀nà láti Oghoye nípasẹ̀ ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ṣiṣan ilẹ̀ Ùgbò sí abẹ́tobo.Ilẹ̀ Ùgbò wà lórí gíga tí ó wà láàárín àwọn mítà 1.0 àti 1.5 Lókè ìpele òkun..
wikipedia
yo
Ìfẹ́ North jẹ́ ọkàn nínú àwọn ìjọba ìbílẹ̀ in agbègbè Osun State, ní orílẹ̀ èdè Nigeria..
wikipedia
yo
Olú ilé rẹ̀ wà ní ìlú Ipetumodu ní àríwá tó wà ní ...
wikipedia
yo
Ted jẹrà (tí a bí ní October 24, 1962) jẹ́ òǹkọ̀wé ọmọ orílẹ̀-èdè America tó kọ ìwé Kirisiteeni Aláramẹ́ẹ̀lrìírí àti Ìtàn Aláfinúro bíi Thr3, Obsessed, àti The Circle series.Wọn bí Ishola ní Netherlands New Guinea láìpẹ́ lẹ́yìn tí wọ́n ti gbé e sí abẹ́ àṣẹ aláṣẹ fún ìgbà díè ní ÌPARAPỌ̀ àwọn ORÍLẸ̀-èdè kó tó di ẹkùn ilẹ̀ òtútù..
wikipedia
yo
Àwọn òbí rẹ̀, John àti Helen, sìn gẹ́gẹ́ bí míṣọ́nnárì láàrín àwọn ará Dani..
wikipedia
yo
Ted kẹ́kọ̀ọ́ yege ní ilé ẹ̀kọ́ girama, ó sì bẹ̀rẹ̀ sí í gbé ní orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà láti lọ kẹ́kọ̀ọ́ ìmọ̀ ọgbọ́n orí àti ẹ̀sìn.Àmì-ẹ̀yẹ rẹ̀ 2003 Christy Award Best Fiction Book forthr3e 2003 ECPA Gold Bardallion Award Best Fiction Book for Thr3e 2010 Retaté choice award for Green 2010 Audio File earphones award Best Audiobook for the Joseph Collector 2010 ins Blog’’ Award for Excellence in Faith-driven Literature speculati Fictionve Fiction for Green 2012 Redi Len choice Inspi Inspirati Suspe for the Sanilẹ̀kùn 2014 Christy Award Best Suspe Book for Outlaw 2015 ins Blog Blog Award for Excellence in Faith-driven Literature Mystery/ for A.D..D..
wikipedia
yo
Publishers Weekly 250.37 September 15, 2003 "ted jẹrà's Life." Joshuganganìpéǹpéjúebàáfan.Abiṣails.com/Bio.html..
wikipedia
yo
Copyright © 2008-2009 Infini Books Japan All Rights reserved..
wikipedia
yo
This newsLetter created exclusively for infinity books Japan by out sourcing pro, N..
wikipedia
yo
Doh Kyung-soo ( Korean ; ti a bi ni January 12, 1993), ti a tun mọ si alamọdaju si D.O..
wikipedia
yo
( Korean ), jẹ akọrin àti oṣere South Korea, ti a mọ julọ bi ọmọ ẹgbẹ ti ẹgbẹ ọmọkunrin South Korea-Chinese Exo ..
wikipedia
yo
Ní ọdún 2021, ó ṣe àríyànjiyàn bi adashe kan pẹ̀lú eré àkọ́kọ́ ti extended play empathy ..
wikipedia
yo
A bi ni osu kìíní ojo 12, odun 1993, ni NonHye-on ti Agbegbe Gangnam, Seoul, South Korea, o si dagba ni Ilsan​yíká-gu ti Goyang, Agbegbe Gyeonggi ..
wikipedia
yo